ÚVOD

Plánování sociálních služeb je téma aktuální v podmínkách SR jak na národní, tak i na místní úrovni. V zákoně o sociálních službách v šesté části je zpracován komunitní rozvoj a komunitní plán v oblasti poskytování sociálních služeb, kde v § 83 se uvádí, že obec vypracovává komunitní plán s dalšími poskytovateli a příjemci a samosprávný kraj vypracovává koncepci rozvoje sociálních služeb. Komunitní plány odrážejí potřeby svých obyvatel v komunitě, samosprávné kraje vycházejí z jejich potřeb a společně se řídí národními prioritami rozvoje sociálních služeb. V příspěvku přinášíme část výzkumu realizovaného pro potřeby zpracování strategického dokumentu Koncepce rozvoje sociálních služeb na roky 2019–2023.

VÝZKUM

Informačním zdrojem při tvorbě každého plánu, zejména při tvorbě koncepce rozvoje sociálních služeb, jsou důležité validní výstupy z výzkumů. V příspěvku zpracováváme dílčí výsledky výzkumu, kde jsme identifikovali využívání a spokojenost občanů se sociálními službami, analyzovali vývoj poptávky po sociálních službách v nejbližších 5 letech.

Vzhledem k primárnímu cíli jsme si formulovali dílčí cíle a výzkumnou otázku.

Výzkumná otázka VO: Které z demografických charakteristik respondentů jsou prediktory toho, že respondent v blízké době (5 let) plánuje využívat některou ze sociálních služeb? Částečné cíle* C1: zjistit, které sociální služby (služby pro seniory, služby pro občany se zdravotním postižením, služby krizové intervence) občané využívají a jak jsou s nimi spokojeni. C2: zjistit, o které sociální služby (služby pro seniory, služby pro občany se zdravotním postižením a služby krizové intervence) by měli občané mít zájem v nejbližších 5 letech.*

Charakteristika souboru – občané

V žilinském samosprávném kraji bylo v roce 2019 - 691 023 občanů, počet okresů: 11, počet měst: 19, počet obcí: 296. Do našeho výzkumu se zapojilo celkem 1 840 respondentů, z toho 544 (29,6 %) mužů a 1 238 (67,30 %) žen. Průměrný věk výzkumného souboru byl 60,33 roku (± 18,29), nejmladší respondent měl 18 let, nejstarší 95 let. 3,2 % respondentů na tuto otázku neodpovědělo. Ekonomická situace: zaměstnanec 446 (24,2 %), student/ka 14 (0,8 %), důchodce/kyňa 1 102 (59,9 %), nezaměstnaný/á 49 (2,7 %), podnikatel/ka 4 (0,2 %), živnostník/čka 23 (1,3 %), na MD/RD 55 (3 %), jiné zařazení 147 (8 %) respondentů. Respondenti žijí: v bytě v osobním vlastnictví 842 (45,8 %), v nájemním bytě 14 (6,2 %), v obecním/městském bytě 33 (1,8 %), v jiné formě bydlení 257 (14 %), v zařízení sociálních služeb 594 (32,3 %) respondentů. Zajímali jsme se o rozpětí jejich finančního příjmu, kde nejvíce 425 (23,1 %) respondentů uvedlo od 201 € do 400 €.

Dílčí cíl č. 1

C1: zjistit, které sociální služby (služby pro seniory, služby pro občany se zdravotním postižením a služby krizové intervence) občané využívají a jak jsou s nimi spokojeni.

Prvním dílčím cílem bylo zjistit, které sociální služby občané využívají a jak jsou s nimi spokojeni. Zajímali jsme se, zda respondenti využívají poradenství (sociální, právní, psychologické...). Z celého souboru nevyužívá poradenství 625 (34 %) respondentů. Naopak, poradenství využívá 585 (31,8 %) respondentů, z toho je velmi nespokojených 17 (9 %), nespokojených 55 (3 %), nerozhodných bylo 115 (6,3 %), spokojených 132 (7,2 %), velmi spokojených 266 (14,5 %). V rámci další otázky jsme zjišťovali, zda respondenti zvažují, že by v blízké budoucnosti (do 5 let) někdo z jejich rodiny využil specializované sociální poradenství, kde: 271 (14,7 %) by využilo specializované poradenství, nevyužilo 219 (11,9 %) respondentů. Na danou otázku neodpovědělo 1 350 (73,4 %) respondentů.

Zajímali jsme se, které druhy a formy sociálních služeb respondenti využívají, kde: stravování pro důchodce využívá 466 (25,3 %) respondentů; denní stacionář 225 (12,2 %) respondentů; denní centrum 197 (10,7 %), opatrovatelskou službu 312 (17 %) respondentů; přepravní službu 265 (14,4 %); signalizaci potřeby pomoci využívá 197 (10,7 %) respondentů; půjčování (kompenzačních) pomůcek 221 (12 %) respondentů; zařízení opatrovatelské služby na krátkodobý pobyt 179 (9,6 %) respondentů; zařízení pro seniory 456 (24,8 %) respondentů; specializované zařízení 379 (20,6 %) respondentů; 503 (27,3 %) respondentů nevyužívá žádnou z nabízených sociálních služeb. Nejspokojenější jsou se službami: zařízení pro seniory, stravování pro důchodce a denním centrem. Naopak nejméně spokojení jsou se zařízeními opatrovatelské služby, denním stacionářem a signalizací potřeby pomoci.

Následně jsme se zabývali využíváním sociálních služeb pro občany se zdravotním postižením a jejich případnou spokojeností s těmito službami. Služby domova sociálních služeb – celoroční pobyt využívá 282 respondentů (15,3 %), ambulantní formu 193 (10,5 %), týdenní pobyt 142 (7,8 %) respondentů, službu včasné intervence 105 (5,7 %) respondentů, denní stacionář 125 (6,8 %) respondentů, přepravní službu 126 (6,8 %) respondentů, rehabilitační středisko 122 (6,6 %) respondentů, zařízení podporovaného bydlení 103 (5,6 %) respondentů, podporu samostatného bydlení 102 (5,5 %) respondentů, průvodcovskou/předčitateľskou nebo tlumočnickou službu 100 (5,4 %) respondentů, půjčování pomůcek 110 (6,0 %) respondentů, specializované zařízení 128 (7,0 %) respondentů, bydlení s rodinou s využitím odlehčovacích služeb a služby poskytované ambulantní formou 128 (7,0 %) respondentů.

Průměrná míra spokojenosti s jednotlivými službami pro občany se zdravotním postižením, z níž vyplývá, že respondenti jsou nejspokojenější se službami domova sociálních služeb – celoročním, denním i týdenním pobytem. Naopak nejméně spokojení jsou se službami podpory samostatného bydlení, rehabilitačním střediskem a průvodcovskou/předčitateľskou nebo tlumočnickou službou. 712 (38,7 %) respondentů dané sociální služby nevyužívá.

Dále jsme se zabývali krizovou intervenci, kterou respondent využívá, a jak je s ní spokojen. Z výsledků můžeme konstatovat, že zařízení krizového bydlení využívá 132 (7,2 %) respondentů, služby pro matky s dětmi 81 (4,4 %) respondentů, útulek/noční nocležník 124 (6,7 %) respondentů, komunitní centrum 111 (6,0 %) respondentů, nízkoprahové denní centrum 92 (5,0 %) respondentů, nízkoprahové služby pro děti a rodinu 99 (5,4 %) respondentů, terénní krizovou intervenci 95 (5,2 %) respondentů a specializované zařízení 94 (5,1 %). 822 (44,7 %) respondentů odpovědělo, že tyto služby nevyužívá. Na základě průměrných hodnot můžeme konstatovat, že nejspokojenější jsou se službami v útulku a v zařízení krizového bydlení. Naopak nejméně spokojení jsou se službami v specializovaném zařízení a komunitních centrech.

Dílčí cíl č. 2

C2: zjistit, o které sociální služby (služby pro seniory, služby pro občany se zdravotním postižením a služby krizové intervence) by měli občané mít zájem v nejbližších 5 letech.

Pro plánování sociálních služeb je důležité znát názory občanů na potřebu sociální služby pro ně nebo pro jejich blízkou osobu. Zajímali jsme se v rozmezí pěti let, proto jsme kladli otázky podle jednotlivých druhů a forem sociální služby (výběr mohli učinit ze více druhů sociální služby) pro různé cílové skupiny – senioři, občané se zdravotním postižením a služby krizové intervence.

Nejvíce respondentů (456) zvažuje, že by v blízké budoucnosti (do 5 let) využilo službu stravování pro důchodce; následuje zařízení pro seniory a opatrovatelská služba. Naopak, nejméně respondentů zvažuje, že by v blízké budoucnosti využilo denní centrum, přepravní službu.

Odpovědi týkající se sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením: nejvíce respondentů 225 (11,1%) zvažuje, že by v blízké budoucnosti (do 5 let) využilo domov sociálních služeb, půjčovnu pomůcek a přepravní službu. Naopak nejméně respondentů zvažuje službu domova sociálních služeb – týdenní pobyt a specializované zařízení.

Odpovědi týkající se sociálních služeb krizové intervence: nejvíce respondentů 130 (18,8%) zvažuje, že by v blízké budoucnosti (do 5 let) využilo zařízení krizového bydlení, komunitní centrum a terénní krizovou intervenci. Naopak nejméně respondentů zvažuje, že by využilo služby nízkoprahového denního centra.

Vyhodnocujeme potřebu (chybějící) sociální služby, kterou zdůrazňovali respondenti – občané. Jednotlivé druhy sociálních služeb uvádíme sestupně podle důležitosti, podle okresů. Okres Bytča: domov sociálních služeb – celoroční pobyt, stravování pro důchodce, zařízení pro seniory (domov důchodců), specializované zařízení, přepravní služba, zařízení krizového bydlení. Okres Čadca: zařízení pro seniory (domov důchodců), stravování pro důchodce, denní stacionář, stravování pro důchodce, domov sociálních služeb – celoroční pobyt, přepravní služba, rehabilitační zařízení, terénní krizová intervence, zařízení krizového bydlení. Okres Kysucké Nové Mesto: specializované zařízení, denní centrum, domov sociálních služeb – ambulantní forma, terénní krizová intervence, zařízení krizového bydlení, terénní krizová intervence. Okres Liptovský Mikuláš: domov sociálních služeb – celoroční pobyt, zařízení podporovaného bydlení, specializované zařízení, půjčování pomůcek, útulok / nocležna, zařízení krizového bydlení. Okres Dolný Kubín: Domov sociálních služeb – celoroční pobyt, Domov sociálních služeb – ambulantní forma, rehabilitační zařízení, odlehčovací služba, zařízení krizového bydlení, komunitní centrum, specializované zařízení. Okres Martin: podpora samostatného bydlení, odlehčovací služba, přepravní služba, zařízení pro seniory (domov důchodců), opatrovatelská služba, terénní krizová intervence, zařízení krizového bydlení, komunitní centrum, útulok / nocležna. Okres Námestovo: zařízení krizového bydlení, rehabilitační zařízení, domov sociálních služeb – celoroční pobyt, domov sociálních služeb – ambulantní forma, terénní krizová intervence, nízkoprahové služby pro děti a rodinu, denní stacionář, zařízení pro seniory (domov důchodců), zařízení opatrovatelské služby na krátkodobý pobyt, půjčování pomůcek. Okres Ružomberok: zařízení pro seniory, zařízení opatrovatelské služby na krátkodobý pobyt, specializované zařízení, přepravní služba, opatrovatelská služba stravování, signalizace potřeby pomoci, rehabilitační středisko, služba včasné intervence, půjčovna pomůcek, domov sociálních služeb – celoroční pobyt, domov sociálních služeb – ambulantní forma, zařízení krizového bydlení, nízkoprahové služby pro děti a rodinu, terénní krizová intervence. Okres Turčianske Teplice: domov sociálních služeb – celoroční pobyt, domov sociálních služeb – ambulantní forma, zařízení pro seniory (domov důchodců), specializované zařízení, přepravní služba, stravování. Okres Turčianske Teplice: stravování pro důchodce, opatrovatelská služba, půjčování pomůcek, zařízení pro seniory (domov důchodců), domov sociálních služeb – celoroční pobyt, domov sociálních služeb – ambulantní forma, odlehčovací služba, průvodcovská / předčitateľská nebo tlumočnická služba, přepravní služba, stravování pro důchodce, rehabilitační středisko, půjčování pomůcek. Okres Tvrdošín: domov sociálních služeb – celoroční pobyt, zařízení pro seniory (domov důchodců), specializované zařízení, zařízení opatrovatelské služby na krátkodobý pobyt stravování pro důchodce, denní stacionář, přepravní služba, půjčování (kompenzačních) pomůcek, podpora samostatného bydlení, rehabilitační středisko, domov sociálních služeb – ambulantní forma, služba včasné intervence. Okres Žilina: domov sociálních služeb – celoroční pobyt, zařízení pro seniory (domov důchodců), specializované zařízení, zařízení opatrovatelské služby na krátkodobý pobyt, opatrovatelská služba, stravování pro důchodce, denní stacionář, přepravní služba, služba včasné intervence, podporované bydlení, odlehčovací služba, zařízení krizového bydlení, komunitní centrum.

HODNOCENÍ VÝSKUMNÍ OTÁZKY – OBČANÉ

VO: Které z demografických charakteristik respondentů jsou prediktory toho, že respondent v blízké době (5 let) plánuje využívat některou ze sociálních služeb? VO1a: Které z demografických charakteristik respondentů jsou prediktory toho, že respondent v blízké době (5 let) plánuje využívat některou ze sociálních služeb pro seniory?

Riešení výzkumné otázky VO1a se skládala ze dvou kroků:

  1. První krok1: identifikovat ze všech občanů skupinu těch, kteří plánují využívat sociální služby pro seniory. Byly identifikovány dvě skupiny, v první skupině, kterou tvoří 654 respondentů (55,7 %), nikdo v blízké budoucnosti neplánuje využívat ani jednu ze sociálních služeb pro seniory. Tuto skupinu jsme nazvali „neplánují využívat“. Druhou skupinu, naopak tvoří respondenti, kteří plánují využívat alespoň některou ze sociálních služeb pro seniory. Celkem se v této skupině nacházelo 514 respondentů (44,3 %). Z nich plánuje v blízké budoucnosti využívat stravování pro důchodce 54,1 %, zařízení pro seniory 45,3 %, opatrovatelskou službu 44,4 % respondentů, přepravní službu 33,7 % respondentů, denní stacionář 33,1 % respondentů, půjčování pomůcek 28,6 % respondentů, denní centrum 23,9 % respondentů, zařízení opatrovatelské služby – krátkodobý pobyt 23 %, signalizaci potřeby pomoci 22,6 % a specializované zařízení 21,8 %.
  2. Druhý krok2: identifikovat, které z prediktorů mají nejvyšší vliv na to, že občan uvedenou službu plánuje využívat. Mezi prediktory jsme zařadili demografické charakteristiky: pohlaví, věk, ekonomické postavení, okres, příjem, počet osob ve společné domácnosti a složení domácnosti. Z uvedených prediktorů má nejsilnější vliv složení domácnosti, následuje věk, okres a ekonomické postavení. Prediktor složení domácnosti náš výzkumný soubor rozdělil na tři hlavní podkategorie: oba rodiče s dítětem/dětmi a jednotlivec – tuto skupinu tvoří 384 respondentů, z nichž 53,4 % neplánuje v blízké budoucnosti využít sociální službu a 46,6 % ji plánuje využít. Z těch, kteří plánují využít sociální službu pro seniory, je 56,3 % ve věku nad 62 let. manželé žijící v domácnosti bez dětí (resp. děti jsou dospělé a žijí jinde) a vícegenerační domácnost – tuto skupinu tvoří dohromady 296 respondentů a z nich plánuje využít sociální službu pro seniory až 72 %. Z nich 87,3 %, kteří plánují využívat sociální službu pro seniory, jsou ve věku nad 67 let a 63,9 % pod 67 let. jednotlivec s dítětem/dětmi – tuto skupinu tvoří 477 respondentů, z nichž většina 74,4 % neplánuje využívat sociální služby pro seniory. Dále se tato kategorie dělí podle okresu, přičemž tito respondenti z Kysuckého Nového Mesta a Námestova v 93,1 % neplánují využívat soc. služby, z Ružomberka, Dolního Kubína, Liptovského Mikuláše, Čadce, Tvrdošína a Bytče neplánují využívat 77 % z těchto respondentů a nejvíce respondentů z této skupiny – 44,7 % plánuje využívat sociální služby a žijí v okrese Turčianske Teplice, Martin a Žilina.

Z uvedeného vyplývá, že nejvyšší vliv na to, zda respondent plánuje nebo neplánuje využívat sociální službu pro seniory, má složení domácnosti, věk nebo i okres. Tuto službu plánují využívat zejména manželé žijící v domácnosti bez dětí a ve vyšším věku (nad 67 let). Ve skupině rodičů s dítětem a dětmi, resp. jednotlivců plánují využívat sociální služby, ale pouze ti, kteří jsou ve vyšším věku. V skupině jednotlivců s dítětem/dětmi jsou to zejména ti, kteří bydlí v okrese Turčianske Teplice, Martin a Žilina.

VO1b: Které z demografických charakteristik respondentů jsou prediktory toho, že respondent v blízké době (5 let) plánuje využívat některou ze sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením? Riešení výzkumné otázky VO1b se skládala ze dvou kroků:

  1. První krok3: identifikovat ze všech občanů skupinu těch, kteří plánují využívat sociální služby pro občany se zdravotním postižením. Identifikovali jsme dvě skupiny, první tvoří 976 respondentů (84,2 %), nikdo v blízké budoucnosti neplánuje využívat ani jednu ze sociálních služeb pro občany se zdravotním postižením. Tuto skupinu jsme nazvali „neplánují využívat“. Druhou skupinu, naopak, tvoří respondenti, kteří plánují využívat alespoň některou ze sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením. Celkem se v této skupině nacházelo 183 respondentů (15,8 %). Z nich plánuje v blízké budoucnosti využívat denní stacionář 58,5 %. rehabilitační středisko 60,7 %, přepravní službu 61,2 % respondentů, půjčovnu pomůcek 54,1 % respondentů, bydlení s rodinou s využitím odlehčovacích služeb 44,3 % respondentů, službu včasné intervence 37,2 % respondentů, průvodcovskou, předčitateľskou nebo tlumočnickou službu 24,6 % respondentů, domov sociálních služeb – ambulantní formu 34,4 %, zařízení podporovaného bydlení 31,1 % specializované zařízení 28,4 %, podporu samostatného bydlení 31,1 %, domov sociálních služeb – týdenní pobyt – 25,1 % a domov sociálních služeb – celoroční pobyt – 41,5 %.
  2. Druhý krok4: identifikovat, které z prediktorů mají nejvyšší vliv na to, že občan uvedenou službu plánuje využívat. Mezi prediktory jsme zařadili demografické charakteristiky: pohlaví, věk, ekonomické postavení, okres, příjem, počet osob ve společné domácnosti a složení domácnosti. Z uvedených prediktorů má nejsilnější vliv složení domácnosti a čistý měsíční příjem. Prediktor složení domácnosti náš výzkumný soubor rozdělil na dvě hlavní podkategorie5: oba rodiče s dítětem/dětmi, jednotlivec, jednotlivec s dítětem, manželé žijící v domácnosti bez dětí (resp. děti jsou dospělé a žijí jinde) a vícegenerační domácnost – tuto skupinu tvoří 625 respondentů, z nichž 80,8 % neplánuje v blízké budoucnosti využít službu pro občany se zdravotním postižením. Zbývajících 19,2 % plánuje využívat zmíněnou službu a to zejména ti, jejichž měsíční příjem je nižší než 801 € - 1000 €. Manželé žijící v domácnosti bez dětí (resp. děti jsou dospělé a žijí jinde) – tuto skupinu tvoří spolu 139 respondentů a z nich plánuje využít sociální službu pro občany se ZP 29,5 %.

Z uvedeného vyplývá, že nejvyšší vliv na to, zda respondent plánuje nebo neplánuje využívat sociální službu pro občany se zdravotním postižením, má ze sledovaných charakteristik jen složení domácnosti a příjem. Tuto službu plánují využívat zejména manželé žijící v domácnosti bez dětí. Ve druhé skupině, která má jiné složení domácnosti, jsou to zejména domácnosti s nižšími příjmy.

VO1c: Které z demografických charakteristik respondentů jsou prediktory toho, že respondent v blízké době (5 let) plánuje využívat některou ze sociálních služeb krizové intervence? Riešení výzkumné otázky VO1c se skládalo ze dvou kroků:

  1. První krok6: identifikovat ze všech občanů skupinu těch, kteří plánují využívat sociální služby pro občany se zdravotním postižením. Byly identifikovány dvě skupiny, první tvořila 1 028 respondentů (88,7 %) nikdo v blízké budoucnosti neplánuje využívat ani jednu ze sociálních služeb krizové intervence. Tuto skupinu jsme nazvali „neplánují využívat“. Druhou skupinu tvořili respondenti, kteří plánují využívat alespoň některou ze sociálních služeb krizové intervence. Celkem se v této skupině nacházelo 131 respondentů (11,3 %). Z nich plánuje v blízké budoucnosti využívat zařízení krizového bydlení 52,7 %, komunitní centrum 40,5 %, terénní krizovou intervenci 39,7 %, službu pro matku s dětmi 38,9 % respondentů, útulek/noční nocležárna 36,6 % respondentů, nízkoprahové služby pro děti a rodinu 35,1 % respondentů a nízkoprahové denní centrum 32,8 %.
  2. Druhý krok7: identifikovat, které z prediktorů mají nejvyšší vliv na to, že občan uvedenou službu plánuje využívat. Mezi prediktory jsme zařadili demografické charakteristiky: pohlaví, věk, ekonomické postavení, okres, příjem, počet osob ve společné domácnosti a složení domácnosti. Z uvedených prediktorů má nejsilnější vliv čistý měsíční příjem a věk. Prediktor složení domácnosti náš výzkumný soubor rozdělil na dvě hlavní podkategorie8: respondenti s čistým měsíčním příjmem v domácnosti menším než 401 – 600 € - z nich plánuje služby krizové intervence využít 17,2 %. Dále se tato skupina dělí podle věku, přičemž až 29,3 % těch, kteří plánují využít služby krizové intervence, je ve věku 67 – 77 let. Respondenti s čistým měsíčním příjmem v domácnosti větším než 401 – 600 € - z nich plánuje služby krizové intervence využít jen 8,2 % respondentů.

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že nejvyšší vliv na to, zda respondent plánuje nebo neplánuje využívat sociální službu krizové intervence, má ze sledovaných charakteristik jen příjem domácnosti a věk. Tuto službu plánují využívat zejména respondenti v domácnostech s nižším příjmem a starší občané.

Na základě analýzy můžeme konstatovat, že nejvyšší poptávku je možné očekávat v službách pro seniory, následují služby pro osoby se zdravotním postižením a relativně nejnižší poptávku ze sledovaných služeb budou mít služby krizové intervence. Pomoc sociálních služeb pro seniory a pro osoby se zdravotním postižením bude potřebná zejména pro starší respondenty, kteří žijí v manželském svazku (ale děti s nimi už nežijí ve společné domácnosti). Domácnosti s nižšími příjmy budou ve vyšší míře využívat služby krizové intervence. Vyšší poptávku po sociálních službách pro seniory můžeme očekávat v okrese Žilina, Turčianske Teplice a Martin. Konstatujeme, že ohroženými skupinami v žilinském samosprávném kraji jsou především starší občané s nižšími příjmy, kteří potřebují zvýšenou sociální péči.

Zajímali jsme se v otevřené otázce o chybějící sociální služby, kde respondenti uvedli: Domov sociálních služeb – celoroční pobyt, Domov sociálních služeb – ambulantní forma (pro konkrétní onemocnění), Specializované zařízení pro lidi s Alzheimerovou chorobou, Specializované zařízení pro lidi s psychiatrickými onemocněními, Služba včasné intervence, specializované sociální poradenství, zřizování krizového bydlení, útulek... V další otevřené otázce jsme se zabývali potřebou zlepšení v poskytování sociálních služeb, odpovědi na tuto otázku jsme kategorizovali: a) potřeba zřídit: vytvořit komunitní služby, které by pomohly lidem ohroženým exkluzí k inkluzi (podporované bydlení, chráněná pracovní místa, služba podpora samostatného života, sociální rehabilitace, komunitní centra a pod.); vytvoření nových zařízení sociálních služeb – malokapacitní zařízení – zvýšit počet odborných zaměstnanců – vytvoření chráněných dílen – zajistit v zařízeních sociálních služeb signalizaci, případně záchranné náramky – podporované bydlení v komunitě; zajistit péči v nových zařízeních, které by se specializovaly na určitý druh sociálních služeb, zřídit denní stacionáře např. i pro mladé zdravotně hendikepované (spolu se zvýšením úrovně jejich příjmů); zřídit pobytovou formu pro děti s autismem; vytvoření sítě mezi veřejnými a neveřejnými poskytovateli soc. služeb. b) potřeba zlepšit: zlepšit zdravotní péči o seniory; zavádění moderních technologií – zdravotnických, podpůrných, komunikačních, bezpečnostních ...; dostupnost těch služeb, které v regionu chybějí, lepší propojení a informace dostupné o jednotlivých službách v regionu.. c) spolupráce: multidisciplinární spolupráce institucí, s nimiž klienti přicházejí do kontaktu při řešení své životní situace; součinnost s jinými institucemi, propojení služeb, návaznost sociálních služeb (odlehčovací služba, terénní služba...); síťování, spolupráce, komunikace, nastavování cílů sociálních služeb a jejich hodnocení. d) rizika při poskytování sociálních služby: přehodnocení umisťování agresivních a neadaptabilních klientů v zařízeních..; zjednodušit způsob registrace nových sociálních služeb; dostupnost právního poradenství a metodického usměrnění při uplatňování zákonů v ZSS.

ZÁVĚR

Plánování sociálních služeb je důležité pro každou komunitu, má vycházet z aktuálních potřeb komunity a musí mít zpracovaný plán podle přijatých strategických a plánovacích dokumentů. Výsledky námi realizovaného výzkumu byly zpracovány ve strategickém plánu rozvoje sociálních služeb, například v Prioritě č. 1 Zvýšit kvalitu, bezpečnost, účelnost a dostupnost poskytovaných sociálních služeb se zaměřením na dlouhodobou udržitelnost.

Autorka: Doc. PhDr. Irena Kamanová, PhD. Katedra sociální práce PF KU v Ružomberku*

Zoznam bibliografických odkazov

Zákon NRSR č. 448/2008Z.z. o sociálnych službách a o změne a doplnení zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon) v znení neskorších predpisov

Koncepcia rozvoja sociálnych služieb, dostupné na: https://www.zilinskazupa.sk /files/bd061c63d76db4382b31b980d4ceba64 2019_2023.pdf

1 První krok jsme realizovali využitím statistické operace – shlukovou analýzou. 2 druhý krok analýzou klasifikačních stromů 3 První krok jsme realizovali využitím statistické operace – shlukovou analýzou. 4 Druhý krok analýzou klasifikačních stromů 5 třetí podkategorie tvořili respondenti, kteří neuváděli složení domácnosti. 6 První krok jsme realizovali využitím statistické operace – shlukovou analýzou 7 Druhý krok analýzou klasifikačních stromů 8 třetí podkategorie tvořili respondenti, kteří neuváděli výši příjmu.