Úvod

Onkologické onemocnění je spojeno s intenzivním růstem a rychlým množení nádorových buněk, v důsledku čehož se zvyšují nároky na přísun živin a energie (Vokurka, 2022). V souvislosti s onemocněním zároveň dochází ke změnám při trávení, vstřebávání a využívání živin. Závažné onemocnění a náročná léčba (chemoterapie, radioterapie, operace) způsobuje rozmanité trávící problémy, což přispívá k nedostatečné výživě pacienta - malnutrici (Arends, 2017). Nedostatečná výživa onkologických pacientů představuje komplexní problém, postihující několik orgánů a orgánových systémů v lidském těle (Zhang, 2021). Z uvedených faktů vyplývá, že samozřejmou součástí protinádorové léčby je snaha o udržení přiměřeného nutričního stavu. U nemocných s nutričním rizikem je indikována nutriční dieta obohacená o bílkoviny a koncentrovanou energii, což ve většině případů znamená i zvýšený příjem tuků (ESPEN, 2021, Voleková, 2012). Často je nutné zrušit i nevhodná dietní omezení a způsob stravování, k nimž patří i alternativní výživa.

Alternativní výživa

Alternativní výživa zahrnuje široké spektrum způsobů stravování, které se liší od našeho běžného nebo odborníky doporučovaného stravování (Kohout, 2022). Jednotlivé stravovací postupy mohou být více či méně vědecky odůvodněné. Proto je třeba k dietním opatřením přistupovat uvážlivě a ideálně ve spolupráci s odborníkem na nutriční problematiku, který posoudí rizika, případně doplní dietní doplňky nebo s ošetřujícím lékařem.

Alternativní a moderní výživové trendy

K nejčastějším alternativním způsobům stravování v současnosti, zejména u populace mladší a střední dospělosti, patří:

  • Vegetariánská a vegánská strava
  • Makrobiotická strava
  • Raw (surová) strava
  • Paleolitická strava
  • Nízkosacharidová strava
  • Organická strava
  • Dělená strava
  • Dieta podle krevních skupin

Alternativní výživa a onkologické onemocnění

Závažné nádorové onemocnění a skutečnost, že standardní protinádorová léčba nemusí mít dostatečný účinek, vede pacienta a jeho blízké k hledání alternativních způsobů léčby a různých speciálních diet (Erickson, 2018, Baier, 2021). Za poslední dekády bylo vypracováno mnoho alternativních dietetických postupů. Navzdory tomu, že jejich zastánci udávají četné individuální případy úspěšného vyléčení, nebylo vědecky prokázáno, že by mohly vést k uzdravení nebo zlepšení stavu nádorového onemocnění.

Nejznámější alternativní dietetické postupy

K nejznámějším způsobům výživy, případně k doporučovaným dietám patří:

a) Makrobiotická strava Makrobiotická strava je primárně vegetariánská. Základ tvoří příjem obilnin, luštěnin, zeleniny, ovoce a produktů z morských řas. Ze stravy je vyloučeno maso, s výjimkou malého množství rybího masa, živočišné tuky, mléko a mléčné výrobky, tropické ovoce, cukr, med a všechny sirupy. Při makrobiotické stravě se doporučuje jíst dvakrát až třikrát denně a přestat jíst ještě před pocitem nasycení. Strava se připravuje vždy čerstvá (Manková, Vozárová, 2023, Hubner, 2014). Nevýhody: velký objem stravy a nízký energetický obsah plnohodnotných bílkovin, některých vitaminů, stopových prvků a minerálních látek. V takové stravě chybí vitamin B12, D a vápník. Správně nastavit stravu je náročné na čas a složité ji nutričně vyvážit. V podpůrné léčbě onkologicky nemocných stejnak nebyly zjištěny žádné vědecké důkazy, že by byla vhodným způsobem stravování pro tuto skupinu pacientů. Neexistují důkazy, že by mohla pomoci předcházet rakovině nebo ji vyléčit (Kohout et al, 2022).

b) Vegetariánská strava Při vegetariánském způsobu stravování jde o příjem bezmasé stravy. Vhodně složená strava má obsahovat celozrnné obilniny, zeleninu, luštěniny, ovoce, kvalitní oleje - olivový, řepkový. Jsou z ní vyloučeny vnitřnosti, kaviár, želatina. Výjimkou jsou mléko, sýry, jogurty a vejce. Omezuje se příjem sladkostí a potravin s vysokým obsahem tuku (Vokurka a kol., 2022). Přínos stravy je prokázáno, že dodržování uvedených způsobů stravování snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění (KVS), vzniku ischemické cévní mozkové příhody (NCMP), diabetes mellitus (DM) 2. typu a některých onkologických onemocnění. Není však úplnou prevencí. Existují určité důkazy, že konzumace potravin obsahujících sóju a vlákninu může snížit riziko recidivy rakoviny prsu. Důležité je však, aby lidé, kteří vyznávají některý z vegetariánských směrů, měli znalosti o vhodném složení svého jídelníčku a znali rizikové faktory nedostatku některých významných látek (vitaminů, minerálů) pro organismus (Kohout et al., 2022). Negativa - chybí živočišné bílkoviny, nedostatečný je i příjem vitaminu D, K a B12. Ve stravě je i nedostatek minerálů hlavně selenu, železa, vápníku.

c) Vegánská strava Strava bez potravin živočišného původu - masa, mléčných výrobků, vajec. Tento způsob stravování i životní styl je v současnosti velmi populární. Samotný pojem „vegán“ vznikl už v roce 1944. Přínosem stravy je vyšší obsah vlákniny, nižší obsah cholesterolu a soli. Strava snižuje riziko KVS, DM II, pomáhá při hubnutí (Manková, Vozárová, 2023, Zlatohlávek, 2016). Údaje z vědeckých studií o stravě a dlouhodobém zdraví jsou smíšené, protože neexistují studie, které by dlouhodobě sledovaly vyznavače tohoto životního stylu a způsobu stravování. Přínosem může být skutečnost, že lidé věnují více pozornosti svému zdraví a stravování doplňují i vhodným životním stylem (pohyb, vyhýbání se návykovým látkám a podobně) (Kohout et al, 2022, Manková, Vozárová, 2023). Negativa - neposkytuje dostatek živin, hlavně Ca, B12, omega-3 mastných kyselin. Vegánské výrobky mohou obsahovat mnoho stabilizátorů a přísad. Vysoký příjem rostlinné vlákniny může v raném stadiu onkologických onemocnění vést k pocitu sytosti nebo gastrointestinálním potížím (Paulová, 2021). Strava není vhodná při zvýšené zátěži organismu. Nedoporučuje se u dětí, těhotných a kojících žen, starších lidí. U pacientů s onkologickým onemocněním kvůli potřebě plnohodnotných bílkovin se rovněž nedoporučuje (Šachlová, 2016).

d) Alkalická/zásaditá strava Teorie této diety spočívá v tom, že kyselé prostředí těla podporuje nemoci jako rakovina a zásadité prostředí přispívá ke zdraví. Dieta se stala velmi populární v médiích, ale všechny studie, které uváděly tyto výsledky, byly provedeny v laboratorních podmínkách (Baier, 2021). Neexistují žádné důkazy o tom, že dodržování zásadité stravy snižuje riziko rakoviny nebo chrání před rakovinou. Dodržování zásadité stravy (při které se často nekonzumuje maso a mléčné výrobky) nemění pH krve ani žádného jiného orgánu. Dodržování tohoto typu restriktivní diety může přispět ke snížení hmotnosti a vést k nedostatečnému příjmu mnoha živin včetně vápníku, vitaminu D, vitaminu B12 a bílkovin, což může mít negativní vliv na celkový stav pacienta a léčbu. A i když diéta změní pH moči, je důležité poznamenat, že alkalické prostředí může interferovat s účinností chemoterapie (Kohout, et al, 2022, Šachlová, 2016).

e) Gersonova diéta Je založena na snaze podpořit sníženou obranyschopnost a usnadnit odvod toxických produktů nádorových buněk z těla. Základ tvoří vysoký obsah draslíku a nízký obsah sodíku v dietě s omezením bílkovin a vyloučením tuků. Ze stravy jsou zcela vyloučeny - sůl, olej, ořechy, kandizované a konzervované a jinak chemicky upravované potraviny (Kohout et al, 2022). Jde o organickou vegetariánskou stravu, součástí je pití čerstvě lisovaných šťáv, aplikace kávových klystýrů a podávání přírodních doplňků. Základem Gersonovy terapie je až 10 kilogramů ovoce a zeleniny snědených každý den. Čerstvé šťávy se užívají 13krát denně. Pevná strava je přijímána převážně ve formě syrové zeleniny a ovoce a malé části vařené vegetariánské stravy (Hubner, 2013). Nevýhoda - omezení příjmu bílkovin. Vyžaduje značné finanční a životní nasazení. Vědecké studie neuvádějí příznivý efekt při léčbě onkologických onemocnění. Potvrzuje to i skutečnost, že dodržování Gersonovy diety zahrnuje omezení příjmu živočišných tuků (mléčných výrobků) a bílkovin. Tyto skupiny potravin hrají důležitou roli při udržování stabilní hmotnosti a při udržení svalů, což je žádoucí u onkologicky nemocných. Vysoké dávky vitaminových a minerálních doplňků mohou negativně ovlivnit protinádorovou léčbu, například chemoterapii, a snížit její účinnost (Paulová, 2021, Šachlová, 2016). Kávové klystýry mohou způsobit gastrointestinální potíže, jako je nevolnost, zvracení a průjem. Dalšími nežádoucími účinky mohou být závratě, dehydratace, elektrolytové abnormality, akutní renální nedostatečnost, perforace střeva a zvýšené riziko infekce. Většina Gersonových terapeutů povzbuzuje lidi, aby ukončili chemoterapii při dodržování Gersonovy diety. Rozhodnutí zastavit nebo odložit konvenční léčbu doporučenou lékařem může výrazně snížit celkové přežití a může být škodlivé pro zdraví pacienta (Hubner, 2012).

f) Ketogenní diéta Je to nízkosacharidová, vysokotučná dieta, která vyžaduje, aby se konzumovalo velké množství tuků a mírné množství bílkovin, přičemž sacharidy jsou omezeny na úplné minimum. V ketogenní dietě chybí vláknina, ovoce a zelenina. Může také vést k nízkým hladinám vápníku, vitaminu D a dalších solí (elektrolytů). Může způsobit vznik ledvinových kamenů u lidí s rodinnou anamnézou tohoto stavu (Manková, Vozárová, 2023, Kohout et al, 2022). Diéta je prezentována jako alternativní léčebná metoda a jako základ pro účinnost chemoterapie nebo radioterapie. Nebo i jako doprovodné opatření ke zlepšení snášenlivosti této terapie. Doteraz však nebyly poskytnuty žádné vědecké důkazy pro tuto formu stravy s pozitivními výsledky, pokud jde o přežití, zlepšení odpovědi na léčbu nebo toleranci léčby. Žádná velká organizace zaměřená na výzkum a terapii nádorových onemocnění neodporučuje ketogenní dietu pro pacienty. Není doporučena ani v prevenci onkologických onemocnění (Valovičová, 2007, ESPEN 2021).

g) Breussova diéta Podstatou této diety je teorie, že nádor při rakovině žije jen z tuhé potravy a sám od sebe „zmizí“, pokud ho pacient nechá vyhladovět. Jde o extrémní dietu, která radí pacientům, aby po ukončení léčby 42 dní nejedli a nepili nic jiného než šťávy ze zeleniny a bylinné čaje (Baier, 2021). Někteří pacienti jsou vedeni k ukončení standardní léčby (chemoterapie, radioterapie). Nevýhoda - nízká kalorická a bílkovinová hodnota, což vede k hubnutí pacienta a narušení jeho celkového a nutričního stavu. Diéta je jednostranná, založená na zeleninových šťávách, v níž je nedostatek všech živin potřebných k životu. Způsobuje příliš rychlý úbytek hmotnosti, trvalý hlad, pocit nulové energie, neustálou únavu. S tím souvisí ospalost, deprese, absolutní vyčerpání, bolesti hlavy, trávicí obtíže (Hubner, 2014, Maritess, 2005). Hladovka prohlubuje kachexii pacienta, ale růst nádoru neovlivní. Pacienti dodržující tzv. Breussovu dietu často přicházejí do stavu, který již znemožňuje jejich další onkologickou léčbu (Baier, 2021).

h) Budwigova diéta Budwigova diéta upřednostňuje nezpracované celé potraviny, jako je ovoce a zelenina, lněný olej, které jsou bohaté na důležité živiny, jako jsou vitamíny, minerály a antioxidanty. Mezi klíčové potraviny, kterým je třeba se vyhnout při Budwigově dietě, patří: maso a mořské plody: vepřové maso a měkkýši, zpracované maso: slanina, bologna, salám a hot dog, rafinované obilniny: těstoviny, bílý chléb, krekry, hranolky a bílá rýže, cukry: stolní cukr, hnědý cukr, melasa, agáve a kukuřičný sirup, sójové produkty: tofu, tempeh, sójové mléko, edamame a sójové boby, tuky a oleje: margarín, máslo a hydrogenovaný rostlinný olej, zpracované pokrmy: sušienky, hotové jídla, pečivo, hranolky, pralinky a cukrovinky (Hubner, 2012). Budwigova dieta vyžaduje vysoké množství lněného oleje. U některých lidí může tento olej způsobit trávicí problémy a průjem. Budwigova dieta nebyla zkoumána v žádných klinických studiích a je založena na neoficiálních důkazech. Obsahuje také velké množství lněného oleje a je velmi omezující, což může způsobit nutriční nedostatky u pacientů s onkologickým onemocněním (Šachlová, 2016).

i) Stravování podle krevních skupin Autorem je doktor Peter J. D´Adamo, který ve své teorii uvádí, že lidé by se měli stravovat podle toho, jak je jejich krevní skupina charakterizovaná (Tab. 1). Podstatou jeho teorie je, že životní podmínky a výživa ovlivnily vývoj krevních skupin, proto by člověk měl jíst především potraviny, které přispěly ke vzniku jeho krevní skupiny, tedy s ní harmonizují.

Tab. 1. Vhodné skupiny potravin podle krevních skupin

Analýzou výzkumů - více než 1000 - se však zjistilo, že neexistují žádné důkazy, že by dodržování této diety mělo zdravotní benefit. Krevní skupiny vznikly jinak, než tvrdí autor teorie (Kohout et al, 2022). Negativem diety je omezování výběru potravin - včetně základních (mléko, luštěniny a další). Výživa nemusí zaručit vyvážený příjem všech živin do organismu. Diétu nelze považovat za spolehlivý způsob zlepšení zdravotního stavu; naopak, může vést i k jeho poškození. Není vhodným způsobem stravování u onkologických pacientů ani ve stadiu remise (Manková, Vozárová, 2023, Zlatohlávek, 2016).

Alternativní výživa - poznatky z klinické praxe

Z prezentovaného textu, v němž jsou uvedeny analyzované poznatky z vědeckých studií, odborné literatury a klinických doporučení, vyplývají důkazy o nevhodnosti nebo riziku konzumace alternativní stravy a diety. Tento fakt nás vedl k výzkumu, který byl realizován v klinické praxi a skládal se z několika kroků, s nimiž souvisel i výběr empirických metod. Výzkum je součástí projektu KEGA 009 KU-4/2022 Výživa a pohybová aktivita jako bazální pilíře péče o rizikové pacienty.

Cílem výzkumu bylo: Zjistit, jak působí konzumace upravené, alternativní výživy na zdravotní stav pacienta s onkologickým onemocněním.

Částečnými cíli jsme chtěli zjistit:

  • jaké alternativní diety konzumují onkologicky nemocní,
  • demografické charakteristiky pacientů konzumujících alternativní výživu.

Metody výzkumu

Využili jsme metodologickou triangulaci, kombinaci kvalitativních i kvantitativních metod. Použitými metodami byly: nutriční anamnéza, rozhovor, analýza zdravotních záznamů a případové studie.

Soubor výzkumu

Rozhovoru a sběru údajů o způsobu stravování se zúčastnilo 108 pacientů, hospitalizovaných a dispenzarizovaných na Klinike radiačnej a klinickej onkológie ÚVN SNP Ružomberok-FN. Analyzovali jsme také zdravotní dokumentaci pacientů hospitalizovaných v období řešení projektu - duben 2022 až září 2023, celkový počet 343. Zpracovali jsme případové studie čtyř pacientů - 1 muž a 3 ženy. Předpokladem zařazení do kvalitativního výzkumu bylo: léčba onkologického onemocnění, užívání alternativní výživy, souhlas pacienta s účastí na výzkumu.

Výsledky výzkumu

Prostřednictvím nutriční anamnézy (Tab. 2), která je součástí souboru nástrojů používaných při hodnocení nutričního a fyzického stavu rizikových pacientů, jsme zjistili, že ze 108 pacientů uvádělo 11 pacientů alternativní výživu.

Tab. 2 Využívání alternativní výživy u onkologicky nemocných

Při analýze zdravotní dokumentace jsme se zaměřili na oblasti uvedené v tab. 3.

Tab. 3 Oblasti analýzy zdravotní dokumentace pacientů

Z analyzovaných údajů vybereme pro výzkum nejpodstatnější:

  • průměrný věk pacientů, kteří měli uvedený alternativní způsob stravování, byl 40,1 let.
  • Častěji to byly mladé ženy, věková kategorie 30–40 let.
  • K nejčastějším alternativním způsobům stravování patřily: vegánská, vegetariánská strava, pití šťáv - Breussova diéta.
  • Zaznamenali jsme také kombinaci nemocniční a vlastní stravy.
  • Úprava stravy, omezení živočišných bílkovin, měla negativní vliv na celkový zdravotní stav. U pacientů byl evidován úbytek hmotnosti a potvrzená malnutrice - pomocí MNA i hodnotami laboratorních parametrů.

Výsledky klinické kazuistiky

Při popisu výzkumného souboru jsme uvedli, že klinické kazuistiky jsme zpracovali u čtyř pacientů. Šlo o pacienty, kteří byli dispenzarizováni a léčeni ambulantně i ústavně na Klinike radiačnej a klinickej onkológie ÚVN SNP Ružomberok-FN. Pacienti byli sledováni dlouhodobě a průběžně byl monitorován jejich celkový zdravotní stav, sledoval se účinek léčby a nežádoucí účinky chemoterapie a radioterapie. Pacienti měli sledovaný nutriční stav a celkovou výkonnost pomocí: Mini Nutritional Assessment, Barthelova testu, Karnofského indexu, Testu fyzické zdatnosti - SARS-F (test umožňuje identifikovat riziko sarkopenie, ztráty svalové hmoty), byla monitorována váha, BMI i laboratorní parametry. Ve výsledcích však pro velký rozsah údajů prezentujeme prioritní zjištění, která nabízejí důkaz o negativním vlivu užívání alternativní léčby a stravování.

Případová studie 1

55letý muž s diagnózou: karcinom hrtanu. Onkologické onemocnění bylo potvrzeno v dubnu 2020. Pacient na začátku léčby spolupracoval a absolvoval chemoterapii i radioterapii. Na počátku terapie (květen 2020) byla jeho váha 90 kg. Stravoval se bez omezení, konzumoval nemocniční stravu. V polovině cyklů chemoterapie (listopad 2020) terapii přerušil a zahájil 40denní dietu. Konzumoval pouze zeleninu, ovoce, šťávy. Při posledním záznamu z hospitalizace vážil 75 kg. Po alternativní léčbě měl pouze 40 kg. Byl kachektický a došlo u něj k progresi onemocnění. Následkem zhoršení zdravotního stavu nebyla možná další cílená léčba. Pacient zemřel v domácím prostředí (únor 2021).

Případová studie 2

40letá žena s diagnózou C 90 - mnohočetný myelom. Při diagnóze onemocnění (září 2019) pacientka odmítla léčbu. Léčila se rostlinnou a přírodní stravou, byla vegankou. Po roce (říjen 2020) od stanovení diagnózy souhlasila s terapií. U pacientky bylo realizováno komplexní vyšetření spolu s doplňujícími laboratorními testy a s využitím zobrazovacích metod RTG, USG, CT. Po vyhodnocení výsledků byla zaznamenána progresi onemocnění. U pacientky byly potvrzeny metastázy ve skeletu, v plicích a v játrech. Byla zahájena onkologická léčba, byla hospitalizována, ale v průběhu terapie (únor 2021) zemřela. Pacientka byla v malnutrici a její organismus nezvládl náročnou léčbu.

Případová studie 3

35letá žena s diagnózou C 50 zhubný nádor prsu. Při potvrzení diagnózy (květen 2018) odmítala se léčit, vyznávala ajurvédu a zdravý životní styl byla vegetariánka. Stejně asi po roce (duben 2019) proběhlo odeslání na vyšetření, zjistila se progresi onemocnění, metastázy v kostech, v játrech, v plicích. Pacientka byla přijata na kliniku a byla zahájena komplexní léčba. Po edukaci souhlasila i se změnou stravování - konzumovala drůbež a ryby. Po 2 měsících (březen 2020) od ukončení terapie pacientka zemřela. Změna postoje a úprava stravování již nedokázaly ovlivnit progresi onemocnění, které se dostalo do terminálního stadia.

Případová studie 4

33letá pacientka s diagnózou karcinom prsníku. V době potvrzení diagnózy (duben 2015) byla kojící matka. Pacientce byla doporučena chirurgická léčba - chirurgický výkon zachovávající prsník. A po zotavení jí byla indikována adjuvantní pooperační chemoterapie a radioterapie. Pacientka léčbu odmítla. Po půl roce (listopad 2015) na levé straně sterna, mediálně od operační rány byla zjištěna rezistence 5 × 6 cm, prominující 4 cm, byla potvrzena recidiva onemocnění. Pacientka však nadále odmítá cílenou onkologickou léčbu, léčí se přírodní, alternativní léčbou. Konzumuje rostlinnou stravu především v syrovém stavu. Je dispenzarizována na onkologické ambulanci a připouští pouze sledování. V lednu 2016 pro výraznou anémii, která byla zjištěna po laboratorním vyšetření, na základě subjektivního pocitu pacientky udávala zvýšenou únavu, závratě, souhlasila s podáním Erymasy, která jí byla aplikována dvakrát. Následně byla přijatna na interní oddělení pro středně těžkou anémii. V tomto období byla 8 měsíců na syrové stravě. Po úpravě stavu souhlasí s léčbou. Ve februáru 2016 byla přijata na kliniku, kde jí byla aplikována radioterapie. Zároveň ale využívá alternativní léčbu - dostávala energii přes telefon od léčitele. Stravu si upravovala sama. Jedla nemocniční i domácí stravu, kterou jí přinášeli příbuzní. Léčba byla úspěšná. V roce 2017 po vyšetření a PET/CT byly popsány strukturální změny charakteru fibrotické prestavby sternokostálního spojení, bez přítomnosti recidivy. Diagnostický závěr - remise. V roce 2022 pacientka otěhotněla a porodila zdravé dítě.

Diskuse

Charakteristikami jednotlivých dietních postupů, ale především poznatky získané dlouholetou prací na Klinice radiačnej a klinickej onkológie (KRaKO), souhlasíme s tvrzením: přestože alternativní dietní postupy často obsahují jednotlivé prvky zdravé výživy, avšak jako celek nesplňují požadavky kladené na plnohodnotnou výživu (Hubner, et al., 2012, 2013). Každá nevhodná dieta jen podporuje hubnutí. Při onkologickém onemocnění je to doprovázeno ztrátou bílkovin, což ještě zhoršuje celkový stav nemocného, jeho imunitu a schopnost hojení tkání. V konečném důsledku velmi často vede k zhoršení celkového výsledku léčby. I ve studii Baier et al. (2021) se uvádí, že diety si často vyžadují zbytečná potravinová omezení a mohou vést k negativním následkům pro pacienty bez ohledu na jejich stav. Nejzávažnějším důsledkem je podvýživa.

Kromě zpracování faktů z analyzovaných dokumentů bylo naším cílem: zjistit, jaké alternativní diety nebo způsob stravování využívají pacienti dispenzarizovaní a léčení na KRaKO. Pozitivním zjištěním bylo, že ze 108 oslovených respondentů jen 11 stále praktikuje alternativní způsob stravování. Šlo o vegetariánskou, vegánskou stravu, makrobiotiku, dělenou stravu a půst. Podobné oblasti se věnovali Hubner, et al. (2012, 2014) a zjistili, že nejčastější „rakovinové diety“, které uváděli jejich respondenti, byly Budwigova dieta, Gersonův režim, nízkosacharidová dieta, Breussova léčba rakoviny a makrobiotická dieta. I samotní autoři uvedli příčinu výběru, byla to víra pacientů, že při dodržování specifické diety budou schopni vyléčit se sami nebo alespoň podstatně přispět k vyléčení. Tato názory podporují i samotní tvůrci diet.

Dalším cílem bylo zjistit demografické charakteristiky respondentů. Po analýze zdravotní dokumentace jsme zjistili, že nejčastěji dodržují alternativní způsob stravování ženy v mladším a středním dospělém věku. Tento údaj potvrdily i kazuistiky. A podobně jako v jiných použitých metodách převažovaly moderní způsoby stravování - rostlinná strava a z rakovinových diet Breussova diéta a půst. Důkaz o škodlivém vlivu neplnohodnotné stravy jsme prezentovali v klinických kazuistikách. U všech pacientů došlo v důsledku nevhodné stravy, respektive jejího omezení, ke zhoršení základního onemocnění. V prvních třech případech ani snaha o nápravu stravování a absolvování onkologické léčby již nezvrátily špatnou prognózu onemocnění.

Závěr

Nutriční stav hraje v komplexní léčbě onkologických pacientů důležitou roli. Hubnutí a s ním spojená ztráta svalové hmoty vede ke snížení funkční kapacity nemocného, vyššímu výskytu komplikací, prodlužuje hospitalizaci a zvyšuje mortalitu (Cvek, Halámka, 2023). Věnovat pozornost výživě je proto důležité už při diagnostikování onemocnění. Úlohou zdravotnických pracovníků je nejen dodržovat zásady uvedené ve standardech péče, k nimž patří: realizovat screeningové vyšetření, určit stav výživy pacienta, doporučit vhodný způsob stravování, pacientovi realizovat systematickou a dlouhodobou nutriční podporu, zvýšit intenzitu podpory při komplikacích a nežádoucích účincích onkologické léčby (ESPEN 2021, Erickson, 2018). Prvotní je edukovat a motivovat pacienta k přijímání plnohodnotné stravy. Protože jen vhodně nastavená nutriční podpora má potenciál zlepšit celkový výsledek protinádorové léčby.

Autorky: PhDr. Katarína Zrubáková, PhD. Katedra ošetrovateľstva Fakulta zdravotníctva KU Ružomberok

Mgr. Anna Herinková Klinika radiačnej a klinickej onkológie, ÚVN SNP Ružomberok-FN

Použitá literatura:

Arends, J. et al, 2017. ESPEN expert group recommendations for action against cancerrelated malnutrition. In Clinical Nutrition. N. 36., p. 1187-1196. Dostupné na internete: http://dx.doi.org/10.1016/j.clnu.2017.06.017

Baier, L. et al. 2021. Cancer diets: patient-centered communication strategies. In: ONKOLOGE, Vol.27, I.2, p. 148-153. DOI 10.1007/s00761-020-00852-0

Cvek, J., Halámka, M. a kol., 2023. Onkologie pro neonkology. Praha: Grada. ISBN 978-80-2713-090-0.

ESPEN, 2021. Practical guideline: Clinical Nutrition in cancer. In Clinical Nutrition. p. 2898- 2913. Dostupné na internete: ESPEN-practical-guideline-clinical-nutrition-in-cancer.pdf

Erickson, N. et al, 2018. Nutrition care of cancer patients. A survey among physicians and nurses. In: EUROPEAN JOURNAL OF CANCER CARE. Vol. 27, I. 4.DOI 10.1111/ecc.12855

Hubner, J. et al. 2012. How useful are diets against cancer? - A critical analysis as basis for counseling patients. In: DEUTSCHE MEDIZINISCHE WOCHENSCHRIFT. Vol. 137, I. 47, p. 2417-2422. DOI 10.1055/s-0032-1327276

Hubner, J. et al., 2014. Counseling Patients on Cancer Diets: A Review of the Literature and Recommendations for Clinical Practice. In: ANTICANCER RESEARCH. Vol. 34, I. 1A, p. 39-48. ISSN 1791-7530.

Hubner at al, 2013. Treatment of malignancies with cancer diets Recommendations for medical counselling. In: ONKOLOGE, Vol.19, I. 2, p.108-114. DOI 10.1007/s00761-012-2381-0

Kohout, P. a kol., 2022. Klinická výživa. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-555-9.

Manková, M, Vozárová, I., 2023. Liečebnávýživa. Martin: Osveta. ISBN 978-80-8063-515-2.

Maritess, C., 2005. Alternative Nutrition Therapies in Cancer Patients. In Seminars in Oncology Nursing. Vol. 21, I. 3. p. 153- 226.

Paulová, P. F., 2021. Výživa v prevenci a léčbe onkologických onemocnění. Dostupné na internete: https://goout.net/en/vyziva-v-prevenci-a-lecbe-onkologickych-onemocneni/szcwlfr/

Šachlová, M., 2016. Je alternativní výživa vhodná pro onkologického pacienta? XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Dostupné na internete: https://www.linkos.cz/lekar-a-multidisciplinarni-tym/kongresy/po-kongresu/databaze-tuzemskych-onkologickych-konferencnich-abstrakt/2016-xl-brnenske-onkologicke-dny-a-xxx-konference-pro-nelekarske-zdravotnicke-pr/

Valovičová, E. 2007. Správna výživa nielen v prevencii, ale aj pri komplexnej liečbe onkologických pacientov. In: Via practica. Roč. 4, č. 2, s. 18-23. ISSN 1336-4790.

Vokurka, S. a kol. Komplikace onkologických pacientú a možnosti jejich řešení v primární péči. Praha: Grada. ISBN 978-80-2713-556-1.

Voleková, M. 2012. Manuál enterálnej výživy pre ambulantnú prax. Bratislava: Herba. ISBN 978-80-89631-04-9.

Zhang, XT. et al., 2021. Malnutrition and overall survival in older patients with cancer. In Clinical Nutrition. Vol. 40, I. 3, p. 966-977. DOI 10.1016/j.clnu.2020.06.026

Zlatohlávek, L. a kol. 2016. Klinická dietologie a výživa. Praha: Current Media. ISBN 978-80-88129-03-5.