Úvod Existují studie, které zkoumají zdravotní stav novorozence po narození, přičemž významnou roli hraje výživa a zdravotní stav matky před a během těhotenství. V kontextu celkového zdraví matky je mimořádně důležité věnovat pozornost i problematice orálního zdraví. V období těhotenství má dentální hygiena velký význam a informace získané v dentálně-hygienické ambulanci pomáhají zachovat orální i celkové zdraví nejen matky, ale i dítěte. Návštěvu ambulantního zubního lékaře a zubní hygieny těhotné ženy stále podceňují. Dnes má medicína i široká veřejnost množství informací o jednotlivých obdobích těhotenství, přesto budoucím matkám chybí dostatek správných informací v oblasti orálního zdraví. Mnohé ženy nemají dostatek informací o negativních dopadech na zdraví ještě vyvíjejícího se plodu. Významnou roli při zachování nebo obnovení orálního zdraví matky sehrává právě dentální hygienistka ve spolupráci se zubním lékařem. Pro zachování zdraví dutiny ústní matky je třeba zdůrazňovat význam orálního mikrobiomu, který představuje samostatný orgán dutiny ústní s přímým vlivem na vznik onemocnění, jako je zubní kaz, gingivitida či parodontitida.

Mikrobiom dutiny ústní

Mikroorganismy tvořící mikrobiom dutiny ústní se nacházejí v jejích různých částech v odlišném složení podle biologických a fyzikálních vlastností každého místa, jako jsou rty, patro, jazyk, tváře, zuby a dásně, sliny. Rezidentní orální mikrobiom se u dítěte začne tvořit a osidlovat dutinu ústní při porodu. Jeho nejvýraznější dozrávání probíhá během prvních tří let života dítěte a pokračuje až do dospělosti. Významnou roli při tvorbě mikrobiomu hraje i způsob porodu. Při spontánním porodu přechodem dítěte porodními cestami se jeho dutina ústní osidluje mikroorganismy z porodních cest matky (Lactobacillus, Prevotela, Veillonella, Neisseria), čímž se vytváří základ mikrobiomu novorozence. Změny mikrobiomu nastávají také při prořezávání zubů, při změnách stravovacích návyků, hormonálních změnách během puberty a těhotenství, při stárnutí tkání a změnách jejich funkce ve vyšším věku (Kovaľová, Klamárová, 2015), a také krátce po porodu kožními saprofytmi (Staphylococcus, Micrococcus, Corynebacterium) z rukou zdravotnického personálu, matky a příbuzných. Při chirurgickém způsobu porodu, který je realizován za přísně aseptických podmínek, se dutina ústní dítěte osidluje mikroorganismy z prostředí, rukavic a rukou personálu (Staphylococcus, Corynebacterium, Propionibacterium). Vzhledem k tomu, že zdravý rezidentní mikrobiom hraje klíčovou roli v ochraně před patogeny z vnějšího prostředí a významně ovlivňuje imunitní funkce, je vhodné upřednostňovat spontánní způsob porodu. Spektrum mikroorganismů v dutině ústní se mění u dítěte se začátkem příjmu běžné stravy a postupně se doplňuje o nové druhy bakterií při mléčné, smíšené a trvalé stravě. Z uvedeného tedy vyplývá, že při tvorbě orálního mikrobiomu dítěte má velkou roli přenos mikroorganismů, především z matky na dítě a postupně od dalších lidí, s nimiž je dítě v kontaktu, i od dalších měnících se podmínek v ústech. V mikrobiomu dítěte se nakonec nacházejí různé druhy bakterií, které při změně environmentálních podmínek v ústech (zvýšený příjem cukru, snížená produkce slin, užívání antibiotik) vyvolávají onemocnění, přičemž podle jejich druhu hovoříme o tom, že mikrobiom je buď kariogenní, nebo paropathogenní. V případě kariogenního mikrobiomu jde o bakterie vyvolávající poškození tvrdých zubních tkání, při paropatogenním mikrobiomu o bakterie vyvolávající onemocnění parodontu. Klamárová (2016) hovoří o základním pravidle při určování typu mikrobiomu a vzniku onemocnění dutiny ústní: těhotenství nespůsobuje vznik orálních onemocnění, ale zhoršuje již existující stav. Pokud měla žena ještě před otěhotněním vysokou kazivost zubů nebo trpěla onemocněními parodontu (gingivitida, parodontitida), její mikrobiom je v nerovnováze a tyto změny mikrobiomu velmi snadno předá na své dítě po narození. To rozhoduje o tom, jaký základ onemocnění matka svému dítěti předá. Je také dokázáno, že bakterie odpovědné za vznik onemocnění parodontu mohou způsobit i potíže během těhotenství, jako je zpomalený růst a vývoj dítěte, infekce, ale i předčasný porod.

Rizikové faktory ovlivňující orální zdraví těhotných žen

Těhotenství se považuje za jedno z nejkrásnějších období v životě ženy. Fyziologické těhotenství trvá průměrně 280 dní, tj. 10 lunárních měsíců. Toto období dělíme na tři trimestry, během nichž ženský organismus stále mění a přizpůsobuje se potřebám vyvíjejícího se plodu (Trnková, 2018).

Starostlivost o orální zdraví by však měla být pro ženu samozřejmostí už v období plánování těhotenství. Obsah dentální péče o ženu v období těhotenství závisí na aktuálně probíhajícím trimestru, v němž se žena právě nachází. Zubní lékař a dentální hygienistka by měli ve své praxi zaměřit pozornost na každou potenciální matku, protože její správná motivace a instruktáž znamená více než polovinu úspěchu v prevenci onemocnění dutiny ústní u samé ženy a druhou polovinu v prevenci orálních onemocnění dítěte od narození až do dospělosti. Důležitou součástí péče je důkladná anamnéza, klinické vyšetření měkkých a tvrdých zubních tkání a stanovení rizikových faktorů u ženy ve vztahu k orálnímu zdraví. Během motivace žena postupně získává značné množství informací o rizikových faktorech, možnostech řešení případných změn v orálním zdraví, individuální ústní péči, stejně jako o další léčbě a prevenci. Rozsah orálních onemocnění u budoucí matky závisí na stupni onemocnění, který měla před otěhotněním. Již v samotném období těhotenství nastávají v těle ženy velké hormonální změny, které mají výrazný vliv na všechny orgánové systémy, dutinu ústní nevynímajíc.

Zubní kaz je multifaktoriální onemocnění tvrdých zubních tkání. Jedná se o demineralizaci (odvápnění) tvrdých zubních tkání bakteriálními kyselinami. Počáteční, začínající kazová léze se nachází ve sklovině, která vypadá jako matně bílá skvrna. V tomto stadiu je možné zubní kaz ještě zcela vyléčit. Po odvápnění skloviny je postupně napadnut a rozpouštěn i dentin a vzniká kazový defekt. Pokud není zubní kaz ošetřen, obsah dutiny postupuje do dřeně, odkud se může krvními cévami infekce šířit do celého těla (Kovaľová, Klamárová, 2015). Zubní kaz je nejčastějším chronickým onemocněním dětství, které vzniká velmi brzy po prořezávání zubů. Studie ukazují, že je možné infikovat i zcela bezzubé dítě. Přenos z rodičů (opatrovatelů) na dítě se nazývá „vertikální transmisia“. Je prokázána také „horizontální transmisia“ od sourozence k sourozenci nebo mezi manželi. V současnosti byla zaznamenána i transmisiakariogenní bakterie Streptococcusmutans mezi nesouvisejícími dětmi ve školách (Kovaľová a kol., 2017).

Kariogenní bakterie jsou součástí orálního mikrobiomu, který se nachází na povrchu zubů, a zubní kaz vzniká při změně jejich množství i patogenity. K těmto změnám dochází za vhodných životních podmínek, jako je kyselé prostředí při poklesu pH a při konzumaci stravy bohaté na cukry (zejména skryté cukry). Právě při metabolismu cukrů vznikají kyseliny, které rozpouštějí zubní sklovinu, extracelulární polysacharidy podporující tvorbu plaku a intracelulární polysacharidy podporující tvorbu „zásob“ pro období nedostatku cukru. K tomu, aby vznikl zubní kaz, musí bakterie působit na povrch zubů dostatečně dlouhou dobu. Po každém jídle klesá pH v ústech pod hodnotu 5,5. Následuje demineralizace skloviny. Aktivitou pufrovacích systémů ve slinách do 30 minut stoupne pH v ústech, kdy nastává remineralizační proces a odmítnutý povrch skloviny se znovu zacelí. Zubní kaz vzniká jen tehdy, když doba demineralizace převýší dobu remineralizace (Kovaľová, Klamárová, 2015).

Pokud chce dentální hygienistka zjistit rizikové faktory vzniku zubního kazu u těhotné, po klinickém vyšetření, zhodnocení zubního plaku pomocí indexů a analýze slin realizuje také analýzu stravovacích návyků pomocí Protokolu výživy. Prostřednictvím něj může zjistit frekvenci a složení přijaté stravy a nápojů. Na vzniku zubního kazu se však podílí i řada dalších faktorů: postavení zubů, anomálie zubů, činnost jazyka, povolání pacientky, její sociální postavení i používání fluoridových přípravků v individuální orální hygieně. Preventivní prohlídky u zubního lékaře a dentální hygienistky mají rovněž své nezastupitelné místo při zjišťování rizika kazu. Predispoziční faktory zvyšující riziko vzniku zubního kazu v těhotenství znázorňuje obrázek 1.

Obrázek 1 Výskyt rizikových faktorů v těhotenství?

(Zdroj: Kovaľová, Klamárová, 2015, s. 15)

Neléčený a neošetřený zubní kaz může ohrozit průběh těhotenství a zdraví matky, protože infekce se cévním zásobením v dentinu šíří do celého organismu. Je prokázáno, že v těhotenství je snížená buněčná imunita ženy a je nutné zubní kaz definitivně ošetřit. Nejvhodnějším obdobím pro ošetření zubního kazu je 1. a 2. trimestr těhotenství.

Při erozi zubů se jedná o ztrátu tvrdých zubních tkání bez účasti bakterií vlivem chemického poškození. Její vznik podporuje i konzumace erozivních nápojů a potravin. Nejčastěji jde o džusy, ovocné šťávy (pokles pH na 3,0–3,7), citronovou šťávu (pH 2,7–3,0), zeleninové šťávy (pH 4,0–4,2), limonády (pH 4,0–4,2), cola (pH 2,6–3,0), minerální perlivou vodu (pokles pH na 5,5), pitnou vodu (pH 7,0), mléko (pH 6,6–6,8), černý čaj (pH 6,5–7,0), káva (pH 5,2–5,6) a další.

Zvláště během 1. trimestra jsou těhotné ženy ohroženy erozí zubů při nevolnosti a častém zvracení. Ve vyšších stadiích těhotenství vede následkem zvýšení nitrobřišního tlaku a posunutí žaludku výše (rostoucí děloha) k vyššímu riziku gastroezofageálního refluxu. Postupující erozivní procesy způsobují hypersenzitivitu (zvýšenou citlivost) zubů. Mnoho žen po zvracení nebo při gastroezofageálním refluxu cítí nepříjemný pocit v ústech, což je následně vede ke čištění zubů a celé dutiny ústní. Jde však o vážnou chybu, protože již ztvrdlou zubní sklovinu dále poškozuje mechanické čištění zubní kartáčkem, případně abrazivní zubní pastou, a dochází k ještě větším ztrátám tvrdých zubních tkání. Výsledkem je erozivně-abrazivní poškození. Abrází se také charakterizuje jako ztráta tvrdých zubních tkání v důsledku mechanického poškození. Rychlost ztráty tkání závisí i na používání dentálních pomůcek, technice čištění zubů a tlaku při čištění. Součástí anamnézy, klinického vyšetření a stanovení diagnózy (stupně eroze) je třeba analyzovat také stravovací návyky: frekvenci a množství příjmu kyselých potravin a nápojů, dobu popíjení a jedení, způsob popíjení z láhve či sklenice. Touto analýzou dokáže dentální hygienistka zjistit hodnotu pH během 24 hodin a její křivku, tzv. Stephanovu křivku — obrázek 2.

Obrázek 2 Stephanova křivka

(Zdroj: Kovaľová, Klamárová, 2015)

Kovaľová a kol. (2015) definují gingivitidu jako zánětlivý stav dásní, při kterém klinické projevy nezasahují do hlubších struktur parodontu. Tento stav vzniká následkem podráždění mikrobiálním povlakem (katarální gingivitida podmíněná plakem) a bez postižení alveolární kosti. Zánět nevzniká pouhou přítomností bakterií, ale působením jejich metabolických produktů (enzymy, antigenní sloučeniny, toxiny), které pronikají do tkání. Mezi klinické projevy gingivitidy patří zarudnutí dásní, které jsou otokem, krvácí na podnět nebo spontánně, gingivální úzký žlábek se mění na důlek hlubší než 3 milimetry. Gingivitida je nejčastějším orálním onemocněním v těhotenství. Vyskytuje se u 60–75 % těhotných žen, přičemž u většiny těhotných žen dochází pouze ke zhoršení již dříve existujícího zánětu. Hormonální změny mohou způsobit přemnožení paropatogenní orální mikrobioty. Významným faktorem rozvoje gingivitidy v těhotenství jsou také změny v imunitní odpovědi u matky. Hromadění mikrobiálního plaku v důsledku zhoršené orální hygieny u těhotných žen je dalším významným rizikovým faktorem. Gingivitida se většinou objevuje ve 2. měsíci těhotenství, kdy dochází ke zvýšení množství estrogenu a progesteronu. Vrchol intenzity dosahuje přibližně ve 8. měsíci, poté postupně klesá a po porodu dosahuje úrovně intenzity jako před 2. měsícem těhotenství (Bird, Robinson, 2015; Kovaľová, Klamárová, 2015).

Parodontitida je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje celý závěsový aparát zubu (parodont), kdy už dochází i k resorpci (rozpuštění) alveolární kosti, což je nevratný stav ztráty parodontálních tkání. Při nedostatečné léčbě může dojít k úplné ztrátě aparátu zubu, který drží zub v kosti, s následkem ztráty zubu. Příčinou parodontitidy jsou bakterie přítomné v biofilmu a jejich metabolické produkty stejně jako u gingivitidy. Vznik parodontitidy závisí na množství patogenních mikroorganismů, na jejich schopnosti pronikat do tkání, ale i na připravenosti organismu reagovat na infekci. Bakterie Actinobacillus actinomycetem comitans je typickou převládající bakterií zejména pro agresivní formu parodontitidy. Dásně jsou velmi zanícené, zánět je lokalizován hlavně u středních řezáků a prvních molárů (stoliček). Agresivní parodontitida má tzv. familiární výskyt (výskyt v rodině), výrazný familiárně dědičný přenos bakterií právě v období osídlení dutiny ústní mikroorganismy. Později ke zhoršení onemocnění přispívají další faktory jako kouření, zdravotní stav, užívání léků či špatná orální hygiena. Při neagresivní formě parodontitidy probíhá poškození tkání dlouhá roky a rychlost ztráty závisí na množství vnějších i vnitřních faktorů, stejně jako na rozmanitosti orálního mikrobiomu. Vlivem hormonálních změn během těhotenství dochází ke změnám ve složení orálního mikrobiomu, k zvýšenému růstu paropatogenních bakterií (Porphyromonas gingivalis, Campylobacter, Prevotella intermedia). Při parodontitidě je postižena plocha 15 až 72 cm² tkání, výsledkem čehož je bakteriémie – přítomnost bakterií v krevním oběhu a tvorba zánětlivých mediátorů (cytokinů, prostaglandinů, interleukinů), které mohou negativně ovlivnit průběh těhotenství (Kovaľová a kol., 2015, 2017; Ferko, Pukluš 2015; Petraninová, 2016).

Epulis gravidarum (obrázek 3), tzv. těhotenský tumor, se vyskytuje přibližně u 5 % těhotenství v období od 2. trimestra. Nejedná se o žádné onkologické onemocnění, ale o nadměrnou zánětlivou reakci na lokální podráždění - na plak nebo zbytky jídla. Projevem je výrazné zvětšení gingivální tkáně následkem zvýšené hladiny steroidních hormonů, lokálního podráždění a zvýšeného množství bakteriálního plaku při nedostatečně prováděné orální hygieně. Epulitida má červenou barvu, hladký nebo lobulární povrch. Lokalizuje se obvykle ve frontálním úseku chrupu. Po porodu se většinou zmenší a někdy zcela mizí. Pokud je epulitida odstraněna ještě během těhotenství, často opět naroste. Její chirurgické odstranění se během těhotenství provádí jen v případě jejího traumatizování, krvácení nebo zvětření (zhroucení) jejího povrchu (Kovaľová, Klamárová, 2015).

Obrázek 3 Epulis gravidarum*

(Zdroj: Kovaľová, Klamárová, 2015, s. 21)

Výskyt možných komplikací v období těhotenství v důsledku působení orálních onemocnění

Při nedostatečné orální hygieně se bakterie hromadí v oblasti krčku zubu u dásní a tvoří patogenní biofilm. V praxi však není možné dosáhnout absolutního stavu bez zubního plaku v dutině ústní, přičemž prevence jakéhokoli tvorby biofilmu na povrchu zubů je nedosažitelná, dokonce i nefyziologická. Orální zdraví dokážeme udržet za předpokladu zabránění akumulace mikrobiálního plaku na povrchu zubů. V opačném případě budou paropatogenní bakterie v zralém plaku vypouštět stále více destruující metabolických produktů, které ještě více budou poškozovat parodontální tkáně a následně stimulovat imunitní odpověď. Následkem této reakce je vznik a rozvoj zánětu. Negativním jevem je, že tyto bakterie a jejich produkty mohou vstupovat do krevního řečiště, šířit se, vyvolat infekci nebo zánětlivou reakci kdekoliv v těle. Kovaľová a Klamárová (2015) tvrdí, že tento stav vede k hypotéze, že onemocnění parodontu mohou být zodpovědná za komplikace v těhotenství. Dále uvádějí, že výsledky mnoha studií poukazují na 7,5krát častější výskyt předčasných porodů či potratů u žen s parodontitidou než u žen bez onemocnění parodontu. Lea a kol. (2021) ve své metaanalýze naznačují, že léčba zánětu dásní v těhotenství může pozitivně ovlivnit výsledek těhotenství, včetně vyšší porodní hmotnosti kojenců a nižšího počtu předčasných porodů.

Existují tři mechanismy, které mohou ovlivnit vznik výše uvedených komplikací:

  • Bakteriemie. Parodontální bakterie nacházející se v parodontálních vačcích vyvolávají lokální imunitní odpověď s produkcí zánětlivých produktů a protilátek proti bakteriím. Není-li imunitní systém matky schopen lokalizovat a zvládnout tuto infekci (např. při nedostatečné tvorbě protilátek IgG matkou), dochází k šíření bakterií a jejich toxinů do krevního oběhu. Pokud vyloučíme invazivní zákroky v dutině ústní (extrakci zubu, ošetření hlubokého parodontálního vačku), může i běžné čištění zubů a žvýkání vést ke stejně velkému šíření bakterií a jejich produktů do krevního oběhu. Krvním oběhem se bakterie dostávají do prostředí dělohy, kde vyvolávají infekci. Uvnitř dělohy tyto paropatogeny způsobují imunitní reakci s tvorbou zánětlivých mediátorů.
  • Šíření zánětlivých produktů. Stejně jako bakterie se krvním oběhem šíří i zánětlivé produkty z postiženého parodontu. Analýzou plodové vody u předčasně narozených dětí bylo zjištěno zvýšené množství těchto zánětlivých cytokinů. Klinicky je jejich zvýšená hladina v sulkulární tekutině spojena se zvýšeným množstvím v plodové vodě v děloze.
  • Feto-maternální imunitní odpověď proti orálním patogenům. Imunitní a genetické vlastnosti plodu a matky jsou jedním z nejdůležitějších faktorů podílejících se na předčasném porodu. Zjistilo se, že u matek s nedostatečnou tvorbou protilátek IgG proti paropatogenům plod tvořil větší množství protilátek IgM proti bakteriím matky u předčasně narozených dětí ve srovnání s dětmi narozenými v normálním termínu. Produkty paropatogenních bakterií matky s jejich toxiny přecházejí přes placentu. Hrozí infekce, vznik zánětu, při kterém se zvyšuje i tvorba zánětlivých mediátorů. Následkem může být narušení výměny živin mezi matkou a plodem, poškození placentární tkáně (zpomalení růstu plodu a nízká porodní hmotnost novorozence). Porucha struktury placenty může narušit fyziologický tok krve mezi matkou a plodem, může se zvýšit krevní tlak matky a vzniknout preeklampsie. Zvýšená produkce zánětlivých produktů paropatogenních bakterií se může také podílet na předčasném prasknutí plodových obalů a kontrakcích dělohy, čímž může dojít již k zmíněnému potratu či předčasnému porodu (Kovaľová, Klamárová, 2015; Markovská, Janitorová, 2017).

Straka (2016) v souvislosti s uvedenými komplikacemi orálních onemocnění také uvádí, že na prevalenci předčasných porodů a nízké porodní hmotnosti se samozřejmě podílejí i další faktory, jako je kouření, věk matky, předchozí těhotenství, ale i schopnost edukace matky nebo stupeň a typ parodontitidy. Také tvrdí, že čím více je parodont poškozen, tím vyšší je riziko vzniku orálních komplikací v těhotenství. Podle něj existují dvě hlavní cesty přenosu infekce, avšak z našeho pohledu řešení orálního zdraví je nejvýznamnější právě hematogenní cesta přenosu. Bez účinné parodontologické léčby, spolupráce matky se zubním lékařem a dentální hygienistkou, při těžké formě parodontitidy skutečně hrozí vysoké riziko výskytu předčasného porodu, nízké porodní hmotnosti dítěte či preeklampsie.

Poradenství u těhotné podle problému

  • Časté zvracení (prevence erozí) – rozpouští se povrch zubu, je nezbytné neutralizovat kyselé prostředí v ústech a zpevnit zuby. Před zvracením je vhodné jednou vypláchnout ústa ústní vodou s obsahem aminosfluoridu, fluoridu cínatého a fluoridu sodného po dobu 15 až 30 sekund. Po zvracení vypláchnout ústa 2 až 3krát čistou vodou nebo jedním roztokem připraveným z 1 lžičky sody bikarbonaté rozpustné v 200 ml vlažné čisté vody. Následně je nutné zuby nečistit minimálně hodinu. Zuby je vhodné potírat přípravky s calciumfosfátem. Při erozích postupnou ztrátou tvrdých zubních tkání a odhalením krčků zubů vzniká zvýšená citlivost zubů (Byrtusová, 2017). V takovém případě je vhodné používat i zubní pasty ke snížení citlivosti zubů.
  • Častý příjem kyselého (prevence erozí) – po příjmu kyselých potravin a nápojů je nevhodné ihned čistit zuby, ale naopak před příjmem těchto potravin. Před každým příjmem kyselých potravin a nápojů je vhodné použít ústní vodu s obsahem aminosfluoridu, fluoridu cínatého a fluoridu sodného po dobu 15 až 30 sekund, aby se na zubní sklovině vytvořil ochranný film za aktivní účasti slin. Po konzumaci kyselých potravin a nápojů dvakrát až třikrát vypláchnout ústa čistou vodou, případně neperlivou minerálkou, aby došlo k neutralizaci pH v ústech. Trnková (2022) uvádí, že ovocné šťávy zařazené do pitného režimu je vhodné ředěním vodou.
  • Častý příjem sladkého (prevence vzniku zubního kazu) – po snídani je třeba vyčistit zuby zubní pastou s obsahem fluoridů/aminfluoridů a při středním až vysokém riziku vzniku zubního kazu i vypláchnout fluoridovou ústní vodou. Po každém sladkém jídle je vhodné vypláchnout ústa čistou vodou, aby rychleji nastal proces vyrovnávání pH v ústech a dříve došlo vlivem slin k remineralizaci zubní skloviny. Pokud při klinickém vyšetření a zhodnocení rizikových faktorů dentální hygienistkou vyjde zvýšená až vysoká kazivost zubů, je nezbytné upravit stravovací návyky omezením příjmu kyselých jídel a sladkých jídel či nápojů. Těhotné může být doporučeno cucat xylitolové bonbony nebo žvýkat xylitolové žvýkačky s cílem snížit počet kariogenních bakterií a zabránit tak jejich přenosu na dítě po narození a tvorbě kariogenního mikrobiomu u dítěte. Vhodná je také zvýšená fluoridace (individuální i profesionální).
  • Parodontitida, gingivitida (prevence poškození parodontu) – při vysoké aktivitě zánětu jsou nutné návštěvy zubního lékaře a dentálního hygienisty každé dva až tři měsíce. V akutní fázi zánětu je těhotné v trvání 7 až 10 dní doporučen výplach chlorhexidínovými preparáty, následně výplach protizánětlivými ústními vodami, například s obsahem esenciálních olejů, LAE, cínatých iontů.

Prehliadky v ambulanci zubného lekárstva a dentálnej hygieny

Budoucí matka musí mít na mysli nejen své zdraví, ale i zdraví svého dítěte. Dentální hygiena v těhotenství závisí na stavu chrupu každé budoucí mamičky. Má-li zdravé dásně a zuby, nemá ranní nevolnosti a zcela nemění stravovací návyky, nemění se ani postup při ústní hygieně. Základem zůstává mechanické odstranění zubního plaku mezizubní kartáčkou, dentální nití a zubním kartáčkem s použitím běžné fluoridové zubní pasty ráno po snídani a večer před spaním. Pomůcky do mezizubních prostor stačí použít alespoň jednou denně, a to večer. Pokud je přítomen zánět dásní, které při čištění krvácí, dásně jsou otokem, je přítomen i zápach z úst různé intenzity, je nezbytné, aby budoucí maminka neprodleně navštívila ambulanci dentální hygieny a řídila se doporučeními dentální hygienistky.

Tabulka 1 Obsah dentální péče ženy během jednotlivých trimestrů těhotenství

Zdroj: vlastní zpracování podle Kovaľová a Klamárová, 2015; Kovaľová a kol., 2017.

Závěr

Hlavním preventivním opatřením, které umožní snížit riziko transmisie (přenosu infekce) na malé děti, je redukce množství kariogenních a paropatogenních bakterií od lidí, kteří jsou s nimi v kontaktu. Čím později dojde k „infikován i“ dítěte kariogenními a paropatogenními bakteriemi, tím menší budou jeho zkušenosti se zubním kazem a poškozením parodontu. S preventivními opatřeními zubního kazu je třeba začít již u těhotné ženy a pokračovat s nimi u matky i dítěte s přibývajícím věkem. Navzdory neomezenému přístupu k internetu a množství informací existuje velká potřeba mít ty správné informace. Pravdivě a dostatečně informovaná, aktivně spolupracující budoucí maminka dokáže předcházet chybám, které by mohly ohrozit její zdraví i zdraví jejího nenarozeného a očekávaného potomka, na což upozorňují i výsledky studie kolektivu autorů (Bushehab a kol., 2022). Autoři v ní zdůrazňují, že nedostatečná informovanost těhotných žen o orálních onemocněních, zejména parodontálních, nepříznivě působí na průběh těhotenství. Pravidelné návštěvy ambulantního zubního lékařství a dentální hygieny ukazují na porovnatelně vyšší informovanost těhotných žen i žen, které plánují těhotenství.

Autorky: PhDr. Bc. Ľudmila Andraščíková, PhD., MBA, MPH MUDr. Tatiana Klamárová, PhD. Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníckych odborov

Seznam použité literatury

BIRD, D. L., ROBINSON, D.S. 2015. Modern dentalassinsting. 11th edition. USA: SaundersElsevier, 2015. ISBN 978-1-4557-7451-7.

BUSHEBAB, N. M.E., SREEDHARAN , J., REDDY,S. D’SOUZA, J., ABDELMAGYD, H. 2022. Oral Hygiene Practices and Awareness of Pregnant Women about the Effects of Periodontal Disease on Pregnancy Outcomes. .[online]. [cit.: 2025-17-04]. In: International Journal of Dentistry, Volume 2022, Article ID 5195278, 6 pages. Dotupné: .

BYRTUSOVÁ, J. 2017. Dentální eroze v praxi dentálního hygienika [bakalářská práce]. Prešov: FZO PU, Katedra dentálnej hygieny, 2017. 53 s.

FERKO, M., PUKLUŠ, R. 2011. Gingivitida.[online]. [cit.: 2025-20-04]. In:Dentaltimes, 2, 2011.Dostupné na: .

FILIPOVÁ, V. 2015. Ústní hygiena u těhotných žen [bakalářská práce]. Brno: Masarykova univerzita, 2015. 74 s.

KALISTOVÁ, J., FELEDÍKOVÁ, T. 2017. Starostlivosť o ústne zdravie v období tehotenstva. [SOČ]. Prešov: SZŠ, 2017. 43s.

KLAMÁROVÁ, T. 2016. Mikrokozmos – odborná přednáška. Starý Smokovec: Medzinárodní dentální týden Vysoké Tatry, 2016. KOVAĽOVÁ, E., ČARNOKÁ, T. 2006. Preventívna stomatológia. 1. vydanie. Prešov: Prešovská univerzita, 2006. 142 s. ISBN 80-8068-447-4.

KOVAĽOVÁ, E., MÜLLER, A. 2015. Orální Hygiena VI – Definitívne ošetrenie pacienta s poškodeným parodontom. Prešov: Akcent print – Pavol Šidelský, 2015. 232 s. ISBN 978 -80-89295-6091.

KOVAĽOVÁ, E., KLAMÁROVÁ, T. 2015. Tehotenstvo a orálne zdravie – dištančná študijná opora. Prešov: PU v Prešove, FZO, 2015. 42 s.

KOVAĽOVÁ, E. a kol. 2017. Parodontológia II – Mechanická liečba parodontu. Prešov: Michal Vaško, 2017. 468 s. ISBN 978-80-898-005-3.

KOVAĽOVÁ, E. a kol. 2017. Parodontológia III – Chemická liečba parodontu. Prešov: Michal Vaško, 2017. 348 s. ISBN 978-80-898-007-7.

MARKOVSKÁ, N., JANITOROVÁ, E. 2017. Tehotenstvo a starostlivosť o ústnu dutinu. [online]. [cit.: 2018-17-01]. Dostupné na internete: .

LEA, O-A., ESLICKB, G. D., COULTONC, K.M., RAHENA, A., CONDOUSE. G., EBERHARDF, J., NANANG. R., 2021. Does Treatment of Gingivitis During Pregnancy ImprovePregnancy Outcomes? A Systematic Review and Meta-Analysis. .[online]. [cit.: 2025-23-04]. In: Oral Health Prev Dent. 2021 Oct 22;19:565-572. doi: 10.3290/j.ohpd.b2183059. PMID: 34673848; PMCID: PMC11641198. Dostupné na: .

PETRANINOVÁ, S. 2016. Postoje tehotných žien k mýtom o orálnom zdraví.[bakalářská práce]. FZO PU, Katedra dentálnej hygieny, 2016. 52 s.

STRAKA, M. 2016. Etiopatogeneze parodontitid a jejich vztah k systémovým onemocněním. 1.vydání. Brno: StomaTeam, 2016. 166 s. ISBN 978-80-904377-3-9.

TRNKOVÁ, Ľ. 2018. Význam jednotlivých makro a mikronutrientov v období tehotenstva pre matku a plod. In Supplement vybraných kapitol vo vedených odboroch sociálna práca a ošetrovateľstvo VI. 1. vyd. Příbram (Česko): Ústav sv. Jana N. Neumanna, 2018. s. 132-156. ISBN 978-80-88206-12-5.

TRNKOVÁ, Ľ. 2022. Význam pitného režimu pre organizmus. In Ošetrovateľstvo a pôrodná asistencia. Bratislava: Slovenská komora sestier a pôrodných asistentiek. č. 3 (2022), s. 19 -22. ISSN 1336-183X.