Hlavním tématem předložené monografie jsou etické kodexy sociální práce a sociálních pracovníků. V užším a přesnějším smyslu jimi rozumíme mezinárodní a národní kodexy profese a disciplíny sociální práce, s osobitným důrazem na nový Etický kodex sociálního pracovníka a asistenta sociální práce v Slovenské republice. V širším smyslu je tématem publikace etika sociální práce, jejíž profesionální etika, včetně písemně formulovaných etických kodexů, je integrální a neoddělitelou součástí.

Vědeckým východiskem monografie je dlouhodobější výzkum autora zaměřený na kvalitativní analýzu etických kodexů sociální práce prostřednictvím hermeneutických metod. Tento výzkum se zahájil v roce 2010 s koncepčním cílem revize Etického kodexu sociálních pracovníků v Slovenské republice z roku 1997, protože už nevyhovoval aktuálním standardům mezinárodního etického kodexu sociálních pracovníků. Výstupem tohoto výzkumu bylo několik vědeckých a odborných článků, vydání monografie Etika sociální práce (2012), ale i systematické úsilí a praktické kroky k vytvoření nového etického kodexu sociální práce. Milníky na této praxeologické cestě byly nejprve práce pracovní etické skupiny pod gescí Asociácie vzdelávateľov v sociálnej práci na Slovensku (2011–2012), později činnost expertní skupiny složené ze zaměstnanců Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny SR a zástupců vzdělavatelů v sociální práci při tvorbě profesního zákona (2012–2014). V této fázi se podařilo myšlence etického kodexu vtisknout do návrhu profesního zákona. Nakonec šlo o činnost pracovní etické skupiny přípravného výboru komory, kde se podařilo nový slovenský etický kodex formulovat do finální podoby. Na prvním valném shromáždění Slovenské komory sociálních pracovníků a asistentů sociální práce byl dne 18. září 2015 etický kodex jednomyslně schválen. Z vědeckého hlediska byl stanoven výzkumný cíl i praxeologicky splněn. V tomtéž roce však schválila Vedecká grantová agentúra Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu SR (Vega) výzkumný projekt kolektivu pracovníků pod vedením autora publikace zaměřený na identifikaci profesních hodnot sociální práce v Slovenské republice. Tím získal výzkum v oblasti analýzy etických kodexů sociální práce nový výzkumný cíl. Předložená publikace je v zásadě završení první fáze tohoto výzkumného grantu a bude tvořit východisko pro tvorbu výzkumného nástroje k vědecky přesnějšímu identifikování profesních hodnot sociální práce v podmínkách Slovenské republiky. V tomto smyslu představuje monografie výsledky znovu uskutečněné komparativní analýzy etických kodexů, včetně těch, které byly schváleny v období 2010–2015. Jsou zde prezentovány zejména výsledky obsahové analýzy etických kodexů z hlediska hodnot, principů a standardů etického jednání sociálních pracovníků v rámci oblastí etické odpovědnosti vůči klientům, sobě, pracovišti, kolegům, profesi a společnosti. Výsledky vědecké analýzy jsou v monografii systematizovány a propojeny s odbornými komentáři autora a dalších odborníků na profesní etiku sociální práce.

Z metodologického hlediska byla ve výzkumu použita výhradně kvalitativní metodologie, což odpovídá i skutečnosti, že každý etický kodex je svým způsobem jedinečným a neopakovatelným dokumentem. Výzkumnou vzorek z diachronního hlediska tvořilo 20 etických kodexů sociální práce nebo sociálních pracovníků, přičemž podmínkou bylo, že musel jít o dokument mezinárodního nebo národního významu. Součástí výzkumné vzorky je 16 aktuálních kodexů a 4 starší dokumenty publikované v osmi světových jazycích, konkrétně v angličtině (8), němčině (4), italštině (1), rumunštině (1), švédštině (1), hebrejštině (1), ruštině (1), češtině (1) a slovenštině (2). U dokumentů ve švédském, hebrejském a ruském jazyce bylo vzato v úvahu i jejich anglický překlad. Mezi aktuálně platné etické kodexy, které byly primárním výzkumným souborem, patří mezinárodní etický kodex (2004), americký etický kodex (2008), kanadský (2005), australský (2010), britský (2012), portugalský (2007), švýcarský (2010), německý (2014), rakouský (2004), italský (2009), rumunský (2008), švédský (1997), izraelský (2007), ruský (2003), český (2006) a slovenský (2015). Mezi starší kodexy, které tvořily sekundární výzkumný soubor, patří mezinárodní etický kodex (1994), britský (2002), německý (1997) a slovenský kodex (1997). Analýza dokumentů byla realizována použitím hermeneutických metod, zejména strukturální, jazykově-syntaktické, sémantické a obsahové analýzy. Nejvíce byla využívána obsahová analýza, kterou chápeme jako poměrně široké spektrum dílčích metod a postupů sloužících k analýze jakéhokoli textového dokumentu s cílem objasnit jeho význam, identifikovat jeho stylistické a syntaktické zvláštnosti, případně určit jeho strukturu. Do procesu komparace byly použity vybrané etické kodexy, dále jejich struktura, velikost, zdroje, proces vzniku a z hlediska obsahu hodnoty, etické principy, normy rozdělené v jednotlivých oblastech etických odpovědností.

V rámci transparentnosti považuji za důležité otevřeně čtenářům sdělit, že při pojednávání o slovenském etickém kodexu autor nevystupuje zcela jako nezaujatý výzkumník, ale jako osoba, která aktivně participovala ve všech fázích jeho vzniku. Nejprve jako iniciátor a člen etické pracovní skupiny v rámci činnosti Asociácie vzdelávateľov v sociálnej práci na Slovensku, později jako člen odborné komise MPSVaR SR při přípravě návrhu zákona o sociální práci a o podmínkách výkonu některých odborných činností, a nakonec jako člen a editor etické pracovní skupiny Přípravného výboru při zakládání Slovenské komory sociálních pracovníků a asistentů sociální práce. Autor tedy v publikaci vychází z perspektivy hlavního editora dokumentu a člena odborného týmu, který etický kodex připravoval. Za jeho aktualizaci a implementaci nese spoluzodpovědnost také jako člen profesní rady Slovenskej komory sociálnych pracovníkov a asistentov sociálnej práce.

Kapitolu o etickém rozhodování zpracovala Zuzana Mališková, kterou považuji za nejlepší slovenskou expertku v této tématice, a jejím přínosem je obohacení publikace. Obohacením publikace je i to, že bych chtěl vyjádřit poděkování všem kolegyním a kolegům z rady vzdělávatelů, sociálních pracovníků, asistentů sociální práce a v neposlední řadě i svým studentům, s nimiž jsem měl možnost vést dialog o dalším rozvoji a směrování etiky sociální práce. Konkrétně bych zmínil alespoň kolegyni Evu Grey, prorektorku a vedoucí Ústavu sociálnej práce na VŠZaSP sv. Alžbety v Bratislavě, kolegu Tibora Romana, a osobní poděkování patří Petrovi Brnulovi a Miroslavovi Tvrdoňovi za ochotu recenzovat text.

S vědomím, že žádný etický kodex a už vůbec žádná publikace nemůže nahradit vlastní, vnitřně motivovanou odpovědnost sociálního pracovníka, má být předložená monografie vědecko-odborným příspěvkem pro vzdělávatele, sociální pracovníky a studenty sociální práce k eticky odpovědné praxi, protože od ní závisí její budoucnost. Buď bude sociální práce etická, nebo nebude vůbec.

Andrej Mátel

V Bratislavě, 11. ledna 2016 ## OBJEDNAT KNIHU

OBSAH

  1. ETIKA JAKO INTEGRÁLNÍ SOUČÁST SOCIÁLNÍ PRÁCE

  2. ETICKÉ KÓDEXY SOCIÁLNÍ PRÁCE 2.1 VÝZNAM A LIMITY ETICKÝCH KÓDEXŮ 2.2 TYPOLOGIE ETICKÝCH KÓDEXŮ 2.3 MEZINÁRODNÍ ETICKÝ KÓDEX 2.4 NÁRODNÍ KÓDEXY SOCIÁLNÍ PRÁCE / SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ 2.5 ZÁVAZNOST ETICKÝCH KÓDEXŮ 2.6 REVIZE A AKTUALIZACE ETICKÝCH KÓDEXŮ

  3. HODNOTY SOCIÁLNÍ PRÁCE 3.1 FILOZOFICKÉ, SOCIOLGICKÉ A PSYCHOLOGICKÉ CHÁPANÍ HODNOTY 3.2 HODNOTY OVLIVŮNÍCÍ PROFESNÍ ČINNOST 3.3 KLÍČOVÉ HODNOTY SOCIÁLNÍ PRÁCE 3.4 INTERIORIZACE HODNOT A NORMAMI

  4. ETICKÁ ODPOVĚDNOST VOČI KLIENTŮM

  5. ETICKÁ ODPOVĚDNOST VOČI SOBĚ
  6. ODPOVĚDNOST VOČI PRACOVIŠTĚ
  7. ETICKÁ ODPOVĚDNOST VOČI KOLEGIUM
  8. ETICKÁ ODPOVĚDNOST VOČI KOLEGŮM
  9. ETICKÁ ODPOVĚDNOST VOČI PROFESI
  10. ETICKÁ ODPOVĚDNOST VOČI SPOLÉČNOSTI
  11. ETICKÉ ROZHODOVÁNÍ
  12. ETICKÉ ASPEKTY VÝZKUMU V SOCIÁLNÍ PRÁCI

Přílohy MEZINÁRODNÍ ETICKÝ KÓDEX 202 ETICKÝ KÓDEX SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA A ASISTENTA SOCIÁLNÍ PRÁCE V SR ETICKÝ KÓDEX SPOLEČNOSTI SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR

SHRNUTÍ

Stejně jako Michael Bayles (1989, In Gluchman, 2012) konstatoval, že někteří lidé redukují profesionální etiku pouze na etické dilemata, jiní ji mohou redukovat jen na etické kodexy. Cílem monografie jistě nebyla taková redukce. Vícekrát jsme v textu uvedli, že etický kodex nemůže nahradit vlastní, vnitřně motivovanou odpovědnost sociálního pracovníka. Představuje však minimální standardy eticky odpovědného jednání při výkonu sociální práce a sociálnímu pracovníkovi může napomáhat k realizaci eticky citlivé praxe, stejně jako při zvládání etických konfliktů, problémů a dilemat, se kterými se může setkat ve své odborné praxi.

První kapitola se věnuje koncepčním východiskům chápání etiky jako integrální součásti sociální práce. S vědomím, že samotný etický kodex nemůže garantovat etické chování, které vychází z individuální odpovědnosti sociálních pracovníků, má jeho formulování velký význam pro profesi a disciplínu sociální práce, profesionály pracující v ní, uživatele služeb i společnost. Teoretickým východiskům formulace etického kodexu se věnuje druhá kapitola. Je představen význam formulování deontologického kodexu, jeho limity, rozlišení a představení více typů etických kodexů, jejich závaznost a proces revize. Je představen mezinárodní etický kodex a všech 15 aktuálních národních etických kodexů sociální práce, které zároveň tvoří primární výzkumný soubor.

Třetí kapitola se věnuje hodnotám. Ze sémantického hlediska se zdůrazňuje terminologické a obsahové rozlišení hodnot od principů a norem (standardů, zásad) chování. Jádrem kapitoly je analýza identifikovaných klíčových hodnot v těch kodexech, kde jsou explicitně formulovány. Tyto jsou doplněny o teoretické chápání hodnot v některých disciplínách a představení kategorií hodnot, které ovlivňují profesní činnost. Nový slovenský etický kodex zdůrazňuje, že sociální práce je dynamicky se rozvíjející profesí, založenou na hodnotách jako jsou sociální spravedlnost, lidská důstojnost a význam mezilidských vztahů.

Etické kodexy v oblasti odpovědnosti vůči klientům se zabývají více etickými principy a principy profesionální praxe, kterým se podrobně věnuje čtvrtá kapitola. Patří mezi ně respektování důstojnosti osoby, dodržování lidských práv, přednost zájmu o klienta, úsilí o nejlepší zájem klienta, respektování profesionálních hranic, rovné zacházení, antidiskriminace, respektování rozmanitosti, sebeurčení uživatelů služeb a autonomie, participace, zmocňování uživatelů služeb a důraz na jejich silné stránky, individuální přístup k klientovi, respektování soukromí a důvěrnosti informací, holistický přístup, náležitý způsob komunikace, přiměřené přerušení a ukončení služeb.

Obrácením pozornosti profesní etiky také na práva samotného pracovníka patří mezi její oprávněné novější trendy. Etické odpovědnosti sociálního pracovníka vůči sobě se věnuje pátá kapitola. Pojednává se v ní zejména o profesním a osobním růstu sociálních pracovníků, odpovědném zacházení s mocí a potřebě pomoci sociálním pracovníkům s vážnými obtížemi.

Šestá kapitola se věnuje odpovědnosti vůči pracovišti. Důraz je kladen na reciprocitu etických požadavků v této oblasti, protože etickou odpovědnost nenesou jen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé. Těsně na ni navazuje sedmá kapitola pojednávající o etické odpovědnosti vůči kolegům, a to jak v rámci oboru sociální práce, tak kolegům z jiných profesí. Ta je předložena v duchu spolupráce, konzultace, ale také vyhýbání se negativnímu kritizování a hranicím kolegiálnosti.

Sociální pracovnice nebo sociální pracovník při výkonu svého povolání reprezentuje nejen sebe, ale zároveň i svou profesi. Povinnosti profese přebírají lidé tehdy, když se rozhodnou stát se sociálními pracovníky. Ostatní od nich poté mohou legitimně očekávat, že budou své povinnosti plnit. Osmá kapitola pojednává o etické odpovědnosti vůči profesi, zejména pokud jde o profesionální vystupování, hranice kompetence, ochranu sociální práce, nekorupční chování a požadavky etické odpovědnosti vůči školám sociální práce. Devátá kapitola se zabývá odpovědností vůči společnosti. Pozornost je zaměřena především na princip respektování sociální spravedlnosti. Důležité je i to, aby společnost o sociální práci věděla a byla řádně informována.

Náplň práce sociálních pracovníků den co den staví před situace, kdy musí rozhodovat o etických otázkách, a tím často i ovlivňovat osudy lidí. Desátá kapitola se věnuje procesu etického rozhodování v problematických a dilematických situacích, a to nejen z hlediska etických kodexů, ale také teoretických východisek a vybraných modelů rozhodování. Jedenáctá kapitola obrací pozornost na etickou senzitivitu sociální práce při vědecké a především výzkumné práci.

V rámci monografie je zvýšená pozornost věnována novému Etickému kodexu sociálního pracovníka a asistenta sociální práce v SR, který představuje významný milník v profesní etice této profese, ale zároveň má své limity. Sám o sobě je otevřeným dokumentem, který bude vyžadovat pravidelnou aktualizaci. Je limitován i vzhledem ke své povaze, protože nezahrnuje sociální práci v celém jejím rozsahu. Přikláníme se proto k myšlence, aby sociální pracovníci, vzdělavatelé a výzkumníci v sociální práci formulovali i širší chápání etického kodexu sociální práce, kde budou reflektovány z pohledu etiky všechny její aspekty nejen jako profese, ale i jako akademická a vědecká disciplína.

S ohledem na výzkumný grant Vega je předložená publikace v zásadě dokončením první fáze výzkumu zaměřeného na vědecky přesnější identifikování profesních hodnot sociální práce v podmínkách Slovenské republiky.

Název díla: Etické kodexy sociální práce

Autoři: doc. PhDr. ThDr. Andrej Mátel, PhD., mim. prof. (kapitoly 1–9, 11) Mgr. Zuzana Mališková, PhD. (kapitola 10)

Recenzenti: doc. PhDr. Peter Brnula, PhD. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem doc. PaedDr. Miroslav Tvrdoň, PhD. Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre

Vydavatel: Spoločnosť pre rozvoj sociálnej práce , 2016

Vydání: První Počet stran: 226 Tisk: Art AIR Center s. r. o., Dolný Kubín Náklad: 200 ks ISBN 978-80-971445-8-6