Záškoláctví jako forma rizikového chování českých adolescentů: vybrané výsledky výzkumu

máj 22 2017

Truancy as a form of risky behavior among Czech adolescents: selected research results

Abstrakt: Příspěvek mapuje problematiku záškoláctví v rámci výzkumu chování ovlivňujícího zdraví v dospívání, který je realizován od roku 2015 na Katedře sociální patologie a sociologie, Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Použitý Dotazník rizikového chování v adolescenci mapuje rizikové a protektivní chování v souvislosti s psychickými i sociálními charakteristikami jedince. Záškoláctví je zde vymezováno jako jedna z forem rizikového chování. Výzkum hledá souvislosti mezi záškoláctvím a dalšími jevy, které můžeme označit jako rizikové. Zkoumané výsledky odpovídají teoretickému vymezení problematiky záškoláctví a jeho příčin. Z pohledu multikauzální etiologie problematiky byla nalezena statisticky významná souvislost mezi záškoláctvím a dalšími rizikovými jevy (např. s abúzem návykových látek – alkoholu, tabáku, marihuany a tanečních drog, dále s agresivním chováním vůči lidem, zvířatům i majetku, i s rizikovým chováním spojeným s užíváním informačních a komunikačních technologií). Záškoláctví tak může být vnímáno jako rizikový, multikauzální a multifaktorový jev, který je mimo jiné významným rizikovým jevem v tomto věkovém období.
Klíčová slova: adolescence, rizikové chování, výzkum, záškoláctví

Abstract: The paper describes the problems of truancy in the context of behavioral research affecting health in adolescence, which is being implemented since 2015 in Department of Social Pathology and Sociology, Faculty of Education, University of Hradec Králové. The Risk Behaviour in Adolescence questionnaire is mapping risk and protective behaviors in relation to psychological and social characteristics of an individual. Truancy is defined there as one of the forms of risky behavior. Research seeks link between truancy and other phenomena that can be described as risky. Researched results correspond to the theoretical definition of the truancy and its causes. From the perspective of multi-causal etiology we found a statistically significant association between truancy and other risk phenomena (eg. with substance abuse – alcohol, tobacco, marijuana, and dance drugs, as well as with aggressive behavior towards people, animals and property, with risk behaviors associated with using information and communication technologies). Truancy can be perceived as a risk, multicausal and multifactorial phenomenon, which is among other important risk phenomenom, that occurs in this age.
Key words: adolescence, risk behavior, research, truancy

Záškoláctví je Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen MŠMT) zařazeno mezi tzv. rizikové formy chování, které vymezuje jako „rozmanité formy chování, které mají negativní dopady na zdraví, sociální nebo psychologické fungování jedince a/nebo ohrožují jeho sociální okolí“ (Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2013-2018, 2013, s. 9). Kromě samotného záškoláctví a neplnění školních povinností zařazuje MŠMT do rizikového chování také různé podoby agrese a autoagrese (např. šikana, kyberšikana, intolerance a extremismus, vandalismus), poruchy příjmu potravy, závislostní chování (na látkových i tzv. nelátkových závislostech), rizikové sportovní aktivity a rizikové chování v dopravě, negativní působení sekt a sexuální rizikové chování.

V příspěvku představují autoři vybrané výsledky výzkumu zaměřeného na mapování protektivních a rizikových faktorů adolescentů; detailněji rozebírají výsledky týkající se záškoláctví. Záškoláctví patří mezi nejčastější formy rizikového chování, se kterými se ve své praxi setkávají pedagogové, přesto se autoři domnívají, že mu není věnována zasloužená pozornost, zejména ve výzkumných aktivitách.

Záškoláctví jako rizikové chování adolescentů

Experimentování s riziky je v období dospívání typické, většinou přechodné, avšak nelze opomenout možná zdravotní rizika (včetně rizik sociálních). Hovoří se o tzv. nové morbiditě mládeže, která je aktuálně hlavní příčinou mortality v tomto vývojovém období. V této souvislosti Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila adolescenty jako samostatnou rizikovou populační skupinu a zdraví dorostu je definováno kromě jiného také nepřítomností rizikového – problémového chování. Syndrom rizikového chování v dospívání (dále jen SRCH-D) obsahuje tři hlavní oblasti rizikového chování (Hamanová, Kabíček, 2001):

  1. abúzus návykových látek – v českých základních a středních školách představuje závažný problém zejména užívání legálních návykových látek a marihuany, vzrůstají nelátkové závislosti spojené s informačními technologiemi; klesá věk uživatelů a narůstá počet dívek;
  2. negativní jevy v oblasti psychosociálního vývoje – poruchy chování a projevy sociální maladaptace, zejména pak různé podoby agresivního chování včetně sebepoškozování a sebevražedného jednání, školní selhávání, záškoláctví, útěky, delikvence;
  3. rizikové chování v oblasti reprodukčního zdraví – předčasný pohlavní život, střídání partnerů, časná a nechtěná těhotenství, pohlavní nemoci.

Je zřejmé, že záškoláctví a vyhýbání se školním povinnostem patří mezi rizikové formy chování, které mohou mít zásadní vliv na školní prospěch dítěte a na jeho budoucí uplatnění. Zároveň mohou být jedním ze „symptomů“ syndromu rizikového chování či již závažnějších poruch chování (v tomto případě se často kombinují s dalšími typy poruchového chování, zejména s lhaním, abúzem návykových látek a delikvencí).

K prevenci a řešení různých projevů rizikového chování ve škole slouží Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (2013), zejména pak jeho přílohy, které se mj. zabývají i záškoláctvím. Prevence záškoláctví, způsob omlouvání nepřítomnosti žáků, řešení neomluvené nepřítomnosti a postup zúčastněných subjektů je ošetřen Metodickým pokynem MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování (2002).

Metodika výzkumu

Katedra sociální patologie a sociologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové (dále jen PdF UHK) se dlouhodobě zabývá problematikou rizikového chování žáků a studentů, včetně problematiky záškoláctví. Od roku 2015 probíhá na katedře výzkum chování ovlivňujícího zdraví v dospívání, který mapuje rizikové a protektivní chování v souvislosti s psychickými i sociálními charakteristikami jedince (např. pohybová aktivita, sociální opora, depresivita). Uvedený výzkum probíhá prozatím ve dvou krajích České republiky – Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Výzkum je zacílen na druhý stupeň základních škol, na střední a střední odborné školy. Školy v krajích i jednotlivé třídy jsou vybírány záměrným výběrem, na základě dostupnosti, respektive ochoty škol participovat na výzkumu. Dbáno je na rovnoměrné zastoupení škol z hlediska jejich velikosti i velikosti města.

Dotazník rizikového chování v dospívání (autorem dotazníku je S. Pelcák z Katedry sociální patologie a sociologie, PdF UHK) byl konstruován na základě vybraných tematických publikací (např. Kabíček, 2014; Sobotková, 2014). Dotazník zjišťuje závažnost výskytu behaviorálních projevů, jež zastřešuje SRCH-D:

  1. Záškoláctví: neodůvodněná absence ve škole, záměrné vyhýbání se zkoušení, předstíraná nevolnost či nemoc, pozdní příchod do školy, předčasný odchod ze školy.
  2. Sexuální chování: předčasný pohlavní styk, střídání sexuálních partnerů, nechráněný pohlavní.
  3. Experiment s jídelním chováním a sebepoškozování: držení diet, vyvolávání zvracení, hladovění, řezání, pálení a automutilační chování.
  4. Experimentování s klasickými látkovými závislostmi.
  5. Drobná kriminalita: rušení nočního klidu po 22. hodině, ničení a poškozování věci či majetku, drobné krádeže.
  6. Agresivní chování: nadávky, posměšky a ironické poznámky, ponižování a zesměšňování druhých, agresivní chování vůči členovi/členům rodiny, týrání zvířat, projevy nepřátelství a agrese k lidem jiného etnika či národnosti.
  7. Rizikové sporty a aktivity: např. parkour, lezení na sloupy vysokého napětí, jízda na bruslích/skatu za autobusem aj.
  8. Behaviorální závislosti: hraní PC a z toho plynoucí neplnění povinností, neadekvátní trávení volného času na sociálních sítích, hraní a sázení na výherních automatech, sázení prostřednictvím internetu, hraní placených her. (Hoferková, Pelcák, 2015)

Odpovědi jsou zaznamenány na pěti bodové škále (1 = nikdy, 5 = pravidelně), hodnoceno je období uplynulého kalendářního roku. Index rizika je výsledkem součtu hodnot, který je vydělen počtem položek projevů SRCH-D. Cronbach Alfa dotazníku činí 0,779. Pro zpracování dat byl použit software IMB Statistics SPSS.
Pro účely tohoto příspěvku byly vybrány pouze dílčí položky a souvislosti týkající se záškoláctví.

Výsledky výzkumu

Výsledky výzkumu se týkají celkem 654 respondentů, z toho 239 chlapců (37%) a 415 dívek (63%; nepoměr chlapců a dívek ve výzkumném souboru odráží faktické zastoupení pohlaví v jednotlivých ročnících základních a středních škol). Respondenti byli ve věku 13 až 23 let, průměrný věk byl zhruba 16 a půl roku (16,66); převažovali mladiství mezi 15. a 17. rokem věku (59,9%).

V následující tabulce (tab. 1) jsou uvedeny položky indexu záškoláctví, s vypočítanými středními hodnotami. Na položky týkající se záškoláctví odpovídali respondenti nejčastěji „nikdy“ (absence ve škole, vyhýbání se zkoušení) a „zřídka“ (pozdní příchod do školy a předčasný odchod ze školy).

Tab. 1: Položky záškoláctví

Vzájemná korelace položek indexu záškoláctví ukázala, že vztahy mezi jednotlivými položkami celého indexu jsou signifikantní (**p<0,01). Pokud tedy žák má ve škole neomluvenou absenci, častěji také pozdě chodí do školy, předčasně školu opouští a zároveň se vyhýbá zkoušení. V této skupině respondentů mohou být tací, kteří mají problémy s plněním školních či studijních povinností, a proto se záměrně vyhýbají škole a jejím požadavkům. Zároveň se však může jednat o žáky a studenty, kteří se chovají rizikově i v dalších oblastech.
Podíváme-li se na celkový index záškoláctví (zprůměrujeme výsledky jednotlivých položek, které sytí tento index), zjistíme, že nejčastější průměrnou odpovědí bylo „nikdy“ (téměř 47%) a „zřídka“ (42%); odpověď „někdy“ se vyskytovala v 10% (tab. 2). Grafické znázornění odpovědí respondentů ukazuje graf č. 1. Průměrná hodnota odpovědí celkového indexu záškoláctví byla 1,69, směrodatná odchylka 0,64.

Tab. 2: Průměrné odpovědi v rámci celého indexu záškoláctví

Graf 1: Celkový index Záškoláctví

V našem výzkumném souboru nemělo pohlaví vliv na záškoláctví. Naopak byla naměřena korelace mezi věkem respondentů a celým indexem záškoláctví (-5,476, ** p<0,001). S rostoucím věkem klesá tendence k záškoláckému chování.

Dále jsme zjišťovali statisticky významné závislosti mezi jednotlivými položkami celého dotazníku (tab. 3).

Tab. 3: Korelace vybraných položek celého dotazníku rizikového chování

Vysvětlivky: N - Neomluvená absence ve škole, KC – Kouření cigaret, KA - Konzumace alkoholu, KM - Kouření marihuany, G - Hraní na výherních automatech, KT - Konzumace tanečních drog, AM - Ničení a poškozování majetku spolužáků a školy, AZ - Ponižování a zesměšňování druhých, A - Agresivní chování vůči druhým, R - Rvačky

Z hlediska záškoláctví se ukazuje, že zejména položka „neodůvodněná absence ve škole“ korelovala se všemi dalšími položkami všech indexů rizikového chování, kromě nadměrného hraní počítačových her. Korelace vybraných položek včetně položky Neomluvená absence ve škole ukazuje tabulka X. Zjištěny byly zejména korelace mezi absencí a:

  • konzumací tabáku, alkoholu, marihuany a tanečních drog,
  • hraním na hracích automatech,
  • agresivním a nepřátelským chováním vůči ostatním lidem, rvačkami, týráním zvířat i ničením věcí spolužáků a školního majetku,
  • rizikovým chováním spojeným s informačními a komunikačními technologiemi, zejména pak trávením velkého času (několika hodinového během jednoho dne) na sociálních sítích, sledováním nevhodných stránek na internetu, sázením prostřednictvím internetu a hraním placených počítačových her.

Závěr

Můžeme shrnout, že problematika záškoláctví v našem výběrovém souboru není příliš závažná. Nejčastěji se objevuje vyhýbavé chování vůči zkoušení a pozdní příchod/předčasný odchod ze školy. Zajímavým výsledkem bylo, že záškoláctví není podmíněno pohlavím – dívky „chodí za školu“ stejně často jako chlapci. V našem souboru se signifikantní ukázal věk, tedy čím je žák/student starší, tím častěji se u něj vyskytuje záškolácké chování.

Výsledky dále přinesly zajímavou skutečnost, totiž že položky záškoláctví významně korelují nejen samy se sebou v rámci indexu záškoláctví, ale korelují také s dalšími položkami Dotazníku rizikového chování v dospívání – tedy s abúzem návykových látek (alkoholu, tabáku, marihuany a tanečních drog), s agresivním chováním vůči lidem, zvířatům i majetku i s rizikovým chováním spojeným s užíváním informačních a komunikačních technologií. Můžeme tedy konstatovat, že v našem výběrovém souboru není záškoláctví častým jevem, i když 10% respondentů připouští, že se ho někdy dopouští. Zhruba 1% respondentů pak má závažný problém se záškoláctvím a vyhýbáním se školním povinnostem. Zdá se tedy, že záškoláctví se vyskytuje s dalšími typy rizikového chování, např. v souvislosti se syndromem rizikového chování v dospívání, a je třeba k němu tak přistupovat v rámci prevence i intervence (srov. Pelcák, Hoferková, Bělík, 2015).

Uvedený příspěvek mapuje pouze jednu část problematiky rizikového chování. Přináší však pomocí statistických metod kvalifikované zjištění, že velmi často není záškoláctví izolovaným rizikovým jevem. Pedagog, který s adolescenty pracuje, by si tohoto měl být vědom a jeho působení by mělo zasahovat více stránek osobnosti (kognitivní, konativní a emotivní), ale i nespecificky působit na větší množství jevů, které se v životě jedince mohou vyskytovat. Takovou snahou v českém prostředí je zavedení tzv. rámcově vzdělávacích programů, školních vzdělávacích programů, průřezových témat a klíčových kompetencí (více např. Šťastná, Hoferková, 2008; Hoferková, 2016).

Autori:
Mgr. et Mgr. Stanislava Hoferková, Ph.D.
Autorka pracuje jako odborný asistent na Katedře sociální patologie a sociologie, PdF UHK. Věnuje se problematice rizikového chování v kontextu sociální patologie, etopedie a penologie.
PhDr. Václav Bělík, Ph.D.
Autor je vedoucím Katedry sociální patologie a sociologie PdF UHK. Dlouhodobě se zaměřuje zejména na problematiku prevence rizikového chování ve školním prostředí a na možnosti profesionalizace prevence.

Seznam bibliografických odkazů

HAMANOVÁ, Jana – KABÍČEK, Pavel. 2001. Syndrom rizikového chování v dospívání. In Zdravotnické noviny. Lékařské listy. ISSN 1214-7664, 2001, L, 4, 38–40.

HOFERKOVÁ, Stanislava – PELCÁK, Stanislav. 2015. Budoucí časová perspektiva pubescenta. Vydání první. Hradec Králové : Gaudeamus, 2015. 153 s. ISBN 978-80-7435-630-8.

HOFERKOVÁ, Stanislava. 2016. Rizikové chování mládeže a školský poradenský systém. In Acta sociopathologica III. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2016. ISBN 978-80-7435-637-7, s. 118–134.

KABÍČEK, Pavel a kol. 2014. Rizikové chování v dospívání a jeho vztah ke zdraví. Vyd. 1. Praha : Triton, 2014. 343 s. ISBN 978-80-7387-793-4.

KYRIACOU, Chris. 2005. Řešení výchovných problémů ve škole. Vyd. 1. Praha : Portál, 2005. 151 s. ISBN 80-7178-945-3.

LAZAROVÁ, Bohumíra. 2008. Netradiční role učitele: o situacích pomoci, krize a poradenství ve školní praxi. 2., upr. vyd. Brno : Paido, 2008. 69 s. ISBN 978-80-7315-169-0.

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže: č.j. 21291/2010-28 [online]. MŠMT, © 2013 [cit. 2017-01-03]. Dostupné na internetu: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-dopo...

Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví: č.j. 10 194/2002 – 14 [online]. MŠMT, © 2002 [cit. 2017-01-05]. Dostupné na internetu: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicky-pokyn-minister...

Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2013-2018 [online]. MŠMT, © 2013 [cit. 2017-01-17]. Dostupné na internetu: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/strategie-a-koncepce-ap-...

PELCÁK, Stanislav – HOFERKOVÁ, Stanislava – BĚLÍK, Václav. 2015. Smysl pro soudržnost a adherence ke zdravému životnímu stylu u adolescentů. In Lifelong Learning = Celoživotní vzdělávání. ISSN 1804-526X, 2015, 5, 2, s. 73-80.

SOBOTKOVÁ, Veronika a kol. 2014. Rizikové a antisociální chování v adolescenci. Vyd. 1. Praha : Grada, 2014. 147 s. ISBN 978-80-247-4042-3.

ŠŤASTNÁ, Jarmila – HOFERKOVÁ, Stanislava. 2008. Etická výchova jako možnost prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. In BOLKOVÁ, Gabriela (ed.). Pedagogická evaluace 08: Sborník příspěvků z konference s mezinárodní účastí konané ve dnech 18. – 19. září 2008 v Malenovicích. [CD-ROM] Ostrava : PdF OU, 2008. ISBN 978-80-7368-655-0.