Social aspects of quality of life of disabled elderly in social facilities V gerontologii odborníci diskutují o tom, že ,,invalidní proces', ve své podobě zahrnuje interakce úzce vázané na kulturní normy a sociálně-ekonomický status jednotlivce (např. postoje, emoce, stigma, dostupnost nebo jeho nedostatek různých služeb, bezbariérovost atd.). Kromě rozdílů mezi pohlavími, mezi ty z významných faktorů, které souvisejí s mírou zdravotního postižení, protože ovlivňují kvalitu života ve stáří. Pokud chceme tomuto problému porozumět, musíme se zaměřit na skutečnost, že zdravotní postižení je jakýmsi průnikem mezi jednotlivcem a jeho prostředím, zároveň vnímat potenciál terapeutického prostředí k udržení nebo zvýšení kvality života seniorů.

Úroveň kvality života může u imobilních seniorů klesat výsledkem několika druhů sociálních rizik (např. samoty, izolace), případně se zvyšovat v důsledku těch činností, které podporují jejich společenskou integraci. Zdravotní postižení může vzniknout kdykoli v důsledku různých příčin a dotýká se každého z nás v určité fázi života. I u seniorů můžeme podrobněji zkoumat kvalitu života, která se odráží v mnoha sociálních aspektech (jako např. sociální izolace, interpersonální vztahy příp. vztahy s prostředím, pocit užitečnosti, sociální gramotnost apod.).

Kvalita života představuje koncept, který v současnosti odráží zájem odborníků pomáhajících profesí o dobře prožitý život klientů v daných podmínkách v součinnosti s jejich omezeními. Nehledě na poměrný počet definic na začátek je třeba objasnění pojmu „kvalita.“ Na základě volné interpretace latinského slova „qualis“ (jaký?) je možnost chápat kvalitu života jako to, čím se vyznačuje život jednotlivce v porovnání se životem jiných jednotlivců. (Kováč, 2004) V odborné literatuře se uvedenému pojmu přidávají i komplikovanější a komplexnější vymezení a uvažování nad různými aspekty tohoto fenoménu. Čornaničová (2007 s. 28) nabízí náčrt čtyř základních trendů konceptualizace kvality života:

  • A) Sociologicko-ekonomické: zaměřují se na materiální podmínky života společnosti, společenských skupin, regionů, rodiny a domácnosti jednotlivce, jejich základem je výpočet určitých parametrů životní úrovně, životního standardu a způsobu života sledovaných subjektů.
  • B) Psychologické: vycházejí z teorie pociťování kvality života jako subjektivní individuální spokojenosti resp. nespokojenosti v vlastním životem a jeho jednotlivými oblastmi na základě vlastních představ, očekávání a přesvědčení. Subjektivní percepce v sobě zahrnuje podmínky, okolnosti a sociální vztahy, ve kterých člověk svůj život prožívá.
  • C) Aplikační s akcentem na medicínskou a sociální oblast: jsou primárně zaměřeny na management intervence v konkrétních krizových zdravotních, či sociálních situacích jednotlivce a rodiny a na měření dosažených výsledků. Důraz klademe hlavně na praktické možnosti a oblasti podpory kvality života klienta, nacházejícího se v konkrétní životní situaci.
  • D) Syntetizující – teoretické i praktické. Určují jakýsi syntetizující model kvality života, který vychází z předpokladu, že na kvalitě života se podílejí oblasti kvality života, jakož i vnitřní komponenty v každé z uvedených oblastí.

Tokárová (2002) vymezuje kvalitu života jako ,,komplexní kategorii, která v sobě obsahuje sociální, biologické, psychologické podmínky života a jejími ukazateli jsou: fyzická pohoda, materiální pohoda a kvalita mezilidských vztahů, sociální a občanské aktivity, osobnostní rozvoj, seberealizace, rekreace'. „Odrazem kvality života je celková životní spokojenost, která je výsledkem vztahů člověka ke svému prostředí“ (Frk, 2002, s. 436).

Definovat kvalitu života lidí ve vyšším věku, stanovit její indikátory a řešit její teoreticko-praktické otázky je úkolem interdisciplinárních odvětví. Řešení tohoto aspektu proto vyžaduje syntézu více hledisek, mnoha poznatků a vědeckých přístupů různých vědních disciplín. Právě na základě těchto skutečností hraje teorie sociální práce velmi významnou roli. Výzkum sociálních indikátorů a životní pohody především v oblasti práce, rodinného života a volnočasových aktivit byl podmíněn vznikem sociálního státu. (Erickson 1974, In: Katschnig, 1997)

Na hodnocení a měření kvality života občana Džuka (2004) sestavil hlavní dimenze a to: a) objektivní životní podmínky, b) subjektivní prosperitu a spokojenost, c) osobní hodnoty a aspirace. V uvedených dimenzích sleduje psychickou, materiální, sociální a emocionální stránku života, rozvoj a aktivity. Obsahová náplň ukazatelů se získává buď výpověďmi respondentů (subjektivní postoje, hodnocení) nebo využitím objektivních údajů (shromážděných různými institucemi). Kategorie, na jejichž základě se sociální indikátory sdružují se nazývají životní domény, přičemž parametry těchto domén se určují induktivní nebo deduktivní, jsou potvrzeny na základě teorie a následně testovány nebo empiricky objeveny a spojeny s teorií. Zatura, Goodheart (In: Oliver et al., 1996) vyzdvihly užitečnost měření kvality života pro oblast společenského prostředí. Na základě jejich názorů dobrý život určují společenské normy, zákony a způsoby, které pomáhají kvalitu života dosáhnout a udržet. Sociální indikátory definují jako sociální faktory, které usměrňují chování jednotlivce a jsou aspektem pro vyhodnocení toho kde jsme a kam směřujeme s ohledem na naše hodnoty a cíle. (Džuka, 2004)

Při hledání aspektů kvality života u seniorů musíme brát v úvahu, že nejdůležitějšími faktory jsou její indikátory resp. ukazatele. Rozumíme jimi určité kvalitativně-kvantitativní charakteristiky sociálních procesů, které obsahují jednotlivé aspekty sociálního rozvoje jednotlivců nebo společenských skupin. Souhlasíme s tvrzením Hrozenské (2008) v tom, že kvalitu života jednotlivce nelze určovat nezávisle na něm. Objektivní popis životních podmínek, fungování člověka a jeho zdravotní stav jsou důležité, ale ne dostačující. Pokud chceme kvalitu života brát jako měřítko vztahující se na člověka jako individuum, je třeba brát v úvahu i subjektivní aspekt se všemi komplikacemi, které jsou sociálním zdravím člověka. Autorka proto předkládá několik modelů kvality života QoL (Quality or Life):

  1. Lenhartův model kvality života – pokrývá osobní spokojenost, funkční stav, zdroje i možnosti, kterými disponuje.
  2. Bigelow model – zdůrazňuje, že vnímání kvality života přesahuje klinický přístup, který měří hladinu psychických schopností (např. přežívání, kognitivní procesy) tím, že zahrnuje schopnost odpovídat na výzvy okolí.
  3. Dvoudimenzionální model komfortu – tento pojem Hrozenská (2008) vysvětluje slovy Kolcabu, který zavádí pojem komfort jako pozitivní kritérium ošetřovatelské péče. Komfort znamená pro Kolcabu uspokojování základních lidských potřeb, úlevu, pohodlí a transcedence vyplývající z konkrétní zdravotní situace.
  4. Třídimenzionální model pro měření výsledků v rehabilitaci – autorka odkazuje na Testu a kol., kteří zavedli v souvislosti s kvalitou života jako kritérium pro účely terapeutického rozhodování a plánování péče termín, který zahrnuje různé oblasti spojené s fyzickým, funkčním, psychologickým a sociálním zdravím člověka.

Kovář dodává, že „pojem kvalita života je multi-úrovňový a multi-dimenzionální fenomén, ve kterém převládá víceméně integrativní přístup.“ (Kovář, 2003 s. 90)

Avšak model kvality života nelze objasnit pouze ze sociálního hlediska, protože kvalita života závisí na nejrůznějších faktorech a hledání individuálních hodnot v životě člověka. (Balogová, 2005)

Projekty WHO QOL

Světová zdravotnická organizace (World Health Organization) definovala kvalitu života tím, jak člověk vnímá své postavení v životě v kontextu kultury, ve které žije ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, životnímu stylu a zájmům.“ (WHO, 1996) vytvořila na začátku devadesátých let skupinu WHOQOL (World Health Organization Duality of Life Group) a vytvořila standardizované dotazníky pro měření kvality života. WHO tedy nejenže definovala kvalitu života, ale vyvinula dotazníky v základní i modifikované podobě pro měření kvality života seniorů. Takovými verzemi jsou např.:

  • WHOQOL-100 (World Health Organization Quality of Life Assessment)
  • WHOQOL-BREF – zkrácená verze
  • WHOQOL-OLD – speciální modul pro starší věk. (WHO,1996)

Dotazník WHOQOL-OLD je standardizovaným dotazníkem, který vznikl v rámci projektu Světové zdravotnické organizace: „Měření kvality života seniorů a její vztah ke zdravému stárnutí: WHOQOL-OLD“. Projekt probíhal v letech 2001 až 2004 a zúčastnilo se ho 23 výzkumných center ze 4 kontinentů.

Za Slovenskou republiku se uvedeného výzkumného projektu zúčastnilo Psychiatrické centrum Praha, které provedlo výzkum kvality života z výběrového souboru starší pražské populace. Cílem projektu bylo vytvoření instrumentu pro měření kvality života ve stáří pro zdravou i nemocnou starší populaci. Základem byly již existující dotazníky kvality života Světové zdravotnické organizace. ,,Instrument WHOQOL-OLD není určen pro samostatné použití, ale pouze jako dodatkový modul k dotazníkům kvality života WHOQOL-100 nebo WHOQOL-BREF, což je zkrácená verze WHOQOL-100' (Dragomerická, Prajsová, 2009 s. 15).

V souvislosti se stářím se pojem kvality života objevuje poměrně často, avšak předmětem výzkumu bývá spíše životní spokojenost, důkazem toho je, že neexistuje mnoho realizovaných výzkumů na téma kvalita života ve stáří. I z těchto důvodů vyvinul mezinárodní výzkumný tým WHOQOL-OLD instrument pro měření kvality života u osob vyššího věku. Instrument se skládá ze šesti domén: fungování smyslů, nezávislost, naplnění, sociální zapojení, postoj ke smrti a umírání, blízké vztahy. Každá uvedená oblast (doména) obsahuje 4 položky, dotazník má tedy 24 položek, které jsou hodnoceny na pět bodových Likertových škálách. Dotazník obsahuje celkem 100 položek a označuje se zkratkou WHOQOL-100. Dotazník WHOQOL-BREF je zkrácenou verzí tohoto dotazníku, přičemž přihlíží s ohledem na zkoumané osoby (dlouhodobě nemocní, senioři, osoby se zdravotním znevyhodněním apod.). Sestává ze čtyř domén (obsahujících 24 otázek) a ze dvou otázek zaměřených na hodnocení kvality života a spokojenosti se zdravím: fyzický stav (do domény jsou zahrnuty i 4 otázky související s nezávislostí), přežívání (doména obsahuje i otázku zaměřenou na spiritualitu), sociální vztahy a prostředí. Všechny aspekty jsou následně operacionalizovány do jednotlivých položek. (Dragomerická, Prajsová, 2009)

Realizace výzkumného problému

Náš výzkumný plán byl konstruován jako systém porovnávání věkových skupin: skupina klientů 60 – 75 let, skupina klientů 75 – 85 let, skupina klientů 90 a více let. Základní výzkumný soubor (resp. populaci) tvořilo 300 imobilních seniorů, mapovaných na území České republiky. Sběr empirických údajů byl proveden v období od července 2014 do konce února 2015 prostřednictvím náhodně vybraných sociálních organizací z osmi krajů Slovenské republiky. Respondenty jsme vybírali náhodným výběrem, úkolem každého spolupracujícího centra bylo získat data od populačního souboru alespoň 40 osob.

Sběr výzkumných dat byl organizován ve spolupráci s organizacemi, které poskytují seniorům zdravotní nebo sociální péči, nebo pro ně zajišťují rekreační i vzdělávací aktivity. Některé respondenty jsme do našeho výzkumu nezařadili pro nesrozumitelnost vyplněných údajů. Respondenty jsme vybírali náhodným kvótním výběrem, oslovili jsme je prostřednictvím standardního postupu. Kvalitu života imobilních seniorů jsme zjišťovali primárně v sociálních zařízeních na území České Republiky. Reálně se nám podařilo sesbírat data od 225 respondentů, s tímto vzorkem jsme dále pracovali při našem výzkumu. Při řešení našeho výzkumného problému byl realizován kvantitativní přístup k metodologii výzkumu.

Výběrový výzkumný soubor tedy činil 225 respondenů, přičemž počet respondentů v jednotlivých sociálních zařízeních regionů Slovenska byl v institucionálním prostředí (N=200) a kontrolní skupinu tvořilo 25 klientů v domácím prostředí (N=25). V práci reprezentujeme výsledky populačního vzorku (N=225) klientů. V podrobnějším zkoumání problematiky jsme se zaměřovali na rozdíly ve vnímání nezávislosti, v naplnění a sociálním začlenění mezi seniory bydlícími doma a seniory v sociálních zařízeních. Východiskem uvedené výzkumné metodiky byla struktura, která obsahovala základní socialně-demografické charakteristiky.

Úkolem respondentů bylo pomocí 5-stupňové Likertovy škály zhodnotit míru svého souhlasu resp. nesouhlasu s daným výrokem. Principem měření je přiřazování čísel pocitem, prožitkem apod., přičemž na stupnici respondent vyjádří jejich subjektivní spokojenost s jednotlivými oblastmi. Obecně dotazníky patří mezi nejčastěji používané techniky ve výzkumném šetření. Používají se ve společenských vědách pro hromadné a rychlé zjišťování faktů, názorů, postojů, preferencí, hodnot, motivů, potřeb, zájmů a další.

Zpracování výzkumného problému

Výsledky jsme zpracovali prostřednictvím logické analýzy a přiměřené generalizace. Hodnocení signifikantnosti rozdílů (verifikace hypotéz) jsme realizovali prostřednictvím kvantitativních statistických metod pomocí metod deskriptivní statistiky, testů reliability, parametrického a neparametrického testování. Pro posouzení faktorové analýzy jsme aplikovali Kaiser-Meyer-Olkin (KMO) měření vzorku i Bartlettův test sféričnosti. Pro zjištění normality rozložení obou skupin v podtestech funkční zdatnosti, doménách kvality života, života v přítomnosti i selektovaných somatických ukazatelů jsme použili Shepiro-Wilkovův W-test. Výzkum ve společenských vědách znamená systematickou a důkladně naplánovanou činnost, která je vedena snahou zodpovědět výzkumné otázky a přispět k rozvoji daného oboru, přičemž sociální vědy při získávání poznatků kladou váhu na empirická data.

Interpretace výsledků výzkumu

GRAF 1: Korelace vnímání intimity ve vztahu k pohlaví a stavu

GRAF 2: Korelace postoje ke smrti ve vztahu k věku a dimenze naplnění

GRAF 3: Korelace přežívání, sociálního zapojení ve vztahu k prostředí

GRAF 4: Korelace nezávislosti, naplnění a sociálním začlenění ve vztahu k prostředí.

Diskuse

Ve výzkumné části práce jsme zjistili, že kvalita života imobilních starých lidí závisí nejen na míře jejich fyzického zdraví a psychického fungování, ale i sociálního prožívání v prostředí. Průzkum byl realizován v sociálních zařízeních na území České republiky. Sběr údajů se uskutečnil za období červen 2014 až únor 2015. Získané výsledky jsme zpracovávali v v programu IBM SPSS Statistics 22 (Statistical Package for Social Sciences), který je v současnosti nejlepší software pro statistické zpracování dat ve společenských vědách. Reliabilita všech domén dotazníků WHO QOL OLD a WHO QOL BREF byla velmi dobrá až výborná. Mírné rozdíly v číslech lze připsat menšímu populačnímu vzorku. Z interpretace našich výsledků můžeme vidět, že všechny domény měly dobrou míru sampling-adequacy (Kaiser-Meyer-Olkinovo kritérium je > 0,5). Bartletův test nulovosti kovarianční matice byl zamítnut u všech domén, což je příznivé. Podíl původní variability položek, obsažený ve vytvořené doméně, vidíme v tabulce Total variance explained. Z výsledků vidíme, že domény obsahovaly dostatečně vysoký podíl variability – vyšší než 70%).

V naší práci jsme si stanovili cíle sledované k danému tématu, ke kterým jsme zformulovali šest hypotéz. Všechny hypotézy byly měřeny statistickými metodami na hladině významnosti 5%.

První hypotéza našeho výzkumu se týkala názoru, že mezi seniory existují rozdíly ve vnímání funkce smyslů, přičemž jsme předpokládali, že starší pociťují více problémů. V uvedené hypotéze jsme použili analýzu rozptylu ANOVA závislé proměnné Funkce smyslů s faktorem Věk se zavedeným kontratem ve smyslu naší hypotézy. Z našich výsledků lze vidět, že funkce smyslů tak jak ji reportují důchodci nezávisí statisticky významně na věku. Uvedená hypotéza neměla podporu.

Druhá hypotéza se týkala názoru, že mezi seniory existují rozdíly ve vnímání intimity podle pohlaví a stavu, přičemž jsme předpokládali, že ženatí a v páru žijící senioři mají vyšší skóre v dimenzi intimita. K této domněnce jsme pracovali s analýzou rozptylu ANOVA závislé proměnné Intimita s faktory Pohlaví a Stav as post-hoc testy korigovanými podle Bonferroniho. Faktor stavu se nám ukázal jako statisticky významný. Můžeme například vidět, že stav ženatý má v průměru o 1,04 bodu vyšší skóre ve vnímání intimity než vdovec. Také stav s partnerem má o 0,98 bodu vyšší skóre než rozvedený. A nakonec stav ženatý má o 1,22 bodu vyšší skóre než rozvedený. Uvedená hypotéza tedy podporu měla.

Třetí hypotéza se opírala o názor, že mezi seniory existují rozdíly v postoji ke smrti, přičemž jsme předpokládali, že na tyto postoje má vliv věk a dimenze naplnění. V tomto případě jsme výsledky k uvedené domněnce zpracovali znovu analýzou rozptylu ANOVA závislé proměnné Postoj ke smrti s faktorem Věk a kovariátem Naplnění s post-hoc testy korigovanými podle Bonferroniho. Ukázal se významný vliv domény Naplněnost na Postoj ke smrti. Avšak věk nemělo to podstatný vliv na postoj ke smrti. Tato hypotéza měla podporu.

Čtvrtá hypotéza se opírala o názor, že mezi seniory existují rozdíly ve vnímání fyzického zdraví, přičemž jsme předpokládali, že starší pociťují více problémů. V tomto případě jsme použili analýzu rozptylu ANOVA závislé proměnné Zdraví s faktorem Věk se zavedeným kontratem ve smyslu hypotézy. Fyzické zdraví tak jak ji reportovali naši důchodci nezávisela statisticky významně na věku. Uvedená hypotéza neměla podporu.

Pátá hypotéza definovala názor, že mezi seniory bydlícími doma a seniory v sociálních zařízeních existují rozdíly v přežívání, sociálním zapojení a prostředí. V uvedeném případě byl při práci použit Hotellingův vícerozměrný t-test s doménami Prožívání, Sociální zapojeníQ a Prostředí. Soubor domén Prožívání, Sociální zapojeníQ a Prostředí statisticky významně závisel na faktoru bydlení. Uvedená hypotéza také měla podporu. Z interpretace výsledků vidíme, že tento vliv způsobuje to, že senioři bydlící v sociálním zařízení mají v průměru o 0,83 bodu vyšší skóre v doméně sociální zapojeníQ než senioři bydlící v domácím prostředí.

Poslední hypotéza směřovala k názoru, že mezi seniory bydlícími doma a seniory v sociálních zařízeních existují rozdíly ve vnímání nezávislosti, v naplnění a sociálním začlenění. Pro získání výsledků k uvedené hypotéze jsme použili Hotellingův vícerozměrný t-test s doménami Nezávislost, Naplnění a Sociální zapojení. Ve výsledcích vidíme, že tento efekt způsobuje to, že senioři bydlící v sociálním zařízení mají v průměru o 2,06 bodu nižší skóre v doméně naplnění ao 0,98 bodu nižší skóre v doméně sociální zapojení. Tato hypotéza měla podporu. Soubor domén Nezávislost, Naplněnost a Sociální zapojení statisticky významně závisel na faktoru bydlení.

Některé zjištěné výsledky z našeho výzkumu jsou porovnávány s výzkumy výzkumných prací jiných autorů, dále dostupnou odbornou literaturou, případně doplněny vlastním komentářem. Pro srovnání např. můžeme uvést (Ležovič, 2011), že věkem klesá kvalita života a nejsilnějším vztahem kvality života je subjektivní hodnocení vlastního zdraví. Podle autora 57% respondentů vyjádřilo svou nespokojenost a 41% spokojenost se svým zdravím, přičemž jen 3% seniorů bylo velmi spokojeno se zdravotním stavem a kvalitou života. Farský a Solárová (2010) také zkoumali kvalitu života seniorů žijících v zařízení sociální péče s využitím standardizovaného dotazníku WHOQOL-BREF na vzorku 40 respondentů. Z jejich výsledků vyplývá, že respondenti měli největší schodek v oblasti zdraví. Jsme přesvědčeni, že nejsilnější emoční podpora u starých lidí spočívá v konání dobra pro jiné. Právě tyto skutky je naplňují pocitem užitečnosti a smysluplnosti života a mohou být námětem pro jejich dobrovolnické aktivity. Závěry z našeho výzkumu prokazují, že kvalita života imobilních seniorů žijících v sociálním zařízení je slabá. Podobné závěry uvádějí autoři (Farský, Žiaková, Ondrejka, 2005 s. 235), že kvalita života seniorů žijících v komunitních zařízeních není optimální, vyžaduje další zkoumání a snahu o poskytování péče, která přinese očekávané zkvalitnění života. Aktuální zdravotní stav mohl přímo ovlivnit odpovědi seniorů. Za významný faktor, který ovlivňuje hodnocení kvality života imobilních seniorů můžeme považovat i aktuální rodinné a společenské zázemí.

Závěr

Filosofické chápání kvality života seniorů v sociálním prostředí začíná být stále více projednáván pojem i na akademické úrovni. Pro neziskové organizace tzn. ,,poruchy" sociální podpory mohou mít pro klienty za následek vyloučení z participace jejich života. V rámci sociálního procesu je situace seniorů v sociálním prostředí v důsledku jejich zdravotního znevýhodnění v častých případech zhoršena. Nedostatečná pohyblivost u imobilních seniorů jako klientů sociální práce může být determinována iz pohledu vlivem některých sociálních faktorů.

Z výsledků našeho výzkumu vyplývá, že v důsledku změněného zdravotního stavu je výrazně omezen kontakt se společenským prostředím, narušeny sociální vazby a pod. Tím je výrazně ohrožena také kvalita života těchto lidí. Nejčastěji absentuje u starších lidí s omezenou pohyblivostí míra soběstačnosti, fyzická a psychická aktivita, způsob vyrovnávání se s nemocí, emocionalita, sociální a spirituální aspekty. Pro zajištění maximální kvality života seniorů se zdravotním postižením je velmi důležité zachování jejich důstojnosti a sociální pohody, která by neměla být snížena jen z důvodu jejich zdravotního postižení.

Zájmem naší společnosti je, aby starší generace budovala pozitivní postoje k dodržování společenských norem. Musíme odstraňovat příčiny a podmínky stárnutí a stáří formou preventivních aktivit a komplexního přístupu, důležité je budovat funkční systém sociální a materiální podpory seniorů v rodinách, aby se zabránilo odsunu seniorů na okraj společnosti. V této práci navrhujeme pomoc skupině imobilních starších lidí, kteří se snaží znovu o zařazení do společnosti. Práce rozebírá základní rysy procesu stárnutí, postavení imobilních seniorů společnosti, ale i těch názorů seniorů, žijících na území České republiky. Respondenty jsme oslovili v prostředí, ve kterém prožívají svůj každodenní životní rituál. Jejich odpovědi do velké míry potvrdily názory mnoha odborníků na kvalitu života seniorské populace. Respondenti měli rozdílný názor v závislosti na stupni jejich informovanosti o aktuálních otázkách sociální pomoci, přesto jsou si vědomi svého specifického problému, který před slovenskou společnost klade absence vyvážené péče a v konečném důsledku v jejich začleňování se do společnosti.

Autor: Mgr. Zita Tomová Autorka je doktorandkou na Vysoké škola zdravotnictví a sociální práce svaté Alžběty Seznam bibliografických odkazů

BALOGOVÁ, B. 2005. Senioři. 1. vyd. Akcent Print. 2005. 157 s. 2005. ISBN 80-969274-1-8.

DRAGOMIRECKÁ, E, PRAJSOVÁ J. et al. 2009. Příručka pro uživatele české verze dotazníků Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku WHOQOL-OLD. Psychiatrické centrum Praha. 2009. 72 s. ISBN 978-80-87142-05-9.

DŽUKA, J. 2004. Kvalita života a subjektivní pohoda – teorie a modely, podobnost a rozdíly. In: DŽUKA, J. 2004. (Eds.) Psychologické dimenze kvality života. Prešov: Prešovská univerzita. 42-53 v.

FRK, V. – KREDÁTUS, J. 2002. Asertivita v sociálním styku. In Práce a sociální politika. 2002, roč. X, čj. 9. 6-19 s.

HROZENSKÁ, M. et al. 2008. Sociální práce se staršími lidmi a její teoreticko-praktická východiska. Martin: Osvěta. 2008.180 s. ISBN 9788080632823.

KOVÁČ, D. 2004. K pojmo – logice kvality života. In Československá psychologie. Praha: Psychologický ústav AV ČR. ISSN 0009-062X, 2004, roč. 48, čj. 5; 460-464.KOVÁČ, D. 2003. Kvalita života: A paradigmatic challenge to psychologists. Studie psychologica. 45/2003/2. 81-101 v.

TOKÁROVÁ, A.: K metodologickým otázkám výzkumu a hodnocení kvality života. In Kvalita života v sociálních kontextech globalizace a výkonové společnosti. Slovensko-polský sborník studií a článků. Acta facultatis Philosophicae Prešoviensis. Prešov: FF PU, 2002. 6–30. ISBN 80-8068-087-6.

World Health Organization. 1996. WHOQOL-BREF: Introduction, administrace, skoření a generické verze assessmentu. Field trial version: Geneva. [online]. 1996 [cit. 17.12.2014] Dostupné na: http://www.who.int/mental_health/media/en/76.pdf