Publikace Aplikovaná sociální patologie v sociální práci (2011)

Andrej Mátel, Milan Schavel a kol.

Cílem publikace „Aplikovaná sociální patologie v sociální práci“ je představení vybraných sociálně-patologických jevů nejen z hlediska jejich základní charakteristiky a teorií příčin jejich vzniku, ale především z hlediska sociální práce jako pomáhající profese, která se usiluje o jejich odstranění, resp. zmírnění negativních důsledků.

PŘEDMLUVA

Publikace Aplikovaná sociální patologie v sociální práci, kterou máte v rukou, je jednou z mnoha, jako například Úvod do studia a dějin sociální práce, Základy sociální práce, Sociální prevence, Sociální poradenství a komunikace, Základy supervize a supervize v praktickém výcviku v sociální práci, Sociálně-právní ochrana dětí a sociální kuratela, Etika v sociální práci, Aplikovaná etika v sociální práci, které vznikají prostřednictvím autorových kolektivů pedagogů i praktiků na půdě Vysokej školy zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave. Cílem všech je přiblížit studentům, ale i odborníkům z praxe a kolegům z jiných profesí, oboru sociální práce, pomoci tak i jeho identifikaci a potvrzení jeho autonomie mezi dalšími profesemi, které se orientují na řešení sociálních, zdravotních a jiných problémů člověka.

V oblasti sociálně-patologických jevů jsme se dosud setkávali s publikacemi, které měly teoretický charakter. Naší snahou bylo najít propojení mezi sociální patologií a sociální prací tak, aby zejména studenti sociální práce mohli postupně v praxi konkrétně identifikovat své kompetence pro práci s cílovými skupinami klientů, u kterých se sociálně-patologické jevy prezentují. Právě aplikační praxe, tedy hledání propojení mezi teorií a praxí, může pomoci hloubějšímu vymezení sociální práce jako společensko-vědní disciplíny. V Slovenské republice se právě v tomto období vytváří platforma pro vzájemnou diskusi mezi odborníky na teorii, pedagogy a praktikujícími v sociální práci. Výsledkem by mělo být zkvalitnění oboru sociální práce a posílení jeho oprávněnosti pro sociální praxi.

Je samozřejmé, že sociální pracovníci v současné době, stejně jako v budoucnosti, budou pracovat s cílovými skupinami, v nichž se prezentují sociálně-patologické jevy. Jejich eliminace vyžaduje spolupráci v týmu odborníků, zejména při řešení těch problémů, které představujeme v této publikaci. Nezbytná bude koordinace týmu, v němž by měl mít mimořádné postavení právě sociální pracovník. Informace, které jsou soustředěny právě v této publikaci, by měli absolventi sociální práce promítnout do znalostí a dovedností, které by jim toto mimořádné postavení v praxi zajistilo. Nejde jen o nějaké soupeření v praktickém profesionálním dění, jde i o posílení kompetencí sociálních pracovníků, kteří je přesto kvůli právním předpisům nemají na některých pozicích systematická a náležitá místa.

Autoři jednotlivých kapitol jsou vysokoškolští pedagogové, spolupracovníci vysoké školy nebo praktičtí pracovníci v oblasti řešení sociálně-patologických jevů. Publikace má v úvodní části teoretický charakter a v dalších částech se přibližují zprostředkované informace právě aplikační praxe. Výběr prezentovaných sociálně-patologických jevů není absolutně vyčerpávající, některé problémy jsou samostatně zpracovány jinými odborníky, z jiných profesí. Poznatky a zkušenosti představené v aplikované části mají za cíl pomoci porozumět jednotlivým sociálně-patologickým jevům z hlediska sociální práce natolik, aby sociální pracovníci a studenti sociální práce dokázali rozpoznávat, rozlišovat a charakterizovat jednotlivé sociálně-patologické jevy z hlediska důležité terminologie, identifikačních znaků sociální patologie a stavu bádání. Dále mají pomoci zvolit vhodnou sociální intervenci, resp. prevenci, pokud znají vhodné metody sociální práce, stejně jako současnou legislativu a zkušenosti z dobré praxe.

Cílem takto zpracované publikace bylo posílit myšlenku praktického výkonu sociální práce, z administrativně-byrokratického rámce k intenzivnější práci s klientem při respektování základních teoretických východisek jednotlivých popsávaných problémů. Z pohledu autorů je to cesta, jak posunout vzdělávání a praktickou činnost sociální práce na vyšší stupeň společenské akceptace a profesionální kompetence. Naši snahu a vklad považujeme za součást procesu, na němž se účastní vzdělavatelé, odborníci z praxe a studenti v oboru sociální práce, kterým je tato publikace určena.

Autoři V Bratislavě 15. srpna 2011 Názory recenzentů:

Od dob Herberta Spencera, který pojem sociální patologie uvedl v životě v sociologické teorii resp. v sociálním biologismu se absolutní řešení patologických jevů nenašlo. Od těch dob se jednotlivé sociálně patologické jevy popisují, klasifikují, charakterizují, ale v samotné sociální patologii neřeší. A právě aplikované paradigma sociální práce je předurčeno k řešení sociálně patologických jevů. Postmodernisté tvrdí, že věda je vědou najde-li uplatnění na trhu. Jistěže diskutabilní tvrzení, ale ať pohlížíme na vědu z pohledu tradičního či postmoderního musíme se všemožně snažit o její rozvoj. A v sociálních vědách to platí dvojnásob. A právě sociální práce je k tomu předurčena. ... Na mnohé výše uvedené i nevyslovené otázky podává odpověď právě předkládaná monografie kolektivu odborníků, která v základních, jasných a strukturovaných kapitolách dává čtenáři základní představu o pojetí sociální práce, jakož i aplikační dimenzi ve vztahu k sociální patologii. prof. PhDr. Pavel Mühlpachr, Ph.D.

Autorský kolektiv usiloval o nelehké, zároveň vysoké cíle své práce. Přinesli v prvé řadě bohatý a tvůrčí exkurz do teoretického vymezení problematiky, se kterou se setkáváme v mnoha statiích sociologie, psychologie i pedagogiky s akcentem na nové informace. Co je však významnější, následné propojení se sociální prací otevřelo nové rozměry do aplikačních intervenčních možností oboru sociální práce. Tento počin autorů je oceněníhodný, s radostí mohu konstatovat, že svůj cíl autoři splnili se ctí a jejich publikace, které přeji mnoho spokojených čtenářů, je důležitou součástí procesu profesionalizace sociální práce. doc. PhDr. Ľuba Pavelová, PhD.

V sociálně-patologii je velmi důležitou otázkou vliv doby a historického kontextu na vznik teorií a rozvoj sociálně-patologické disciplíny. Tak vnímám publikaci Aplikovaná sociální patologie v sociální práci, jejíž přidruženou hodnotou je i snaha kolektivu autorů aplikovat metody sociální práce ve vztahu k jednotlivým typům klientů. Je to současný exkurz do jednotlivých typů patologických forem chování především ve slovenské společnosti, ale i v komparaci různých zahraničních výzkumů. Je třeba analyzovat a zkoumat aktuální potřeby společnosti ve vztahu k patologickým formám chování, což předložená monografie ve velké míře naplňuje. doc. PhDr. Markéta Rusnáková, PhD.

Publikace vydaná v roce 2011 už není v prodeji. Byla nahrazena novějším vydáním z roku 2015: http://www.prohuman.sk/socialna-praca/socialna-patologia-a-prevencia-vybranych-socialno-patologickych-javov

OBSAH:

I. VŠEOBECNÁ SOCIÁLNÍ PATOLOGIE V SOCIÁLní PRÁCI

1 SOCIÁLNÍ PATOLOGIE A DEVIACE 1.1 SOCIÁLNÍ PATOLOGIE – POJEM A DEFINOVÁNÍ 1.2 SOCIÁLNÍ PATOLOGIE NEBO DEVIACE? 1.3 NORMA, NORMALITA, SOCIÁLNÍ KONTROLA A DALŠÍ POJMY 1.4 STRUČNÝ PŘEHLED VYBRANÝCH TEORETI DEVIACE 1.4.1 Biologické teorie 1.4.2 Psychologické a sociálně-psychologické teorie 1.4.3 Teorie sociální dezorganizace 1.4.4 Teorie anomie 1.4.5 Teorie subkultury a kontrakultury 1.4.6 Teorie sociální kontroly 1.4.7 Teorie labellingu (etiketizační teorie) 1.4.8 Etnometodologické teorie 1.4.9 Radikální teorie

2 SOCIÁLNÍ PRÁCE V MULTIDISIPLINÁRNÍM PŘÍSTUPU K SOCIÁLNÍ PATOLOGII 2.1 MULTIDISIPLINÁRNÍ PŘÍSTUP K SOCIÁLNÍ PATOLOGII 2.1.1 Sociální práce 2.1.2 Metody a techniky sociální práce 2.1.3 Sociální služby a SPODaSK 2.1.4 Sociální prevence 2.2 IDENTIFIKACE SOCIÁLNĚ-PATOLOGICKÝCH JEVŮ 2.3 KLASIFIKACE SOCIÁLNĚ-PATOLOGICKÝCH JEVŮ

II. APLIKOVANÁ SOCIÁLNÍ PATOLOGIE V SOCIÁLNÍ PRÁCI

3 ZÁVISLOSTI 3.1 TERMINOLOGICKÉ UVEDENÍ 3.1.1 Drogová závislost 3.1.2 Alkoholová závislost 3.1.3 Nelátkové závislosti 3.1.4 Příčiny vzniku a rizikové faktory 3.2 SOCIÁLNĚ-PATOLOGIE RODINY V RÁMCI ZÁVISLOSTÍ 3.2.1 Spoluzávislost 3.2.2 Dospělí děti alkoholiků 3.3 IDENTIFIKOVATELNÉ ZNAKY SOCIÁLNĚ-PATOLOGIE ZÁVISLOSTÍ 3.4 MULTIDISIPLINÁRNÍ TÝM V PROBLÉMATICE ZÁVISLOSTÍ 3.5 LÉČBA ZÁVISLOSTÍ A MÍSTO SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA V NICH 3.5.1 Ambulantní péče 3.5.2 Ústavní péče 3.5.3 Nařízená ochranná léčba 3.6 METODY SOCIÁLNÍ PRÁCE SO ZÁVISLÝMI A SPOLUZÁVISLÝMI 3.6.1 Streetwork a harm reduction 3.6.2 Krizová intervence při závislostech 3.6.3 Sociální práce s rodinou závislého klienta 3.6.4 Sociální poradenství pro závislé a spoluzávislé 3.6.5 Terapeutické komunity a socioterapeutické skupiny 3.6.6 Resocializace 3.6.7 Spiritualita a rituály v procesu uzdravování 3.6.8 Svojpomocné skupiny 3.6.9 Sociální práce a psychoterapie s DDA

4 KRIMINÁLNOST 4.1 TERMINOLOGICKÉ UVEDENÍ 4.2 PŘEDMĚT KRIMINOLOGIE A JEDNOTLIVÉ OBLASTI 4.3 STRUKTURA KRIMINALITY, JEJÍ DYNAMIKA A AKTUÁLNÍ STAV 4.3.1 Násilná kriminalita 4.3.2 Mravnostná kriminalita 4.3.3 Majetková kriminalita 4.3.4 Ekonomická kriminalita 4.3.5 Extrémismus 4.3.6 Terorismus 4.3.7 Korupce 4.3.8 Drogová kriminalita 4.3.9 Organizovaná kriminalita 4.3.10 Veřejný pořádek a uliční kriminalita 4.4 PENITENCIÁRNÍ PÉČE 4.4.1 Specifika výkonu vazby 4.4.2 Specifika výkonu trestu odnětí svobody 4.4.3 Penitenciární sociální práce

5 DOMÁCÍ NÁSILÍ 5.1 SOCIÁLNĚ-PATOLOGIE RODINY 5.2 DOMÁCÍ NÁSILÍ – TERMINOLOGICKÉ UVEDENÍ 5.2.1 Týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte 5.2.2 Domácí násilí v partnerských vztazích 5.2.3 Týrání, zneužívání a špatné zacházení se seniory 5.3 IDENTIFIKOVATELNÉ ZNAKY SOCIÁLNĚ-PATOLOGIE 5.4 STATUS QUESTIONIS 5.5 MULTIDISIPLINÁRNÍ PŘÍSTUP K DOMÁCÍMU NÁSILÍ 5.6 METODY SOCIÁLNÍ PRÁCE 5.6.1 Krizová intervence obětem domácího násilí 5.6.2 Sociálně-právní ochrana dětí a kurativní sociální práce 5.6.3 Sociální poradenství obětem domácího násilí 5.6.4 Komplexní pomoc a rezidenční zařízení 5.7 SOCIÁLNÍ PREVENCE DOMÁCÍHO NÁSILÍ 5.7.1 Prevence násilí páchaného na dětech 5.7.2 Prevence násilí páchaného na ženách 5.7.3 Prevence špatného zacházení se seniory 5.8 POMOC PÁCHATELŮM DOMÁCÍHO NÁSILÍ

6 PROSTITUCE A OBCHODOVÁNÍ S LIDI 6.1 ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ VYMEZENÍ PROSTITUCE 6.1.1 Druhy a formy prostituce 6.2 PROSTITUCE JAKO SOCIÁLNĚ-PATOLOGICKÝ JEV 6.2.1 Historický pohled na prostituci 6.2.2 Přístupy k prostituci v současnosti a její výskyt v SR 6.2.3 Negativní důsledky prostituce 6.3 PŘÍČINY PROSTITUCE A STAV BÁDÁNÍ 6.4 SOCIÁLNÍ PRÁCE V PROBLÉMATICE PROSTITUCE 6.4.1 Streetwork 6.4.2 Harm reduction a prostituce 6.5 PREVENCE PROSTITUCE A OBCHODOVÁNÍ S LIDI 6.6 NÁRODNÍ PROGRAM BOJE PROTI OBCHODOVÁNÍ S LIDI

7 SEKTY A DESTRUKTIVNÍ KULTY 7.1 TERMINOLOGICKÉ UVEDENÍ 7.2 TYPOLOGIE SEKT A DESTRUKTIVNÍCH KULTŮ 7.2.1 Typy organizačních struktur 7.2.2 Satanismus 7.3 PŘÍČINY VSTUPU, NÁBOR, ČLENSTVÍ V SEKTE A JEJÍ OPUŠTĚNÍ 7.3.1 Chování agitátora při náboru 7.3.2 Vznik závislosti od destruktivních sekt a kultů 7.3.3 Nová identita členů sekty 7.3.4 Opustění sekty 7.4 SOCIÁLNĚ-PATOLOGIE SEKTV 7.4.1 Negativní vlivy sekt 7.4.2 Negativní vlivy satanismu 7.5 PREVENCE A POMOC OSOBÁM S KULTOVOU ZÁVISLOSTÍ 7.5.1 Prevence sociálně-patologického jevu sekt 7.5.2 Deprogramování 7.5.3 Výstupové poradenství 7.5.4 Strategický interakční přístup 7.5.5 Instituce pomoci a prevence

8 FOTBALOVÉ CHULIGÁNSTVÍ 8.1 FOTBALOVÉ CHULIGÁNSTVÍ A FOTBALOVÍ CHULIGÁNI 8.2 SOCIÁLNĚ-PATOLOGICKÉ SÚVISLOSTI FOTBALOVÉHO CHULIGÁNSTVÍ 8.3 TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K FOTBALOVÉMU CHULIGÁNSTVÍ 8.3.1 Institucionální a legislativní možnosti pomoci 8.4 SOCIÁLNÍ PRÁCE A PREVENCE FOTBALOVÉHO CHULIGÁNSTVÍ 8.4.1 Fanprojekty jako forma sociální práce s mládeží 8.4.2 Streetwork s fotbalovými fanoušky 8.4.3 Ambasády pro fanoušky 8.5 PROBACE A RESOCIALIZAČNÍ PROGRAMY

9 SEBEVRAŽEDNÉ JEDNÁNÍ 9.1 SEBEVRAŽEDNÉ JEDNÁNÍ – ZÁKLADNÍ POJMŮ 9.2 TEORIE SEBEVRAŽEDNÉHO JEDNÁNÍ 9.2.1 Sociologický přístup 9.2.2 Lékařský přístup 9.2.3 Psychologický přístup 9.2.4 Náboženský přístup 9.3 IDENTIFIKOVATELNÉ ZNAKY SEBEVRAŽEDNÉHO JEDNÁNÍ 9.4 RIZIKOVÉ FAKTORY 9.5 MOŽNOSTI POMOCI 9.6 PREVENCE SEBEVRAŽEDNÉHO JEDNÁNÍ 9.7 SPOLEČENSKÉ POSTOJENÍ A REAKCE NA SEBEVRAŽEDNÉ JEDNÁNÍ

10 CHUDOBA A BEZDOMOVÍ 10.1 CHUDOBA 10.2 BEZDOMOVÍ 10.3 PATŘÍ BEZDOMOVÍ A CHUDOBA DO SOCIÁLNÍ PATOLOGIE? 10.4 STATUS QUESTIONIS 10.4.1 Chudoba 10.4.2 Bezdomovectví 10.5 ODSTRAŇOVÁNÍ CHUDOBY 10.6 SOCIÁLNÍ PRÁCE S OSOBAMI BEZ DOMOVA 10.6.1 Systémový přístup 10.6.2 Streetwork 10.6.3 Sociální služby poskytované lidem bez domova 10.6.4 Kurativní sociální práce 10.6.5 Sociální poradenství

SHRNUTÍ

Cílem publikace „Aplikovaná sociální patologie v sociální práci“ je představení vybraných sociálně-patologických jevů nejen z hlediska jejich základní charakteristiky a teorií příčin jejich vzniku, ale především z hlediska sociální práce jako pomáhající profese, která se usiluje o jejich odstranění, resp. zmírnění negativních důsledků.

Autoři jednotlivých kapitol jsou vysokoškolští pedagogové a praktičtí pracovníci v oblasti řešení jednotlivých sociálně-patologických jevů. Z hlediska struktury tvoří první dvě kapitoly obecný úvod do sociální patologie a ostatních osm kapitol představuje jednotlivé sociálně-patologické jevy aplikované na intervenci sociální práce.

V první kapitole Andrej Mátel předkládá terminologické uvedení relevantních pojmů, jakými jsou sociální patologie, deviace, normy, normalita, sociální kontrola a další. V současnosti lze konstatovat, že v opozici k opuštění výrazu a konceptu sociální patologie ve druhé polovině 20. století v sociologii, sociální práci a dalších disciplínách Západu, na Slovensku a v dalších zemích východní Evropy výraz „sociální patologie“ a s ním spojený koncept plně zakotvil, a to zejména v sociální práci. Je vhodné, aby se z pohledu sociální práce výrazy sociální patologie a deviace rozlišovaly, přičemž právě sociální patologie zdůrazňuje negativní důsledky odchylky (deviace) pro jednotlivce, rodinu, skupinu nebo společnost, které se stávají předmětem sociální práce jako pomáhající profese. Součástí této propedeutické kapitoly je také stručný přehled vybraných teorií deviace.

Ve druhé kapitole Milan Schavel a Andrej Mátel představují multidisciplinární přístup k sociální patologii s akcentem na sociální práci. Stručně uvádějí nejčastější metody sociální práce, které sociální pracovníci využívají při odstraňování nebo zmírňování důsledků sociálně-patologického chování. Osobní pozornost je věnována identifikačním kritériím, podle nichž je možné daný jev označit v sociální práci za sociálně-patologický.

Andrea Vasilescu se ve třetí kapitole věnuje závislostem na drogách, alkoholu a nelátkové závislosti. Popisuje v ní možnosti léčby a metody sociální práce pro oblast závislostí. Kromě toho poukazuje na důležitost doléčení v procesu uzdravování závislých formou svojpomocných a socioterapeutických skupin. Jejím specifickým přínosem je představení problematiky spoluzávislosti, které se u nás dosud nevěnovala náležitá pozornost. V sociální práci je proto důležité poskytovat poradenství spoluzávislým zaměřené na vyrovnání se s existujícím problémem, získání nadhledu a uvolňování napětí.

Tibor a Ladislav Roman ve čtvrté kapitole představují jeden z nejzávažnějších sociálně-patologických jevů pro společnost, kterým je kriminalita. Prostřednictvím vysvětlení pojmů potřebných k poznání specifik kriminality jsou detailně pro potřeby sociální práce identifikovány jednotlivé druhy kriminality, jejich dynamika a aktuální stav. Dále věnují pozornost i problematice ukládání trestu; představují specifika výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody způsobem, který je veřejnosti i oboru sociální práce méně známým. Pro penitenciární a postpenitenciární sociální práci nabízí množství otevřených témat pro budoucí bádání a potřebu změn ve způsobu ukládání trestu společností.

Andrej Mátel se v páté kapitole věnuje domácímu násilí jako novějšímu sociálně-patologickému jevu v jeho rozličných podobách, jakými jsou CAN syndrom, násilí v partnerských vztazích a špatné zacházení se seniory. Identifikovány jsou všechny sociálně-patologické znaky domácího násilí a stav bádání v dané oblasti. Jádrem kapitoly jsou metody sociální práce s oběťmi domácího násilí, zejména krizová intervence, kurativní sociální práce a sociální poradenství. Pozornost je věnována i rezidenční péči, prevenci a práci s pachatelé domácího násilí.

Barbora Kuchárová představuje v šesté kapitole prostituci a obchodování s lidmi jako vážné sociálně-patologické jevy současnosti. Sociální práci v problematice prostituce zaměřuje zejména na streetwork a přístup harm reduction. Jako jedna z kompetentních zapojených odbornic představuje Národní program boje proti obchodování s lidmi.

Sekty a nové náboženské hnutí jsou výrazem protestu proti současným náboženským, rodinným i společenským poměrům a svou existencí jsou pro společnost stále aktuálnější výzvou. Lenka Látalová a Andrej Mátel v sedmé kapitole představují úlohu pomáhajících profesí, včetně sociální práce, v této oblasti. Mezi její priority patří minimalizovat riziko vstupu do sekt a kultů, které mohou být v důsledku své ideologie škodlivé či nebezpečné pro jednotlivce, rodiny i celou společnost. Pro osoby, které již měly negativní zkušenosti se sektami nebo destruktivními kulty, je představen systém komplexní pomoci a poradenství.

Jednou z nových oblastí ofenzivní sociální prevence sociálně-patologických jevů je sociální prostředí rizikových fotbalových fanoušků, které nazýváme fotbalovými chuligány. V osmné kapitole Peter Jusko představuje možnosti sociální práce v této oblasti, zejména v prevenci diváckého násilí. Sociální práce s rizikovými fotbalovými fanoušky se realizuje zejména ve formě fanprojektů, terénní sociální práce a probačních a resocializačních programů.

Suicidita patří k tradičním sociálně-patologickým jevům, kterým sociologie věnuje mimořádnou pozornost. Česká autorka Alena Vozáb Gabrielová v deváté kapitole představuje srozumitelný přehled o dané problematice, teoriích příčin sebevražedného chování a rizikových faktorů, které je ovlivňují. Osobitou pozornost věnuje prevenci suicidálního chování a možnostem pomoci těm, kteří se o sebevraždu pokusili nebo o ní uvažují.

V závěrečné kapitole Jaroslava Poloňová, Andrej Mátel a Eva Romanová představují chudobu a bezdomoví jako sociální jevy, které bývají označovány jako deviace, ale jejich klasifikace mezi sociálně-patologické jevy v sociální práci je diskutabilní. Nezhledě na to, že oběma jevům je ve sociální práci věnována osobní pozornost vzhledem k početné klientele, jejich zařazení do publikace je určitým typem dialogu a hledání odpovědi na otázku, zda patří do sociální patologie. Především z etického hlediska v případech chudoby a bezdomoví zpravidla nejde o vědomé a svobodné konání jednotlivců, rodin nebo komunit. S ohledem na sociální práci může být vhodnější jejich klasifikace mezi sociálně-ekonomické problémy společnosti, resp. mezi problémy porušování základních lidských práv. Na jejich odstraňování ve společnosti jsou proto nezbytné systémové přístupy. S ohledem na sociální práci s osobami bez domova je navíc věnována pozornost streetworku, sociálním službám, kurativní práci a poradenství.

Autoři: doc. PhDr. Andrej Mátel, PhD. (kapitoly 1, 2, 5, 7, 10) prof. PaedDr. Milan Schavel, PhD. (kapitola 2) doc. PaedDr. Peter Jusko, PhD. (kapitola 8) PhDr. Andrea Vasilescu, PhD. (kapitola 3) PhDr. Tibor Roman, PhD. (kapitola 4) PhDr. Ladislav Roman, PhD. (kapitola 4) PhDr. Lenka Látalová, PhD. (kapitola 7) Mgr. Jaroslava Poloňová, PhD. (kapitola 10) PhDr. Eva Romanová, PhD. (kapitola 10) Mgr. Barbora Kuchárová (kapitola 6) Mgr. Alena Vozáb Gabrielová (kapitola 9)

Recenzenti prof. PhDr. Pavel Mühlpachr, PhD. Institut mezioborových studií Brno doc. PhDr. Ľuba Pavelová, PhD. Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre doc. PhDr. Markéta Rusnáková, PhD. Katolická univerzita v Ružomberku

Jazyková úprava: Mgr. Mária Mišovičová Návrh obálky: Mgr. Lucia Janechová

Vydavatel MÁTEL, A. – SCHAVEL, M. et al. 2011. Aplikovaná sociální patologie v sociální práci. Bratislava : VŠ ZaSP sv. Alžbety, 2011. 442 s. ISBN 978-80-8132-009-5. PROHU Bratislava Rok: 2011 Druhé vydání Tisk: BEKI Design s. r. o. ISBN: 978-80-89535-03-3