Úvod

Zdravotní gramotnost je významný determinant zdraví. Představuje dispozici osoby získávat, zpracovávat a pochopit bazální informace o zdraví a zdravotnických službách. Na základě těchto informací si modeluje vlastní znalosti, dovednosti a postoje, které umí přiměřeně aplikovat v konkrétních každodenních situacích v péči o vlastní zdraví (Kristová, Slezáková 2023). Ve vztahu k seniorům jde o schopnost porozumět instrukcím zaměřených na realizaci preventivních činností a spolupráci v léčbě onemocnění (Zrubáková, 2023). Zdravotně gramotný senior je vstřícný, resp. samostatně realizuje různé preventivní činnosti a spolupracuje při farmakologické a nefarmakologické léčbě.

K oblastem, kde je zdravotní gramotnost nejvyšší prioritou patří také tělesná aktivizace a cvičení. Pravidelná tělesná aktivizace má význam nejen pro eliminování negativních změn vyplývajících z procesu stárnutí na pohybový systém, ale působí mnohem komplexněji.

Podle Navrátila, Šedivcové a kol. (2023) zvyšování pohybové aktivity s přibývajícím věkem přináší snížení morbidity a mortality. Zařazení do pohybového a rehabilitačního programu pomáhá zlepšit psychickou pohodu, kognitivní funkce, uplatnění ve společnosti, zvýšit kvalitu života. Pravidelná pohybová aktivita udržuje u seniorů schopnosti bezpečné mobility a snižuje riziko úrazů, zpomaluje rozvoj sarkopenie, zlepšuje metabolické funkce, citlivost tkání na inzulín, úpravu glykoregulace, přispívá k redukci hmotnosti. U seniorů v domácím prostředí je fyzická aktivita předpokladem osobní a společenské pohody. Umožňuje schopnost volného pohybu a realizaci aktivit denního života i instrumentálních denních aktivit (Zrubáková, Bartošovič a kol., 2025).

Fyzická aktivita pomáhá i při:

  • zvládání každodenní zátěže bez podstatných obtíží a únavy, - tvorbě energetické rezervy pro přijatelné zvládnutí pohybově náročnějších aktivit, zvyšování odolnosti vůči tělesné námaze, což je důležité i při realizaci zdravotnické péče. při invazivním vyšetření, operačním zákroku, - zvyšování možností společenského uplatnění a udržení psychické rovnováhy (Krajčík a kol., 2022).

Aby však tělesná aktivita a cvičení splnily svůj účel, musí senior vědět, co je pro něj vhodné a jaké podmínky musí při tom dodržovat, resp. jaké pomůcky může používat.

Vhodnými aktivitami v komunitním prostředí jsou chůze, turistika, Nordic walking, plavání, jízda na kole, v zimě lyžování na běžkách nebo i indoorové aktivity - jízda na rotopedu, chůze na běžeckém trenažéru, orbitrek, veslování a tanec. Důležité je posilování. Silový trénink pomáhá zvyšovat svalovou sílu a pomáhá nahradit úbytek svalových vláken. Pravidelný trénink může úbytek svalových vláken nahradit o 25-100% díky svalové hypertrofii a zapojení většího počtu motorických jednotek svalu (Longauerová, Magurová, 2008, s. 116). U geriatrických pacientů se může realizovat jako kruhový trénink s využitím pomůcek (lehké činky o hmotnosti 0,5 kg, thera-band, overball), gravitace a vlastní hmotnosti těla (Srubáková, 2025).

K prevenci pádů, k udržení kondice i soběstačnosti pozitivně pomáhá cvičení rovnováhy. V komunitním prostředí implementace programu redukce pádů založeného na důkazech do programu seniorského života má pozitivní vliv na sílu, rovnováhu, riziko pádu, rychlost chůze, frekvenci pádů, hospitalizace a množství terapeutických zásahů (Harnish et al, 2017).

K doporučené pohybové aktivitě patří také cvičení ke zlepšení stavu páteře. Pomocí tohoto cvičení se udržuje dobrá kondice a správné držení těla. Patří sem i protahovací cvičení. Mezi aktivity působící na této úrovni se řadí: rehabilitační a zdravotní cviky (škola zad), jóga a Tai-chi (Longauerová, Magurová, 2008, s. 117).

Pro bezpečnou realizaci aktivity by měl dodržovat následující doporučení:

  1. Pohybová aktivita musí mít svou posloupnost. Začíná fází zahřátí organismu (warm-up). Je to postupné zvyšování zátěže organismu na úroveň srdeční frekvence asi o 20 pulzů méně, než bude cílová srdeční frekvence v trvání 10 až 15 minut (nejlépe chůze). Tato fáze snižuje riziko dysrytmií, ischemie a poranění. Na konci je zase potřebná fáze „ochlazení“ organismu (cooldown), zahrnuje cvičení nízké intenzity v trvání 5 až 10 minut s postupným poklesem srdeční frekvence (vhodný je i strečink). Počáteční aktivity napomáhají ik roztažení a zahřátí svalů a ligamentů, zatímco ochlazovací fáze předchází vzniku hypotenze, synkopových stavů nebo dysrytmií při náhlém přerušení cvičení (Hudáková, 2018, s. 38).
  2. U dříve inaktivních seniorů lze začít lehkou chůzí, plaváním nebo jízdou na kole. Senior se má řídit spíše pocitem intenzity námahy, než jejím trváním či přesnou hodnotou srdeční frekvence. Hodnoty systolického krevního tlaku by neměly překračovat během zatížení 180 – 190 mm Hg (Meško, 2009, In ​​Zrubáková, Bartošovič a kol., 2019, s. 98).

Kromě doporučení pro fyzickou aktivitu osob ve vyšším věku, která jsou publikována v odborných a vědeckých pracích v České a Slovenské republice, by měly být akceptovány zásady, které navrhla Světová zdravotnická organizace (SZO), a které úzce souvisí s demografickým vývojem a rizikovými faktory vyskytujícími se u této skupiny populace.

K zásadám podle SZO patří:

  • starší lidé by měli během celého týdne realizovat alespoň 150-300 minut aerobní fyzické aktivity střední intenzity; nebo provádět alespoň 75-150 minut aerobního intenzivního cvičení; nebo realizovat jejich ekvivalentní kombinaci střední a silné intenzity.
  • Starší lidé by také měli dělat posilovací aktivity mírné nebo větší intenzity, které zahrnují všechny hlavní svalové skupiny, po dobu dvou resp. více dní v týdnu.
  • Jako součást jejich týdenní fyzické aktivity, by měly provádět různé vícesložkové pohybové aktivity, které kladou důraz na funkční rovnováhu a silový trénink střední nebo vyšší intenzity, tři nebo více dní v týdnu. Měly by zvýšit svou funkční kapacitu, což je významné pro prevenci pádů.
  • Starší lidé by měli začít s malým množstvím fyzické aktivity a postupně zvyšovat frekvenci a intenzitu a její trvání v čase.
  • Starší lidé by měli být tak fyzicky aktivní, jak jim to jejich funkční schopnosti dovolují, a přizpůsobit úroveň fyzické námahy, aktivity vzhledem k jejich úrovni kondice (WHO, 2020).

Tělesná aktivita v terapii onemocnění

Kromě primární prevence má aktivizace význam při léčbě onemocnění i prevenci komplikací. Je také jedním z nejčastěji využívaných nefarmakologických léčebných postupů. Co jsme zjistili i při vlastní výzkumné činnosti u seniorů v ústavních zařízeních- Tab.1.

Tab. 1 Využívání nefarmakologických metod

Jak z tabulky vyplývá sestry v akutní i dlouhodobé péči nejčastěji využívají metody pohybové léčby.

Podobně při uvádění důležitosti jednotlivých nefarmakologických léčebných postupů byla mobilita klientů označena jako velmi důležitá (použita byla škála Likertova škála, kde hodnota 1 znamenala nejvíce kladné hodnocení a hodnota 5 vyjadřovala zcela negativní odpověď).

Tab. 2 Důležitost jednotlivých nefarmakologických metod

Výsledky byly prezentovány v publikaci Zrubáková, Bartošovič a kol. 2019.

Pomocí narrative review jsme zjistili, že se tělesná aktivizace využívá při terapii kardiologických, onkologických, neurologických, metabolických, respiračních onemocnění a geriatrických syndromů - nejčastěji při syndromu hypomobility a imobility, poruchy chůze a nestability, syndromu celkové dekondice a svalové křehkosti.

K realizovaným aktivitám patřilo:

  • rezistované (cvičení využívající odpor ke stimulaci svalové kontrakce. Silové cvičení vede také ke zlepšení pohyblivosti kloubů a zvýšení síly svalů, šlach a vazů. Při rezistovaném cvičení je důležité udržet pomalý kontrolovaný pohyb) a aerobní cvičení,
  • fyzická aktivita střední intenzity,
  • aktivní cvičení,
  • respirační fyzioterapie,
  • cévní gymnastika (Němcová, Hlinková a kol., 2024, Liška, Stráska, 2020, Kiss et al., 2024, Kim, Han, Kim, 2019).

Digitální zdravotní gramotnost a tělesná aktivizace seniorů

Digitální zdravotní gramotnost je definována jako schopnost vyhledávat, porozumět, hodnotit a používat digitální zdravotní informace a technologie (např. mobilní aplikace, webové stránky, online konzultace) na podporu zdraví a prevence onemocnění (Magerčaková, Zrubáková, 2024). Co se týče tělesné aktivizace, lze jej využít pro podporu efektivního provádění cvičebních sestav, správnou manipulaci s pomůckami, vlastní kontrolu pohybové aktivity, respektive pro vyhledání informací o tělesné aktivitě.

Senioři tak mohou využít:

  • aplikace a nositelná zařízení: krokoměry, aplikace v mobilních telefonech (smartphony), fitness náramky, inteligentní hodinky, které motivují k pohybu, kontrolují puls, sledují trasu, realizují záznam o sportovních aktivitách, sledují pokrok aj.
  • Online programy cvičení: YouTube videa, virtuální tréninky pro seniory, aplikace s průvodcem cvičením.
  • Virtuální komunity a podporu: online skupiny zaměřené na zdravý životní styl, které zvyšují motivaci.
  • Telemedicínu a konzultace: lékaři, fyzioterapeuti mohou doporučit vhodnou fyzickou aktivitu na dálku.
  • Obecné návody a informace o cvičení na internetu.

U seniorů se však více než v jiných věkových kategoriích setkáváme s problémy při využívání digitálních pomůcek. Problémem je i velká různorodost, heterogenita této populace a větší počet negativně působících faktorů.

K nejčastěji identifikovaným patří:

  • nízká úroveň digitálních dovedností,
  • nevyhovující digitální nástroje,
  • nedostatečné rodinné zázemí,
  • obavy z technologií a nedůvěra k internetu,
  • zraková, sluchová, motorická, kognitivní omezení,
  • špatný zdravotní stav,
  • finanční náklady na zařízení a připojení.

V databázích se posledních 5 let (Scopus, Web of Science) přibývají vědecké studie zaměřené na analýzu uvedených rizikových faktorů. Nejčastěji jsou zaměřeny na demografickou oblast (pohlaví, vzdělání, bydliště...), zdravotní stav seniorů a celkovou úroveň digitální gramotnosti z hlediska věkové kategorie.

K nejvýznamnějším závěrům jednotlivých vědeckých prací patří:

Vyšší digitální zdravotní gramotnost je pozitivně spojena s vyšší úrovní fyzické aktivity. Ve studii provedené u 34 000 obyvatel v regionu Zéland v Dánsku její aktéři (Zangger, G. et al., 2024) analyzovali pozitivní souvislosti mezi vyšší úrovní digitální zdravotní gramotnosti a aktivitou > 30 min./týden při střední až vysoké intenzitě (eHLQ 1: eHLQ 1: 0:1; eHLQ 4: OR 1,13, p = 0,012; eHLQ 5: OR 1,25, p < 0,001), dodržováním minimálních doporučení Světové zdravotnické organizace pro fyzickou aktivitu (eHLQ 1: OR 1,33 p < 0,001; eHLQ 4: eHLQ 4: 0; 5: OR 1,32, p < 0,001) a subjektivně hlášenou fyzickou aktivitou. Z výsledků rovněž vyplývá, že je důležitý screening a podpora digitální zdravotní gramotnosti při řízení intervencí v oblasti digitálního zdraví a digitální fyzické aktivity.

Autorský kolektivu Lim et al. (2021) prostřednictvím systematického vyhledávání v databázích CINAHL, MEDLINE, PsychINFO a CENTRAL, s cílem určit souvislost mezi zdravotní gramotností a fyzickou aktivitou u starších lidí. Po analýze shromážděných studií došel k závěru, že fyzickou aktivitu a práci s digitálními médii by mohlo potenciálně podpořit zvýšení zdravotní gramotnosti a posílení postavení starších lidí při přijímání prospěšných rozhodnutí v oblasti zdraví.

Stejná výzkumná metoda – metaanalýza vědeckých studií (28 článků ze 4 706 vyhledaných záznamů) odhalila, že digitální zdravotní gramotnost starších dospělých se odráží ve skóre starších dospělých ve vysokopříjmových zemích. Digitální zdravotní gramotnost starších dospělých byla ovlivněna sociodemografickými faktory, souvisejícími faktory elektronických zařízení a faktory používání a sociální podpory (Shi et al., 2024). Uvedené výsledky potvrdily Cai, Li (2024), Michálková (2025) omezení seniorů při používání digitálních nástrojů v podpoře aktivity a cvičení souvisí se sociální podporou rodiny, dobrým ekonomickým zázemím (mohou si dovolit platit internet, mít chytrý telefon) a vyhovujícím funkčním stavem.

Podle zjištění členů týmu (Babak at al, 2022) fyzické problémy a nemoci nejsou překážkou při rozhodování a aplikování informací o fyzické aktivitě u starších dospělých, kteří mají vysoké pochopení a správné hodnocení doporučení týkajících se fyzické aktivity. Údaje byly zjištěny při kvalitativní studii u starších dospělých ve věku 60 až 75 let v centrech důchodců v Kermanshahu v Íránu v roce 2020. Celkem bylo do výběrového řízení zařazeno 25 účastníků prostřednictvím účelového výběru s maximální variací až do saturace údajů. Vycházela z hypotézy, že nedostatečná zdravotní gramotnost u starších dospělých je spojena se sníženou fyzickou aktivitou a výskytem více onemocnění.

Podobně i studie (Wei, Zhou, 2024), která měla za cíl analyzovat vliv digitální zdravotní gramotnosti na zdraví starších dospělých, jakož i zprostředkující mechanismy související s frekvencí a trváním cvičení, realizovaná v městských oblastech Luoyang a Zhengzhou (Čína) od prosince 2024 do ledna2. gramotnost má významný vliv na zdraví starších dospělých. Trvání a četnost cvičení hrají částečnou zprostředkující úlohu mezi digitální zdravotní gramotností starších dospělých a jejich fyzickým zdravotním stavem. Digitální zdravotní gramotnost může povzbudit starší dospělé k prodloužení trvání a frekvence cvičení, což následně podporuje jejich fyzické zdraví.

Přímo na digitální intervence byla zaměřena studie Boxall et al. (2025), která rovněž informuje o provádění programu „Aktivní životy“, digitální intervence vyvinuté speciálně pro starší dospělé. Autoři v ní poukazují i ​​na faktory bránící využívání programů v komunitě. Senioři, bez vlastních digitálních nástrojů se nemohou do intervence zapojit. Byla identifikována nedostatečná podpora ze strany organizací – Národní zdravotní služby, veřejného zdravotnictví, komunity a třetího sektoru ve Spojeném království.

Závěr

Digitální zdravotní gramotnost a pohybová aktivita spolu úzce souvisí – zlepšení digitálních dovedností umožňuje seniorům efektivněji využívat moderní technologie na podporu zdraví a aktivního životního stylu. Také kvalitativní analýza vědeckých prací a studií určila společné cíle. Hlavním je inkluzivní podpora seniorů, aby digitální nástroje nebyly překážkou, ale prostředkem k lepšímu zdraví a kvalitě jejich života.

Autorky: PhDr. Kateřina Zrubáková PhD. Katolická univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotnictví, Katedra ošetřovatelství PhDr. Mgr. Mariana Magerčiaková, PhD., MPH, MBA Katolická univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotnictví, Katedra ošetřovatelství Mgr. Ivana Aštaryová, PhD. Katolická univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotnictví, Katedra fyzioterapie

Příspěvek je dílčím výstupem projektu KEGA 002KU 4/2025 Digitální zdravotní gramotnost seniorů z perspektivy ošetřovatelství a fyzioterapie.

Seznam bibliografických odkazů

Babak, M. et al. 2022. Factory in older adults' zdravotnictví v oblasti fyzikální aktivity: a qualitative study. In BMC Geriatrics, Vol. 22, I. 1. DOI 10.1186/s12877-022-03320-z

Boxall, C et al., 2025. Provádění a Digital Physical Activity Intervention for Older Adults: Qualitative Study. In JMIR AGING. Vol 8. DOI 10.2196/64953

Cai, J., Li, G. 2023. Exercise or lie down? Impact fitness app use on users' wellbeing. In Frontier in Public Health. Vol. 11. DOI 10.3389/fpubh.2023.1281323

Harnish, A. et al., 2017. Effects Evidence-Based Fall Reduction Programování na Functional Wellness Old Adults in Senior Living Community: A Clinical Case Study. In Frontiers in Public Health. Vol. 4, Article Number 262. DOI 10.3389/fpubh.2016.00262

Hudáková, Z. 2018. Pohybová aktivita a životní styl ve vyšším věku. Břeclav: Sovenio. 144 s. ISBN 978-80-9073-370-1.

Kim, K., Han, J. W., Kim, Y. M. 2019. Effects elastic band resistance exercises with breathing techniques on pulmonary function in female seniors. V Journal of Exercise Rehabilitation. 2019. Vol. 15, I. 3; 419-423. DOI 10.12965/jer.1938070.035

Kiss, I. et al. 2024. Modrá kniha České onkologické společnosti. Brno: Masarykův onkologický ústav, 2024. 396 s. ISBN 978-80-86793-58-0.

Krajčík, Š. a kol. 2022. Geriatrie. Bratislava : Herba. 568s. ISBN 978-80-98171-73-6.

Kristová, J. Slezáková, Z., 2023. Zdravotní gramotnost. In Acta andragogica. čj. 8.s. 51-102 . ISBN 978-80-8127-330-8.

Lim, ML., et al., 2021. Association between health literacy and physical activity in oldder people: systematic review and meta-analysis. In Health Promotion International. Vol. 36, I. 5; 1482-1497.DOI 10.1093/heapro/daaa072

Liška, D., Stráska, B. 2020. Možnosti rehabilitace při sarkopenii a kachexii onkologických pacientů. In Klinická Onkologie. roč. 33, čj. 6,s. 421-425. ISSN 1803-6597.

Longauerová, A., Magurová, D. 2008. Pohybové aktivity v kontextu zdraví seniorů. Molisa 5: medicínsko-ošetřovatelské listy Šariše. Prešov: Prešovská univerzita, Fakulta zdravotnictví. s. 115-118. ISBN 978-80-8068-882-0 .

Magerčiaková, M., Zrubáková, K., 2024. Význam digitální zdravotní gramotnosti u seniorů z perspektivy ošetřovatelství. In Prohuman [online]. Dostupné na internetu: https://www.prohuman.sk/print/osetrovatelstvo/vyznam-digitalnej-zdravotnej-gramotnosti-u-seniorov-z-perspektivy-osetrovatelstva

Michálková, E. 2025. Prevence obezity sarkopení a sarkopenické obezity pomocí aplikace SO-NUTS. In Interdisciplinární přístup v péči o seniory. Zvolen. Celoslovenská konference geriatrických sester s mezinárodní účastí. 12.6.2025.

Navrátil, L., Šedivcová, L. et. al. 2023. Léčebná rehabilitace v geriatrii. 1. vyd. Praha : Grada. 253s. ISBN 978-80-271-6825-5.

Němcová, J. - Hlinková, E. 2024. Diabetes mellitus. Management ošetřovatelské péče. 1. vyd. Praha : Grada. 141 s. ISBN 878-80-271-5361-9. Shi, Z. et al., 2024. Factory influencing digital zdravotnictví among older adults: a scoping review. In Frontiers in Public Health. Vol. 12. DOI 10.3389/fpubh.2024.1447747

Wei, Y., Zhou IT, 2024. Měřit z hlediska výkonu frekvence a durace na relativně mezi digitální zdravotní terapií a zdraví mezi dospělými adulty: A cross-sectional study. In Medicine. Vol. 103. I. 42. e39877. DOI 10.1097/MD.0000000000039877

World Health Organization, 2020. WHO Guidelines on Physical Activity and Sedentary Behaviour. 24p. ISBN 978-92-4-001487-9.

Zangger, G. et al., 2024. Association mezi digitálními zdravotními literaturami a fyzickou aktivitou úrovně mezi jednotlivými osobami a bez dlouhého zdravotního stavu: Data z cross-sectional survey of 19,231 individuals. In Digital Health. Art. No. 20552076241233158. DOI 10.1177/20552076241233158

Zrubáková, K., 2023. Význam zdravotní gramotnosti pro racionální farmakoterapii seniorů v domácí péči. [online]. In: Prohuman. ISSN1338-1415. 7.6.2023. [cit. 2024-03-20]. Dostupné na internetu: https://www.prohuman.sk/osetrovatelstvo/vyznam-zdravotnej-gramotnosti-pre-racionalnu-farmakoterapiu-seniorov-v-domacej-starostlivosti

Zrubáková, K., Bartošovič, I. a kol. 2019. Nefarmakologická léčba v geriatrii. Praha: Grada. 176 s. ISBN 978-80-2712-207-3.

Zrubáková, K., Bartošovič, I. a kol. 2025. Výživa a aktivizace u rizikových pacientu. Praha: Grada.192 s. ISBN 978-80-2715-366-4.

Zrubáková, K. 2025. Význam aktivace seniora v domácí péči. In Sestra. Odborná příloha 205, Ošetřovatelská péče v ADOS. čj. 5–6; 34-37. ISSN 1210-0404.