Analýza některých oblastí výkonu supervize v sociální práci na Slovensku

V pojetí sociální práce jako vědy, praktické činnosti a studijního oboru je kladen stále větší důraz na profesionální kompetenci sociálních pracovníků. Nároky, které jsou kladeny na sociální pracovníky, si postupně, jako součást zkvalitňování odborné činnosti, vyžádaly i využívání supervize v jejich odborné praxi. Supervize, jako součást odborného vzdělávání, nachází své uplatnění nejen v praxi, ale i v procesu výuky v pregraduální vysoké škole a také jako součást celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků. Mohli bychom také říci, že supervize je jednou z možností, jak zvládat zátěž a vysoké nároky, které jsou kladeny na sociální pracovníky, kteří vstupují do prostředí odborné činnosti s diferencovanými cílovými skupinami, prací s jednotlivci a rodinami, skupinovou prací i prací v místních komunitách a společenstvích na úrovni státní správy, samosprávy i nestátních subjektů.
Snahou autorů bylo předložit dílčí výsledky výzkumu, který byl zaměřen na monitorování současného stavu v poskytování supervize na Slovensku s cílem poskytnout alespoň orientační přehled o tom, jak se supervize na Slovensku prezentuje s odstupem deseti let, kdy byli vyškoleni první supervizoři pro supervizi činnosti v oblasti sociální práce.

Z uvedeného vyplývá, že cílem kvantitativního výzkumu bylo zachytit zpětnou vazbu od supervizorů, kteří působí v oblasti sociální práce na Slovensku.

Na sběr empirických údajů jsme využili dotazník vlastní provenience. Sběr empirických dat v rámci reprezentativního výzkumu byl zabezpečen elektronickým nástrojem ProSurvey.

Na statistické testování jsme použili test dobré shody χ2. Pokud byla hladina významnosti – hodnota p (Sig.) použitých testů menší než 0,05, přijímáme na základě našich údajů alternativní hypotézu. Pro velikost odchylky mezi skutečnými a očekávanými četnostmi, jakož i pro její směr, poukazuje z-skóre (kritérium z). Za signifikantní rozdíl jsme považovali v případě, že hodnota kritéria z byla větší než 1,96, nebo byla menší než -1,96.

Na výzkumu se celkově zúčastnilo 141 supervizorů působících v oblasti sociální práce a majících příslušný typ vzdělání a praxe opravňujících je k výkonu této činnosti. Ze základního souboru, který jsme identifikovali, se výzkumu zúčastnila 40,86 % vzorka. Tento podíl považujeme za reprezentativní – nabízející efektivní sondu do jimi analyzovaných fenoménů a zajišťující dostatečnou zpětnou vazbu.

Výsledky a interpretace

Jak jsme již výše naznačili, supervizní školení v sociální práci se na Slovensku realizují více než 10 let. První vyškolení supervizoři vstupovali do neznámé oblasti a v podstatě byli průkopníky nové metody, jejíž přínosy si uvědomuje čím dál více odborníků. Tyto skutečnosti odrazil i námi realizovaný výzkum.

V první bodě realizovaného zkoumání jsme se zaměřili na počet let, během nichž jsou supervizoři v sociální práci na Slovensku oprávněni k výkonu supervize. Tyto informace mimo jiné vypovídají o zájmu o tuto problematiku, o významu legislativních změn pro tuto oblast, o pokroku v profesionalizaci vzdělávání supervizorů a o mnoha dalších faktorech.

Až 50,35 % (71) respondentů uvedlo interval 0 až 2 roky. 36,88 % (52) respondentů uvedlo interval 3 až 5 let a jen 12,76 % (18) respondentů uvedlo interval v rozpětí 6 a více let.

Rozsah oprávnění k výkonu supervize v sociální práci na Slovensku – výběrový soubor

n = 141; p < 0,01; χ2 = 83,28
Zdroj: vlastní výzkum, 2013.

Jak vidíme z tabulky, v rozsahu oprávnění k výkonu supervize existují výrazné statistické rozdíly. Zájem o výkon supervize v posledních pěti letech výrazně vzrostl. Předpokládáme, že jde o důsledek začlenění této problematiky do Zákona o sociálních službách a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů, tedy zákona č. 448/2008 Z. z.

Mezi další faktory tohoto stavu můžeme také zařadit profesionalizaci vzdělávání supervizorů včetně stanovení kvalifikačních a výkonových předpokladů a požadavků. Nezanedbatelnou roli zde hraje otevření diskuse o předmětné problematice, které vedlo k publikování série monografií, učebnic a studií tvořících dostatečnou platformu pro implementaci supervize do procesu terciárního vzdělávání. Věříme, že tento proces bude přetrvávat i nadále a supervize se stane neoddělitelnou součástí sociální práce.

Oprávnění k výkonu supervize v praxi ještě neznamená, že je supervizoři také reálně realizují. Odhadovalo se, že supervizi poskytuje jen něco kolem 15 % až 25 % vyškolených profesionálů. S potěšením můžeme konstatovat, že tento poměr je podstatně vyšší.

Podle našich zjištění placený výkon v oblasti supervize vykonalo 54,61 % (77), a naopak nevykonalo 45,39 % (64) respondentů. Na základě výpočtu testového kritéria χ2 nemůžeme potvrdit, že statisticky větší část supervizorů v sociální práci na Slovensku vykonala placenou supervizi, ale povzbuzující je již zjištění, že tento poměr je alespoň vyvážený.

Výkon minimálně jedné placené supervize v sociální práci – grafická struktura, výběrový soubor

n = 141; p > 0,05; χ2 = 1,18
Zdroj: vlastní výzkum, 2013.

V další položce dotazníku jsme zjišťovali, kdy respondenti naposledy vykonali supervizi v sociální práci. Výsledky byly opět překvapivé. Až 29,79 % (42) respondentů vykonalo placený výkon supervize před méně než 30 dny.

Výkon poslední placené supervize v sociální práci – výběrový soubor

n = 141; p < 0,01; χ2 = 92,46
Zdroj: vlastní výzkum, 2013.

Daná skutečnost však ještě nic nevypovídá o pravidelnosti, s jakou supervizoři vykonávají svou činnost. Mohlo se jednat o sezónní záležitost související například s povinností pracovníků sociálněprávní ochrany dětí a sociální kurately absolvovat předepsanou supervizi. Z tohoto důvodu jsme respondenty požádali, aby provedli kvalifikovaný odhad pravidelnosti, s jakou přistupují k placenému výkonu supervize. Výsledky se ale příliš nelišily.
30,5 % (43) respondentů vykonává placený výkon supervize minimálně jednou za měsíc.

Pravidelnost výkonu placené supervize u supervizorů v sociální práci na Slovensku – výběrový soubor

n = 141; p < 0,01; χ2 = 58,3
Zdroj: vlastní výzkum, 2013.

Periodicitu vlastního výkonu placené supervize nepovažují supervizoři v sociální práci na Slovensku za dostačující. Tato skutečnost se nám potvrdila i při analýze odpovědí na otázku, která se ptala, zda by respondenti chtěli vykonávat supervizi častěji. Až 65,25 % (92) respondentů označilo odpověď „určitě ano“.

Ochota supervizorů v sociální práci na Slovensku vykonávat supervizi častěji – výběrový soubor

n = 141; p < 0,01; χ2 = 186,45
Zdroj: vlastní výzkum, 2013.

V dalších bodech našeho zkoumání jsme se zaměřili na finanční stránku supervizního procesu. Zajímalo nás, jaký by byl nejnižší finanční rámec za hodinový placený výkon supervize v sociální práci, jaký by byli ochotni naši respondenti akceptovat. Asociace supervizorů a sociálních poradců (ASSP) stanovuje cenu jedné supervizní hodiny na 30 EUR pro jednotlivce a 33 EUR pro skupinu. V průměru je tedy cena za hodinový placený výkon ASSP stanovena na 31,5 EUR. Náš výzkum poukázal, že 70,92 % (90) respondentů by akceptovalo cenu za hodinový placený výkon supervize v sociální práci ve výši 30 a méně EUR. 37,59 % (53) respondentů by dokonce bylo ochotných akceptovat tento interval ve výši 20 a méně EUR.

V tomto případě je na místě otázka, zda cena stanovená ASSP není příliš vysoká, nebo zda supervizoři v sociální práci na Slovensku nemají příliš nízké nároky na ocenění svých profesionálních kompetencí. Na druhé straně musíme rovněž zdůraznit, že statisticky významná část sledovaných respondentů se ve svých nárocích pohybovala v intervalu blízkém cenové hladině stanovené ASSP, tj. 21–30 EUR.

Akceptace nejnižšího finančního rozsahu za hodinový placený výkon supervize v sociální práci – výběrový soubor

n = 141; p < 0,01; χ2 = 12,37
Zdroj: vlastní výzkum, 2013.

V otázce o finančních nárocích supervizorů v sociální práci na Slovensku jsme šli do relativních extrémů. Zajímalo nás, kolik z respondentů a v jaké míře by bylo ochotných vykonávat supervizi bez nároku na finanční odměnu.

K našemu překvapení až 55,32 % (78) respondentů bylo ochotných přistoupit na výkon supervize bez nároku na finanční odměnu.

Ochota vykonávat supervizi bez nároku na finanční odměnu – výběrový soubor

n = 141; p < 0,01; χ2 = 26,8
Zdroj: vlastní výzkum, 2013.

Jednou z poměrně často diskutovaných oblastí v supervizi jsou možnosti, jak si zajistit supervizní zakázku. Současný stav je více méně závislý na osobních známostech, doporučeních a lobování. Na jedné straně jde o pochopitelné souvislosti, které v ideálním případě zajišťují jakýsi přirozený výběr kvalitního supervizora, kdy spokojenost supervidovaného se odrazí v jeho doporučení. Na druhé straně, v případě osobní linie vedoucí k zajištění zakázky, nemůžeme hovořit o objektivitě ani transparentnosti.

Nejčastější způsob zajištění supervizní zakázky v supervizi v sociální práci na Slovensku – výběrový soubor

n = 141; p < 0,01; χ2 = 173,4
Zdroj: vlastní výzkum, 2013.

Výsledky našeho výzkumu jednoznačně poukázaly na skutečnost, že k supervizní zakázce se supervizoři v sociální práci na Slovensku dostanou nejčastěji přes osobní linii. Tuto formu uvedlo 54,61 % (77) respondentů. Na druhém místě se v tomto kontextu umístnily: 1) výběr z veřejně přístupných databází a 2) náhodná nabídka subjektu nebo jednotlivce.

Také nás zajímalo, zda zajištění supervizní zakázky je pro supervizoře problematické. Při analýze odpovědí v případě této položky jsme zaznamenali poměrně homogenní data. Výraznější statistický rozdíl mezi pozorovanou a očekávanou četností byl zaznamenán v odpovědi, která problematiku zajištění supervizní zakázky posouvala do roviny určitě neproblematických. Pro značnou část respondentů bylo také na tuto otázku obtížné poskytnout vymezenou odpověď.

Problematika zajištění supervizní zakázky u supervizorů v sociální práci na Slovensku – výběrový soubor

n = 141; p < 0,01; χ2 = 16,1
Zdroj: vlastní výzkum, 2013.

Mimořádně důležitou součástí kvalitního supervizního výkonu je vlastní supervize supervizora. Je nesporné, že supervizor musí své postupy konzultovat, sdílet a reflektovat s co nejvyšší možnou mírou objektivity. Z tohoto důvodu nás zajímalo, zda se supervizoři v sociální práci na Slovensku účastní supersupervize.

58,16 % (82) respondentů uvedlo, že se na supersupervizi účastní, přičemž 41,84 % (59) uvedlo přesný opak.

Účast na supersupervizi u supervizorů v sociální práci na Slovensku – výběrový soubor

n = 141; p > 0,05; χ2 = 3,74
Zdroj: vlastní výzkum, 2013.

Prezentovaný výzkum zachycuje první zpětnou vazbu od supervizorů působících v oblasti sociální práce na Slovensku. Samozřejmě si uvědomujeme fragmentárnost vlastního poznání, a proto za žádných okolností nekonstatujeme, že jsme vyčerpali, nebo co i jen mohli vyčerpat všechny oblasti, které s touto profesionální činností souvisí. Věříme, že předložený výzkum přispěje k celistvému obrazu o supervizorech v sociální práci na Slovensku, rozpohybí plodnou a především konstruktivní diskusi a v neposlední řadě nezůstane jediným svého druhu. Supervize se jako odborná činnost stala neoddiskutovatelnou součástí pomáhajících profesí, které pracují v mimořádně citlivém společenském prostoru, a jako taková si zasluhují patřičnou pozornost a péči.

Autoři:
prof. PaedDr. Milan Schavel, PhD.
PhDr. Bohuslav Kuzyšin, PhD.
PhDr. Mária Gojdičová
RNDr. Monika Bérešová

ProSurvey je nástroj pro pokročilou tvorbu online dotazníků, průzkumů a výzkumů.
Nabízíme zpracování online dotazníku podle dodané předlohy. Oslovíme vybrané respondenty, vyhodnotíme odpovědi. Pošleme vám hotové výsledky, ve kterých jsou tabulky a grafy. Odbřemí Vás od práce a vyhodnocování dotazníků, technického zpracování a tvorby grafů.
Objednat si tuto službu můžete: ZDE.