ÚVOD

S rostoucím počtem obyvatel roste i poptávka po zdravotní a sociální péči a po poskytování vysoce kvalitní péče starším dospělým na Slovensku. Tyto služby by měly uspokojovat potřeby jedinců, kteří mohou mít celou řadu akutních a chronických stavů. Schopnost nemocničních služeb vyhovět těmto požadavkům je omezená, a proto zařízení sociálních služeb poskytují ubytovací a zdravotnické služby, aby vyhověla této nesplněné potřebě. V laickém tisku se vyskytly obavy týkající se řízení léků v zařízeních sociálních služeb a v literatuře je dokázáno, že tento proces není optimální. Cílem výzkumu proto bylo přezkoumat lékový management v zařízeních sociálních služeb se zaměřením na oblasti předepisování, podávání a odpadu z léků.

Je třeba pečlivě zvážit postupy předepisování, aby se snížilo zatížení léky, a mělo by se vyvinout úsilí o začlenění multidisciplinárního přístupu k péči. Pro lepší a efektivnější lékový management je zde Monitorovací systém dávkování léků (MSDL). MSDL je úložné zařízení pro pevné léky zaměřené na zjednodušení podávání léků pacientům/klientům. MSDL přináší nové možnosti balení léků pro různá zařízení sociálních služeb, pro pacienty v domácím prostředí nebo v jiných zdravotnických zařízeních, jako jsou nemocnice. MSDL je baleno vedoucími nebo kvalifikovanými zdravotními sestrami přímo v zařízení nebo v domácím prostředí, a to jednoduchým způsobem. Tento systém umožní pacientům/klientům jednoduché užívání léků v denních dávkách, tak jak je předepsal ošetřující lékař. Uvádí se, že MSDL má řadu výhod včetně zvýšení dodržování léčebného režimu ze strany klientů a minimalizování chyb souvisejících s dávkou léku.

U nás se zvýšily nejen finanční tlaky, ale i nadále je nábor zaměstnanců v sektoru sociálních služeb náročný. Je zde velký nedostatek zdravotních sester, pečovatelů a ošetřovatelů, kteří by mohli přispět k lepšímu poskytování sociálních služeb spojených se zdravotními službami v zařízeních sociálních služeb. Studie naznačují, že sestry dávají přednost práci v primární nebo sekundární zdravotní péči než v sektoru sociálních služeb. Částečně je to důsledkem zlepšeného přístupu k zdrojům a multidisciplinárního prostředí v takových prostředích, které jsou v sektoru sociálních služeb nedostatečné. Dalším tlakem na toto odvětví je zvýšená regulační kontrola (standardy péče, ÚDZS) v důsledku několika významných incidentů v zařízeních zaměřených na péči o klienty. Tato kontrola je pochopitelná, protože klienti zařízení sociálních služeb často představují nejzranitelnější jedince ve společnosti. Ale stojí to za to. Společně mohou tyto tlaky představovat efektivní a kvalitní péči. Jedním z hlavních ošetřovatelských úkonů v zařízeních sociálních služeb je i podávání léků předepsaných ošetřujícím lékařem pro jednotlivé klienty. Obvykle v zařízeních sociálních služeb klienti nejsou schopni spravovat vlastní léky, a proto se personál účastní na spravování, správě a podávání léků.

Důkazy naznačují, že klienti v zařízeních sociálních služeb jsou zvláště citliví na poškození související s léky, a to proto, že jsou poskytnuty slabé informace o různých lékových alergiích v předepisování léků a nevhodnými administrativními postupy v zařízeních, i když je oblast nadále nedostatečně prozkoumána. V důsledku toho se tato práce zabývá managementem léků na vzorku zařízení sociálních služeb se zaměřením na předepisování, podávání a plýtvání léky.

Cíle studie

Cílem je přezkoumat management podávání léků v zařízeních sociálních služeb spojených s ubytováním se zaměřením na oblasti předepisování, podávání a odpadu z léků. K dosažení tohoto cíle se použila analýza lékových záznamů o podávání léků a záznamů odpadu léků do lékáren.

  1. Cílem této studie je přezkoumat předepisování léků klientům v zařízeních sociálních služeb.

Podcíle jsou:

  1. Identifikovat léky předepsané pro péči o klienty žijící v zařízeních sociálních služeb.
  2. Posoudit výskyt polyfarmacie a nadměrné polyfarmacie u příjemců sociální služby. Polyfarmacie se vyskytuje u klientů, kteří denně užívají 5 a více léků.

  3. Posoudit výskyt potenciálně nevhodných léků (PNL) předepsaných pro péči o klienty v zařízeních sociálních služeb.

  4. Cílem této studie je identifikovat typy a prevalenci chyb v managementu léků v zařízeních sociálních služeb prostřednictvím analýzy Lékových záznamů. Lékový záznam slouží zdravotnímu personálu k zapsání podání léků klientovi. Obsahuje informace o klientovi, lékaři, název léků a čas podávání léků.

Podcíle jsou:

  1. Charakterizovat typy chyb, jako například zapomenutí podpisu sestry nebo pečovatele, že podal lék klientovi, nenapsaná alergie klienta na lék, chyba dávkování léku v časovém intervalu a podobně, které se dají zjistit pomocí Lékových záznamů. Lékový záznam slouží sestře, aby podávala léky klientovi bez způsobené chyby.
  2. Provést analýzu Lékových záznamů k kvantifikaci zjištěných chyb.

  3. Identifikovat výskyt chyb spojených s potenciálně nevhodnými léky (PNL). MZ SR kategorizace léků v souladu s potřebami všech věkových skupin.

  4. Cílem této studie je přezkoumat druhy a množství léků, které se vrátily do lékáren, ve vzorku zařízení sociálních služeb.

Podcíle jsou:

  1. Kvantifikovat hodnotu promrhaných léků ze zápisů o vrácení léků do lékáren.
  2. Kvantifikovat hodnotu nadměrně zásobovaných léků v zařízeních domova sociálních služeb. Některá zařízení mají velké množství léků, které nemají dobrý přehled např. o expiraci léku, nebo dochází k chybám při změně předpisu léku klientovi a pod.
  3. Přezkoumat druhy léků, které se vyhodily v tomto vzorku ZSS.

Výzkumný problém

Na celém světě roste populace dospělých starších než 65 let (starších dospělých). Hlavní studie, která v roce 2010 předpověděla, že v důsledku zvýšené střední délky života v rozvinutých i rozvojových zemích bude starší dospělá populace nadále růst po dobu dalších 4 desetiletí (Stegemann et al. 2010,) str. 116; toto zvýšení je většinou vidět u lidí ve věku 80 a více let. Bohužel, celková délka života roste rychleji než zdravá délka života, t. j. průměrný počet let žijících ve dobrém zdravotním stavu. U nás je trend ve starší dospělé populaci podobný s očekávaným nárůstem počtu lidí ve věku 65 a více let. Předpokládá se, že tento dramatický posun v populaci bude vyvíjet další tlak na zdravotnické služby v primární i sekundární péči. Starší populace dospělých je alespoň částečně náchylná k mnohočetným chronickým onemocněním a je náchylná k polyfarmacii, jejímž důsledkem jsou nepříznivé reakce na léky na základě toho, že klienti užívají denně i 12 léků.

Definování znalostní báze

Stárnutí je postupný progresivní proces charakterizovaný fyziologickými změnami a pozorovatelným poklesem tělesných funkcí spolu se zvýšením náchylnosti na nepříznivé účinky léků (Mangoni a Jackson 2003) str. 96. Kromě fyziologického poklesu existují i neurologické deficity související s věkem, které mohou mít za následek zrakové, motorické a kognitivní poruchy, které mohou snižovat kvalitu života a skutečně brzdit schopnost jedince bezpečně užívat své léky. Tyto změny mají vliv na absorpci, metabolismus, distribuci a eliminaci léků, které mohou být nepředvídatelné a podléhají významné variabilitě mezi klienty, ale nakonec mohou vést k nežádoucím reakcím na léky (Stegemann et al. 2010) str. 78. V důsledku toho by se předepisování léků této populaci mělo důkladně zvážit.

Analýza současného stavu

Složité zdravotní stavy, dlouhodobé choroby, mnohonásobné chronické nemoci a geriatrické syndromy, které postihují některé starší dospělé, si často vyžadují mnohonásobnou lékovou léčbu jako primární zásah buď k léčbě, prevenci, kontrole, nebo zlepšení kvality života klientů. Vzhledem ke změnám farmakokinetiky – je příjem léku až po vyloučení léku, a farmakodynamiky – účinek léku na organismus související s věkem v této populaci to vede k náležitému používání léků.

Tabulka 1 Změny v populaci lidí ve věku> 65 let v následujících 40 letech v rozvinutých i rozvojových zemích. (přizpůsobeno (Stegemann et al. 2010), str. 145.

Předpokládá se, že tento dramatický posun v populaci bude vyvíjet další tlak na zdravotnické služby v primární i sekundární péči. Starší populace dospělých je, alespoň částečně, náchylná k mnohočetným chronickým chorobám a je náchylná k polyfarmacii, jejímž důsledkem jsou nepříznivé reakce na léky.

Pokud se léky podávají klientům sociálních služeb, musí být jejich podání zdokumentováno v Lékových záznamech. Lékové záznamy představují hlavní dokumentační záznam o podávání léků klientům. Každý klient by měl mít samostatný Lékový záznam, který poskytuje podrobnosti o klientovi včetně jeho jména, data narození a stavu alergie, obsahuje seznam všech léků, které se mají klientovi podávat, s připojenými pokyny k dávkování, jakýmikoli osobitními pokyny nebo bezpečnostními opatřeními souvisejícími s léky a poskytuje mřížku, ve které se zaznamenávají zprávy. Neexistuje žádný jednotný definovaný formát pro Lékový záznam, nicméně obsah bude zhruba podobný, což umožní efektivní informaci o klientovi a následné zaznamenání podání léku do Lékového záznamu.

Lékový odpad se může vyskytnout v kterékoli fázi procesu řízení léků od vydání předpisu až po léky v rukou pacienta. Je také zřejmé, že na vzniku odpadu z léků přispívají všichni pacienti a zdravotničtí pracovníci (lékaři, lékárníci, zdravotnický personál). Je zřejmé, že se dá předejít některým z příčin odpadových léků (např. předcházení nadměrnému zásobování léků, podpora dodržování lékového managementu prostřednictvím vzdělávání a poradenství klienta), zatímco některým z nich se nedá zabránit (např. smrt), přičemž odhady naznačují, že rozdělení mezi odpadem, kterému se dá předejít a odpadu, kterému se nedá zabránit, je zhruba 50 : 50 (York Health Economics Consort a The School of Pharmacy 2010) str. 112.

Východiska výzkumu

Důvody polyfarmacie jsou multifaktoriální, ale koncept předepisování kaskád hraje významnou roli tam, kde je nežádoucí reakce na lék a nesprávně diagnostikována jako nový příznak tak, že lékař předepisuje první příznak choroby a ne dlouhodobé onemocnění lék B je předepisován spíše jako racionalizující léku A (Lavan a Gallagher 2016 str. 82; Cahir et al. . 2010) str. 221. To je komplikovanější v prostředí zařízení sociálních služeb, kde existuje více zdrojů zdravotních služeb, do kterých je zapojeno množstvo předepisujících lékařů, jako všeobecný a speciální lékař, kteří často přímo nekonzultují s klientem, ale spíše dostanou informace týkající se klienta prostřednictvím sestry nebo pečovatele (Bergman et al. 2007) str. 96. V domově sociálních služeb jsou pacienti, kteří se nacházejí ve stupni 6 v poskytování ošetřovatelské péče.

Odhady naznačují, že přibližně 80 % všech léků v zařízeních sociálních služeb by mohlo být baleno v systémech MSDL. MSDL se doporučuje pro všechny léky včetně léků na požádání, léků s potenciální cytotoxicitou, léků s variabilním dávkováním a hydroskopických nebo fotocitlivých léků. MSDL by však mohl být nejčastějším systémem používaným v zařízeních sociálních služeb nebo v domácí péči ke správě léků.

Tabulka 2 Požadavky normy na léky v zařízeních sociálních služeb

Zdroj: MZ SR: https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy/SK/ZZ/2005/501/#prilohy.priloha-prilohak_vyhlaske_c_501_2005_z_z.oznacenie

Metody použité ve výzkumu

V této části zadefinuje metody, kterými budeme pracovat při tvorbě studie. Tento článek je součástí širší studie s cílem přezkoumat implementaci MSDL lékovek. Aby bylo zařízení sociálních služeb oprávněno k realizaci výzkumu, muselo být registrováno jako poskytovatel sociálních služeb a především se starat o starší dospělé. Identifikace zařízení sociálních služeb se uskuteční ve dvou částech, kde celkový počet bude 10 ZSS. V první části to budou zařízení poskytující sociální služby jako Domov sociálních služeb. V druhé části se vyberou zařízení pro seniory.

Pro cíl 1 bude použito Kritérium Beer (Beers et al. 1991) str. 94, protože je to jedno z nejčastěji používaných explicitních kritérií. Kritérium Beer vychází z publikovaných recenzí, znaleckých posudků a konsenzuálních metod bez klinického posouzení představujícího klienta. Identifikuje a seskupuje léky, které mohou být nevhodné pro starší dospělé, do tří kategorií: i) léky, kterým by se měli starší dospělí vyhnout; ii) léky, které překračují maximální doporučenou denní dávku; iii) léky, kterým je třeba se vyhnout v kombinaci s vícerými diagnózami.

Bylo vyvinuto několik kritérií, která se snaží kategorizovat takovéto nevhodné předepisování. Taková kritéria jsou buď explicitní (seznam léků, kterým je třeba se vyhnout nebo se mají používat opatrně), nebo implicitní (na základě úsudku lékařů). V této studii byla použita kritéria Beer, explicitní kritéria, která byla vhodná pro použití v zařízeních sociálních služeb s nepřetržitou zdravotní péčí. Vedoucí sestra v zařízení sociálních služeb nese odpovědnost za každého klienta a úzce spolupracuje s lékaři a specialisty, aby příjemci sociálních služeb dostávali vysoce kvalitní a odbornou ošetřovatelskou péči.

Kritéria rozdělují léky na: (i) ty, kterým by se měli starší dospělí ve věku 65 a více let vyhnout (léky, které mají vysokou anticholinergickou zátěž, tedy léky, které způsobují blokádu svalových receptorů a mají vedlejší účinky, které vedou k dalším problémům, jako sucho v ústech, zácpu, delírium a pod.); (ii) léky, které se mají používat opatrně (nezávisle na nemoci nebo stavu, a to hlavně aspirín na primární prevenci srdečních problémů a diuretika, které v konečném důsledku mohou způsobit zvýšení odloučení sodíku z těla) a (iii) léky, kterým by se mělo vyhnout, zejména při chorobných stavech, kde sestra může informovat lékaře o nežádoucích účincích těchto léků pro klienta.

Pro druhý cíl budeme skoumat Lékové záznamy o podávaných lécích v ZSS. Cílem bude zjistit chyby související s lékovým managementem v zařízeních sociálních služeb. To lze dosáhnout prostřednictvím mnoha mechanizmů včetně přímého pozorování, nebo analýzy dokumentů (grafy, klinické poznámky atd.). Analýza Lékových záznamů má výhodu v tom, že analýza může být provedena přímo v zařízeních sociálních služeb, ale závisí na kompletní dokumentaci. V literatuře neexistují žádné protokoly, které by charakterizovaly chyby v Lékových záznamech, a proto byl vyvinut interní protokol, který bude sloužit k vyhodnocení lékových záznamů a lékového managementu v zařízeních sociálních služeb. Použitím „testovacího“ zařízení a historických Lékových záznamů bude vypracován a vylepšen protokol, který zachytí chyby v pěti hlavních kategoriích:

  • regulační chyby,
  • administrativní chyby,
  • chyby Lékových záznamů,
  • chyby zásob a
  • různé chyby.

Potom se provede analýza deseti zařízení sociálních služeb a vypočítala se míra chybovosti v rámci podávání léků a vedení záznamů.

Pro třetí cíl použijeme postup, při kterém se od zúčastněných ZSS budou požadovat záznamy o vrácených lécích a léky v zařízeních se fyzicky spočítají a potom se porovnají se zdokumentovaným stavem léků. Hodnota vrácených léků a nadbytečných léků se potom vypočítá pomocí jednoduchého vzorce k odhadu míry odpadu z léků.

Náklady na nepoužité léky = Cena za jednotku x Nepoužité množství (Ciullo a Shepherd, 1977).

Validita

Validita získaných informací je velmi vysoká, vzhledem k záznamům, které budou shromážděny z jednotlivých ZSS, které projeví zájem podílet se na tomto druhu studie. Získané informace přispějí ke zlepšení lékového managementu v zařízeních sociálních služeb, individualizaci potřeb klientů a v rámci zjištění o odpadech z léků přispějeme ke zlepšení vynakládání finančních prostředků za léky a ke snížení hromadění nadbytečných léků v těchto zařízeních.

Výběrový soubor

Výběr zařízení sociálních služeb bude probíhat výběrem vzorky z dostupných zařízení. Metodika výběru bude zvolena ve spolupráci s výzkumným pracovníkem. Aby bylo zařízení sociálních služeb vhodné pro studii, musí především poskytovat sociální služby starším dospělým. Dalším kritériem bude, že dané zařízení používá nějaký Lékový záznam k zaznamenávání správy léků a lékového managementu a péče je primárně zajišťována pro starší dospělé.

Časová os výzkumu

Výzkum na toto téma už začal v roce 2014, přičemž předpokládáme ukončení výzkumu a publikování výsledků výzkumu v roce 2021.

Procedúra

Statistickou analýzu dat budeme dělat na základě dostupných dat pomocí programového balíku EXCEL, přičemž využijeme jeho rozšířené funkce tohoto balíku.

Způsob zpracování dat

Použity budou přesné a praxí ověřené statistické metody zpracování při sběru dat, které jsou založeny na metodách:

  • Třídění dat,
  • vytvoření tříd dat.
  • kategorizace chyb léků, odpadu z léků,
  • vytvoření grafů z dostupných dat.

Sběr dat

Data pro náš výzkum získáme shromážděním Lékových záznamů z jednotlivých vybraných zařízení sociálních služeb formou anonymizace tak, aby byla anonymizována jakákoli část Lékového záznamu, která by mohla identifikovat klienty. Léky předepsané pro každého klienta budou extrahovány přímo z Lékových záznamů pomocou retrospektivní analýzy anonymizovaných lékových záznamů a kvalifikovány podle terapeutických kategorií. Informace extrahované z Lékových záznamů by měly obsahovat: i) datum narození; ii) název léku (skupina léků); iii) dávkování léků (údaje jako g, mg, mcg a pod.); iv) typ formulace (před jídlem, po jídle); v) dávka předepsaného léčiva; vi) frekvence podávání; vii) přijaté množství; viii) druh léků, t.j. zda jde o běžné nebo léky „podle potřeby" („lék podle potřeby" je lék užívaný nepravidelně, jako například při bolesti hlavy a pod.).

V rámci druhého cíle se použijí ty samé lékové záznamy, aby se zkoumaly typy a prevalence chyb v ZSS při podávání léků.

V rámci třetího cíle budeme zkoumat záznamy z vybraných zařízení sociálních služeb o odpadech z léků (audit odpadu z léků), aby se zjistil skutečný stav odpadovosti z léků.

Pracovní hypotézy

Výzkum jsme zaměřili na ověření tří hypotéz: H1: Nejčastějšími nevhodně předepisovanými léky jsou laxativa a paracetamol pro starší dospělé žijící v zařízeních sociálních služeb jako výsledek nevhodného předepisování léků v rámci špatného lékového managementu, kde dochází k nevhodnému dlouhodobému předepisování léků lékařem, bez dalších potřebných vyšetření. H2: Nejčastějšími chybami při podávání léků je opomenutí dávek. H3: V zařízeních sociálních služeb máme více přebytků léků než vrácených léků do lékáren.

Postup realizace studie

Realizace studie předpokládá několik na sebe navazujících etap:

  1. Výběr zařízení sociálních služeb.
  2. Sběr Lékových záznamů, které byly anonymizovány.
  3. Shromáždění dat z Lékových záznamů pro každého klienta ZSS.
  4. Audit lékového odpadu a léků vrácených do lékáren.
  5. Administrace získaných dat a dalších přidružených metodik
  6. Matematicko-statistické zpracování dat ze získaných Lékových záznamů a záznamů o vrácení léků a následně i z hlediska ověřování dalších formulovaných hypotéz.
  7. Interpretace získaných poznatků, diskuse, závěr, doporučení pro praxi.

Výsledky (Očekávané výsledky)

Předpokládáme, že naším výzkumem se dopracujeme k následujícím řešením:

  1. Výsledky výzkumu budou spojeny s problémy v předepisování léků, jejich podáváním a odpadem v zařízeních sociálních služeb. I když to není výslovně testováno, identifikované problémy mohou mít za následek újmu na zdraví klientů a pravděpodobně budou dále omezovat zdroje zdravotní a sociální péče. Příjemci sociálních služeb jsou obzvláště zranitelnou populací a mělo by se obnovit úsilí o posílení nebo zavedení multidisciplinárního přístupu k zdravotní a sociální péči o tyto klienty.
  2. V současnosti náš systém neumožňuje odborníkům v oblasti lékařské péče efektivně spolupracovat na péči o klienty, a proto farmaceutická péče o příjemce sociálních služeb není optimální.
  3. Řešením pro optimalizaci lékového managementu je úzká spolupráce farmaceutů a vedoucích pracovníků zařízení sociálních služeb při efektivním balení léků pomocí Monitorovacího systému dávkování léků MSDL.

Předpokládané výstupy z výzkumu:

Předpokládáme ověření všech tří hypotéz. Tímto dokážeme neudržitelnost daného stavu a nutnost přistoupit k novému řešení problému. Nové řešení musí být navrženo na základě důkladné analýzy: a) Systému balení léků i mimo zařízení sociálních služeb, a to přímo kvalifikovanými pracovníky farmacie b) Následné takto zabalených léků možnost jejich podávání i pečovateli c) Méně odpadu z léků a snížení přebytků léků v zařízeních sociálních služeb d) Systému zaměřeného na lékový management efektivního pro každého pacienta/klienta.

Nad všemi systémy je třeba vypracovat komparativní analýzu kladů a nedostatků každého z těchto systémů s cílem navrhnout novelu zákona s následujícími parametry: a) Lékový management b) Efektivní předepisování léků (komunikace mezi jednotlivými odborníky) c) Balení léků do hermeticky uzavřených obalů (MSDL) přímo lékárníky při výdeji d) Audit léků a odpadu z léků e) Zabránění hromadění nadbytečných léků v ZSS.

Výstup

Vypracování analýz, které poslouží pro sociální a zdravotní sféru k zdůvodnění změny lékového managementu na Slovensku. V současnosti tento systém neumožňuje odborníkům v oblasti lékařské péče efektivně spolupracovat na péči o klienty, a proto farmaceutická péče o příjemce sociálních služeb není optimální. MSDL by však mohl být nejčastějším systémem používaným v zařízeních sociálních služeb nebo v domácí péči ke správě léků.

Výstupy – diskuse o přínosech výzkumu

V diskusi po dokončení studie uveřejníme aplikaci výsledků výzkumu do reálného života s výpočtem efektivity a přínosů, a to hlavně pro:

  • Lékový management a efektivní předepisování léků.
  • Snížení předepisování potenciálně nevhodných léků.
  • Monitorovací systém dávkování léků a audit léků.
  • Snížení odpadovosti léků v ZSS.

V této části studie porovnáme výsledky práce k výsledkům obdobných prací v zahraničí, jako i obdobných výzkumů na Slovensku. V diskusi budeme řešit následující okruhy problémů:

  • V čem se náš výzkum shoduje s ostatními výzkumy a zkoumání příčin shody.
  • V čem se náš výzkum neshoduje s ostatními výzkumy a zkoumání příčin shody.
  • Co přinesl jako úplně nové, dosud nepublikované fakty, skutečnosti a návrhy.
  • Co potvrdilo už to, čeho bylo dosaženo v pracích a výzkumech obdobného charakteru.

Výstupy z výzkumu

Jako výstupy z této práce bude vypracování podkladů efektivní lékový management a balení léků do hermeticky uzavíratelných obalů (MSDL). Výstupy budou mít následující: a) Vypracovaná disertační práce a předložená k obhajobě. b) Publikování parciálních výstupů z výzkumu na odborných vědeckých konferencích. c) Publikování parciálních výstupů z výzkumu v odborných vědeckých časopisech. d) Vydání výsledků práce jako samostatné vědecké monografie.

Tímto výzkumem můžeme dokázat, jaké náročné na zdroje je analyzovat Lékové záznamy. Realisticky ho musí provést zdravotnický pracovník se zkušenostmi v používání léků (farmaceut, lékař atd.). Pokud mají instituce lépe porozumět otázkám řízení léků v zařízeních sociálních služeb, je potřeba spolupracovat se zařízeními na vývoji klíčových ukazatelů výkonnosti a souvisejících ukazatelů, aby se lépe monitorovalo dodržování norem. Je to v zájmu klientů, zařízení sociálních služeb i regulátorů.

Autor: PhDr. Bc. Marcel Tóth Autor odborného článku je doktorandem Vysoké školy Zdravotnictví a Sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě.

Použitá literatura:

  1. ALLDRED, D. a STANDAGE, C. 2011. Chyby v léčbě v zařízeních sociálních služeb. Nursing Times 107 (24), s. 14–15.
  2. ALLDRED, DP a kol. 2007. Antipsychotické vzorce předepisování v zařízeních sociálních služeb a vztah k demenci. Psychiatric Bulletin 31 (09), s. 329-332.
  3. ANRYS, PMS a kol. 2018. Potenciálně nevhodné předepisování léků v belgických zařízeních sociálních služeb: prevalence a související faktory. Journal of American Medical Director Association 19 (10), s. 884–890.
  4. AVORN, J. a GURWITZ, JH 1995. Užívání drog v zařízeních sociálních služeb. Analýza interního lékařství 123 (3), s. 195–204. Celá strategie pro léky ve Walesu 2017. Národní ukazatele předepisování léků 2017- 2018 [online] K dispozici na: http://www.awmsg.org/docs/awmsg/medman/National Prescriptioning Indicators 2013-2014.pdf [Přístup: 30. října 2018].
  5. BALLENTINE, NH 2008. Polyfarmacie u starších lidí. Kritická ošetřovatelská péče Quarterly 31 (1), str. 40-45.
  6. BARBER, ND a kol. 2009a. Studie o používání léků v zařízeních sociálních služeb: výskyt, příčiny a potenciální poškození chyb léků v zařízeních sociálních služeb pro starší lidi. Kvalita a bezpečnost ve zdravotnictví 18 (5), s. 341–346.
  7. BARBER, ND a kol. 2009b. Studie o používání léků v zařízeních sociálních služeb: výskyt, příčiny a potenciální poškození chyb léků. Kvalita a bezpečnost ve zdravotnictví 18 (5), s. 341–346.
  8. BATES, DW 2007. Prevence chyb léků: Shrnutí. Am J Health-Syst Pharm. 64 (9), str. S3-S9.
  9. BEERS, M. a kol. 1988. Použití psychoaktivních léků u klientů v zařízeních sociálních služeb. JAMA: The Journal of American Medical Association 260 (20), s. 3016 - 3020.
  10. BEERS, MH a kol. 1991. Explicitní kritéria k určování nevhodného použití léků u obyvatel zařízení pro seniory. Substanti a l. Archivy interního lékařství 151, s. 1825–32.
  11. BELOOSESKY, Y. et al. 2013. Míra, variabilita a související faktory polyfarmacie u pacientů s ošetřovatelskou službou v domácnosti. Klinické intervence ve stárnutí 8, s. 1585–90.
  12. BERDOT, S. a kol. 2012. Hodnocení chyb při podávání léků ve fakultní nemocnici. Výzkum zdravotnických služeb BMC 12 (1), s. 60–8.
  13. BERRY, SD a kol. 2016. Antipsychotické a benzodiazepínové změny léků ovlivňují akutní riziko pádu v zařízeních sociálních služeb. Gerontologické deníky - série A Biologické a lékařské vědy 71 (2), s. 273–278.
  14. BIERMAN, AS a kol. 2007. Rozdíly mezi pohlavími v nevhodném předepisování předpisu u starších veteránů. American Journal Geriatric Pharmacotherapy 5 (2), s. 147 - 161.
  15. BIRON, A., 2009. Složitost správy léků, přerušení práce a zátěž sester jako prediktorů chyb při podávání léků (disertační práce, McGill University).
  16. CADOGAN, C. a kol. 2015. Poskytování primerané polyfarmácie starším ľuďom v primárnej starostlivosti: kvalitatívne, teoreticky založené štúdium vnímania a skúseností komunitných farmaceutov : 0032. International Journal of Pharmacy Practice, 23, s. 32
  17. CAHIR, C. a kol. 2010. Potenciálne nevhodné predpisovanie a nákladové výsledky pre starších ľudí: štúdia s národnou populáciou. Britský časopis o klinickej farmakológii 69 (5), s. 543–52.
  18. CARAYON, P. a kol. 2014. Charakterizácia komplexnosti bezpečnosti liekov pomocou prístupu založeného na ľudských faktoroch: observačná štúdia na dvoch jednotkách intenzívnej starostlivosti. Kvalita a bezpečnosť BMJ 23 (1), s. 56–65.
  19. COLLARD, RM a kol. 2012. Prevalencia krehkosti starších osôb žijúcich v komunite: Systematické hodnotenie. Journal of American Geriatrics Society 60 (8), s. 1487–1492.
  20. COOPER, JA a kol. 2015. Intervencie na zlepšenie primeraného využívania polyfarmácie u starších ľudí: systematický prehľad podľa Cochranea. BMJ otvorené 5 (12), s. 1-11.
  21. CRESPIN, DJ a kol. 2010. Opakované chyby v liečbe v zariadeniach sociálnych služieb: Prispievajúce faktory a ich súvislosť s poškodením klientov. American Journal of Geriatric Pharmacotherapy 8 (3), s. 258-270.
  22. DAWARE, MA 2014. Zhrnutie článku Osteoporóza u starších ľudí. Vidarbha Journal of Internal Medicine 17 (júl), s. 19–27.

Súvisiaci článok

Monitorovací systém dávkovania liekov (MSDL) vhodný pre osoby, ktoré dlhodobo užívajú lieky v sociálnych zariadeniach a v domácom prostredí