Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní... Každý člověk má právo na vzdělání... Každý člověk má právo na svobodu přesvědčení a projevu... Všichni lidé si jsou před zákonem rovní... Každý má všechna práva a všechny svobody obsažené ve Všeobecné deklaraci lidských práv a svobod bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné názory, národnostní nebo sociální původ, majetek, rod nebo jiné postavení...

Proč zde připomínáme Všeobecnou deklaraci lidských práv a svobod OSN, která letos 10. prosince „oslaví" 63. rok? Co mají lidská práva společného s rozvojem a rozvojovou pomocí?

Například to, že právo na vzdělání či právo na svobodu myšlení a informací jsou také předpokladem rozvoje. A rovnost (nejen) před zákonem bez ohledu na to, zda jste žena nebo muž, příslušník národnostní nebo etnické menšiny, nezaměstnaný nebo prezident státu či obchodní společnosti je předpokladem vytváření šancí na důstojný život pro všechny skupiny obyvatelstva, ale také prevencí před korupcí a klientelismem, které rozvoji brání či před vytvářením napětí a otevřeným konfliktem ve společnosti nebo i mezi zeměmi.

Právě proto například nerovnoprávné postavení žen, dětská práce či diskriminace na základě etnického původu a ignorování problémů znevýhodněných skupin také přispívají k tomu, že chudé země nejsou schopné napredovat. A to i přesto, že rozvojová pomoc poskytuje již několik desetiletí.

Situace v mnoha rozvojových zemích stagnuje nebo se zlepšuje velmi pomalu. Právě proto začali v uplynulých letech různí dárci, zejména skandinávské země a menší dárci, uplatňovat nový přístup v rozvojové pomoci – lidsko-právní přístup k rozvoji. Ten znamená, že do plánování rozvoje a rozvojové pomoci se zahrnují mezinárodní standardy v oblasti lidských práv a analyzují se příčiny, které rozvoji brání. Tento přístup se soustřeďuje na vyloučené a znevýhodněné skupiny lidí, analýzu základních příčin chudoby, používání diskriminačních praktik a porušování lidských práv a také na vztah mezi těmi, kteří jsou nositeli práv a těmi, kteří nesou odpovědnost za jejich uplatňování.

Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva rozvojová pomoc stejně jako dodržování lidských práv podporuje blahobyt a svobodu, založenou na důstojnosti a rovnosti mezi lidmi. Chudoba je důsledkem znevýhodnění a vyloučení. Chudoba neznamená jen nedostatek materiálních statků a příležitostí, jako je zaměstnání, vlastnictví výrobních nástrojů a kapitálu, ale také nedostatek sociálních statků, jako je zdraví, přístup ke vzdělání, osobní bezpečnost, kulturní identita, uplatňování občanských práv.

Porušování lidských práv je příčinou i důsledkem chudoby. Jejich uplatňování, požadavek na jejich uplatňování, je naopak prostředkem k dosažení rozvoje.

Platforma MVRO

Lidská práva důležitá z hlediska rozvoje

Rozvoj v zemi nebude zajištěn, dokud nebudou zajištěna tato práva pro všechny její obyvatele:

  • Právo na výživu, zdraví, bydlení
  • Právo na vzdělání
  • Právo na práci
  • Právo na participaci (svoboda projevu a právo na informace, právo se shromažďovat a svobodně se sdružovat)
  • Právo na vlastnictví půdy
  • Práva dětí (právo na život a ochranu před násilím a zneužíváním, práva na zdraví, vzdělání, odpočinek a volný čas)
  • Práva pracujících (právo na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, právo zakládat odbory)
  • Práva menšin (na zachování jazyka a kulturní identity)
  • Právo na stejné zacházení – nediskriminace žen a marginalizovaných skupin
  • Právo na ochranu životního prostředí
  • Právo na uplatňování zákona a správní proces (právo na přístup k informacím a k úřadům)

(Zdroj: UNDP)___________

Článek vyšel v bulletinu Rozvojová pomoc - Podzim 2011. Vydává ho Platforma mimovládních rozvojových organizací (MVRO), která je sdružením právnických osob - střešní organizací 31 (23 řádných členů a 8 pozorovatelů) slovenských mimovládních organizací, které se zabývají zejména zahraniční rozvojovou a humanitární pomocí.