Koreláty sociální participace u pacientů v pokročilém stadiu osteoartrózy

Úvod

Osteoartróza (OA) patří mezi nejčastější degenerativní, muskuloskeletální onemocnění kloubů, s výrazně negativním dopadem na kvalitu života (Courties et al., 2024). V roce 2019 tímto chronickým onemocněním trpělo 528 milionů lidí (70 % starších 55 let), což představuje nárůst o 113 % ve srovnání s rokem 1990 (WHO, 2023). OA v současnosti postihuje až 7,6 % světové populace a očekává se, že prevalence OA bude nadále stoupat v důsledku stárnutí populace, rostoucího výskytu obezity a úrazů (WHO, 2023). OA kyčelních kloubů má nižší prevalenci ve srovnání s OA kolenního kloubu (10 % vs 16 %) u lidí starších 45 let a může záviset na různých faktorech, jako je např. pohlaví a rasa (Hall et al., 2022).

Mezi nejzávažnější patologické mechanismy OA patří degradace chrupavky, kostí a tvorba osteofytů, což způsobuje komplexní změny v ostatních strukturách a tím i hybnosti kloubu (Allen, et al. 2022). OA primárně postihuje kolenní a kyčelní klouby, které jsou klíčovými částmi muskuloskeletálního systému, odpovědnými za pohyb a stabilitu těla. Mezi typické symptomy OA patří bolest, která se obvykle zhoršuje při pohybu a zatěžování kloubu, otok, ztuhlost, která omezuje rozsah pohybu, a postupné zhoršování mobility (Wang a Ni, 2022; WHO, 2023). Tyto charakteristiky mohou v konečném stadiu vést k invaliditě a ke ztrátě autonomie při běžných aktivitách zejména u starších pacientů (Gay et al., 2016). V současnosti neexistuje účinná léčba OA. Přístupy k managementu OA, které se zaměřují především na zmírnění symptomů, zlepšení funkčního stavu či stabilizace kloubu, neposkytují uspokojivá řešení, jelikož symptomy OA vykazují vysokou variabilitu. Tuto variabilitu nelze vysvětlit jen patologií onemocnění, ale při jejich pochopení hrají klíčovou roli psychosociální faktory a holistický přístup (Sharma et al., 2016).

Bolest je u pacientů s OA kolena a kyčle vnímána v rámci aktivit každodenního života jako tupá, která se postupně stává konstantní a je přerušována intenzivnějšími, nepředvídatelnějšími epizodami, které jsou emocionálně vyčerpávající (Hall et al., 2022). OA bolest u pacientů má multifaktoriální charakter a je popisována nejen z pohledu intenzity, ale také z hlediska jejích několika typů, které se liší délkou trvání, hloubkou (v kostech nebo svalech), druhem výskytu a dopadem. Bolest může být hluboká, bodavá, může připomínat elektrický šok, kontaktní, pacient může mít pocit chybějícího kloubu apod. (Cedraschi et al., 2013). Pacienti s OA kyčelního kloubu popisují bolest jako náhlou, s rychle se měnící intenzitou a často ji přirovnávají k jiným, extrémně bolestivým stavům, jako je porod. Také si často stěžují na bolestivé ležení na boku či sexuální aktivitu. Oproti tomu pacienti s OA kolen pociťují bolest při chůzi po schodech, při nadváze a v souvislosti se ztuhlostí (Hall et al., 2022). Výsledky předchozího výzkumu ukazují, že lidé s OA, kteří zažívali silnou bolest, se méně často zapojovali do (sociálních) aktivit mimo domov – zejména těch, které vyžadovaly jistotu při pohybu po nerovném terénu nebo návštěvu nákupních středisek (Webber et al., 2022).

Únavou se obecně rozumějí nepříjemné, subjektivní pocity nedostatku energie a vyčerpání (Fawole et al., 2021). Hackney et al. (2019) doplňují, že únava znamená neschopnost pracovat efektivně a fungovat v rodinných a sociálních rolích. Navzdory tomu, že je únava běžná u pacientů s OA a 47 % z nich vykazuje její závažnou úroveň, stále není dobře prozkoumána a definována (Fawole et al., 2021). Stebbings et al. (2010) zjistili, že únava je ve významném vztahu s invaliditou a fyzickým fungováním a aktivitou (např. rychlostí chůze) (Fawole et al., 2020, Hackney et al., 2019). Tyto výsledky vedou k předpokladu, že únava může být v kontextu sociální participace významným korelátem.

Fyziologické onemocnění je často doprovázeno psychologickými symptomy, jako je např. úzkost či deprese, které mohou mít dopad na prognózu onemocnění (Yang et al., 2024). Úzkost je stav charakterizovaný přítomností strachu nebo obav z něčeho, co se může stát, a deprese je na druhé straně komplexnější a multifaktoriální onemocnění charakterizované smutkem, pocitem prázdnoty airitabilitou (Sharma et al., 2016). Úzkost a deprese se vyskytují u osob s OA s vysokou prevalencí, přičemž významně snižují kvalitu života, účinnost léčby bolesti a mohou představovat přesnější prediktor invalidity než radiografické nálezy degenerativních změn kloubů (Yang et al., 2024; Zhang et al., 2024; Sharma et al., 2016, Stubbs et al., 2016). Až 20 % pacientů s OA má symptomy úzkosti a deprese (Stubbs et al., 2016) a ve srovnání s pacienty bez deprese mají o 38,8 % vyšší přímé zdravotní náklady a prožívají intenzivnější bolest (Wang a Ni, 2022; Fonseca-Rodrigues et al., 2022; Sharma et al., 2016). Výzkum významnosti vztahů mezi úzkostí, depresí a symptomy OA v závislosti na lokalizaci postiženého kloubu přinesl nejednoznačné výsledky. Zatímco studie autorů Fu et al. (2021) neprokázala souvislost mezi úzkostí, depresí a bolestí u pacientů s OA kyčelního kloubu, výzkum autorů Yang et al. (2024) potvrdil přítomnost těchto vztahů u pacientů s OA kolena. Longitudinální studie Zhanga et al. (2023) prokázala významné vztahy mezi úzkostí, depresí, osamělostí a sociální izolací u starší populace.

Sociální participace je relevantním aspektem nejen zdravého a úspěšného stárnutí, ale zejména pro starší lidi trpící chronickými onemocněními, jako je OA, je také významným prvkem rehabilitace (Perruccio et al., 2021, Piškur et al., 2014). Sociální participace se zaměřuje na komplexní činnosti, které jsou založeny na kontaktu s ostatními lidmi (Turcotte et al., 2015; Cosco, Prina, Perales, 2013), označují zapojení jednotlivce do společenského života a předpokládají jeho aktivní účast v sociálním prostředí (van Brakel, 2010). Stárnutím se omezují možnosti naplňovat potřeby participace, a to nejen v oblasti osobní péče, bydlení a mobility, ale také v rámci komunitního života a volnočasových aktivit (Turcotte et al., 2015). Jde o činnosti, které jsou vykonávány zejména mimo domácí prostředí (chůze) a které vyžadují komplexní aktivity, např. překonávání environmentálních bariér (schody) (Turcotte et al., 2015). Omezení mobility a aktivity vyplývající z OA zvyšují riziko snížené diverzity a intenzity sociální participace (Pasin, Karatekin, 2024; Perruccio et al., 2021). Navíc u pacientů, kteří jsou sociálně izolováni, byla zjištěna vyšší prevalence úzkosti, deprese, zánětu, bolesti a s tím spojené užívání léků proti bolesti, jakož i horší fyzické fungování (Siviero et al., 2019). Přestože je vztah deprese a sociální participace významný, u pacientů s OA není dostatečně prozkoumán, neboť sociální participace je často přehlíženým konceptem (Alabajos-Cea et al., 2021). Cílem této práce je proto prozkoumat vztah funkčního stavu, bolesti, únavy, úzkosti, deprese a sociální participace u pacientů v terminálním stadiu OA.

Metody

Vzorek a postup prací

Výzkumný vzorek tvořilo 423 pacientů s konečným stadiem OA podstupujících totální artroplastiku kolenního nebo kyčelního kloubu na Klinice muskuloskeletální a sportovní medicíny, Nemocnice AGEL Košice-Šaca. Po klinickém vyšetření následoval strukturovaný rozhovor, který vedl vyškolený personál, během něhož byly sbírány informace o sociodemografických charakteristikách a následně byly pacienty vyplněny sebevýpovědní dotazníky o funkčním stavu, bolesti, únavě, úzkosti, depresi a sociální participaci. Další vyšetření zahrnovala radiografické vyšetření OA kyčle/kolena, silnou bolest a funkční poškození. Inkluzní kritéria byla následující: přijetí k operačnímu zákroku (3.–4. stupeň podle Kellgren-Lawrenceovy klasifikace osteoartrózy, silná bolest, funkční omezení), schopnost číst, psát a rozumět slovenskému jazyku. Exkluzní kritéria byla přítomnost revmatoidní artritidy a hospitalizace kvůli traumatu např. zlomenina krčku stehenní kosti, zlomenina distálního femuru. Sběr dat probíhal od března 2019 do září 2020. Pacienti účastnící se studie podepsali informovaný souhlas. Studii schválila Etická komise Nemocnice AGEL Košice-Šaca (Evidenční číslo 03-2019).

Metodika

Sociodemografická data jako věk, pohlaví, vzdělání a socioekonomický status jsme sbírali pomocí strukturovaného interview. Socioekonomický status byl rozdělen do tří kategorií: 1. příjem nižší nebo rovný životnímu minimu, 2. příjem vyšší než životní minimum, 3. příjem alespoň dvojnásobný oproti životnímu minimu na základě kritérií Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny SR (2022).

Funkční stav byl měřen pomocí sebevýpovědního dotazníku Oxford Knee Score (OKS) a Harris Hip Score (HHS). OKS obsahuje 12 položek skórovaných od 0 (extrémní obtíže) do 4 (žádné obtíže), přičemž celkové skóre se pohybuje v rozmezí 0–48. Pro srovnání funkčního stavu u pacientů s OA kolena a kyčle jsme využili jednoduchou lineární transformaci na překódování OKS skóre od 0 do 100, kde vyšší skóre znamená lepší funkční stav (Jenny a Deisinger, 2012). Cronbachova alfa byla 0,86. HHS se skládá z 10 položek, se skóre v rozmezí 0–100, přičemž jeho vyšší hodnoty reprezentují lepší funkční stav (Weick et al., 2020; Nilsdotter a Bremander, 2011).

Bolest jsme měřili pomocí subškály bolesti ze sebevýpovědního dotazníku Knee Injury/Hip Disability and Osteoarthritis Outcome Score (KOOS/HOOS). Tato subškála měří frekvenci a intenzitu bolesti v aktivitách každodenního života pomocí deseti položek (Roos et al., 2003). Každá položka je skórována od 0 do 4 s celkovým skóre 0–100 a vyšší skóre znamená nižší úroveň bolesti. Hodnota Cronbachovy alfy byla 0,83 a 0,88 pro pacienty s OA kolena a kyčle.

Únavu jsme měřili pomocí Multidimensional Fatigue Inventory (MFI-20). Subškála celkové únavy byla vybrána pro statistické analýzy, protože se považuje za nejreprezentativnější a může být použita jako obecný indikátor únavy (Kieffer a kol., 2021). Každá položka je skórována od 1 do 5. Vyšší skóre znamená vyšší míru únavy (Hinz et al., 2020; Smets et al, 1995). Hodnota Cronbachovy alfy byla 0,70 pro oba typy OA.

Úzkost a depresi jsme měřili pomocí subškál Anxiety and Insomnia a Severe Depression z 28položkového sebevýpovědního dotazníku General Health Questionnaire (GHQ-28). Každá subškála se skládá ze sedmi screeningových položek hodnocených na čtyřbodové Likertově stupnici (1–4), přičemž vyšší skóre znamená vyšší závažnost symptomů (Goldberg a Hillier, 1979). Cronbachova alfa dosáhla v našem vzorku hodnoty 0,87 pro úzkost a 0,81 pro depresi.

Sociální participace, měřená pomocí 18položkové Participation Scale (P-scale). Tato škála hodnotí vnímané problémy v hlavních doménách života a závažnost omezení, která způsobují v sociální participaci. Respondenti hodnotí svou sociální participaci ve srovnání se svými vrstevníky. Každá položka je hodnocena na pětibodové škále, přičemž celkové skóre se pohybuje od 0 do 90. Pacienti, kteří dosáhnou více než 12 bodů, jsou klasifikováni jako ti, kteří mají sníženou sociální participaci (Van Brakel et al., 2010, 2006). Cronbachova alfa dosáhla v našem vzorku hodnoty 0,89.

Statistické analýzy

Data byla analyzována prostřednictvím deskriptivní a inferenční statistiky (frekvence a procenta pro kategorické proměnné, průměr a směrodatná odchylka pro kontinuální proměnné). Rozdíly mezi pacienty s OA kolen a kyčlí byly analyzovány t-testem a Chí-kvadrátovým testem. Pro analýzu asociací mezi úzkostí, depresí, funkčním stavem a sociální participací byly použity korelační analýzy a regresní analýza. Hodnota statistické významnosti byla stanovena na p≤0,05 a statistické analýzy byly realizovány pomocí statistického softwaru IBM SPSS 26.

Výsledky

Výzkumný vzorek tvořilo 423 pacientů v terminálním stadiu OA. Z toho bylo 241 (57 %) pacientů s OA kolenního kloubu a 182 (43 %) pacientů s OA kyčelního kloubu (Tab. 1). Průměrný věk u pacientů s OA kolenního kloubu byl 65,1±8,4 let a u pacientů s OA kyčelního kloubu 63,5±9,7 let. U pacientů s OA kolenního kloubu bylo signifikantně více žen než u pacientů s OA kyčelního kloubu (59,8 % OA kolena a 39,1 % OA kyčle). Převážná většina pacientů měla ukončené středoškolské vzdělání (70,5 % OA kolena a 59,1 % OA kyčle), žila s partnerem (79,6 % OA kolena a 72,4 % OA kyčle), byli důchodci a invalidní důchodci (67,9 % OA kolena a 59,1 % OA kyčle). Pacienti s OA kolenního kloubu měli příjem vyšší (48,9 %) a pacienti s OA kyčelního kloubu měli ve stejné míře příjem vyšší a dvojnásobně vyšší (45,5 %) než životní minimum. Pacienti s OA kolenního kloubu měli delší trvání onemocnění, horší funkční stav, byli méně depresivní a měli vyšší míru sociální participace ve srovnání s pacienty s OA kyčelního kloubu.

Tabulka 1. Deskriptivní charakteristiky výzkumného souboru (n=423)

Pro analýzu vztahů mezi funkčním stavem, bolestí, únavou, úzkostí, depresí a sociální participací byly použity korelace (Tab. 2). Horší funkční stav (-0,42, p=0,000/-0,25, p=0,014), vyšší bolest (-0,24, p=0,003/-0,20, p=0,022), vyšší únava (0,31, p=0,000/0,29, p=0,001), vyšší úzkost (0,18, p=0,023/0,29, p=0,000) byly statisticky významně asociovány s nižší sociální participací u pacientů s OA kolen a kyčlí. U pacientů s OA kolenního kloubu bylo navíc ženské pohlaví (0,21, p=0,007) a nižší vzdělání (0,21, p=0,007) významně asociovány s nižší sociální participací. Na druhé straně u pacientů s OA kyčelního kloubu byly nižší příjem (-0,17, p=0,048) a deprese (0,35, p=0,000) významně asociovány s nižší sociální participací.

Tabulka 2. Bivariační korelační koeficienty zkoumaných proměnných

Výsledky lineární regresní analýzy ukázaly, že po kontrolování sociodemografických proměnných byla sociální participace asociována s funkčním stavem u pacientů s OA kolenního kloubu (β=0,40, p=0,001) a depresí (β=0,33, p=0,009) u pacientů s OA kyčelního kloubu. Celková vysvětlená variance sociální participace byla 17 % pro OA kolenního kloubu a 18 % pro OA kyčelního kloubu (Tab 3).

Tabulka 3. Lineární regresní analýza: sociální participace ve vztahu k sociodemografickým, klinickým a psychologickým proměnným

Diskuse

Cílem této práce bylo prozkoumat vztah funkčního stavu, bolesti, únavy, úzkosti, deprese a sociální participace u pacientů v terminálním stadiu OA. Výsledky bivariátních analýz ukázaly, že horší funkční stav, vyšší bolest, vyšší únava a vyšší úzkost byly statisticky významně asociovány s nižší sociální participací u pacientů s OA kolen a kyčlí. Výsledky regresních analýz ukázaly, že po kontrole vlivu sociodemografických faktorů byla u pacientů s OA kolenního kloubu snížená sociální participace primárně asociována s horším funkčním stavem, zatímco u pacientů s OA kyčelního kloubu byla asociována s vyšší depresí.

Naše výsledky jsou v souladu se závěry několika studií, které dokazují, že u pacientů s OA kolenního kloubu nejen bolest, ale také celý komplex omezení, včetně problémů s mobilitou a fyzickým výkonem, jsou rizikovými faktory sociální izolace (Wang a Ni, 2022; Siviero et al., 2019). Může to být také způsobeno horším funkčním stavem u pacientů s OA kolena ve srovnání se skupinou OA kyčlí. Výsledky jsou v souladu i s výzkumem Perruccia et al. (2021), kde byla zjištěna asociace omezení aktivit u pacientů s OA se sníženou sociální participací. Sociální participace se dělila na dva konstrukty (diverzita a intenzita), které byly různě spojeny s věkem, pohlavím, příjmem a vzděláním (Perruccio et al., 2021). Podobně i naše výsledky bivariátních analýz ukázaly statisticky významné vztahy, zejména mezi pohlavím, vzděláním, příjmem a sociální participací.

Výsledky této studie také zdůraznily významný vztah mezi vyšší mírou deprese a nižší sociální participací u pacientů s OA kyčelního kloubu, ale nikoli u pacientů s OA kolena. Deprese, jako komplexní fenomén, může oslabovat funkční kapacitu jedince (Sharma et al., 2016), což se následně projevuje ve snížené účasti v sociálních aktivitách (Choi et al., 2021). Výzkum Alabajos-Cea et al. (2021) poukazuje na depresi jako významný faktor ovlivňující sociální participaci u pacientů s OA kolenního kloubu již ve stadiích 1–2 podle Kellgren-Lawrenceovy stupnice. Naši pacienti s OA kolena měli pokročilejší stadium onemocnění ve srovnání s pacienty ve studii Alabajos-Cea et al. (2021). V jejich případě hrála klíčovou roli funkční stav, který byl výrazně horší než u pacientů s OA kyčelního kloubu. Zároveň měli pacienti s postižením kyčelního kloubu výrazně vyšší skóre deprese a větší omezení v sociální participaci. Tyto faktory mohou vysvětlovat naše výsledky a zároveň jsou v souladu s předchozím výzkumem (Choi et al. 2021).

Závěr

Výsledky naší studie ukázaly, že u pacientů s OA kolenního kloubu se prokázal významný vztah mezi funkčním stavem a sociální participací. Naopak u pacientů s OA kyčelního kloubu byl zjištěn významný vztah mezi depresí a sociální participací. Tyto rozdíly mohou být klíčové pro lepší porozumění mechanismům managementu pacientů s OA, což může pomoci na míru přizpůsobit nefarmakologické psychosociální intervence, které přispějí ke zvýšené sociální participaci a lepší integraci pacientů s OA. Naše výsledky také mohou sloužit jako podklad pro rozvoj a optimalizaci edukačních seminářů určených pro pacienty s OA, jakož i pro zlepšení přístupu lékařů k těmto pacientům v klinické praxi. Zároveň poukazují na potřebu poskytovatelů zdravotní péče rozlišovat mezi pacienty s OA kolenního a kyčelního kloubu nejen z hlediska fyzických projevů onemocnění, ale také s ohledem na odlišnosti v psychosociálních faktorech a jejich vlivu na míru sociální participace.

Tato práce byla podpořena Agenturou na podporu výzkumu a vývoje na základě smlouvy č. APVV-22-0587.

Autoři Mgr. Július Evelley Ústav sociální a behaviorální medicíny LF UPJŠ, Košice MUDr. Peter Polan, PhD., MPH Klinika Muskuloskeletální a Sportovní Medicíny LF UPJŠ, Košice Mgr. Alexandra Husivargová Theofanidis, PhD. Ústav sociální a behaviorální medicíny LF UPJŠ, Košice Mgr. Laura Hammer Ústav sociální a behaviorální medicíny LF UPJŠ, Košice MUDr. Martin Vicen Klinika Muskuloskeletální a Sportovní Medicíny LF UPJŠ, Košice Mgr. Iveta Nagyová, PhD., FABMR Ústav sociální a behaviorální medicíny LF UPJŠ, Košice

Adresa pro korespondenci: Mgr. Iveta Nagyová, PhD., FABMR Ústav sociální a behaviorální medicíny Lékařská fakulta UPJŠ Třída SNP 1, 040 11 Košice iveta.nagyova@upjs.sk

Seznam bibliografických odkazů

ALABAJOS-CEA, A, HERRERO-MANLEY, L, SUSO-MARTÍ, L et al. Are Psychosocial Factors Determinant in the Pain and Social Participation of Patients with Early Knee Osteoarthritis? A Cross-Sectional Study. In International Journal of Environmental Research and Public Health. EISSN 1660-4601. 2021, 18, 9, 4575.

ALLEN, Kelli, D, THOMA, Louise, M, GOLIGHTLY Yvonne, M. Epidemiology of osteoarthritis. In Osteoarthritis and Cartilage. Online ISSN: 1522-9653, 2022, 30, 2, 184-195.

CEDRASCHI, C, DELÉZAY, S, MARTY, M et al. „Let´s talk about pain“: A qualitative analysis of the perceptions of people suffering from OA. Towards the developement of a specific pain OA-related questionnaire, the Osteoarthritic Symptom Inventory Scale (OASIS). In PLoS ONE, Online ISSN 1932-6203, 2013, 8, 11, e79988.

CHOI, E, HAN K, M, CHANG, J et al. Social participation and depressive symptoms in community-dwelling older adults: Emotional social support as a mediator. In Journal of Psychiatric Research. Online ISSN: 1879-1379, 2021, 137, 589-596.

COURTIES, Alice, KOUKI Inès, SOLIMAN Nadine et al. Osteoathritis year in review 2024: Epidemiology and therapy. In Osteoarthritis and Cartilage. Online ISSN: 1522-9653, 2024, 32, 1397-1404.

COSCO, Theodore D, PRINA A Matthew, PERALES Jaime et al. Lay perspectives of successful ageing: a systematic review and meta-ethnography. In BMJ Open, Online ISSN: 2044-6055, 2013, 3, e002710.

FAWOLE, H, O, IDOWU, O, A, ABARAOGU, U, O et al. Factors associated with fatigue in hip and/or knee osteoarthritis: a systematic review and best evidence synthesis. In Rheumatology Advances in Practice, Online ISSN: 2514-1775, 2021, 5, Issue 1, rkab013.

FAWOLE, H, O, RISKOWSKI, J, L, DELL´ISOLA, A et al. Determinants of generalized fatigue in individuals with symptomatic knee osteoarthritis: The MOST Study. In International Journal of Rheumatic Diseases, 2020, 23, 559-568.

FONSECA-RODRIGUES, Diana, RODRIGUES, André, MARTINS, Teresa et al. Correlation between pain severity and levels of anxiety and depression in osteoarthritis patients: a systematic review and meta-analysis. In Rheumatology, EISSN 1462-0332, 2022, 61, 53-75.

FU, K, METCALF, B, BENNELL, K, L et al. The association between psychological factors and pain exacerbations in hip osteoarthritis. In Rheumatology, Online ISSN 1462-0332, 2021, 60, Issue 3, 1291-1299.

GAY, C, CHABAUD, A, GUILLEY, É et al. Educating patients about the benefits of physical activity and exercise for their hip and knee osteoarthritis. Systematic literature review. In Annals of Physical and Rehabiliation Medicine. Online ISSN: 1877-0665, 2016, 59, Issue 3, 174-183.

GOLDBERG, D, P, HILIER V, F. A scaled version of the General Health Questionnaire. In Psychological Medicine Online ISSN 1469-8978, 1979, 9, 1, 139-145.

HACKNEY, A, J, KLINEDINST, N, J, RESNICK, B et al. A review and sythesis of correlates of fatigue in osteoarthritis. In International Journal of Orthopaedic and Trauma Nursing, Online ISSN: 1878-1292, 2019, 33, 4., 4-10.

HALL, M, VAN DER ESCH, M, HINMAN, R, S et al. How does hip osteoarthritis differs from knee osteoarthritis? In Osteoarthritis and Cartilage, Online ISSN: 1522-9653, 2022, 30, 32-41.

HINZ, A, BENZING, C, BRӒHLER E et al. Psychometric properties of the Multidimensional Fatigue Inventory (MFI-20), derived from seven samples. In Journal of Pain and Symptom Management, Online ISSN: 1873-6513, 59, 3, 717-725.

HITZL, W, STAMM, T, KLOPPENBURG, M et al. Projected number of osteoarthritis patients in Austria for the next decades – quantifying the necesity of treatment and prevention strategies in Europe. In BMC Musculoskeletal Disorders, ISSN: 1471-2474, 2022, 23, 133.

JENNY, J, Y, DIESINGER, Y. The Oxford Knee Score: Compared performance before and after knee replacement. In Orthopaedics & Traumatology: Surgery & Research. Online ISSN: 1877-0568, 98, 409-412.

Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny. Životné minimum [Internet], Dostupné na: https://www.employment.gov.sk/sk/rodina-socialna-pomoc/hmotna-nudza/zivotne-minimum/ [citované 23.6.2022].

NILSDOTTER, A, BREMANDER A. Measures of hip function and symptoms: Harris Hip Score (HHS), Hip Disability and Osteoarthritis Outcome Score (HOOS), Oxford Hip Score (OHS), Lequesne Index of Severity for Osteoarthritis of the Hip (LISOH), and American Academy of Orthopedic Surgeons (AAOS) Hip and Knee Questionnaire. In Arthritis Care & Research. Online ISSN:2151-4658, 2011, 63, S11, S200-S207.

PASIN, T, KARATEKIN, B, D. Determinants of social participation in people with disability. In PLoS ONE, Online ISSN: 1932-6203, 2024, 19, 5, e0303911.

PERRUCCIO, A, V, YIP, C, POWER, J, D et al. Understanding the association between osteoarthritis and social participation? The Canadian longitudinal study on aging. In Arthritis Care & Research, Online ISSN:2151-4658, 2021, 73, 11, 1638-1647.

PIŠKUR, B, DANIËLS, R, JONGMANS, M, J et al. Participation and social participation: are they distinct concepts? In Clinical Rehabilitaiton Online ISSN: 1477-0873, 28, 3, 211-220.

ROOS, E, M, TOKSVIG-LARSEN, S. Knee injury and Osteoarthritis Outcome Score (KOOS) - validation and comparison to the WOMAC in total knee replacement. In Health and Quality of Life Outcomes. ISSN: 1477-7525, 2003, 1, 17.

SHARMA A, KUDESIA P, SHI, Q et al. Anxiety and depression in patients with osteoarthritis: impact and management challenges. In Open Access Rheumatology: Research and Reviews, ISSN: 1179-156X, 2016, 8, 103-113.

SIVIERO, P, VERONESE, N, SMITH, T et al.Association Between Osteoarthritis and Social Isolation: Data from the EPOSA Study. In Journal of the American Geriatrics Society. Online ISSN:1532-5415, 2019. 68, 1, 87-95.

SMETS, E, M, A, GARSSEN, B, BONKE B et al. The multidimensional fatigue inventory (MFI) psychometric qualities of an instrument to asses fatigue. In Journal of Psychosomatic Research, Online ISSN: 1879-1360, 39, 5, 315-325.

STEBBINGS, S, HERBISON, P, DOYLE T, C, H et al. A comparison of fatigue correlates in rheumatoid arthritis and osteoarthritis: disparity in associations with disability, anxiety and sleep disturbance. In Rheumatology, Online ISSN 1462-0332, 2010, 49, 2, 361-7.

STUBBS, B, ALUKO, Y, MYINT, P, K et al. Prevalence of depressive symptoms and anxiety in osteoarthritis: a systematic review and meta-analysis. In Age and Ageing, Online ISSN 1468-2834, 2016, 45, 2, 228-235.

TURCOTTE, P,L, LARIVIÈRE, N, DESROSIERS, J et al. Participation needs of older adults having disabilities and receiving home care: met needs mainly concern daily activities, while unmet needs mostly involve social activities. In BMC Geriatrics, ISSN: 1471-2318, 2015, 15, 95.

VAN BRAKEL, W, H. Participation Scale. Users Mannual Version 6.0. 2010.

VAN BRAKEL W, H, ANDERSON, A, M, MUTATKAR RK. et al. The Participation Scale: Measuring a key concept in public health. In Disability & Rehabilitation. Online ISSN: 1464-5165, 2006, 28, 4,193-203.

WANG, S,T, NI, G,X. Depression in Osteoarthritis: Current Understanding. In Neuropsychiatric Disease and Treatment. Online ISSN: 1178-2021, 2022, 18, 375-389.

WEBBER, S, C, BARCLAY, R, RIPAT, J, et al. Factors associated with social participation and community ambulation in people with osteoarthritis: Findings from the Canadian Longitudinal Study on Aging. In International Journal of Rheumatic diseases, Online ISSN:1756-185X, 2022, 26, 2, 360-369.

WEICK, J,W, BULLARD, J, GREEN, J,H, et al. Measures of hip function and symptoms. In Arthritis Care and Reasearch, Online ISSN:2151-4658, 72, S10, 200-218.

WORLD HEALTH ORGANIZATION (WHO). 2023. Osteoarthritis. World Health Organization. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/osteoarthritis [citované 2.4.2025].

YANG, W, MA, G, LI, J et al. Anxiety and depression as potential risk factors form limited pain manegement in patients with elderly knee osteoarthritis: a cross-lagged study. In BMC Musculoskeletal Disorders, ISSN: 1471-2474, 2024, 25, 995.

ZHANG, M, LI, H, LI, Q et al. Osteoarthritis with depression: mapping publication status and exploring hotspots. In Frontiers in Psychology, Online ISSN 1664-1078, 2024,15: 1457625.

ZHANG, Y, KUANG J, XIN, Z et al. Loneliness, social isolation, depression and anxiety among the elderly in Shanghai: Findings from a longitudinal study. In Archives of Gerontology and Geriatrics Online ISSN: 1872-6976, 2023, 110, 104980.

ZHENG, S, TU L, CICUTTINI F et al. Depression in patients with knee osteoarthritis: risk factors and associations with joint symptoms. In BMC Musculoskeletal Disorders, ISSN: 1471-2474, 2021, 22, 1, 40.