„Dlouhodobá péče a podpora integrace je koordinované poskytování zdravotní péče, sociálního a zdravotního poradenství a sociálních služeb, kompenzačních pomůcek a dávek v takovém rozsahu, aby byla nahrazena ztráta schopnosti vykonávat nezbytné životní úkony a další sociální a pracovní funkce. Dlouhodobá péče a podpora integrace se poskytuje podle individuálních potřeb každého klienta přiměřených jeho věku a míry funkční poruchy v jeho přirozeném sociálním prostředí nebo v zařízení dlouhodobé péče. Dlouhodobá péče se klientovi poskytuje přímo prostřednictvím poskytovatele nebo poskytnutím pomůcky, nebo nepřímo formou peněžních příspěvků a dávek, jimiž si zaplatí sociální službu nebo pomůcku“ (Legislativní záměr zákona o dlouhodobé péči a podpoře integrace osob se zdravotním postižením, 2005).

Cíl práce

Cílem studie byla analýza a komparace pohledů tří vědních oborů na problematiku dlouhodobé péče. Ve studii přinášíme výsledky kvalitativně-kvantitativní obsahové analýzy dokumentů ze sociální práce, práva a ošetřovatelství.

Teoretické aspekty problematiky práce a přístupu k starším lidem odrážejí základní filosofii jednotlivých vědních oborů, které vycházejí ze společného holistického chápání lidské bytosti disponující paletou lidských potřeb, jež je nutné saturovat, ať už vlastními silami, nebo pomocí další osoby. Sociální práce je odborná činnost, která na profesionálním základě zajišťuje péči o klienta, jehož vztah s prostředím, v němž žije, je narušen. Sociální práce se realizuje hlavně v sociálních službách a prostřednictvím nich. Profesionální sociální pracovníci jsou zaměstnáváni sociálními subjekty. Jejich cílem je realizovat jejich sociální cíle, programy, plány či projekty, tj. poskytovat sociálním objektům, klientům, předmětům – dávkám a službám, které vedou k uspokojování určitých sociálních potřeb. Uskutečňováním sociální práce se realizuje velká míra sociálně-politických záměrů. Profesionální sociální pracovníci poskytují informace a služby klientům v nejrůznějších životních situacích.

Právo zaujímá nezastupitelné místo v oblasti legislativní úpravy dlouhodobé péče, která vychází z Programového prohlášení vlády Slovenské republiky a z navazujících usměrnění vlády s cílem integrovat překrývání sociálních a zdravotních služeb a jejich financování zaměřené na klienta. Vláda Slovenské republiky svým usnesením č. 161 ze dne 25. února 2004 schválila Koncepci sociální a dlouhodobé péče a uložila ministrovi zdravotnictví předložit legislativní záměr zákona o sociální a dlouhodobé péči (Legislativní záměr zákona o dlouhodobé péči a podpoře integrace osob se zdravotním postižením, 2005). Základním důvodem pro vytvoření samostatného systému dlouhodobé péče jsou současné prognózované změny ve struktuře obyvatelstva Slovenska, zejména z hlediska stárnutí populace. Podle prognózy Infostatu (2002) se bude počet obyvatel nad 65 let každoročně zvyšovat. Výrazněji po roce 2011. Kromě stárnutí populace se vážným důvodem stává rostoucí očekávání veřejnosti po lepší kvalitě služeb (Legislativní záměr zákona o dlouhodobé péči a podpoře integrace osob se zdravotním postižením, 2005). Integrace sociálních služeb a zdravotní péče není v právním systému Slovenské republiky systematicky upravena. Podle současné platné právní úpravy jsou sociální služby a zdravotní péče o osoby, kterým má podle nově navrhované právní úpravy být poskytována dlouhodobá péče a podpora integrace, upraveny odděleně v různých právních předpisech. Poskytovateli dlouhodobé péče jsou:

  • neprofesionální poskytovatelé, kteří svou činnost vykonávají na základě písemné smlouvy mezi poskytovatelem a klientem, která upravuje vzájemná práva a povinnosti,
  • formální poskytovatelé jsou fyzické a právnické osoby, například obce, neziskové organizace, ošetřovatelské a opatrovatelské agentury, tlumočnické služby neslyšícím a nedoslýchavým, denní stacionáře, integrační centra, rezidenční zařízení, smíšená a kombinovaná zařízení.

Ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky nemůže být zřizovatelem ani zakladatelem žádného zařízení dlouhodobé péče. Zřizovatelem může být fyzická osoba nebo právnická osoba, vyšší územní celek nebo obec. Prostor zůstává otevřený právě samosprávě.

Osobitý odborný pohled na danou problematiku poskytuje ošetřovatelství. „Geriatrické ošetřovatelské péče je komplexní ošetřovatelská péče o nemocné seniory, která zohledňuje jejich potřeby ve vztahu k nemocem ve vyšším a vysokém věku, zejména se specifickými geriatrickými syndromy a komplikacemi nemocí. Je to péče zaměřená na uspokojování potřeb staršího člověka a na řešení jeho problémů. Starý a těžce nemocný člověk často není schopen signalizovat své potřeby, a proto je aktivní přístup ošetřovatelského personálu v uspokojování potřeb starých lidí velmi důležitý“ (Cetlová, 2009, p. 100). V posledních deseti letech se i ve zdravotnictví objevily nové filozofické názory a trendy, které přinášejí individuální přístup k člověku jako k celku. Chápání pojmu zdraví závisí na společnosti, stupni jejího rozvoje a na její kultuře. Existuje několik známých modelů chápání zdraví, s nimiž se v různém rozsahu může ztotožnit i starší jedinec. Specifikem oboru je i orientace ošetřovatelství směrem do komunity, jak upozorňují mimo jiné i příspěvky Boledovičové a Zrubcové (2009) o místě a aktivitách sestry a porodní asistentky v komunitní péči, nebo příspěvek Boledovičové, Krištofové a Tulinské (2006), v němž se věnovaly klasifikačnímu systému OMAHA v komunitním ošetřovatelství, nebo článek Boledovičové, Vörösové a Krištofové (2007) o roli sestry v aktivitách veřejného zdraví a komunitního rozvoje.

Abychom bližší porozuměli způsobu, jakým nahlíží pomáhající pracovník, konkrétně sociální pracovník, právník nebo ošetřovatelka na člověka – klienta, realizovali jsme kvantitativně – kvalitativní obsahovou analýzu vybraných dokumentů. Při zpracování obsahové analýzy jsme pracovali se slovy. Vyšli jsme ze zdrojů uvedených dále v textu. Také jsme si zvolili jednotky analýzy. Nejprve jsme analyzovali dlouhodobou péči o starší lidi z perspektivy sociální práce. Při vymezení významové jednotky textu – klíčových slov – jsme vycházeli z následujících bodů:

  • Výchozím bodem v práci a péči o starší lidi jsou jejich potřeby.
  • Způsob uspokojování potřeb nás upozorňuje na rostoucí očekávání po lepší kvalitě služeb.
  • Mnozí autoři zdůrazňují, že i přes to, že jsou starší lidé při různých činnostech odkázáni na pomoc druhých lidí, je důležité člověku, kterému pomáháme, umožnit, aby vykonával co nejvíce věcí sám. Přílišná péče demotivuje.
  • Při práci se staršími lidmi nesmíme zapomínat ani na individualitu osobnosti člověka.
  • Samotná péče o starší lidi je poskytována různými formami.
  • Se stárnutím populace souvisí i zvyšování nároků na financování dlouhodobé péče o starší lidi.

Z uvedeného důvodu jsme si určili následující jednotky analýzy:

  • potřeby
  • kvalita
  • soběstačnost
  • individualita
  • péče
  • ambulantní
  • ústavní
  • domácí
  • rodina
  • komunita
  • instituce
  • financování

Analýza pohledu sociální práce na dlouhodobou péči

Analýzu dlouhodobé péče o starší lidi z pohledu sociální práce jsme zpracovali na základě textů vybraných ze zdrojů: Krajčík (2000) Geriatria, konkrétně jsme pracovali s kapitolou zabývající se organizací péče o staré lidi, dále jsme analyzovali publikaci Poledníková et al. (2006) Geriatrické a gerontologické ošetřovatelství, zaměřili jsme se na kapitolu o sociální péči o seniory v podmínkách Slovenské republiky. Formy sociální péče a sociální pomoci určené starším lidem a dlouhodobou péči o starší lidi, pocházely z díla Hrozenské et al. (2008) Sociální práce se staršími lidmi a její teoreticko-praktická východiska; poslední z řady publikací v oboru sociální práce byla kniha Draganové (2006) Sociální péče, konkrétně kapitola: Sociální práce v oblasti péče o těžce nemocné seniory.

Tab. 1 poukazuje, že celkový počet analyzovaných jednotek je 47. Z tohoto počtu je nejvíce zastoupen pojem péče. Tvoří až 55,32 % z celku. Druhým nejvíce zastoupeným výrazem je instituce, 14,89 %. Slova potřeby a „domácí“ jsou ve stejném zastoupení, 6,39 %. Pojmy ústavní, rodina, komunita tvoří 4,25 % z celku. Nejmenší procentuální zastoupení dosáhly výrazy individuální a financování, 2,13 %. Termíny kvalita, soběstačnost, ambulantní, se v analyzovaném textu nenacházejí.

Analýza pohledu práva na dlouhodobou péči

Analýzu dlouhodobé péče o starší lidi z pohledu práva jsme zpracovali na základě textů vybraných z publikací a internetových textů. Konkrétně Rievajová et al. (2006) Sociální zabezpečení, kde nás zajímala kapitola Sociální pojišťovna a financování sociálního pojištění, dále Klevetová - Dlabalová ( 2008) Motivační prvky při práci se seniory, zde jsme analyzovali kapitolu Moderní doba a etapa stáří; osobitou pozornost jsme věnovali analýze zákona č. 448/2008 Z.z. o sociálních službách a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů. Akcent jsme položili na § 12. Dalším zdrojem byl Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí (2002), klíčovým zdrojem byl Legislativní záměr zákona o dlouhodobé péči a podpoře integrace osob se zdravotním postižením (2005), v analýze jsme podrobili také Doložku finančních, ekonomických, environmentálních dopadů, dopadů na zaměstnanost a podnikatelské prostředí. Formy poskytování dlouhodobé péče ve vybraných zemích byly převzaty z díla Bohovicové (2006) Vývoj sociální práce. Posledním analyzovaným materiálem byl Hradílkov (2006) Systém dlouhodobé sociální a zdravotní péče.

Tab. 2 poukazuje, že celkový počet analyzovaných jednotek je 70. Nejvíce zastoupený pojem je péče, 72,86 % z celku. Dalšími nejzastoupenějšími výrazy jsou potřeby a domácí, 5,71 % z celkového počtu. Slovo ústavní tvoří 4,29 % z celku. Termíny kvalita, ambulantní, instituce jsou zastoupené v 2,86 %. Pojem komunita tvoří 1,43 % z celkového počtu. Výrazy soběstačnost, individuální, rodina se v námi analyzovaném textu nevyskytovaly.

Analýza pohledu ošetřovatelství na dlouhodobou péči

Analýzu dlouhodobé péče o starší lidi z pohledu ošetřovatelství jsme zpracovali na základě textů vybraných děl a internetových textů – Poledníkové et al. (2006) Geriatrické a gerontologické ošetřovatelství; zaměřili jsme se na kapitolu Gerontologické ošetřovatelství. V díle Pavlíkové (2006) Modely ošetrovatelství v kostce nás zajímala kapitola Kategorie filozofických názorů v ošetřovatelství. Potřeby nemocného byly předmětem zájmu Trachtové (2005) v díle Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu: Dále jsme analyzovali dílo Žiákové (2007) Ošetřovatelské koncepční modely. Z publikace Kalvacha et al. (2008) Geriatrické syndromy a geriatrický pacient jsme převzali kapitolu Pojetí geriatrického pacienta a oboru geriatrie. Starší publikace Bartka (1984) Moderná psychohygiena byla pro nás zajímavá z pohledu životního stylu seniorů. Z díla Hegyiho (1994) Třetí středoevropské sympozium o sociální gerontologii, z kapitoly Starostlivosť o starých ľuďoch v transformujúcich sa krajinách jsme vybrali a analýze podrobili tři příspěvky: Litomerický – Starý člověk a jeho rodina, Palát – Rehabilitace v komunitě jako model dlouhodobé péče v geriatrii, Čunderlíková – Varsányiová Je domov důchodců skutečně domovem? Zabývali jsme se také materiálem Zdravotní péče: Dokumenty* (2004).

V tab. 3 pracujeme s celkovým počtem analyzovaných jednotek, jejichž je 70. Nejvíce je zastoupen pojmem péče. Tvoří 44,28 % z celku. Druhý výraz, který tvoří 10,00 % z celku, je domácí. Slova potřeby, rodina, komunita tvoří 8,57 % z celkového počtu. Termíny soběstačnost a ústavní tvoří 4,29 % z celku. Výrazy kvalita, individuální, ambulantní, instituce tvoří 2,86 % z celku. Výraz financování se v analyzovaném textu nevyskytuje.

Porovnání pohledů vybraných vědních oborů na dlouhodobou péči

Na základě analyzovaných textů jsme porovnali pohledy vybraných vědních oborů na dlouhodobou péči o starší lidi. Při porovnávání jsme vycházeli z celkového počtu analyzovaných pojmů. Celkem jsme rozdělili do tří částí. V prvé řadě jsme se zaměřili na ukazatele přístupu k dlouhodobé péči.

Pojmy, které jsme si vybrali na analýzu, jsou:

  • potřeby, kvalita, soběstačnost, individuální, péče

Celkový počet analyzovaných jednotek je 131 (tab.4). Pojem potřeby je nejvíce zastoupen v ošetřovatelství, pak v právu a nejméně v sociální práci. Slovo kvalita je v témže zastoupení v právu i v ošetřovatelství, v sociální práci se nevyskytuje. Výraz soběstačnost je zastoupen pouze v ošetřovatelství. Termín individuální je nejvíce zastoupen v ošetřovatelství, až poté v sociální práci. Právo tento pojem nezahrnuje. Slovo péče je nejvíce zastoupeno v právu, na druhém místě v ošetřovatelství a nakonec v sociální práci.

Ve druhé řadě jsme se zaměřili na jednotlivé formy dlouhodobé péče. Pojmy, které jsme sem zahrnuli, jsou:

  • ambulantní, ústavní, domácí, rodina, komunita, instituce

Celkový počet analyzovaných jednotek je 54 (tab.5). Pojem ambulantní je ve stejném zastoupení v právu i ošetřovatelství. V sociální práci se nenachází. Výraz ústavní je ve stejném počtu v právu i ošetřovatelství, nejméně v sociální práci. Termín domácí je v největším počtu zastoupen v ošetřovatelství. Na druhém místě se nachází v právu a nakonec v sociální práci. Slovo rodina je nejvíce zastoupeno v ošetřovatelství, potom v sociální práci. V právu se nenachází. Slovo komunita se nejčastěji vyskytuje v ošetřovatelství, potom v sociální práci a nakonec v právu. Poslední výraz instituce se nejvíce vyskytuje v sociální práci. V právu a ošetřovatelství má stejné zastoupení.

Nakonec jsme se zaměřili na možnosti financování dlouhodobé péče o starší lidi. K tomu jsme vymezili pojem:

  • financování

Celkový počet analyzovaných jednotek je 2 (tab.6). Pojem financování je nalezen ve stejném zastoupení v sociální práci i v právu. V ošetřovatelství se v námi analyzovaném textu nenachází.

Souhrnně jsme porovnali dohromady 187 analyzovaných jednotek (tab.7). Nejčastěji se vyskytující pojem je pojem péče a tvoří 57,75 % z celku. Druhým nejčastěji se vyskytujícím se slovem je domácí a tvoří 7,49 % celku. Třetím výrazem, který se nejfrekventovaněji v analyzovaném textu nachází, jsou potřeby a tvoří 6,95 % z celku. Další termín je instituce, která je v zastoupení 5,88 % z celkového počtu. Pojem komunita tvoří 4,81 % z celkového počtu. Dalšími slovy v pořadí jsou rodina a ústavní, které tvoří 4,28 % z celku. Výrazy kvalita, ambulantní jsou zastoupeny v 2,14 % z celkového počtu. Předposledními výrazmi v analyzovaném textu jsou soběstačnost a individuální. Tvoří 1,60 % z celku. Nejmenší počet má výraz financování, který tvoří 1,07 % z celkového počtu analyzovaných jednotek.

Dále jsme realizovali kvalitativní analýzu sledovaných obsahů. Určili jsme jednotky analýzy a sledovali jsme, prostřednictvím jakých, resp. jakých slovních spojení se projevuje. Opět byl pro nás určující pohled tří vybraných vědních oborů (tab. 8 – 10).

Sociální práce vychází z vnímání člověka jako biologicko-psychologicko-sociální bytosti, která je ve vzájemné interakci s prostředím, v němž žije. Pokud se tato interakce naruší, vytváří se prostor pro působení profesionální sociální práce. Aby interakce člověka s prostředím mohla být chápána jako funkční, vyžaduje se zásadní předpoklad spokojenosti jedince s mírou saturovanosti vlastních potřeb. Ta může být realizována vlastním snahou nebo pomocí další osoby. U starších lidí s deficitem soběstačnosti hraje významnou roli právě „další osoba“. Dlouhodobá péče určená pro starší lidi se zdravotním znevýhodněním by se podle našeho názoru měla odvíjet od základní filosofie a přístupu uplatňovaného v práci se seniorskou klientelou, protože je třeba respektovat danosti plynoucí ze zdravotního stavu jedince a jeho individuálních potřeb při plném zachování autonomie a důstojnosti člověka.

Právo, resp. právní dokumenty nahlíží na problematiku dlouhodobé péče pomocí taxativní kategorizace sledovaných jednotek, jejich strukturace a diferenciace vůči ostatním prvkům systému. Pojem sociálního zabezpečení se u nás v odborné právnické literatuře z předchozích let ustálil jako pojem zahrnující především vztahy a prostředky, kterými společnost garantuje a poskytuje hmotné zabezpečení jednotlivým občanům, pokud nemohou pracovat z důvodů uznaných společností, nebo se dostaly do situace, že jejich pracovní poměr nestačí k pokrytí zvýšených životních nákladů. Právo sociálního zabezpečení je samostatný právní obor, tvoří soubor právních norem, upravujících společenské, kolektivní i individuální vztahy vznikající v sociálním zabezpečení i v aplikaci či realizaci sociální politiky a sociálního partnerství jednotlivých subjektů sociální sféry. V rámci právních vztahů sociálního zabezpečení vystupují tyto subjekty jako nositelé práv a povinností, upravených normami práva sociálního zabezpečení (Hrozenská et al., 2008 b).

Právo sociálního zabezpečení v právní formě realizuje sociální a hospodářská práva občanů. Tento právní obor má úzkou souvislost se sociální politikou. V současnosti dochází k postupnému snižování role státu v sociální sféře, k rozšiřování systému subjektů v sociální oblasti a k jejich aktivnímu zapojování do sociální politiky. Právní úprava sociálního zabezpečení obsahuje regulaci jednotlivých úseků sociálního zabezpečení (preventivní a léčebnou péči, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, úrazové pojištění, pojištění v nezaměstnanosti, státní sociální podporu, sociální pomoc a služby) (Hrozenská et al., 2008 b).

Rozbor textů jsme dělali na základě stejných jednotek analýzy jako při kvantitativní obsahové analýze. Představili jsme je prostřednictvím se projevujících se slovních spojení. Při porovnání pohledů jednotlivých vědních oborů na dlouhodobou péči o starší lidi jsme opět rozdělili porovnávaný celek na tři části. V prvé řadě jsme se zaměřili na ukazatele přístupu k dlouhodobé péči. V druhé na jednotlivé formy dlouhodobé péče. Nakonec jsme zkoumali možnosti financování dlouhodobé péče o starší lidi. K tomuto rozboru jsme přistupovali na základě předchozích zjištění. Vyšli jsme z nejfrekventovanějších pojmů, které se nacházely v jednotlivých vědních oborech.

Potřeby považujeme za východiskový bod samotné práce se staršími lidmi. Z tohoto důvodu nás při porovnávání zajímalo, o které potřeby se jednotlivé vědní obory opírají (tab.11). Ošetřovatelství nahlíží pouze na základní potřeby a uspokojování potřeb. Koresponduje to s praktickým výkonem a charakterem profese sestry/ošetřovatele, kteří mají nejbližší přístup k klientovi, k pomoci při saturování jeho potřeb. Právo zahrnuje i osobní potřeby, potřeby domácnosti, řešení potřeb a potřeby klienta. Rozšiřuje šíři a smysl chápání potřeb jednotlivce. V sociální práci se nacházejí slovní spojení jako objektivně uznané potřeby, pohled na člověka z čisté perspektivy jeho potřeb a potřeb těžce nemocného. V tomto bodě by šlo o propojení dvou vzájemně doplňujících pohledů na daný jev. Dále nás zajímal přístup jednotlivých vědních oborů k formám dlouhodobé péče o starší lidi.

Na formy dlouhodobé péče jsme nahlédli prostřednictvím slovních spojení vytvořených z jednotek analýzy péče a domácí (tab.12). Právo nám nabízí dlouhodobou péči, sociální péči, opatrovatelskou a ošetřovatelskou péči a zdravotní péči. V sociální práci se péče projevuje slovními spojeními jako dlouhodobá péče, formálně organizovaná péče, institucionální péče, komplexní péče, specifická péče, zdravotní péče, sociální péče, ústavní a komunitní péče. Nejširší škálu konkrétní formy péče nám nabízí ošetřovatelství. Projevuje se prostřednictvím slovních spojení jako agentura domácí opatrovatelské péče, ambulantní péče, dlouhodobá péče, domácí a ošetřovatelská péče, geriatrická péče, komplexní péče, kvalitní péče, ošetřovatelská péče, paliativní péče, primární péče, sociální péče, specializovaná péče, ústavní péče.

Slovo domácí se v právu projevuje prostřednictvím slovního spojení domácnost klienta, v sociální práci prostřednictvím slovních spojení jako vlastní domácnost, domácí péče a v ošetřovatelství domácké prostředí, domácí ošetřovatelství, domácí péče, domácí opravy. Napokon jsme se zaměřili na porovnání možnosti financování dlouhodobé péče o starší lidi z perspektivy sociální práce, práva a ošetřovatelství.

V ošetřovatelství se slovní spojení zahrnující analyzovanou jednotku financování nenachází. Sociální práce upozorňuje na zvýšení nároků na financování a právo nabízí možnost financování zaměřeného na klienta (tab.13).

Diskuse

Naším záměrem bylo analyzovat a porovnat pohledy sociální práce, práva a ošetřovatelství na problematiku dlouhodobé péče o starší lidi. K dosažení tohoto cíle jsme si určili jednotky analýzy a klíčová slova, jejichž intenzitu výskytu jsme porovnávali z pohledu jednotlivých vědních oborů. Celkový počet jednotek analýzy byl 187, z tohoto počtu bylo analyzovaných jednotek v oboru sociální práce 47 a ve vědních oborech právo 70 a ošetřovatelství 70 analyzovaných jednotek. Nejprve jsme analyzovali jednotlivé vědní obory samostatně. Došli jsme k následujícím zjištěním:

Pojem potřeby se v analyzovaném textu nachází dohromady 13krát. Nejvíce je zastoupen v ošetřovatelství, poté v právu a nakonec v sociální práci. Potřeby považujeme za východisko práce s lidmi. Z tohoto důvodu je důležité dbát na zabezpečování potřeb starších lidí, kteří jsou odkázáni na péči další osoby. Je proto důležité dbát na zabezpečování všech potřeb, ne pouze základních fyziologických potřeb. Druhým analyzovaným slovem je kvalita. V analyzovaném textu se nachází dohromady 4krát. Je stejně zastoupena v právu i v ošetřovatelství, v sociální práci se nevyskytuje. I když bychom mohli konstatovat, že pojem kvalita je relativním pojmem, v dnešní společnosti je často používán. Kvalita služeb, ať už sociálních nebo zdravotnických, by měla být nabídnuta i starším lidem. Společnost se stává čím dál náročnější při dosahování určitých standardů.

Dalším analyzovaným termínem byla soběstačnost a v textu je zastoupená 3krát. Nachází se pouze ve vědním oboru ošetřovatelství. Při práci se staršími lidmi nám má jít především o to, abychom staršího člověka udrželi co nejdéle soběstačného. V domácím prostředí bychom ho měli zapojovat do každodenního dění. Je důležité nezapomínat ani na jeho psychiku. Psychický stav staršího člověka odráží i jeho fyzický stav. Jeho zapojením do domácích prací, prací okolo domu, v zahrádce, nebo pomocí při péči o vnoučata, samozřejmě podle jeho možností, naplňujeme jeho pocit potřebnosti a užitečnosti. V případě, že je starší člověk umístěn do zařízení sociálních služeb, měl by mít více možností využívání různých forem terapií. Ergoterapie, canisterapie, muzikoterapie atd. Pomocí pracovní terapie se zachovávají, ale i rozvíjejí dovednosti, motorika, jemná motorika, koordinace pohybu či pozornost. Zároveň se odstraňuje sociální izolace, což působí příznivě na jeho psychiku. Starší člověk získává soběstačnost v co možná nejvyšší míře. Kromě ergoterapie se mohou využívat i jiné formy terapie, například reminiscenční, jejímž cílem je také zlepšit nebo udržet zdravotní stav člověka.

Čtvrtým výrazem, který jsme podrobili analýze, byl pojem individuální. V analyzovaném textu se nachází dohromady 3krát. Největší zastoupení má v ošetřovatelství, potom v sociální práci. Právo ho nezahrnuje. Při práci se staršími lidmi je důležité nezapomínat na individualitu každého člověka. Proto je důležitý individuální přístup, přístup, který respektuje osobnostní rysy člověka, jeho chování a prožívání.

Posledním analyzovaným pojmem byla péče, která byla také nejpočetnější, celkem se vyskytovala 108krát. Nejvíce je tento pojem zahrnut v právu, poté v ošetřovatelství a nakonec v sociální práci. Domníváme se, že každý starší člověk by měl mít zajištěnou adekvátní péči, která by měla být dostupná, kvalitní a hlavně cenově přijatelné. Konkrétní forma péče o staršího člověka by měla být individuálně posouzená. Přikláníme se k tomu, aby starší člověk mohl být co nejdéle v kruhu své rodiny, aby rodina využila všechny alternativy péče poskytované v domácím prostředí. Při porovnávání analyzovaných jednotek jsme zjistili, že každý z vědních oborů vyzdvihuje potřebu péče o staršího člověka. Také každý z vědních oborů apeluje na uspokojování potřeb staršího člověka. O kvalitu poskytované péče, resp. poskytovaných služeb, se opírá právo a ošetřovatelství. Individuální přístup je obsažen ve sociální práci a ošetřovatelství. I když sociální práce nezahrnuje pojem kvalita, je zastoupena slovem individuální. V právu chybí zmínka směřující k výrazu individuální. Je zastoupen termín kvalita, který je závislý na individualitě. Kvalitní službu – péči, lze poskytnout právě na základě individuálního přístupu. Naproti tomu je důležitost soběstačnosti starších lidí vyzdvihována pouze v ošetřovatelství, kde tvoří 4,29 % z celku.

Druhá skupina pojmů, kterou jsme porovnali, nám poukázala na jednotlivé formy dlouhodobé péče o starší lidi z pohledu sociální práce, práva a ošetřovatelství. Na základě tohoto porovnání jsme dospěli k následujícím zjištěním: Pojem ambulantní se v analyzovaném textu nachází dohromady 4krát. Je zastoupen v právu a ošetřovatelství. Sociální práce ho pojem nezahrnuje. Ambulantní forma poskytování péče je staršímu člověku doporučována v případech, kdy jeho zdravotní stav nevyžaduje hospitalizaci. Poskytuje se bez toho, abychom ho museli přestěhovat do jiného prostředí.

Slovo ústavní se vyskytuje v textu dohromady 8krát. Je rovnoměrně zastoupeno v právu i v ošetřovatelství, nejméně se vyskytuje v sociální práci. Druhou formou péče o staršího člověka je institucionální péče. Je to trvalé nebo přechodné poskytování péče v různých typech zařízení pro starší lidi. Výraz domácí se v analyzovaném textu nachází dohromady 14krát. Nejvíce je zastoupen v ošetřovatelství, poté v právu a naposledy v sociální práci. Domácí péče je úzce spjata s rodinou staršího člověka. Je to péče poskytovaná v domácím prostředí. Mezi jednu z forem domácí péče můžeme mimo péči ze strany příbuzného zařadit ošetřovatelskou péči o starší lidi poskytovanou profesionálními sestrami, například poskytování péče prostřednictvím Agentury domácí ošetřovatelské péče.

Termín rodina je v textu celkem 8krát. Nejpočetněji je zastoupen v ošetřovatelství, potom v sociální práci. V právu tento pojem není zastoupen. Často používaná fráze „rodina je základ společnosti“ je v našem případě oprávněná. Rodina by měla zajistit v co největší a nejlepším měřítku péči o staršího člověka. Péče o staršího člena rodiny často vyžaduje i 24hodinovou intenzivní opateru. Kromě toho, že péče je náročná na čas, je náročná i na financování. Starší člověk je postižen více nemocemi najednou – trpí polychorbiditou. Tento stav vyžaduje podávání více léků, za které si musí připlácet. Důchody většinou nejsou dostatečně vysoké na to, aby pokryly potřeby staršího člověka a současně i potřeby osoby, která se o něj stará. Často je nutné, aby se člen rodiny, který se o staršího člověka stará, vzdal svého pracovního poměru. Finanční pokles je citelný.

Předešlým pojmem, který jsme podrobili analýze, je komunita. Tento pojem se v textu nachází dohromady 9krát. Nejvíce je zastoupen v ošetřovatelství, pak v sociální práci a nejméně v právu. Stejně jako jsme již zdůraznili v předchozí části, při péči o starší lidi je důležité, abychom je udrželi co nejdéle soběstačnými. K tomu může do značné míry přispět i okolí, v němž žijí. Proto je důležité, jak komunita přistupuje ke svým senyorům. Komunitnímu plánování služeb pro generaci ve věku 50+ se věnovala i Pavelová (2008), která vnímá výsledek komunitního plánování právě přes systém sociálních služeb na místní úrovni, který by odpovídal zjištěným místním potřebám, reagoval by na lokální odlišnosti a zajišťoval by i finanční prostředky efektivně vynakládané na služby. Podobně Měrotská (2008) poukazuje na význam komunitně orientovaných služeb, jejichž výzkumné zjištění ukazuje na nedostatek odborných služeb určených pro seniory žijící v Českých Budějovicích, kterým chybí zejména domovy pro seniory, opatrovatelská služba, ale i centra denních služeb a další. Poslední výraz, který jsme podrobili analýze, je instituce. Je zastoupena celkem 11krát. Nejpočetněji je zastoupena v sociální práci. V právu a ošetřovatelství má stejné zastoupení. Nejčastěji využívanou institucionální formu dlouhodobé péče o starší lidi v našich podmínkách je v zařízeních sociálních služeb. Institucionální forma péče má svá negativa, ale i pozitiva. Kontakt s blízkými má pro staršího člověka nenahraditelnou emoční oporu. Proto je vítáno, pokud instituce podporuje spolupráci s rodinnými příbuznými.

Při porovnání analyzovaných jednotek jsme zjistili rozdíly ve formách poskytování dlouhodobé péče o starší lidi. Nejméně analyzovaných jednotek zaměřených na konkrétní formy péče o starší lidi jsme zjistili v oboru právo. Při procentuálním vyhodnocení jednotlivých pojmů spolu dosáhly 17,15 % z celkového počtu analyzovaných jednotek. Sociální práce se formami péče zabývá spolu v 34,03 % z celku a ošetřovatelství v 37,15 %. Další rozdíl, který jsme zjistili, byl mezi sociální prací a ošetřovatelstvím. Zatímco v sociální práci je ve největší míře zastoupen pojem instituce, a to ve 14,89 %, v ošetřovatelství jsou to domácí v 10,00 %, rodina v 8,57 % a komunita, také 8,57 %.

Do třetí skupiny jsme zařadili porovnání možnosti financování dlouhodobé péče z perspektivy sociální práce, práva a ošetřovatelství. Na základě tohoto porovnání jsme dospěli k následujícím zjištěním:

Pojem financování se nachází dohromady pouze 2krát a to v sociální práci a v právu. V ošetřovatelství se nenachází. V souvislosti se stárnutím populace a s potřebami dlouhodobé péče o starší lidi můžeme očekávat nárůst výdajů na dlouhodobou péči. Využívání neformální péče, kterou ve větší míře používáme i na Slovensku, tj. péči o starší lidi v kruhu vlastní rodiny nebo ve svém okolí, předpokládáme, že nebude dostačující. V naší společnosti zatím ještě neexistuje žádný formální způsob, který by mladé lidi v aktivním věku dopředu připravoval na možnosti využívání dlouhodobé péče.

Financováním dlouhodobé péče se zabývaly vědní obory sociální práce a právo. V ošetřovatelství se tento pojem nenacházel. Zjištěný rozdíl stejně jako v první části analyzovaného celku přičítáme faktu, že ošetřovatelství vnímá staršího člověka spíše na základě jeho zdravotní charakteristiky.

Z hlediska kvalitativních aspektů a na základě předchozí analýzy a porovnání dlouhodobé péče o starší lidi z perspektivy sociální práce, práva a ošetřovatelství jsme dospěli k následujícím zjištěním: Zjistili jsme, že každý analyzovaný vědní obor vychází z potřeb staršího člověka. Menší rozdíl byl jen v tom, jak tyto potřeby jednotlivé vědní obory vnímaly. Při porovnávání jsme zjistili rozdíly v konkrétních formách poskytované dlouhodobé péče o starší lidi. Ošetřovatelství nám nabízí širší možnost forem péče o seniory. I v sociální práci jsme prostřednictvím slovních spojení měli nabídnutou možnost různorodější péče. Naproti tomu v právu se slovo péče pojilo se slovními spojeními dlouhodobá – sociální – zdravotní péče, opatrovatelská a ošetřovatelská péče. Dalším analyzovaným slovem bylo domácí. V tomto případě se každý z vědních oborů opírá o vlastní domácnost, domácí péči, domácké prostředí. Na základě zjištění můžeme poznamenat, že jsme pozorovali rozdíl v jednotlivých formách dlouhodobé péče mezi právem a ostatními vědními obory. Průnik mezi sociální prací a ošetřovatelstvím tvoří slovní spojení dlouhodobá péče, komplexní péče, zdravotní péče, sociální péče a specializovaná péče. Myslíme si, že je důležité poskytnout starším lidem specializovanou, odbornou a komplexní péči, tj. poskytnout takovou formu péče, jakou vyžaduje jejich zdravotní stav. Deimling (In: Hegyi, 2007) uvádí, že v Německu byla v roce 1993 provedena studie na 61 000 účastnících, u nichž se zkoumala potřeba ošetřování a potřeba pomoci z důvodu dlouhodobé péče. Potřeba ošetřování se vztahovala na lidi, kteří trvale nebo vícekrát denně, případně týdně, potřebovali pomoc při denních činnostech. Potřeba pomoci se vztahovala na pomoc v domácnosti lidem, kteří si nebyli schopni nakoupit, uklidit nebo samostatně spravovat své finance. Výzkum ukázal, že v smyslu těchto definic má 1,4 % celého obyvatelstva potřebu ošetřování a 2,7 % celého obyvatelstva potřebu pomoci. Se stoupajícím věkem však roste i počet lidí s potřebou ošetřování. U 65letých a starších lidí je to 7,6 % a u 80letých a starších lidí až 16,4 %. Z toho potřebu pomoci vykazuje 12,5 % lidí nad 65 let a 22,7 % lidí nad 80 let. Do třetí skupiny jsme zařadili porovnání možnosti financování dlouhodobé péče z perspektivy sociální práce, práva a ošetřovatelství. Na základě tohoto porovnání jsme dospěli k zjištěním, že v sociální práci se analyzovaná jednotka financování projevuje prostřednictvím slovního spojení zvyšování nároků na financování. V právu se setkáváme se slovním spojením financování zaměřené na klienta. V ošetřovatelství se analyzovaná jednotka financování nenachází. Dlouhodobá péče je náročná na finanční prostředky. Proto je důležité přehodnotit současné způsoby financování dlouhodobé péče. Například právo nám nabízí prostřednictvím slovního spojení financování zaměřené na klienta jednu z možností řešení financování dlouhodobé péče.

Závěr

Hegyi, a Krajčík (In: Hegyi, 2007) uvádějí, že potíže při realizaci dlouhodobé péče o starší lidi nastaly, když se nemocnice dostaly do finanční tísně. Za hospitalizaci nemocného na oddělení dlouhodobé péče dostala nemocnice od zdravotní pojišťovny asi 21 000 Sk. Tato suma pokryje náklady na pacienta, který netrpí onemocněními v akutní fázi, přibližně na 3 týdny. Pokud zdravotní stav nemocného pacienta není takový, aby ho propustili, začíná si vytvářet dluh. Nemocnice je tedy nucena propustit pacienta bez ohledu na objektivní potřebu delší hospitalizace. Z uvedeného vyplývá, že v rámci zdravotnických zařízení nejsme schopni poskytovat dlouhodobou péči. V resortu práce, sociálních věcí a rodiny je dlouhodobá péče poskytována v rámci zařízení sociálních služeb. V domácí péči ji tento resort poskytuje prostřednictvím opatrovatelek. Dlouhodobá péče, která se poskytuje v rámci zařízení sociálních služeb, zejména zařízení pro seniory, resp. domovů sociálních služeb, se setkává s problémem nedostatku volných míst. Situace se nezměnila k lepšímu ani s odstupem několika let, navzdory snahám resortu práce o zmírnění tlaku po poptávce po pobytových službách.

Příspěvek vznikl v rámci projektu: VEGA č.1/0221/11 Evaluace výsledkov procesu resocializace klientov resocializačných středísk v podmienkach Slovenskej republiky a v rámci projektu UGA VIII/15/2011 Vnímanie starorodičovstva a roly starej matky ženami v preseniu a seniu. Autoři: PhDr. Martina Hrozenská, PhD., Mgr. Mária Sűssová Bibliografie:

BARTKO, D. (1984). Moderná psychohygiena. 5. vyd. Bratislava: Obzor, 486 p. BOLEDOVIČOVÁ, M., ZRUBCOVÁ, D. et al. (2009). Sestra a pôrodná asistentka v komunitnej starostlivosti. Nitra : UKF, 2009, 400 p. BOLEDOVIČOVÁ, M., KRIŠTOFOVÁ, E., TULINSKÁ, E.(2006). Klasifikačný systém OMAHA v komunitnom ošetrovateľstve. In Oštřovatelství v pohybu, Příbram: VZŠ, p.11-16. BOLEDOVIČOVÁ, M., VOROSOVÁ, G., KRIŠTOFOVÁ, E. (2007). Rola sestry v aktivitách verejného zdravia a komunitného rozvoja v zmysle Mníchovskej deklarácie, In. Nové trendy trendy v ošetřovatelství VI.: sborník příspěvku z konference s mezinárodní účastí VI. jihočeské ošetřovatelské dny. České Budějovice: Jihočeská univerzita, p. 41-47. BOHOVICOVÁ, M. (2006). Vývoj sociálnej práce : Formy poskytovania dlhodobej starostlivosti vo vybraných krajinách. [online]. 2006, [cit. 2009-04-29]. Dostupné na internete: CETLOVÁ, L. (2009). éče o seniory na oddělení dlouhodobě nemocných a řešení jejich sociálních služeb. In: zborník príspevkov z konferencie: ,,Dni sociálnem práce“ a „InteRRa 8“. Dni sociálnem práce. ,,Sociálna sféra Slovenskej republiky a sociálna práca (Európa, právo a prax)„ a „Rómske osobnosti“. Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva Univerzity Konstantina Filozofa v Nitre. p. 100 – 102. CETLOVÁ, L., KOPÁČIKOVÁ, M. STANČIAK, J. (2010). Péče o nemocné v psychiatrické léčebně. In zborník príspevkov z konferencie: ,,Zdravie a kvalita života“. Fakulta zdravotníctva Katolická univerzita Ružomberok. p. 150 – 154. ČORNANIČOVÁ, R. (1998). Edukácia seniorov : Vznik, rozvoj, podnety pre geragogiku. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 156 p. ČUNDERLÍKOVÁ, M. – VARSÁNYIOVÁ, O.(1994). Je domov dôchodcov skutočne domovom. In: HEGYI, L. Tretie Stredoeurópske sympózium o sociálnej gerontológii: Starostlivosť o starých ľudí v transformujúcich sa krajinách. Bratislava : Informačné a dokumentačné stredisko o Rade Európy, Academia Istropolitana, p. 45 - 47. Doložka finančných, ekonomických, environmentálnych vplyvov, vplyvov na zamestnanosť a podnikateľské prostredia: Odhad dopadov na verejné financie. [online]. [cit. 2009-04-29]. Dostupné na internete: DRAGANOVÁ, H. (2006). Sociálna starostlivosť. Martin : Vydavateľstvo Osveta, 195 p. EURACTIV.sk. Zdravotníctvo : Starnutie obyvateľstva. [online]. 2006, [cit. 2009-11-16]. Dostupné na internete: EUROPEAN SOCIAL NETWORK. Long – Term Care for older people – Long – term Care & EU policy contex. [online]. 2010, [cit. 2010-02-18]. Dostupné na internete: FARKAŠOVÁ, D. et al. (2005). Ošetrovateľstvo – teória. Martin: Osveta, 216 p. HEGYI, L. (2007). Dlhodobá starostlivosť o seniorov. [online]. 2007, [cit. 2010-03-30]. Dostupné na internete: HRADÍLEK, T. (2006). Systém dlhodobej sociálnej a zdravotnej starostlivosti. [online]. 2006, [cit. 2009-04-29]. Dostupné na internete: HROZENSKÁ, M. et al. (2008 a). Sociálna práca so staršími ľuďmi a jej teoreticko – praktické východiská. Martin: Vydavateľstvo Osveta, 180 p. HROZENSKÁ, M. et al. (2008 b). Aktuálne otázky sociálnej gerontológie pre stredné odborné školy I. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 130 p. HROZENSKÁ, M. et al. (2009). Praktická príručka pre sociálnych pracovníkov pracujúcich so staršími ľuďmi. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 103 p. INTERLINKS. Agentúra na podporu výskumu a vývoja : Národný panel expertov/-tiek. [online]. [cit. 2009-11-16]. Dostupné na internete: < http://www.sspr.gov.sk/texty/File/Interlinks/skladacka_IVPR.pdf > KALVACH, Z. et al. (2008). Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 336 p. KLEVETOVÁ, D. – DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 208 p. KRAJČÍK, Š. (2000). Geriatria. Trnava: SAP – Slovak Academic Press, 82 p. Legislatívny zámer zákona o dlhodobej starostlivosti a podpore integrácie osôb so zdravotným postihnutím. [online]. 2005, [cit. 2009-11-16]. Dostupné na internete: LITOMERICKÝ, Š. ( 1994). Starý človek a jeho rodina. In: HEGYI, L. Tretie Stredoeurópske sympózium o sociálnej gerontológii : Starostlivosť o starých ľudí v transformujúcich sa krajinách. Bratislava: Informačné a dokumentačné stredisko o Rade Európy, Academia Istropolitana, p. 52 – 54. MATOUŠEK, O. et al. (2001). Základy sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 312 p. Medzinárodný akčný plán pre problematiku starnutia. [online]. [cit. 2010-01-03]. Dostupné na internete: http://www.rokovania.sk/appl/material.nsf/0/A0EA1888197CA2B8C1256EF40029AB50/$FILE/material.rtf MĚROTSKÁ,M. (2008). Vyhodnocení sondy „jak se žije seniorum v Českých Budějovicích“. In.: Kontakt. ISSN 1212-4117,p.19 - 24. PALÁT, M. (1994). Rehabilitácia v komunite ako model dlhodobej starostlivosti v geriatrii. In: HEGYI, L. Tretie Stredoeurópske sympózium o sociálnej gerontológii : Starostlivosť o starých ľudí v transformujúcich sa krajinách. Bratislava: Informačné a dokumentačné stredisko o Rade Európy, Academia Istropolitana,p. 33-35. PAVELOVÁ, Ľ. (2008). Generácia 50+ v centre pozornosti komunitného plánovania. In. Kontakt. ISSN 1212-4117, p.75 - 80. PAVLÍKOVÁ, S. (2006). Modely ošetrovatelství v kostce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 152 p. POLEDNÍKOVÁ, Ľ. et al. (2006). Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo. Martin : Osveta, 216 p. RIEVAJOVÁ, E. et al. (2006). Sociálne zabezpečenie. Bratislava: Vydavateľstvo SPRINT, 272 p. RIVLIN, A. M. (1988).Caring for the Disabled Elderly : Who will pay. Washington, D. C. : The Brookings Institution, 318 p. THE AMBULANCE ASSOCIATION, BRITISH RED CROSS SOCIETY. (1988).Caring for the Sick. 2. vyd. London : Dorling Kindersley Publishers Ltd, 176 p. TRACHTOVÁ, E. (2005). Potřeby nemocného v ošetrovatelském procesu. 2. vyd. Brno: Národní centrum ošetrovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 186 p. WHITE, B. – TRUAX, D. (2007). The Nurse Practitioner in Long – Term Care : Quidelines for Clinical Practice. Canada : Jones and Bartlett Publishers, 536 p. Zákon č. 576/2004 Z. z. o zdravotnej starostlivosti. Zákon č. 577/2004 Z. z. o rozsahu uhrádzania zdravotnej starostlivosti Zákon č.580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení a o zmene a doplnení zákonov. Zákon č.581/2004 Z. z. o zdravotných poisťovniach, dohľade nad zdravotnou starostlivosťou a o zmene a doplnení niektorých zákonov. Zákon č.448/2008 Z. z. o sociálnych službách. zdravie.[on-line]. Dostupné na: http://sk.wikipedia.org/wiki/Zdravie [cit. 13.06.2011] Zdravotná starostlivosť : Dokumenty. [online]. 2004, [cit. 2010-01-03]. Dostupné na internete: ŽIAKOVÁ, K. et al. ( 2007). Ošetrovateľské konceptuálne modely. 1. vyd. Martin: Vydavateľstvo Osveta, 189 p.

V PDF přílohe se nacházejí: Tabulka 1 Analýza dlouhodobé péče o starší lidi z pohledu sociální práce Tabulka 2 Analýza dlouhodobé péče o starší lidi z pohledu práva Tabulka 3 Analýza dlouhodobé péče o starší lidi z pohledu ošetřovatelství Tabulka 4 Porovnání ukazatelů přístupu k dlouhodobé péči o starší lidi z pohledu vybraných vědních oborů Tabulka 5 Porovnání jednotlivých forem dlouhodobé péče o starší lidi z pohledu vybraných vědních oborů Tabulka 6 Porovnání možnosti financování dlouhodobé péče o starší lidi z pohledu vybraných vědních oborů Tabulka 7 Porovnání dlouhodobé péče o starší lidi z pohledu vybraných vědních oborů Tabulka 8: Analýza dlouhodobé péče o starší lidi z pohledu sociální práce Tabulka 9 Analýza dlouhodobé péče o starší lidi z pohledu práva Tabulka 10 Analýza dlouhodobé péče o starší lidi z pohledu ošetřovatelství Tabulka 11 Porovnání na základě ukazatele přístupu k dlouhodobé péči o starší lidi Tabulka 12 Porovnání jednotlivých forem dlouhodobé péče o starší lidi Tabulka 13 Porovnání možnosti financování dlouhodobé péče o starší lidi