Suicide mortality trends across Europe in 2015-2025: Societal and community risk factors

INTRODUCTION

Suicide představují vážné globální veřejné zdraví koncern, s ohledem na World Health Organization, přes 700,000 smrti za rok jsou důsledky sebevraždy (WHO, 2021) - nejméně 10 pro 100,000 obyvatel (WHO, 2020), (Lovero et al., 2023; Bertuccio et al., 2024). Although sebevražda smrti rates jsou vysoké v older adults (Alicandro et al., 2019), sebevražda je aktuálně ranking jako čtyři vedoucí k následkům smrti mladých dospělých lidí (Bertuccio et al., 2024). V roce 2016, sebevražedný věk byl až 10 vedoucích příznaků smrti v východní Evropě, centrální Evropě, západní Evropě, centrální asie, australasia, jižní latinskoamerická, a high-income regionů severní ameriky (Naghavi, 2019). Obecná míra světových sebevražedných otázek v Asia, ale sebevražda a self-harm remains hlavní koncerns v Evropě jako well (Pompili et al., 2020) vrátí některé současné trendy indikující decline v suicide-related mortality v EU countries (European Commission, 20).

Během posledních desetiletí 20. století, zmírnění sebevražedných trendů byly observed v východní Evropě, Evropské unii, USA a USA (Levi et al., 2003). Global reduction in suicide rates has been atributed to various factors, including the implementation of targeted prevention strategies and increased mental health support. Přes pasáž dekádu, Evropská unie (EU) má witnessed notable decline v trestních činech jako well. V roce 2021, 47 000 deathů, blížící se učiněné, bylo účtováno, účtování pro 0,9 % všech smrtí, že rok a ekvalizovat až do 10,2 deaths na 100 000 lidí. Tyto representy a 13.3% decrease z 2011 with rate 12.4 per 100,000 (European Commission, 2024).

Despite this overall positive trend, substantial disparities remain among EU member states, s několika country exhibiting suicide rates significantly nad EU average. Challenges remain, zvláště v návaznosti na problémy s vysokými riziky skupiny a regiony s trvale vysokou suicide rates. Pro example, 2021 data ukazuje, že Slovenská reportovala vysokou míru sebevražedného počtu všech zemí EU, s 19.8 smrti na 100,000 obyvatel, následuje Lithuania (19.5), Hungary (15.7), Polsko (13.7), a Česká republika. Conversely, Kypr měl lowest rate v 2.7 na 100,000, následoval Řecko (4.2) a Itálie (5.9) (European Commission, 2024). Současná data také naznačila, že sebevědomí mortality bylo vedeno k významnému zdokonalení v východních evropských zemích (19.2%), a centrální Evropě (10.1%), kdy se vyrovnává k západním evropským zemím (7.5%) (Weaver et al., 2025).

Unlike mnoho dalších úvah, suicide does no stem from a single disease process (Gunnell and Lewis, 2005). Další, to je důsledek komplexní interplay řady faktorů, včetně biologických influence (e.g., genetické predispositions), psychologických tratí (e.g., specifické personality charakteristik), klinických podmínek (e.g., co-ocurring psychiatric disorders), as well al., 2019). Research shows, že European suicide mortality is higher in populations with low socioeconomic status (Lorant et al., 2018; Batty et al., 2018), suggesting a significant asociation between socioeconomic disadvantage and suicide behaviour1.

A komprehensive understanding of less-known sociální a komunitní determinanty influencing suicide trendy narůstá Evropa je essential for developing even more effective prevention strategies. Je to připomíná, že tento objektiv byl zaveden, jako redukce sebevražedné mortality po 1, 3 roku 2030 aligns s lidmi, vedoucími světové organizace zdraví a Spojených států Sustainable Development Goals (United Nations, 2021).

Aim of this study byl explorovat a synthesize existující evidence na sebevražedné mortality trendy prostřednictvím evropských zemí mezi 2015 a 2025, se zvláštním zaměřením na centrální a východní Evropu, a identifikovat a analyzovat sociální a komunitní faktor. Drawing on multilevel socioecological framework, review seeks k highlight show makro- a meso-level determinants, such as economic conditions, sociální protection policies, přístup k zdravotnictví, public stigma, a komunitní disadvantage, který může být influence de suicide. Cílem je informovat veřejné zdravotnictví při mapování strukturálních řidičů sebevražedného rizika na individuální úroveň.

METHODS

Byly prohlášeny Joanna Briggs Institute (JBI) guidelines for scoping reviews (Peters et al., 2020). Multidisciplinární tým zahrnuje čtyři reviewers (LH, VT, DB, IN) s odbornými znalostmi v psychologii, psychiatrách, lékařských vědách a veřejné zdraví. Aim byl formován na základě Population-Concept-Context (PCC) framework. Naše studia aimed to identifikuje zdroje, které mají být provedeny v souvislosti s epidemiologickými vzory a trendy (context) sebevraždy behaviour (koncept) s zaměřením na situaci a potenciální rozdíly v východní/centrální a západní Evropě (populace).

Search strategy process

Výzkumná strategie byla založena na třech krokech procesu, která byla recomendana JBI (Peters et al., 2020). We compiled a dopis potencionálního hledání termínů po výchozím broad search in databases. We searched and identified studies/sources na základě reviewing titles, and abstracts, followed by the keywords. Reference listů z příslušných papírů byly vyhledávány pro dodatečné zdroje. Search terms (EN a jejich CZ equivalents) v našem review byly identifikovány jako: suicide, suicidal behaviour, suicide mortality, a suicide attempts. Byla použita zásada saturace k verify, ik novým tématům byly derivedy s ongoing searches (following e.g. Wang et al., 2023).

Information sources

To identify potenciálně relevantní dokumenty pro následující bibliografické databáze byly vyhledávány z ledna 2015 do dubna 2025. Used vědní databáze zahrnující webové stránky, PubMed, CINAHL, a Embase. Desktop hledání bylo vedeno dvěma autory (LH, IN). We searched also Google Scholar. Grey literature byl searched including national registers, governmental data, policy documents, and healthcare-affiliated organizations. Titles, abstracts, a keywords byly screened to identify potentially relevant studies. Pokud byla suitability of artikl byl uncertain, plný text byl screened. Jsou také screened reference listy z příslušných papírů pro další zdroje.

Inclusion and exclusion criteria

Zahrnutí criteria byly originální peer-reviewed journal papers with explicit focus on suicidal behaviour across Europe. Zahrnuje také systematické revize a metaanalyzy, informace z národních registrů, vládní data, policejní dokumenty, informace z zdravotnických afilianých organizací a odborníků na opinion papers. We excluded newspaper articles, televizní reporty, guidelines, letters, dissertations, conference abstracts, and economic evaluations. Při sociálních a kulturních továrnách a zdravotnických systémech mohou být změněny nad časem, které budou obsahovat pouze zdroje, které byly publikovány v pasáži (od 2015 do 2025).

Data extraction

Dva reviewers (IN a LH) nezávisle charted the data. A preliminary data extraction byl vytvořen v lince s JBI (Peters et al., 2020) na základě PCC framework a aims of our study. V případě disagreement in data extraction, consensus byl achieved by debata mezi dvěma authors.

Data analysis and synthesis of results

Skupina informací retrieved z papírů u klíčových témat založených na modelu společnosti, komunity, a individual factors influencing suicide (Smith, 2017) používána ve své studii (Figure 1). Tento model imphasizes role sociálních a komunálních toků related to suicidal behaviour.

Pro purposes this review, jsme schopni adoptovat model, který offers strukturované framework pro understanding multifaceted risk factors contributing to suicidal behaviour. Model odlišuje mezi třemi interconnectovanými úrovněmi influence: (1) sociální, (2) komunity, a (3) individuální, as jejich úrovní, je řada různých socioekonomických determinantů z jiných typů rizikových faktorů. Tato upevněná a komprehensivní přizpůsobení sestaví model apartment z jiných v existující literatuře by emphasizing breadth socioeconic influences. Obdržet širokou škálu faktorů spojených s rizikem sebevraždy, a selektivní proces byl používán při incorporaci non-socioeconomických determinantů. Dva klíčové body vedeny jejich inclusive: první, presence robustní evidence indikující factor's substantial impact on variations in suicidal behaviour (such as access to lethal means); and secondly, a demonstrated empirical or theoretical link mezi factorem, socioeconomic disadvantage, and suicide. Tento model má ty, které jsou proveditelné a validované hodnoty prostřednictvím které vytváří strukturální a kontextové podmínky tvaru sebevraždy riziko vyšších různých úrovní společnosti (Bambra and Cairns, 2017).

Figure 1. Model of societal, community, and individual factors influencing suicide

Source: Smith. 2017: Ve svých vlastních slovech: How do lidí ve Spojeném království pod vlivem socioekonomické nedostatečnosti na jejich zdravotné zdraví a rizikové faktory pro sebevraždu? In: Cairns, Bambra: The impact of place on suicidal behaviour.

RESULTS

Study characteristics

Type of sources

After title, abstract, keywords, full-text, and reference lists screening, 22 studies met the inclusion criteria. Hlavní zdroje dat byly kvantitativní studie (n=9), systematické reviews (n=6), review articles (n=3), expert komentáře a strategické reporty (n=3), a qualitative studies (n=1). Obzvláště zahrnuté papíry (73%) byly publikovány v posledních 7 letech (z 2018 nahoře), ukazující nárůst interest v regionu sebevražedného behaviour.

Factory influencing suicide rates across the EU

Na societal úrovni, klíčové socioeconomické determinanty spojené s pokračujícím rizikem sebevražedné include periody ekonomické recese a instability, charakterizovaná vysokou mírou zaměstnání, nízké socioekonomické postavení, vzdělávací disparities, a ekonomická recese. Na komunitní úrovni, velká contribuční továrna doplňuje sociální sociální kapitál, substandard fyzikálních životních prostředí, scarcity přístupu k zdravotnictví, alcohol a substance abuse, behavioral zdraví disorders, a sociální izolace. Na individuální úroveň, heightened sebevražedné riziko je spojeno s adverse labour markets conditions, such as unemployment, insecure or precarious work, underemployment, and low-skilled manual occupation, as well as indicators of low socioeconomic status, include Lack of home ownership, and residence in socioeconomically disadvantaged neighbourhoods (Bambra and Cains, 2017).

Societal level

Although sebevražedné razítka budou deklarovány nad past dekády, to remains unclear whether socioeconomic disparities v sebevražedné míře followed a similar downward trend. Research shows, že European suicide mortality is higher in populations with low socioeconomic position (Lorant et al., 2018; Batty et al., 2018), moreover suggesting a significant asociation between socioeconomic disadvantage and suicide behaviour (C). Lorant et al. (2018) analyzovány harmonizované registry založené na datech z studie DEMETRIQ na sebevraždě následky populace censuses, z 1991 a 2001, v evropských populacích 35-79. Findings ukázaly, že vzdělávací disparities v sebevraždě rates byly evidentní, zvláště among men, a remained relativně stabilní nad časem. Muž s nízkým vzdělávacím dohledem, co se týče vysokého rizika sebevraždy, se vztahuje k tomuto s vysokým vzděláním, s relativním rizikem zvyšujícím se od 2.17 do 2.30 nad studiem (Lorant et al., 2018). Country-specific trends ukazuje variaci: absolutní inequalities declined ve Finsku, Hungaru, a Švýcarsku, ač se zvýšil v Lithuania a Polsko. Relativní inequalities růže v Belgii, Denmark, Hungary, Norway, a Polsko, zatímco declining v Anglii a Wales, Estonie, Finland, a Switzerland. Among ženy, vzdělávací rozdíly v sebevraždě byly obecně malé a neobsahují statistically significant, vzhledem k severní východní evropské země did show modest, but significant inequalities. Overall, both absolute and relative socioeconomic disparities among women slightly increased over time (Lorant et al., 2018).

Non-socioeconomické determinanty sebevražedných behaviour, jako jsou uvedeny v modelu, jsou různé a multifaceted. Particular attention should be given to those factors that interact with socioeconomic vulnerability, speciálně v periodách ekonomické recese a uncertainty. Systematický revize examinovala relativitu mezi sociodemografickými variantami, které jsou spojeny s prevalencem sebevražedných a specifických sebevražedných metod v Evropě a Americe (Cano-Montalbán a Quevedo-Blasco, 2018). Sociodemografické variables most se sdružuje se sebevražednými behaviour a sebevražednými metodami v Evropě a Americe: a systematický review. The European Journal of Psychology Applied to Legal Context. Vol. 10, p. 15–25., 2018). Jejich závěry ukazují, že muži (36 % studií) a starší adulti (28 %) jsou více než representované více completované sebevraždy, kde ženy (30 %) a mladí lidé (17 %) zobrazují vysoké četnosti sebevražedných a suicidů. Severální socio-demografické faktory, suché jako unemployment (17%), living in rural areas (9%), being unmarried (15%), and having low level of education (23%), were found to be strongly associated with both suicide and suicidal behavior 2018).

Divorced individuální tvář signifikantně high-suicide risk compared to toho, které jsou zlomené, velká due k elevační úrovně deprese, morbidity, finanční stres, a alkohol abus (Denney et al., 2015; Stack and Scourfield, 2015). Coefficient of aggravation (COA), jejichž compares sebevražedné rati mezi divorced a married individuals, consistentne exceeds jeden a often ranges z dvou to tři, ukazující mnozí higher risk mezi divorced. Pro instance, v roce 2001 v České a Slovenské republice, divorced mužů ve věku 25–55 had a suicide rate poblíž tři časy zřídily své married counterparts (Stack and Scourfield, 2015). A meta-analysis z 36 studií vede k tomu, že divorciální muž had a sebevražedné riziko 4.08 časů higher, a divorciální ženy 2.96 časů higher, than married individuals, sdílení strong asociace mezi divorcemi a sebevražedným rizikem (Kyung-So.

Having children was found to significantly redukce sebevražedné riziko pro ženy v kategoriích mostu, zatímco protective efekt byl můj weaker for men. Tyto suggests a gendered impact of parenthood on suicide risk. However, tyto findingy jsou založeny na omezených datech od několika Scandinavian countries, zvýrazňují nepotřebné pro further research v různých kulturních a geografických kontextů (Stack, 2021).

Findings show to v post-socialist country, divorce rates jsou strongest predictor suicide, zatímco ženské pracovní síly participace, urbanizace, a GDP per capita jsou spojeny s nízkými sebevražednými rates. V kontrastu, v non-socialistských zemích, urbanizace a ženské pracovní síly účasti jsou spojeny s vysokou mírou sebevražedných rates. Pro vstup do 25 evropských zemí, vysoký GDP per capita je spojen s nízkými trestnými činy (Bošnjak et al., 2024). Nadto, influenza socioekonomických faktorů řady regionu a období, usiluje o potřebu pro kontext-sensitivní opatření k prevenci součinnosti (Bošnjak et al., 2024).

Study by Ferreira et al. (2019) ukazují, že sebevražedné razítka během mostu nedávné EU recese by likely měla být ještě jednou zvýší bez mitigatingu dopadu sociální ochrany programů, zvláště pro pracovní individuální a jejich děti. Souvisí to s authory, tyto skupiny by měly být prioritizovány v budoucích ekonomických podmínkách nebo proaktivně zahrnuty v sociální safety sítě (Ferreira et al., 2019). Na jiné ruce, studium vedené ve V4 zemích revealed signifikantně vysokých sebevražedných vyšetření mezi staršími, potenciálně spojenými s penzií insecurity, sociální izolací, a snižování sociálního stavu po retirementu (Lochmannová et al., 2025). Tyto findings highlight the need for targeted prevention efforts led by governments in collaboration with local communities. Na societal úrovni, veřejné stigma, směrem k jednotlivým osobám, které mají atempted sebevraždu, nebo to jsou unemployed nebo marginalizovány z trhu na trhu, podél vysokého počtu alcohol konzumace, jsou likely k exacerbaci sociální rizika; et al., 2018; Historické použití psychiatry jako politického nástroje, u kterých v současnosti dochází k výcviku zdravotní péče zdravotní péče v primární nebo komunitní péči nastavení a zdravotních stigma (Hook and Bogdanov, 2021).

Community level

Na komunální úrovni, zvýšené sebevražedné rates, expozice k sebevražedné behaviour, weak sociální kapitál, substandard fyzikálních životních podmínek (zejména housing conditions), a inadequate přístup k kvalitě místních služeb jsou všechny další prevalent v nedovolených oblastech a contribute k elevační suicide. While tyto factory nejsou specificky definované socio-ekonomické disadvantage, mají existovat coexistovat s ní a výrazně heighten vulnerability k suicidal behaviour (Konig, et al., 2018; Smith, 2017).

Research má ukázat, že sebevědomí mortality rates often increase během ekonomických downturns, které by vedly k faktorům, jak zvýšit unemployment a reduced health service availability (Konig, et al., 2018). While socioeconomic influences na sebevraždě má být widely studied, impact of changes in mentální zdravotnické služby přístup remains insufficiently examined. Cross-national differences in suicide rates may also reflected variations in mental health care systems, as well as legal, cultural, and reporting practices (Fu et al., 2021). Limitovaná accessibility zdravotnických zdravotnických služeb byla založena na prevalenci v severní centrální a východní evropské countries. Pro instance, v Polsku, Hungaru, Bulgarii, Slovensku, a Slovakia, přístup k časově a vysoce kvalitním psychologickým a psychiatrickým problémům, které jsou kriticky nedostatečné (Krupchanka and Winkler, 2016). Ve Slovenské republice, average čeká čas na psychiatrické služby mohou být rozšířeny do sedmi týdnů, s pouze 306 practicing psychiatristy nationwide, equating až 4.9 psychiatrists na 100,000 inhabitants, v stark contrast do EU average . Furthermore, v country such as Slovakia, Rumania, a Estonia, náklady na terapii jsou vysoké, amounting k ekvivalentní dva přímé wages pro individuální earning minimum wage, thereby further limiting access to essential mental support (Barbato 2 ).

Despite overall increase v mladém věku při smrti, výzkumy ukazují, že sebevražda vede k tomu, že se vedou k mortalitě mezi jednotlivými roky od 10 do 49 let v několika regionech světa. In particular, centrální a východní evropa exhibuje zvýšené sebevražedné riziko, které může být v souladu s WHO atributo to factory suché jako vysoká prevalence alkoholu a substance abuse, když se vyrovnává na západní Evropu, jako dobře a jako vysoká prevalence mental a behavioural. Weaver et al., 2025).

Since Durkheim's (2005) foundational work, family and religion have been central to sociological research on suicide. Tyto instituce jsou zaměřeny na counteract egoism zaměřené na individuální zaměření na ostatní, marriage fosters péče pro spouses a děti, zatímco religion promotes adherence to shared norms. Both je spojen s improved mentální zdraví, které je známé protective factor proti suicide. Numerous studies have reinforced the idea that strong family ties and religious involvement can reduce suicide risk (Stack, 2021).

Furthermore, výzkum highlights a strong link mezi sebevražednou a sociální izolací, zatímco také usiluje o protectivní roli sociální podpory proti sebevražednosti (Motillon-Toudic et al., 2022). Studie vedené v Slovensku (Gomboc et al., 2022) examinovala prevalence smrti ideace a sebevražedné myšlenky (SI) přes čtyři roky ve skupině v Slovenian general populace a prohlásila roli emocionální a sociální loneliness jako predictors SI. Findings revealed that younger individuals reported highher levels of SI, death ideation, a previous suicide attempts. Emotional loneliness emerged as a significant predictor of SI across all age groups. Tyto výsledky podtrhují importance zaměření na emocionální loneliness v sebevhodné prevenci strategií navýšení lifespan (Gomboc et al., 2022). Loneliness and decreased social participation jsou společné především v Eastern European countries (Surkalim et al., 2022). A recent meta-analysis by Surkalim et al. (2022) ukazují, že prevalence loneliness v celkové populaci ranges od 1.8% do 6.5% v Severní evropské země a od 5.9% do 24.2% v východní evropské země. Tyto findings podtrhují importance promotivních protective factors, suché as rodinou cohesion a sociální integrace, while simultaneously addressing detrimentálních cultural norem a practices that may elevate risk of suicide, as essential components long-termsici.

DISCUSSION

Tyto studie aimed to hodnotí current epidemiological patterns and trends in suicide across Europe, with particular attention to Eastern and Central Europe. We also aimed to provide evidence pointing towards multi-causality of suicidal behaviour s hlavním zaměřením na sociální a komunitní faktory. Naše závěry zobrazují potřebu pro multi-layered and cross-cutting preventative strategies k further decrease suicide-related death rates.

Tento review highlights, při kterém nadměrná sebevražedná mortalita bude deklarována přes evropskou unii v posledních desetiletích (European Commission, 2024), je pozitivní trend konceptů, které znamenají rozdíly v nárůstu zemí, age groups, genders, a socio-ekonomické ztráty. Suicide mortality byl veden k tomu, aby byl významně higher v východních evropských zemích (19.2%), a centrální evrope (10.1%), kdy byl odnesen do západních evropských zemí (7.5%) (Weaver et al., 2025). To znamená, že se uvolní declining trend smrti mortality, revize regionálních rozdílů, zejména mezi post-socialisty a non-socialisty country, ve srovnání s nepotřebnými pro kontextuální kroky, které se týkají prevence sebevraždy (Makinen, 2000, Lochmannová et al., 2025). Suicide remains a komplexní a multifactorial phenomenon ve tvaru biologického, psychologického, clínicického, sociálního, ekonomického, a kulturního faktoru.

Socioeconomické inequalities continue to play a central role (Lorant et al., 2018, Batty et al, 2018), s individuálními z disadvantaged pozadí, speciálně spolu s nízkými vzdělávacími podmínkami, nezaměstnaností, nebo bydlení v ruské nebo marginalizované (Cairns et al., 2017). Tyto vzory jsou vesměs pronounced among muži, kteří jsou také účtováni pro vaši většinu úplných suicidů (Lorant et al., 2018). Observed regional differences in suicide rates between Eastern and Western European Countries reflection systemic issues in mental health care provision and broader sociocultural factors, including socioeconomic factors (Lorant et al., 2018; Batty et al., 2018); Bogdanov, 2021), nízký přístup k zdravotní péči (Krupchanka and Winkler, 2016; Barbato et al., 2016), high alcohol consumption (Weaver et al., 2025), nebo highher loneliness and social isolation (Gomboc 2. Although sebevražedné razítka v centrálních evropských zemích budou provázeny downward trendem, legace post-komunistů transicí continuí k influence mental zdravých outcomes as jejich redisproportionately high compared to Western Europe, zejména mezi muži a starší (Lochmannová et al., 2). V 2019, centrální evropské země ukazují a substantially highher proportion male suicides (82%) compared to global (69%) a Western European (75%) averages (Lochmannová et al., 2025). While divorce a unemployment jsou strong predictors of suicide in post-socialist countries, in no-socialist contexty, urbanizace a pracovní síla participace žen show a more komplexní relationship (Denney et al., 2015; Stack and Scourfield, 2015; 2015; Kyung; Moreover, ekonomický downturn v roce 2008 byl jako závažný turning point v mnoha zemích, revealing show macroeconomické stressors, zvláště když souvisí s redukcemi v zdravotní zdravotnické službě capacity, může vést k zvýšenému sebevražedné smrti, zvláště among men.

Ostatní faktory, které mohou být aktuálně hrát a role v experimentální psychologické zátěže mají stem z nynější geopolitické situace v Evropě a COVID-19 pandemic. Past velkých historických událostí, které ve tvaru psychologické well-being a sociální integrace, suché jako v Great Depression nebo zdraví pandemických mužů, musí být vidět na impact well-being a sebevražedné rates, vzhledem k extentu těchto účinků depends heavily on broader02 Although no significant increase in suicide rates byl observed globally během period examined prostřednictvím COVID-19 pandemic (Da Cunha Varella et al., 2024), it remains essential to considere potencionální učiněné nebo indirect effects isolation, and economic hardship, on suicidal behavior (Weaver, 2025). longer follow-up period může poskytnout further insight do těchto trendů, zvláště v regionech s omezenou data availability. Enhancing data quality prostřednictvím improved reporting mechanizmy a implementace real-time surveillance systems je crucial for timely and effective suicide prevention and support efforts.

Emerging crises such as ongoing Russo-Ukrainian war conflict also highlight the need pro further research v asociation with suicidal behaviour a increase v psychological distress. A nedávné survey vede k růstu pěti hlavních evropských zemí — jmenovitě United Kingdom, Francie, Německo, Itálie, a Španělsko — mezi 41 % a 55 % respondentů ukazují, že se označuje za jinou světovou válku bez dalšího pět až do roku. likely" (YouGov, 2025). Recent evidence also suggests that tyto conflicts mohou contribute to increased psychological distress speciálně v neighboring Eastern/central European countries, underscoring importance examiningu broader impact z current geopolitical tension a resulting economic a social instability countries (Chudzicka-Czupała et al., 2023).

Cultural and social factors, such as rodinná struktura, religious engagement, and social support networks, are also essential in understanding suicide risk and resilience (Stack, 2021, Denney et al., 2015). Evidence příspěvků, že velká rodina bondů, manželství, a parenthood, zejména matka, jsou protivník proti sebevraždě, zatímco divorce, sociální izolace, a emoční loneliness serve jako významné riziko faktorů (Stack, 2021; Gomboc et2; Gomboc et al.; al., 2022). Tyto findings highlight the critical importance integrace sociálního zabezpečení mechanismů do national suicide prevention strategies. However, mnoho těchto oblastí, suché jako impact parenthood nebo specifických specialistů se vztahují k masculinity a sebevraždě, remain underexplored v velkých stupních evropských studií.

Study Limitations

Tento článek je složen pro severní limitace, které jsou společně v suicide epidemiology research. Souhrnné globální estimaty, naši findingy mohou být učiněny učiněny v datových zprávách a omezené dostupnosti záznamů, zejména v oboru regionů nebo demografických skupin. Pod reportováním sebevražedných osob a koncernu, often due to stigma, kultury factory, nebo procedurální delays v establishing intents cases může být initially classified jako deaths z nedeterminovaných úvah until further investigation is completed (Weaver, 2025). Additionally, recorded causas death in some country má lack sufficient detail k allow precise clasification, který může ovlivnit reliability suicide-specific estimates. Pro example, ve Slovenské republice, rate deaths by suicide je 9.7 na 100,000 inhabitants. Tyto úmysly, že v termínu doby, kdy jsou dokončeny sebevraždy, je situace v České republice, zatímco se blíží most OECD countries (Bražinová, 2024). However, výzkumy ukazují, že některé deaths by se uchýlilo v České republice, jsou kódovány jako úmrtí z determinovaných intentů, které učiní insuficientní evidence při vyšetřování nebo autopsy. Porážka vyšetřování z nedeterminovaného nasazení v České republice je sedmidenní doba, než počítání rány v EU, zatímco v mostě EU země, smrti determinovaného úkonu pro maximum 20% trestného vyšetřování trestného činu, v České republice je uvedeno více než 4 (2).

Implications

To umožňuje globální cíl redukovat sebevraždu mortality jeden až třicet po roce 2030, jako set světové organizace organizací a Spojených států Sustainable Development Goals, pro evropské země adopting multi-level a multidisciplinární opatření je zásadní pro zachování duševního zdraví systému high-risk groups, enhancing surveillance and research, a implementace komunitní-based intervence, které address both individual vulnerabilities and broader social determinants. Only through coordinated action across health, social, economic, and policy sectors can we make meaningful progress in reducing suicide mortality and its profound individual and societal impacts.

To sems that future studies má prospěch z inclusion broader contextual and structural factors such as political conditions, crises, and wars, all of which have been shown to profoundly affect the population's mental health. Pandemic-related factors, suchý as long COVID, increased sociální isolace, ekonomické stresy, a disruptions do zdravotních služeb, mohou být influence suicide trendy ve způsobu, jakým není fully understood (Weaver, 2025). Je to zásadní důležitost, aby se zjistila potenciální vliv na COVID-19 pandemic na úrovni incidence a reporting psychologického stresu, včetně sebevražedného behavioru přes Evropu. Ostatní pod-researched továrna, která může hrát role v sebevraždě behaviour v různých evropských regionech je role přírodního životního prostředí a budova životního prostředí, zahrnující podporu zeleného prostoru, komfortní, a vhodné chůze, jízda na kole, nebo veřejné přepravní spojení mezi. 2021; Helbich et al., 2018) that differs across Europe (Baycan-Levent et al., 2009). Based na findings of their study, model societal, komunity, a individual factors influencing suicide proposed by Smith et al. (2017) should be expanded to incorporate additional determinants. In particular, budova životního prostředí a přístup k zeleným a přírodním prostorám hrají v klíčové úloze ve tvaru zdravých zdraví, včetně suicide behaviour (Jiang et al., 2021; Helbich et al., 2018). The model bude také benefit z inclusion factors such as political conditions, crises, wars, and pandemics, all of which may diminish psychological well-being.

CONCLUSION

Findings reviewed in this study emphasize, že suicide je multifaceted phenomenon influenced by complex interactions. Observed differences v suicide rates mezi východní a západní evropské země mohou odrážet systematické vazby v zdravotních zdravotných provizích a správci socio-kulturních faktorů, včetně socioekonomických faktorů, vysoké stigmatizace zdravotních problémů, nízký přístup k zdravotní péči, finanční péči loneliness and social isolation. Enhanced data collection, longitudinal studies, a stronger zaměření na sociální determinanty, such as loneliness, rodinnou strukturu, cultural a politické transformace, a socio-ekonomické inequality, bude usilovat o podporu WHO cíl redukovat sebevraždu mortality jeden až tři. geopolitical tensions a resulting economic and social instability that may impact suicide rates. Integrace těchto dimensionů do této frameworku bude provide a moře komprehensive understanding of the complex and dynamic interplay mezi environmentální, sociální a politickou determinants of health.

Autoři: Mgr. Laura Hammer Ústav sociální a behaviorální medicíny LF UPJŠ, Košice Mgr. Vladimíra Timková, PhD. Ústav sociální a behaviorální medicíny LF UPJŠ, Košice MUDr. Dagmar Breznoščáková, PhD. Ústav sociální a behaviorální medicíny LF UPJŠ, Košice Mgr. Iveta Nagyová, PhD., FABMR Ústav sociální a behaviorální medicíny LF UPJŠ, Košice

Adresa pro korespondenci: Mgr. Vladimíra Timková, PhD. Ústav sociální a behaviorální medicíny Lékařská fakulta UPJŠ Třída SNP 1, 040 11 Košice vladimira.timkova@upjs.sk

Tato práce byla podporována Agenturou na podporu výzkumu a vývoje na základě Smlouvy č.. APVV-22-0587 a Výzkumnou a inovační autoritou na základě smlouvy č.1 VAIA 09I01-03-V04-00101.

REFERENCES

ALICANDRO G, MALVEZZI M, GALLUS S, et al. 2019. Worldwide trends in suicide mortality z 1990 to 2015 s zaměřením na globální recession time frame. Int J Public Health 64: 785–795.

BAMBRA C, CAIRNS J, et al. 2017. The impact of place on suicidal behaviour. In: Samaritans. Socioeconomic disadvantage and suicidal behaviour. Chapter 2, pp. 8–31.

BARBATO A, VALLARINO M, RAPISARDA F, et al. 2016. Access to mental health care in Europe – consensus paper. European Commission. Available at: https://health.ec.europa.eu/system/files/b46440334311d670c470516e8c24a632 [Date last accessed 2025-02-27].

BATTY GD, RASANEN P, MORTENSEN LH, et al. 2018. Psychosocial characteristics jako potential predictors of suicide in adults. Translational Psychiatry 8(1): 22.

BAYCAN-LEVENT T, VREEKER R, NIJKAMP P, et al. 2009. A multi-criteria hodnocení green spaces in European cities. European Urban and Regional Studies 16(2): 193–213.

BERTUCCIO P, MALVEZZI M, ALICANDRO G, et al. 2024. Global trends in youth suicide od 1990 do 2020. EClinicalMedicine 70.

BOŠNJAK M, BACH MP, KHAWAJE S, et al. 2024. Socioeconomic drivers of suicide rates across European countries. Interdisciplinary Description of Complex Systems 22(2): 228–237.

BRAŽINOVÁ A. 2024. Epidemiologie nepřenosných chorob. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislavě, Lékařská fakulta. ISBN 978-80-223-5678-9. Available at: https://www.fmed.uniba.sk/fileadmin/lf/sluzby/akademicka_kniznica/PDF/Elektronicke_knihy_LF_UK/Epidemiologia_neprenosnych_chorob.pdf

CAIRNS JM, GRAHAM E, BAMBRA C, et al. 2017. Area-level socioeconomic disadvantage and suicidal behaviour in Europe. Social Science & Medicine 192: 102–111.

CANO-MONTALBÁN I, QUEVEDO-BLASCO R, 2018. Sociodemografické variables most se sdružuje se sebevražednými behaviour a sebevražednými metodami v Evropě a Americe: a systematický review. The European Journal of Psychology Applied to Legal Context. Vol. 10, p. 15–25.

DA CUNHA VARELLA AP, RODRIGUES CD, VENTURA A, et al. 2024. Suicide rates before and during the COVID-19 pandemic. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology 59(11): 1897–1905.

DENNEY JT, et al. 2015. Suicide in the city: Characteristics of place really influence risk? Social Science Quarterly 96(2): 313–329.

DURKHEIM E. 2005. Suicide: A study in sociology. Routledge.

EUROPEAN COMMISSION. 2024. Suicide statistics in the EU [online]. Eurostat, 9 září. Available at: https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/edn-20240909-1 [Date last accessed 2025-02-27].

FERREIRA ER, MONTEIRO JD, PIRES MANSO JR, et al. 2019. „Death by economic crisis”: Suicide and self-inflicted injury in the EU. Society a ekonomiky 41(1): 145–164.

FU XL, QIAN Y, JIN XH, et al. 2021. Suicide rates among people with serious mental illness. Psychological Medicine 1–11.

GOMBOC V, KOCJAN GZ, AVSEC A, et al. 2022. Emotional and social loneliness as predictors of suicidal ideation. Community Mental Health Journal 2022: 1–10.

GUNNELL D, LEWIS G, et al. 2005. Studying suicide from the life course perspective. Britská Journal of Psychiatry 187: 206–208.

HELBICH M, BEURS D, KWAN MP, et al. 2018. Natural environments and suicide mortality in the Netherlands. The Lancet Planetary Health 2(3): e134–e139.

HOOK K, BOGDANŮ S, et al. 2021. Mental health care in Eastern Europe and Central Asia. Lancet Regional Health – Europe 10: 100182.

CHUDICKA-CZUPAŁA A, HAPON N, CHIANG SK, et al. 2023. Depression, anxiety a PTSD během Russo-Ukrainian war. Scientific Reports 13: 3602.

JIANG B, SHEN K, SULLIVAN WC, et al. 2021. Built environment and suicide rate. Science of the Total Environment 776: 145750.

KÖNIG D, KUPKA P, HÄFNER S, et al. 2018. Mental health services and national suicide rates. Journal of Affective Disorders 239: 66–71.

KRUPCHANKA D, WINKLER P, et al. 2016. Mental healthcare systems in Eastern Europe. BJPsych International 13(4): 96–99.

KYUNG-SOOK W, et al. 2018. Marital status and suicide: A meta-analysis. Social Science & Medicine 197: 116–126.

LOCHMANNOVÁ A, MÁJDAN M, ŠAFR M, et al. 2025. Suicides in Central Europe 1990–2019. Archives of Medical Research 56(2): 103100.

LORANT V, DEPREZ C, D'HOOR W, et al. 2018. Socioeconomic inequalities in suicide in Europe. Britská kniha o psychiatrách 212(6): 356–361.

LOVERO KL, CAVALLO JE, COHEN LJ, et al. 2023. Suicide in global mental health. Current Psychiatry Reports 25(6): 255–262.

MĚKINEN IH. 2000. Eastern European transition and suicide mortality. Social Science & Medicine 51(9): 1405–1420.

MOTILLON-TOUDIC C, KAVAKCI O, BOYER L, et al. 2022. Social isolation and suicide risk. European Psychiatry 65(1): e65.

NAGHAVI M, GBD SELF-HARM COLLABORATORS. 2019. Burden of suicide mortality 1990–2016. BMJ 364: l94. https://doi.org/10.1136/bmj.l94 [Date last accessed 2025-03-17].

PETERS MDJ, GODFREY C, MCINERNEY P, et al. 2020. Chapter 11: Scoping reviews. In: AROMATARIS E, MUNN Z, eds. JBI Manual for Evidence Synthesis. JBI.

POMPILI M, O'CONNOR RC, VAN HEERINGEN K, et al. 2020. Suicide prevention in the European Region. Crisis 2020.

SMITH KE. 2017. In their own words. In: Dying from Inequality: Socioeconomic Disadvantage and Suicidal Behaviour. Chapter 7, pp. 152–174.

STACK S, SCOURFIELD J, et al. 2015. Recency of divorce, depression, and suicide risk. Journal of Family Issues 36(6): 695–715.

STACK S. 2021. Contributing factors to suicide. Preventive Medicine 152: 106498.

STOCKARD J. 2025. Generational variations in wellbeing. Social Forces. (Advance online).

SURKALIM DL, SZETO ACH, LEE H, et al. 2022. Prevalence of loneliness: Systematic review. BMJ 376.

TURECKI G, BRENT DA, GUNNELL D, et al. 2019. Suicide and suicide risk. Nature Reviews Disease Primers 5(1): 74.

UNITED NATIONS. 2015. Transforming náš svět: The 2030 Agenda for Sustainable Development. Available at: https://sdgs.un.org/2030agenda [Date last accessed 2025-03-27].

WANG X, DEWIDAR O, RIZVI A, et al. 2023. Skupinový review establishes potřebuje pro znalostní guidance on reporting zdravotnictví v observativních studiích. Journal of Clinical Epidemiology 160: 126–140.

WEAVER ND, KIM Y, LEE A, et al. 2025. Global burden of suicide, 1990–2021. The Lancet Public Health 10(3): e189–e202.

WHO. 2020. Mental Health ATLAS 2020. Geneva: World Health Organization. Available at: https://www.who.int/publications/i/item/9789240036703 [Date last accessed 2025-04-21].

WHO. 2021. Suicide worldwide in 2019: Global Health Estimates. Geneva: World Health Organization.

YOUGŮ. 2025. VE Day: Topline výsledky [online]. Available at: https://ygo-assets-websites-editorial-emea.yougov.net/documents/VE_Day_toplines_compiled.pdf [Date last accessed 2025-04-10].