Význam vitamínu D je jedním z nejdiskutovanějších témat současnosti. V nemalé míře se k tomu přičinila i pandemie COVID-19. Základem zdraví je současně i optimální stav vitamínu D. Kromě jeho hlavního významu, udržovat normální hladinu vápníku a vývoj kostí pomocí regulace homeostázy vápníku a fosfátů, má také významné extraskeletální účinky na několik cílových orgánů (Mosca et al., 2023). Vitamin D má obrovský vliv na správné fungování více systémů jako pohybového, imunitního, kardiovaskulárního či nervového. Nízká hladina vitamínu D souvisí se sníženými hodnotami vápníku, důsledkem čehož je nedostatečná mineralizace kostí, která má za následek také vývoj křivice u dětí či osteoporózy u dospělých. Výsledkem nízké hladiny vitaminu D je jednak deformace kostí, ale také vysoká náchylnost ke zlomeninám kostí v důsledku pádů (Zmijewski, 2019). Extraskeletální následky nedostatku vitamínu D mohou být svalová slabost či akutní infekce dýchacích cest. Svůj význam prokázal i během probíhající pandemie COVID-19, kde byl využíván profylakticky i doplněk léčby, což dokazuje i jeho zvýšená preskripce v období pandemie. V mnoha studiích byly prokázány jeho výhody při snižování závažnosti průběhu onemocnění COVID-19 (Bopape et al., 2023).

Vitamin D

Vitamin D je sekosteroid rozpustný v tucích. Známe dvě formy: D2, který produkují rostliny a houby z ergosterolu a D3 se v lidské pokožce syntetizuje z 7-dehydrocholesterolu (7-DHC) působením ultrafialového záření typu B (UVB) ze slunečního světla. UV fotony následně iniciují fotochemickou reakci, při které se 7-DHC mění na provitamin D3; ten se následně prostřednictvím série tepelných izomerizačních procesů přeměňuje na vitamin D3. Vitamin D2 a D3 zůstávají neaktivní, dokud nejsou aktivovány enzymatickou hydroxylací v játrech a ledvinách (Bouilon et al., 2019; Delure et al., 2023).

V játrech se vitamin D hydroxylací přeměňuje na 25-hydroxyvitamin D [25(OH)D], známý jako kalcifediol, který představuje hlavní cirkulující metabolit vitaminu D a slouží jako ukazatel jeho hladiny v organismu. Další hydroxylace probíhá v ledvinách, kde vzniká biologicky aktivní forma – 1,25-dihydroxyvitamin D [1,25(OH)₂D], nazývaný kalcitriol. Ten působí endokrinním způsobem na periferní tkáně a po navázání na receptor vážící vitamin D (Vitamin D Binding Receptor – VDR) se chová jako steroidní hormon (Bouillon et al., 2019).

Intenzivní výzkum vitamínu D vedl k významným poznatkům o jeho molekulárních mechanismech účinku, které potvrdily, že působí jako hormon. Hormonální aktivitu zprostředkovává receptor vitamínu D (VDR), který se účastní více fyziologických procesů a je exprimován ve většině orgánů lidského těla. Vitamin D působí prostřednictvím genomové dráhy – přes jaderný VDR i negenomové dráhy – přes membránový VDR. Pod označením vitamin D se souhrnně uvádějí dvě hlavní izoformy: ergokalciferol (D2) a cholekalciferol (D3), přičemž druhý z nich vzniká neenzymatickou UVB-podmíněnou reakcí citlivou na teplo (Bopape et al., 2023).

Zdroje vitamínu D

Přirozeně je vitamin D obsahem jen malého množství potravin. Nejvýznamnějším zdrojem jsou mastné ryby (např. losos, tuňák, makrela, pstruh) a oleje z rybích jater, vaječný žloutek, sýry, mléčné výrobky, játra (Institute of Medicine, 2011). V rostlinné potravě je výskyt vitamínu D minimální, proto existují doporučení pro umělé obohacení některých potravin jako například u mléčných výrobků či cereálií. Z běžné stravy umíme získat 5 – 18 % z potřebné dávky, což je 50 – 150 IU denně (Bačová a kol., 2019). Některé země pro naplnění potřeb příjmu vitamínu D, obohacují jím potraviny povinně. Například v Kanadě je fortifikace vitamínem D povinná pro mléko a margarín. Ve Spojených státech amerických je fortifikace vitamínem D volitelná buď pro mléko, ovocné šťávy či cereálie (Bendik et al., 2014). Doporučený denní příjem představuje hodnoty 400 – 800 UI. Sérová koncentrace vitamínu D v organismu pro zajištění správného uplatnění biologických účinků vitamínu D je minimálně 30 ng/ml. Za další hlavní a důležitý zdroj je považována expozice slunečnímu záření (Bouillon, 2017; Bačová a kol., 2019).

UVB záření o vlnové délce přibližně 290 – 320 nm proniká do nechráněné kůže a přeměňuje 7-dehydrocholesterol na provitamin D3. Množství syntetizovaného vitamínu D ovlivňuje několik faktorů – zejména roční období, délka dne, zeměpisná poloha, smog a oblačnost, obsah melaninu v pokožce či použití opalovacích krémů. UVB záření navíc neproniká skrz sklo, a proto osoby s tmavší pokožkou nebo starší lidé produkují vitamín D v kůži méně efektivně (Institute of Medicine, 2011). Z důvodu variability jmenovaných faktorů neexistují přesná doporučení určující délku slunění potřebnou k adekvátní syntéze vitamínu D. Několik odborných autorit se však domnívají, že vystavení nekryté pokožky (zejména obličeje, rukou či nohou) slunečnímu záření bez použití opalovacího krému po dobu 0:0 16:00 hodinou, denně nebo alespoň dvakrát týdně, může zajistit dostatečnou tvorbu vitamínu D (Institute of Medicine, 2011; Bouillon, 2017). Za bezpečný postup se považuje pobyt na slunci přibližně 10 minut bez ochranného krému, po kterém následuje aplikace opalovacího přípravku s SPF 15 a vyšším (Bendik et al., 2014).

Doplňky stravy

Vzhledem k rozšířenému výskytu hypovitaminózy vitamínu D a existenci rizikových skupin – jako jsou kojenci, malé děti do 3 let, těhotné ženy či senioři – narůstá celosvětová potřeba a popularita výživových doplňků s obsahem vitamínu D (Lips et al., 2019). Tyto doplňky obsahují buď vitamin D2 nebo D3: vitamin D2 se vyrábí UV ozařováním ergosterolu v kvasinkách, zatímco vitamin D3 vzniká ozařováním 7-dehydrocholesterolu pocházejícího z lanolinu ovčí vlny; dostupná je i veganská forma D3 z lišejníků (Institute of Medicine, 2011). Pro populaci s dostatečnými hladinami vitaminu D se doporučuje denní příjem 800 IU, přičemž při schodku se suplementace obvykle začíná dávkou 1000 IU cholekalciferolu, která může zvýšit koncentraci 25(OH)D v séru přibližně o 10 ng/ml. Na trhu jsou dostupné přípravky vitamínu D ve formě přirozeného vitamínu nebo cholekalciferolu, a to v tekuté i pevné aplikační formě (Bačová et al., 2019).

Intoxikace vitamínem D

K intoxikaci vitamínem D, tzn. hypervitaminóze D, může dojít při jeho nadměrném příjmu. Po zpřístupnění syntetického vitamínu D koncem 20. let minulého století byly již v letech 1928 a 1932 popsány první případy otravy. Hypervitaminóza vitaminu D vede ke vzniku hyperkalcémie (sérové ​​kalcium > 11,1 mg/dl), hyperkalciurie a následné kalcifikaci měkkých tkání. Hyperkalcémie se projevuje různými příznaky – nevolností, zvracením, bolestmi, neuropsychiatrickými poruchami, svalovou slabostí, ztrátou chuti k jídlu, dehydratací, polyurií, žízní či tvorbou ledvinových kamenů – a v závažných případech může způsobit poškození ledvin nebo kardio.

Hypervitaminóza vzniká zejména při nadměrném, nepřiměřeném užívání doplňků vitamínu D; nadměrné vystavování se slunečnímu záření toto riziko nepředstavuje. Rada pro potraviny a výživu (Food and Nutrition Board, FNB) stanovila horní přijatelnou hranici sérových koncentrací 25(OH)D na přibližně 125–150 nmol/l (50–60 ng/ml) (Institute of Medicine, 2011; NIH, 2025).

Důsledky nedostatku vitaminu D a rizikové faktory jeho vzniku

Nedostatek vitamínu D může vzniknout z několika důvodů: nízkým příjmem pod doporučenými hodnotami, omezeným vystavením slunečnímu záření, sníženou schopností ledvin přeměňovat 25(OH)D na aktivní formu nebo nedostatečnou absorpcí vitamínu D v trávicím traktu. Riziko deficitu ze stravy je vyšší u osob s alergií na mléko, intolerancí laktózy, jakož iu ovo-vegetariánů či veganů (NIH, 2025).

Různé studie naznačují, že zejména dětská a dospívající populace je vystavena riziku hypovitaminózy D, zejména v důsledku sedavého způsobu života tráveného převážně v interiérech, spojeného se zvýšeným zájmem o počítače, televizi či chytré telefony. Opatření přijatá během pandemie COVID-19 tento problém ještě znásobila omezením pohybu obyvatelstva na delší období. Zkrácení času stráveného venku snížilo expozici slunečnímu záření, čímž se omezila syntéza cholekalciferolu v nižších vrstvách epidermis, hlavním zdroji vitamínu D. Existují nepotvrzené předpoklady, že nižší hladiny vitamínu D během pandemie mohly přispět ke zhoršení různých onemocnění. Osoby s chronickými stavy, jako jsou obezita, pankreatická onemocnění, epilepsie léčená farmakologicky nebo rakovina, byly přitom vystaveny ještě vyššímu riziku deficitu vitamínu D (Mosca et al., 2023).

Z analýzy 120 pacientů z ambulance všeobecného lékaře pro dospělé vyplývá, že hladina vitamínu D byla sledována z různých důvodů – únavový syndrom, menopauza u žen, andropauza u mužů, RTG nález osteopenie či osteoporózy, revmatická onemocnění, hyperlipoproteanémie fraktur nebo opakované respirační infekce. Vyšetření byli také pacienti s kardiovaskulárními onemocněními. Výsledky ukázaly, že z hlediska hypovitaminózy je nejvíce ohrožena skupina osob ve věku 50 let a více, v níž zároveň existuje vysoké riziko zvýšené kardiovaskulární morbidity a mortality (Bačová et al., 2019).

Prevalence nedostatku vitamínu D

Nedostatek vitamínu D je více autory popisován jako pandemie. Prevalence deficitu se liší v různých částech světa, přičemž odhady naznačují, že až jedna miliarda lidí má nízkou sérovou hladinu vitamínu D (Cashman, 2016; Bačová et al., 2019).

Přesná hranice pro stanovení nedostatku vitamínu D zatím nebyla jednoznačně definována. Po přezkoumání dostupných údajů o potřebě vitaminu D pro správné fungování různých tělesných systémů stanovily Rada pro potraviny a výživu (Food and Nutrition Board, FNB) a Národní akademie věd, inženýrství a medicíny (National Academies of Sciences, Engineering and Medicine, NASEM) sérovou koncentraci (<12 ng/ml) jako hranici nízké hladiny vitaminu D. Koncentrace doporučené pro udržení zdraví jsou uvedeny v Tab. 1.

Tab. 1 Sérové hladiny 25-hydroxyvitaminu D [25(OH)D].

Údaje o nedostatku vitaminu D v Evropské unii vykazují značnou variabilitu. Podle The European Calcified Tissue Society je nedostatek vitamínu D (sérový 25(OH)D < 50 nmol/l nebo 20 ng/ml) v Evropě běžný, přičemž jeho výskyt se liší mezi regiony. Hypovitaminóza D se vyskytuje u méně než 20 % populace v severní Evropě a u 30 – 60 % populace v západní, jižní a východní Evropě. Závažný nedostatek vitaminu D (sérový 25(OH)D < 30 nmol/l nebo 12 ng/ml) postihuje více než 10 % Evropanů, přičemž u starších osob může prevalence schodku dosáhnout až 75 % (Cashman, 2016; Jackuliak et al., 2012). V zemích Blízkého východu je nedostatek vitaminu D přítomen až u 80 % populace (Lips, 2019). Ve Spojených státech amerických trpí nedostatkem vitamínu D přibližně 9 – 18 % populace, přičemž insuficienci vitamínu D (<30 ng/ml nebo <75 nmol/l) má až 75 % obyvatel (Jackuliak et al., 2012). Studie z roku 2022 provedená v Jižní Africe ukázala, že 7,6 % školáků ze sociálně-ekonomicky znevýhodněné oblasti v Kapském Městě mělo nedostatek vitaminu D. Systematický přehled a metaanalýza zahrnující 1 693 studií, z toho 130 studií s 21 676 účastníky z 2 vitaminu D v africké populaci je výrazně vysoká, přičemž průměrně jeden z pěti lidí má sérovou koncentraci kalcifediolu nižší než 30 nmol/l (Bopape et al., 2023)

Vliv vitaminu D na infekční onemocnění respiračního traktu

Potenciál vitamínu D při prevenci a léčbě akutních respiračních onemocnění a jeho imunomodulační účinky jsou předmětem mezinárodního výzkumu. Je známo, že incidenci respiračních infekcí ovlivňuje sezónní variabilita sérových hladin vitaminu D (Smaha et al., 2020). Studie posledního desetiletí naznačují souvislost mezi nedostatkem vitamínu D a vyšším rizikem infekcí. Vitamin D podporuje imunitu zvýšením sekrece antivirových peptidů a působí na fyzickou bariéru, buněčnou i adaptivní imunitu. Nízké sérové ​​hladiny vitamínu D jsou spojeny s vyšším výskytem akutních respiračních infekcí včetně chřipky. Metaanalýza osmi observačních studií uvádí, že osoby s hladinou vitaminu D pod 50 nmol/l (20 ng/ml) mají až o 64 % vyšší riziko komunitní pneumonie (Nurshad, 2020).

Mosca a kol. (2023) zkoumali vliv pandemie COVID-19 na sérové ​​hladiny 25(OH)D u dětí s chronickými onemocněními v pediatrické nemocnici Santobono-Pausilipon v Neapoli, přičemž analyzovali údaje podle věku, pohlaví a ročního období. Do studie byli retrospektivně zařazeni pacienti ve věku 1 měsíc až 17 let, kteří měli během hospitalizace rutinní měření vitamínu D. Respondenti byli rozděleni do skupin „pro COVID“ (11. březen 2019 – 11. březen 2020) a „post COVID“ (březen 2022 – březen). Výsledky ukázaly, že lockdown vedl ke snížení hladin vitamínu D, přičemž hypovitaminóza byla častější u školáků a předškoláků. Skupina „post COVID“ vykazovala vyšší podíl dětí s těžkým deficitem vitamínu D, zejména u dětí s obezitou a respiračními onemocněními. Zajímavým zjištěním bylo, že kojenci si udrželi normální hladiny vitamínu D díky doporučené suplementaci, což pravděpodobně chránilo tuto věkovou skupinu a odpovídalo nízkému procentu respiračních potíží (Mosca et al., 2023).

Několik observačních studií v minulosti prokázalo souvislost mezi nízkou sérovou koncentrací 25(OH)D a vyšším rizikem akutních respiračních infekcí, jejich zvýšenou morbiditou a mortalitou, jakož i častějším rozvojem sepse u kriticky nemocných pacientů. Tyto studie vycházely z pozorování, že výskyt respiračních onemocnění je vyšší v zimních měsících, kdy jsou zároveň nižší hladiny 25(OH)D. Kauzální vztah však nebyl jednoznačně prokázán, protože na zvýšený výskyt respiračních onemocnění v zimě může ovlivňovat řada dalších faktorů, jako například deficit jiných stopových prvků či vitamínů (selen, zinek, vitamín C), omezený pobyt venku či chladnější a vlhčí počasí (Smaha a kol., 202).

V současnosti není možné s jistotou doporučit ani odmítnout užívání vitamínů, minerálů nebo jiných doplňků stravy jako prevenci nebo doplněk léčby při onemocnění COVID-19 či jiných akutních respiračních infekcích. Pro správnou funkci imunitního systému však organismus potřebuje několik vitamínů a minerálů, včetně vitamínu D, vitamínu C nebo zinku, a jejich klinický nedostatek může zvyšovat náchylnost k infekcím. Pandemie COVID-19 vedla k realizaci několika studií zkoumajících potenciální vliv vitaminu D na podporu imunitní funkce a možné snížení rizika závažného průběhu COVID-19 či jiných respiračních onemocnění, jako jsou rýma nebo chřipka.

Několik studií potvrdilo imunomodulační účinky vitamínu D a jeho význam pro udržení imunitní homeostázy. Přesto jsou zapotřebí další kontrolované randomizované studie, které by přesněji objasnily jeho úlohu v imunitní odpovědi při respiračních onemocněních a při prevenci různých akutních infekcí dýchacích cest (Nurshad, 2020).

Navrhovaná opatření

Vzhledem k závažnému nedostatku vitaminu D u méně než 10 % evropské populace vydala Evropská společnost pro kalcifikované tkáně (ECTS) doporučení pro pravidelné sledování sérových hladin 25(OH)D prostřednictvím standardizovaných programů u rizikových skupin, mezi něž patří malé děti, dospívající, těhotné ženy, starší lidé a nezápadní přistěhovalci. ECTS doporučuje ke zlepšení stavu vitamínu D fortifikaci potravin – například přidáváním vitamínu D do mléčných výrobků, chleba či obilovin – s dohledem a kontrolou kvality, aby se předešlo intoxikaci, jakož i užívání doplňků vitamínu D zejména u rizikových skupin populace (Lips et al., 2019).

Závěr

Vitamin D je esenciální pro zdraví kostí, imunitní funkci a celkovou homeostázu organismu. Nedostatek vitamínu D je celosvětově rozšířen a postihuje různé věkové a rizikové skupiny, zejména děti, starší lidi, těhotné ženy a osoby s chronickými onemocněními. Nedostatek může vést k osteoporóze, svalové slabosti, zvýšenému riziku infekcí a dalším zdravotním komplikacím. Současné důkazy naznačují, že vitamin D má imunomodulační účinky a může ovlivnit průběh respiračních onemocnění, přestože kauzální vztah ještě nebyl jednoznačně prokázán. Doporučení odborných společností zdůrazňují pravidelné monitorování hladin 25(OH)D u rizikových skupin, fortifikaci potravin a doplňkovou suplementaci v případech nedostatku. Udržování optimálních hladin vitamínu D je klíčové pro podporu zdraví kostí, imunitního systému a prevenci komplikací spojených s jeho deficitem.

Autoři: Mgr. Klaudia Šulc, MPH Oddělení epidemiologie, Penta Hospitals SK, a.s., Bratislava prof. Mgr. MUDr. Erik Dorko, PhD., MPH, MBA Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, UPJŠ LF, Košice

Práce podporovaná grantovými projekty KEGA Ministerstva školství, výzkumu, vývoje a mládeže Slovenské republiky č.j. 001UPJŠ-4/2024 a čj. 003UPJŠ-4/2024.

Použitá literatura

BAČOVÁ, Ivana – BACHLEDOVÁ, S. – GÁBOROVÁ, M. et al. 2019. Nedostatek vitaminu D u dospělé populace a jeho souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními. In Ateroskleroza. ISSN 1335-2253, 2019, XXIII (1-2), 1258-1264.

BENDIK, Igor – FRIEDEL, Angelika – ROOS, F. Franz et al. 2014. Vitamin D: a kritické a essentiální mikronutrient pro lidské zdraví. In Frontiers in Physiology. ISSN 1664-1078, 2014, 5, 248.

BOPAPE, Phegane G. - WAGENAAR, Chrisna- POKA, Madan et al. 2023 Vitamin D doplnění in post-pamdemic era: A narrative review. In South African family practice. ISSN 2078-6204, 2023, 65(1), 5752.

BOUILLON, Roger. 2017. Komparativní analýza nutričních guidelines pro vitamin D. 2017. In Nature reviews endocrinology. ISSN 1759-5037, 2017, 13(8), 466-479.

BOUILON, Roger – MARCOCCI, Claudio et al. 2019. Skeletal and extraskeletal actions of vitamin D: current evidence and outstanding quastions. In Endocrine reviews. ISSN 1945-7189, 2019, 40(4), 1109-1151.

CASHMAN, D. Kevin, et al. 2016. Vitamin D deficiency in Europe: pandemic? V American Journal of Clinical Nutrition. ISSN 1938-3207. 2016, 103(4), 1033-1044.

DELURE, Charlotte - SPEECKAERT, M. Marijin. 2023. Vitamin D a Vitamin D-Binding protein in health and disease. In International Journal of Molecular Sciences. ISSN 1422 0067, 2023, 24(5), 4642.

JACKULIAK, Peter - PAYER, Juraj. 2012. Význam vitamínu D v diabetologii. In Via practica. ISSN 1339-424X. 2012, 9(5), 201-204.

LIPS, Paul – CASHMAN, D. Cashman – LAMBERG-ALLARDT Christel, et al. 2019. Současný vitamín D status v evropských a středních zemích a strategiích pro prevenci vitamínu D deficience: pozice statementu evropského sociálního zabezpečení sociální společnosti. In Clinical and translational endocrinology z celého světa. ISSN 1479-683X, 2019, 180(4), 23-54.

MOSCA, Caterina – COLUCCI, Angelo – SAVOIA, Fabio et al. 2023. Vitamin D Levels v pre- a post-COVID-19 pandemic periods a related confinement at pediatric age. In Nutriens. ISSN 2072 6643, 2023, 15(9), 2089.

Institute of Medicine (US) Doporučení pro dieta Reference Intakes for Vitamin D and Calcium; Ross AC, Taylor CL, Yaktin AL, et al., editory. Dietary Reference Intakes pro Calcium a Vitamin D. Washington (DC): Národní akademie Press (US); 2011. 3, Overview of Vitamin D. Dostupné na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK56061/

National Institutes of Health. Vitamin D. [online]. USA: NIH [cit. 2025-07-08]. Dostupné na internetu: https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminD-HealthProfessional/#en1

NURSHAD, Ali. 2020. Role if vitamin D v prevenci COVID-19 infection, progression and severity. In Journal of Infection and Public Health. ISSN 1876-035X. 2020, 13(10), 1373-1380.

SMAHA, Juraj - KUŽMA, Martin - JACKULIAK, Peter a kol. 2020. Sumplementace vitaminu D jako důležitý faktor v prevenci a léčbě onemocnění COVID-19: Jaké máme důkazy? In Vnitřní lékařství. ISSN 1801-7592, 2020, 66(8), 494-500.

ZMIJEWSKI, A. Michal. 2019. Vitamin D and human health. In International Journal of Molecular Sciences. ISSN 1422 0067, 2019, 20(1), 145.