Embedded media: https://open.spotify.com/embed/episode/1qnFn85pfJs2wFpATvnBSY?utm_source=generator

Úvod

Nadváha/obezita je uznána jako globální problém veřejného zdraví s negativním zdravotním dopadem. Podle nejnovějších odhadů v zemích EU postihuje nadváha 30-70 % a obezita 10-30 % dospělých. Míra obezity a nadváhy se za posledních 30 let ztrojnásobila a celosvětově nadále roste (WHO, 2020). Prevalence nadváhy na Slovensku je 57 % dospělé populace a 21 % dospělých splňuje kritéria pro obezitu (World Obesity Federation, 2021), přičemž rozdíl v míře obezity podle příjmu a vzdělání je větší než v zbytku EU (OECD, 2019; OECD, 2023). Kromě toho zdravotní stav a délka dožití slovenské populace zaostávají za průměrem EU (OECD, 2023), s druhou nejvyšší mírou velmi špatného nebo špatného subjektivního zdraví (Jutz, 2020). Slovensko se také umístilo na druhém místě na světě v prevalenci kolorektálního karcinomu, na prvním místě v EU v úmrtnosti na rakovinu prsu a vede globálně v dekompenzovaném pokročilém chronickém onemocnění jater. Patří také do první desítky zemí OECD v kardiovaskulární úmrtnosti (Skladany, 2021; OECD, 2023).

Nutriční znalosti a stravovací návyky jsou jedním z nejdůležitějších ovlivnitelných faktorů při řešení tohoto problému, protože výše uvedené choroby jsou často způsobeny faktory životního stylu, přičemž nekvalitní výživa je identifikována jako jeden z hlavních faktorů spojených s jejich nárůstem (Minarik, 2022; Skladany, 2021). Nízká konzumace ovoce a zeleniny, nedostatečná fyzická aktivita u 40-60 % slovenských obyvatel a malé množství aktivně stráveného volného času představují významné problémy ve zdraví a řízení hmotnosti (World Obesity Federation, 2021; Olisarova et al., 2021; UVZSR, 2022). Konzumace cukru a alkoholu ve zemích Visegrádské skupiny, včetně Slovenska, je také výrazně vyšší ve srovnání s průměrem EU (OECD, 2019). V celkové spotřebě cukru a cukrářských výrobků se Slovensko umístilo na prvním místě mezi zeměmi OECD s 49,7 kg na osobu (Ministerstvo financí SR, 2019).

Výše uvedené behaviorální rizikové faktory způsobují 50 % všech úmrtí na Slovensku, což je výrazně nad průměrem EU 39 % (OECD, 2019, OECD, 2023). Dietní rizika v současnosti představují 26 % míry úmrtnosti na Slovensku, zatímco v EU je to 17 %. Kromě toho má prevalence behaviorálních rizikových faktorů na Slovensku tendenci být vyšší u lidí s nejnižší úrovní vzdělání a příjmu (OECD, 2023). Preventivní strategie a efektivní řízení hmotnosti byly identifikovány jako jeden z nejdůležitějších problémů ve veřejném zdraví (World Obesity Federation, 2021). Přesto efektivní řízení hmotnosti a porozumění obezitě jako druhé hlavní příčině preventivního úmrtí (De Lorenzo, 2020) nedostávají prioritu odpovídající jejich prevalenci a dopadu (World Obesity Federation, 2021).

Nutriční gramotnost a potravinová gramotnost se stávají stále důležitějšími koncepty v propagaci zdraví a řízení hmotnosti (Krause et al., 2018), dlouhodobém rozvoji a environmentální udržitelnosti (Köksal et al., 2023; Teng & Chih, 2022). V tomto ohledu výzkumníci v oblasti nutriční vědy a vzdělávání v současnosti diskutují o konceptech potravinové a nutriční gramotnosti (Krause, 2018). Vzhledem ke střední roli výživy ve zdraví a prevenci chronických onemocnění má utváření a porozumění stravovacím vzorcům zvláštní význam, protože může pomoci podporovat zdravější a udržitelnější stravování. Předběžné výsledky však ukazují, že zdravotní gramotnost na Slovensku je pozoruhodně nízká, přičemž téměř 50 % populace nemá dostatečnou zdravotní gramotnost (Olisarova et al., 2021).

Ověřené nástroje potravinové a nutriční gramotnosti jsou dostupné teprve nedávno, takže existuje pouze omezená data k posouzení dopadu špatné potravinové gramotnosti na stravovací vzorce (Taylor et al., 2019). O potravinové gramotnosti a stravovacích vzorcích je také známo jen málo, zejména ve východních a středoevropských zemích (Forray et al., 2023), přičemž jedna starší studie ukázala, že středoevropské země zaznamenaly pokles dodržování SD (da Silva, 2009). Proto jsme si stanovili cíl posoudit současné trendy v znalostech o potravinách a dodržování středomořské diety (SD) v běžné populaci.

Metody

Vzorek Zahrnuli jsme 301 dospělých (průměrný věk 45,29±14,61 let; 56,7 % žen; index tělesné hmotnosti (BMI) 29,23±6,69 kg/m2; poměr obvodu pasu k výšce (WHtR) 0,57±0,12). Účastníci byli rekrutováni z ambulantních klinických zařízení (PL), která pokrývala všechny regiony Slovenska a 16 různých krajů. Nebyl prováděn výběr účastníků na základě komorbidit. Vylučovacími kritérii byla neschopnost hovořit slovenským jazykem a věk < 18 let.

Postup Sběr dat v této průřezové studii zahrnoval samostatně vyplněné dotazníky a měření výšky, hmotnosti a obvodu pasu pacientů. Dotazníky byly přeloženy z angličtiny do slovenštiny podle standardního postupu. Nejprve dva nezávislé dvoujazyčné překladatelé přeložili dotazníky. Poté byl proveden překlad vpřed a vzad. K optimalizaci překladu byly rozdíly mezi originálem a zpětným překladem projednány výzkumným týmem (Gregoire & Itc, 2018). Pacienti vyplnili dotazníky vlastním tempem doma. Informovaný souhlas byl získán od všech účastníků zařazených do studie. Účast ve studii byla zcela dobrovolná. Účastníkům byly nabídnuty pobídky ve formě finančních poukazů za účast na výzkumu. Studie byla schválena Etickou komisí Univerzity Pavla Jozefa Šafaříka (číslo schválení EK 1N/2023). Všechny postupy prováděné ve studiích zahrnujících lidské účastníky byly v souladu s etickými standardy institucionálního a/nebo národního výzkumného výboru a s Helsinskou deklarací z roku 1964 a jejími pozdějšími dodatky nebo srovnatelnými etickými standardy. Data byla shromážděna mezi květnem 2023 a prosincem 2023.

Nástroje

Dotazník Zdravá talíř (Plate-Q) K posouzení schopnosti porozumět zdravým volbám v hlavních potravinových skupinách účastníci vyplnili Dotazník Zdravá talíř (Plate-Q) (Harward University, 2011) vytvořený pro účely studie Krause et al. (2018). Účastníci byli požádáni, aby vybrali a uspořádali čtyři obrázky a identifikovali, jaké potraviny mají konzumovat a v jakém množství. Obrázky ukazovaly různé poměry zeleniny, bílkovin a sacharidů/škrobových potravin na talíři. Tato otázka znalostí prošla validitou vzhledu, kognitivním a standardním pretestem (Krause et al., 2018). Pokud obrázky nebyly správě identifikovány, byl zaznamenán 1 bod a pokud byla podmínka splněna, byl udělen 0 bodů, přičemž nižší skóre označovalo vyšší znalosti o potravinách.

14 položkový screening dodržování středomořské diety (MEDAS) K posouzení dodržování SD byl použit 14 položkový screening dodržování středomořské diety. Používá různé cut-off skóre pro jednotlivé položky. Jeden bod se uděluje, pokud: olivový olej je používán jako hlavní zdroj tuku při vaření (1.); 4 polévkové lžíce (1 T=13,5 g) olivového oleje denně (např. při smažení, salátech, jídlech konzumovaných mimo domov) (2.); 2 nebo více porcí zeleniny denně (3.); 3 nebo více kusů ovoce denně (4.). Žádný bod se neuděluje, pokud je denně konzumována 1 porce červeného masa nebo klobás (5.); živočišný tuk (6.); a 1 šálek cukrem slazených nápojů (7.) (Martínez-González et al., 2023). Jeden bod se uděluje za 6 nebo méně porcí červeného vína týdně (8.) (Gregório a Rodrigues, 2020); za ≥3 porcí luštěnin týdně (9.); ≥3 porcí ryb týdně (10.) (Martínez-González et al., 2023); <2 komerčních pečiv týdně (11.) (Schröder et al., 2011; Patino-Alonso et al., 2014); ≥3 porcí ořechů týdně (12.); za preferenci bílého masa před červeným masem (13.) a ≥2 porce týdně jídla s tradiční omáčkou z rajčat, česneku, cibule nebo pórku opékaného na olivovém oleji (14.) (Martínez-González et al., 2023).

Pokud podmínka nebyla splněna, bylo pro kategorii zaznamenáno 0 bodů a pokud byla podmínka splněna, byl pro kategorii zaznamenán 1 bod. Skóre se pohybovalo od 0 do 14, přičemž vyšší skóre označovalo vyšší dodržování SD. Byly vypočítány tři kategorie dodržování SD pro tři kategorie kumulativních průměrů MEDAS (a ≥12 skóre; 10 až <12; a 8 až <10); představující vysoké, střední a mírné dodržování SD. Průměrné skóre MEDAS (<8) bylo použito jako referenční kategorie pro skupinu s nejnižším dodržováním SD (Martínez-González et al., 2023). Hodnoty dodržování SD pro každou položku MEDAS byly vyjádřeny jako čísla a podíly pro kategorická data.

Sociodemografické a klinické proměnné Sociodemografická data (pohlaví, věk, vzdělání, příjem domácnosti, místo bydliště) byla shromážděna pomocí dotazníku. Data o hmotnosti, výšce a obvodu pasu byla posouzena zdravotnickými pracovníky. Měření byla prováděna bosí a ve vnitřním oblečení pomocí elektronické váhy pro tělesnou hmotnost, metru a nástěnného stadiometru. Vypočítali jsme BMI v kg/m2. Poměr obvodu pasu k výšce (WHtR) byl použit k posouzení centrální obezity. WHtR každého účastníka bylo získáno vydělením obvodu pasu výškou. Posoudili jsme celkovou nadváhu a obezitu (pomocí BMI) a centrální obezitu (pomocí WHtR). BMI ≤24,99 a WHtR ≤0,49, které není spojeno s centrální obezitou nebo zdravotními riziky (Ashwell & Gibson, 2016), bylo považováno za normální hmotnost.

Statistické analýzy

Statistické analýzy zahrnovaly deskriptivní analýzy, frekvence, chí-kvadrát, t-testy a korelační analýzy všech klíčových proměnných studie pomocí IBM SPSS 26. P-hodnota ≤0,05 byla považována za statisticky významnou.

Výsledky

Charakteristika studijní populace Zahrnuli jsme 301 dospělých (průměrný věk 45,29±14,61 let; 56,7 % žen; index tělesné hmotnosti (BMI) 29,23±6,69 kg/m2; poměr obvodu pasu k výšce (WHtR) 0,57±0,12). Celkem 30,4 % mělo normální hmotnost, 29,4 % bylo s nadváhou a 40 % bylo obézních (Tabulka 1).

Tabulka 1 Charakteristika studijní populace

Dodržování středomořské diety a znalosti o potravinách Pouze 18,0 % účastníků bylo schopno porozumět zdravým volbám v hlavních potravinových skupinách posouzených pomocí Plate-Q. Pouze 27,1 % našeho vzorku dodržovalo středomořskou dietu (SD). Nízké dodržování SD bylo pozorováno u většiny našeho vzorku 72,9 % (Tabulka 2).

Tabulka 2 Dodržování středomořské diety a znalosti o potravinách

Dodržování středomořské diety: analýza položek Ačkoli olivový olej jako hlavní kuchařský tuk používalo 57 % účastníků, denní konzumace olivového oleje byla uspokojivá pouze u 12,5 %. Celkem 79,7 % a 72,1 % nesplňovalo kritéria MEDAS pro doporučenou denní konzumaci ovoce a zeleniny. Analýza položek také ukázala neuspokojivou týdenní konzumaci ryb u 91 %, luštěnin u 84,6 % a ořechů u 76,6 % účastníků. Více než tři čtvrtiny našeho vzorku (72,4 %) konzumovaly červené maso nebo zpracované masné výrobky denně, zatímco 82,9 % upředňovalo bílé maso před červeným a vepřovým masem. Naše výsledky také ukázaly vysokou denní konzumaci živočišného tuku (69,8 %). Celkem 42,9 % konzumovalo komerční pečivo více než dvakrát týdně, zatímco denní konzumace sladkých nápojů byla méně častá (32,6 %). Hodnoty dodržování SD pro každou položku MEDAS jsou vyjádřeny jako čísla a podíly pro kategorická data. Podrobné výsledky jsou znázorněny v Tabulce 3.

Tabulka 3 Dodržování středomořské diety: prevalence účastníků splňujících kritéria pro dodržování SD na základě analýzy položek

Korelační analýzy sociodemografických a klinických proměnných s znalostmi o potravinách a celkovým dodržováním SD Korelační analýzy ukázaly, že úroveň znalostí posouzená pomocí Plate-Q byla nižší u lidí žijících ve venkovských oblastech (r=-0,19; p≤0,01) a lidí s nižším vzděláním (r=-0,13; p<0,05). V celkových znalostech o potravinách však byl mladší věk (r=0,14; p<0,05) a vyšší příjem (r=-0,13; p<0,05) významný. Také jsme zjistili, že celkové dodržování SD bylo vyšší u žen (r=0,15; p<0,05); lidí z městských oblastí (r=0,30; p≤0,001) a s nižším BMI (r=-0,17; p<0,05). Nebyla nalezena žádná asociace mezi znalostmi o potravinách a celkovým dodržováním SD (Tabulka 4).

Tabulka 4 Korelační analýzy klinických a sociodemografických proměnných s Plate-Q a MEDAS

Rozdíly mezi lidmi s normální hmotností a lidmi s větší tělesnou hmotností v znalostech o potravinách a dodržování SD Nezávislý t-test ukázal malý, ale významný rozdíl mezi lidmi s normální hmotností a lidmi s větší tělesnou hmotností (pomocí BMI) v úrovni dodržování SD (p≤0,01). Žádný rozdíl nebyl pozorován mezi lidmi s normální hmotností a lidmi s větší tělesnou hmotností v znalostech o potravinách (p=0,21) posouzených pomocí chí-kvadrát testu. Zjistili jsme, že úroveň znalostí o potravinách neměla významnou roli u větší tělesné hmotnosti (p=0,33) pomocí nezávislého t-testu (Tabulka 5).

Tabulka 5 Rozdíly mezi lidmi s normální hmotností a lidmi s větší tělesnou hmotností v znalostech o potravinách a dodržování SD

Další korelační analýzy asociací mezi klinickými a sociodemografickými proměnnými a znalostmi o potravinách s položkami MEDAS Používání olivového oleje jako primárního zdroje vaření (r=0,12; p≤0,05) a konzumace ovoce byly vyšší u žen (r=0,12; p≤0,05). Ženy také konzumovaly méně masa a zpracovaných masných výrobků (r=0,14; p≤0,05) a sladkých nápojů (r=0,23; p≤0,001) ve srovnání s muži.

Splnění kritérií dodržování SD pro používání olivového oleje (r=0,16; p≤0,01), nízkou konzumaci červeného masa (r=0,16, p≤0,01) a sladkostí bylo spojeno s vyšším vzděláním (r=0,12; p≤0,05). Konzumace luštěnin (r=0,14, p≤0,05), ryb (r=0,14, p≤0,05), zeleniny ve formě sofrito (r=0,20; p≤0,01) a používání olivového oleje (r=0,28; p≤0,001) bylo významně vyšší u lidí žijících ve městech ve srovnání s venkovskými oblastmi/městy. Městské bydliště také hrálo významnou roli při splňování standardů SD pro konzumaci červeného masa (r=0,21, p≤0,01), komerčních sladkostí (r=0,13, p≤0,05), ořechů (r=0,20; p<0,001) a sladkých nápojů (r=0,20; p≤0,01). Vyšší konzumace živočišného tuku (r=0,16, p≤0,05) než standardy SD byla spojena s nižším příjmem domácnosti.

Používání olivového oleje jako primárního zdroje vaření (r=-0,12; p≤0,05), preference bílého masa před červeným masem (r=-0,13; p≤0,05), ovoce (-0,15; p≤0,05), zeleniny a konzumace sofrito (r=-0,13; p≤0,05) byly spojeny s nižším rizikem celkové obezity. Korelační analýzy také ukázaly, že konzumace ovoce byla také významně spojena s nižším rizikem centrální obezity (-0,16; p≤0,01). Konzumace červeného masa (-0,15; p≤0,05) a nízká konzumace zeleniny ve formě sofrito byly spojeny se špatnými znalostmi o potravinách (-0,12; p≤0,05).

Diskuse

Cílem naší studie bylo posoudit současné trendy v znalostech o potravinách a dodržování středomořské diety (SD) v běžné populaci. Pouze 18,0 % účastníků v naší studii bylo schopno porozumět zdravým volbám v hlavních potravinových skupinách pomocí Plate-Q. Celkem 72,9 % účastníků uvedlo nízké dodržování SD, zatímco pouze 3,1 % mělo vysoké dodržování SD.

V souladu s Patino-Alonso et al. (2014) jsme zjistili, že celkové dodržování SD bylo vyšší u lidí s nižším indexem tělesné hmotnosti (BMI). Další srovnání obézních a lidí s nadváhou s lidmi s normální hmotností potvrdilo malý, ale významný rozdíl v dodržování SD ve prospěch lidí s normální hmotností. Analýza položek dodržování SD také naznačuje, že riziko celkové obezity může být zmírněno používáním olivového oleje jako primárního zdroje vaření, preferencí bílého masa před červeným masem, ovocem, zeleninou a konzumací sofrito. Konzumace ovoce byla také významně spojena s nižším rizikem centrální obezity. Celkově naše výsledky naznačují, že dieta SD může hrát důležitou roli ve zdraví a řízení hmotnosti nejen v středomořských zemích, ale také ve slovenské populaci. Mezi lidmi s normální hmotností a lidmi s větší tělesnou hmotností jsme však nenašli žádný rozdíl v znalostech o potravinách.

Analýza položek MEDAS ukázala, že ačkoli olivový olej jako hlavní kuchařský tuk používalo 57 % účastníků, denní konzumace olivového oleje byla uspokojivá pouze u 12,5 %. Celkem 79,7 % a 72,1 % nesplňovalo kritéria MEDAS pro doporučenou denní konzumaci ovoce a zeleniny. Analýza položek také ukázala neuspokojivou týdenní konzumaci ryb u 91 %, luštěnin u 84,6 % a ořechů u 76,6 % účastníků. Více než tři čtvrtiny našeho vzorku konzumovaly červené maso nebo zpracované masné výrobky denně. Naše výsledky také ukázaly vysokou denní konzumaci živočišného tuku (69,8 %). Celkem 42,9 % konzumovalo komerční sladkosti více než dvakrát týdně, zatímco denní konzumace sladkých nápojů byla méně častá (32,6 %). Tyto výsledky zjištěné v naší studii potvrzují současné údaje OECD, které ukazují, že pouze 8,5 % slovenských dospělých (10 % žen a 7 % mužů) uvedlo konzumaci alespoň pěti porcí ovoce a zeleniny denně v míře nižší než průměr EU 12,4 % (OECD, 2023). Zjištění v naší studii jsou v souladu s objektivními daty ze Statistického úřadu o spotřebních předmětech, která ukázala, že domácnosti utrácejí více peněz za maso (54,2‰) ve srovnání s ovocem (14,3‰) nebo zeleninou (19,9‰) (Spotřební koš, 2024). Objektivní data také ukázala, že spotřeba cukru byla 32 kg (Statistický úřad Slovenské republiky, 2023), spotřeba zeleniny byla 101,4 kg a spotřeba ovoce byla 70,5 kg na osobu za rok. V souladu s našimi zjištěními o nízké konzumaci luštěnin objektivní data z roku 2022 ukázala velmi nízkou spotřebu luštěnin 1,8 kg na obyvatele (Statistický úřad Slovenské republiky, 2023). Spotřeba masa na obyvatele byla 72,5 kg, přičemž nejvyšší množství tvořilo vepřové maso (40,6 kg), následované drůbežím (22,2 kg), hovězím (5,8 kg) a rybím (5,8 kg) (Spotřební koš, 2023).

Nejen, že více než tři čtvrtiny našeho vzorku (72,4 %) konzumovaly červené maso nebo zpracované masné výrobky denně, ale 82,9 % lidí upředňovalo bílé maso před červeným masem, což naznačuje nadměrnou denní konzumaci masa. Konzumace červeného masa na Slovensku roste a je významně vyšší než doporučené množství (Minarik et al., 2022; Our World in Data, 2021). Tyto stravovací vzorce mohou představovat významné výzvy pro lidské zdraví. Meta-analýzy ukázaly, že nadměrná konzumace červeného masa a zpracovaného masa je spojena se zvýšenou prevalencí úmrtnosti ze všech příčin, kardiovaskulárních a metabolických výsledků (Zhang et al., 2023) nebo kolorektálního karcinomu (Di et al., 2023). To je důležité, protože Slovensko se v současnosti umisťuje na druhém místě na světě v prevalenci kolorektálního karcinomu a na 7. místě v kardiovaskulární úmrtnosti v zemích OECD (OECD, 2023). Tyto stravovací vzorce byly zjištěny nejen jako eskalující zdravotní, ale také ekologický cenový štítek; např. průmysl červeného masa je spojen s odlesňováním a 15 % emisí (Davison et al., 2020). Bohužel se zdá, že tyto špatné nutriční návyky mohou začít v raném věku. Podle současných zjištění je 20 % batolat na Slovensku dáváno zpracované masné výrobky, zatímco pouze 10 % konzumuje adekvátní množství zeleniny (NutriCHEQ, 2024).

Konzumace červeného masa a zpracovaných masných výrobků v naší studii byla také častější u mužů, lidí s nižším vzděláním, nižšími znalostmi o potravinách a lidí žijících ve venkovských oblastech. Proto mohou vládní intervence zaměřené na zvýšení znalostí o potravinách v těchto skupinách pomoci zlepšit individuální, veřejné a environmentální zdraví. Současná MA od Kwasny et al. (2023) ukázala, že konzumace masa může být snížena vzdělávacími strategiemi využívajícími informace o přínosech pro zdraví a informace zaměřené na pohodu zvířat, informace spojující maso s živými zvířaty a poskytování znalostí o utrpení zvířat, které mohou aktivovat emocionální reakce jako soucit se zvířaty nebo environmentální účinky. Zvýšení viditelnosti, dostupnosti a rozmanitosti vegetariánských pokrmů v potravinovém prostředí doprovázeného vzdělávacími kurzy o tom, jak nakupovat a vařit vegetariánské jídlo, může také snížit konzumaci masa (Kwasny et al., 2023).

Naše studie ukázala, že muži konzumují více červeného masa a zpracovaného masa a jsou méně pravděpodobné, že splní doporučení SD pro příjem ovoce ve srovnání se ženami. Ženy v naší studii měly zdravější stravovací vzorce, pokud jde o používání olivového oleje jako primárního zdroje vaření a nižší konzumaci sladkých nápojů ve srovnání s muži. V souladu s Patino et al. (2014) jsme také zjistili, že celkové dodržování SD bylo vyšší u žen. Proto mohou být intervence specifické pro pohlaví přínosné pro zlepšení zdraví a hmotnosti mužské populace. Lze také předpokládat, že zdravější stravovací vzorce identifikované u žen mohou být způsobeny vnímáním západní společnosti, že ideální tělesná hmotnost je pro ženy mnohem nižší než pro muže (Lombardo et al., 2020).

Korelační analýzy také ukázaly, že nižší příjem, vzdělání a vyšší věk mohou hrát roli ve špatných znalostech o potravinách. Kromě toho jsme zjistili, že celkové dodržování SD a úroveň znalostí o potravinách byly vyšší u lidí z městských oblastí a účastníků s vyšším vzděláním. Také jsme identifikovali významnou roli městských míst bydliště při dodržování standardů SD pro používání olivového oleje a konzumaci komerčních pečiv, sladkých nápojů, ořechů, červeného masa, luštěnin, ryb nebo sofrito. Analýza položek ukázala, že také vzdělání může hrát důležitou roli v dodržování SD, protože bylo spojeno s vyšší konzumací olivového oleje a nižší konzumací červeného masa nebo sladkých nápojů. Žádná významná role příjmu nebyla pozorována v asociaci s dodržováním SD v celkovém skóre ani v analýzách položek, kromě asociace mezi nižším příjmem a vyšší konzumací živočišného tuku. Celkově výsledky naší studie naznačují, že spíše než příjem jsou vzdělání a život ve větších městech silněji spojeny se zdravějšími stravovacími návyky. To nás vede k předpokladu, že vyšší počet kampaní zaměřených na zdravou výživu ve venkovských oblastech může poskytnout více příležitostí pro lidi, aby získali informace o zdravých stravovacích návcích. Jako lidé žijící ve větších městech mohou mít lepší příležitosti k nákupu zdravých potravin, měly by být uplatňovány národní strategie ke zvýšení dostupnosti zdravých potravinových voleb. Nedostatek významnosti role příjmu v dodržování SD zjištěný v naší studii je překvapivý, protože prevalence behaviorálních rizikových faktorů na Slovensku byla zjištěna jako vyšší u lidí s nejnižší úrovní vzdělání a také příjmu (OECD, 2023). Naše zjištění o nízkém významu příjmu mohou být vysvětlena malými rozdíly v platech, protože Slovensko má jednu z nejnižších úrovní nerovnosti příjmů na světě (World Bank, 2021). Současná data také ukazují, že Slováci mají nejhorší životní úroveň při současně vysokých cenách zboží a relativně nízkých platech (Eurostat, 2024).

Konečně jsme nenašli žádnou asociaci mezi celkovým dodržováním SD a znalostmi o potravinách ani roli znalostí o potravinách v tělesné hmotnosti. Analýza položek však ukázala asociaci mezi znalostmi o potravinách a nižší konzumací červeného masa a vyšší konzumací zeleniny ve formě sofrito. Jako ověřené nástroje potravinové a nutriční gramotnosti jsou dostupné teprve nedávno, existuje pouze omezená data k posouzení dopadu špatné potravinové gramotnosti na stravovací vzorce (Taylor et al., 2019). Proto budoucí studie by měly používat jiné složitější a platnější nástroje potravinové a nutriční gramotnosti k posouzení asociace mezi znalostmi o potravinách, stravovacími vzorci a tělesnou hmotností.

Závěrem naše studie identifikovala nízké dodržování SD, nízké znalosti o potravinách a vysoký výskyt nezdravých stravovacích návyků. Nízká konzumace ovoce, zeleniny a luštěnin; spolu s nadměrnou konzumací masa identifikovanou v naší studii mohou přispívat ke špatnému zdraví populace a představovat riziko pro environmentální udržitelnost. Naše studie také odhalila několik faktorů, které jsou spojeny se zlepšeným dodržováním SD a pochopením zdravých potravinových voleb. Proto lepší pochopení stravovacích návyků a potravinové gramotnosti, zejména u starších lidí, mužů a lidí žijících ve venkovských oblastech s nižším příjmem a vzděláním, je důležitým výchozím bodem pro navrhování efektivních nefarmakologických intervencí.

Silné stránky a omezení

Toto je jedna z prvních studií, která posoudila znalosti o potravinách a dodržování SD ve slovenské dospělé populaci s cílem identifikovat mezery ve zdravých stravovacích návcích. Zdravotní stav a délka dožití slovenské populace zaostávají za průměrem EU (OECD, 2023). Je proto důležité identifikovat mezery v potravinové gramotnosti a stravovacích návycích a podporovat zdravý životní styl a aktivnější přístup ke zdraví populace. Další silnou stránkou naší studie je, že naši respondenti nebyli homogenní ve věku a zahrnovali také starší účastníky nad 65 let. Většina našeho vzorku byly ženy a lidé se středoškolským vzděláním, žijící ve venkovských oblastech nebo malých městech, což částečně odráží obecnou populaci na Slovensku.

Naše výsledky musí být interpretovány s ohledem na několik omezení. Plate-Q byl použit jako platný nástroj k posouzení schopnosti porozumět zdravým potravinovým volbám (Krause et al., 2018), jeho platnost však nebyla potvrzena ve slovenské populaci. Proto budoucí studie by měly posoudit jeho psychometrické vlastnosti v různých populacích. Ačkoli náš vzorek byl vybrán z různých regionů Slovenska, naše výsledky nemusí být plně generalizovatelné na národní kontext. Většina našeho vzorku sestávala z lidí s nadváhou a obezitou (69,4 %). Z těch bylo 40 % lidí obézních, což neodráží tělesnou hmotnost slovenské populace podle statistických dat z roku 2002, která ukázala, že 50 % lidí na Slovensku má větší tělesnou hmotnost, nebo podle dat World Obesity Federation (2021), která ukázala, že 21 % slovenských dospělých splňuje kritéria pro obezitu. Nemůžeme však plně potvrdit předpokládanou nereprezentativitu našeho vzorku, protože obezita a nadváha jsou na vzestupu (WHO, 2020) a současná data o jejich prevalenci na Slovensku zcela chybí (Dovera Insurance Company 2023; Zdravotnícky Denník, 2024). Konečně kvůli nedostatku romských účastníků nejsme schopni posoudit možné rozdíly mezi neromskými a romskými účastníky identifikované v některých předchozích studiích (např. Hijova et al., 2014).

Důsledky pro výzkum a klinickou praxi

Zlepšení stravovacích návyků populace je společenským a mnohostranným úkolem, který také vyžaduje pochopení psychosociálního kontextu (Krause, 2018). Proto budoucí studie by měly používat jiné složitější a platnější nástroje potravinové a nutriční gramotnosti k posouzení složitosti asociací mezi stravovacími vzorci a potravinovou gramotností. Skutečnost, že stále více lidí náhle získává přístup k ultra-zpracovaným, levným, chutným, vysoce zpracovaným potravinám minimální nutriční kvality (Koliaki et al., 2023), není spojena pouze s nepříznivými fyzickými (Askari, 2020) a duševními zdravotními výsledky (Hecht, 2022), ale tyto stravovací vzorce mají také negativní dopady na environmentální zdroje (Köksal et al., 2023). V současnosti jsou potravinové systémy odpovědné za 20-35 % emisí skleníkových plynů a jsou hlavním motorem přeměny půdy, odlesňování, globálního odběru sladké vody a ztráty biologické rozmanitosti (WHO, 2019). Proto je nutná identifikace mezer v potravinové gramotnosti a specifických nezdravých stravovacích návyků, aby se vzdělávali lidé a podporovala změna chování směrem k přijetí zdravých a udržitelných diet, které také zohledňují dopad potravinových voleb na osobní zdraví, společnost a environmentální udržitelnost v každodenních rutinách (Köksal et al., 2023; Krause et al., 2018; Teng & Chih, 2022). Je však zapotřebí kombinovaného a trvalého úsilí různých zainteresovaných stran a klíčových tvůrců rozhodnutí ve společnosti.

Závěr

Naše studie identifikovala nízké dodržování SD, nízké znalosti o potravinách a vysoký výskyt nezdravých stravovacích návyků. Nízká konzumace ovoce, zeleniny a luštěnin; spolu s nadměrnou konzumací masa identifikovanou v naší studii mohou přispívat ke špatnému zdraví populace a představovat riziko pro environmentální udržitelnost. Naše studie také odhalila několik faktorů, které jsou spojeny se zlepšeným dodržováním středomořské diety a pochopením zdravých potravinových voleb. Proto lepší pochopení stravovacích návyků a potravinové gramotnosti, zejména u starších lidí, mužů a lidí žijících ve venkovských oblastech s nižším příjmem a vzděláním, je důležitým výchozím bodem pro navrhování efektivních nefarmakologických intervencí.

Autoři: Vladimira TIMKOVA1, Lukas OLSAVSKY2, Peter MINARIK3, 4, Zuzana KATRENIAKOVA1, Alexandra HUSIVARGOVA THEOFANIDIS1, 5, Daniela MINARIKOVA6, Iveta NAGYOVA1 Korespondující autor: Vladimira Timkova, PhD Katedra sociální a behaviorální medicíny Lékařská fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafaříka Tr SNP 1, 040 01 Košice, Slovensko +421 55 234 3455, vladimira.timkova@upjs.sk

1Katedra sociální a behaviorální medicíny, Lékařská fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafaříka v Košicích, Slovensko 2 Katedra všeobecného lékařství UPJS LF a AGEL Hospital Košice-Saca, Lékařská fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafaříka v Košicích, Slovensko 3Biomedicínské centrum Slovenské akademie věd, Bratislava, Slovenská republika 4Institut pro prevenci a intervenci, Univerzita zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty, Bratislava, Slovenská republika 5Katedra zdravotní psychologie, UMCG, Univerzita v Groningenu, Nizozemsko 6Katedra organizace a řízení farmacie, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislavě, Slovensko

Reference

ASHWELL M & GIBSON S. 2016. Waist-to-height ratio as an indicator of ‘early health risk’: simpler and more predictive than using a ‘matrix’ based on BMI and waist circumference. BMJ open, 6(3):e010159.

ASKARI. M. 2020. Ultra-processed food and the risk of overweight and obesity: a systematic review and meta-analysis of observational studies. International Journal of Obesity 44(10):2080-2091.

BUZALKA J. 2023. Postsedliaci. Mamaš. ISBN: 9788082680655.

Da Silva R, Bach-Faig A, Quintana BR et al. 2009. Worldwide variation of adherence to the Mediterranean diet, in 1961–1965 and 2000–2003. Public health nutrition 12(9A):1676-1684.

DAVISON, TM, BLACK JL, & MOSS, JF. 2020. Red meat—an essential partner to reduce global greenhouse gas emissions. Animal Frontiers 10(4):14-21.

DE LORENZO ARL ET AL. 2020. Obesity: a preventable, treatable, but relapsing disease. Nutrition 71(110615).

DOVERA INSURANCE COMPANY. 2023. Slovensko nevie, koľko má ľudí s obezitou. https://www.dovera.sk/aktuality/5343-slovensko-nevie-kolko-ma-ludi-s-obezitou.

EUROSTAT. 2024. Almost 1 out of 10 in the EU could not afford proper meal. https://ec.europa.eu/eurostat/documents/4187653/18051228/afford-meal-with-meat-2023.png/cc874151-a133-5b48-487c-a3dc41e3cf89?t=1719996264877.

FORRAY AI. ET AL. 2023. Exploring the impact of sociodemographic characteristics and health literacy on adherence to dietary recommendations and food literacy. Nutrients 15(13):2853.

GREGOIRE J 2018. ITC guidelines for translating and adapting tests. International Journal of Testing 18(2):101-134.

GREGÓRIO MJ, RODRIGUES AM, SALVADOR C. 2020. Validation of the telephone-administered version of the Mediterranean diet adherence screener (Medas) questionnaire. Nutrients 12(5):1511.

HARWARD UNIVERSITY. 2011. The Healthy Eating Plate. Available at: https://nutritionsource.hsph.harvard.edu/healthy-eating-plate/.

HECHT EM ET AL. 2022. Cross-sectional examination of ultra-processed food consumption and adverse mental health symptoms. Public Health Nutrition 25(11):3225-3234.

JUTZ R. 2020. Health inequalities in Eastern Europe. Does the role of the welfare regime differ from Western Europe? Soc Sci Med 267: 113357.

KÖKSAL E ET AL. 2023. Validity and reliability of the Turkish version of the Sustainable and Healthy Eating Behaviors Scale. Br J Nutr 129(8):1398-1404.

KOLIAKI C ET AL. 2023. Update on the Obesity Epidemic: After the Sudden Rise, Is the Upward Trajectory Beginning to Flatten? Current Obesity Reports 12(4):514-527.

KRAUSE C ET AL. 2018. Just a subtle difference? Findings from a systematic review on definitions of nutrition literacy and food literacy. Health Promot. Int. 33(3):378-389.

KWASNY T, DOBERNIG K, & RIEFLER P. 2022. Towards reduced meat consumption: A systematic literature review of intervention effectiveness, 2001–2019. Appetite 168:105739.

LOMBARDO M, AULISA G, PADUA E, ET AL. 2020. Gender differences in taste and foods habits. Nutrition & Food Science 50(1): 229-239.

MARTÍNEZ-GONZÁLEZ MA, MONTERO P, RUIZ-CANELA M ET AL. 2023. Yearly attained adherence to the Mediterranean diet and incidence of diabetes in a large randomized trial. Cardiovascular diabetology 22(1): 262.

MINARIK P., MINARIKOVA, D., GOLIAN J, PENESOVA A, ET AL. 2022. Štandardný postup na výkon prevencie: Odporúčania pre stravovanie a výživu u dospelých – špeciálna časť

MINARIK P. 2022. Potravinová a nutričná gramotnosť – 1. Via Practica, 2.

MINISTRY OF FINANCE OF SR 2019. https://www.mfsr.sk/sk/media/tlacove-spravy/kazdy-slovak-rocne-skonzumuje-takmer-50-kg-cukru.html.

NUTRICHEQ. 2024. https://www.1000dni.sk/nutricheq/.

OECD. 2019. State of health in the EU. Slovak republic. Country Health Profile.

OECD. 2023. State of health in the EU. Slovak republic. Country Health Profile.

OLISAROVA V ET AL. 2021. "Health literacy and behavioral health factors in adults." Public Health 190: 75-81.

OUR WORLD IN DATA. 2021. Available at: Meat supply per person, 1993 to 2021 (ourworldindata.org)

PATINO-ALONSO MC, RECIO-RODRÍGUEZ JI, BELIO JFM, ET AL. 2014. Factors associated with adherence to the Mediterranean diet in the adult population. Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics 114(4):583-589.

SCHRÖDER H, FITÓ M, ESTRUCH R, ET AL. 2011. A short screener is valid for assessing Mediterranean diet adherence among older Spanish men and women. The Journal of Nutrition 141(6):1140-1145.

SKLADANY L ET AL. 2021. Frailty in nonalcoholic fatty liver cirrhosis: a comparison with alcoholic cirrhosis, risk patterns, and impact on prognosis. Canadian Journal of Gastroenterology and Hepatology 1: 5576531.

SPOTREBNY KOS. 2023. Available at: https://datacube.statistics.sk/#!/view/sk/VBD_INTERN/sp0033rs/v_sp0033rs_00_00_00_sk.

SPOTREBNY KOS, 2024. Available at: https://datacube.statistics.sk/#!/view/sk/VBD_INTERN/sp0036rs/v_sp0036rs_00_00_00_sk.

STATISTICS OFFICE OF THE SLOVAK REPUBLIC, 2023. Food consumption in the SR in 2022. Available at: ISBN 978-80-8121-912-2. TENG CC & CHIH C. 2022. Sustainable food literacy: A measure to promote sustainable diet practices. Sustainable Production and Consumption, 30:776-786.

UVZSR. 2022. https://www.uvzsr.sk/web/uvz/zdravotne-uvedomenie-a-spravanie-sa-obyvatelov-sr-za-rok-2022.

ZHANG X, LIANG S, CHEN X, ET AL. 2023. Red/processed meat consumption and non-cancer-related outcomes in humans: Umbrella review. British Journal of Nutrition 130(3):484-494.

WHO. 2020. Available at: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/obesity-and-overweight

WHO. 2023a. European regional action framework for behavioural and cultural insights for health, 2022–2027.

WORLD OBESITY FEDERATION. 2021. COVID-19 and Obesity: The 2021 Atlas.

ZDRAVOTNÍCKY DENNÍK. 2024. Available at: https://zdravotnickydennik.sk/2024/06/slovensko-nevie-kolko-ludi-ma-obezitu-poistovne-eviduju-len-vyse-40-tisic-pacientov/.

WORLD BANK. 2021. Available at: https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=SK.