Management digitální zdravotní gramotnosti u seniorů

Světová zdravotnická organizace uvádí, že světová populace ve věku 60 a více let překročila 1 miliardu a předpokládá se, že do roku 2050 dosáhne 2,1 miliardy, což dále zintenzivňuje trend globálního stárnutí (World Health Organization, 2019). Tempo stárnutí populace na celém světě dramaticky roste. Mnohé zdravotní problémy úzce souvisejí se stárnutím, což způsobuje rostoucí poptávku po zdravotnických službách a ekonomickou zátěž pro starší lidi a celou společnost (Xie, Zhang, Xin, Zhu, Lu, Kit-Han Mo,2022). Před příchodem elektronických informačních technologií měli starší pacienti omezený přístup k lékařské ochraně a málo možností lékařských služeb, jako je management zdraví, informační poradenství a lékařské konzultace. Internet se však díky rychlému pokroku informačních technologií stal nejpohodlnějším a nejefektivnějším prostředkem na získávání a přenos zdravotních údajů. Obrovské množství údajů dostupných online si však vyžaduje rozvážný přístup, protože kvalita informací se může výrazně lišit. Proto musí mít jednotlivci i určitou úroveň kritického myšlení, aby se v jednotlivých údajích mohli efektivně orientovat a vyhodnocovat je.Více než 50 % starších lidí čelí problémům s přístupem ke spolehlivým a kvalitním zdravotním informacím a nemá schopnost rozlišovat mezi důvěryhodnými zdroji (Cai, Liang, Liu, et al., 2024).

Účinnost zavádění technologií elektronického zdravotnictví (eHealth) je omezená úrovní gramotnosti veřejnosti v oblasti eHealth. Čím vyšší je úroveň gramotnosti v oblasti eHealth, tím lepší je schopnost získávat a hodnotit informace (Shiferaw, Tilahun, Endehabtu et al, 2020). Kvalita a kvantita, rozsah zdravotní péče roste hlavně ve vyspělých zemích, což je spojeno i s rostoucími finančními náklady a rostoucím zatížením pro veřejné rozpočty. Neustále se hledají cesty jak zajistit potřebnou kvalitu zdravotní péče včetně finanční udržitelnosti zdravotních systémů i v kontextu stárnoucí populace vyspělých zemí. Pojem gramotnost v oblasti eHealth poprvé navrhl vědec Norman. Vztahuje se na schopnost jednotlivce získávat, chápat a vyhodnocovat zdravotní informace z různých online zdrojů a používat je k řešení zdravotních problémů (Norman, Skinner, 2006).

Cílem eHealth je poskytování zdravotní péče prostřednictvím adresného přístupu k pacientovi na základě včasných a správných, ale zejména komplexních informací o pacientovi a o jeho medikační historii.

Příklady zdravotních přínosů e-health

• Snížení radiační zátěže odstraněním duplicitních RTG snímků
• Snížení lékové zátěže
• Možnost rychlejší diagnostiky
• Snížení pochybení a omylů zdravotnických pracovníků
• Snížení nozokomiálních nákaz (angl. hospital-acquired infections – HAI)
• Zvýšení úrovně veřejného zdraví různou formou prostřednictvím vyšší kvality a dostupnosti garantovaných zdravotně-relevantních informací, jako např. podpora preventivních programů, podpora zdravého životního stylu, lepší informovanost pacienta např. o vlastní medikaci, vyšetřeních včetně historie (Dexter, Perkins, Maharry, Jones, Mcdonald, et al., 2004; Gartner, 2014).

Příklady sociálních přínosů e-health

• Menší časová zátěž pacienta
• Lepší informovanost pacienta
• Možnost péče v domácím prostředí prostřednictvím tele-medicíny
• Domácí péče o starší a imobilní
• Automatické monitorování stavu u chronických pacientů
• Podpora dávkování léků
• Sociální komunikace využitím sociálních sítí
• Nižší náklady na spoluúčast pacienta (EMPIRICA, 2005)

Vliv technologií na vyhledávání informací o zdraví je v současnosti nesporný. Tradiční listinné zdroje nahradil internet, který se stal nejčastějším nástrojem na získávání poznatků o zdraví. Pro efektivní vyhledávání faktů je důležité orientovat se ve světě technologií a umět rozlišovat pravdivou informaci od dezinformace. Digitální technologie transformují zdravotnictví, zdravotní péči a systémy veřejného zdravotnictví na celém světě a mají velký potenciál zlepšit zdraví a pohodu obyvatelstva a jednotlivců (World Health Organization, 2021). Získávání zdravotních informací, objednávání termínů online, virtuální návštěvy, asynchronní digitální zprávy se zdravotnickými pracovníky, nositelná zařízení na sledování zdraví a zařízení na selfmonitoring, to vše jsou dnes dostupné technologie. Tyto systémy přinášejí mnoho výhod, umožňují škálovat zpracování informací, administrativní procesy a usnadňují přístup ke zdravotní péči prostřednictvím virtuálních návštěv. Používání videa nebo online aplikace na objednávání termínů umožňuje poskytovatelům obsloužit stovky lidí, které je možné ošetřit současně, a vyhnout se cestování při osobních setkáních, která nevyžadují fyzické vyšetření ani testy. „Digitální propast" je termín používaný k označení široké škály sociálních rozdílů v přístupu k digitálním zařízením a službám a jejich používání, zejména osobních počítačů a smartphonů, a v možnosti přístupu na internet, a to tak z hlediska fyzického připojení, jako i jednoduchosti používání. Jelikož se zdravotní péče stává čím dál více závislou na technologických nástrojích, digitální propast může ještě více prohloubit existující rozdíly v přístupu ke zdravotní péči (Alkureishi, Choo, Rahman, Ho, Benning-Shorb, Lenti et al, 2021).

Mobilní aplikace využívané seniory představují v dnešní době rozšířený nástroj pro snadný přístup k informacím. Mobilní aplikace v oblasti zdravotnictví zde poskytují více institucí, jako například Národní centrum zdravotnických informací, zdravotní pojišťovny, či poskytovatelé zdravotní péče. Oficiální aplikace E-zdraví od Národního centra zdravotnických informací umožňuje občanům přístup k jejich elektronickým zdravotním záznamům, receptům a informacím o očkování. Zdravotní pojišťovny – nabízejí vlastní mobilní aplikace, které slouží k přehledu zdravotních výkonů, elektronických receptů, komunikaci s pojišťovnou či vyhledávání poskytovatelů zdravotní péče. Významnou roli při ochraně zdraví a záchraně života sehrává i aplikace Záchranka, která je propojena s operačními středisky záchranné zdravotní služby. V případě nouze umožňuje automatické odeslání polohy volajícího a zároveň poskytuje uživatelům návody k poskytování první pomoci. Vedle těchto aplikací se využívají i komerční řešení, jako například LIEKY24 na vyhledávání léků nebo Můj lékař, která umožňuje pacientům komunikaci s ambulancí a objednávání na vyšetření. Podpora informací založených na důkazech s hlasem může poskytnout nové způsoby interakce s pacienty, zejména těmi, kteří jsou nějakým způsobem ohroženi nebo žijí v odlehlých oblastech.

Technologie hlasové asistence je kombinována s inovacemi s umělou inteligencí a jejím cílem je zlepšit monitorování pacienta na dálku, klinické vzdělávání, poskytování péče a výzkum. Nezbytný je vývoj interaktivní technologie, která splňuje všechny potřeby a standardy zdravotní péče. Jak se technologie vyvíjí, existuje mnoho možných funkcí, chatbotů a virtuálních hlasových asistentů, které budou pravděpodobně přidávány v nadcházejících letech, čímž se tento druh zdravotnických technologií stává více holistický a lidský. Je zvlášť důležité navrhnout snadno použitelná a spolehlivá interaktivní zařízení, pokud jde o seniory. LifePod je hlasově ovládaný virtuální hlasový asistent založený na Alexe. Kombinuje senzory s internetem a umělou inteligencí. Tato inovace je postavena speciálně pro seniory a reaguje na hlas. Program LifePod iniciuje dialogy na základě jeho nastavení. Uživatelé a pečovatelé mohou nakonfigurovat menu zařízení podle svých potřeb. Například, LifePod může připomínat například konzumaci jídla nebo lékařské setkání. Může také zaznamenávat každodenní činnost, aby členové rodiny mohli dálkově sledovat rutiny svých blízkých a fyzickou situaci (Rucker,.a. 2025, Rucker, b.2025,).

Pojem gramotnost chápeme jako zvýšení vědomí, rozšíření přístupu při používání více informačních zdrojů, rad a doporučení. Jde o zlepšení v rozpoznávání kvality a správnosti poskytovaných informací a s tím souvisejících pochopení (Huták, 2014). Člověk, který je zdravotně gramotný, umí vyhledávat a správně třídit informace, kterými udržuje a rozvíjí své zdraví (Kickbusch et al. 2020). Zdravotní gramotnost považujeme za nenahraditelný nástroj zdravé společnosti. Zdravotně gramotní jedinci profitují v populačních skupinách celé společnosti. Jejich přínos není pouze ve vyšší informovanosti, ale podílejí se i na ekonomické prosperitě a aktivitách komunity. Naopak omezená zdravotní gramotnost je spojena s vyšším rizikem pracovních úrazů a zhoršeným zvládáním chronických chorob. Tyto a další důsledky vedou k vysokým nákladům zdravotního systému (Huták, 2014).

K lepšímu pochopení zdravotní gramotnosti slouží model zdravotní gramotnosti podle Dona Nutbeama (koncepční model zdravotní gramotnosti). Tento model umožňuje propojit dynamické vazby, možnosti měření a hodnocení zdravotní gramotnosti (Huták, 2014; Kickbusch et al. 2020). Model se dělí na 3 úrovně zdravotní gramotnosti: a) funkční zdravotní gramotnost, jejíž podstatou je tradiční zdravotní výchova, která poskytuje informace o zdravotních rizicích a o tom jak se správně chovat ve zdravotnickém systému. Cílem je rozšířit a prohloubit znalosti lidí o zdravotních rizikových faktorech a vést k ochotě přijímat opatření. Patří sem například účast na očkování nebo dodržování harmonogramu preventivních prohlídek, b) interaktivní zdravotní gramotnost se zaměřuje na rozvoj schopností občanů jednat samostatně a posilovat jejich motivaci a odpovědnost při respektování pokynů o zdraví. Důležitým aspektem je rozvoj samostatnosti při rozhodování o upevňování vnitřní motivace v snaze přispět ke zlepšení zdraví. Patří sem některé zdravotně výchovné programy – klade si za cíl vést občany (Holčík, a.,2010, Holčík, b. 2010), c) kritická zdravotní gramotnost zahrnuje jednotlivce, kteří jsou schopni zhodnotit, identifikovat zdravotní problémy a podílet se na zlepšení zdraví v rámci politického systému (Holčík, 2010; Huták, 2014; Kickbusch et al. 2020).

National Consumer Council of United Kingdom vytvořil další model zdravotní gramotnosti, který opět dělí oblasti zdravotní gramotnosti do tří skupin. První skupinou se myslí orientace ve zdravotnickém systému, druhou aktivní péče o vlastní zdraví a poslední část je účast na rozhodování (Holčík, 2010). Dalším z modelů zdravotní gramotnosti je rozdělení zdravotních informací podle amerického Ministerstva zdravotnictví. Model rozděluje zdravotní gramotnost na 3 dimenze.

• Osobní zdravotní dimenze – zde se soustředí informace, které přispívají k ochraně a upevňování zdraví jedince. Napomáhají k rozhodování ve zdravotních službách.
• Zdravotnická dimenze – jde o informace pouze pro zdravotnické pracovníky ke zvyšování kvality služeb.
• Populační dimenze – informace určené široké veřejnosti o zdravotním stavu populace a možnostech, jak ho zvyšovat.

Tyto dimenze však nelze vnímat zcela separátně, protože při jejich vložení do všedního života se překrývají (Holčík, a.,2010, Holčík, b. 2010). Se zdravotní gramotností úzce souvisí i informační gramotnost. Definice informační gramotnosti z roku 2003 podle American Library Association je první známou definicí. Tento nový druh zdravotní gramotnosti vytváří přidanou hodnotu, díky které umí jedinec kritické myšlení aplikovat přímo na oblast zdravotnictví. Hlavní cílovou skupinou informační gramotnosti ve zdravotnictví nejsou zdravotní profesionálové, ale pacienti. Schopnosti samostatně vyhledávat, hodnotit a efektivně využívat zdravotní informace pro rozhodnutí o zdravotním stavu jsou podmíněny především základní gramotností (basic literacy), počítačovou gramotností (computer literacy) a také tzv. informatikou pro pacienty (consumer informatics nebo také consumer health informatics), která je podstatná pro schopnost využití internetu (Vyčítalová, 2012).

Zdravotní gramotnost seniorů

Období stárnutí dělíme na raný věk (65–75 let), pozdní věk (po 75 letech) a stáří (nad 90 let). Tato období provázejí biologické a psychické změny. Ve stáří mají jedinci často tendenci mluvit o svých chorobách a jsou lhostejní k okolnímu světu (egocentrismus). V pozdním věku jsou často sociálně závislí na druhých osobách a klesá adaptabilita. Zakládají si na stereotypech a mají odpor k novým věcem (Studium psychologie, 2023). V dokumentu Strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti 2021–2025 se uvádí, že čeští senioři přežijí průměrně 17 let s nějakou zdravotní indispozicí. U žen je tento průměr dokonce vyšší, a to až 19,5 roku. Na tyto a další problémy českých seniorů reaguje dokument, jehož součástí je i prevence zdraví, která by se měla zaměřit na chronické choroby, které jsou výrazně ovlivněny životním stylem a sociálními faktory zdraví. U starších osob diskriminace souvisí s mnohými stereotypy a negativním vnímáním, které jsou se stářím, stárnutím spojené, a to neužitečností a zátěží pro společnost, zpomaleností, nižší funkcí kognitivních funkcí, zhoršeným zdravotním stavem, závislostí na péči a pomoci druhých, neznalostí moderních postupů a např. digitálních a komunikačních technologií. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2018). V rámci Slovenské republiky Národní program aktivního stárnutí na roky 2021-2030 bezprostředně navazuje na končící dokument pro roky 2014-2020.

Co se týká nejvyšší dosažené úrovně vzdělání jako kontextového předpokladu aktivního stárnutí, ve srovnání s průměrem EÚ28 jsou na Slovensku zejména rezervy v nižším zastoupení starších lidí s vysokoškolským vzděláním. I když by se jejich podíl do roku 2030 měl postupně zvyšovat, úroveň dosaženého vzdělání starších lidí se bude kvalitativně posilovat především přes vyšší zastoupení starších osob se středoškolským vzděláním, zejména s maturitou. V této souvislosti jsou důležitá i zjištění týkající se digitální gramotnosti starších lidí a zvládání moderních komunikačních prostředků a technologií v digitalizované éře. Digitální gramotnost na vyšší než základní úrovni je na Slovensku u osob do 74 let srovnatelná s průměrem EÚ28, zaostávání je přítomné až u osob 75+. Absence digitální gramotnosti starších lidí přitom může snižovat jejich přístup k veřejným zdrojům a službám, k potřebným informacím a nástrojům společenské participace, a to jak v placeném zaměstnání tak v realizaci širokého rozsahu individuálně a společensky prospěšných aktivit (Národný program aktívneho starnutia na roky 2021-2030, 2021, s.14). Zdravotně gramotný senior zná svůj zdravotní stav jako i doporučení, jak své zdravotní problémy zmírnit a v rámci svých možností je realizuje. Spolupracuje s odborníky, kterým umí svůj zdravotní stav přesně popsat a orientuje se v základních i specifických příznacích chorob (Národní síť podpory zdraví, 2015). V rámci sledování zdravotní gramotnosti u seniorů byla prokázána statisticky významná souvislost zdravotní gramotnosti se zdravotním stavem. Senioři s horší zdravotní gramotností často udávali horší zdravotní stav a naopak. Rovněž tak byla prokázána častější hospitalizace za posledních 12 měsíců. Výzkum byl veden metodou strukturovaného rozhovoru vycházejícího ze standardizovaného dotazníku k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva HLS-EU-Q16 (Hajduchová, kol. 2017).

Jako první představil digitální gramotnost v roce 1997 Paul Gilster, který ji definoval jako soubor postojů, porozumění a dovedností efektivně zpracovávat a oznamovat informace a znalosti v různých médiích a formátech (Chráska, 2015).V rámci managementu digitální zdravotní gramotnosti u seniorů musí zdravotnický pracovník brát v úvahu více aspektů. Aplikace digitálních technologií, jako je umělá inteligence, virtuální realita a strojové učení, postupně mění způsob, jakým starší dospělí získávají a sdílejí poznatky o zdraví. Starší dospělí jsou znevýhodněni, pokud jde o fyziologické funkce, kognitivní schopnosti, sociální postavení a ekonomické postavení. Počet digitálních zařízení, dovednosti používání digitálních technologií, postoj k novým věcem, užitečnost, jednoduchost používání internetu a služeb se staly základními faktory při vytváření digitální propasti mezi staršími dospělými (Alvarez-GalvezJ, Salinas-Perez, Montagn, Salvador-Carulla, 2020). Vnuování digitální zdravotní gramotnosti starším dospělým ovlivňuje i jejich schopnost používat digitální technologie k vyhledávání, prohlížení, porozumění a hodnocení zdravotních informací s cílem zlepšit jejich zdravotní stav.

Někteří starší dospělí, kteří jsou zruční v používání technologií, ovládají online vyhledávání, jako i vytváření a sdílení zdravotních informací. Někteří ze seniorů začali používat chytrá zařízení k monitorování hladiny glukózy v krvi. Pokud však starší dospělí nemají dostatečné dovednosti a znalosti v oblasti používání elektronického zdravotnictví a množství a kvalita online zdravotních informací jsou komplikované a nerovnoměrné, mohou být ovlivněni nepravdivými informacemi na internetu, pokud nedokáží identifikovat správné zdroje a fakta (Hung, Lyons, Wu., 2020). Objektivními faktory ovlivňujícími gramotnost starších dospělých v oblasti elektronického zdravotnictví jsou používání internetu, ekonomický tlak a úroveň vzdělání. Naopak, subjektivními faktory jsou zejména sebevědomí, úzkost a tlak starších dospělých v oblasti informačních technologií. Faktory, které ovlivňují digitální zdravotní gramotnost seniorů, byly rozděleny do tří dimenzí. Jsou to sociodemografické faktory, faktory související s digitálními zařízeními a faktory sociální podpory (Arcury, Sandberg, Melius, Quandt, Leng, Latulipe et al, 2020, Lee, Kim, Beum, 2020).

Sociodemografické faktory

• Věk, pohlaví, místo bydliště (město, venkov), faktory související se zdravím (deprese, zdravotní problémy, důvěra v zvládání chronických onemocnění, stres). Několik studií ukázalo, že pohlaví, rasa, věk, místo bydliště, úroveň vzdělání, rodinný stav, socioekonomické postavení, způsoby důchodového zabezpečení a typ zdravotního pojištění jsou hlavními faktory ovlivňujícími digitální zdravotní gramotnost starších dospělých. Ti, kteří byli mladší, měli vyšší vzdělání a vyšší socioekonomický status, měli tendenci mít vyšší digitální zdravotní gramotnost. Ve výzkumech byla popsána nižší zdravotní gramotnost u rasových a etnických menšin a dospělých, kteří nejsou rodilými mluvčími dominantního jazyka v dané zemi. (Wang, Luan, 2022).

Faktory sociální podpory

• Sociální kapitál a to důvěra v poskytovatele zdravotní péče, spoléhání se na znalosti lékaře při lékařských rozhodnutích, strukturální sociální kapitál (jaké má senior vztahy, kontakty, přátelství), kognitivní sociální kapitál (jak si navzájem důvěřují, jaké mají společné hodnoty a názory).
• Podpora rodiny, rodinných příslušníků v péči o zdraví členů rodiny a stárnutí v rodině.

Důvěra starších lidí v jejich digitální zdravotní gramotnost často závisí na ostatních. Pokud někdo v rodině ovládá digitální technologie a dokáže efektivně sdílet zdravotní informace, dokáží společně spravovat své zdraví (Wang, Luan, 2022).

Faktory související s digitálními zařízeními

• Dostupnost internetu jedná se o nedostatečný přístup, problémy s použitelností a postoji k technologiím, množství vlastních elektronických zařízení a čas strávený online, frekvence používání internetu, frekvence vyhledávání zdravotních informací, digitální dovednosti.
• Postoj k internetu a vnímání online zdravotních informací jedná se o zájem používat internet nebo chytrá zařízení, používání počítače pod tlakem nebo bez nátlaku, sebevědomí v oblasti současných digitálních dovedností, postoj k online zdravotním informacím, sebeúčinnost, vnímání důvěryhodnosti a spolehlivosti online zdravotních informací, vnímání rizika nízkého množství informací o zdraví online.

Faktory, jako například, zda senioři vlastní digitální zařízení, frekvence používání digitálních zařízení a rozsah internetových aktivit, také ovlivňují jejich digitální zdravotní gramotnost. Senioři, kteří vlastní digitální zařízení a mají vysokou míru používání, mají s větší pravděpodobností vysokou digitální zdravotní gramotnost. Vyšší počet elektronických zařízení, která umožňují přístup na internet nebo vyhledávání zdravotních informací, naznačuje vyšší úroveň digitální zdravotní gramotnosti. Frekvence a čas používání internetu také výrazně ovlivňují digitální zdravotní gramotnost starších dospělých. Vyšší frekvence používání internetu znamená vyšší úroveň digitální zdravotní gramotnosti. Senioři, kteří se necítí nuceni používat počítač nebo ho považují za relativně snadno ovladatelný a jsou si jisti svými současnými digitálními dovednostmi, mají relativně vysokou digitální zdravotní gramotnost. Informační sebeúčinnost, tedy důvěra ve vyhledávání, porovnávání a hodnocení informací, může přímo předpovídat jejich digitální zdravotní gramotnost (Shi, Du, Li, Hou, Sun 2024).

Čevela et al. (2014) uvádí jaké oblasti jsou důležité pro rozvoj zdravotní gramotnosti u seniorů:

• vzdělávání seniorů – ve všech oblastech zdravotní gramotnosti;
• posilování schopnosti ovládat informační a komunikační techniku – rozšiřování sociálních kontaktů a usnadnění přístupu k informacím;
• mobilita seniorů – s rostoucím věkem klesá možnost individuální mobility (např. služba senior taxi);
• uplatnění seniorů – příležitosti k uplatnění ve společnosti;
• zdravotní péče o seniory – zvládání akutních a chronických chorob, vnímavost zdravotního personálu vůči seniorům s přihlédnutím ke sníženým schopnostem;
• existenční zabezpečení seniorů – formy podpory seniorů, které jim pomáhají zbavit se obav o zabezpečení základních životních podmínek a potřeb;
• respektování rolí seniorů ve společnosti – senioři v důsledku velkých proměn společnosti i prostředí se mohou hůře orientovat ve světě; v návaznosti na to vzniká na straně mladších generací soustavná potřeba zlepšování podpory zdravého stárnutí.

Přístup k seniorům při vzdělávání v oblasti elektronického zdravotnictví by měl být přísně individuální. Pro efektivní proces vzdělávání seniorů je potřeba akceptovat některé zásadní podmínky jak uvádí Veteška, Vacínová (2011) respekt k seniorům jako zralým osobnostem s ustálenými názory, respekt k pocitům strachu, úzkosti, zbytečnosti, sníženého sebevědomí, vliv prostředí, osobnosti vzdělavatele a koherence vzdělávací skupiny. S přibývajícím věkem populace se zvyšuje její riziko onemocnění, a proto se její zdravotní stav zhoršuje. Proto je důležité poskytnout seniorům vhodné intervenční programy ke zlepšení jejich gramotnosti v oblasti elektronického zdravotnictví, přizpůsobené jejich různým vzdělávacím potřebám s různým původem (tj. věk, pohlaví, dosažené vzdělání a socioekonomické postavení), což může eliminovat nerovnost v oblasti zdraví. Kromě toho musí zdravotničtí pracovníci rozvíjet dovednosti pacientů v oblasti elektronického zdravotnictví – vyhledávání, hodnocení a interpretaci online zdravotních znalostí, které jsou pro ně relevantní. Rodinní příslušníci jsou povzbuzováni, aby starší dospělé učili, jak vhodným způsobem používat zdroje elektronického zdravotnictví. Značné rozšíření počtu seniorských uživatelů internetu však s sebou přináší úskalí spojená s nízkou informační gramotností a se sníženou schopností odolávat nebezpečím virtuálního prostředí, primárně v kontextu problematiky spamu či phishingu. Vzdělávání seniorů v oblasti IT tak vyvstává jako další výzva pro aktivizační pracovníky a jejich organizace (Alruwaili, Mostafa and Osama, 2023).

Autorky: Marcela, Ižová, PhDr., PhD. PhDr. Mgr. Mariana Magerčiaková, PhD., MPH, MBA PhDr. Katarína Zrubáková PhD. PhDr. Mária Novysedláková PhD. PhDr. Mária Novysedláková PhD. Katolícka univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotníctva, Katedra ošetrovateľstva Seznam bibliografických odkazů

ALKUREISHI Maria, CHOO, Zi-Yi, RAHMAN Ali, HO Kimberly, BENNING-SHORB Jonah, LENTI Gena et al. 2021. Digitally Disconnected: Qualitative Study of Patient Perspectives on the Digital Divide and Potential Solutions. In JMIR Human Factors. 2021 Dec 15;8[4]:e33364. pmid:34705664 [online]. [cit. 2025-11-05] Dostupné na internetu: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34705664

ALRUWAILI, Majed M., MOSTAFA Shaban, and OSAMA Mohamed Elsayed Ramadan. 2023. Digital Health Interventions for Promoting Healthy Aging: A Systematic Review of Adoption Patterns, Efficacy, and User Experience. In Sustainability 15, no. 23: 16503. [online]. [cit. 2025-11-05] Dostupné na internetu: https://doi.org/10.3390/su152316503

ALVAREZ-GALVEZ Javier, SALINAS-PEREZ Jose A, MONTAGNI Llaria, SALVADOR-CARULLA Luis. 2020. The persistence of digital divides in the use of health information: a comparative study in 28 European countries. In Int J Public Health. (2020) 65:325–33. [online]. [cit. 2025-10-20]. Dostupné na internetu: https://sci-hub.ru/10.1007/s00038-020-01363-w

ARCURY Thomas A, SANDBERG Joanne C, MELIUS Kathryn P, QUANDT Sara A, LENG Xiaoyan, LATULIPE Celine, et al. 2020. Older adult internet use and eHealth literacy. In J Appl Gerontol. (2020) 39:141–50. [online]. [cit. 2025-10-20]. Dostupné na internetu: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6698430

CAI Wenfei, LIANG Wei, LIU Huaxuan, et al. 2024. Electronic health literacy Scale-Web3.0 for older adults with noncommunicable diseases: Validation Study. In J Med Internet Res. 2024;26:e52457. [online]. [cit. 2026-01-03]. Dostupné na internetu: https://doi.org/10.2196/52457

ČEVELA, Rostislav, Libuše ČELEDOVÁ, Zdeněk KALVACH, Jan HOLČÍK a Pavel KUBŮ. 2014. Sociální gerontologie: Východiska ke zdravotní politice a podpoře zdraví ve stáří. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4544-2.

DEXTER Paul R, PERKINS Susan M, MAHARRY Kati S, JONES Kathy, MCDONALD Clement J. 2004 Inpatient computer-based standing orders vs physician reminders to increase influenza and pneumococcal vaccination rates: a randomized trial. In JAMA. 2004 Nov 17;292(19):2366-71. doi: 10.1001/jama.292.19.2366. PMID: 15547164. [online]. [cit. 2026-01-03]. Dostupné na internetu: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15547164

EMPIRICA.2005. TanJent. Case Studies: Study on Economic Impact of eHealth: Developing an evidence-based context-adaptive method of evaluation for eHealth. (p. 29). 2005 [online]. [cit. 2025-10-25]. Dostupné na internetu: https://www.scribd.com/document/47227617/D6-2-Final-Report-ext

GARTNER (on behalf of) THE MINISTRY OF HEALTH AND SOCIAL AFFAIRS IN SWEDEN, 2014. eHealth for a Healthier Europe / – opportunities for a better use of healthcare resources: 2014 [online]. [cit. 2025-10-05] Dostupné na internetu: https://interoperable-europe.ec.europa.eu/sites/default/files/e555bcd4bb96f2e211a7d3cc6e93b215

HAJDUCHOVÁ, H; BÁRTLOVÁ, S; BRABCOVÁ, I; MOTLOVÁ, L; ŠEDOVÁ, L; TÓTHOVÁ, V. 2017. Zdravotní gramotnost seniorů a její vliv na zdraví a čerpání zdravotních služeb. In Praktický lékař. 2017(5). s. 223-227. ISSN 1803-6597. [online]. [cit. 2025-10-20]. Dostupné na internetu: https://www.prelekara.sk/en/journals/general-practitioner/2017-5/zdravotni-gramotnost-senioru-a-jeji-vliv-na-zdravi-a-cerpani-zdravotnich-sluzeb-62179?hl=cs

HOLČÍK, Jan. 2010.a. Potřeba rozvoje zdravotní gramotnosti. 2010. In Škola a zdraví 21, 2010, Výchova ke zdraví: souvislosti a inspirace [online]. [cit. 2025-11-05] Dostupné na internetu: https://www.ped.muni.cz/z21/knihy/2010/26/26/texty/cze/holcik_s.pdf

HOLČÍK, Jan. 2010.b. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost: k teoretickým základům cesty ke zdraví. 1. vyd. Brno: Universitas Masarykia na Brunensis, 2010. 294 s. ISBN 978-80-210-5239-0.

HUNG Li-Yu, LYONS Jennifer G, WU Chung-Hsuen. 2020. Health information technology use among older adults in the United States, 2009–2018. In Curr Med Res Opin. (2020) 36:789–97. [online]. [cit. 2025-10-20]. Dostupné na internetu: https://doi.org/10.1080/03007995.2020.1734782

HUTÁK, Jan. 2014. Zdravotní gramotnost a její role v péči o zdraví. Brno: MSD. 2014, 149 s. ISBN 978-80-7392-089-0

CHRÁSKA, Miroslav, 2015. Development of digital literacy among students and potential risks of digital dementia. In Trends in Education 2015, 8(1), 145–148. ISSN 18058949. [online]. [cit. 2025-10-20]. Dostupné na internetu: https://tvv-journal.upol.cz/pdfs/tvv/2015/01/06.pdf

KICKBUSCH, Ilona, Jürgen M. PELIKAN, Franklin APFEL a Agis D. TSOU ROS, ed. 2020. Zdravotní gramotnost: solidní fakta. Vydání první. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci s Ústavem pro zdravotní gramotnost, z.ú. a Státním zdravotním ústavem, 2020. 90 s. ISBN 978-80 85047-63-9.

LEE Othelia Eun -Kyoung, KIM Do-Hong, BEUM Kyung An. Factors affecting information and communication technology use and eHealth literacy among older adults in the US and South Korea. Educ Gerontol. (2020) 46:575–86. [online]. [cit. 2025-10-20]. Dostupné na internetu: https://doi.org/10.1080/03601277.2020.1790162

LUYAO Xie, SHUXIAN Zhang, MEIQI Xin, MENGTING Zhu, WEIYI Lu, PHOENIX KIT-HAN Mo. 2022. Electronic health literacy and health-related outcomes among older adults: A systematic review, In Preventive Medicine, Volume 157, ISSN 0091-7435, 2022,106997, [online]. [cit. 2026-01-03]. Dostupné na internetu: https://doi.org/10.1016/j.ypmed.2022.106997

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. 2018. Strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti 2021–2025: Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2018. [online] Dostupné na internetu: https://www.mpsv.cz/cms/documents/e2598e69-4521-f878-956b-71947bc56581/Strategicky_ramec_pripravy_na_starnuti_spolecnosti_2021-2025.pdf

NÁRODNÍ SÍŤ PODPORY ZDRAVÍ, Z.S. 2015. Zdravotní gramotnost seniorů . 2015. [online]. [cit. 2025-10-20]. Dostupné na internetu: https://nspz.cz/zdravotni-gramotnost-senioru/ NÁRODNÝ PROGRAM AKTÍVNEHO STARNUTIA NA ROKY 2021-2030, 2021,Slovenská republika s.14 [online]. [cit. 2025-10-20]. Dostupné na internetu: https://www.employment.gov.sk/files/f02ff6c50e8f34a6d9194b5f2ea170b1

NORMAN Cameron D, SKINNER Harvey A. 2006. eHEALS: the eHealth literacy scale. In J Med Internet Res. 2006;8(4). [online]. [cit. 2026-01-03]. Dostupné na internetu: https://doi.org/10.2196/jmir.8.4.e27

RUCKER, Michael.a. 2025. Poskytovanie digitálnej zdravotnej starostlivosti s konverzačnou skúsenosťou. [online]. [cit. 2026-01-03]. Dostupné na internetu: https://sk.approby.com/poskytovanie-digitalnej-zdravotnej-starostlivosti-s-konverzacnou-skusenostou

RUCKER, Michael.b. 2025. Aplikácie a technológie pre mobilné zariadenia. [online]. [cit. 2026-01-03]. Dostupné na internetu: https://sk.approby.com/aplikacie-a-technologie-pre-mobilne-zariadenia

SHIFERAW Kirubel Biruk, TILAHUN Binyam Chakilu, ENDEHABTU Beranu Fikadie, et al. 2020. E-health literacy and associated factors among chronic patients in a low-income country: a cross-sectional survey. In BMC Med Inf Decis Mak. 2020;20(1). [online]. [cit. 2026-01-03]. Dostupné na internetu: https://doi.org/10.1186/s12911-020-01202-1

SHI Zhen, DU Xixi, LI Juan, HOU Rongting, SUN Jingxuan, MAROHABUTR Thammarat. 2024. Factors influencing digital health literacy among older adults: a scoping review. In Front Public Health. 2024 Nov 1;12:1447747. PMID: 39555039; PMCID: PMC11566617. [online]. [cit. 2025-10-20]. Dostupné na internetu: https://doi.org/10.3389/fpubh.2024.1447747

STUDIUM PSYCHOLOGIE. 2023. Etapy psychického vývoje: dospělost, stárnutí a stáří, smrt. 2023. Studium psychologie [online]. [cit. 2025-10-20]. Dostupné na internetu:

VYČÍTALOVÁ, Anna. 2012. Informační gramotnost ve zdravotnictví se zaměřením na rozvoj informační gramotnosti pacientů. Praha: Knihovna. 2012, 23(2), s. 5–21. ISSN 1801-3252.

WANG Xinxin, LUAN Wei. 2022. Research progress on digital health literacy of older adults: A scoping review. Front Public Health. 2022 Aug 5;10:906089. PMID: 35991040; PMCID: PMC9389004. [online]. [cit. 2025-10-20]. Dostupné na internetu: https://doi.org/10.3389/fpubh.2022.906089

WORLD HEALTH ORGANIZATION .2021. Global strategy on digital health 2020–2025. Geneva: World Health Organization; 2021. Licence: CC BY-NC-SA 3.0 IGO. [online]. [cit. 2025-10-05] Dostupné na internetu: https://www.who.int/docs/default-source/documents/gs4dhdaa2a9f352b0445bafbc79ca799dce4d.pdf

World Health Organization. 2019. Decade of Healthy Ageing (2021–2030). [online]. [cit. 2026-01-03]. Dostupné na internetu: https://www.who.int/initiatives/decade-of-healthy-ageing