Diabetes mellitus a stravování

Cukrovka (diabetes mellitus, DM) je jedním z důvodů neinfekční pandemie 21. století. Počet pacientů s diagnostikovaným prediabetem a cukrovkou každý rok neustále roste. Každých deset sekund přibydují ve světě dva noví pacienti s tímto onemocněním (Evseev,2019).

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) míra výskytu cukrovky mezi dospělými ve věku 18 let a více vzrostla z 7 % v roce 1990 na 14 % v roce 2022. Ve stejném roce více než polovina (59 %) dospělých nad 30 let s cukrovkou neužívala léky k tomu, aby zvládli své onemocnění. Nejnižší dostupnost léčby byla zaznamenána v zemích s nízkými a středními příjmy. V roce 2021 byla cukrovka přímou příčinou 1,6 milionu úmrtí, přičemž 47 % těchto úmrtí se vyskytlo u osob mladších než 70 let. Dalších 530 000 úmrtí bylo způsobeno onemocněním ledvin souvisejícím s cukrovkou. Zvýšená hladina glukózy v krvi je odpovědná za přibližně 11 % úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Od roku 2000 úmrtnost na cukrovku roste (https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/diabetes).

Moderní životní styl ve 21. století, charakterizovaný hypokinézou, konzumací potravin s vysokým obsahem cukru, soli, tuků a syntetických přísad, častým vystavením stresu a špatnými návyky, vede ke zvyšování tělesné hmotnosti, rozvoji metabolického syndromu (MS) a cukrovky 2. typu (DM2). Významnou roli hrají také genetické a environmentální faktory, které přispívají k šíření této patologie (Sharofova, 2019).

Cukrovka, často označovaná jednoduše jako diabetes, je vážné chronické a progresivní onemocnění charakterizované zvýšenou hladinou glukózy v krvi (hyperglykemií). Toto onemocnění je spojeno s řadou přidružených stavů, jako je zhoršení zraku, špatné hojení ran, erektilní dysfunkce, selhání ledvin a kardiovaskulární onemocnění (Sharofova, 2019).

Diagnóza cukrovky se dá snadno stanovit, pokud má pacient klasické příznaky (například polyurii, polydipsii, polyfagii, úbytek hmotnosti). Mezi další příznaky, které mohou naznačovat hyperglykémii, patří rozmazané vidění, parestézie dolních končetin nebo kvasinkové infekce, zejména balanitida u mužů (American Diabetes Association, 2013).

Klasifikace diabetu

Diabetes mellitus 1. typu: Tento typ diabetu představuje pouze 5–10 % případů a dříve byl znám jako inzulín-dependentní diabetes nebo juvenilní diabetes. Je charakterizován poruchou sekrece inzulínu v důsledku převážně imunologicky zprostředkovaného ničení beta-buněk slinivky břišní, což vede k absolutnímu nedostatku inzulínu. Obvykle se projevuje v dětství nebo v mládí, ačkoli výjimkou je forma LADA. LADA (latentní autoimunitní diabetes dospělých): Jedná se o autoimunitní formu diabetu s nástupem v dospělosti a pomalejší ztrátou schopnosti produkce inzulínu. I když je klasifikována jako diabetes 1. typu, nejde o samostatný podtyp. Přítomnost autoprotilátek spojených s diabetem (například protilátek proti ostrůvkovým buňkám) je silným prediktorem rozvoje diabetu 1. typu. Příčina tohoto typu diabetu není známá, přesto pacienti vyžadují každodenní podávání inzulínu (Harreiter, Roden, 2023).

Diabetes mellitus 2. typu představuje přibližně 90–95 % všech případů diabetu a je charakterizován inzulínovou rezistencí kombinovanou s relativním nedostatkem inzulínu. Hlavní patofyziologické mechanismy zahrnují sníženou schopnost jater inhibovat produkci glukózy a zhoršené využití glukózy v periferních tkáních, což vede k hyperglykémii. Tento typ diabetu má genetickou predispozici a častěji se vyskytuje u dospělých, avšak v souvislosti se zvyšující se prevalencí obezity je diagnostikován i u dětí. Mezi hlavní rizikové faktory patří obezita, vyšší věk, nedostatek fyzické aktivity, anamnéza gestačního diabetu, hypertenze a dyslipidémie (Brutsaert, 2023).

Diabetes mellitus 2. typu často zůstává dlouhodobě nediagnostikovaný kvůli pomalému nástupu příznaků, což zvyšuje riziko závažných makro- a mikrovaskulárních komplikací. Ačkoli inzulínová rezistence může být zmírněna snížením hmotnosti a vhodnou léčbou, jen zřídka dochází k jejímu úplnému vyrovnání. Proto je nezbytný komplexní přístup k diagnostice, léčbě a prevenci tohoto onemocnění (American Diabetes Association, 2002).

Gestační diabetes je specifický typ diabetu, který je poprvé diagnostikován během těhotenství. Tento stav je charakterizován poruchou metabolismu glukózy a může vést k nepříznivým výsledkům pro matku i plod. GDM je obvykle reverzibilní po porodu, avšak ženy s anamnézou gestačního diabetu mají výrazně vyšší riziko rozvoje diabetu 2. typu v pozdějším životě (Sharofova, 2019).

Kromě diabetu 1. a 2. typu a gestačního diabetu existují i další specifické formy cukrovky, které jsou spojeny s genetickými defekty beta-buněk slinivky břišní, endokrinopatiemi, infekčními onemocněními nebo expozicí chemickým látkám a lékům. Porušená glukózová tolerance (IGT) a narušená glykémie nalačno (IFG) jsou klasifikovány jako prediabetické stavy. Tyto představují mezistav mezi normální glykémií a diabetes mellitus, přičemž zvyšují riziko rozvoje plnohodnotného diabetu a jeho komplikací (Khardori, 2024).

Globální epidemie diabetu v současnosti představuje vážný problém veřejného zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) a Mezinárodní federace diabetu (IDF) zdůrazňují, že nejvýraznější nárůst počtu pacientů s diabetem se zaznamenává v částech světa, kde nejsou dostatečné kapacity k poskytnutí potřebné zdravotní péče. V zemích a regionech s nízkými a středními příjmy, kde je vysoký počet lidí s chronickými zdravotními problémy, představuje diagnostika, léčba a prevence diabetu významnou výzvu pro systémy veřejného zdravotnictví (IDF, 2012).

Mezi hlavní rizikové faktory rozvoje diabetu 2. typu patří nevhodný stravovací režim, charakterizovaný konzumací velkého množství vysoce kalorických a snadno stravitelných potravin a nápojů, nedostatek fyzické aktivity nebo hypokineze, zvýšená tělesná hmotnost nebo obezita. Dalšími faktory jsou každodenní životní a pracovní aktivity spojené s vysokou mírou psychicky emočního stresu. Významný vliv mají i rozšířené škodlivé návyky, jako je kouření a konzumace alkoholu, a nekontrolované užívání léků syntetického původu, především zneužívání hormonálních léků a antibiotik (Sharofova, 2019).

Léčba diabetes mellitus – význam stravování Léčba diabetes mellitus vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje různé formy terapie, jako je farmakologická léčba, fyzická aktivita, dietní opatření a další metody. Jedním z klíčových aspektů v prevenci i léčbě cukrovky je však výživa. V tomto článku analyzujeme zásadní úlohu, kterou hraje výživa v manažmentu diabetes mellitus (Bekbenbetova, 2011).

Správná výživa je základním prvkem řízení diabetes mellitus, protože přímo ovlivňuje hladinu glukózy v krvi, tělesnou hmotnost a celkový zdravotní stav pacienta. Vyvážená dieta pomáhá kontrolovat hladinu cukru v krvi, snižuje riziko komplikací a zlepšuje kvalitu života osob s cukrovkou. Navíc zdravé stravování může podpořit snížení hmotnosti u pacientů s nadváhou, což následně zvyšuje citlivost tkání na inzulín a zlepšuje celkový metabolický profil (Evseev,2019).

Základní pravidla diety u diabetu

1. Omezení sacharidů, zejména snadno stravitelných, a živočišných tuků.
2. Snížení kalorické hodnoty stravy, zejména při nadváze, na 2000–2300 kcal.
3. Konzumace dostatečného množství bílkovin a vitaminů.
4. Dodržování přísného režimu stravování – ve stejnou dobu, pět až šestkrát denně, v malých porcích.

Potraviny, jejichž konzumace se nedoporučuje u diabetu

Potraviny obsahující nadbytek snadno stravitelných a rychle vstřebatelných sacharidů: cukr, cukrovinky, džem, rozinky, hrozny, fíky. Tyto potraviny obsahují velké množství glukózy a sacharózy, které se rychle vstřebávají ze střeva do krve, což vede k náhlému zvýšení hladiny cukru v krvi. Je nutné výrazně omezit smažené, kořeněné, slané, kořeněné a uzené jídla, konzervy, koření, hořčici. Hlavní jídla by měla být připravována vařením nebo pečením. Přísně se zakazuje konzumovat potraviny, které současně obsahují mnoho tuků i sacharidů: čokoláda, smetanová zmrzlina, koláče a dorty se smetanou (Bekbenbetova, 2011).

Potraviny, jejichž konzumace se doporučuje při diabetu

Zelenina, jejíž sacharidy se vstřebávají ve střevě mnohem pomaleji než cukr: čerstvé okurky, rajčata, květák, hlávkový salát, salátové směsi, cukety, dýně, lilek. Do každodenní stravy je vhodné zařadit také petržel, kopr a cibuli. Mrkev a řepu je vhodné konzumovat častěji, avšak jejich množství by mělo být předem dohodnuto s ošetřujícím lékařem. Při diabetu se doporučuje konzumace přibližně 300 gramů sacharidů, především ve formě složitých sacharidů: 300 gramů žitného chleba, zbytek sacharidů by měl pocházet ze zeleninových a obilninových jídel (omezeně z celozrnných druhů obilovin, jako jsou ovesné vločky, pohanka a proso) (Bekbenbetova, 2011).

Osoby trpící cukrovkou by měly věnovat pozornost tomu, aby jejich strava obsahovala dostatečné množství potřebných vitaminů a minerálů. Tyto látky hrají klíčovou roli v zajištění životních funkcí organismu, protože se podílejí na mnoha biochemických a fyziologických procesech. Bez jejich dostatečného příjmu nemohou ostatní složky potravy vykonávat své funkce zcela, což vede k narušení homeostázy a postupnému zhoršování zdravotního stavu (Voloch et al., 2017).

Vitaminy se dělí do dvou skupin: lipofilní (A, D, E, K) a hydrofilní (skupiny B a C). Lipofilní vitaminy potřebují přítomnost tuků pro jejich vstřebávání organismem. Například vitamin A podporuje zlepšení vidění a tvorbu kostní hmoty, vitamin D zabraňuje křivici u dětí a osteoporóze u dospělých, vitamin E chrání buňky a tkáně před poškozením a vitamin K se podílí na procesu srážení krve. Vitaminy rozpustné ve vodě se snadno rozpouštějí ve vodě a rychle se distribují v těle. Vitaminy skupiny B hrají důležitou roli v metabolických procesech, podporují činnost nervového systému, svalů a srdce. Vitamin C, kromě svých antioxidačních vlastností, posiluje cévy a imunitní systém, předchází infekčním a onkologickým onemocněním i zpomaluje proces stárnutí (Evert et al., 2019).

Minerály jsou neoddělitelnou součástí buněk, podílejí se na jejich stavbě a regulaci mnoha chemických reakcí. Například železo je nezbytné pro prevenci anémie, přičemž jeho nedostatek lze kompenzovat konzumací masa, vajec, ryb, brokolice a obohacených potravin. Vápník je životně důležitý pro zdraví kostí, zubů a svalů. Jeho nedostatek ve vyšším věku zvyšuje riziko osteoporózy. Mezi hlavní zdroje vápníku patří mléčné výrobky, zelí a ryby. Draslík reguluje srdeční rytmus a zajišťuje řádné fungování kardiovaskulárního systému (Minari et al., 2023).

Glykemický index (GI) je důležitým nástrojem při řízení výživy pacientů s cukrovkou. GI odráží rychlost zvýšení hladiny glukózy v krvi po konzumaci konkrétního produktu. Diéty s nízkým glykemickým indexem prokázaly svou účinnost při kontrole cukrovky a prevenci jejích komplikací. Výsledky výzkumů ukázaly, že použití nízkoglykemických diet přispívá ke snížení hladiny glykovaného hemoglobinu (HbA1c), glukózy nalačno, indexu tělesné hmotnosti (BMI), celkového cholesterolu a lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL). Zároveň tyto diety neměly výrazný vliv na hladinu inzulínu nalačno, index inzulínové rezistence (HOMA-IR), lipoproteiny s vysokou hustotou (HDL), triglyceridy a potřebu inzulínové terapie. Snížení HbA1c a glukózy nalačno souvisí se snížením tělesné hmotnosti, což zdůrazňuje význam nízkoglykemické diety při řízení cukrovky a zlepšování metabolického profilu (Zafar et al., 2019).

Pro pacienty s inzulín-dependentním diabetem je předepsána strava, která se blíží vyvážené výživě, s celkovým obsahem kalorií 2700–3000 kcal. Hlavní část sacharidů by měla být rozdělena na první snídani a oběd, protože před těmito jídly se podává inzulín. Pokud se inzulín podává před večeří, je důležité zajistit další příjem potravy v noci, aby se předešlo rozvoji hypoglykémie (Bekbenbetova, 2011).

Racionální výživa: struktura a význam výživové pyramidy

Hlavní principy racionální výživy jsou zaměřeny na uspokojení energetických potřeb organismu, stejně jako na zajištění potřebného množství makroživin (bílkovin, tuků, sacharidů) a mikroživin (vitaminů, minerálů), včetně dostatečného příjmu vody. K usnadnění pochopení a plánování stravy byla vypracována schéma ve formě výživové pyramidy, ve které jsou potraviny rozděleny do skupin podle jejich nutriční hodnoty a doporučeného příjmu. Základ pyramidy tvoří potraviny bohaté na sacharidy, včetně obilovin, obilnin, chleba a brambor. Tyto potraviny zajišťují organismu energii a vlákninu. Doporučuje se jejich konzumace v množství 6–11 porcí denně. Druhý stupeň pyramidy zahrnuje zeleninu (3–5 porcí) a ovoce (2–4 porce). Tyto potraviny jsou hlavními zdroji vitaminů, minerálů a antioxidantů, které podporují zdraví a imunitu. Třetí stupeň představují mléčné výrobky (2–3 porce) a bílkovinné potraviny, jako jsou maso, ryby, luštěniny, vejce nebo ořechy (2–3 porce). Tyto skupiny zajišťují organismu potřebné bílkoviny, vápník a mastné kyseliny (Voloch et al., 2017).

12 pravidel zdravého stravování

1. Strava by měla být co nejpestřejší.
2. Při každém jídle by se měly konzumovat potraviny obsahující vlákninu, jako je chléb, obilniny, těstoviny, rýže a brambory.
3. Několikrát denně by se měly jíst různé druhy zeleniny a ovoce (alespoň dvě porce z každého druhu denně, kromě brambor).
4. Každý den by se měly konzumovat mléčné výrobky, přičemž by se mělo upřednostňovat výrobky s nízkým obsahem tuku a soli.
5. Doporučuje se nahradit tučné maso a masné výrobky rybami, drůbeží a luštěninami.
6. Je třeba omezit konzumaci másla v kaších a na topinkách.
7. Omezit konzumaci cukru, sladkostí, cukrářských výrobků, sladkých nápojů a dezertů.
8. Celkový příjem kuchyňské soli by neměl překročit 6 g (jednu čajovou lžičku) denně. Doporučuje se používat jodovanou sůl.
9. Nepřekračovat 2 porce (30 ml) čistého alkoholu denně pro muže a 1 porci alkoholu denně pro ženy.
10. Doporučuje se preferovat přípravu jídel na páře, vaření nebo pečení.
11. Normální tělesná hmotnost by měla odpovídat doporučenému intervalu, který lze určit pomocí indexu tělesné hmotnosti (BMI). BMI se vypočítá podle vzorce: hmotnost (v kilogramech) dělená výškou (v metrech) na druhou. Normální hodnota: 18,5–24,9.
12. K udržení normální tělesné hmotnosti je kromě dodržování zásad racionální výživy důležité udržovat mírnou fyzickou aktivitu (Howarth, 2019).

Diskuze Diabetes mellitus představuje vážný a narůstající problém veřejného zdravotnictví, zejména v urbanizovaných zemích, kde její výskyt roste mimořádně rychle. Odhaduje se, že do roku 2035 bude počet diabetiků na celém světě dosahovat téměř 600 milionů. Pro snížení rizika komplikací spojených s cukrovkou a zlepšení kvality života pacientů je nezbytné zajistit efektivní vzdělávání a zvýšit jejich povědomí o řízení tohoto onemocnění (Ruszkiewicz et al., 2020).

Cukrovka je komplexní onemocnění ovlivňované genetickými, environmentálními a životními faktory. Zásadní význam v prevenci i léčbě tohoto onemocnění má stravování. Různé epidemiologické studie prokázaly, že nízký glykemický index diet snižuje riziko hyperglykémie a závažných komplikací, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a nefropatie (Ojo, 2019).

(Antwi, 2023) uváděl, že přesná výživa představuje moderní a inovativní přístup k prevenci a léčbě obezity a diabetu 2. typu, který reaguje na nedostatky tradičních intervencí v oblasti stravování a životního stylu. Výsledky prokázaly, že přesná výživa je účinná při zlepšování rizikových faktorů obezity a diabetu 2. typu. Tento přístup umožňuje individualizovaná stravovací doporučení, která zohledňují genetické, fenotypové a sociální faktory. Největší přínos se projevil v pozitivní změně chování pacientů. Mnoho studií poukazuje na základ efektivního managementu diabetu ve formě vyvážené stravy, která zahrnuje omezení rychle stravitelných sacharidů a nasycených tuků, dostatečný příjem vitaminů a minerálů a pravidelnou konzumaci potravin s nízkým glykemickým indexem (Hamdy, Barakatun-Nisak, 2016). Významným faktorem je i edukace pacientů, která umožňuje lepší pochopení zásad zdravého životního stylu. U pacientů s diabetem 2. typu, kteří implementovali tato stravovací doporučení, byly zaznamenány zlepšení hladiny glukózy v krvi, snížení glykovaného hemoglobinu a zlepšený metabolický profil (Reynolds, Mitri, 2024).

Závěr

Diabetes mellitus představuje vážný globální zdravotní problém, jehož výskyt stále roste. Efektivní prevence a léčba tohoto onemocnění vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje farmakologickou léčbu, fyzickou aktivitu a správnou výživu. Diéta s nízkým glykemickým indexem, dostatečný příjem vitaminů a minerálů a racionalizace stravování pomocí výživové pyramidy jsou klíčovými faktory při řízení hladiny glukózy v krvi a prevenci komplikací spojených s diabetem. Cukrovka, především typ 2, je úzce spojena se životním stylem, včetně nevhodné stravy, nedostatku pohybu a obezity, což vyžaduje zaměření na změnu těchto faktorů prostřednictvím včasné diagnostiky, edukace a dietních opatření. Významná je i potřeba zlepšit přístup k léčbě v rozvojových zemích, kde je dostupnost zdravotní péče často omezená. Budoucnost by měla zahrnovat další výzkumy na specifické dietní intervence a individualizaci léčby ke zlepšení výsledků léčby pacientů s diabetes mellitus.

Autoři: Mgr. Anastasiia Ostafiichuk prof. Mgr. MUDr. Erik Dorko, Phd., MPH, MBA MVDr. Martina Hrubovčák Tejová

Práce podporovaná granty KEGA 001UPJŠ-4/2024 a 003UPJŠ-4/2024 Ministerstva školství, výzkumu, vývoje a mládeže SR.

Seznam bibliografických odkazů

AMERICAN DIABETES ASSOCIATION, et al. 2002. Preconception care of women with diabetes (Position Statement). Diabetes Care, 0149-5992, 2002, 25, Suppl., 82-4.

AMERICAN DIABETES ASSOCIATION, et al. 2013. Diagnosis and classification of diabetes mellitus. Diabetes Care, 0149-5992, 2013, 36, Suppl 1, S67-74.

ANTWI, J., 2023. Precision Nutrition to Improve Risk Factors of Obesity and Type 2 Diabetes. Curr Nutr Rep, 2162-3370, 2023, 12, 4, 679-694.

BEKBENBETOVA, B, et al. 2011. Dietoterapia pri cukrovke. Vestnik AGIUV, Online, 2011.

BRUTSAERT, Erika F, et al. 2023. Diabetes Mellitus (DM). MSD Manual, Online, 2023.

EVERT, Alison B, et al. 2019. Nutrition Therapy for Adults With Diabetes or Prediabetes: A Consensus Report. Diabetes Care, 0149-5992, 2019, 42, 5, 731-754.

EVSEEV, Andrey, et al. 2019. Medical Nutrition Therapy in Type 2 Diabetes Mellitus. Bulletin of Science and Practice, 2414-2948, 2019, 5, 10, 77-83.

GIL, A, et al. 2015. The finut healthy lifestyles guide: beyond the food pyramid. Nutr Hosp, 0212-1611, 2015, 31, 5, 2313-23. HAMDY, O., BARAKATUN-NISAK, M. Y., 2016. Nutrition in Diabetes. Endocrinol Metab Clin North Am, 0889-8529, 2016, 45, 4, 799-817.

HARREITER, J, et al. 2023. Diabetes mellitus: definition, classification, diagnosis, screening and prevention (Update 2023). Wien Klin Wochenschr, 0043-5325, 2023, 135, Suppl 1, 7-17.

HOWARTH, Nick, et al. 2019. 12 Rules for Healthy Living. LinkedIn, Online, 2019. IDF, et al. 2012. IDF Diabetes Atlas. 5-th edition, Online, 2012.

MINARI, T P, et al. 2023. Nutritional Strategies for the Management of Type 2 Diabetes Mellitus: A Narrative Review. Nutrients, 2072-6643, 2023, 15, 24, 5096.

OJO, O., 2019. Dietary Intake and Type 2 Diabetes. Nutrients, 2072-6643, 2019, 11, 9, 2177.

REYNOLDS, A., MITRI, J., 2024. Dietary Advice For Individuals with Diabetes. (Updated 2024 Apr 28). In: Feingold, K. R., Anawalt, B., Blackman, M. R., et al., editors. Endotext Online. South Dartmouth (MA): MDText.com, Inc.; 2000-. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK279012/

RUSZKIEWICZ, K., et al. 2020. Glycemic control and awareness among diabetic patients of nutrition recommendations in diabetes. Rocz Panstw Zakl Hig, 0035-7715, 2020, 71, 2, 191-196.

SHAROFOVA, M U, et al. 2019. Diabetes mellitus: the modern state of the issue (part 1). Vestnik Avitsenny, 2074-0581, 2019, 21, 3, 502-12.

VOLOCH, N G, et al. 2017. Stravovanie pri cukrovke: učebná pomôcka. Záporožie: ZGMU, Online, 2017, 30.

WHO, et al. 2024. Diabetes. WHO Fact Sheets, Online, 2024.

ZAFAR, M I, et al. 2019. Low-glycemic index diets as an intervention for diabetes: a systematic review and meta-analysis. Am J Clin Nutr, 0002-9165, 2019, 110, 4, 891-902.