Práce na směny a výskyt chronických onemocnění u sester

Práce na směny a výskyt chronických onemocnění sester

Úvod

Pracovní doba, spánek a složení stravy úzce souvisejí se životním stylem. Dnešní ,,round–the-clock“ (aktivní styl) je možné vést 24 hodin 7 dní v týdnu. Takovýto život je do velké míry umožněn díky umělému osvětlení, které snížilo závislost lidské činnosti na denním světle. Tento pokrok přispěl k prodloužení obvyklé pracovní doby a práce na noční směny. Práce na směny je v dnešní moderní společnosti jedním z nejrozšířenějších druhů povolání, ovlivňujícím 15 až 20 % pracující populace v Evropě (Peplonska, 2015, Wang, 2011). Problématika směnové práce je však velmi těžko definovatelná, protože k neobvyklému pracovnímu času patří více typů časového uspořádání. Pracovní směnu podle Zákonníku práce definujeme jako část stanovené týdenní pracovní doby, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem určeného rozvrhu pracovních směn (Zákon č. 311/2001 Z. z). Změnový pracovní čas je obecně potenciální zdravotní hrozbou. Částečně je to zapříčiněno narušením rytmu biologických hodin, kdy dochází ke změně cirkadiánní organizace fyziologických, endokrinních, metabolických a sociálních dějů. Organismu vzniká tak fyziologická reakce na cirkadiánní stres.

S prací na směny se setkáváme v různých profesích, a jednou z nich je zdravotnictví. Nepřetržitá ústavní zdravotní péče je poskytována v trojzmenové provozu nebo v neustálé provozu, v dvojzmenové provozu a pracovní pohotovostí na pracovišti nebo prací v jednozmenové provozu a pracovní pohotovostí na pracovišti, přičemž uvedené pracovní režimy lze doplnit i pracovní pohotovostí na sjednaném místě mimo pracoviště. Sestry a porodní asistentky pracující na noční směny mají podle právních předpisů Slovenské republiky (SR) stanovenou celkovou délku pracovního týdne. Sestry jako poskytovatelky zdravotní péče podle § 27 odst. 1 zákona č. 578/2004 Z. z. o poskytovatelích zdravotní péče, zdravotnických pracovníků, stavovských organizacích ve zdravotnictví (dále jen „zákon o poskytovatelích“) vykonávají práci v nerovnoměrně rozvrženém pracovním režimu, obvykle s délkou pracovního času 11–12 hodin (10,5–11 hodin pracovního času, půlhodinová přestávka nebo dvě přestávky v práci také v trvání půl hodiny.) (Zákon č. 311/2001 Z. z. Zákonníku práce).

V nerovnoměrně rozvrženém pracovním čase dochází u zdravotnických pracovníků (lékař, sestra) k chronickému zkracování délky spánku. Spánek se řadí mezi základní pilíře (strava + pohyb + spánek) zdravého životního stylu. Význam fyziologické potřeby spánku se propaguje na vědecké úrovni a spánek s optimální délkou a kvalitou má pro člověka nenahraditelnou úlohu. Vlivem chronické expozice krátkému spánku v důsledku práce na noční směny dochází v organismu k vzniku chronických poruch a změnám příjmu potravy. Tolerance nedostatku spánku, stejně jako samotná potřeba spánku je však vysoce individuální.

Spánek je základní fyziologickou potřebou, která je charakterizována jako stav klidu, volné motorické neaktivity a relaxace (Černák, 2009). Významně se podílí na celkovém zdraví každého člověka a kvalitě životního stylu. Regulace cyklu spánku a bdění je řízena párovým orgánem SCN (suprachiasmatic nuclei) nacházejícím se v hypotalamu. Suprachiazmatická jádra jsou odpovědná za udržování cirkadiánních rytmů v celém organismu (Tabulka 1). Reagují na vnější podněty (střídání světla a tmy) a ovlivňují tvorbu hormonů především melatoninu, hlavního hormonu určujícího cirkadiánní rytmus (Nevšímalová, 2007).

Současné epidemiologické studie prezentují důkazy o existenci vztahů mezi délkou spánku a jeho kvalitou s nepříznivými zdravotními důsledky. Mezi významné rušiče spánku u sester pracujících na směny patří úzkost, stres, deprese (Bidulescu et al., 2010), stejně jako chronická onemocnění (především respiračního, kardiovaskulárního a pohybového systému) (Buxton et al., 2010).

Chyby/omyl v souvislosti se směnovou prací

Narušení cirkadiánní rytmicity spánkového cyklu u sester v souvislosti s pracovním časem, stresem, špatným životním stylem vede k vyššímu riziku dopouštění se chyb/omylů v noční pracovní směně.

Niu et al. (2012) v randomizované klinické studii zjistili, že sestry pracující na noční směny se 44-krát více dopouštějí chyb než sestry pracující v denní směnové provozní režimu. Možné příčiny chybovosti se vztahují k únavě nebo spánkové deprivaci.

Tabulka 1 Vztah hormonů ke spánku a cirkadiánní rytmy

Výskyt chronických vybraných onemocnění ve vztahu ke směnové práci Gastrointestinální trakt (GIT)

Světlo a denní příjem potravy patří mezi významné environmentální faktory ovlivňující každodenní život. U zdravotnických pracovníků pracujících ve směnové provozu patří gastrointestinální problémy k nejčastějším zdravotním problémům (Černák, 2009). Sestry nejčastěji trpí symptomy zažívacích obtíží, a to: průjem, zácpa, nadýmání, regurgitace, pálení žáhy, dehtovitá stolice (Saberi et al., 2010).

Syndrom dráždivého tračníku (IBS – irritable bowel syndrome) ve vztahu k směnové práci je výrazně vyšší u sester pracujících v nočních směnách ve srovnání se sestrami pracujícími v jednom směnovém provozu a se sestrami na operačním sále (Nojkov, 2010).

Kardiovaskulární systém (KVO)

Incidence kardiovaskulárních onemocnění (diagnostikovaný infarkt myokardu, angina pectoris, hypertenze) je signifikantně vyšší ve skupině sester pracujících na noční směny (Kivimäki et al., 2006). V mnoha epidemiologických studiích nacházíme rovněž vztah kardiovaskulárních onemocnění s výskytem metabolického syndromu (MS). Podle World Health Organization (WHO) jsou kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou úmrtí v civilizovaném světě, přičemž přítomnost MS zvyšuje riziko úmrtnosti 2x více na KVO (Mottilio et al., 2010).

Metabolický syndrom

(MS) poprvé popsal Reaven v roce 1988 jako kombinaci inzulínové rezistence, hypertriglyceridémie, HDL cholesterolu a hypertenze (Svačina, 2006). Mezinárodní diabetologická federace (IDF - International Diabetes Federation) zdůrazňuje význam centrální obezity jako základního faktoru a definuje MS jako přítomnost centrální obezity (obvod pasu > 94 (resp. 80) cm u mužů (resp. u žen) a dalších 2 z následujících faktorů: triglyceridy (TG) > 1,70 mmol/l, HDL-cholesterol (HDL – C) < 1,04 (resp. < 1,30) mmol/l u mužů (resp. u žen), TK > 130/85 mm Hg (nebo antihypertenzní léčba) a porucha glykémie nalačno (glykémie > 5,6 mmol/l) nebo přítomnost DM2 (Krahulec, 2002).

Vztah práce na směny a rozvoje metabolického syndromu byl sledován u 226 korejských sester ve věku 19–49 let. Studie ukázala výrazně vyšší výskyt MS u sester starších 30 let pracujících na noční směny ve srovnání se sestrami v denní směnové prevenci. Významná závislost byla zjištěna s rizikovými faktory obvodu pasu, HDL a TKd (Ha, 2005). Zvýšený příjem slazených nápojů a délka spánku v souvislosti s noční prací významně korelovaly s vyšším BMI u japonských sester (Tada et al., 2014).

V americké desetileté studii The Nurses Health Study II sledovali asi 60 000 sester ve věku 29–46 let. Zvýšené riziko výskytu chronického onemocnění Diabetes mellitus 2. typu (DM2) bylo signifikantní u sester s délkou spánku kratší než 5 hodin ve srovnání se sestrami, které spaly 7-8 hodin. Výsledky studie zároveň potvrdily zvyšující se riziko onemocnění s rostoucím počtem let práce a nočních směn (Kroenke et al. 2007).

Závěr

Spánek je důležitý pro regeneraci mozku, obnovu duševních sil a současně má zásadní úlohu v metabolismu látek a správné funkci endokrinního, imunitního a kardiovaskulárního systému. Dlouhodobě nedostatečný spánek nebo jeho nízká kvalita má za následek vznik mnoha onemocnění. I přes tyto skutečnosti je prioritou každého zdravotnického pracovníka vždy ochrana a podpora vlastního zdraví a bezpečnost pacientů.

Dobrá zdravotní gramotnost sester o vlivu narušení kvality a délky spánku v souvislosti s prací na směny je primární prevencí směřující k udržitelnému zdraví. Výrazně významná jsou opatření i ze strany zaměstnavatele zaváděním strategických opatření na sledování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem u sester.

Autori: PhDr. Gabriela Štefková, PhD., PhDr. Valéria Parová, PhD. Univerzita Pavla Jozefa Šafárika, Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství Seznam bibliografických odkazů BARANCOVÁ, H. Zákonník práce. Komentář. Praha, C. H. Beck, 2010.

BIDULESCU, A., DIN-DZIETHAM, R., COVERSON, D. L. et al. 2010. Interaction of sleep quality and psychosocial stress on obesity in African Americans: the Cardiovascular Health Epidemiology Study (CHES). In BMC Public Health. Vol. 28, no. 10, p. 581.

BUXTON, O. M., MARCELLI, E. 2010. Short and long sleep are positively associated with obesity, diabetes, hypertension, and cardiovascular disease among adults in the United States. In Social Science and Medicine. Vol. 71, no. 5, p.1027-1036.

ČERNÁK, P. 2009. Neurobiológie cirkadiánnych rytmov a klinické aplikace. In Psychiatrická praxe. Vol. 10, no. 4, p. 160–163.

HA M., PARK J.: 2005. Shiftwork and metabolic risk factors of cardiovascular disease. In Journal of Occupational Health. Vol. 47, no.2 p. 89–95.

KIVIMAKI, M., VIRTANEN, M., ELOVAINIO, M., VAANANEN A. et al. 2006. Prevalent cardiovascular disease, risk factors and selection out of shift work. In Scandinavian Journal of Work, Environmet and Health. Vol. 32. no. 3. p. 204–208.

KRAHULEC, B., VOZÁR, J. 2008. Výskyt rizikových faktorov a vaskulárních komplikací u novodiagnostikovaných pacientů s diabetes mellitus 2. typu. In Vnitřní Lékařství. Vol. 48. p. 1031–1038.

KROENKE, C. H., SPIEGELMAN, D., MANSON, J. et al. 2007. Work characteristics and incidence of type 2 diabetes in women. In America Jornal of Epidemioly. Vol. 165, no. 2. p. 175–183.

MOTTILIO, S., FILION, K. B., GENEST J. et al. 2010. The metabolic syndrome and cardiovascular risk. A systematic review and meta- analysis. In Journal of the American College of Cardiology. Vol. 56, no14, p.1113-1132.

NEVŠÍMALOVÁ, S., ŠONKA, K. 2007. Poruchy spánku a bdění. 2. vyd. Praha: Galén, s. 345. NIU S., CHU H., CHEN, C., CHUNG, M. et aL. 2012. A comparison of the effects of fixed- and rotating-shift shcedules on nursing staff attention levels: a randomized trial. In Biological Research for Nursing. Vol. 15, no. 4, p. 443-450.

NOJKOV, I. B., RUBENSTEIN, J. H., CHEY. W. D. et al. 2010. Impact of rotating shift work on the prevalence of irritable bowel syndrome in nurses. In American Journal of Gastroenterology. Vol.105, no 4, p. 842-847.

PEPLONSKA, B., BUKOWSKA, A., SOBALA, W. 2015. Association of Rotating Night Shift Work with BMI and Abdominal Obesity among Nurses and Midwives. In PLoS ONE. Vol. 10, no.7 [online]. Available from the: http://ecnis.openrepository.com/ ecnis/

SABERI, H. R., MORAVVEJI, A. R. 2010. Gastrointestinal complaints in shift working and day-working nurses in Iran. In Journal of Circadian Rhythms. Vol. 8. no. 9. [online]. Available from the: Http://dx.doi.org/10.1186/ 1740-3391-8-9

SVAČINA, Š. a kol. Metabolický syndróm. TRITON, Praha 2006.

TADA, Y., KAWANO, Y., MAEDA, I. et al. 2014. Association of Body Mass Index with Lifestyle and Rotating Shift Work in Japanese Female Nurses. In Obesity. Vol. 22, p. 2489–2493.

WANG, X .S., ARMSTRONG, M. E., CAIRNS, B. J., et al. 2011. Shift work and chronic disease: the epidemiological evidence. In Occupational Medicine. Vol. 61. no.2. p.78–89. [online]. Available from the:http://dx.doi.org/10.1093/occmed/kqr001

Zákon č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce v znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 578/2004 Z. z. o poskytovatelích zdravotní péče, zdravotnických pracovníků, stavovských organizacích ve zdravotnictví.