Aktuální problémy domácí péče o dlouhověké seniory

Úvod

Realitou současnosti je stárnutí obyvatelstva. Podle aktuálních statistických údajů (In: Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2025) počet seniorů roste rychleji než jakákoli jiná věková skupina. Nejrychleji rostoucí skupinou v rámci populace starších jsou nejstarší senioři (80 a více let). V roce 2000 jejich počet dosahoval 70 milionů a očekává se, že během následujících 50 let vzroste více než pětkrát (Mihalčová, Barkóciová, Gontkovičová, 2022). Slovensko se v Evropské unii v současnosti řadí mezi země s nejrychleji se zvyšujícím podílem osob ve věku 65 a více let (Graf 1). Proto je třeba, aby byla společnost, systém zdravotnictví i jednotlivé obory připraveny na tuto skutečnost.

Graf 1 Struktura obyvatelstva podle věkových skupin

(Mihalčová, Barkóciová, Gontkovičová, 2022, Eurostat, 2020)

V domácí péči o seniory 80 resp. 85+ musíme brát v úvahu více faktorů a specifik. K nejzávažnějším patří:

• charakteristika generace.
• Změny vyplývající z procesu stárnutí.
• Odlišný klinický průběh onemocnění.
• Geriatrické syndromy.
• Polymorbidita.
• Polypragmázie, polyfarmacie.
• Specifické geriatrické komplikace.
• Odlišná strategie léčby.

V následujícím textu se věnujeme jejich charakteristikám a oblastem, které podle doporučení mezinárodních standardů a guideline vyžadují nejvyšší pozornost profesionálních pečovatelů a sester.

Charakteristika populace

U dlouhověkých seniorů se jedná převážně o populaci označovanou jako Tichá generace (Silence generation), graf. 2, narozenou v období let 1928–1945, případně v menším procentním zastoupení také o Největší generaci (The Greatest Generation), narozenou v letech 1901–1927.

Graf 2 Rozdělení generací podle let narození

(Geneosity, 2022)

Tichá generace prožívala dětství během hospodářské krize, byla formována autoritativními politickými režimy a druhou světovou válkou, s dospíváním v poválečném období. Překonání hospodářské krize a válečné nedostatky posílily střídmost, averzi k riziku a úctu k práci. Totalitní režimy, poválečné změny hranic a kolektivizace ve střední Evropě vytvořily důraz na konformitu a opatrnou komunikaci (Lissitsa, Zychlinski, Kagan, 2022).

K klíčovým hodnotám patří: disciplinovanost a pracovitost, loajalita k institucím, skromnost a rezervovanost, rodinná soudržnost. Typické jsou dlouhé působnosti u jednoho zaměstnavatele, odborné učňovské profily, technické profese a práce v administrativě (Encyklopédia poznania, 2025).

V oblasti zdraví a onemocnění dominují kardiometabolická onemocnění, muskuloskeletální obtíže, smyslové deficity, rostoucí význam specializovaných geriatrických týmů (hlavně při výskytu geriatrických syndromů, jako je křehkost, sarkopenie, imobilita). Charakteristická je i vysoká disciplína při léčbě, ale i riziko polypragmázie; proto je důležitá depreskripce a podpora funkční nezávislosti (Heart of Gold Nursing, 2020, Zrubáková, 2023). Využívají zdravotně-sociální služby. Prioritou je rodinná péče, významné jsou i komunitní a terénní služby. Digitální dovednosti jsou heterogenní — část populace je aktivní online, jiní potřebují asistenci. Nejčastějšími bariérami a riziky jsou: bezpečnostní obavy, neintuitivní rozhraní, drobné písmo, motorická omezení. Potřebují ochranu před kyberkriminalitou a podvody (Smatana a kol., 2021).

Změny v procesu stárnutí

Stárnutí postihuje všechny orgány a systémy. Změny se týkají především myšlení, osobnosti, pohotovosti reakce, emocí, adaptace, sebehodnocení, celkové tělesné a psychické aktivity. K nejvýznamnějším změnám patří snižování funkce centrálního nervového systému, kognitivních funkcí, srdce, cév, plic, jater, ledvin i kůže (Olexa, 2022).

Dochází také k poklesu obsahu celkové vody v organismu o 15 %, poklesu hmoty kosterního svalstva až o 35 %, nárůstu tukové tkáně o 50–80 %. V krvi klesá koncentrace albuminu a hemoglobinu, klesají i funkční rezervy v základních orgánových systémech. K redukci negativních dopadů změn přispívá prevence dehydratace, hypo- a hypernatrémie, malnutrice, prevence problémů souvisejících se zhoršenou termoregulací, tělesná a kognitivní aktivizace, podpora imunizace (Vágnerová, 2020). Nezbytná je i péče o respirační systém kvůli zvýšenému riziku pneumonie a podpora používání kompenzačních pomůcek. Klíčová je také péče o kůži (Poledníková a kol., 2013).

Kůže ve vyšším věku je ochablá, suchá, ztrácí pružnost, je náchylnější k podráždění, ztrácí svou tloušťku, hrozí riziko poranění a hematomů. Kožní bariéra se oslabuje, kůže hůře snáší agresivní produkty či změny prostředí. U velmi starých osob vzniká tzv. pergamenová nebo „papírová“ kůže. Pergamenovou kůži charakterizujeme jako tenkou, křehkou, zranitelnou, náchylnou k mechanickým poraněním. Rizikoví jsou senioři s chronickou žilní insuficiencí. Nejčastěji je na horních končetinách. Důležitá je jejich ochrana (Kožuchová a kol., 2019).

Základ péče je:

• hydratace kůže. Doporučuje se používat hutný krém, krémy na ruce, speciální kosmetiku pro seniory.
• Přiměřená výživa a pitný režim.
• Pohybová aktivita.
• Ochrana před poraněním — dlouhé rukávy nebo kalhoty. Používání ochranných prostředků na končetiny.
• Šetrná péče o defekty s vhodnou fixací (Saibertová a kol., 2023).

U dlouhověkých seniorů často vidíme tzv. senilní purpuru. Jedná se o benigní stav charakterizovaný opakovanou tvorbou fialových ekchymóz (modřin) na extenzorových plochách předloktí po menším traumatu. Rizikovými faktory jsou dlouhodobé vystavení slunečnímu záření, užívání perorálních nebo lokálních kortikosteroidů a antikoagulancií (Hegyi, Krajčík, 2015).

Časté jsou i kožní trhliny — skin tears. Projevují se jako kožní poranění, jejichž příčinou může být poranění tupým předmětem, náraz do předmětu, ale i nešetrná manipulace s pacientem. K poranění může dojít na jakémkoli místě těla, ale nejčastěji vznikají na končetinách, častěji u žen. Trhliny mohou vzniknout třením, resp. smykovými silami, nešetrným odstraňováním adhezivních náplastí při péči o imobilního pacienta (Nova Scotia Health, 2025).

Preventivním opatřením je posouzení celkového stavu, mobility a kůže, což představuje Graf 3.

Graf 3 Hodnocení rizika kožních trhlin

(sprac. podle: Saibertová a kol., 2023)

Poznámka: při identifikaci rizikových faktorů jsou individuálně nastavená preventivní a léčebná opatření zaměřená na úpravu změn na kůži i na kompenzaci celkového zdravotního a funkčního stavu dlouhověkého seniora. I zde sehrává významnou roli interdisciplinární spolupráce.

Odlišný průběh onemocnění

Mnoho příznaků při akutním a chronickém onemocnění u dlouhověkého seniora chybí, případně jsou nenápadné a málo vyjádřené. Nejčastěji jde o nenápadnost nebo chybění viscerální bolesti. Srdeční infarkt může být bezbolestný nebo je jen málo bolestivě doprovázen peritoneálním drážděním. Při popisu senioři bolest označují jako tupou, méně přesně lokalizovanou, čímž se ztrácí význam varovného a diagnostického příznaku akutní bolesti. Naopak je výrazná muskuloskeletální bolest (Zrubáková, Magerčiaková, 2024).

Průběh zánětlivých onemocnění je afebrilní, subfebrilní. Chybí tachykardie, dysurie, je změněn i průběh hypertyreózy, vyskytuje se jen nechutenství a vyčerpání. Akutní onemocnění mají delší průběh, typický je kaskádovitý, dominový efekt onemocnění (Bartošovič a kol., 2025).

Závraty → pád → fraktura femuru → imobilita → hypoventilace → pneumonie → srdeční selhání → hypotenzní stav → cévní mozková příhoda → další zhoršení hybnosti → dekubit → ↑ riziko úmrtí (Krajčík a kol., 2022).

Geriatrické syndromy

Jejich hlavní charakteristikou je, že postihují velmi staré osoby se sníženou schopností se zotavovat. Prohlubují se při jakékoli změně — akutní onemocnění, ztráta blízkého člověka a další. Společným jmenovatelem jsou multikausalita, chronický průběh, pokles nezávislosti v aktivitách každodenního života, zhoršená kvalita života, nemožnost běžné léčby, jen zmírňování problémů. V důsledku syndromů stoupá riziko nežádoucích účinků léků a interakcí, stejně jako sociální izolace; je rostoucí riziko institucionalizace a úmrtí (> 80 let jedna z hlavních příčin).

V současnosti jsou geriatrické syndromy chápány komplexněji jako složité soubory příznaků, což je znázorněno Tab. 1.

Tab. 1 Rozdělení geriatrických syndromů podle souborů příznaků

(Spracované podle: Vagnerová, 2020)

Geriatrické syndromy se vyskytují izolovaně, ale mohou se i kombinovat. Přístup ošetřovatelského personálu k pacientovi ve vyšším věku je profesionálně a eticky velmi náročný a odpovědný. Negativem je i skutečnost, že geriatrické syndromy mohou doprovázet každý akutní stav. Mají nápadné příznaky a často potlačují původní klinický obraz onemocnění (Olexa, 2022).

V domácím prostředí je velmi důležité jejich včasné identifikování a cílené využívání screeningových nástrojů a antropometrických vyšetření. K doporučeným patří škála geriatrické křehkosti, Barthelův test (Activity of Daily Living - ADL), Test instrumentálních denních aktivit (IADL), Test fyzické zdatnosti, hodnocení výživy (Mini Nutritional Assessment MNA), Test kognitivních funkcí (Mini Mental State Examination MMSE), měření obvodu ramene a lýtka, hodnocení síly stisku (Zrubáková a kol., 2025).

Polymorbidita

Je charakterizována jako výskyt několika onemocnění, jejichž klinický obraz se překrývá nebo potencuje. Představuje významné riziko ve smyslu orgánového selhání při akutním onemocnění, výskytu komplikací, hospitalizace, polyfarmacie, úmrtí. Hrozí změny v klinickém obrazu onemocnění (Krajčík a kol., 2022). I podle aktuálních standardů pro obor Geriatrie vyžaduje i polymorbidita, zvláště pokud se jedná o dlouhověkého seniora, pravidelné monitorování i při nepřítomnosti obtěžujících příznaků, při něm spolupracuje praktický lékař/geriatr a sestra z agentury domácí ošetřovatelské péče (ADOS) (Hoozová, Németh, Leitmann, 2021).

Polyfarmacie a polypragmázie

Polyfarmacie je užívání více než 5 léků, přičemž hrozí, že s počtem léků roste nebezpečí nežádoucích účinků a interakcí. V domácím prostředí se velmi často setkáváme i s polypragmázií, což je používání nadměrného počtu nových metod nebo léků najednou nebo krátce po sobě. Nebezpečné jsou i doplňky výživy, fytoterapeutika. V komunitní péči je proto velmi významné vzdělávání seniorů i příbuzných (Hegyi, Krajčík, 2015).

Specifika péče a léčby

Pro zajištění prevence komplikací a včasné zahájení léčby je důležité kontinuální sledování zdravotního, funkčního stavu a kognitivních funkcí. Profesionálové (zdravotníci a sociální pracovníci) musí věnovat pozornost i nespecifickým příznakům, jak bylo uvedeno u klinického obrazu onemocnění.

Mezi významné intervence patří realizace primární, sekundární i terciární prevence, kontrola farmakoterapie, aplikace nefarmakologických léčebných postupů, pomoc při využívání služeb e-zdravotnictví, spolupráce s rodinou, interdisciplinární a mezirezortní spolupráce.

Hlavním cílem péče a léčby je udržet seniora v domácím prostředí, protože pokud je toto prostředí pro něj bezpečné, má přiměřenou kvalitu života a je eliminováno riziko destabilizace. Vždy musíme pamatovat na fakt, že dlouhověcí senioři jsou velmi zranitelní a mají sníženou schopnost adaptace — maladaptaci (Zrubáková, Bartošovič a kol., 2025).

Závěr

Každá etapa lidského života má své charakteristiky a specifika. Asi nejspecificky je však období stáří. Toto období je odlišné nejen v proměnách, které vznikají procesem stárnutí, ale i ve změnách vyvolaných životním stylem, prostředím, přidruženými onemocněními. Výsledkem jsou různé problémy, které byly v článku popsány. Je proto velmi důležité, aby se i v praxi dostatečně využívaly informace a doporučení uvedená ve standardech a odborné literatuře, realizovala se individualizovaná a empatická interdisciplinární péče, která jim umožní přežít podzim života v známém domácím prostředí.

Autorky: Katarína Zrubáková Katolícka univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotníctva, Katedra ošetrovateľstva Mariana Magerčiaková Katolícka univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotníctva, Katedra ošetrovateľstva Denisa Šarkóziová Slovenská komora sestier a pôrodných asistentiek, Sekcia sestier pracujúcich v geriatrii Libuša Repiská Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava

Seznam bibliografických odkazů

Bartošovič, I. a kol, 2025. Zvláštnosti ochorení vo vyššom veku. In Lekársky obzor. Roč. 74 (2025), č.3, s. 102-135. ISSN 0457-4214.

Encyklopédia poznania, 2025. Generácie vzdelávaných (generácie), Tichá generácia, Baby Boomers, Generácia X, Mileniáni (Generácia Y), Generácia Z, Generácia Alfa. Dostupné na internete: https://encyklopediapoznania.sk/clanok/10052/generacie-vzdelavanych-generacie EUROSTAT. Štruktúra a starnutie obyvateľstva. 2020. Dostupné na internete: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics/explained/index.php?title=Archive:%C5%A0trukt%C3%BAra_a_starnutie_obyvate%C4%BEstva&oldid=465165

GENEOSITY, 2022. Named Generation Chart and Events. Dostupné na internete: geneosity.com/wp-content/uploads/2023/01/Named-Generation Chart.pdf?__cf_chl_tk=Yt9WpKRJISIYyiI4SJxR_l8kZW0317XoWMHv.UYadmk1769446741-1.0.1.1-4At9xE3UpE3h3FmE1lJJuyqWaJTHGe8LaHW4bM8mtwk Heart of Gold Nursing, 2020. The Silent Generation (1928–1945) and Their Needs Today. Dostupné na internete: https://heartofgoldcare.com/the-silent-generation-1928-1945-and-their-needs-today/

Hegyi, L., Krajčík, Š., 2015. Geriatria pre praktického lekára. Bratislava: Herba. 408 s. ISBN 978-80-89631-31-5.

Hoozová, J., Németh, F., Leitmann T., 2021. Komplexné vyšetrenie geriatrické. Štandardný postup pre odbor Geriatria. Schválené MZ SR 1. októbra 2021.

Kožuchová, M. a kol., 2019. Manažment domácej ošetrovateľskej starostlivosti I. Martin: Osveta. 373 s. ISBN 978-80-8063-468-1.

Krajčík, Š. a kol. 2022. Geriatria. Bratislava : Herba. 568 s. ISBN 978-80-98171-73-6. Lissitsa, S., Zychlinski, E., Kagan, M. 2022. The Silent Generation vs Baby Boomers: Socio-demographic and psychological predictors of the “gray” digital inequalities. In Computer in Human Behavior. Vol. 128, p. 107098. https://doi.org/10.1016/j.chb.2021.107098

Mihalčová, B., Barkóciová, M., Gontkovičová, B., 2022. Megatrend 2020-2030 - starnutie populácie a niektoré jeho dôsledky In Manažment v teórii a praxi. Roč. 18, č. 1, s. 4-12. ISSN ISSN 1336-7137.

Nova Scotia Health, 2025. Guideline: Assessment, Prevention and Treatment of Skin Tears. Dostupné na internete: https://library.nshealth.ca/WoundCare/SkinTears Olexa, P., 2022. Vybrané kapitoly z gerontológie a geriatrie. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach. 56 s. ISBN 978-80-574-0111-7.

Poledníková, Ľ. a kol., 2013. Ošetrovateľský proces v geriatrickom ošetrovateľstve. Martin: Osveta. 223 s. ISBN 978-80-8063-410-0.

Saibertová, S. a kol., 2023. Kožní trhliny. Praha: Grada. 88 s. ISBN 978-80-2715-197-4.

Smatana, J. a kol., 2021. (Ne) bezpečne v sieti. Prešov: Centrum pre podporu neformálneho vzdelávania. 230 s. ISBN 978 - 80 - 570 - 3382 – 0.

Štatistický úrad SR, 2025. Štatistická ročenka Slovenskej republiky 2025. Bratislava: Štatistický úrad. Dostupné na internete: https://slovak.statistics.sk/wps/portal

Vagnerova, T., 2020. Výživa v geriatrii a gerontológii. Praha: Karolinum. 200 s. ISBN 978-80-2464-620-6.

Zrubáková, K. Význam zdravotnej gramotnosti pre racionálnu farmakoterapiu seniorov v domácej starostlivosti, In Prohuman. ISSN1338-1415. 7.6.2023. https://www.prohuman.sk/osetrovatelstvo/vyznam-zdravotnej-gramotnosti-pre-racionalnu-farmakoterapiu-seniorov-v-domacej-starostlivosti

Zrubáková, K., Magerčiaková, M. 2024. Terapia bolesti u seniorov v domácej starostlivosti –In ADOS – SRDCE. Roč. 2, č. 1, s. 8-13. ISSN 2989-3003.

Zrubáková, K. a kol., 2025. Hodnotiace a meracie techniky v starostlivosti o rizikových pacientov. 1. vyd. Code creator s.r.o, ISBN 978-80-88673-07-1.

Zrubáková, K., Bartošovič, I., 2025. Výživa a aktivizace u rizikových pacientu. Praha: Grada. 192 s. ISBN 978-80-2715-366-4.