Sborník z konference ,,V. Hradecké dny sociální práce - Posuzování životní situace v sociální práci“ v PDF, Hradec Králové (2008)

jún 20 2011

Předmluva
V. Hradecké dny sociální práce jsme se rozhodli věnovat tématu „Posuzování životní situace“. Důvodů bylo několik. Za prvé jsme chtěli navázat na předchozí IV. Hradecké dny, které byly věnovány tématu „Sociální práce mezi pomocí a kontrolou“, a kde z řady příspěvků vyplývalo, že jeden z klíčových momentů, kdy je třeba velmi citlivě balancovat mezi symetrickým a asymetrickým přístupem vůči klientkám a klientům, je právě fáze „posuzování“ jejich životní situace. Vedle toho se stalo jedním ze stěžejních témat předchozích Hradeckých dnů téma možnosti ovlivňování zadavatelů (politiků, zaměstnavatelů atd.) ze strany sociálních pracovnic a pracovníků, a tak jsme se rozhodli jednu ze sekcí věnovat tématu „posouzení“ v kontextu společenské zakázky.

Za druhé nás oslovil článek Pavla Navrátila z Katedry sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií v Brně, který vyšel v časopise Sociální práce/Sociálna práca (1/2007) a věnoval se právě „posouzení“ životní situace. Jedná se sice pouze o úvod do problematiky „posouzení“, nicméně pro nás přinesl dva hlavní impulsy. Jednak upozorňuje na velmi malou pozornost, která je věnována tomuto tématu. To pro nás znamenalo výzvu, protože jedním z cílů Hradeckých dnů je přispívat k teorii sociální práce a zprostředkovávat nové teorie či pohledy i našim studentkám a studentům. A jednak jsme si položili otázku, jak to vypadá v České republice (a samozřejmě i v dalších zemích, jako jsou především Slovensko a Polsko) s preferencí kvantitativní či kvalitativní strategie „posouzení“. Vnímáme určitou dualitu či oddělenost obou těchto strategií v praxi sociální práce a napadlo nás, že by mohlo být zajímavé zprostředkovat dialog mezi zastánkyněmi a zastánci obou strategií, případně dojít skrze diskuzi k rizikům, či naopak výhodám obou strategií „posuzování“.

Třetím podnětem byla nepřetržitá diskuze okolo standardů kvality sociálních služeb, kde jsou pro řadu poskytovatelů sociálních služeb největším oříškem právě standardy 2, 3, 4 a 5, které s problematikou „posuzování“ velmi úzce souvisí.

Hlavní referát, přednesený Pavlem Navrátilem na téma „Pravda v posouzení životní situace“, se ukázal být ideálním úvodem do problematiky „posouzení“, protože prezentoval klíčové dilema tohoto procesu. Zabýval se dvěma úhly pohledu na „posouzení“, a to pohledem objektivistickým, který se vyznačuje důrazem na pravdu a vírou v existenci objektivní reality, v kontrastu s pohledem konstruktivistickým, který naopak upozorňuje na sociální konstrukci reality a pluralitu pravd. V oblasti sociální práce toto dilema reprezentují například následující otázky: Měli by sociální pracovnice a pracovníci v rámci procesu „posouzení“ figurovat jako expertky či experti na situaci, nebo je rozhodující pohled klientky či klienta? Které metody „posouzení“ je vhodné volit – standardizované či kvantitativní, nebo kvalitativní založené na hloubkových rozhovorech s klientkami a klienty? Je „posouzení“ konečný proces, logicky následovaný rozhodnutím, nebo se jedná o nepřetržitý proces reflektování sociální situace? Nicméně zásadním přínosem příspěvku Pavla Navrátila nebylo nastolení těchto otázek, ale snaha převést je z jazyka dilemat či konfliktu do jazyka smíření či koexistence. A v tomto duchu se nesla i řada dalších příspěvků a diskuzí konference, které ukázaly, že nemusí nutně existovat jeden jediný správný způsob posouzení životní situace.

V rámci jednotlivých sekcí konference se jevila jako klíčová čtyři témata. Za prvé se ukázalo, že mezi zúčastněnými neexistuje shoda ohledně užívání jazyka, kdy pro řadu z nich bylo sporné užívání termínu „diagnóza“, který asocioval objektivistický expertní přístup. Pro jiné se ukázal jako nevhodný termín „posuzování“, který jim také asocioval absenci klienta či klientky a na zhodnocení situace. Jiní preferovali užívání terminologie standardů kvality sociálních služeb skrze pojmy jako individuální plánování, dialog, vyjednávání či kontraktování. Tato situace jako by navozovala představu několika jazykových diskursů v rámci sociální práce, které lze pracovně označit jako jazyk medicínský či psychologický, jazyk akademický a jazyk sociálních služeb.

Za druhé se ukázala potřeba reflektovat v rámci „posuzování“ životní situace klientky či klienta genderové aspekty. Hlavní pozornost byla věnována otázce, nakolik jsou strategie klientek a klientů při formulování zakázky ovlivněny jejich genderem - respektive jejich genderovou socializací - kdy například muži mohou mít tendence potlačovat své emoční potřeby. To nás vedlo k nastolení dalších otázek: Jak řešit dilema mezi potřebou a zakázkou, pokud se liší? Měli bychom respektovat zakázku klienta/klientky, která nemusí odpovídat jeho/jejím potřebám?

Za třetí byla nastolena otázka užitečnosti standardizovaných metod „posuzování“. Jsou pomůckou sociálních pracovnic a pracovníků pro další rozhodování, nebo naopak omezují individuální přístup, který by mohli pracovnice či pracovník zvolit? Ukázalo se, že hodnocení standardizovaných procedur „posuzování“ se může lišit z hlediska zkušenosti sociálních pracovnic a pracovníků. Pro méně zkušené mohou sloužit jako užitečná pomůcka, zatímco více zkušení mohou představovat určitou ztrátu svobody při posuzování.

A konečně za čtvrté se ukázaly problémy s přístupem sociálních pracovnic a pracovníků k ovlivňování společenské zakázky. Nešlo ani tak o to, že by tuto zakázku neměli zájem ovlivňovat, ale spíše nejsou v tomto procesu považováni za rovnocenné partnery. Byly prezentovány příklady, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí nebere vážně připomínky sociálních pracovnic a pracovníků a preferuje stanoviska lékařů jako větších expertů.
Jednotlivé příspěvky nemusí ztělesňovat postoje editorů tohoto sborníku a opětovně vyzýváme čtenářky a čtenáře, aby si názor vytvořili sami.
Radka Janebová, Martin Smutek (editoři), prosinec 2008

Obsah

Radka Janebová, Martin Smutek (editoři)
Předmluva

I. „POSOUZENÍ“ V KONTEXTU SPOLEČENSKÉ ZAKÁZKY, TEORETICKÝCH KONCEPTŮ A VÝZKUMU

Pavel Navrátil
Pravda v posouzení životní situace

Martin Smutek
Intersubjektivita světa a posuzování životní situace

Štefánia Kövérová
Koncepcie vzťahu jednotlivca a spoločnosti ako imanentná súčasť prístupov v SP k posudzovaniu životných situácií

Miroslav Kappl
Vývojové modely sociální práce a jejich metafory

Jana Levická
Sociálna diagnóza – jej premeny v čase

Elena Ondrušková
Rodové hľadisko v sociálnej práci - sociálno onštruktivistická paradigma v posudzovaní životnej situácie klientiek /klientov

Radka Janebová
Komparace postmodernistické perspektivy v sociální práci a „principu uvážlivé pomoci“ van der Laana s ohledem na proces „posouzení“ životní situace klientky/klienta

Beata Górnicka
Rola klienta w diagnozowaniu jego sytuacji Ŝyciowej przez pracownika Socjalnego

Veronika Hanzalíková
Diagnóza v behaviorálnom koncepte

Jiří Kučírek
Důsledky vlivu „městského prostoru“ na životní situovanost jedince

Ľuba Pavelová
Závislý klient sociálnej práce v kontexte spoločenskej objednávky

Jan Mandys
Bezdomovectví v kontextu společenské zakázky

Alena Novotná
Sociálne poradenstvo v kontexte spoločenskej objednávky

Jan Vrbický
Vznik sociální služby jako výsledek dialogu odborníků

Jana Marie Havigerová, Radka Janebová
Implicitní koncepty normality u pracovnic a pracovníků pomáhajících profesí

Tibor Vojtko
Dilema normality v teorii a praxi pomáhajících profesí

II. DILEMATA, RIZIKA A METODIKY „POSOUZENÍ“ ŽIVOTNÍ SITUACE KLIENTEK A KLIENTŮ

Katarína Levická
Riziká diagnózy v sociálnej práci

Klára Cozlová
Posuzování životní situace z genderové perspektivy - TKI pro seniory a seniorky

Linda Sokačová
Nenechte se diskriminovat a nedovolte to jiným. Právní poradenství a informační servis pro osoby diskriminované na základě pohlaví a věku

Lenka Vavrinčíková, Alžbeta Brozmanová Gregorová Hodnotenie v sociálnej práci – dilemy vo vzťahu k užívateľom/užívateľkám drog

Petra Balážová, Ľuba Pavelová
Dilemy sociálnej práce v oblasti závislostí

Beáta Balogová
Existencia suicidity seniorov žijúcich v domácom prostredí a rezidenciálnych Zariadeniach

Lýdia Lešková
Činnosť sociálnych pracovníkov v rámci posudkového tímu pri posudzovaní sociálnych dôsledkov ťažkého zdravotného postihnutia

Soňa Chloupková
Jak posuzovat životní situaci klienta v rámci sociálního šetření pro účely rozhodování o příspěvku na péči

Lenka Kvašňáková
Posudzovanie životnej situácie ohrozených detí a ich rodín v Gateshead vo Veľkej Británii. Skúsenosti zo zahraničnej praxe

Josef Zita
Druhovost případových studií v sociální práci (case study method)

Daniela Květenská
Qui bono?

Martina Hrozenská, Milan Tomka
Posudzovanie životnej situácie klientov a klientiek prijímaných do domova dôchodcov a do domova sociálnych služieb

Anna Kasanová
Zmena intelektuálnej úrovne klientov – zmena kvality sociálnych služieb

Peter Brnula, Ladislav Vaska
Supervízia ako nástroj pomoci sociálnemu pracovníkovi/pracovníčke pri dilemách posudzovania životnej situácie klienta/klientky

Emília Janigová
Možnosti aplikácie alternatívnych trestov z pohľadu sociálnej práce

Zoja Koscurová
Úloha sociálneho pracovníka pri práci s klientmi na základných školách v kontexte novej legislatívy

Lenka Haburajová-Ilavská
Sociálna pomoc ako forma pri riešení kolíznej situácie občana

Daniel Dvořák, Martin Kaliba
Efektivita náhradní rodinné péče v současné společnosti

III. MEZIOBOROVÝ WORKSHOP: PSYCHOLOGICKÉ, PRÁVNÍ, PEDAGOGICKÉ A EKONOMICKÉ ASPEKTY „POSUZOVÁNÍ“ ŽIVOTNÍ SITUACE KLIENTEK A KLIENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE

Stanislav Pelcák
Klient z pohledu salutogeneze (Resilience a zvládání chronické nemoci)

Wiesław Sikorski
Komunikacyjne znaczenie zachowań niewerbalnych w pracy socjalnej

Jan Lašek, Šárka Wiesenbergová
Zjišťování úrovně morálního vývoje u dvou skupin dospívajících

Jana Faltusová
Komunitní plánování sociálních služeb na Holicku

Marija Topic
Social politcs of Republic Croatia for persons with disabilities

Monika Žumárová, Jana Tesková
Pohled sociálního pedagoga na kvalitu života seniorů

Miroslav Mitlöhner
Právní odpovědnost pracovníka sociálních služeb

Olga Sovová
Judikatura Nejvyššího správního soudu ve věcech důchodových

________________________
Název: Posuzování životní situace v sociální práci
Editoři: Mgr. Radka Janebová, Mgr. Martin Smutek
Obálka a sazba: Mgr. Martin Smutek
Rok a místo vydání: 2008, Hradec Králové
Vydání: první
Náklad: 250
Vydalo nakladatelství Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové jako svou 892. publikaci.
ISBN 978-80-7041-419-4

PrílohaVeľkosť
Sbornik_Posuzovani_zivotni_situace_2008.pdf2.23 MB