V současném dynamickém pracovním prostředí hrají hybridní nástroje profesního vzdělávání klíčovou roli při rozvoji pracovníků a jejich adaptaci na měnící se požadavky trhu. Tyto nástroje kombinují prezenční a on-line formy výuky, čímž podporují kreativitu, produktivitu, samostatnost a adaptabilitu pracovníků. Současně přispívají k posilování firemní kultury a rozvoji digitálních i profesních kompetencí zaměstnanců, které jsou klíčové pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a výkonnosti firem. Na základě těchto teoretických východisek byl v roce 2023 a 2024 realizován výzkum zaměřený na identifikaci a analýzu vzdělávacích metod využívaných na pracovištích ve vybrané firmě. Výsledky poskytují poznatky pro efektivní implementaci hybridních vzdělávacích přístupů a jejich přínos pro řízení a rozvoj pracovníků.

V současném dynamickém pracovním prostředí hrají hybridní nástroje profesního vzdělávání klíčovou roli při rozvoji pracovníků a jejich adaptaci na měnící se požadavky trhu. Tyto nástroje kombinují prezenční a on-line formy výuky, čímž podporují kreativitu, produktivitu, samostatnost a adaptabilitu pracovníků. Současně přispívají k posilování firemní kultury a rozvoji digitálních i profesních kompetencí zaměstnanců, které jsou klíčové pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a výkonnosti firem. Na základě těchto teoretických východisek byl v letech 2023 a 2024 realizován výzkum zaměřený na identifikaci a analýzu vzdělávacích metod využívaných na pracovištích ve vybrané firmě. Výsledky poskytují poznatky pro efektivní implementaci hybridních vzdělávacích přístupů a jejich přínos pro řízení a rozvoj pracovníků.

Hodnocení spokojenosti absolventů se školou a kvalitou poskytovaného vzdělávání představuje klíčový nástroj řízení kvality ve vzdělávacím systému. Pravidelné sledování absolventů umožňuje identifikovat nesoulad mezi vzděláváním a požadavky trhu práce, a zároveň poskytuje cennou zpětnou vazbu vedení škol. Tento článek se zaměřuje na analýzu spokojenosti absolventů středních odborných škol s ohledem na kvalitu vzdělání, jeho přínos pro další studium i profesní uplatnění. Šetření bylo realizováno smíšenou metodou na vybrané škole, přičemž výsledky byly porovnány s daty publikovanými v odborné literatuře z roku 2021. Na základě analýzy jsou formulována doporučení pro zlepšení kvality školního vzdělávání a jeho relevance vůči požadavkům praxe.

Robotizácia, automatizácia a digitalizácia ovplyvňujú trh práce v Slovenskej Republike viac ako kedykoľvek predtým. Tak, ako sa postupne mení náplň pracovných rolí, tak sa menia aj požiadavky zamestnávateľov na kompetencie / zručnosti zamestnancov. V nasledujúcom článku prinášame zhrnutie najnovších prieskumov pre oblasti zručností a kompetencií žiadaných na trhu práce, ktoré predstavujú veľmi užitočné inšpirácie pre kurikulum inštitúcií poskytujúcich formálne vzdelávanie. Zhrnutie uvedených zručností predstavuje kritériá nielen pre súčasnosť, ale aj predikcie na nasledujúcich sedem rokov.

Spokojenost žáků se školou lze vnímat z různých úhlů a časových dimenzí. Ovlivňuje ji řada faktorů na straně žáka, učitele, prostředí, školy. Výstupy z dotazníkového šetření na středních školách, které provedla v roce 2017 agentura Median, výstupy z mezinárodního šetření PISA 2018, TIMSS 2015 a z aktuální Mezinárodní výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků HBSC 2020 poměrně shodně konstatují, že čeští žáci jsou se školou spokojeni nejméně v celé Evropě. Cílem studie bylo proto tuto skutečnost na vzorku sedmi středních odborných škol a 3052 žáků v hlavním městě Praze ověřit, přičemž k samotnému šetření byl využit dotazník využívaný k měření spokojenosti žáků v Dolním Sasku. Byly formulovány čtyři předpoklady zjišťující celkovou spokojenost žáků s jejich školou, s kvalitou výuky, vyučujícími a technickým vybavením. Spokojenost žáků se na čtyřstupňové Likertově škále 1 – 4 pohybovala nad středem škály v rozmezí od 2,99 do 3,33.

Štúdia vychádza zo zdôvodneného predpokladu o potrebe formulovať a obhajovať normatívne požiadavky aplikovanej manažérskej etiky s väčším ohľadom na vecnú, ekonomickú stránku manažmentu. V zmysle tohto zámeru sa štúdia sa snaží sformulovať realistickú argumentáciu, prečo etický manažment, založený na egalitárnom, férovom, dialogickom a participatívnom prístupe k zamestnancom, môže byť ekonomicky efektívnejší spôsob riadenia ľudí a práce než ten neetický, založený na autokratickom a direktívnom prístupe. Predložená argumentácia sa týka sféry komunikácie, získavania a výmeny informácii, ich vyhodnocovania a využitia v manažérskom rozhodovaní.

Článok sa zaoberá pozitívami a negatívami profesionálneho rodičovstva, pri ktorých zdôrazňujeme význam a prínos v náhradnej starostlivosti. Orientujeme sa na názory a postoje verejnosti k danej problematike, a to kvantitatívnym výskumom, kde rozoberieme jeho výsledky.

Programy ďalšieho vzdelávania zamerané na osvojenie jednoduchých pracovných zručností udržiavajú dospelých s nízkou úrovňou kvalifikácie na neistých a málo platených pracovných miestach, bez možnosti získať si lepšie ohodnotenú kvalifikovanú prácu a zachovávajú generačný cyklus vylúčenia a chudoby. Vzdelávanie dospelých bez základného vzdelania (ISCED 100) a so základným vzdelaním (ISCED 244) je na Slovensku v gescii Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu, ale i Ministerstva práce sociálnych vecí a rodiny, nakoľko väčšinu dlhodobo nezamestnaných tvoria práve dospelí bez základného vzdelania a so základným vzdelaním. Vytvorenú možnosť pre dospelých získať vzdelanie, či zvýšiť si stupeň vzdelania, považujeme za jeden z krokov smerujúcich k prerušeniu generačného cyklu chudoby a v kontexte rozvoja regiónov a okresov Slovenska za jeden z faktorov ich dlhodobého a udržateľného rozvoja. V štúdii poskytujeme výsledky sekundárnej analýzy akčných plánov rozvoja menej rozvinutých okresov Slovenska, v ktorej sme sa zamerali na prisudzovaný význam druhošancového vzdelávania dospelých bez základného vzdelania (ISCED 100) a so základným vzdelaním (ISCED 244) pre rozvoj menej rozvinutých okresov Slovenska.