Úvod

Konzumace alkoholu u mladistvých pod 18 let představuje na Slovensku vážný celospolečenský problém, který přímo ohrožuje zdravý vývoj generace. Podle slovenské legislativy je prodej a podávání alkoholu osobám mladším než 18 let přísně zakázán. Realita v ulicích a na sociálních sítích však ukazuje, že mladí lidé se k němu dostávají relativně snadno, přičemž si neuvědomují fatální následky, které riskují s každým jedním douškem.

Účinky alkoholu na děti a mladistvé

Alkohol vzniká fermentací přírodních cukrů obsažených v ovoci, zelenině nebo obilninách. Množství alkoholu při fermentaci jednotlivých produktů se liší – pivo má například mnohem nižší podíl alkoholu než víno či destiláty. Ačkoli je alkohol považován za drogu, jeho konzumace je v naší zemi legální od 18. roku života. Je tedy společensky akceptován, i když je toxický a vysoce návykový. Stejně jako jiné drogy, alkohol ovlivňuje funkce našeho organismu. Z medicínského hlediska patří alkohol mezi sedativa, což znamená, že při vyšších dávkách tlumí centrální nervový systém. Ten řídí životně důležité funkce, jako jsou dýchání, trávení a přečerpávání krve ze srdce. Alkohol také způsobuje zmatek ve zprávách zasílaných do mozku a z mozku. Z tohoto důvodu zaznamenáváme při jeho požívání změnu vnímání, emocí, vidění a sluchu. A čím více alkoholu vypijeme, tím extrémnější jsou tyto změny. Jaký má alkohol vliv na organismus? To, jak na nás alkohol působí, závisí od mnoha faktorů, jako je například pohlaví, věk, zdravotní stav či hmotnost těla. Nadměrné pití alkoholu může vést ke škodlivým krátkodobým i dlouhodobým účinkům. Z krátkodobého hlediska se může snížit naše schopnost myslet, mluvit, kontrolovat tělo a reakce. Dlouhodobá konzumace alkoholu může velmi negativně ovlivnit naše fyzické a mentální zdraví, vztahy, rodinu, finance, práci a u mladých lidí školu. Alkohol působí zpočátku uklidňujícím dojmem, ale při nadměrném množství se projevuje nepříjemně a dráždivě (intoxikace). Uklidňující efekt na nervový systém nás může vést k pocitu štěstí nebo smutku, uvolnění nebo hněvu. Alkohol zpomaluje naše reflexy, zhoršuje koordinaci a zkresluje vidění. Bývá také způsobovat výpadky paměti nebo dokonce totální výpadek mysli. Může zvýšit tlak, zrychlit puls a způsobit abnormální srdeční činnost. Pokud pijeme alkohol ve velkých množstvích během několika let, může to vést ke zvětšení srdce a poškození jater a ostatních orgánů. Nárazové vypití velkého množství alkoholu může způsobit „akutní otravu alkoholem“, která v některých případech vede dokonce až k zástavě dýchání a smrti.

Národní rada pro zdraví a lékařský výzkum upozorňuje, že alkohol může mít negativní vliv na vývoj mozku nezletilého dítěte. Čím dříve začne dítě pít alkohol, tím je větší riziko, že bude mít potíže s pamětí či učením. Alkohol je mezi dětmi a mládeží nejrozšířenější drogou. Většina z nich začíná s jeho konzumací mezi 12. a 16. rokem života, tedy v období, kdy děti získávají větší svobodu a jsou stále více navázány na své vrstevníky. V tomto věku to souvisí i s jejich přirozenou touhou riskovat a zažívat nová dobrodružství. Opilost u mladistvých je často spojena s množstvím vážných problémů jako jsou úrazy, ztráty paměti, pokusy o sebevraždu, neúmyslné těhotenství, pohlavní choroby, špatné studijní výsledky a násilí. Jeho požívání zvyšuje i pravděpodobnost výskytu alkoholismu a duševních poruch v pozdějším věku. Nejvíce ohrožené jsou děti do 15 let – tato věková skupina by vůbec neměla přijít s alkoholem do kontaktu.

Detekce v těle závisí od váhy, výšky, věku, pohlaví a zdravotního stavu. Pokud vypijeme sklenici piva, vína nebo destilátu, obsažený alkohol se přes trávicí ústrojí dostane do našeho krevního oběhu a odtud se rozšíří do celého těla včetně mozku – to vše v průběhu několika minut. Tělo neumí alkohol ukládat, a tak ho odbourává. Játra odbourávají přibližně 90-98 % zkonzumovaného alkoholu, zbývajících 2-10 % je vyloučeno močí, dechem a potem. V moči se může nacházet 6 až 24 hodin. Nejdříve ho přemění na acetaldehyd (to je toxická látka) a poté na neškodný acetát, který je postupně odbourán na oxid uhličitý a vodu. Jako obecné pravidlo platí, že alkohol odbouráváme tempem přibližně 10 ml (nebo jeden standardní alkoholický nápoj) v průběhu jedné hodiny. Nežádoucí účinky se dostaví rychleji u mladších a hubenějších lidí, či těch, kteří pijí na lačný žaludek nebo mají nižší toleranci na alkohol. Úplně by se měli alkoholu vyhýbat děti a mladiství do 18 let, těhotné ženy, řidiči, bývalí alkoholici a lidé, kteří berou určité léky na předpis. Stav opilosti se u každého člověka projevuje jinak. Během své praxe jsem si všimla, že někteří se uvolní a ztratí zábrany, jiní se stávají smutnými, úzkostnými či agresivními. Zpravidla však mohu konstatovat, že alkohol má depresogenní vlastnosti. Po jeho konzumaci lidé obvykle směřují k beznadějným, pesimistickým tématům. Zatímco dospělým menší dávka alkoholu jednou za čas výrazně neuškodí, pro děti může mít fatální následky. Mladiství mají menší schopnost se fyzicky a emocionálně vyrovnat s účinky alkoholu. Stejné množství alkoholu působí silněji na tělesné orgány mladistvých, než dospělých, protože děti a mladiství ještě rostou a jejich organismus se vyvíjí.

První příznaky opilosti se objeví, když alkohol poputuje do našeho krevního oběhu a odtud do mozku. Člověk začne být hovornější, sebevědomější a náchylnější riskovat, zpomalí se jeho motorika, zhorší soustředění a krátkodobá paměť. Právě tehdy mu hrozí zranění. Muži obvykle podobné příznaky pociťují po dvou až třech skleničkách za hodinu, ženy už po jedné či dvou. Když toho člověk vypije více, začnou se projevovat příznaky jako závrať, točení hlavy, rozmazané vidění či chyby v koordinaci. Běžný je i „blackout“, čili krátkodobá ztráta vědomí. Otrava alkoholem u dospělých obvykle nastává při více než třech promile alkoholu v krvi jedince. Čtyři a více promile ve většině případů již vedou ke smrti intoxikované osoby. Mezi typické příznaky předávkování (viz obrázek č. 1 a 2) alkoholem patří:

  • bledá tvář,
  • zmodrání rtů, nehtů,
  • zvracení,
  • ochabnutí těla („hadrovité tělo“),
  • lapání po dechu nebo pomalé dýchání,
  • zpomalená srdeční činnost,
  • bezvědomí.

V období dospívání mohou výrazné změny nastat hlavně ve dvou částech mozku:

  • tzv. hipokampu, která část mozku je zodpovědná za učení a paměť. Studie dokázaly, že zvýšené užívání alkoholu může tuto část mozku zmenšit až o 10 %. Na alkohol je tato oblast mozku obzvláště citlivá právě v teenagerském věku. Na nervové buňky hipokampu působí alkohol jako jed a způsobuje jejich nevratné poškození nebo zničení.

  • V předním čelním laloku, díky kterému plánujeme, usuzujeme, rozhodujeme se a mluvíme. V období dospívání se tato část mozku mění nejvíce. Výzkum NHMRC odhalil, že adolescenti, kteří pili alkohol ve větším množství, měli menší přední laloky než jejich vrstevníci, kteří alkohol nepili.

Alkohol působí na tělo dítěte jako nebezpečný jed. Jelikož tlumí nervovou soustavu a snižuje hladinu cukru v krvi, děti mohou po jeho požití upadnout do kómatu nebo mít záchvaty. Pokud hladina cukru v krvi klesne na nebezpečně nízkou úroveň, hrozí jim dokonce smrt. Děti reagují při opilosti stejně jako dospělí – potácejí se, mluví nesmysly, působí unaveně, případně mohou zvracet. Vždy si proto dávejte pozor na podobné projevy a nikdy nenechávejte alkoholické nápoje v jejich bezprostřední blízkosti. Mládež má nejen málo informací o účincích alkoholu, ale také nedostatečně vyvinutou schopnost zhodnotit rizika. Mohou za to hlavně dvě výrazné změny, které probíhají v jejich mozku:

  • Kvůli emocionální nezralosti se u dětí a mladých lidí vytváří návyk na alkohol velmi rychle. Puberta nutí člověka chovat se impulzivně, zesiluje jeho emoční projevy a touhu po vzrušení. Z toho vyplývá, že ačkoli mladí vědí o škodlivých účincích alkoholu a drog, neodradí je to od zkoušení, protože část mozku, která hledá vzrušení, utlumí racionální myšlení.

  • Část mozku, která vyhodnocuje rizika a řídí sebekontrolu, není do 17. roku života zcela vyvinutá a její dolaďování někdy trvá až do dvaceti let. Z tohoto důvodu teenageři potřebují vaši pomoc, dokud se zcela nevyvinou jejich rozumové schopnosti.

Alkohol a legislativa

Maloletí (do 15 let), ani mladiství (do 18 let) podle § 2 odst. 2 zákona č. 219/1996 Sb. NR SR (o ochraně před zneužíváním alkoholických nápojů) nesmí požívat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky. Jsou také povinni podrobit se vyšetření ke zjištění alkoholu nebo na přítomnost omamných látek nebo psychotropních látek, je-li důvodné podezření, že požili alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky. Pro maloleté zároveň platí, že se nesmí zdržovat bez dozoru svých zákonných zástupců po 21.00 hodině na veřejně přístupných místech, ve kterých se podávají alkoholické nápoje. Oprávněni vyzvat maloleté a mladistvé osoby k vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiných návykových látek jsou podle zákona nejen příslušníci Policie České republiky, ale také zaměstnanci obecní a městské policie (další osoby jmenuje zákon). Vyšetření ke zjištění alkoholu se provádí dechovou zkouškou přístrojem, kterým se určí objemové procento alkoholu v krvi (v dechu). Pokud se osoba odmítne podrobit takovému vyšetření, lze provést lékařské vyšetření odběrem a laboratorním vyšetřením krve nebo jiného biologického materiálu. Pokud osoba odmítá takové lékařské vyšetření, stupeň opilosti určí lékař podle medicínských klinických příznaků. Policie České republiky oznámí příslušnému správnímu orgánu (obci podle trvalého pobytu mladistvého) výsledek vyšetření ke zjištění alkoholu, resp. na přítomnost omamných látek nebo psychotropních látek, pokud se prokáže, že je pozitivní. Následně příslušná obec, resp. městská část vyrozumí dopisem mladistvého, jeho zákonné zástupce a příslušný odbor sociálně-právní ochrany a sociální kurately úřadu práce, sociálních věcí a rodiny o zahájení řízení ve věci porušení zákazu pití alkoholických nápojů a předvolá dotčené osoby k projednání přestupku. Přestupek se projedná při ústním jednání. Mladistvý vystupuje v řízení jako obviněný, jeho zákonní zástupci (rodiče) jsou také účastníky řízení. Po zákonném poučení a seznámení se se spisovým materiálem se všechny strany vyjadřují k přestupku. Na závěr přijímá příslušný orgán opatření, která vyplývají ze zákona. Za porušení zákazu pití alkoholu maloletou osobou může obec uložit zákonnému zástupci maloletého pokutu do výše 33 eur. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy byl zákaz, omezení nebo povinnost porušeny. Jde-li o mladistvou osobu do 18 let, uloží jí obec napomenutí. V odůvodněných případech uloží také zákaz navštěvovat veřejně přístupná místa a místnosti, ve kterých se podávají alkoholické nápoje. O uložení pokuty, resp. napomenutí informuje obec také příslušný úřad práce, sociálních věcí a rodiny, který následně zastaví přídavek na dítě po dobu 3 měsíců. Úřad určí tzv. zvláštního příjemce (je jím obec podle trvalého pobytu maloletého, resp. mladistvého) a po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců nebude dostávat přídavek na dítě rodič, ale obec.

Akutní intoxikace z pohledu neodkladné zdravotní péče

Intoxikace alkoholem se stává zdravotnickým problémem ve chvíli, kdy už nejde o stav opilosti, ale o poruchu vědomí a ohrožení základních životních funkcí. Právě v této fázi přichází k postiženému záchranná zdravotní služba a právě takový pacient končí na urgentním příjmu. Z klinického hlediska je rozhodující hloubka útlumu centrálního nervového systému: se stoupající hladinou etanolu klesá úroveň vědomí a roste riziko aspirace zvratků, obstrukce dýchacích cest, útlumu dýchání a podchlazení. Při těžké intoxikaci může dojít k autonomní dysfunkci, kómatu až k zástavě oběhu (Mirijello et al., 2022).

U mladistvých má intoxikace jiný průběh než u dospělých. V evropské průřezové studii z dětského urgentního příjmu mělo 126 pacientů mladších 16 let průměrnou hladinu etanolu 195,7 mg/dl, přičemž potenciálně závažné hodnoty nad 300 mg/dl se vyskytly u 3,6 % z nich a hospitalizaci si vyžádalo 10,3 % případů. Nejčastějším nálezem byla porucha vědomí, která přímo korelovala s hladinou alkoholu, a hypokalémie; křeče ani hypoglykémie se v tomto souboru nevyskytly (Castro-Rodríguez et al., 2022). Hypoglykémie, která se klasicky uvádí jako hlavní riziko u dětí, je tedy typická spíše pro malé děti než pro dospívající – u těch dominuje hloubka bezvědomí a komplikace, které z ní vyplývají.

Nejzávažnější chybou v péči o intoxikovaného pacienta je připsat poruchu vědomí výhradně alkoholu. Nizozemská multicentrická kohortová studie prokázala, že podezření na intoxikaci je spojeno s vyšší, nikoli nižší pravděpodobností závažného poranění hlavy (poměr šancí 1,42; 95 % interval spolehlivosti 1,22 – 1,65), přičemž taková poranění se v terénu rozpoznávají obtížně (Lokerman et al., 2023). Britské doporučení NICE proto výslovně žádá, aby se snížená úroveň vědomí nepřipisovala intoxikaci, dokud se nevyloučí významné poranění mozku (NICE, 2023). V praxi to znamená, že opilý pacient vyžaduje stejně důsledné vyšetření jako kterýkoli jiný – ne méně důsledné.

U dospělých se k akutní intoxikaci přidává chronický rozměr. Až u poloviny osob s dlouhodobou nadměrnou konzumací se po přerušení nebo výrazném snížení příjmu alkoholu rozvine odvykací stav, který může v nejtěžší formě ohrozit život (Day – Daly, 2022). U závislého dospělého tedy bývá nebezpečnější vysazení alkoholu než samotná opilost. Akutní intoxikace se zároveň má chápat jako signální událost naznačující chronický problém: pacient by měl být vyšetřen na přítomnost poruchy z užívání alkoholu a odeslán do navazující odborné péče (Mirijello et al., 2022). Rozsah jevu na Slovensku ilustrují údaje Národního centra zdravotnických informací, podle kterých bylo v roce 2023 evidováno 14 136 hospitalizací pro onemocnění související s užíváním alkoholu, z toho 175 pro toxický účinek etanolu (NCZI, 2025). Jelikož od roku 2004 na Slovensku nefunguje žádná protialkoholní záchytná místnost a zákonná úprava jejich zřizování byla zrušena zákonem č. 321/2024 Z. z. s účinností od 1. ledna 2025, celá tato zátěž dnes dopadá na urgentní příjmy a posádky záchranné zdravotní služby.

Závěr

Pro rodiče je velmi náročné, když zjistí, že jejich dítě by mohlo mít problém s alkoholem a potřebuje profesionální pomoc. Necíťte se špatně, pokud jste včas nezaznamenali varovné signály. Většina rodičů zůstane v šoku a začne obviňovat sebe nebo své dítě. Nejdůležitější je co nejdříve vyhledat pomoc, protože čím déle jsou problémy s alkoholem ignorovány, tím větší je pravděpodobnost výskytu trvalých fyzických a také psychických následků. Nebojte se o problému mluvit se svou rodinou a blízkými, a v případě nouze je požádat o pomoc. Pokud rodič zjistí jakoukoli závislost dítěte, může se obrátit na oddělení sociálněprávní ochrany dětí a sociální kurately úřadu práce, sociálních věcí a rodiny, kde jim sociální kurátor poskytne poradenství a doporučí nejvhodnější postup při řešení situace. Můžete se také obrátit na linky důvěry, které poskytují anonymní telefonickou pomoc. Pracovníci těchto linek bývají informováni i o zdravotnických a psychologických službách ve své oblasti a jsou schopni ji zprostředkovat.

Autoři:
kpt. PhDr. Ľudmila Húsková, PhD.
Okresní ředitelství PZ, Martin

Ing. Bc. Vladimír Pustay, MPH
Žilinská univerzita v Žilině

Použitá literatura

BEČKOVÁ, I.- VIŠŇOVSKÝ.P., 1999. Farmakologie drogových závislostí. Praha: Karolinum, 1999. 112 s. ISBN 80-7184-864-6.

BIZIKOVÁ, Ľ., 2009. Východiská k tvorbe stratégie školy v prevencii rizikového správania detí a žiakov. Bratislava: ŠPÚ, 2009. URL: http://www.statpedu.sk/files/articles/dokumenty/ucebnice-metodiky-publikacie /metodika_prevencia_rizikoveho_spravania_deti_ziakov.pdf

CASTRO-RODRÍGUEZ, C. a kol., 2022. Acute Alcohol Intoxication in Pediatric Emergencies. In: Pediatric Emergency Care, roč. 38, č. 9, s. e1523–e1528. DOI: 10.1097/PEC.0000000000002808.

DAY, E. – DALY, C., 2022. Clinical management of the alcohol withdrawal syndrome. In: Addiction, roč. 117, č. 3, s. 804–814. DOI: 10.1111/add.15647.

FISCHER, S. – ŠKODA, J.: Sociální patologie. Praha: Grada, 2014. 232 s. ISBN 978-80-247-5046-0.

FISCHER, S. – ŠKODA, J.: Sociální patologie. Praha: Grada, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2781-3.

FROZOVÁ, M., 2003. Gambleři a gambling. In Kalina, K.,Broža, J., Dobiášová, D., Dvořáček, J., Dvořák, D., Fišerová, M., Zábranský, T. Drogy a drogové závislosti: Mezioborový přístup 2. Praha: Úřad vlády České republiky

DUBAYOVÁ, T., 2016. Patopsychológia detí so psychosociálnym narušením pre pedagógov.Prešov: 2016.126 s. ISBN 978-80-555-1621-9.

HÚSKOVÁ, Ľ., 2024. Tabak alkohol a drogové závislosti detí a mládeže. Turany: 2024.104 s. ISBN 978-80-974983-0-6.

KALINA, K. a kol., 2008. Základy klinicke adiktolie. Praha: GRADA, 2008. 388 s. ISBN 97-880-2471-4110.

KOLIBÁŠ, E. – NOVOTNÝ, V. 2007. Alkohol, drogy a závislosti. Bratislava: UK, 2007. 260 s. ISBN 97-880-2232-3154.

KRÁLIKOVÁ, E. a kol. 2013. Závislost na tabáku. Epidemiologie, prevence a léčba. ADAMIRA, 2013, http:// koureni.zdrave.cz/koureni-a-deti/)

LOKERMAN, R. D. a kol., 2023. Evaluating the influence of alcohol intoxication on the pre-hospital identification of severe head injury: a multi-center, cohort study. In: Brain Injury, roč. 37, č. 4, s. 308–316. DOI: 10.1080/02699052.2022.2158228.

MIRIJELLO, A. a kol., 2022. Identification and management of acute alcohol intoxication. In: European Journal of Internal Medicine, roč. 108, s. 1–8. DOI: 10.1016/j.ejim.2022.08.013.

NÁRODNÉ CENTRUM ZDRAVOTNÍCKYCH INFORMÁCIÍ, 2025. Poškodenie zdravia konzumáciou alkoholu v Slovenskej republike v roku 2023. Bratislava: NCZI. URL: https://www.nczisk.sk/Statisticke_vystupy/Tematicke_statisticke_vystupy/Poskodenie_zdravia_konzumaciou_alkoholu/

NEŠPOR, K., 2000. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. Praha: Portál, 2000. 150 s. ISBN 80-717-8432-X

NICE, 2023. Head injury: assessment and early management. NICE guideline NG232. London: National Institute for Health and Care Excellence. URL: https://www.nice.org.uk/guidance/ng232

NOVOMESKÝ, F., 1995. Drogy. História-medicína-právo. Martin: Alfa print, 1995. 120 s. ISBN 80-88719-49-6.

OCHABA, R a kol., 2008. Ochrana detí a mládeže. Tabak, alkohol a drogy. Bratislava: FORK, 2008. 185 s. ISBN 978-80-7159-175-7.

ONDREJKOVIČ, P. a kol., 2009. Sociálna patológia. Bratislava: VEDA, 2009. 577 s. ISBN 978-8022-410-748.

ONDREJKOVIČ, P. – POLIAKOVÁ, E., 1999. Protidrogová výchova. Bratislava: Veda, 1999. 356 s. ISBN 80-224-0553.

PRESL.J., 1995. Drogová závislost. Muže být ohroženo i vaše díte? Praha: Medica: 1995. 88 s. ISBN 80-85800-25-X.

RUSNÁKOVÁ, M. 2008. Význam sociálneho pracovníka v prevencii sociálno –patologických javov na základných školách. In: Disputationes Scientificae. Ružomberok, Pedagogická fakulta, Katolícka univerzita v Ružomberku, 2008, 260 s. ISSN 1335-9185

VÁGNEROVÁ, M. (2004). Psychopatologie pro pomáhajíci profese. Praha, Czech republic: Portál, 870 p. ISBN 80-7178-802-3

VALÍČEK, P. a kol., 2000. Rostlinné omamné drogy. Vimperk: Start, 2000. 191 s. ISBN 80-86231-09-7.

VALIHOROVÁ, M., 2011. Psychológia výchovy. Banská Bystrica: 2011. 121 s. ISBN 9788055701974.

Zákon č. 300/2005 Z. z. Trestný zákon. [online]. Bratislava, 2024. [cit. 2024-09-03]. URL:http://www.zakonypreludi.sk/zz/

Zákon o priestupkoch č. 372/1990 Zb. [online]. Bratislava, 2024. [cit. 2024-09-03]. URL:http://www.zakonypreludi.sk/zz/

Zákon č. 219/1996 Zb. NR SR o ochrane pred zneužívaním alkoholických nápojov, v znení neskorších predpisov.

Zákon č. 321/2024 Z. z., ktorým sa mení zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 219/1996 Z. z. o ochrane pred zneužívaním alkoholických nápojov a o zriaďovaní a prevádzke protialkoholických záchytných izieb v znení neskorších predpisov.