Podle různých zdrojů se odhaduje, že na Slovensku žije 430 000 Romů, což představuje 8 % slovenské populace (Marcinčin & Marcinčinová 2009, Vašečka & Džambazovič 2000). Více než sedminu romského obyvatelstva představují školáci (Marcinčin&Marcinčinová 2009). Problémem je extrémně vysoká míra územní segregace, chudoby a vnímané diskriminace (EU-MIDIS 2009, Vašečka&Džambazovič 2000). Charakteristická je nízká vzdělanostní úroveň a vysoká míra nezaměstnanosti (EU-MIDIS 2009, Vašečka & Džambazovič 2000). Jen malá část romské mládeže na Slovensku (39 %) pokračuje ve vzdělávání po ukončení základní školy (EU-MIDIS 2009). Zdraví většiny romské populace je horší než zdraví neromské populace žijící na Slovensku (Ginter a kol. 2001, Vašečka & Džambazovič 2000). Navíc všechny dostupné údaje naznačují, že zdraví většiny Romů se v současnosti znovu zhoršuje, což platí zejména pro ty, kteří žijí v rostoucích velkých a izolovaných romských osadách (Vašečka & Džambazovič 2000). Publikované výzkumy o zdraví Romů jsou fragmentární a často zatížené metodologickými problémy (Voko a kol. 2009, Kelly a kol. 2004, Hajioff & McKee 2000). Již desetiletí se implementují rozličné strategie, programy, opatření, intervence zaměřené na inkluzi romského etnika, zmírnění rozdílů ve zdraví, ale převládá názor, že situace se nezlepšuje. Ve skutečnosti víme velmi málo o účinnosti a efektivnosti těchto aktivit. Problematika sociálních determinánt zdraví a rozdílů ve zdraví v této skupině populace je tedy příkladem výzkumného problému, který je žádaný společností („policy based research“), a to zejména s nadějí, že může poskytnout na výzkumu založené aktivity směřující k podpoře zdraví, ke zmírnění rozdílů ve zdraví („research based policy“).

V rámci tohoto příspěvku je pozornost zúžena na skupinu dospívajících. V období dospívání lze předpokládat, že je ještě zachován potenciál pro zdraví a zároveň je to období, ve kterém se formují důležité sociální determinanty ve zdraví jako je formování se zdravím souvisejícího chování, začleňování do sociálních sítí, osvojování si strategií zvládání náročných životních situací, formování budoucí socioekonomické pozice přes úspěch či neúspěch2. Zjištění některých studií naznačují, že i ve velmi znevýhodňujících podmínkách si část populace dokáže uchovat dobré zdraví, zdravý životní styl a vymanit se z generační chudoby (Payne a kol. 2010, Sagy & Dotan 2001, Cederblader a kol. 1994).

Zdraví romské mládeže může být poznamenáno znevýhodněním v předchozích životních obdobích. Ekologické epidemiologické studie naznačují, že romská populace se výrazně podílí na zvýšené míře kojenecké úmrtnosti v okresech Slovenska (Rosičová a kol. 2010, 2007). Horší perinatální ukazatele u Romů potvrdily několik studií (Dostál a kol. 2010, Bobak a kol. 2005, Rimárová a kol. 2004, Ginter a kol. 2001, Correteger a kol. 1992). Výskyt chřipky, zánětu středního ucha, infekčních onemocnění trávicího traktu a virových onemocnění byl statisticky významně vyšší ve skupině romských dětí do 2 let (Dostál a kol. 2010). Vyšší výskyt kontaktu s hepatitidou typu A a typu B, jakož i nižší míra proočkovanosti vakcínou proti hepatitidě typu B byly potvrzeny ve skupině romských dětí ve věku 5 až 15 let ve srovnání s jejich vrstevníky žijícími v deprivovaných okrajových částech Athén (Michos a kol 2 ). Vyšší výskyt průjmu, kašle, respiračních obtíží ve skupině dětí žijících v romských táborech souviselo s počtem let strávených v táboře, přeplněností, podmínkami bydlení, používáním kamen na dřevo, přítomností potkanů, a kvalitou sanitačních zařízení a odpadu (Monasta a kol). Romští adolescenti ve věku 15 let se v porovnání se svými vrstevníky z majoritní populace vyznačovali horším celkovým hodnocením zdraví, vyšším výskytem úrazů, častějším využíváním zdravotnických služeb, ale také nižší mírou subjektivních zdravotních potíží (Kolarčik a kol. 2009).

Mnohá ​​zjištění tedy naznačují horší zdraví romské mládeže v porovnání s jejich vrstevníky, ale zdá se, že to neplatí pro všechny ukazatele zdraví stejně a také v rámci životního cyklu existují více či méně senzitivní období z hlediska rozdílů zdraví v porovnání s majoritní populací.

V literatuře lze identifikovat několik hypotéz pokoušejících se vysvětlit horší zdraví romské populace v porovnání s majoritní populací (Bastos a kol. 2010, Voko a kol. 2009, Peters a kol. 2009, Dressler a kol. 2005, Wilkinson&Mart (1) Pozorované rozdíly ve zdraví mohou být důsledkem rozdílů v životních podmínkách, v přístupu ke statkům a službám, v míře chudoby, tedy hlavní příčinou rozdílů není etnicita, ale odlišné socio-ekonomické charakteristiky, socio-ekonomické znevýhodnění. Některá zjištění to naznačují (Škodová a kol. 2010, Kolarčík a kol. 2009, Voko a kol. 2009). (2) Kulturní rozdíly jsou příčinou rozdílů ve zdravotní gramotnosti, ve zdraví souvisejícím s chováním (výživové zvyklosti, užívání psychoaktivních látek, fyzická aktivita, prevence onemocnění), které vedou k rozdílům ve zdraví. Mnohé studie potvrzují zdraví ohrožující vzorce kouření (Popper a kol. 2009, Kosa a kol. 2007, Skaric-Juric a kol. 2007), konzumace alkoholu (Puporka & Zadori 1999), užívání drog (Puporka & Zadori 1999). 2010), sexuálního chování (de Cortazar a kol. 2009, Kelly a kol. 2004, Kabakchieva a kol. 2002) či výživových zvyklostí (Ostřihoňová & Bérešová 2010) ve skupinách romské mládeže, přičemž jejich výskyt je vyšší než ve skupinách jejich rov. Poznání kulturních odlišností v oblasti naivních teorií zdraví, zdravotní gramotnosti a postojů ke zdraví je důležité pro pochopení rozdílů ve zdraví, ale i pro vybudování efektivních modelů péče o zdraví (DeWalt & Hink 2010). Existenci těchto odlišností ve skupině romské populace naznačují několik studie (Sutherland 2009, Vivian & Dundes 2004). (3) Psycho-sociální hypotéza upozorňuje na zdravotní důsledky stresu z diskriminace, sociálního vyloučení, materiálního a finančního nedostatku, nižší socio-ekonomické pozice. Vyššímu výskytu diskriminace a nespravedlivého zacházení ve skupinách romské populace se připisuje nežádoucí vliv na zdraví (Bastos a kol. 2010, EU-MIDIS 2009), ale mechanismus působení není objasněn (Bastos a kol. 2010). (4) Podmínky v raném dětství mohou být znevýhodňující a toto znevýhodnění má tendenci kumulovat se v každém následujícím kritickém období života, čehož důsledkem mohou být prohlubující se rozdíly ve zdraví. Období školní docházky a školní prostředí mohou být příležitostí pro narušení cyklu znevýhodňování. Úspěch ve vzdělávacím systému je důležitý pro stoupající mobilitu v rámci SE stratifikace (Marcinčin & Marcinčinová 2009, Madarasová Gecková 2005). Tedy to, jak se dospívající socio-ekonomickým znevýhodněním ohrožení cítí ve škole, jakou míru sociální opory vnímají ve školním prostředí, jaké jsou jejich vztahy se spolužáky (včetně šikany, násilí) ovlivňuje jejich postoj ke škole, vytváření vzdělanostní aspirace, jiné výchovy a školení kol. 2010, Bobáková a kol. (5) Existují studie naznačující i genetické odlišnosti, které by mohly vysvětlovat část rozdílů ve zdraví (Bzduch 2001, Genčík a kol. 1989, Ferák a kol. 1987).

Výzkum sociálních determinánt zdraví romské mládeže s sebou nese několik metodologických výzev: (1) Již samotné identifikování a ohraničení populace je problematické. Údaj o etnicitě absentuje ve většině rutinně shromažďovaných údajů (Kosa a kol. 2008), problematické je použití sebeidentifikace, identifikace na základě mateřského jazyka, ale i identifikování druhou osobou, či identifikování na základě lokality. (2) Dalším problémem je heterogennost populace. Romové nejsou homogenní skupina a liší se jejich kulturní rámce, liší se v míře asimilace, liší se podle toho, zda žijí ve městech nebo na venkově, ba dokonce lze pozorovat i výrazné rozdíly mezi osadami na venkově. (3) Dostupnost respondentů je vinou vysoké míře migrace a záškoláctví problematická. (4) Použití dotazníkového průzkumu je finančně a organizačně méně náročné, je méně náchylné k facilitaci sociální žádoucnosti, ale zvyšuje pravděpodobnost kognitivního zkreslení v porovnání s průzkumem založeným na interview (Bowling 2005 Brenner a kol. 2003). Pro výzkum zdraví a sociálních determinánt zdraví romské mládeže se zdá být výhodnější použití interview, ale průzkumy v majoritní populaci jsou většinou realizovány pomocí dotazníku. Lepší porozumění možným zkreslením, ke kterým dochází u různých druhů shromažďování údajů, umožňuje adekvátnější porovnávání a interpretování zjištění. (5) Kulturní senzitivnost metodik je nedořešený problém. Přestože na Slovensku existuje solidní tradice zohledňování kulturní citlivosti testů kognitivních schopností, v oblasti dotazníků osobnosti, zdravotní gramotnosti, rodičovské kontroly, sociální žádoucnosti tomu tak není. (6) Zhodnocení možného vlivu sociální žádoucnosti ovlivňuje validitu zjištění a jejich interpretaci. Některá zjištění naznačují odlišnou míru sociální žádoucnosti v různých kulturních rámcích (Verardi a kol. 2010, Kolarčik a kol. 2009). Zjištění naznačují vyšší míru sociální žádoucnosti ve skupině romské mládeže ve srovnání s vrstevníky z majoritní populace, výraznější zkreslení v modelech zkoumajících delikventní chování a agresivitu, mírné rozdíly v modelech zkoumajících zdraví a velmi malé zkreslení v modelech zkoumajících chování související se zdravím (Kolarčik0 a 00.00.00).

Cílem výzkumu by mělo být identifikovat modifikovatelné behaviorální a psycho-sociální determinanty zdraví, které se podílejí na rozdílech ve zdraví, jakož i účinné způsoby jejich ovlivnění, změny. Výzkum může odborníkům z praxe nabídnout potřebné poznatky, porozumění a inspiraci pro efektivnější práci s migranty.

Autoři: Doc. Andrea Madarasová Gecková, PhD, Mgr. Peter Kolarčik, MUDr. Jana Kollárová, Mgr. Daniela Bobáková Seznam literatury

Bastos, J. L., Celeste, R. K., Faerstein, E., Barros, A. J. D.: Racial Discrimination and Health: Systematické revize váhy se zaměřením na jejich psychometrické vlastnosti. Social Science and Medicine 2010;70:1091-1099. Bobak, M., Dějmek, J., Solansky, I., Sram, R. J.: Unfavourable birth outcomes of Roma ženy v České republice a potenciální explanations: a populace-based study. BMC Public Health, 2005; InteRRa 9 - Mezinárodní vědecká konference pořádaná Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, České Budějovice, 2010. Bowling, A.: Klíčová metoda správy může mít vážný účinek na data kvality. Journal of Public Health 2005;27(3):281 - 291. Brener, N. D., Billy, J. O. G., Grady, W.R. Evidence from scientific literature. Journal of Adolescent Health 2003;33:436 - 457. Bzdúch, V.: Vyšší výskyt poruchy MCAD v romské populaci. Medicínský monitor, 7, 2001, 7(6): 6 - 7. Cederblad, M., Dahlin, L., Hagnell, O., Hansson, K.: Salutogenic childhood factors reported by middle-aged individuals. Zaměřit se na děti z Lundby studia růst v rodině experimentující tři nebo více dětí psychiatrických rizikových továren. European Arch Psychiatry Clin Neurosci 244, 1 - 11. 1994. Corretger, J. M., Fortuny, C., Botet, F., Valls, O.: Marginalidad, grupos etnicos y salud. Analy espanoles de pediatrie 1992, 36(48): 115 - 117. de Cortazar, A. R. G., Leon, A. C., Garcia, M. H., Nunez, J. M. J. Qualitative Health Research 2009;19(5):605-620. Pediatrics 2010;124: S265-S274. Dosta, M., Topinka, J., Sram, R.J.: Comparison zdraví roma a non-roma děti bydlení v okrese Teplice. International Journal of Public Health 2010, online první DOI 10.1007/s00038-010-0133-8. Dressler, W. W., Oths, K. S., Gravlee, C. C.: Race a ethnicity ve veřejném výzkumu: modely k explain health disparities. Annual Review of Anthropology 2005;34:231 - 252. EU-MIDIS, Evropská unie Minorities a Discrimination Survey. Main Results Report. European Union Agency for Fundamental Rights, 2009. Ferák, V., Siváková, D., Sieglová, Z.: Slovenští Cikáni (Romové) – populace s nejvyšším koeficientem inbridingu v Evropě. Bratislavské Lékařské Listy, 1987,87 (2): 168 - 175. Genčík, A.: Epidemiologie a genetiky primárního congenital glaucoma v Slovakia. Description z formy primárního kongenitálního glaucoma v gypsies s autosomal-recessive inheritance and complete penetrance. Dev Ophtalmol, 1989, 16:76 – 115. Ginter, E., Krajcovicova Kudlackova, M., Kacala, O., Kovacic, V., Valachovic, M.: Zdraví status rumunských (Gypsie) ve Slovenské republice a v neighbouring countries. Bratislavské lékařské dopisy 2001;102 (10):479 - 484. Hajioff, S., McKee, M.: Zdraví římských lidí: revize publikované literatura. Journal of Epidemiology and Community Health 2000;54:864 - 869, Kabakchieva, E., Amirkhanský, Y. A., Kelly, J. A., McAuliffe, T.,L., Vassileva, S.: vysoké úrovně sexual HIV/STD risk behavior mezi Roma (Gypsy) muži v Bulgarii: vzory a přediktory rizika. International Journal of STD and AIDS 2002;13:18491. Kelly, J. A., Amirkhanina, Y. A., Kabakchieva, E., Csepe, P., Seal, D. W., Antonova, R., Mihaylův, A, Gyukits, G.: Rodové role a HIV sexuální riziko vulkanity Roma (Gypsie) mužů a žen v Bulgarii. AIDS Care, 2004; European Journal of Public Health 2009, 19 (supp1): 237 Kolarčik, P., Madarasova Geckova, A., Orosova, O., van Dijk, J. P., Reijneveld, S.

A.: To, co extent does socioeconomic status explain differences in health between Roma and non-Roma adolescents in Slovakia. Sociální vědy a lékařství 2009; Journal of Epidemiology and Community Health Publikováno 2010, Online První: 12 Listopad 2009 doi:10.1136/jech.2009.092098 Kosa, Z., Szeles, G., Kardos, L., Kosa, K., Nemeth, R., Orszagh, S., Fesus, G., McKee, M., Adany, R., Voko, Z.: Komparativní zdraví Survey Inhabitants v Římě v Hungary. Americký Journal of Public Health 2007; population? European Journal of Public Health 2008, 18 (suppl 1): 130-30. A.: Factory spojené s educational aspirations mezi dospívajícími: cues to counteract socioeconomic differences? BMC Public Health 2010, 10:154 Madarasová Gecková, A.: Socio-ekonomické nerovnosti ve zdraví, PeGaS s.r.o. Michalovce, 2005, 125 v. Marcinčin, A., Marcinčinová, Ľ.: Ztráty z vyloučení Romů. Klíčem k integraci je respektování jinakosti. Nadace otevřené společnosti, 2009. Michos, A., Terzidis, A., Kalampoki, V., Pantelakis, K., Spanos, Th., Petridou, E. Th. Journal of Medical Virology 2008;80:791 - 797. Ostrihoňová, T., Bérešová, J.: Výskyt metabolického syndromu a jeho rizikových faktorů ve vybrané skupině romského obyvatelstva. (Ocurrence metabolic syndromu a jeho rizikové faktory amongst selected group of Roma inhabitants). Bratislavské lékařské listy 2010;55(1):7 - 14. Payne, R., DeVol, P., Smith,T. D.: Mosty z chudoby. Strategie pro profesionály a komunity. Equilibria s.r.o., Košice, 2010 Peters, J., Parry, G. D., Van Cleemput, P., Moore, J., Coop, r. C. L., Walters, S. J.: Zdraví a používání zdravotních služeb: a Comparison mezi Gypsies a Travellers a další etnické skupiny. Ethnicity and Health 2009;14(4):359 - 377. Popper, M., Szegy, P., Šarkozy, S.: Romská populace a zdraví: Analýza situace na Slovensku. Partnery pro Democratic Change. Madrid 2009. Puporka, L, Zádori, Z. Health Status of Romas in Hungary. Budapest: Roma Press Center; 1999. Římarova, K., Ostře, A., Bernášovská, K., Holeczyova, G.: Reproductive indicators of Roma matky: cross-sectional study. In: Aghova L. (ed.) Living conditions on health. Public Health Office of Czech Republic, Bratislava 2004:110,-1,14. Rosicova, K, Madarasova Geckova, A, van Dijk, J. P. et al. European Journal of Public Health 200717(supp2):63 Rosičová, K., Madarasová Gecková, A., van Dijk, J. P., Rosic, M., Groothoff, J. W.: Regionální socioekonomické ukazatele a ethnicity mohou predict regionální infant mortality rate. International Journal of Public Health 2010, v recenzním pokračování. Sag, S., Dotan, N. Coping resources maltreated children in the family: a salutogenic approach. Child Abuse & Neglect 2001;25:1463 -1480. Skaric-Juric, T, Klaric, IM, Narancic, N. S, et al. Trapped between tradition and transition - Antropologická a epidemiologická křížová-sectional studia bayash Roma v Croatii. Croatian Medical Journal 2007;48:708-719. Sutherland, A.: Cross-culture Medicína: A Decade latter. Roma (Gypsies) a zdravotní péče v USA. The Patrin Web Journal, 1-10. Škodová, Z., van Dijk, J. P., Nagyová, I., Rosenberger, J., Ondusová, D., Studencan, M., Reijneveld, S. A.: psychosociální faktory koronary srdce a kvalita života u Římské koronerské pacienty: a studia učiněné.

International Journal of Public Health, 2010,55(5): Vašečka, M., Dzambazovic, R.: Socialně-ekonomická situace Romů na Slovensku jako potencionalních migrantů a zadavatelů o azyl v zemích EU. In: Sociální a ekonomická situace potenciálních žadatelů o azyl ze Slovenské Republiky. International Organization for Migration (IOM) 2000:17-62. Verardi, S., Dahourou, D., Ah-Kion, J., Bhowon, U., Ng. Tseung, C., Amoussou-Yeye, D., Adjahouisso, M., Bouatta, C., Dougoumalé Cissé, C., Mbodji, M., Barry, O., Min. Rigozzi, C., de Stadelhofen, F. M., Rossier, J.: Psychometrické vlastnosti Marlowe-Crowne Sociální Desirability Scale v osmi African Countries and Switzerland. Journal of Cross-Cultural Psychology 2010;41(1):19-34. Vivian, C., Dundes, L.: Crossroads of Culture and Health Among the Roma (Gypsies). Journal of Nursing Scholarship 2004;36(1):89-91. Voko, Z., Csepe, P., Nemeth, R. Kosa, K., Kosa, Z., Szeles, G., Adany ,R.: Does socioekonomické postavení plně vyrovnává účinek ethnicity na zdraví Roma lidí v Hungaru? Journal of Epidemiology and Community Health 2009;63:455-460. Wilkinson, R. G., Marmot, M.: Social Determinants of Health. The Solid Facts. WHO Copenhagen 1998.

Příspěvek byl prezentován na 5. ročníku konference pod názvem ,,Psychologie zdraví 2010“, která se konala dne 19.května 2010 v Bratislavě.Konferenci organizovala sekce psychologie zdraví SPS při SAV ve spolupráci se sekcí zdraví Ministerstva zdravotnictví SR. nemocí v Bratislavě, VŠZaSP sv. Alžběty v Bratislavě, Kancelář WHO na Slovensku, KISH Košice, Katedra psychologie FF KU v Ružomberku a Katedra psychologie FF TU v Trnavě.

Sborník příspěvků z 5. konference psychologie zdraví, Bratislava, 2010 byl vydán pouze v elektronické formě Dostupnost: http://www.prohuman.sk/psychologia/zbornik-prispevkov-z-konferencie-psychologia-zdravia-2010