Muskuloskeletální onemocnění jsou onemocnění pohybového systému, který zahrnuje svaly, kosti, klouby a přilehlé pojivové tkáně. Poškození podpůrně-pohybové soustavy zahrnují více než 150 různých stavů, které muskuloskeletální systém postihují, a jsou charakterizovány poruchami svalů, kostí, kloubů a přilehlých pojivových tkání, které vedou k dočasným nebo celoživotním omezením fungování. Muskuloskeletální poškození jsou typicky charakterizována bolestí, často přetrvávající, omezeními mobility a obratnosti, což snižuje schopnost lidí pracovat, resp. vede k předčasnému odchodu z práce, nižší úrovni blahobytu a snížené schopnosti účastnit se života ve společnosti. Bolest, která se vyskytuje v pohybovém aparátu, je nejběžnější formou nerakovinné bolesti.
Onemocnění pohybového aparátu jsou hlavním přispěvatelem ke zdravotnímu postižení na celém světě, přičemž bolesti v dolní části zad jsou jedinou hlavní příčinou zdravotního postižení ve 160 zemích. V důsledku růstu populace a stárnutí se počet lidí žijících s muskuloskeletálními onemocněními a souvisejícími funkčními omezeními rychle zvyšuje.
Muskuloskeletální onemocnění se vyskytují během celého života – od dětství až po vyšší věk. Sahají od stavů, které vznikají náhle a jsou krátkodobé (jako jsou zlomeniny, podvrtnutí a napětí, spojené s bolestí a omezeními fungování), až po dlouhodobé stavy, jako je chronická primární bolest v dolní části zad a osteoartritida.
Muskuloskeletální onemocnění zahrnují stavy, které ovlivňují:
- klouby, kterými jsou například osteoartritida, revmatoidní artritida, psoriatická artritida, dna, spondyloartritida;
- kosti, například. osteoporóza, osteopenie as ní spojené zlomeniny z křehkosti, traumatické zlomeniny;
- svaly, například. sarkopenie;
- více oblasti těla nebo systémy, jako jsou regionální (např. bolest zad a krku) a rozšířené (např. fibromyalgie) bolestivé stavy,
- zánětlivá onemocnění, jako jsou onemocnění pojivové tkáně a vaskulitida, které mají muskuloskeletální projevy, například systémový lupus erythematodes, nebo amputace v důsledku onemocnění nebo traumatu.
Onemocnění pohybového aparátu jsou také největším přispěvatelem ke globální potřebě rehabilitace. Patří mezi největší přispěvatele k potřebě rehabilitačních služeb u dětí a představují přibližně dvě třetiny všech dospělých, kteří potřebují rehabilitaci. Muskuloskeletální stavy často koexistují s jinými nepřenosnými onemocněními a zvyšují riziko vzniku jiných nepřenosných onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění. Lidé s muskuloskeletálními stavy jsou také vystaveni vyššímu riziku vzniku problémů duševního zdraví.
Výskyt
Nedávná analýza údajů Global Burden of Disease (GBD) z roku 2019 ukázala, že přibližně 1,71 miliardy lidí na celém světě žije s muskuloskeletálními onemocněními včetně bolesti v dolní části zad, bolesti krku, zlomenin, jiných zranění, osteoartritidy, amputace a revmato. Zatímco prevalence onemocnění pohybového aparátu se liší podle věku a diagnózy, postižení jsou lidé všech věkových kategorií po celém světě. Z hlediska počtu lidí jsou nejvíce postiženy země s vysokými příjmy – 441 milionů, za nimi následují země v regionu západního Tichomoří se 427 miliony, v regionu jihovýchodní Asie s 369 miliony postižených. Muskuloskeletální onemocnění jsou také největším přispěvatelem k letům života se zdravotním postižením (YLD) na celém světě s přibližně 149 miliony YLD, což představuje 17 % všech YLD na celém světě.
Bolesti v dolní části zad jsou hlavním přispěvatelem k celkové zátěži muskuloskeletálních stavů (570 milionů převládajících případů na celém světě, což je zodpovědné za 7,4% globálních YLD). Mezi další faktory, které přispívají k celkové zátěži muskuloskeletálních onemocnění, patří zlomeniny u 440 milionů lidí na celém světě (26 milionů YLD), osteoartritida (528 milionů lidí; 19 milionů YLD), bolest krku (222 milionů lidí; 22 milionů YLD), amputace (1); revmatoidní artritida (18 milionů lidí; 2,4 milionu YLD), dna (54 milionů lidí; 1,7 milionu YLD), jiná onemocnění pohybového aparátu (453 milionů lidí; 38 milionů YLD).
Zatímco prevalence onemocnění pohybového aparátu se zvyšuje s věkem, postižení jsou i mladší lidé, často během let s nejvyšším příjmem. Například dětské autoimunitní zánětlivé stavy, jako je juvenilní artritida, ovlivňují vývoj dětí, zatímco bolest v dolní části zad je hlavním důvodem předčasného odchodu z pracovního poměru. Společenský vliv předčasného odchodu do důchodu z hlediska přímých nákladů na zdravotní péči a nepřímých nákladů (tj. absence v práci nebo ztráty produktivity) je obrovský. Prognózy ukazují, že počet lidí s bolestmi v dolní části zad se v budoucnu zvýší a ještě rychleji v zemích s nízkými a středními příjmy.
Příčina poruch podpůrně-pohybové soustavy
Když je člověk vystaven rizikovým faktorům poškození podpůrně-pohybové soustavy, začne být unavený. Když únava překročí regenerační systém těla, vyvine se u něj nerovnováha pohybového aparátu. Postupem času, kdy únava nadále předbíhá zotavení a přetrvává nerovnováha pohybového aparátu, vzniká muskuloskeletální porucha. Tyto rizikové faktory lze rozdělit do dvou kategorií:
- ergonomické rizikové faktory související s prací a
- individuální rizikové faktory.
Individuální rizikové faktory
Lidské bytosti jsou vícerozměrné. Pokud se omezíme na jedinečnou příčinu poškození podpůrně-pohybové soustavy, omezíme naši schopnost vytvořit strategii prevence, která se bude týkat vícerozměrného pracovníka. Musíme se zabývat rizikovými faktory na pracovišti i individuálními rizikovými faktory. Jednotlivé rizikové faktory zahrnují:
- Špatné individuální pracovní postupy. Pracovníci, kteří používají špatné pracovní postupy, mechaniku těla a zvedací techniky, zavádějí zbytečné rizikové faktory, které mohou přispět k poškození podpůrně-pohybové soustavy. Tyto nesprávné praktiky vytvářejí zbytečný stres v jejich tělech, který zvyšuje únavu a snižuje schopnost jejich organizmu správně se zotavit.
- Špatné celkové zdravotní návyky. Pracovníci, kteří nadměrně kouří, pijí, jsou obézní nebo vykazují množství dalších špatných zdravotních návyků, se vystavují riziku nejen muskuloskeletálních poruch, ale i jiných chronických onemocnění, které zkrátí jejich zdraví.
- Špatný odpočinek a zotavení. Poškození podpůrně-pohybové soustavy se vyvíjejí, když únava překročí systém obnovy pracovníků, což způsobí nerovnováhu pohybového aparátu. Pracovníci, kteří nedostanou přiměřený odpočinek a zotavení, se vystavují vyššímu riziku.
- Špatná výživa, kondice a hydratace. V rozvinutých zemích je alarmující počet lidí podvyživených, dehydrovaných a na takové špatné úrovni fyzické zdatnosti, že vycházení po jednom schodišti mnohým lidem vyrazí dech. Pracovníci, kteří se nestarají o své tělo, se vystavují vyššímu riziku vzniku muskuloskeletálních a chronických zdravotních problémů.
Vystavení těmto individuálním rizikovým faktorům staví pracovníky na vyšší úroveň rizika poškození podpůrně-pohybové soustavy.
Rizikové faktory související s prací
Design pracoviště hraje klíčovou roli při rozvoji poškození podpůrně-pohybové soustavy. Když je pracovník požádán, aby vykonával práci, která je mimo schopnosti a omezení jeho těla, žádá se od něj, aby ohrozil svůj pohybový aparát. V těchto situacích nám objektivní hodnocení návrhu pracoviště (resp. konkrétního pracovního místa) říká, že systém obnovy organismu pracovníka nebude schopen držet krok s únavou, která bude způsobena vykonáním práce. Hodnocení nám řekne, že jsou přítomny ergonomické rizikové faktory, pracovníkovi hrozí rozvoj nerovnováhy pohybového aparátu a tím pádem se muskuloskeletální porucha stává bezprostřední realitou.
Rizikové ergonomické faktory
Existují tři primární ergonomické rizikové faktory:
- Časté opakování úkolů. Mnohé pracovní úkoly a cykly mají opakující se charakter a jsou často řízeny hodinovými nebo denními výrobními cíli a pracovními procesy. Vysoké opakování úloh v kombinaci s jinými rizikovými faktory, jako je vysoká síla a/nebo nepříjemné polohy, může přispět k tvorbě poškození podpůrně-pohybové soustavy. Úloha se považuje za vysoce opakující se, je-li doba cyklu 30 sekund nebo méně.
- Silná námaha. Mnoho pracovních úkolů vyžaduje vysoké silové zatížení lidského těla. Svalová námaha se zvyšuje v reakci na vysoké požadavky na sílu, čímž se zvyšuje související únava, která může vést k poškození podpůrně-pohybové soustavy.
- Opakující se nebo trvalé nevhodné držení těla. Nepříjemné držení těla klade nadměrnou sílu na klouby a přetěžuje svaly a šlachy kolem postiženého kloubu.
Klouby těla jsou nejúčinnější, když pracují nejblíže střednímu pohybu kloubu. Riziko poškození podpůrně-pohybové soustavy se zvyšuje, pokud se s klouby pracuje mimo tento střední rozsah opakovaně nebo po delší časové období bez přiměřené doby na zotavení.
Vystavení těmto rizikovým faktorům na pracovišti vystavuje pracovníky vyšší úrovni rizika poškození podpůrně-pohybové soustavy. Vysoké opakování úkolů, silná námaha a opakující se/trvalé nepříjemné držení těla unavují tělo pracovníka nad rámec jeho schopnosti zotavit se, což vede k muskuloskeletální nerovnováze a případně poškození podpůrně-pohybové soustavy.
Podle legislativy ČR je kombinace nevhodných pracovních rizikových faktorů a ergonomické zátěže uvedena jako dlouhodobá nadměrná jednostranná zátěž horních končetin – což je složka fyzické zátěže horních končetin, která může způsobit nadměrné zatížení horních končetin a může vést k poškození zdraví, včetně rozvoje nemoci z dlouhodobého, nadměrného. Míra zátěže horních končetin při působení dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže závisí na: a) doby expozice a zařazování zotavovacích přestávek v práci na zotavení od dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže horních končetin, které spolu s dalšími podmínkami ovlivňují dlouhodobou únosnost zátěže, b) svalové síly, která spolu s dalšími podmínkami ovlivňuje nadměrnost zátěže, c) frekvence pohybů, polohy horních končetin a jednotvárnosti pracovních úkonů, které spolu s dalšími podmínkami ovlivňují jednostrannost zátěže.
Závěr
Pokud chceme položit základy strategie prevence poškození podpůrně-pohybové soustavy, je důležité pochopit, co jsou poškození podpůrně-pohybové soustavy a co je způsobuje. Díky těmto znalostem budeme moci co nejefektivněji vyčlenit svůj čas, pozornost a zdroje, abychom předešli poškozením podpůrně-pohybové soustavy.
V případě, že pracovník používá špatnou pracovní praxi, má špatné zdravotní návyky, nedostane přiměřený odpočinek a zotavení a nestará se o své tělo s dobrým stravovacím a kondičním režimem, je vystaven většímu riziku únavy, která předčí jejich regenerační systém. Špatný celkový zdravotní profil je vystavuje většímu riziku vzniku nerovnováhy pohybového aparátu, případně poškození podpůrně-pohybové soustavy.
Autoři: *MUDr. Jana Popaďáková, Neurologické oddělení, Nemocnice Svět zdraví Vranov nad Topľou doc. MUDr. Květoslava Rimárová, CSc., Mim. prof., Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, UPJŠ v Košicích prof. MUDr. Erik Dorko, PhD., MPH., Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, UPJŠ v Košicích Mgr. Lívia Kaňuková, Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, UPJŠ v Košicích***
Práce podporovaná 2 grantovými projekty KEGA Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu ČR KEGA: KEGA 008 UPJŠ-4/2020; KEGA 010UPJŠ-4/2021.
Seznam bibliografických odkazů
CIEZA, A., CAUSEY, K., KAMENOV, K., HANSON, S. W., CHATTERJI, S., & VOS, T. (2021). Globální odhady potřeby rehabilitace na základě studie Global Burden of Disease 2019: systematická analýza studie Global Burden of Disease Study 2019. Lancet, 396(10267), 2006–2017.
WILLIAMS A, KAMPER SJ, WIGGERS JH, O'BRIEN KM, LEE H, WOLFENDEN L, YOONG SL, ROBSON E, MCAULEY JH, HARTVIGSEN J, WILLIAMS CM. Muskuloskeletální stavy mohou zvýšit riziko chronických onemocnění: systematický přehled a metaanalýza kohortních studií. BMC Lékařství 2018;16:167
HARTVIGSEN J, HANCOCK MJ, KONGSTED A et al. Což je bolest v dolní části zad a proč musíme věnovat pozornost. Lancet 2018; 391: 2356–67.
Vyhláška MZ ČR č.j. 542/2007 Sb. o podrobnostech o ochraně zdraví před fyzickou zátěží při práci, psychickou pracovní zátěží a senzorickou zátěží při práci.