Informace o výzkumníkovi

Na úvod se chci představit: Jmenuji se PhDr. Bc. Marcel Tóth. Na základě vlastních mnohaletých pracovních zkušeností v ošetřovatelském managementu v zahraničí, jsem se rozhodl vytvořit inovativní projekt Monitorovací Systém Dávkování Léků – (dále jen „MSDL"), webový portál www.msdl-mojelieky.sk, www.davkovacliekovmsdl.sk. MSDL projekt se věnuje užívání léků, přispívá ke snižování možných chyb, kterými jsou předávkování, poddávkování dlouhodobě nemocných klientů žijících v zařízeních sociálních služeb, v zařízeních pro seniory, Centrech sociální služby a pro klienty žijící v jejich domácím prostředí. Měl jsem tu možnost navštívit více zařízení sociálních služeb nejen na Slovensku, ale i v zahraničí a uvědomil jsem si, že i naši senioři mají stejná práva jako senioři za našimi hranicemi.

Každý má právo na ochranu zdraví. Na základě zdravotního pojištění mají občané právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotnické pomůcky za podmínek, které ustanovuje zákon." Článek 40 Ústavy Slovenské republiky

Limity a možnosti managementu sociálních služeb spojených s výkonem některých odborných činností

Cílem výzkumu MSDL je zlepšení ošetřovatelské péče v zařízeních sociálních služeb na Slovensku, a to ve formě lékové péče příjemců sociálních služeb. Cílem výzkumu MSDL je vytvoření a zkvalitnění lékového managementu pro zařízení sociálních služeb na Slovensku v oblasti zlepšení ošetřovatelské péče, a to ve formě a v přípravě léků, v oblasti podávání léků příjemcům zařízení sociálních služeb. Další cílovou skupinou MSDL jsou klienti v seniorském věku žijící v jejich domácím prostředí, kteří se nacházejí ve velkém riziku předávkování nebo poddávkování při užívání léků. Cílem výzkumu MSDL je zlepšení komunikace mezi odbornými pracovníky v zařízeních sociálních služeb, ale i s externími odbornými zdravotnickými pracovníky.

Hlavním úkolem MSDL je zkvalitnění lékového managementu v zařízeních sociálních služeb na Slovensku.

MSDL zjednoduší lékový audit vedoucí sestrou v zařízeních sociálních služeb. MSDL zabrání opětovnému užití léku klienta, když už léčba byla ukončena buď všeobecným, nebo odborným lékařem. Jde i o zvýšení bezpečnosti při přípravě, podávání a užívání léků klientem, protože mnoho seniorů má předepsáno velké množství léků. MSDL ušetří administrativní čas sester v zařízeních sociálních služeb. Sníží se i riziko výskytu chyb při přípravě a podávání léků – předávkování nebo poddávkování klienta léky. Rovněž se sníží časová náročnost sester při přípravě a podávání léků v zařízeních sociálních služeb.

Díky MSDL projektu budou moci podávat léky klientům v těchto zařízeních i praktické sestry, protože léky budou připravovány sestrami v zařízeních sociálních služeb. Díky MSDL dojde ke zjednodušení archivace lékového záznamu klienta a pod.

V souvislosti s globálním procesem stárnutí populace vzrostl význam problematiky geriatrické farmakoterapie. Zvláštnosti farmakoterapie ve starším věku vyplývají z morfologických a funkčních odlišností typických pro starnoucí organismus. Předepisování léků pacientům nad 65 let vyžaduje individuální přístup s přihlédnutím k řadě faktorů, které mohou ovlivnit výsledný efekt farmakoterapie (fyziologické stárnutí, věkem podmíněné farmakokinetické a farmakodynamické změny, polymorbidita, polyfarmakoterapie, zhoršená adaptace organismu, non-compliance, nežádoucí účinky a interakce léků). Zásadními problémy v geriatrické preskripci jsou polypragmázie, respektive nadměrné užívání léků, nebo naopak poddávkování léků či nevhodná preskripce. Pokud existuje více kategorií potenciálně nevhodné preskripce, posouzení farmakoterapie u konkrétního pacienta vyžaduje komplexní přístup.

Podle statistiky žije na Slovensku více než 630 tisíc lidí starších než 65 let, z čehož asi 272 tisíc má více než 75 let. Přibližně jedna třetina žije v zařízeních sociálních služeb. Na základě výzkumu MZ SR jsem zjistil, že Slovenská republika vynaloží necelou 1 miliardu eur za nákup léků a 650 000 eur za jejich likvidaci.

Víme, že lidé v důchodovém věku mají různé diagnózy a s tím související velký počet předepsaných léků, což vede k polypragmázii pacienta. Polypragmázie znamená, že pacient má předepsáno 5 léků a více na jeden den.

Na základě našeho dlouhodobého odborného průzkumu v oblasti lékového managementu v různých zařízeních sociálních služeb na Slovensku jsem zjistil, že tato zařízení nemají kvalitní lékový management a zdravotní sestry jsou pod časovým stresem při chystání a podávání jednotlivých léků klientům.

Je tam velké riziko, že se sestra může při přípravě nebo podání léků zmýlit, nebo může podat jinou dávku léku klientovi. Zjistil jsem, že v nejednom zařízení léky připravuje noční sestra, které tato příprava může trvat až 7 hodin. To v praxi znamená, že 7 hodin stráví při dávkování léků asi pro 60 klientů v zařízení den předem, aby byly připraveny na podávání na druhý den.

Podle našich zjištění a informací za těchto 7 hodin projde sestře rukou přibližně 490 jednotlivých tabletek, a to pouze při počtu asi 60 klientů, protože klienti v seniorském věku mají předepsáno velké množství léků, ať už od všeobecných, ale i speciálních lékařů. Tento čas by mohla sestra věnovat klientům nebo jiné odborné činnosti.

Dále jsme zjistili, že některá zařízení sociálních služeb připravují léky pro klienty do umělých lékových dávkovačů na 7 dní, což představuje riziko, že s těmi léky může kdokoli manipulovat. Na základě odborných výzkumů ze zahraničí je prokázáno, že umělé lékovky nejsou vhodné pro ukládání léků, protože léky v nich ztrácejí po 72 hodinách svou terapeutickou molekulární účinnost.

Dále jsme zjistili, že sestry ztrácejí spoustu času při zapisování léků do ošetřovatelských záznamů klientů, že podaly lék, ať už v papírové, nebo i elektronické formě. Ověřili jsme si, že není kontinuální a přehledný monitoring užívání léků klientů v zařízeních sociálních služeb na Slovensku. Všechny léky předepsané lékařem jsou psány ručně, což je vysoké riziko způsobení chyby při dávkování nebo podávání léků.

V zařízeních sociálních služeb dochází k velkému plýtvání léků, není dobrá zpětná komunikace s lékárníky ani s ošetřujícími lékaři klientů. Následně tak dochází k tomu, že klient je vystavován riziku různé lékové alergie. Na základě našich praktických zkušeností na Slovensku jsme se setkali i s tím, že záchranáři přišli vyšetřit klienta a měli jsme problém zjistit, zda lék byl ukončen lékařem, nebo klientovi byla změněna dávka léku.

V současnosti je v zařízeních sociálních služeb velký nedostatek odborného zdravotního personálu a dochází k tomu, že i nekvalifikovaný personál chystá a podává léky, což je vysoké riziko ohrožení zdravotního stavu klienta.

A proto navrhujeme a nabízíme řešení formou inovativního projektu Monitorovací systém dávkování léků – (MSDL) v komunitní ošetřovatelské péči pro klienty žijící v zařízeních sociálních služeb a klienty žijící v jejich domácím prostředí na Slovensku.

Inovativní projekt MSDL je zaměřen na zkvalitnění ošetřovatelské péče v zařízeních sociálních služeb na Slovensku při přípravě a podávání léků u dlouhodobě nemocných klientů, snížení chyb způsobených sestrou při podávání léků, kontinuální monitoring užívání léků, snížení alergických reakcí klientů na léky, ušetření času pro zdravotní personál v těchto zmíněných zařízeních, snížení stresu sester, snížení administrativní práce sester, bezpečné podávání léků klientům a bezpečný a usnadněný přesun léků po zařízení, jednoduchou archivaci a jednoduchý přístup k lékovým informacím pacienta, snížení financí zdravotních pojišťoven za zaplacení léku, snížení financí zdravotních pojišťoven za hospitalizaci klienta, snížení financí zdravotních pojišťoven za výjezdy záchranářů do těchto zařízení a ušetření státních financí za likvidaci léků a pod.

Na Slovensku už také existuje eHealth – elektronická zdravotní karta pacienta, kde se může lékař daného pacienta rychle seznámit se zdravotním stavem pacienta a jaké léky měl předepsány v minulosti a v současnosti. Je to velký pozitivní krok Slovenska, že spustilo zdravotní elektronický systém monitorování zdraví a kontinuální léčbu pacienta. Dalším pozitivem zdravotní péče je, že existuje elektronické předepisování léků a pacienti si mohou vybrat léky v jakékoli lékárně na území Slovenska.

Vidíme velmi reálnou šanci na změnu v poskytování ošetřovatelské péče u nás, a to na základě nových zařízení, která se snaží o poskytování péče ve vyšší kvalitě. Není ani tak důležité, jak je zařízení zařízené, ale co mohou jeho zaměstnanci poskytnout, jaká práva je důležité dodržovat, a hlavně, že klient je vždy na prvním místě a je třeba respektovat jeho zájmy, jeho předchozí život a pod.

ZPĚTNÁ VAZBA

Chtěla bych vám poděkovat, že jste něco tak úžasného, jako je tento projekt MSDL na ochranu našich seniorů, vymysleli a jsem pyšná, že se vám to i podařilo zrealizovat takovou formou a metodou, která je přístupná a přitažlivá pro všechny kategorie u dlouhodobě nemocných klientů v sociálních zařízeních i žijícím v domácím prostředí na Slovensku. Vyjádření respondentky

Jedním z cílů výzkumného projektu msdl-mojelieky.sk je zvyšování povědomí o lékovém managementu v sociálních zařízeních a bezpečné podávání léků příjemcům sociálních služeb na Slovensku. V rámci výzkumného projektu MSDL se zrealizoval seminář pro lékárníky, sestry a praktické sestry v sociálních zařízeních v Bratislavském, Žilinském a Trenčínském kraji. Některé lékárny a sociální zařízení zmíněných krajů dostaly lékový dávkovač MSDL sponzorsky na vyzkoušení od realizátora MSDL projektu. Hodnota sponzorského daru MSDL – lékové karty a pomůcek na zabalení léků představovala 8 750 eur.

Na výzkumném projektu se zúčastnili i jiní pracovníci ze sociálních zařízení (opatrovatelé, vychovávatelé, psychologové a pod.). Účastníci semináře se dozvěděli o našem inovativním výzkumném projektu MSDL.

Po absolvování semináře všichni zúčastnění získali dostatek znalostí, dovedností i pracovních pomůcek, aby mohli bezpečně připravovat a podávat léky pro dlouhodobě nemocné klienty žijící v sociálních zařízeních.

Proto po uplynutí určitého času po absolvování semináře a používání lékového dávkovače MSDL (lékové karty) oslovujeme účastníky s dotazníkem na zpětnou vazbu. Kromě zhodnocení semináře nás zajímá, jak oni hodnotí situaci v oblasti přípravy a podávání léků u dlouhodobě nemocných klientů žijících v sociálních zařízeních a následně využití nové pomůcky MSDL a v prevenci k vzniku lékové chyby při dávkování a podávání léků u klientů a pod.

ÚČASTNÍCI SEMINÁŘE MSDL

Do 1. 9. 2020 vyplnilo dotazník 296 z 316 účastníků semináře MSDL. Většina účastníků byli lékárníci, sestry, praktické sestry a opatrovatelé. Konkrétně šlo o 145 sester, 85 praktických sester, 24 lékárníků, 22 opatrovatelů, 12 vychovávatelů a 8 psychologů. Nejčastěji byli zaměstnanci sociálních zařízení (konkrétně z 13 zařízení pro seniory) a domovů sociálních služeb (konkrétně z 10 domovů sociálních služeb). Na výzkumu MSDL – lékovou kartu využilo 23 sociálních zařízení, z Bratislavského to bylo 9 zařízení sociálních služeb, ze Žilinského kraje to bylo 6 zařízení sociálních služeb a z Trenčínského kraje to bylo 8 zařízení sociálních služeb. Šlo o 405 klientů z 23 sociálních zařízení. 405 klientů dostalo 4 ks lékové karty MSDL na měsíc, což představuje 1 620 lékových MSDL karet.

HODNOCENÍ SEMINÁŘE A MSDL – LÉKOVÉ KARTY msdl-mojelieky.sk

Převážná většina účastníků semináře MSDL ho hodnotí jako zajímavý a získané informace považuje za velmi užitečné. Seminář MSDL je podle účastníků kvalitní, poutavý a velmi aktuální, mělo by podle nich význam, kdyby ho absolvovali všichni pracovníci v sociálních zařízeních, ale i příbuzní klientů žijících v sociálních zařízeních. Oceňují, že seminář MSDL nebyl jen teoretický, ale byly během něho použity i praktické ukázky a případové studie z reálného života o způsobení neúmyslného předávkování nebo poddávkování se léky, což vedlo až k hospitalizaci klienta.

Více účastníků by uvítalo, kdyby na podobné vzdělávání bylo více času, a tím i více prostoru na diskusi. V rámci navazujícího vzdělávání by měli zájem o prohloubení témat, především o problematice lékové polyfarmacie a její prevence u dlouhodobě nemocných klientů žijících v sociálních zařízeních na Slovensku.

VYHODNOCENÍ

LIMITY A MOŽNOSTI MANAGEMENTU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SPOJENÝCH S VÝKONEM NĚKTERÝCH ODBORNÝCH ČINNOSTÍ

Na otázku, zda byl MSDL – lékový management téma prezentováno zajímavě, nám odpovědělo 198 respondentů velmi zajímavě, což představuje 66,89 %. 97 respondentů nám odpovědělo úplně zajímavě, což představuje 32,77 % a 1 respondent nám odpověděl ani zajímavě, ani nezajímavě, což představuje 0,34 %.

Graf 1 Bylo téma prezentováno zajímavě?

Na otázku, zda respondenti věděli, co je lékový management v sociální komunitní péči, nám odpovědělo pouze 6 respondentů, což představuje 4,14 %, že o lékovém managementu věděli, 132 respondentů odpovědělo, že takovou znalost neměli, což představuje 91,03 % a 7 respondentů o tom neslyšelo, což představuje 4,83 %.

Graf 2 Věděli jste, co je lékový management v sociální komunitní péči?

Na otázku, jaký způsob přípravy léků se využívá v zařízení sociálních služeb, nám odpovědělo 17 respondentů, že je chystají jednou týdně pro své klienty, což představuje 73,91 % a 6 respondentů nám odpovědělo, že léky chystají 4krát denně, což představuje 26,09 %.

Graf 3 Jaký způsob přípravy léků používáte ve vašem zařízení?

Otázka zaměřená na způsob dávkování léků ukázala, že 6 zařízení sociálních služeb využívá na dávkování léků Petriho misku, což představuje 26,09 % a 14 zařízení sociálních služeb používá umělé dávkovače léků na 7 dní, což představuje 60,87 %. Léky podává přímo z originálního balení 13,04 %.

Graf 4 Do čeho dávkujete léky pro své klienty?

Na otázku, kolik času stráví sestry při přípravě léků pro 60 klientů, nám odpovědělo 6 respondentů, že jim to trvá 120 minut, což představuje 4,14 %, 12 respondentům to trvá 180 minut, což představuje 8,27 %, 95 respondentům 240 minut, což představuje 65,51 % a 32 respondentům to zabere velmi hodně času, což představuje 22,08 %.

Graf 5 Sestry, kolik času strávíte při přípravě léků pro 60 klientů?

Na otázku, zda sestry považovaly tréning při zaučení používání MSDL systému za těžký, nám odpovědělo 144 respondentů, což představuje 99,31 %, že ne a pouze jeden respondent odpověděl ano, což představuje 0,69 %.

Graf 6 Byl tréning pro sestry při zaučení používání MSDL systému – MSDL lékové karty těžký?

Na otázku, kolik času je potřeba na balení léků pro 60 klientů do MSDL – lékové karty, nám odpovědělo 122 respondentů, což představuje 84,13 %, že jim to zabere 80 minut a 23 respondentů 120 minut, což představuje 15,86 %. Z uvedeného nám jednoznačně vyplývá, že MSDL léková karta šetří sestrám čas.

Graf 7 Sestry, kolik času strávíte při přípravě léků pro 60 klientů do MSDL – lékové karty?

Na otázku, jak hodnotí sestry balení léků do MSDL – lékové karty, nám odpovědělo 128 respondentů, což představuje 88,27 %, že jsou velmi spokojeni, 12 respondentů, že jsou spokojeni, což představuje 8,27 %, 3 méně nespokojení, což představuje 2,08 % a 2 respondenti jsou nespokojení, což představuje 1,38 %. Lékárníci odpověděli, že jsou s MSDL – lékovou kartou v 5 případech spokojeni, což představuje 20,83 % a 19 respondentů odpovědělo, že jsou velmi spokojeni, což představuje 79,17 %.

Graf 8 Hodnocení sester a lékárníků pokud jde o balení léků do MSDL – lékové karty

Na otázku, jak klienti zařízení sociálních služeb hodnotili MSDL – lékovou kartu, jsme získali odpověď, že až 365 klientů je nadmíru spokojených s lékovou kartou MSDL, což představuje 90,12 %, 33 je velmi spokojených klientů, což představuje 8,15 %, 5 je méně spokojených, což představuje 1,23 %. Nespokojenost vyjádřil 1 klient, což představuje 0,25 % a rovněž 1 klient nebude používat lékovou kartu MSDL, což představuje 0,25 %.

Graf 9 Hodnocení klientů MSDL projektu a používání lékové karty MSDL

Na otázku, zda si naši respondenti myslí, že MSDL – léková karta je bezpečná, ať už pro klienty, tak i pro zaměstnance, kteří pracují v zařízeních sociálních služeb, nám odpovědělo 294 respondentů, což představuje 99,33 %, že samozřejmě ano a 2 respondenti odpověděli, což představuje 0,67 %, že se neumí vyjádřit.

Graf 10 Myslíte, že MSDL – léková karta je bezpečná pro klienty a zaměstnance zařízení sociálních služeb?

Na otázku, zda by zařízení sociálních služeb přijala v rámci lékového managementu používání MSDL – lékové karty ve svém zařízení sociálních služeb, nám odpovědělo 19 respondentů, že ano, což představuje 79,17 %, 1 respondent, že ne, což představuje 4,16 %, 4 respondenti odpověděli, že neví, což představuje 16,67 % a 24 lékárníků by to určitě uvítalo, což představuje 100 %.

Graf 11 Chtěli byste zařadit mezi služby balení léků do MSDL – lékové karty pro zařízení sociálních služeb?

Na otázku týkající se výhod MSDL – lékové karty z pohledu sestry a ředitele zařízení sociálních služeb, nám odpověděly sestry z jejich pohledu a z pohledu ředitelů zařízení sociálních služeb, že výhody jsou:

  • Rychlá příprava léků.
  • S připravenými léky se nedá manipulovat.
  • Jednoduchý a přehledný lékový audit.
  • Terapeutická složka léku neuniká, čili lék má 100 % účinnost.
  • Minimální vznik lékové chyby při přípravě léků.
  • Jednoduchý přehled naordinovaných léků lékařem.
  • Když sestra nabalí léky do MSDL – lékové karty, léky může podávat i praktická sestra nebo opatrovatelka.
  • Bezpečnost klienta při pravidelném užívání léků.
  • U klientů je stále ponechána samostatnost v podávání a užívání léků.
  • Rychlé informace o lékové terapii klienta pro multidisciplinární tým.

Návrhy a doporučení pro praxi

Jak bylo prokázáno ve výzkumné části naší práce, zájem o používání MSDL – lékové karty a používání lékového managementu v zařízeních pro seniory a domovech sociálních služeb ovlivňují sociální, ale i ekonomické faktory, které jsou dynamické, a častý nezájem o inovativní přístupy lékové intervence a terapie v zařízeních pro seniory a domovech sociálních služeb, které ovlivňují společensko-ekonomické faktory. Dvoufaktorová teorie, sociální a společensko-ekonomické faktory významně přispěly k poznání a pochopení zájmu o využívání inovativních přístupů při léčbě klienta v komunitní péči v sociálních službách.

Monitorovací systém dávkování léků je hlavním přínosem pro sociální zařízení, kde dochází ke zjištění praktického významu v poskytování ošetřovatelských, ale i sociálních služeb o dlouhodobě nemocných klientů v lékové ošetřovatelské péči. Tuto skutečnost potvrzujeme i výsledky našeho výzkumu. Velký zájem ze strany sociálních zařízení v používání lékového managementu a přípravě na 7 dní léků do MSDL – lékové karty.

Očekávaným výstupem a přínosem MSDL – lékové karty pro každodenní praktický život je změření a vyhodnocení stupně (míry) zájmu s faktory zájmu i celkového zájmu o využívání MSDL – lékové karty do zařízení pro seniory a domova sociálních služeb.

Výzkumem jsme zdůraznili, že zájem o využívání MSDL – lékového managementu a umístění do zařízení pro seniory a domova sociálních služeb, jako součást celkové životní spokojenosti seniora, je významné nejen z hlediska jeho subjektivního prožívání podzimu života, ale nepochybně ovlivňuje i jeho aktuální zdravotní a psychický stav, emoční rozpoložení, sebevědomí, či schopnost odolávat stresu a podporovat aktivní vstupování do řešení problémové situace, čím následně ovlivňuje kvalitu života v zařízení pro seniory a domova sociálních služeb.

Zároveň jsme dospěli k výsledku, kterým faktorům respondenti připisují největší důležitost; to vytváří prostor na zavádění opatření do praxe, která by umožnila jejich nezájem o umístění do zařízení pro seniory a domova sociálních služeb snižovat či odstraňovat.

Výsledky výzkumu jsou použitelné jednak pro zaměstnance ve vedoucích funkcích ve státních a ve veřejných institucích, pro ředitele zařízení sociálních služeb a i pro supervizory ve více oblastech svého působení.

Mohou být východiskem k utváření takových podmínek v práci, aby se zdravotničtí pracovníci mohli prioritně věnovat svému poslání, aby měli dostatek prostoru k vyslechnutí klienta, k navrhování, ale i realizování nejvhodnějších řešení pro sociální klienty umístěné v zařízení pro seniory a v domovech sociálních služeb.

Analýzou zájmu o umístění seniorů do zařízení pro seniory a domova sociálních služeb jsme přinesli pohled pro ošetřovatelské pracovníky i z jiné perspektivy, než jako na představitele profese, jejichž primárním posláním je pomoc a podpora.

Je to první výzkum na Slovensku realizovaný v oblasti sociálních a ošetřovatelských služeb a jeho významu pro klienty v rámci Bratislavského, Žilinského a Trenčínského kraje, který jsme uskutečnili tak, aby bylo možné výsledky porovnávat: statistický pohled, aby byly viditelné změny a vývoj. Hlavním přínosem této vědeckovýzkumné činnosti bylo zkoumání a dokumentování oblasti sociálních a ošetřovatelských služeb a jejich význam pro klienty, jeho uchování a prezentace. Tato vědeckovýzkumná činnost v oblasti sociálních a ošetřovatelských služeb a jejich významu pro klienty posouvá hranice poznání lékového managementu v každé oblasti a její výsledky nesporně přispějí ke zvýšení a řešení dané problematiky na vědeckém podkladu, tak v rovině teoretické, jako i praktické.

Výzkumem získaný a analyzovaný materiál bude bohatým zdrojem poznání při poskytování sociálních a ošetřovatelských služeb a jejich významu pro klienty obecně a ve všech oblastech života a vývoje společnosti.

I naše výzkumné výsledky prokázaly, že zvýšení zájmu o umístění MSDL do zařízení pro seniory a domova sociálních služeb není možné dosáhnout opatřeními zaměřenými výhradně na faktory společensko-ekonomické nebo výhradně na faktory zdravotnické a sociální.

Je žádoucí úsilí zaměřit tak, aby i vnější a vnitřní činitele byly ve všech oblastech života seniorů zastoupeny. Manažeři mohou zužitkovat výsledky výzkumu a na základě těchto poznatků jejich úlohou je vytvořit vhodné podmínky a podpůrné prostředí pro seniory.

Zájem jako soubor ošetřovatelských a sociálních faktorů o umístění do zařízení pro seniory nebo domova sociálních služeb lze také podporovat, protože mají v sobě obsažený motivační aspekt, přičemž je spojen jen s pozitivním emočním prožíváním.

S úmyslem dosáhnout dobré návratnosti dotazníků jsme vytvořili uzavřené otázky a upustili jsme od otevřených otázek v dotazníku, abychom nezatěžovali respondenty a neodrazovali je od ochoty věnovat mu dostatečnou pozornost a odpovídat upřímně. Náš výzkum jsme uskutečnili v jiném časovém pásmu, než v kterém došlo ke zrodu dvoufaktorové teorie.

Autoři: PhDr. Bc. Marcel Tóth Autor je doktorandem Vysoké školy Zdravotnictví a Sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě PhDr. Libuša Repiská, PhD. MPH Doc. Andrea Gallová, PhD.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

AADLAND, E. – MATULAYOVÁ, T. (eds.) 2013. Postavení sociálního pracovníka ve společnosti. Příklady z praxe. Sborník z odborné konference. Bratislava: VŠZaSP sv. Alžběty. 192 s. ISBN 978-80-555-0331-8. BANKS, S. 2006. Ethics and Values in Social Work. 3rd Ed. Basingstoke: Palgrave Macmillan. 218 s. ISBN 978-1-4039-9420-2. BALKOVÁ, D. et al. 2006. Gerontologické ošetřovatelství. 1. vyd. Prešovská univerzita v Prešově: Fakulta zdravotnictví, 2006. 91 s. ISBN 80-8086-525-8 BALOGOVÁ, B. 2005. Senioři. Prešov: Akcent Print, 2005. 158 s. ISBN-80-969274-9-3. BALVÍN, J., ŠLOSÁR, D., VAVREKOVÁ, L. 2010. Romové ve spektru mezinárodních vědeckých studií. Wroclaw: Foundation of Social Integration Prom, 413 s. ISBN 978-83-928354-3-1. BALVÍN, J. Andragogika a filozofie: V aplikaci na romskou kulturu. Praha: Hnutí R, 2011, 107 s. ISBN 978-80-86798-15-8. BALVÍN, J. Andragogická rozjímání na téma multikulturalita, sociální etika a hra. Praha: Hnutí R, 2011. 380 s. ISBN 978-80-86798-11-0. BARKER, R. L. 2003. The Social Work Dictionary. 5th Ed. Washington, DC: NASW. 493 s. ISBN 0-87101-355-X. BANKS, S. – NØHR, K. (eds.). 2012. Practising Social work Ethics around the World. Cases and commentaries. London : Routledge, 2012. 264 p. ISBN 978-0-415-56033-7. BARTLETT, H. M. 1970. The common base of social work practice. Washinghton : NASW, 1970. 224 s. BÁRTLOVÁ, S., MATULAY, S. 2009. Sociologie zdraví, choroby, a rodiny. Martin: Osveta, 2009. 141s. ISBN 978-80-8063-306-63 BERGSMA, J. – ENGEL, G. L. 1988. Quality of life: does measurement help? Health Policy, 1988. 267-279 s. ISBN 0-47072-588-6 BERKI, J. – GÁLLOVÁ, A. – SZOLNOKY, Š. 2014. Ekonomika a management – Přechod od funkčního uspořádání na procesní v Zařízeních sociálních služeb. Bratislava : IRIS, 2014. 129 s. ISBN 978-80-89726-03-5 BERRY, L.L., PARASURAMAN, A. 1991. Marketing Services. New York: The Free Press, 1991. 228 s. ISBN 0-02-903079-X BELARDI, N. et al. 1996. Beratung. Eine sozialpädagogische Einfhrung. Beltz: Weinheim und Basel, 1996. 248 s. ISBN 978-3779920038 BICKOVÁ, L. et al. 2011. Individuální plánování a role klíčového pracovníka v sociálních službách. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. 272s. ISBN 978-80-904668-1-4. BJALKOVSKI, CH. – FRUHBAUER. O. 2000. Sociální služby v zemích Evropské unie. Praha : VÚPSV, 2000. 37 s. ISBN 80-238-7116-1. BRANDSTÄDTER, J. - RENNER, G. 1990. Tenacious goal pursuit and flexible goal adjustment: Explication and age-related analysis of assimilative and accommodative strategies of coping. Psychology and Aging, 5, 1990. 58–67s. BRICHTOVÁ, L. – REPKOVÁ, K. 2014. Sociální služby: zacílené na kvalitu. Bratislava: GRIFIS s.r.o., 2014. 283s. ISBN 978-80-7138-138-9. BRICHTOVÁ, L. – REPKOVÁ, K. 2009. Sociální ochrana starších osob a osob se zdravotním postižením – vybrané aspekty. Bratislava : EPOS, 2009. 112s. ISBN 978-80-8057-797-1. BRICHTOVÁ, L. – REPKOVÁ, K. 2011. Sociální ochrana starších osob a osob se zdravotním postižením – aktuální vývoj. Bratislava : EPOS, 2011. 112s. ISBN 978-80-8057-909-8. BRICHTOVÁ, L. - REPKOVÁ, K. 2012. Sociální ochrana starších osob a osob se zdravotním postižením – vývoj od roku 2012. Bratislava : EPOS, 2012. 112s. ISBN 978-80-8057-960-9. BOTEK, O. 2009. Sociální politika pro sociální pracovníky. Piešťany: PN print, 2009. 112 s. ISBN 978-80-970-240-0-0 CIPRO, M. 2001. Úvaha o výchově sociálně handicapovaných skupin. In: Balvín, J.: Romové a sociální pedagogika. Ústí nad Labem, Hnutí R, 2001. 200s. ISBN 80-902-461-4-1 COHN, S. 2004. Popular Protest in Late Medieval Europe: Italy, France, and Flanders. Series: Manchester medieval sources series. Manchester University Press: Manchester, UK. 2004. ISBN 9780719067303 CULLEY, S. – BOND, T. 2008. Integrační přístup v poradenství a psychoterapii. Praha: Portál. 224 s. ISBN 978-80-7367-452-6 ČORNANIČOVÁ, R. 1998. Edukace seniorů. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 1998. 288 s. ISBN 80-244-0879-1 DENCIOVÁ, E. 2000. Generační odkazy – předávání kulturních tradic. In: Obohacování života starších lidí edukačními aktivitami II. Sborník příspěvků z vědecké konference. 2000. ISBN 80-7121-196-6 DRAGANOVÁ, H. a kol. 2006. Sociální péče. Martin: Osveta, 2006. 196 s. ISBN 978-80-8063-240-3 DRAGOMIRECKÁ, E. – PRAJSOVÁ, J. 2009. WHOQOL-OLD: Příručka pro uživatele české verze dotazníku světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku. Praha: Psychiatrické centrum. 2009. 72s. ISBN 97-8808-7142-059 DVOŘÁČKOVÁ, D. 2012. Kvalita života seniorů v domovech pro seniory. Praha: Grada, 2012. 112 s. ISBN 978-80-247-4138-3 DIRGOVÁ, E. 2010. Vzdělávání jako primární faktor zvyšování zaměstnanosti. In: Sborník z Týdne vědy a techniky. Ružomberok: PF KU, 2010. 91-100 s. ISBN 978-80-8084-555-1 EDWARDS, R. L. et al. 2004. Encyclopedia of social work. 19th Ed. Washington, DC : NASW, 2004. 2690 s. ISBN 0-87101-256-1. GABRYŠOVÁ, M. 2006. Komplexní management kvality. In A. Mateides a kol. 2006. Management kvality. Historie, koncepty, metody. EPOS: Bratislava, 2012. 84 s. ISBN 80-8057-656-4 GABURA, J. 2010. Komunikace pro pomáhající profese. Bratislava: UK Bratislava, 2010. 189 s. ISBN 978-80-223-2752-7 GABURA, J. – PRUŽINSKÁ, J. 1995. Poradenský proces. Praha: Slon, 1995. 148 s. ISBN 80-85850-10-9 GABURA, J. 2012. Teorie rodiny a proces práce s rodinou. Bratislava: IRIS. 2012. 318 s. ISBN: 978-80-89256-95-2 GAVORA, P. 2007. Průvodce metodologií kvalitativního výzkumu. 2. vyd. Bratislava: UK, 2007. 239 s. ISBN 80-88904-46-3. GAVORA, P. 2000. Úvod do pedagogického výzkumu. Bratislava : Paido, 2000. 207 s. ISBN 8085931796 GAVORA, P. 2008. Úvod do pedagogického výzkumu. 4.vyd. Bratislava : UK, 2008. 236 s. ISBN 978-80-223-2391-8 GAVORA, P. 2007. Průvodce metodologií kvalitativního výzkumu. Bratislava: Univerzita Komenského, 2007. 221 s. ISBN 978-80223-2317-8. GERMAIN C. B. – GITTERMAN, A. 1980. The Life Model of Social Work Practice. New York : Columbia University Press, 1980 GITTERMAN, A. – GERMAIN C. B. 2008. The Life Model of Social Work Practice: Advances in Theory and Practice. 3rd Ed. New York : Columbia University Press, 2008. 632 s. ISBN 978-0-231-13998-4. GORDON, W. E. 1968 Basic constructs for an integrative and generative conception of social work. In Hearn,G. (ed.) The General Systems Approach. New York : Council on Social Work Education, 1968. GURKOVÁ, E. 2011. Hodnocení kvality života pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. Praha: Grada, 2011. 224 s. ISBN-978-80-247-3625-9 GURÁŇ, P. – BALOGOVÁ, B. – MARČÍKOVÁ, I. – MÁTEL, A. 2015. Vzdělávací program nadstavbové odborné činnosti Odborné metody práce v krizových situacích. Bratislava: IVPR, 2015. 62 s. HABURAJOVÁ, ILAVSKÁ, L. 2009. Standardy kvality sociálních služeb ve Slovenské republice. In: Aktuální otázky sociální politiky 2009 - teorie a praxe. - Pardubice : Univerzita Pardubice, 2009. 7s. ISBN 978-80-7395-217-4 HAMŽÍK, P. 2001. Jak zdravě a optimisticky stárnout. Trenčín: Merkús, 2001. 128 s. ISBN 80-968671-80 HAMILTON, S. I. 1999. Psychologie stárnutí. Praha : Portál, 1999. 319 s. ISBN 80-7178-274-2. HANCOCK, I. 2005. My romský národ. Bratislava: Petrus, 2005. 249 s. ISBN 80-8893-997-6 HARTL, P. – HARTLOVÁ, H. 2000. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. 776 s. ISBN 80-717-83-03-X HARDIKER, P. – BARKER, M. 1981. Theories of practice in social work. London : Academic Press, 1981. 313 p. ISBN 978-0123247803. HEGYI, L. Aktuální problémy gerontologie a geriatrie. Bratislava: Asklepios, 1991. HEGYI, L. 2010. Geriatrie. Bratislava : Herba, 2010. – 601 s. ISBN 978-80-89171-73-6 HETTEŠ, M. 2011. Stárnutí společnosti. Vybrané kapitoly sociální práce se seniory. Bratislava : VŠ Z a SP sv. Alžběty. 2011. 192 s. ISBN: 978-80-8132-031-6 HETTEŠ, M. 2013. Sociální soudržnost a jistota v sociální práci. Nitra: UKF, 2013. 201 s. ISBN 978-80-558-0256 HETTEŠ, M. 2013. Zaměstnanost a sociální práce. Bratislava: VŠZaSP sv. Alžběty, 2013. 164 s. ISBN 978-80-8132-089-7 HETTEŠ, M. 2015. Lidská práva a sociální ochrana v sociální práci. Bratislava: VŠ Z a SP sv. Alžběty. 2015. 242 s. ISBN: 978-80-8132-128-3 HREHOVÁ, H. 2005. Etika – sociální vztahy – společnost. Bratislava: VEDA, 2005. 337 s. ISBN 80-224-0849-2