Andrej Mátel a kol. Etika sociální práce. 2. doplněné a aktualizované vydání. Bratislava : VŠ ZaSP sv. Alžbety, 2012.

Monografie věnuje pozornost etice sociální práce, která je v současném období vysoce aktuální, neboť se vede odborná diskuse o aplikované etice v sociální práci a tvoří se nový etický kodex sociální práce v SR.

PŘEDMLUVA

Když kolektiv autorů prvního vydání Etiky sociální práce pod autorským vedením A. Mátela připravoval publikaci v letech 2009 – 2010 do tisku, konstatoval, že na Slovensku dosud chybí monografie zaměřená na aplikovanou etiku sociální práce. Autoři se proto inspirovali zahraničními kolegy, specialisty na profesní etiku sociální práce, zejména americkým profesorem Fredericem F. Reamerem, britskou kolegyní Sarah Banksovou, či z českých autorů Mirkou Nečasovou a z oblasti sociálně-zdravotnické etiky zejména Martinou Cichou, Radoslavem Goldmannem (oba byli spoluautory tohoto vydání) a Janou Kutnohorskou. Primární cílovou skupinou publikace byli studenti sociální práce, pro něž šlo zároveň o učební pomůcku. Tomuto účelu byla přizpůsobena i struktura jednotlivých kapitol.

Druhé přepracované a doplněné vydání už vychází z odlišného kontextu. V první řadě je třeba uvést, že etice v sociální práci byla v období let 2009 – 2011 věnována zvýšená pozornost ve vysokoškolském akademickém prostředí. V říjnu 2009 byla na Katedře sociální práce a sociální politiky Univerzity Hradec Králové uspořádána konference Etika sociální práce, na níž aktivně vystoupila řada slovenských pedagogů. Téměř přesně o rok později zorganizovala v Piešťanech Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce sv. Alžbety konferenci Aplikovaná etika v sociální práci, která se rovněž těšila vysoké účasti nejen vysokoškolských učitelů, ale i sociálních pracovníků z praxe. Z obou akcí byly vydány sborníky příspěvků. Kromě toho je třeba uvést slovensko-norský mezinárodní a mezioborový projekt Profesní etika jako součást odborné způsobilosti pomáhajících profesí, který v letech 2009 – 2011 realizovala Prešovská univerzita. Jedním z výstupů projektu je také slovensko-norská učebnice E. Aadland – T. Matulayová Etické reflexe v pomáhajících profesích (2011). Vzhledem k nárůstu učebnic etiky sociální práce je třeba uvést i skripta P. Brnulu Etika v sociální práci (2011), vydaná Univerzitou Komenského v Bratislavě. Ambiciózní je i vědecký projekt zaměřený na tvorbu Sémanticky orientované elektronické učebnice Etiky sociální práce, který vypracoval autorský kolektiv pedagogů na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře pod vedením M. Tvrdoňa. V neposlední řadě je třeba zmínit jeden z důležitých výstupů piešťanské konference, jímž je potřeba revize Etického kodexu sociálních pracovníků v Slovenské republice z roku 1997. Ten v současnosti již nesplňuje mezinárodní standardy etiky sociální práce společně vyhlášené Mezinárodní federací sociální práce a Mezinárodní asociací škol sociální práce z roku 2004 ani dostatečně nereflektuje všechny relevantní aspekty etiky této dynamicky se rozvíjející profese. Z podnětu A. Mátela, tedy autora předložené publikace, a P. Brnulu byla v lednu 2011 utvořena pracovní skupina, jejímž cílem je tvorba nového etického kodexu sociální práce na Slovensku. Ta v současnosti pracuje pod záštitou Asociace vzdělavatelů v sociální práci. Protože cílem této pracovní skupiny je dosažení širokého konsenzu na podobě a obsahu nového etického kodexu, práce na něm je poměrně složitá. Kromě toho A. Mátel realizoval v roce 2011 kvalitativní výzkum, v němž se věnoval obsahové analýze a komparaci patnácti mezinárodních a národních etických kodexů sociální práce. Takto orientovaný výzkum může tvořit koncepční rámec pro tvorbu nového kodexu sociální práce na Slovensku. Vzhledem ke zkoumání hodnot, postojů a etického vědomí sociálních pracovníků na Slovensku uvedený autor pod gescí Institutu dalšího vzdělávání sociálních pracovníků Vysoké školy zdravotnictví a sociální práce sv. Alžbety v současnosti realizuje kvantitativní výzkum, jehož výsledky by mohly reprezentativně odrážet hodnoty a etická specifika profese sociální práce na Slovensku.

Předložené monografické zpracování druhého vydání Etiky sociální práce může být dalším z příspěvků do diskuse o podobě nového slovenského etického kodexu sociální práce. Kromě toho může nadále sloužit i jako základní literatura pro sociální pracovníky v přímé práci s klientem, vzdělavatele i studenty sociální práce na Slovensku.

Milan Schavel

OBSAH

  1. ZÁKLADNÍ POJMY ETIKY

  2. STRUČNÝ PŘEHLED VÝVOJE A TEORIE ETIKY 2.1 ETIKA STAROVĚKÉ ŘECKÉ FILOZOFIE 2.2 ETICKÉ ASPEKTY VYBRANÝCH MONOTEISTICKÝCH NÁBOŽENSTVÍ 2.2.1 Etika podle Bible 2.2.2 Židovská etika 2.2.3 Křesťanská etika 2.3 VYBRANÉ NOVOVĚKÉ TEORIE ETIKY

  3. SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST A LIDSKÁ PRÁVA JAKO ETICKÁ VÝCHODISKA SOCIÁLNÍ PRÁCE 3.1 SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST: KRITÉRIA ZÁSLUH A POTŘEB 3.2 NOVOVĚKÁ ŠKOLA PŘIROZENÝCH PRÁV 3.3 TEORIE SPRAVEDLNOSTI VE 20. STOLETÍ: JOHN RAWLS A ROBERT NOZICK 3.4 SOCIÁLNÍ PRÁVA A MEZINÁRODNÍ DOKUMENTY

  4. HODNOTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI 4.1 HODNOTA, HODNOCENÍ, HIERARCHIE HODNOT 4.2 HODNOTY V POSTMODERNÍ SPOLEČNOSTI A POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH 4.3 HODNOTOVÉ ORIENTACE 4.4 TYPOLOGIE HODNOT V SOCIÁLNÍ PRÁCI 4.3 KLÍČOVÉ HODNOTY SOCIÁLNÍ PRÁCE

  5. ETICKÉ KÓDExy SOCIÁLNÍ PRÁCE 5.1 VÝZNAM A LIMITY ETICKÝCH KÓDEXŮ 5.2 TYPOLOGIE ETICKÝCH KÓDEXŮ

  6. ETICKÁ ODPOVĚDNOST VŮČI SOBĚ

  7. ETICKÁ ODPOVĚDNOST VŮČI KLIENTŮM 7.1 PRVOŘADOST ZÁJMŮ KLIENTA 7.2 DŮSTOJNOST LIDSKÉ OSOBY 7.3 ANTIDISKRIMINACE 7.4 SEBEURČENÍ, AUTONOMIE, SPOLUÚČASTI 7.5 OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ A DŮVĚRNOSTI INFORMACÍ1 7.6 HOLISTICKÝ PŘÍSTUP 7.7 INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP KE KLIENTOVI157 7.8 PROFESIONÁLNÍ HRANICE, SEXUÁLNÍ A DVOJÍ VZTAHY159 7.9 PONIŽUJÍCÍ A CHYBNÝ ZPŮSOB KOMUNIKACE162 7.10 PLATBA ZA SLUŽBY, PŘERUŠENÍ A UKONČENÍ SLUŽEB163

  8. ODPOVĚDNOST VŮČI PRACOVIŠTI

  9. 1 ETICKÁ ODPOVĚDNOST VŮČI KOLEGŮM
  10. 2 ETICKÁ ODPOVĚDNOST VŮČI PRACOVIŠTI
  11. 3 ORGANIZAČNÍ KULTURA
  12. 4 ADMINISTRATIVA A DOKUMENTACE

  13. 5 INICIATIVNÍ PŘÍSTUP, PRACOVNÍ PORADY A LIMITY LOAJALITY1

  14. ETICKÁ ODPOVĚDNOST VŮČI PROFESI A SPOLEČNOSTI

  15. 1 ETICKÁ ODPOVĚDNOST VŮČI PROFESI 9.1.1 Vystupování a chování sociálních pracovníků 9.1.2 Profesní kompetence 9.1.3 Nekorupční chování 9.1.4 Permanentní vzdělávání a etika supervize v sociální práci 9.1.5 Odpovědnost vůči školám sociální práce a vzdělávání 9.1.6 Image a ochrana profese199 9.2 ETICKÁ ODPOVĚDNOST VŮČI SPOLEČNOSTI

  16. ETICKÁ DILEMA

  17. 1 ETICKÁ DILEMA A MORÁLNÍ PROBLÉM – ROZLIŠENÍ POJMŮ
  18. 2 OBLASTI POTENCIÁLNÍCH DILEMAT

  19. 3 SYSTEMATICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ DILEMAT

  20. ETICKÉ ASPEKTY VÝZKUMU V SOCIÁLNÍ PRÁCI 11.1 ETICKY ODPOVĚDNÁ PŘÍPRAVA VÝZKUMU 11.2 VYBRANÉ ETICKÉ ASPEKTY REALIZACE VÝZKUMU 11.3 VYHODNOCENÍ A PUBLIKOVÁNÍ VÝZKUMNÝCH VÝSLEDKŮ

PŘÍLOHY 1. MEZINÁRODNÍ ETICKÝ KODEX IFSW / IASSW (2004) 2. ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ SLOVENSKÉ REPUBLIKY (1997) 3. ETICKÝ KODEX ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 4. SOUHLAS DOTČENÉ OSOBY 5. PRAVIDLA PŘIJÍMÁNÍ DARŮ

Shrnutí Etika se v poslední době stává integrální součástí téměř každého vysokoškolského studia. Ačkoli je sociální práce poměrně mladou profesí, etika je její důležitou součástí od samého počátku. Druhé vydání Etiky sociální práce může sloužit jako základní literatura pro sociální pracovníky v přímé práci s klientem, ale i pro vzdělavatele a studenty sociální práce na Slovensku.

Strukturu publikace tvoří jedenáct kapitol. První dvě tvoří epistemologický a historický rámec pro aplikovanou část zaměřenou primárně na aplikovanou etiku sociální práce. V poslední kapitole je z interdisciplinárního hlediska věnována pozornost eticky senzitivní přípravě a realizaci výzkumu v sociální práci, ošetřovatelství a zdravotnictví.

V souladu s Mezinárodní asociací sociální práce publikace akcentuje, že sociální práce je profesí založenou na hodnotách. Proto je zvláštní pozornost věnována nejen rozlišování jednotlivých obecných kategorií hodnot, ale i hledání klíčových hodnot pro profesi sociální práce. Právě hodnoty tvoří ústřední místo v současné deontologické etice sociální práce. Každá profese sdílí vlastní hodnoty, podle nichž posuzuje správné a nesprávné. Explicitním zviditelněním tohoto etického konsenzu bývá etický kodex. Tím je označován soubor písemně formulovaných etických principů, hodnot a standardů relevantních a normativních pro jednotlivou profesi, instituci nebo organizaci. Formulování etického kodexu patří v současnosti mezi základní požadavky profesionality a je jednou z charakteristik samostatných pomáhajících profesí. V publikaci je představen význam etického kodexu sociální práce i jeho limity, stejně jako základní typologie etických kodexů.

Etická odpovědnost sociálních pracovníků se v praxi projevuje ve více oblastech, jakými jsou odpovědnost vůči sobě, klientům sociální práce, pracovišti, kde se sociální práce realizuje, jakož i vůči samotné profesi a společnosti jako celku. Sociální pracovníci mají primární odpovědnost za osoby, které využívají jejich služby. V rámci etické odpovědnosti vůči klientům je zvýšená pozornost etiky věnována respektování důstojnosti lidské osoby, antidsikrimináci, právu na sebeurčení, autonomii, spoluúčasti, ochraně osobních údajů, důvěrnosti informací, holistickému a individuálnímu přístupu ke klientům, profesionálním hranicím, dvojím a vícenásobným vztahům.

Důležitou součástí eticky korektního chování sociálních pracovníků vůči kolegům je zejména respekt, úcta, spolupráce a zodpovědná kritika v rámci dialogu. Etická odpovědnost vůči pracovišti přitom nezahrnuje výlučně zaměstnance, ale i zaměstnavatele.

Sociální pracovnice nebo sociální pracovník při výkonu svého povolání reprezentují nejen sebe, ale zároveň i svou profesi. V rámci odpovědnosti sociálních pracovníků vůči profesi je pozornost věnována vystupování a chování sociálních pracovníků, profesní odbornosti a kompetenci, nekorupčnímu chování, potřebě jejich permanentního rozvíjení celoživotním vzděláváním a supervizí, jakož i ochraně profese a odpovědnosti vůči školám sociální práce a vzdělávání v sociální práci.

Jedním z cílů publikace je pomoci sociálním pracovníkům a studentům sociální práce činit eticky podložená rozhodnutí i v takových situacích, které můžeme nazvat dilematickými. V tomto kontextu je důležité rozlišování mezi etickým problémem a dilematem a učení se systematickému přístupu při rozhodování v dilematických situacích. Autoři publikace si uvědomují, že ani žádný etický kodex, ani ten nejsystematičtější postup řešení etických dilemat není klíčem ke všemu, neboť každá vzniklá situace je jedinečná a neopakovatelná. A právě v ní sehrává ústřední roli osoba sociálního pracovníka, který je právem považován za nejúčinnější nástroj sociální práce. Kromě individuální mravní výbavy je důležitým nástrojem jeho profesního růstu i permanentní vzdělávání v profesní etice sociální práce a etická odpovědnost vůči sobě. Od profesionálních sociálních pracovnic a sociálních pracovníků se právem vyžaduje, aby ve své práci činili eticky odpovědná rozhodnutí.

Autoři doc. PhDr. ThDr. Andrej Mátel, PhD. (kapitoly 1-2, 4-11) PhDr. Ľuboš Blaha (kapitola 3) PhDr. Tibor Roman, PhD. (kapitola 6) Mgr. Mária Kovaľová, PhD. (podkapitola 2.2.3)

Recenzenti: doc. PaedDr. Miroslav Tvrdoň, PhD. Univerzita Konštantína Filozofa v Nitře doc. PhDr. Irena Kamanová, PhD. Katolická univerzita v Ružomberku

Jazyková úprava: Mgr. Mária Mišovičová Vydavatel: Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce sv. Alžbety, Bratislava, 2011, Druhé vydání

Tisk: BEKI Design s.r.o., Košice ISBN 978-80-8132-045-3