Nízká porodní hmotnost novorozenců představuje významný ukazatel úrovně zdravotní péče během těhotenství a celkového zdravotního stavu populace. Podle definice WHO jde o hmotnost nižší než 2 500 gramů při narození. Tento jev je považován za vážný celosvětový problém, protože se s sebou nese riziko akutních i dlouhodobých zdravotních komplikací (WHO, 2025).

Ročně se s nízkou porodní hmotností narodí více než 20 milionů dětí, což odpovídá přibližně 15–20 % všech porodů. Mezinárodní zdravotnické strategie se snaží do roku 2025 snížit tento podíl o 30 %.

Výskyt nízké porodní hmotnosti je výrazně vyšší v zemích s nižšími příjmy, kde postihuje zhruba každé šesté dítě, což je více než dvojnásobek oproti vyspělým zemím. V některých oblastech Asie se tento problém týká až jedné třetiny novorozenců. V 36 zemích s výrazným výskytem podváhy dosahuje podíl nízké porodní hmotnosti od 9 % do 30 %, přičemž významnou část tvoří zpomalený nitroděložní růst (WHO, UNICEF, 2025).

Charakteristika porodů s nízkou porodní hmotností:

  • Za novorozence s nízkou porodní hmotností se považují živonarozené děti, jejichž hmotnost při narození nevyšší než 2 500 gramů a které se narodily po 37. ukončeném týdnu gravidity.
  • Tento ukazatel zahrnuje všechny porody (živé i mrtvé), při nichž byla zaznamenána porodní hmotnost pod 2 500 gramů, a vyjadřuje se jako podíl ze všech živonarozených dětí s dostupným údajem o hmotnosti při porodu.

Definice velmi nízké porodní hmotnosti:

  • Do této kategorie spadají porody (živé i mrtvé) s hmotností dítěte pod 1 500 gramů, přičemž se tento výskyt udává jako procentuální podíl ze všech živonarozených dětí s evidovanou porodní hmotností.

Děti narozené s hmotností pod hranicí normy častěji trpí poruchami tělesného růstu a zaostávají v rozvoji kognitivních schopností již v raných fázích vývoje. Tato vývojová znevýhodnění mohou mít negativní dopad na jejich školní úspěšnost, pracovní výkon a celkovou kvalitu života (USNA, 2025).

V dospělosti se u osob s nízkou porodní hmotností pozoruje zvýšené riziko civilizačních onemocnění, jako jsou srdečně-cévní poruchy, diabetes či hypertenze. Tento stav zároveň podporuje přetrvávání začarovaného kruhu sociálních nerovností – zejména v rozvojových a středně rozvinutých zemích – kde se nízká porodní hmotnost často spojuje s chudobou, výživovými nedostatky a zvýšenou chorobností.

Důsledky nízké porodní hmotnosti se odrážejí i v ekonomické oblasti – způsobují vyšší náklady na zdravotní péči, delší hospitalizace a častější přerušení pracovní činnosti rodičů. Proto je mimořádně důležité včasně identifikovat rizikové faktory a vytvořit efektivní preventivní strategie zaměřené na snížení výskytu tohoto zdravotního problému (Feyisa, 2023).

Materiál a metody

Nízká porodní hmotnost, definovaná jako hmotnost novorozence nižší než 2 500 gramů, představuje významný veřejno-zdravotní problém, protože je spojená se zvýšenou novorozeneckou úmrtností, vývojovými zpožděními a vyšším rizikem vzniku chronických onemocnění v pozdějším věku. Nízká porodní hmotnost může být důsledkem předčasného porodu nebo nitroděložního růstového omezení. Pro tuto publikaci jsme vybrali 2 hlavní analýzy:

  • Dopad socioekonomických faktorů na výskyt nízké porodní hmotnosti
  • Vliv chování a životního stylu matky na nízkou porodní hmotnost novorozence

Dopad socioekonomických faktorů na výskyt nízké porodní hmotnosti

Sociálně-ekonomické okolnosti představují zásadní faktor ovlivňující průběh těhotenství a vývoj plodu, přičemž výrazně korelují s výskytem nízké porodní hmotnosti. Novorozenci matek ze znevýhodněného sociálního prostředí jsou častěji vystaveni rizikům, jako jsou nedostatečná výživa, omezený kontakt se zdravotními službami, dlouhodobý psychosociální stres či život v nevhodných podmínkách.

Etiologie nízké porodní hmotnosti je komplexní a multifaktoriální. Mezi rozhodující faktory patří věk rodičky, její nutriční status a tělesná hmotnost před početím, délka gravidity, intergravidní intervaly, reprodukční anamnéza, úroveň formálního vzdělání, přítomnost domácího násilí během gravidity, nedostatečná prenatální péče a výrazně nízký socioekonomický status. Za klíčové prediktory se považují zejména nízké vzdělání matky, podváha (BMI < 18,5), malý tělesný růst (výška < 145 cm) a méně než čtyři prenatální kontroly během těhotenství (Kader et al., 2014).

Jedním z nejvýznamnějších prediktorů porodní hmotnosti je úroveň vzdělání matky. Se zvyšující se úrovní vzdělání klesá pravděpodobnost narození novorozence s nízkou hmotností. Silvestrin a kol. (2020) potvrdili, že matky s nízkým nebo žádným vzděláním vykazují nejvyšší míru výskytu nízké porodní hmotnosti u svých dětí. Vyšší vzdělání plní ochrannou funkci – ženy s lepším vzdeláním mají zpravidla lepší přístup k zdravotní péči, relevantním informacím o péči během těhotenství a adekvátní výživě. Naopak ženy s nižším vzděláním častěji vykazují rizikové chování (např. kouření, užívání drog) a čelí překážkám v přístupu ke zdravotní péči, což negativně ovlivňuje fetální růst (Silvestrin et al., 2020).

Výzkum Alsayeeda a kol. (2023) identifikoval, že parametry jako nízký rodinný příjem, nezaměstnanost partnera, absence sociální opory a nízká úroveň vzdělání mají negativní dopad – přímý i zprostředkovaný – na porodní hmotnost novorozence. Ekonomický tlak nutí ženy pracovat v škodlivých podmínkách, čímž se zvyšuje jejich zdravotní riziko i riziko pro plod. Stejně tak absence partnerské podpory v domácím prostředí vede k vyšší zátěži a oslabení psychosociální pohody, což se může promítnout do nižší porodní hmotnosti.

Zvýšené vzdělání matky má příznivý vliv na zaměstnatelnost, příjmové možnosti, kvalitu výživy, pravidelnost prenatálních kontrol a omezení rizikového chování, jako je kouření, čímž se podporuje optimální vývoj plodu. Tyto poznatky potvrzují, že vyšší úroveň vzdělání představuje významný protektivní faktor před výskytem nízké porodní hmotnosti.

Závěrem, významnou úlohu také hraje emocionální a praktická podpora ze strany rodiny a partnera. Nedostatečná podpora v tomto směru může vést k vyšší úrovni stresu, nadměrnému fyzickému přetížení a zhoršení životních podmínek během těhotenství, což následně nepříznivě ovlivňuje vývoj plodu. Naopak kvalitní sociální zázemí a komunitní podpora přispívají ke snížení psychické zátěže matky a ke zlepšení perinatálních výsledků (Alsayeed et al., 2023).

Vliv chování a životního stylu matky na nízkou porodní hmotnost novorozence

Výživa matky během gravidity představuje zásadní faktor, který ovlivňuje nitroděložní vývoj plodu a pravděpodobnost dosažení fyziologické porodní hmotnosti. Nevyvážená strava, deficit esenciálních živin, stejně jako absence kvalifikovaného nutričního poradenství, mohou nepříznivě ovlivnit růst a vývoj plodu, čímž stoupá pravděpodobnost výskytu nízké porodní hmotnosti. Tento problém je obzvláště akutní v ekonomicky méně rozvinutých zemích, kde jsou nutriční standardy u těhotných žen často nedostatečné. Výsledky výzkumů jednoznačně poukazují na to, že absence dietetického poradenství během těhotenství, omezený počet prenatálních kontrol, nutriční deprivace a vystavení matky chronickému stresu významně přispívají k riziku porodu hypoplastického novorozence. U žen, kterým nebyla během těhotenství poskytnuta odborná nutriční intervence, byla zaznamenána více než dvojnásobná pravděpodobnost narození dítěte s nízkou porodní hmotností ve srovnání s těmi, které tuto podporu dostaly (Jamshed et al., 2020).

Fyziologický vývoj plodu je primárně podmíněn kvalitou a množstvím přijaté výživy ze strany matky. Energetická insuficience, deficit bílkovin a nedostatek klíčových mikronutrientů – včetně železa, vitamínu A, kyseliny listové a vitamínu B12 – představují významné rizikové faktory intrauterinního růstového omezení. Kromě kvantitativních nedostatků je důležité zohlednit i kvalitativní složení stravy. Nadměrný příjem vysoce průmyslově zpracovaných potravin, jednoduchých cukrů, rafinovaných obilovin, nasycených tuků a alkoholu – zejména ve vyšších dávkách (více než 2–3 jednotky denně) – má negativní dopad na vývoj plodu a může vést k redukci jeho hmotnosti při narození.

Celkový zdravotní stav matky během těhotenství je neodlučitelně spjat s růstovými parametry plodu. Užívání návykových látek, jako jsou tabák a alkohol, představuje mezi nejčastějšími preventabilními rizikovými faktory nízké porodní hmotnosti, předčasného porodu a dalších závažných perinatálních komplikací. Tyto rizikové praktiky jsou přitom častější u žen s nižším socioekonomickým statusem, které zároveň častěji čelí souběžné expozici několika negativním vlivům, jako je psychosociální stres, nutriční nedostatek a omezený přístup k zdravotní péči.

Závislosti v gravide jsou zároveň asociovány s nepříznivými novorodeneckými výsledky a zvýšenou incidencí kardiometabolických rizikových faktorů u potomstva. I když ne všechny studie jednoznačně prokazují kauzální vztah mezi prenatálním užíváním návykových látek a dlouhodobými zdravotními důsledky pro dítě, nejednoznačnost výsledků může být způsobena rozdíly v množství, frekvenci a načasování expozice.

Ačkoli globální trendy naznačují pokles výskytu kouření a konzumace alkoholu mezi těhotnými ženami, tabákový dým zůstává vážným zdravotním problémem, především u žen v sociálně znevýhodněných skupinách. V této populaci je také zvýšená pravděpodobnost kumulace rizikových faktorů – kombinované užívání tabáku, alkoholu a drog – které výrazně zvyšuje zdravotní ohrožení matky i plodu (Girma et al., 2019).

Diskuse

Nízká porodní hmotnost představuje závažný veřejno-zdravotní problém, který je spojen se zvýšeným rizikem neonatální morbidity a mortality, stejně jako s nepříznivými dlouhodobými důsledky na zdraví v dětství a dospělosti. Jedná se o komplexní jev podmíněný mnoha rozhodujícími faktory, které lze kategorizovat na socioekonomické a behaviorální aspekty. V současnosti narůstá zájem nejen o biologické, ale i o sociální determinanty zdraví, včetně životních podmínek matek, které výrazně ovlivňují průběh gravidity a nitroděložní růst plodu. Faktory jako socioekonomické postavení (např. vzdělanostní úroveň, ekonomická situace domácnosti, pracovní zaradení) a životní styl během těhotenství (např. kouření, výživové návyky, užívání psychoaktivních látek, dostupnost prenatální péče) tvoří složitý soubor proměnných, které mají často synergický účinek.

Podle studie Mishra a kol. (2021) ženy z nižších sociálních vrstev čelily častěji nedostatku adekvátní výživy, žily v podmínkách s nedostatečnou hygienou a sanitací a měly omezený přístup k zdravotní péči či nutričním doplňkům. Tyto okolnosti negativně působí na celkový zdravotní stav matky, který je klíčovým faktorem pro fyziologický vývoj plodu a jeho porodní hmotnost. Prevence předčasných porodů a insuficientního růstu plodu proto vyžaduje zajištění kvalitní prenatální péče, dostatečné výživy a hygienických podmínek během těhotenství. Nedostatečný přísun makro- a mikronutrientů v kombinaci s limitovaným přístupem ke zdravotním službám zvyšuje pravděpodobnost vzniku komplikací včetně nízké porodní hmotnosti (Mishra et al., 2021).

Pro optimální prenatální vývoj plodu je nezbytná komplexní zdravotní péče, vyvážený příjem živin a životní prostředí bez škodlivých vlivů. Významným rizikovým faktorem nízké porodní hmotnosti zůstává kouření během gravidity. Nedostatečný nutriční stav matky je silně asociován se sníženým růstem plodu, zvýšenou úmrtností a morbiditou novorozenců. Nutriční profil ženy před a během těhotenství je jedním z hlavních prediktorů příznivého průběhu gravidity a porodu. Výzkum Ancira-Moreno a kol. (2020) poukázal na to, že deficit esenciálních složek potravy – především tuků a bílkovin – které jsou zásadní pro energetické potřeby a výstavbu plodových tkání, může negativně ovlivnit vývoj plodu. Antropometrické ukazatele, jako je tělesná výška, hmotnost, index tělesné hmotnosti (BMI) a celkový přírůstek hmotnosti v těhotenství, úzce souvisejí s porodní hmotností. V případě insuficientního nutričního příjmu dochází k redukci BMI a omezenému přírůstku tělesné hmotnosti, což představuje dva zásadní prediktory porodní hmotnosti (Ancira-Moreno et al. 2020).

Tabákové výrobky mají výrazně negativní vliv na zdraví plodu. Aktivní kouření matky, ale i její pasivní expozice cigaretovému dýmu – zejména v případě kuřáckého partnera – signifikantně zvyšují riziko nízké porodní hmotnosti a předčasného porodu. Přestože mnoho žen svou kuřařskou anamnézu zamlčují, odhady naznačují, že až 22,9 % těhotných kuřaček a 9,2 % nekuřaček v reprodukčním věku neudává pravdivé údaje o své expozici tabáku. Přítomné důkazy jasně podporují existenci kauzálního vztahu mezi vystavením plodu tabakovým toxinům a narušením jeho vývoje, což podtrhuje potřebu rovnocenné prevence aktivního i pasivního kouření (Delcroix et al., 2023).

Kouření však není jediným negativním společníkem rizikového životního stylu během těhotenství. Mezi další rizikové behaviorální faktory patří nadměrná konzumace alkoholu, sedavý způsob života a nevhodné stravování. Tyto návyky významně zvyšují pravděpodobnost komplikací, jako jsou nízká porodní hmotnost, předčasný porod či nitroděložní růstová retardace, a proto by měly být systematicky zahrnuty do edukace a prevence v rámci prenatální péče.

Konzumace alkoholu v období těhotenství představuje závažné riziko, které může způsobit významné poškození vývoje plodu. Etanol a jeho metabolity pronikají přes placentu a mohou narušit důležité fyziologické procesy, čímž ovlivňují růst, buněčnou diferenciaci a maturaci plodových struktur. Bylo prokázáno, že i nízké až středně vysoké dávky alkoholu zvyšují pravděpodobnost nízké porodní hmotnosti, předčasného porodu, poruch růstu a výskytu fetálního alkoholového syndromu. Alkohol brání optimálnímu přenosu živin přes placentu, redukuje uteroplacentární průtok krve a indukuje oxidační stres, což vede k poškození placentárních tkání. Riziko stoupá s frekvencí a objemem konzumace, přičemž tzv. binge drinking (nárazové pití velkých dávek alkoholu) má obzvláště škodlivé účinky (Abdallah et al., 2021).

Závěr

Identifikace a zvládání faktorů, které přispívají k nízké porodní hmotnosti, představuje klíčový prvek při ochraně zdraví novorozenců i jejich matek. Tento ukazatel úzce souvisí s nepříznivými zdravotními výsledky v období kolem porodu i v pozdějším životě dítěte. Přesné určení porodní hmotnosti hraje důležitou roli při rozpoznání ohrožených novorozenců a následném přizpůsobení zdravotní péče. Snížení výskytu nízké porodní hmotnosti vyžaduje celkový přístup zaměřený na zlepšení péče během těhotenství, výživový management budoucích matek a včasné odborné zásahy. Takové kroky významně přispívají k lepším zdravotním výsledkům novorozenců a zdravému startu jejich života.

Autoři: MVDr. Martina Hrubovčák Tejová prof. MUDr. Kvetoslava Rimárová, CSc. prof. MUDr. Mgr. Erik Dorko, PhD., MPH, MBA Mgr. Simona Miškárová Mgr. Anastasiia Ostafiichuk PharmDr. Dominik Kľoc MUDr. Dana Kluková

Práce je podpořena granty KEGA 003UPJŠ-4/2024 Aktualizace a inovace studijního programu Veřejné zdravotnictví v oblasti prevence chronických neinfekčních onemocnění a grantem KEGA 0010UPJŠ-4/2024 Implementace multimediálních technologií ve výuce preventivních intervencí v lékařských a nelékařských oborech.

Seznam bibliografických odkazů

ABDALLAH, AY, et al. 2021. Influence of maternal lifestyle behaviors on birth weight and Apgar score. In International Journal of Africa Nursing Sciences. 10.1016/j.ijans.2021.100334, 2021, 15, 1, 100334.

ALSAYEED, A, et al. 2023. Socioeconomic risk factors for low birth weight newborns: a population-based study. In Journal of Neonatal-Perinatal Medicine. 37248916, 2023, 16, 2, 287-291.

ANCIRA-MORENO, M, et al. 2020. Dietary patterns and diet quality during pregnancy and low birthweight: The PRINCESA cohort. In Maternal & child nutrition. 32037674, 2020, 16, 3, e12972.

DELCROIX, MH, et al. 2023. Active or passive maternal smoking increases the risk of low birth weight or preterm delivery: benefits of cessation and tobacco control policies. In Tobacco Induced Diseases. 37256119, 2023, 21, 72.

FEYISA, BR, 2023. Nutrition, stress, and healthcare use during pregnancy are associated with low birth weight: evidence from a case–control study in West Ethiopia. In Frontiers in Public Health. 37927874, 2023, 11, 1213291.

GIRMA, S, et al. 2019. Factors associated with low birthweight among newborns delivered at public health facilities of Nekemte town, West Ethiopia: a case control study. In BMC pregnancy and childbirth. 31266469, 2019, 19, 1-6.

JAMSHED, S, et al. 2020. Frequency of low birth weight and its relationship with maternal nutritional and dietary factors: a cross-sectional study. In Cureus. 32714671, 2020, 12, 6.

KADER, M, et al. 2014. Socio-economic and nutritional determinants of low birth weight in India. North American journal of medical sciences. 25077077, 2014, 6, 7, 302.

MISHRA, PS, et al. 2021. Newborn low birth weight: do socio-economic inequality still persist in India?. In BMC pediatrics. 34798861, 2021, 21, 1-12.

SILVESTRIN, S, et al. 2020. Inequalities in birth weight and maternal education: a time-series study from 1996 to 2013 in Brazil. In Scientific reports. 32457367, 2020, 10, 1, 8707.

USNA Blackpool. 2025. Joint Strategic needs assessment. Low birth weight. 2025.

WHO. 2025. Global nutrition targets 2025: low birth weight polici brief. WHO NFS Nutrition and food safety. 2025.

WHO. UNICEF. 2025. The extension of 2025 Maternal, infants and young child nutrition targets to 2030. 2025.