Dvojčata žijí déle než jedináčci

sep 7 2016

Vědecký zájem o jednovaječná dvojčata byl podnícen především otázkami, nakolik se na jakémkoliv výsledku zjišťovaném na člověku podílí příroda a nakolik výchova (nature versus nurture). Byly zde studie dvojčat oddělených z nějakého důvodu (většinou smrt matky) od sebe a vychovávaných v různém prostředí, kde se po desítkách let ukázalo, že mají společný temperament, psychomotorické tempo a nonverbální jazyk – gesta. Byly zde náhody, které nahrávaly prognóze astrologů, byly zde desítky námětů k vtipům a veselohrám.

Podle autorů z Washingtonské University v Seattle, jejich studie otištěná nedávno v PLOS je první, která se zabývá vnitřními vztahy mezi dvojčaty jako významným faktorem ovlivňujícím délku života. Analýzy potvrzují, že dvojčata mají nižší mortalitu během životní dráhy až do 65 let, platí to pro obě pohlaví, ale u mužů jsou tyto skutečnosti výraznější, než u žen. Dvojče má nejbližšího kamaráda hned od narození. A vzájemná sociální podpora se projevuje po celý život.

„Zjistili jsme, že v kterémkoliv věkovém období, jednovaječná dvojčata přežívají ve větší míře než dvojvaječná a ta také o něco více, než ostatní populace“, řekl na tiskové konferenci první autor studie David Sharrow. „Výsledky naznačují, že významným protektivním faktorem jsou blízké sociální vztahy.“

Veškeré údaje pocházejí z dánského registru dvojčat, který představuje jedno z nejstarších sledování tohoto úkazu. Autoři vybrali celkem 2932 párů dvojčat téhož pohlaví, která se dožila minimálně desátého roku a byla narozena mezi roky 1870 až 1900, takže bylo možné sledovat je po celý životní cyklus a porovnat s celkovou dánskou populací.

Pro muže se tato výhoda ukazuje jako nejvýraznější ve čtyřicátých letech věku, kdy percentuální rozdíl mortality ve srovnání s všeobecnou populací činí plných šest procent. Konkrétně: jestliže ze sta narozených chlapců jich v pětačtyřiceti letech přežívá ještě 84, v případě dvojčat je toto číslo plných devadesát. U žen se tato výhoda projevuje až po šedesátce jejich věku, zato zde činí plných deset procent.

Autoři studie jsou přesvědčeni, že tyhle výsledky jsou dílem sociální podpory, podobné podpoře, kterou lidem poskytuje manželství nebo účast v těsnějších sociálních společenstvích. Mnoho studií totiž prokazuje protektivní vliv obou institucí, dokonce také manželství nijak harmonického, na zdravotní stav. Autoři však kladou otázku, zda manželství je příčinou lepšího stavu, nebo zda do manželství vstupují spíše lidé, jejichž zdravotní stav je primárně lepší? Stejně jako se snáze stávají členy různých církví, spolků, sdružení. Tahle otázka v případě dvojčat ale nepadá v úvahu, protože lidé si nemohli vybrat, že chtějí být dvojčetem; a tak se uplatňuje vliv sociální podpory bez ohledu na zdravotní stav.

Soiální síť může podporovat zdraví mnoha způsoby: přátelé se mohou podílet a inspirovat ke zdravému životnímu stylu, mohou také kritikou přispět k opuštění nedobrých návyků. Jak užitečné je rameno, o něž se můžeme opřít, na kterém je možno se symbolicky či reálně vyplakat, jak vítaná je pomoc v případě nouze, nemoci, životní krize.

Statistiky navíc přinesly ještě jeden poznatek: při shledávání příčin úmrtí byly ve srovnání s běžnou populací mnohem častější příčiny banální, než náhlá úmrtí ze zevních příčin, ať už se jednalo o nehody nebo jiné nečekané děje. Autoři to také přičítají obecně bezpečnějšímu a tedy zdravějšímu životnímu stylu, k němuž sociální podpora vede.

Zdroj: Sharrow DJ, Anderson JJ: A Twin Protection Effect? Explaining Twin Survival Advantages with a Two-Process Mortality Model. PLoS One. 2016 May 18;11(5):e0154774

Autor: MUDr. Radkin Honzák, CSc.