Sesterské peer review jako proces hodnocení profesionální praxe

ÚVOD

Americká asociace sester (ANA) publikovala ještě v roce 1988 „Peer Review Guidelines“- Směrnici pro sesterské hodnocení. Peer review ANA definovala jako „proces, kterým sestry systematicky hodnotí, monitorují kvalitu ošetřovatelské péče poskytované sestrami - kolegyněmi podle profesionálních standardů praxe“ (Haag-Heitman et al., 2018).

Texas Board of Nursing (2022) charakterizuje Peer Review v ošetřovatelství jako vzájemné hodnocení ošetřovatelských služeb, kvalifikace sestry, kvality péče o pacienta poskytované sestrou. Peer review v ošetřovatelství je podle Murphy et al. (2018) proces, kterým sestry systematicky posuzují, monitorují a poskytují svým kolegyním zpětnou vazbu o kvalitě ošetřovatelské péče měřené v souladu s profesionálními standardy praxe. Podporuje samoregulaci a kulturu odpovědnosti. Sestry jsou navzájem zodpovědné za vysokou kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Autoři zdůrazňují, že peer review hodnocení se neúčastní manažerka a není vázáno na pravidelné roční hodnocení pracovníků. Také autorský kolektiv Colella et al. (2021) charakterizují peer review v ošetřovatelství jako proces, kterým sestry systematicky monitorují a posuzují kvalitu poskytované ošetřovatelské péče podle profesionálních standardů praxe, sestra hodnotí sestru. Peer review v ošetřovatelství zvyšuje profesionalitu, zodpovědnost a podporuje samoregulaci praxe. Organizace musí mít implementovaný strukturovaný proces peer hodnocení, předem stanovená kritéria hodnocení, se kterými jsou všechny sestry seznámeny. Hodnotící sestra bude také kolegyní hodnocena. Je třeba sestry vzdělávat o peer review, etice hodnocení, postupech, metodách, poskytování zpětné vazby. Účastníci peer review se mohou učit jeden od druhého, získat přehled o svém profesionálním rozvoji, zejména v oblasti profesionální socializace, komunikace, spolupráce, organizace a vedení. Peer review hodnocení by mělo být nestranné, objektivní, spravedlivé; předem je třeba upozornit na střetů zájmů. Garner (2015) zdůrazňuje, že peer review hodnocení je proces, kterým se zjistí problémy v péči o pacienta. Je uznávanou metodou pro zlepšení kvality a bezpečnosti ošetřovatelství. Odpovědnost je důležitým projevem profesionality.

Implementace programu peer review hodnocení je prostředkem ke zlepšení kultury bezpečnosti ve zdravotnických zařízeních (Herrington & Hand, 2019). Další benefity zavedení procesu vzájemného hodnocení do profesionálního ošetřovatelství uvádějí Davis, Capozzoli, Parks (2009). Proces vzájemného hodnocení umožňuje systematicky hodnotit, monitorovat, posuzovat a poskytovat zpětnou vazbu kolegům porovnáním skutečné praxe se zavedenými standardy. Do vzájemného hodnocení je zapojena vícegenerační pracovní síla. Přínosem je i vyšší spokojenost a angažovanost sester. Jako součást ročního hodnocení výkonu může peer hodnocení vytvořit pozitivní vztahy, podpořit lepší pracovní prostředí a umožnit kolegům zvýšit individuální a skupinovou odpovědnost. Podle ANA musí vzájemné hodnocení probíhat mezi sestrami stejného postavení a musí být zaměřeno na praxi. Každá sestra je zodpovědná za to, aby se podílela na tvorbě kritérií hodnocení praxe a aby tato kritéria používala při vzájemném hodnocení a sebehodnocení. Zpětná vazba by měla podporovat růst a profesní rozvoj prostřednictvím neustálého učení a zohledňovat úroveň odbornosti sestry (Gnilka, 2018). Mnozí autoři (Haag-Heitman et al., 2018; Roberts, 2017; DuBose, 2021; Williams, 2022) shodně konstatují, že ačkoli Americká asociace sester zveřejnila svá doporučení pro peer review v ošetřovatelství v ošetřovatelství v roce 198, ošetřovatelské praxe.

Peer review hodnocení bylo definováno také American Association of Critical Care Nurses v roce 2012 jako „proces, kterým odborníci s podobnými znalostmi, dovednostmi a schopnostmi posuzují procesy a/nebo výsledky péče“ (Bergum, Canaan, Delemos et al. 2017).

Murdock (2018) uvádí, že je profesionální povinností sester definovat, implementovat a udržovat standardy profesionální praxe pomocí kontrolních mechanismů jako je peer review, aby se ochránili sestry i pacienti. Regulační orgány, profesní organizace a veřejnost očekávají, že sestry budou poskytovat bezpečnou a vysoce kvalitní péči pacientům a peer review hraje významnou roli při udržování profesní autonomie. Pro sestry je prvořadým zaměřením peer review hodnocení kvalita ošetřovatelské praxe posuzována podle standardů. Prostřednictvím vzájemného hodnocení mohou sestry posoudit kvalitu ošetřovatelské péče v souladu se zavedeným standardem, identifikovat silné a slabé stránky v praxi, informovat o postupech pro zlepšení ošetřovatelské péče a identifikovat mezery ve znalostech svých kolegyň.

Peer review je metoda hodnocení odborné způsobilosti sester na všech úrovních. Studie Roberts (2017) poukazuje na potřebu aktualizace programu peer review, který zavedla ANA v roce 1988 a zejména nutnost revidovat a přepracovat program peer review nejen pro sestry, ale i pro sestry manažerky, jelikož se od roku 1988 výrazně změnily kompetence sester a také manažer. Cílem ANA bylo prostřednictvím peer review prokázat veřejnosti samoregulaci profese sestry a zvyšovat kvalitu poskytované péče. Ačkoli nebyly dosud pokyny ANA aktualizovány, autoři i zdravotnická zařízení se na ně odvolávají. Literární zdroje, aktuálně v roce 2020, nadále zdůrazňují potřebu implementace peer hodnocení sester jako významného ukazatele v kultuře bezpečnosti, ale chybí standardizovaný rámec (Williams, 2022).

Dimenze peer review hodnocení

Vzájemné hodnocení lze kategorizovat podle typu činnosti, oblasti a úrovně praxe. Haag-Heitman & George (2011) a Murdock (2018) popisují tři dimenze pro peer review: 1. kvalita a bezpečnost, 2. aktualizace rolí, 3. pokrok v praxi.

Aktualizace rolí se zaměřuje na kompetence sester a profesní kvalifikaci, kritické myšlení, rozšiřování znalostí a dovedností, na podporu profesionálního rozvoje sester absolventek až po sestry s pokročilou praxí. "Pokrok v praxi se soustřeďuje na využívání partnerského hodnocení k aktualizaci a zlepšení ošetřovatelské praxe pomocí nových poznatků, inovací a výzkumu. Dosažení excelence v klinických výsledcích často zahrnuje kritickou analýzu současných neúčinných postupů a změnu tradičních postupů na přístupy založené na důkazech" (George & Haag-Heit). Kvalita péče se měří podle dosažení identifikovaných výkonnostních kritérií.

Účel peer review

Účelem sesterského peer review je podle Murdock (2018) posoudit kvalitu ošetřovatelské péče v souladu se zavedenými standardy, identifikovat silné a slabé stránky v praxi a mezery ve znalostech. Murphy et al. (2018) uvádějí, že účelem sesterského peer review je zajistit, že péče o pacienta je poskytována podle klinických standardů a dosáhnout optimální úrovně kvality. Podobný názor zastává i Williams (2022), účelem je zhodnotit kvalitu praxe, zvýšit profesionalitu a identifikovat silné a slabé stránky v praxi. Haag-Heitman et al. (2018) zdůrazňují, že účelem peer review je zejména:

1. ohodnotit kvalitu poskytované ošetřovatelské péče,
2. určit silné a slabé stránky ošetřovatelské péče,
3. podporovat nové postupy, standardy, doporučení pro zlepšení ošetřovatelské péče,
4. identifikovat oblasti, ve kterých je potřebné vzdělávání sester v praxi.

Primárním účelem peer review hodnocení je zajistit kvalitu a bezpečnost ošetřovatelské péče prostřednictvím standardů a nejnovějších postupů založených na důkazech. Standardy ošetřovatelské praxe jsou nástrojem pro měření kvality ošetřovatelské péče, kterou pacient dostává. Každá sestra je zodpovědná za implementaci standardů ošetřovatelské praxe a spolu s ostatními sestrami se musí podílet na rozhodovacím procesu při hodnocení ošetřovatelské péče (George & Haag-Heitman, 2011).

Principy peer review

Peer review v ošetřovatelství musí být etické - vzájemné hodnocení pracovního výkonu má být nezaujaté, nestranné, spravedlivé, bez střetu zájmů. Sestry musí znát kritéria hodnocení, každá sestra je hodnocena pouze jednou sestrou: peer-to-peer. ANA doporučuje vzdělávat sestry o peer hodnocení. Proces vzájemného hodnocení stimuluje profesionalitu prostřednictvím zvýšené odpovědnosti a podporuje samoregulaci praxe.

Princip č.1: Vzájemně se hodnotí sestry na stejných pozicích. Sestry jsou hodnoceny sestrami a ne manažerkami, i když manažeři vykonávají praxi jako sestry v přímé péči. Princip č.2: Vzájemné hodnocení je zaměřeno na praxi. Efektivní peer hodnocení zahrnuje ošetřovatelskou praxi založenou na důkazech, standardy ošetřovatelské péče, kvality a bezpečnosti se zaměřením na výsledky. Princip č.3: Poskytování zpětné vazby. Vysokou kvalitu péče sestry dosáhnou kontinuálním poskytováním zpětné vazby svým kolegyním. Princip č.4: Vzájemné hodnocení podporuje kulturu bezpečnosti pacientů a neustálého učení. Vzájemné hodnocení pomáhá sestrám cítit se bezpečně. Včasné a nepřetržité vzájemné hodnocení poskytuje prostředky pro efektivní systémový přístup ke snižování chyb spolu s odnaučením se neefektivních nebo nebezpečných postupů. Kultura neustálého učení přesouvá těžiště z individuálního vzdělávání na organizační vzdělávání a podporuje společný závazek dosahovat a udržovat požadované výsledky v oblasti kvality a bezpečnosti. Princip č.5: Zpětná vazba není anonymní.

Podle Etického kodexu ANA má sestra povinnost používat respektující komunikaci s otevřenou výměnou názorů na zachování integrity a bezpečnosti praxe. Dialog tváří v tvář dává sestrám příležitost poskytnout a přijmout zpětnou vazbu. Princip č.6: Hodnocení podporuje profesionální růst. Účast na partnerském hodnocení podporuje profesionální růst sester, protože se vzájemně hodnotí sestry začátečníčky spolu se sestrami s dlouholetou praxí. Méně zkušené sestry mají možnost komunikovat se zkušenými sestrami, být jimi mentorovány, získat znalosti a jiný pohled.

Význam peer review

Peer review v ošetřovatelství je proces, kterým sestry systematicky monitorují a posuzují kvalitu ošetřovatelské péče poskytované sestrami – kolegyněmi podle profesionálních standardů praxe. Poskytování zpětné vazby v rámci vzájemného hodnocení odhalí a identifikuje nejčastější chyby, zlepší klinické výsledky, zvýší kvalitu péče (George & Haag-Heitman, 2011). Peer review motivuje sestry k dalšímu vzdělávání a praxi založené na důkazech; podporuje samoregulaci sester; profesionální odpovědnost vedoucí ke zvýšené autonomii a aktualizaci rolí (Gnilka, 2018). Účast na procesu vzájemného hodnocení metodou peer review zvyšuje odpovědnost sester, zlepšuje fungování týmu, zvyšuje kvalitu ošetřovatelské péče (Haag-Heitman et al., 2018). Peer review je proces, ve kterém sestry hodnotí a posuzují na základě poskytnuté ošetřovatelské péče své kolegyně se současnými profesionálními standardy Williams (2022). Peer review zvyšuje profesionální autonomii, sestry přebírají zodpovědnost, musí být proaktivní, poskytovat bezpečnou a efektivní péči o pacienta, provádět praxi na nejvyšší možné úrovni (DuBose, 2021).

CÍL

Ověřit obsahovou relevanci nástroje a vhodnost implementace peer review hodnocení do ošetřovatelské praxe na Slovensku.

SOUBOR A METODIKA

V rámci pilotní studie byly údaje sbírané v měsících únor-duben 2023 s využitím triangulace metod: metoda focus group, polostrukturované rozhovory a obsahová analýza check-listu peer review hodnocení. Celkem 43 sester pracujících v ústavních zdravotnických zařízeních a současně studentek FZ TnUAD, magisterského studijního programu Ošetřovatelství hodnotilo své kolegyně. Průměrný věk hodnotících sester byl 25,8 let. Všechny hodnotící sestry měly ukončeno vysokoškolské vzdělání I. st. a průměrně pracovali 3,5 let. Žádná z hodnotících sester během své praxe ještě nehodnotila sestru-kolegyni. Bylo hodnoceno 43 sester. Průměrný věk hodnocených sester byl 38 let, přičemž nejmladší sestra měla 22 let a nejstarší 63 let. Průměrná délka praxe byla 15 let, nejméně odpracovala hodnocená sestra 6 měsíců a nejdelší praxi vykonávala sestra 42 let. Osm participantek mělo ukončeno středoškolské vzdělání, dvě vyšší odborné vzdělání, 21 sester mělo ukončeno vysokoškolské vzdělání I. st. a 12 sester vysokoškolské vzdělání II st. Stejně jako u hodnotících sester, žádná z hodnocených sester se ve své praxi nesetkala s hodnocením peer review. Při tvorbě check listu peer review jsme se inspirovali zahraničními literárními zdroji, zejména Svetic Cisic & Frankovic (2015) a modifikovali posuzované položky s ohledem na současnost, podmínky praxe v ČR, aktuální kompetence sester a další faktory. Check list peer review obsahoval 29 položek založených na 5-bodové škále Likertova typu. Posuzované ukazatele sestry hodnotily: (1)-nedostatečné; (2)-přiměřené; (3)-průměrné; (4)-velmi dobré; (5)-výborné.

Hodnocené i hodnotící sestry uvedly v demografických položkách svůj věk, vzdělání, roky praxe. V otevřené otázce jsme zjišťovali, zda byly během své praxe hodnoceny sestrou-kolegyní, resp. ať už během své praxe hodnotili svou kolegyni. Chtěli jsme otestovat použitelnost a použitelnost peer review hodnocení v českých podmínkách. Check listy byly distribuovány sestrám, které si na svých pracovištích vybraly kolegyni-sestru, kterou hodnotili. Hodnotící sestry byly obeznámeny s teorií peer hodnocení v rámci předmětu Management v ošetřovatelství, před hodnocením jim byly poskytnuty pokyny k peer hodnocení svých kolegyň. Další metodou použitou pro sběr údajů byly tři focusové skupiny, aby bylo dosaženo saturace údajů, která byla definována jako bod, kdy diskuse účastníků již nepřinášela nové informace. Focusové skupiny byly vedeny se záměrem získat údaje o třech posuzovaných oblastech peer review: 1. kvalita a bezpečnost, 2. aktualizace rolí, 3. pokrok v praxi. Odpovědi byly kódovány a analyzovány. Data získaná z Check listu peer review jsme zpracovali statisticky: aritmetický průměr, směrodatná odchylka, medián, minimální a maximální hodnota, rozptyl. Interpretace zjištění je uvedena v přehledové tabulce č.1.

VÝSLEDKY A DISKUSE

Peer review hodnocení v ošetřovatelství v České republice je neznámým pojmem nejen pro sestry, ale také pro mnohé manažerky. Na základě studia zahraničních literárních zdrojů a výsledků mnoha studií (uvedených v seznamu bibliografických odkazů) je zřejmé, že by implementace peer review hodnocení výrazně přispěla k posílení autonomie a profesionalizace ošetřovatelství i v našich podmínkách.

20 sester hodnotilo své vrstevnice a 23 sester hodnotilo věkově starší kolegyně. Největší věkový rozdíl i rozdíl v letech praxe jsme zaznamenali u 63leté hodnocené sestry s délkou praxe 42 let, která byla hodnocena 23letou kolegyní s rokem praxe. Průměrná hodnota ve všech 29-ti ukazatelích peer hodnocení byla u hodnocené sestry (x̄ = 2,96). Nejnižší hodnocení-nedostatečné (1b na Likertově škále) se nacházelo v ukazatelích: Akceptování konstruktivní kritiky; Účast na tvorbě směrnic a postupů; Iniciativa a IT znalosti. Z analýzy údajů vyplynulo, že sedm sester hodnotilo své kolegyně, které měly stejnou délku praxe (2-4 roky). Průměrné hodnoty ve všech 29-ti ukazatelích peer hodnocení byly u sedmi hodnocených sester od x̄ = 3,10 až x̄ = 4,65. Vysoké průměrné hodnoty poukazují na neobjektivnost a nadhodnocování některých ukazatelů vzhledem k nízkému počtu let praxe.

Tabulka 1 Výsledky peer review hodnocení

Legenda: n – počet respondentů, x̄ – aritmetický průměr, sd – směrodatná odchylka, xm – medián, min. – minimální hodnota, max. – maximální hodnota, mod(x) – modus, s2 – rozptyl.

V tabulce 1 uvádíme výsledky peer review hodnocení, ze které vyplývá, že nejvyšší hodnoty dosáhly sestry v ukazatelích: Dovednosti v poskytování ošetřovatelské péče a Spolehlivost (x̄ = 4,67). Výsledek reflektuje fakt, že hodnotící sestry pracují v povolání průměrně 3,5 let a na svých starších kolegyních nejvíce oceňují jejich léty nabyté praktické dovednosti. Pouze jedna sestra byla ohodnocena skóre 3-průměrné dovednosti. Dovednosti 30 sester byly jejich kolegyněmi hodnoceny jako výborné (5b na Likertově škále). Nejslabším ukazatelem byla účast na tvorbě směrnic, postupů (x̄ = 2,00). Pět hodnocených sester se vůbec nepodílí na tvorbě postupů a/nebo směrnic, hodnotící sestry dopsaly do check listu hodnocení (0)-tabulka č.2. Nedostatečné zapojení (1b na Likertově škále) bylo posouzeno u 16 hodnocených sester.

Tabulka 2 Demografické charakteristiky pěti sester - neúčast na tvorbě směrnic, postupů

Z údajů v tabulce č. 1 2 je zřejmé, že participaci na tvorbě ošetřovatelských postupů ignorují převážně věkově starší sestry, přičemž by byly velmi cenné jejich dlouholeté zkušenosti z praxe při tvorbě nových postupů.

Haag-Heitman & George provedli rozsáhlý výzkum a publikovali několik článků o peer review v ošetřovatelství (George & Haag-Heitman, 2015; George & Haag-Heitman, 2012; George & Haag-Heitman, 2011; Haag-Heitman & George, 20 Whitney, Haag-Heitman, Chisholm a Gale, 2016). Vyvinuly současné zaměření na vzájemné hodnocení, aby se zachovaly standardy ošetřovatelské praxe a péče ve třech oblastech: kvalita a bezpečnost, aktualizace úkolů a pokrok v praxi (Haag-Heitman & George, 2011; Roberts, 2017).

Svetic Cisic & Frankovic (2015) popisují pilotní projekt a výsledky peer review hodnocení, které je podle dostupných údajů prvním takovým hodnocením provedeným v chorvatské ošetřovatelské praxi. Cílem studie autorek bylo zhodnotit kvalitu ošetřovatelské péče. Zjištění potvrdila, že peer review zvyšuje zodpovědnost, podporuje týmovou práci a pozitivně ovlivňuje profesionální rozvoj sester. Během peer review hodnocení dospěli k závěru, že pětibodová Likertova škála není dostatečně přesná, proto by se měla rozšířit. Rovněž je třeba zavést nové proměnné, které pomohou vytvořit přesnější způsob měření relevantních ukazatelů. Autorky zdůrazňují, že peer review hodnocení vytváří kulturu bezpečnosti, zvyšuje transparentnost v ošetřovatelství, proaktivitu v souvislosti s nárůstem zveřejňovaných pochybení a omylů. V Chorvatsku, stejně jako v České republice, je peer review podle dostupných údajů zcela novou praxí a znalosti sester o tomto hodnocení jsou nedostatečné. Výsledky studie Haag-Heitman et al. (2018) potvrdily důležitost implementace strukturovaného procesu hodnocení peer review na úrovni organizace. Zahraniční výzkumy a studie o peer review se zaměřují především na postoje a znalosti sester o hodnocení a bariéry při implementaci peer review (Murdock, 2018). Překážkami úspěšné implementace peer review hodnocení může být nedostatečné akceptování ze strany sester, neprofesionální praxe, strach z úplaty, z dopadu na pracovní vztahy, netransparentnost, potřeba dalšího vzdělávání, nepochopení hodnoty a významu hodnocení peer review (Murdock, 2018; Pfeiffer et al., 2. Také Haag-Heitman et al. (2018) potvrdily, že mnohé sestry uváděly, že nevědí co je peer review, proč se mají hodnotit, účast na hodnocení jim způsobovalo pocity úzkosti, nejistoty a strachu ze selhání.

Klíčovými oblastmi pilotní studie byla zjištění týkající se kvality a bezpečnosti ošetřovatelské péče. LeClair-Smith a kol. (2016) in Gnilka (2018) zjistili, že peer review proces měl významný vliv na dva indikátory kvality: pády a dekubity. V naší studii byly hodnoceny ukazatele kvality a bezpečnosti následovně: Identifikace pacienta (x̄ = 4,465); Kvalita poskytované ošetřovatelské péče (x̄ = 4,325); Prevence nozokomiálních nákaz (x̄ = 4,186) a Prevence pádů(x̄ = 3,93). Stejně vysokým bodovým skóre byla ohodnocena Komunikace s pacienty (x̄ = 4,34) a Komunikace s kolegyněmi (x̄ = 4,32), což dáváme do souvislosti se skutečností, že hodnotící sestry jsou generační kohorta Z a preferují osobní komunikaci a dobré mezilidské vztahy v pracovním kolektivu. Vyžadují vedení, mentoring a zpětnou vazbu od svých starších a zkušenějších kolegyň a nadřízených. George & Haag-Heitman (2011) uvádějí, že účelem peer hodnocení je zajistit kvalitu ošetřovatelské péče. Ošetřovatelství musí být proaktivní ve své reakci na problémy s kvalitou a bezpečností, jelikož tyto údaje jsou medializovány. I Gnilka (2018) na základě literárního přehledu z let 2007-2017 v databázích CINHAL, PubMed a Medline potvrdila shodu několika autorů, že peer review v ošetřovatelství je zapotřebí k podpoře bezpečné, autonomní a kvalitní ošetřovatelské péče. Cílem studie Zadeh (2018) bylo prozkoumat vliv procesu peer review na kvalitu výkonu sestry a spokojenost pacientů ve vybraných nemocnicích v Íránu. Výsledky studie ukázaly, že proces peer review má vliv na kvalitu výkonu sestry a spokojenost pacienta. Vzhledem ke klíčové roli sestry ve zdravotnickém týmu je zodpovědností manažerky, aby plánovala zvyšování znalostí a praktických dovedností sester. Proces vzájemného hodnocení je vnímán jako přístup delegování pravomocí manažerkou k zajištění kvality v ošetřovatelství.

Dalším problémem, na který chceme poukázat v manažerské praxi v ošetřovatelství, je absence peer review nástroje pro sestry manažerky, pomocí kterého se budou vzájemně hodnotit manažerky na stejných stupních řízení. Zahraniční literární zdroje zdůrazňují potřebu vypracování aktuálního standardizovaného hodnotícího nástroje vzhledem ke změněným kompetencem sester manažerek ak potřebě většího zapojení manažerek do implementace programu peer review v ošetřovatelství. V roce 2011 autorky George & Haag-Heitman na základě analýzy přehledu literatury konstatovaly, že peer review hodnocení v ošetřovatelské praxi chybí a zdůrazňují roli manažerek při implementaci vzájemného hodnocení sester. Také autorský kolektiv Goble et al. (2017) konstatuje, že navzdory doporučením ke zlepšení ošetřovatelské praxe a kvality péče prostřednictvím implementace peer review hodnocení, mnoho manažerek využívá peer review pouze jednou ročně a často se neřídí pokyny ANA. Cílem studie autorského kolektivu Whitney et al. (2016) bylo zjistit jak manažerky ošetřovatelství vnímají peer hodnocení sester. Ošetřovatelské peer hodnocení je klíčovou komponentou profesionální ošetřovatelské praxe zaměřené na seberegulaci, zvyšování kvality a bezpečnosti. Navzdory svým výhodám není rozšířeno, není pochopeno, prevalence je nízká a postupy hodnocení nejsou v souladu s pokyny Americké asociace sester. Výsledky naznačily, že sestry nechápou účel peer hodnocení a mají mezery ve znalostech. Příspěvek autorů Davis, Capozzoli, Parks (2009) popisuje implementaci programu peer review hodnocení do ošetřovatelské praxe. Implementační kroky jsou rozděleny do pěti fází, které popisují představení konceptu peer review a zapojení sester, implementační pokyny, pilotování procesu, vzdělávání personálu a průběžné hodnocení. Zapojení sester je nejvýznamnějším aspektem k úspěšnému procesu vzájemného hodnocení.

Peer review hodnocení v ošetřovatelství je významné i pro kariérní růst sester a výsledky peer hodnocení jsou cenným zdrojem údajů i pro pedagogy, kteří zajišťují výuku předmětů Management v ošetřovatelství a Komunikace v ošetřovatelství na univerzitách a vysokých školách ve studijním programu Ošetřovatelství.

Cílem studie Vuorinen et al. (2000) bylo objasnit význam peer review hodnocení s ohledem na kariérní rozvoj sester a souvislost se zavedením programu kariérního rozvoje pro sestry ve finské fakultní nemocnici. Výzkumný koncept byl vytvořen na základě analýzy literatury. Participanti (n = 24) odpověděli na pět otevřených otázek formou eseje. Odpovědi byly analyzovány pomocí kvalitativní obsahové analýzy. Peer hodnocení umožňuje sestrám poskytovat a přijímat profesionální a osobní podporu podporující profesionální rozvoj. Hodnocení je prostředkem k podpoře profesionálního rozvoje sester.

Boehm & Bonnel (2010) tvrdí, že vzájemné hodnocení je účinným nástrojem, který mohou pedagogové využít při rozvoji profesionálních dovedností studentů ošetřovatelství. Zpětnou vazbu z peer review lze použít k identifikaci potřeb klinického vzdělávání s cílem zvýšit bezpečnost a kvalitu péče o pacienty.

Pravidelné peer review hodnocení v ošetřovatelství ujišťuje veřejnost, že sestry jsou odborně způsobilé provádět svou praxi. Proto by mělo být v zájmu managementu zdravotnických zařízení implementovat spolehlivý způsob jak hodnotit výkon jednotlivých pracovníků. Výsledky poukázaly na různé úrovně hodnocených ukazatelů. Vzorek sester v této studii nezjistil žádné zásadní překážky při provádění vzájemného hodnocení. Přestože výsledky z tohoto vybraného vzorku nelze zobecňovat, použití peer review hodnocení pro hodnocení kolegyň se jeví jako proveditelné a přijatelné. Sestry byly ochotny podstoupit tento typ hodnocení.

Posouzení kolegyň pomocí formálně akceptovaného a standardizovaného nástroje je posunem v myšlení, kompetencích a mezilidských komunikačních schopnostech sester. Hodnotícím úsudkem sestry prokáží převzetí odpovědnosti, ochotu podstoupit proces k posouzení své klinické praxe. Peer review hodnocení vzbudí v sestrách zájem o vzdělávání, pokrok, kariérní růst.

Doporučení pro praxi

Na základě výsledků z pilotní studie rámcově navrhujeme vypracovat slovenskou verzi národního standardizovaného nástroje pro peer review hodnocení v ošetřovatelství; vypracovat směrnici/metodiku pro vzájemné hodnocení; vypracovat příručku - manuál k peer review pro sestry, byla by vhodnou pomůckou, která by sestrám nabídla vodítko pro vzájemné hodnocení potřebné pro úspěšnou implementaci peer review do ošetřovatelské praxe. Vzdělávat sestry i manažerky ošetřovatelství o peer review hodnocení v ošetřovatelství.

ZÁVĚR

Sesterské peer hodnocení zvyšuje zodpovědnost, smysl pro týmovou práci, podporuje lepší pracovní výsledky a kreativitu. Peer review poskytuje sestrám mnoho příležitostí k růstu a rozvoji, umožňuje jim rozvíjet komunikační, hodnotící a prezentační dovednosti. Tím, že si sestry zlepší své komunikační dovednosti, prokáží vyšší komfort při poskytování zpětné vazby kolegyním. Vzájemné hodnocení v klinickém prostředí může usnadnit sdílení osvědčených postupů, osobní a profesionální růst, neboť umožňuje sestrám učit se jedna od druhé a získat přehled o svém profesionálním rozvoji, iv oblasti komunikace, socializace, spolupráce (Svetic Cisic & Frankovic, 2015). Výsledek vzájemného hodnocení závisí na motivaci a hodnotách sester, formátu hodnocení, na zapojení a účasti sester v hodnocení. Vzájemné hodnocení může odhalit nedostatky v praxi, identifikovat témata pro další vzdělávání a programy řízení rizik (Sheahan et al., 2005).

Limity

Velikost vzorku a použití nevalidovaného nástroje limitují zobecnitelnost výsledků studie. Dalším slabým článkem je příprava hodnotících sester a jejich věková struktura-průměrný věk 26 let. Tato skutečnost zřejmě ovlivnila výsledky hodnocení.

SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ

Bergum, SH, Canaan T, Delemos CH. et al. Provádění a hodnocení peer review procesů pro pokročilé practice zdravotní sestra v univerzitní nemocnici nastavení. J Am Assoc Nurse Pract. 2017; 29 (7): 369-374. doi: 10.1002/2327-6924.12471

Boehm, H, & Bonnel, W. Užití peer review v nursing education and clinical practice. J Nurses Staff Dev. 2010;26(3):108-15. doi: 10.1097/NND.0b013e3181993aa4.

Colella, J, Douglas, C, VanBuitenen, N, Galesi, J, Aroh, D. Zavedení interrateru reliability s dobrou prací Nurse Peer Review Process. J Nurs Meas. 2021; 29 (2): 227-238. doi: 10.1891/JNM-D-20-00015.

Davis, K, Capozzoli, J, Parks, J. Provádění Peer Review: Guidelines for Managers and Staff. Nursing Administration Quarterly . 2009; 33(3):251-257. doi: 10.1097/NAQ.0b013e3181accb62

DuBose, L. Fostering Peer Evaluation Skills in Nursing Students, Journal of Arkansas Academy of Science. 2021; 75(4):1-5. DOI: https://doi.org/10.54119/jaas.2021.7509 https://scholarworks.uark.edu/jaas/vol75/iss1/4

Garner, JK. Implementation of Nursing Peer-Review Program v nemocnici Setting. Clin Nurse Spec. 2015;29(5):271-5. doi: 10.1097/NUR.0000000000000149.

George, V, & Haag-Heitman, B. Nursing peer review: manager's role Journal of Nursing Management 2011; 19: 254-259. DOI: 10.1111/j.1365-2834.2011.01225.x

Gnilka, BH. (2018). Peer to Peer Review: Profesní rozvoj pro Improve Feedback Skills and Self-Efficacy. [The George Washington University: Doctor of Nursing Practice]. 44p. Retrieved from https://hsrc.himmelfarb.gwu.edu/son_dnp/23

Goble, PH, Langford, D, Vincent, S, & Powers, K. Power of peer review:A pathway to professionalism. Nursing management. 2017; 48(2):9-12. DOI: 10.1097/01.NUMA.0000511927.05764.77

Haag-Heitman, B, Bowen-Brady, H, Hunt, V, Oot-Hayes, M. Asking for Feedback: Clinical Zdravotní sestra' Perceptions of Peer Review Program v Community Hospital. The Journal of Nursing Administration. 2018; 49(1): 35-41. DOI: 10.1097/NNA.0000000000000705

Haag-Heitman, B, George, V. Nursing peer review: Principles and practice. American Nurse Today. 2011; 6(9): 48–53.

Herrington, ČR, & Hand, MW. Impact of Nurse Peer Review on a Culture of Safety. J Nurs Care Qual. 2019 Dub/Jun;34(2):158-162. doi: 10.1097/NCQ.0000000000000361.

Murdock, SK. (2018). A Program je Prepare Frontline Nurse Leaders for Peer Review. [University of New Hampshire, Durham. DNP Scholarly Projects]. https://scholars.unh.edu/scholarly_projects/7

Murphy, J, Lung, Ch, Booerger, JA & Powers, J. Comprehensive nursing peer review: Naše hlas, naše práce, naše růst. Nursing Management. 2018; 49(8):49-33. doi: 10.1097/01.NUMA.0000542301.90248.30

Nursing peer review: Principles and practice. American Nurse. 2011. https://www.myamericannurse.com/nursing-peer-review-principles-and-practice/

Pfeiffer JA, Wickline MA, Deetz J & Berry ES. Assessing RN-RN Peer Review v klinických unitách. J Nurs Manag. 2012; 20(3), 390-400. doi: 10.1111/j.1365-2834.2011.01321.x.

Roberts, HD. (2017). Developing a Nursing Peer Review Program pro Nurse Leaders. [Bellarmine University, Louisville, KY. Graduate Theses, Dissertations, and Capstones]. https://scholarworks.bellarmine.edu/tdc/41

Světic Cisic R. & Frankovic S. Using Nursing Peer Review pro Quality Improvement and Professional Development with Focus on Standards of Professional Performance. Nursing and Health. 2015;3(5): 103-109. DOI: 10.13189/nh.2015.030501

Sheahan, SL, Simpson, L, & Rayens, MK. Nurse Practitioner Peer Review: Process and Evaluation. J Am Acad Nurse Pract. 2005;13(3):140-145. doi: 10.1111/j.1745-7599.2001.tb00235.x.

Texas Board of Nursing. Nursing Peer Review. 2022. www.bon.texas.gov/faq_peer_review.asp.html

Vuorinen, R, Takka, MT & Meretoja, R. Peer hodnocení v zdravotnickém profesionálním rozvoji: a pilot studium k investování do problémů. J Clin Nurs. 2000;9(2):273-281. doi: 10.1046/j.1365-2702.2000.00353.x.

Williams, T. (2022). Perception is Everything: Implementation of Peer Evaluation Program pro Nurse Leaders in Hospital Setting. [Doctoral project, University of St Augustine for Health Sciences] : Student Scholarly Projects Collection. 52p. doi.org/10.46409/sr.FSJV7101

Whitney, K, Haag-Heitman, B, Chisholm, M, & Gale, S. Nursing Peer Review Perceptions and Practices: A Survey of Chief Nurse Executives. J Nurs Adm. 2016;46(10):541-548. doi: 10.1097/NNA.0000000000000399.

Zadeh, H. (2018). Effect of Peer Review Evaluation on Quality of Nurse's Performance and Patient's Satisfaction. https://www.semanticscholar.org/paper/The-Effect-of-Peer-Review-Evaluation-on-Quality-of-Zadeh/d312fcd4782b25f416727eb3d488e7846fd052a9

Autorka: doc. PhDr. Víra Hulková, PhD., MPH Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnictví, Trenčínská univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíně ORCID 0000-0003-2631-1803