Motivace k dobrovolnické činnosti v kontextu sanace rodiny

máj 31 2017

Volunteering motivation issues in the framework of family support

Abstrakt: Text je zaměřen na problematiku dobrovolnické činnosti v kontextu sanace rodiny. Klíčovým ohniskem zájmu je pak především zjištění motivace dobrovolníků k jejich dobrovolnické činnosti v rámci konkrétního sanačního programu. Zkoumání je orientováno zejména na motivy, které dobrovolníci vnímají jako podstatné pro angažování se a pokračování v jejich dobrovolnické činnosti a na motivy, které dobrovolníci vnímají v kontextu své činnosti naopak jako rizikové. Kvalitativní rozhovory jsou prováděny s dobrovolníky konkrétní organizace působící v Pardubickém kraji, která nabízí služby rodinám s dětmi a ve své činnosti přitom již dlouhodobě využívá práci dobrovolníků.
Klíčová slova: dobrovolnictví, dobrovolník, motivace, motivy, sanace rodiny

Abstract: This text deals with volunteering issues in the context of family support. Text focuses especially on volunteers motivations and contains qualitative research aimed at detection of motivation of volunteers needed for their volunteer activities. Research is also focused on the motives that volunteers perceived as risk. Interviews are conducted with volunteers from an concrete organization in Pardubice region, which offers services to families with children and cooperates with volunteers for a long time.
Key words: family support, motivation, motives, volunteering, volunteers

Úvod

V kontextu české sociální práce má dobrovolnictví obecně již po mnoho let své nezastupitelné místo. Přesto není vždy tomuto tématu věnována taková pozornost, jaká by mu právem přináležela. Dobrovolnictví a jeho nezastupitelná úloha v kontextu pomáhajících profesí je zřejmá. Představuje přitom přínos nejen pro člověka (klienta), který pomoc přijímá. Je zároveň zdrojem radosti, naplnění a zkušeností pro samotného dobrovolníka.
Jako dobrovolníka chápeme toho „kdo vykonává určitou činnost z dobré vůle, z vnitřního přesvědčení a bez potřeby získat za to finanční ohodnocení.“ (Švestková in Slowík, 2011, s. 44). Evropské centrum dobrovolníků (European Volunteer Centre) zasazuje téma dobrovolnictví do širšího kontextu a nahlíží na něj následovně: „Dobrovolnictví je prostředkem sociální inkluze a integrace. Přispívá k soudržnosti společnosti, vytváří pouta důvěry, solidarity a tím pádem přispívá k rozvoji sociálního kapitálu. Je to silný zdroj smíření a rekonstrukce v oddělených společnostech.“ (European Volunteer Centre, 2016)

Specifické postavení má pak téma dobrovolnictví v kontextu sanace rodiny. Sanace rodiny dle Matouška představuje ochranu a podporu ohrožené rodiny s cílem uchovat takovou rodinu jako celek (In Bechyňová, Konvičková, 2008). Pod pojmem sanace rodiny rozumíme všechny „postupy podporující fungování rodiny, které jsou opakem postupů vyčleňujících některého člena rodiny kvůli tomu, že někoho ohrožuje, příp. kvůli tomu, že je sám někým z rodiny ohrožen.“ (Matoušek in Bechyňová, Konvičková, 2008, s. 17).

Hlavním cílem předkládaného textu je zjistit, jaká je motivace, resp. motivy dobrovolníků k jejich dobrovolnické činnosti v oblasti sanace rodiny. Pro sběr informací byla v rámci kvalitativní výzkumné strategie zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru (viz Hendl, 2016). Respondenty výzkumného šetření jsou dobrovolníci, kteří se v dobrovolnické činnosti angažují v rámci sanačního programu jedné konkrétní organizace. V průběhu dalšího textu budeme pro zjednodušení používat pouze pojem respondent/respondenti, i když v rámci výzkumného šetření byli oslovováni jak muži, tak ženy. Výzkumné šetření probíhalo v prvním čtvrtletí roku 2017.

Dobrovolnictví v kontextu sanace rodiny

Pojmy dobrovolník a sanace rodiny byly stručně definovány již v úvodu textu. Zde se proto již zaměříme pouze na zdůraznění specifických nároků, které klade na osobu dobrovolníka výkon činností spojených s pomocí a poskytováním služeb pro rodiny s dětmi.
Práce s klientem v programu sanace rodiny vyžaduje od dobrovolníka především zkušenosti s fungováním běžné rodiny. Vhodným dobrovolníkem sanace rodiny tedy může být například matka, která vychovává děti a zároveň má k dispozici čas, který může věnovat dobrovolnické činnosti. Stejně tak to může být žena/matka důchodového věku, která se chce zapojit do aktivního života. Do programu sanace rodiny v rámci dobrovolnictví lze přijmout i studenta. U studentů, kteří se chtějí zapojit jako dobrovolníci se, vzhledem k náročnosti programu, vyžaduje osobnostní zralost. Hodnoceno je také vzdělání - výhodou je humanitně zaměřené vysokoškolské studium nebo ukončené vzdělání. Z okruhu dobrovolníků sanace rodiny nejsou samozřejmě vyloučeni ani muži. (Metodika služby sanace rodiny, 2009)

Profil dobrovolníka je odvozen od činnosti, kterou bude v rodině vykonávat. Přímou práci s rodinou vykonává odpovědný pracovník sanace rodiny, dobrovolník je pod jeho dohledem a vykonává pouze doplňkové činnosti. Intenzita přímého dohledu odpovědného pracovníka je odvozena od charakteru činnosti, kterou dobrovolník vykonává a délky jeho působení v roli dobrovolníka. Náplň dobrovolnické činnosti v programu sanace rodiny je orientována zejména na nácvik dovedností rodiče. Nácviky se mohou týkat konkrétně péče o dítě, budování vztahu k dítěti a trávení společného volného času, výchovy starších dětí, školní přípravy a vhodné formy učení nebo péče o domácnost. Dobrovolník v sanačním programu nezastupuje roli rodiče a nepřebírá jeho činnosti, naopak ho do nich v co největší míře zapojuje. Prostřednictvím praktického nácviku předává dobrovolník rodiči svoje zkušenosti a dovednosti. Zapojením do běžných činností pomáhá nejen rodiči, ale i celé rodině pracovat na nezbytných návycích, které jsou potřeba k stabilnímu fungování rodiny. (Metodika služby sanace rodiny, 2009)

Motivace k dobrovolnické činnosti v kontextu sanace rodiny

Výzkumné šetření je zaměřeno na zkoumání motivace, resp. motivů k dobrovolnické činnosti v kontextu sanace rodiny. Na těchto motivech je postaveno rozhodování dobrovolníků vkládat svůj čas a energii do práce pro druhé. Motivy je obecně možné chápat jako přetrvávající faktory chování - jsou to činitelé, kteří umožňují člověku začít určitou činnost (Švancara, 1984; Homola 1977). Můžeme je chápat též jako „jednání člověka zaměřené na uspokojení určité potřeby.“ (Hartl a Hartlová, 2015, s. 327) S úvahami o motivech se nabízí otázka vztahující se k pojmu motivace, která je ve vztahu k motivům nadřazeným pojmem. Různí autoři se při definování motivace liší, zde se pro účely textu přikláníme k definici od Graumanna: „To v nás a kolem nás, co nás vede, žene, nutí, abychom se chovali tak a ne jinak.“ (Graumann in Nakonečný, 1997, s. 102). Tato definice v sobě zahrnuje aspekty vnitřních motivů, vnějších motivů a chování, které zmiňuje například i Plháková (2004). Vztahem mezi motivací a motivy se zabývá například také Nakonečný. Motivací rozumí určitý psychologický proces, motiv pak představuje dispozici k tomuto procesu (Nakonečný, 1997).

Metodika výzkumného šetření

Cílem textu je zjistit, jaká je motivace, resp. motivy dobrovolníků k jejich dobrovolnické činnosti v oblasti sanace rodiny. Tento cíl je dále rozložen do čtyř cílů dílčích.
Zjistit, jaké motivy ovlivnily respondenty angažovat se v dobrovolnictví.
Zjistit, jaké motivy vedly respondenty stát se dobrovolníkem právě v oblasti sanace rodiny.
Zjistit, jaké motivy ovlivňují respondenty v jejich dobrovolnické činnosti pokračovat.
Zjistit, které motivy hodnotí respondenti jako rizikové.

Všichni respondenti prováděného výzkumného šetření jsou dobrovolníky jedné organizace. Tato nestátní nezisková organizace funguje již od roku 2003 a přes 8 let nabízí dobrovolníkům možnost angažovat se v dobrovolnickém programu pro ochranu a podporu rodiny. Organizace byla vybrána zejména z toho důvodu, že se jedná o typickou organizaci z hlediska způsobu zapojování dobrovolníků v programu sanace rodiny - dobrovolník vykonává doplňkovou činnost a je pod dohledem sanačního pracovníka. Z důvodu zachování anonymity neuvádíme přesný název organizace. Z celkového počtu dvanácti dobrovolníků, kteří v organizaci působí, se podařilo pro rozhovor získat devět respondentů. Výběr respondentů byl nastaven tak, aby bylo možno získat pro rozhovory dobrovolníky jak z řad studentů, tak z řad pracujících a starších dobrovolníků. S respondenty byly provedeny kvalitativní polostrukturované rozhovory.

Výstupy výzkumného šetření

Motivy respondentů k dobrovolnické činnosti
Žádný z respondentů nezmínil pouze jednu oblast nebo téma, na kterém by stavěl svoji angažovanost v dobrovolnické činnosti – vždy se jednalo o komplex několika různých dílčích motivů.

Nejčastěji bylo zmiňováno jako motiv téma kariérního růstu (motivy vztahující se k praxi a zkušenostem, které později budou dobrovolníci moci uplatnit v rámci budoucí kariéry). Jako druhé nejvýznamnější se ukázalo být téma získávání nových informací, znalostí a dovedností. Dále bylo zmiňováno téma uznávaných životních hodnot (humanismus, altruismus). Významně bylo též hodnoceno a vnímáno téma posilování sociálních vazeb dobrovolníka. Objevovaly se zde však také tzv. sobecké motivy, které je ale možno vnímat jako přirozenou součást dobrovolnictví. Dobrovolnická činnost může být v tomto kontextu využívána také například jako prostředek k eliminaci vlastních negativních emocí, jako je například pocit viny. I tyto motivy byly u některých jednotlivých respondentů v rámci prováděného výzkumného šetření zaznamenány.

Motivy respondentů k dobrovolnické činnosti v kontextu sanace rodiny
Většina respondentů se setkala s problematikou sanace rodiny buď již v rámci studia či v zaměstnání v oblasti sociální práce nebo jiného pomáhajícího oboru. Cílová skupina rodin s dětmi byla jimi vnímána jako atraktivní a zajímavá. Nabyté teoretické znalosti týkající se oblasti sanace rodiny vnímali respondenti jako významný motiv pro své angažování se jako dobrovolník právě v kontextu sanace rodiny. Ještě významnější však pro ně byly z tohoto pohledu informace týkající se činnosti konkrétní organizace poskytující sanaci rodiny.
Jako velmi důležitá se tedy ukázala vazba dobrovolníků na konkrétní organizaci. Ukazuje se, že u respondentů hrála velkou roli kladná doporučení a hodnocení na organizaci od dalších osob, zejména formálních i neformálních autorit.

Motivy respondentů k setrvání v dobrovolnické činnosti
Další zkoumanou oblastí byl subjektivně vnímaný přínos dobrovolnické činnosti pro dobrovolníky a jejich motivy k tomu nadále v této činnosti pokračovat. Někteří respondenti vyzdvihují v této souvislosti zejména možnost získávání nových informací a získání praxe pro své budoucí povolání sociálního pracovníka/pracovnice. Další považují za důležitý dobrý osobní prožitek a radost z dobrovolnické činnosti či možnost budovat vzájemně respektující vztah s klientem. Respondenti neuvádějí žádná nenaplněná očekávání, která by mohla představovat potenciální ohrožení jejich dobrovolnické činnosti. Za velmi významné považují dobrovolníci poskytování zpětné vazby od zaměstnavatelské organizace, stejně tak jako možnost obrátit se svým problémem na organizaci a její profesionální pracovníky. Často zmiňovaná byla možnost supervize jako důležitý a pozitivně vnímaný prvek „péče“ o dobrovolníky. Setrvání respondentů v dobrovolnické činnosti podporuje také jejich blízké okolí, včetně rodiny. Negativní reakce na svoji dobrovolnickou činnost zaznamenal pouze jeden z dotazovaných respondentů.

Motivy hodnocené respondenty jako rizikové
Mezi rizikové motivy k dobrovolnické činnosti patří dle vyjádření respondentů především touha po obětování se na straně jedné a touha po moci nad klientem na straně druhé. Výše zmíněné může podle nich vést v mnoha případech ke ztrátě důvěry klienta v dobrovolníka, potažmo v celou organizaci.

Závěr

Hlavním cílem předkládaného textu bylo zjistit, jaká je motivace, resp. motivy dobrovolníků k jejich dobrovolnické činnosti v oblasti sanace rodiny. Pro sběr informací byla v rámci kvalitativní výzkumné strategie zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty výzkumného šetření byli dobrovolníci, kteří se v dobrovolnické činnosti angažují v rámci sanačního programu jedné konkrétní organizace.
Výzkumným šetřením bylo zjištěno jak vnímají dobrovolníci dané organizace téma motivů k dobrovolnické činnosti, téma motivů k dobrovolnické činnosti v kontextu sance rodiny, jak vnímají téma motivů, které je podporují v tom v dobrovolnické činnosti dále pokračovat a téma rizikových motivů k dobrovolnické činnosti.

Autori: Bc. Petra Boštíková, Mgr. Lucie Smutková, Ph.D.

Tento článek je jedním z výstupů projektu specifického výzkumu v oblasti sociální práce pro rok 2016/2017 podporovaného Univerzitou Hradec Králové s názvem Současné přístupy v sociální práci s rodinou (služby pro rodinu v ohrožení - sanace rodiny, rodinná mediace), č. 2101/2016-2017.

Seznam bibliografických odkazů

BECHYŇOVÁ, Věra; KONVIČKOVÁ, Marta. 2008. Sanace rodiny: sociální práce s dysfunkčními rodinami. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 152 s. ISBN 978-80-7367-392-5.
HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. 2015. Psychologický slovník. 3. vyd. Praha: Portál, 2015. 776 s. ISBN 978-80-262-0873-0.7
HENDL, Jan. 2016. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 4. vyd. Praha: Portál, 2016. 440 s. ISBN 978-80-262-0982-9. 71
HOMOLA, Miloslav. 1977. Motivace lidského chování. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1977. 360 s.
NAKONEČNÝ, Milan. 1997. Motivace lidského chování. 1. vyd. Praha: Academia, 1997. 270 s. ISBN 80-200-0592-7.
PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. 471 s. ISBN 80-200-1086-3.
SLOWÍK, Josef. 2011. Dobrovolnictví jako nepostradatelný nástroj podpory sociální inkluze. Sociální práce = Sociálna práca. 2011, 11(4), 6. ISSN 1213-6204.
ŠVANCARA, Josef. Psychologie emocí a motivace. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 158 s.
Pardubický kraj. Metodika služby sanace rodiny [online]. Pardubice, 2009 [cit. 2017-01-06]. Dostupné z: https://www.pardubickykraj.cz/viewDocument.asp?document=18925
Why volunteering matters. European Volunteer Centre [online]. Brussels, Belgium 2016 [cit. 2017-01-20]. Dostupné z: http://www.cev.be/about/why-volunteering-matters/