Stárnutí je charakteristické naakumulováním změn, kterým organismus podléhá v průběhu času. Změny ve struktuře a funkcích organismu se nejčastěji projevují poklesem výkonnosti jedince, polymorbiditou a jeho zvýšenou zranitelností [1]. Kromě toho stárnutí ovlivňuje subjektivní vnímání sociální situace samotných seniorů, i kvalitu jejich života (quality of life – QOL) [2]. Potřeba zkoumat kvalitu života starších dospělých a identifikace faktorů, které ovlivňují jejich život, vychází z nárůstu průměrné délky života světové populace, což je jedním z nejdůležitějších problémů veřejného zdravotnictví a státní politiky. Souběžným problémem je nutnost zajistit dobré životní podmínky pro starší lidi a udržet kvalitu života i ve vyšších věkových skupinách [3].

Základní definicí kvality života je definice Světové zdravotnické organizace z roku 1996, která popisuje QOL jako subjektivní vnímání jednotlivce své pozice v životě v kontextu kultury a hodnot společnosti, ve které žije, ve vztahu k jeho cílům a očekáváním. Toto vnímání je ovlivňováno jeho fyzickým a psychickým zdravím, úrovní nezávislosti, vztahy, ale i environmentálními faktory a osobními přesvědčeními [4]. Obecně je kvalita života chápána jako interakce mnoha faktorů – sociálních, zdravotních, ekonomických, environmentálních, které společně ovlivňují jednotlivce i populace [5]. Protože se QOL prolíná více disciplínami a má mnoho dimenzí, resp. oblastí, může být kvalita života v jistých oblastech uspokojivá, v jiných naopak nedostačující [6].

Domácí zdravotní péče zvyšuje kvalitu života tím, že seniorům umožňuje život v domácích podmínkách, což je výrazně preferováno před pečovatelskou péčí v institucích, jako jsou například zařízení pro seniory. Senioři tak mohou žít kvalitnější a šťastnější život, protože jsou ve svém známém domácím prostředí [7]. V případě zhoršení zdravotního stavu seniora a následné odkázanosti na pomoc jiných, případně po vyčerpání ostatních možností pomoci, přichází na řadu institucionální péče. Udržení co nejvyšší kvality života i ve vyšším věku by mělo být primárním cílem zařízení, která seniorům potřebnou péči poskytují [8].

COVID-19 obzvláště závažně probíhal právě u starších jedinců, u kterých je kromě vysokého věku přítomno několik komorbidit, které zvyšují riziko závažného průběhu onemocnění a závažných komplikací v důsledku infekce SARS-CoV-2 [9]. Walle-Hansen et al. (2021) zkoumali dlouhodobé následky po překonání COVID-19 na HRQOL (kvalitu života související se zdravím). Více než polovina 60letých a starších účastníků studie uvedlo pokles kvality života šest měsíců od přijetí do nemocnice. Nejčastěji hlášenými změnami byla zhoršená schopnost vykonávat činnosti každodenního života, snížená pohyblivost, větší bolest a nepohodlí. Až 43 % účastníků zaznamenalo negativní změnu v kognitivních funkcích v porovnání s obdobím před hospitalizací kvůli onemocnění COVID-19 [10].

Cílem příspěvku je ověření spokojenosti s kvalitou života a zdravím u starších dospělých (60+) žijících doma a v sociálních zařízeních před pandemií, během pandemie COVID-19, resp. během lockdownu a v současnosti (v době vyplňování dotazníku respondentem).

Materiál a metodika

Sběr údajů. Pro sběr dat jsme použili Dotazník kvality života seniorů, který vznikl v rámci projektu AURORA – Active aging-healthy lifestyle – mezinárodní trilaterální spolupráce s Univerzitou Palackého v Olomouci a Univerzitou Rovira i Virgili ve Španělsku. Vyplnění dotazníku bylo dobrovolné a plně anonymní. Do databáze byly zařazeny pouze dotazníky, které měly uvedené věk a pohlaví respondenta. Výsledný vzorek tvořili respondenti s věkem nad 60 let. V dotazníku jsme sledovali demografické údaje, změnu životního stylu, kvality života a zdraví. Otázky týkající se komponent kvality života byly formovány do tří časových období: před pandemií, v době lockdownu a po ukončení lockdownu (v současnosti). Data jsme sbírali formou online distribuce dotazníků (google forms) pomocí Asociace univerzit třetího věku od dubna 2022 do začátku června 2022. Respondenti navštěvující UTV v našem vzorku reprezentují starší dospělou populaci žijící ve svém domově. Druhá fáze sklizně probíhala od července do listopadu 2022 přímo v sociálních zařízeních, ve kterých jsou senioři ubytováni, resp. v seniorském centru volného času. Výsledné kohorty tak tvořily respondenti/tky žijící/e doma a v zařízení pro seniory (ZPS).

Druh a popis dotazníku. Pro hodnocení spokojenosti s kvalitou života a zdravím měli respondenti k dispozici položky likertovského typu: velmi nespokojená/ý - nespokojená/ý - ani spokojená/ý ani nespokojená/ý - spokojená/ý - velmi spokojená/ý. Jelikož jsme nepracovali se standardizovanými likertovými škálami, pracovali jsme s jednotlivými položkami jako s pořadovými proměnnými s využíváním neparametrické statistiky. V případě, že respondent neuvedl nebo nechtěl uvést odpověď na určitý typ otázky, pracovali jsme s daným počtem odpovědí, proto se iv některých parametrech vyskytují rozdílné celkové počty.

Statistické zpracování dat. Databázi jsme zpracovali v programu IBM SPSS Statistics. Rozdíly mezi jednotlivými obdobími (před pandemií, v době lockdownu, v současnosti) testovaných proměnných (spokojenost se zdravím a s kvalitou života) jsme ověřovali Friedmanovým testem s následným použitím Wilcoxonova testu. Pro ověření rozdílů v nezávislé proměnné (místo pobytu) jsme použili Mann-Whiteney U test.

Výsledky

Výzkumný vzorek. Výsledný výzkumný vzorek tvoří 436 dotazníků od seniorů navštěvujících UTV, volnočasové centrum a seniorů žijících v sociálních zařízeních. Z celkového počtu 436 respondentů bylo 330 žen a 96 mužů (Tabulka 1). Průměrný věk respondentů je 72 let (SD 7,34), z toho u žen je průměrný věk 71,95 (SD 7,42; min 60; max. 99) a u mužů 72,18 (SD 7,07; min 61; max. 93). Nejvyšší podíl tvořily osoby se středním vzděláním (46,8 %) a s vysokoškolským vzděláním (39,2 %). V partnerském svazku žilo 62,8 % respondentů (vdané/ženatí, partnerský svazek); 37,2 % bylo nezadáno (svobodné/í, žijí odděleně, rozvedené/í, ovdovělé/í). Více než dvě třetiny respondentů (68,1 %) žilo stále ve svém domácím prostředí, a 31,9 % žilo v sociálním zařízení (Tabulka 1).

Tabulka 1 Charakteristiky výzkumného vzorku

Kvalita života. Zjišťovali jsme, zda během lockdownu došlo u seniorů ke zhoršení spokojenosti s kvalitou života a se zdravím, a zda je v současnosti spokojenost s kvalitou života a se zdravím u seniorů lepší než během lockdownu. Výsledky Friedmanova testu (Tabulka 2) pro spokojenost s kvalitou života nám odhalily, že je přítomen statisticky významný rozdíl mezi obdobími (QOL před pandemií > v současnosti > v době lockdownu; průměrné hodnocení 2,41 > 2,05 > 1,54; p=0,000). Následné testování ukázalo, že signifikantní rozdíly ve spokojenosti s kvalitou života jsou přítomny mezi všemi třemi obdobími. Přítomné rozdíly ve spokojenosti s kvalitou života před pandemií, během lockdownu a v současnosti jsou statisticky významné (p=0,000). Naše analýza potvrdila, že skutečně došlo během lockdownu ke zhoršení spokojenosti s kvalitou života, a jejímu následnému zlepšení v současnosti, ale ne na úroveň před pandemií (Tabulka 3).

Tabulka 2 Výsledky Friedmanova testu pro spokojenost s kvalitou života a zdravím

Zdraví. Z analýzy vyplynulo (Tabulka 2), že rozdíly ve spokojenosti se zdravím před pandemií, v době lockdownu a v současnosti jsou přítomny (Zdraví před pandemií > v současnosti > v době lockdownu; průměrné skóre 2,24 > 1,91 > 1,80;); Následný test odhalil statisticky významné rozdíly pouze mezi obdobími před pandemií – v lockdownu a před pandemií – v současnosti. Rozdíly ve spokojenosti se zdravím mezi lockdownem a současností byly statisticky nevýznamné. Podle očekávání se tedy subjektivní spokojenost se zdravím během lockdownu snížila (p=0,000), a následně v současnosti se zvýšila, výsledek však není signifikantní (p=0,075). Zároveň je zdraví v současnosti hodnoceno signifikantně nižší než před pandemií (Tabulka 3).

Tabulka 3 Wilcoxonův test pro spokojenost s kvalitou života a se zdravím před pandemií, v době lockdownu a v současnosti

Místo pobytu. Spokojenost s kvalitou života a se zdravím v jednotlivých obdobích jsme porovnali u starších dospělých i podle toho, zda žijí doma (sami nebo s rodinou) nebo v zařízení pro seniory (ZPS) (Tabulka 4). Zdá se, že kvalita života se signifikantně lišila podle místa pobytu pouze před pandemií COVID-19 (p=0,000), ve prospěch bydlení ve svém domácím prostředí. Během lockdownu (p=0,369) a v současnosti (p=0,571) rozdíly nebyly přítomny.

Zdravotní hodnocení respondentů se však signifikantně lišilo ve všech třech obdobích (p=0,000, resp. p=0,011). Seniorky a senioři, kteří žili doma, hodnotili své zdraví lépe než ti, kteří žijí v sociálním zařízení pro seniory (Tabulka 4).

Tabulka 4 Výsledky Mann-Whiteney U testu pro rozdíly ve spokojenosti s kvalitou života a zdravím u starších dospělých žijících doma a v zařízení pro seniory

Diskuse a závěr

Naše předpoklady se potvrdily pouze částečně. Předpokládali jsme, že během lockdownu se změnila spokojenost s QOL k horšímu, a následně se zlepšila v současnosti. To se skutečně potvrdilo, respondenti udávali horší spokojenost s kvalitou života během lockdownu než před pandemií i jako v současnosti. Kvalita života v současnosti se ale nezlepšila až na úroveň spokojenosti před pandemií.

Subjektivní zdravotní hodnocení se během jednotlivých období měnilo. Signifikantně se spokojenost se zdravím změnila k horšímu během lockdownu. A i když se v současnosti mírně zlepšila oproti lockdownu, výsledek není statisticky významný. Zdravotní hodnocení se však signifikantně liší i mezi obdobími před pandemií a v současnosti, jelikož se současné zdraví nezlepšilo zpět na úroveň před pandemií.

K podobným závěrům přišli i Colucci et al. (2022), lockdown během COVID-19 měl negativní vliv na kvalitu života starších lidí, vnímané zdraví a pohodu [11]. Podle Cocuzzo et al. (2022) měl lockdown také mnohočetné negativní důsledky pro kvalitu života starších lidí, ai přes vakcíny, jsme stále ještě daleko od toho, abychom dokázali seniorům zaručit QOL jako před pandemií COVID-19[12].

Dále jsme předpokládali, že QOL se bude statisticky významně lišit u seniorů žijících v sociálních zařízeních a u seniorů žijících doma. To však platilo pouze pro QOL před pandemií. Kvalita života se statisticky významně nelišila mezi staršími dospělými žijícími ve svém domácím prostředí a v institucionální péči během lockdownu ani v současnosti.

Výsledky si vysvětlujeme tak, že vliv, který má místo pobytu na kvalitu života, je pravděpodobně pro naše respondenty menší než vliv lockdownu během pandemie COVID-19. Proto při hodnocení spokojenosti s QOL během pandemie pravděpodobně místo pobytu nebylo významným determinujícím faktorem pro naše respondentky a respondenty. Negativní vliv protipandemických opatření mohl překrýt potenciální negativní vliv místa pobytu. Je však sporné, proč se toto hodnocení neliší v současnosti. Může to souviset s přetrvávajícími následky zhoršené QOL i zdraví, které se ještě nestihly vrátit na původní úroveň.

I Kubíčková et al. (2019) pozorovali, že životní spokojenost českých seniorů závisí na místě pobytu jednotlivce, konkrétně negativní vliv má pobyt v zařízení pro seniory nebo v sociálním zařízení. Kromě toho je důležitým faktorem to, zda žijí sami. Nejhůře jsou na tom ti jednotlivci, kteří žijí v sociálních zařízeních a žijí sami[13] . Trybusińska, Saracen (2019) uvádějí, že až 40 % obyvatel domovů důchodců projevuje pocit osamělosti, přičemž čím větší je osamělost, tím nižší je kvalita života [14] .

Podle Talarské et al. (2018) faktory jako potíže s pohybem mimo domov, inkontinence moči a zapomnětlivost ovlivňovaly potřebu 24-hodinové péče, míru nezávislosti, riziko pádů a kvalitu života [15] . Z tohoto hlediska je pochopitelné, že kvalita života může být u starších dospělých žijících v institucionální péči horší než u těch, kteří žijí doma a jsou v lepším zdravotním stavu. A naopak senior, který je na tom zdravotně dobře, nemá potřebu 24hodinové péče ani bydlení v ZPS. V našem vzorku byla spokojenost se zdravím hodnocena hůře u starších dospělých žijících v ZPS než doma ve všech třech obdobích.

I přesto, že se rozdíl v kvalitě života mezi seniory a seniorkami žijícími doma a v sociálním zařízení potvrdil pouze před pandemií, je třeba přezkoumat, které determinanty jsou zodpovědné za to, že k tomu dochází, a implementovat intervence pro snížení nerovností, jelikož není vyloučeno, že tyto nerovnosti stále přetrvávají. Jelikož náš výzkum byl průřezovou studií, nemůžeme posoudit, zda horší kvalitu života v ZPS způsobil horší zdravotní stav a životní podmínky, které determinovaly přesun seniora do ZPS, nebo se QOL zhoršila až během pobytu v ZPS.

Naše výsledky ukázaly, že v souladu s jinými studiemi se spokojenost s kvalitou života a se zdravím během pandemie COVID-19 zhoršila. Je nutné zavádět taková opatření během krizových situací, která by zajistila co nejvyšší stabilitu kvality života a zdraví starší dospělé populace.

Limitace

Hlavní limitací naší práce je průřezový design studie, který mohl způsobit zkreslení ve výpovědích respondentů při potřebě zpětné reflexe na období během lockdownu a před pandemií. Kromě toho, na Slovensku bylo vyhlášeno několik lockdownů, a v dotazníku nebyla možnost konkrétní specifikace tohoto období. Další nevýhodou je, že respondenti/ky nemuseli odpovědět na každou otázku, resp. každé období, a tedy vznikají při analýze různé počty odpovědí.

Studie je schválena Etickou komisí Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci a Etickou komisí UPJŠ v Košicích.

Autorky: Mgr. Lívia Kaňuková, Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, UPJŠ v Košicích prof. MUDr. Květoslava Rimárová, CSc., Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, UPJŠ v Košicích Práce podporovaná 2 grantovými projekty KEGA Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu ČR KEGA: KEGA 001 UPJŠ-4/2024; KEGA 003 UPJŠ-4/2024.

Seznam bibliografických odkazů

[1] DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita života senioru v domovech pro seniory. Grada Publishing a. s., Praha, 2012. 1. vydání. 112 stran. ISBN 978-80-247-4138-3. [2] GUIDA, C., CARPENTIERI, G. Kvalita života v městských životních prostředích a primárních zdravotnictvích pro dlouhodobě přijímající břemeno-19 pandemic: Aplikace do města Milán (Itálie), Cities, Volume 110, 2021, 103 doi.org/10.1016/j.cities.2020.103038. [3] DE MELO, R.L.P., DA SILVA JUNIOR, E.G., SOUTO, R.Q. et al. Psychometrické vlastnosti kompletní verze WHOQOL-OLD (World Health Organization Quality of Life Assessment): reduced response scale. Psicol. Refl. Crít. 31, 4 (2018). doi.org/10.1186/s41155-018-0084-1 [4] WHO. 1996. What quality of life? World Health Forum: 17, 1996. p.354-356. Dostupné: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/54358/WHF_1996_17%284%29_p354-356.pdf?sequence=1&isAllowed=y. [5] PAYNE, J. et al. Kvalita života a zdraví. Triton, Praha, 2005. 1. vydání. 629 stran. ISBN 80-7254-657-0. [6] LESKOVÁ, A. 2018. Příběh stáří nebo Život seniora optikou sociální zranitelnosti. Slovenské pohledy: 10, 2018, s. 1 29-33. Dostupné: http://matica.sk/wp-content/uploads/2018/10/SP-10_2018_Leskov%C3%A1_str_29-33.pdf. [7] NORTON, E.C. Chapter 16 - Zdraví a Long-Term Care, Handbook of Economics of Population Aging, North-Holland, Volume 1, 2016, Pages 951-989, ISSN 2212-0076, ISBN 9780444634054, doi. [8] KOHÚTOVÁ, K. Kvalita života seniorů v institucionalizované péči. In Alumni II. Conference of Graduates: sborník příspěvků z druhé vědecko-odborné konference absolventů studia psychologie na FF KU v Ružomberku. Ružomberok: Katolická univerzita v Ružomberku. Verbum, 2018. 47-59. ISBN 978-80-561-0526-9. [9] WALLE-HANSEN, M.M., RANHOFF, A.H., MELLINGSÆTER, M. et al. 2021. Health-related quality of life, functional decline, and long-term mortality in oldder patients following hospitalisation due to COVID-19. BMC Geriatr 21, 199 (2021). doi.org/10.1186/s12877-021-02140-x. [10] BIDZÁN-BLUMA, I., BIDZÁN, M., JUREK, P., et al. 2020. Polish and German Population Studie of Quality of Life, Well-Being, a Life Satisfaction v Old Adults During the COVID-19 Pandemic. Frontiers in psychiatry, 11, 585813. doi.org/10.3389/fpsyt.2020.585813. [11] COLUCCI E, NADEAU S, HIGGINS J, et al. COVID-19 lockdowns' efekty na kvalitu života, oceněné zdraví a well-being zdravé zdravě individualní: A terminální comparison of pre-lockdown a lockdown stavy well-being. Arch Gerontol Geriatr. 2022 Mar-Apr;99:104606. doi: 10.1016/j.archger.2021.104606. [12] COCUZZO B, WRENCH A, O'MALLEY C . Effects of COVID-19 na Older Adults: Physical, Mental, Emotional, Social, Financial Problems Seen and Unseen. Cureus 2022, 14(9): e29493. doi:10.7759/cureus.29493 [13] KUBÍČKOVÁ L, HAJKO V, HAZUCHOVÁ N, RAŠTICOVÁ M. Life satisfaction of Czech seniors: What actually matters? Scientific papers of the University of Pardubice. Series D, Faculty of Economics and Administration. 46/2019. ISSN 1211-555X (Print). Dostupné: https://dk.upce.cz//handle/10195/74247 [14] TRYBUSIŃSKA D, SARACEN A. Loneliness of context of quality of nursing home resindents. Open Medicine: vol 14, 1, 2019. 354-361. doi.org/10.1515/med-2019-0035 [15] TALARSKÁ D, TOBIS S, KOTKOWIAK M, STRUGAŁA M, STANISŁAWSKA J, WIECZOROWSKA-TOBIS K. Determinanty kvality života a potřeby pro podporu pro starší s dobrým fyzikálním a mentálním fungováním. Med Sci Monit. 2018 Březen 19;24:1604-1613. doi: 10.12659/msm.907032.