VEDA · ĽUDSKOSŤ · SPOLOČNOSŤ.

Kardiovaskulárne choroby vznikajú v dôsledku pôsobenia a kombinácie viacerých rizikových faktorov. Vyvíjajú sa obyčajne pomaly, nenápadne, dlhší čas, bez toho, aby boli evidentné varovné subjektívne s...

Zborník z konferencie pod názvom ,, Rodina v zdraví a chorobe“, ktorá sa konala 6.10.2011 v Ružomberku. Organizovala ju Fakulta zdravotníctva Katolíckej univerzity v Ružomberku. Kvalita života žen s m...

Na Fakulte zdravotníctva Katolíckej univerzity sa konala 2. medzinárodná vedecká konferencia pod názvom ,,Interdisciplinárna kooperácia v ošetrovateľstve, pôrodnej asistencii a sociálnej práci'. Ústre...

Pacienti po mozkových cévních příhodách, dlouhodobě upoutáni na lůžku, neklidní a dezorientovaní, pacienti s těžkými změnami v oblasti hybnosti a komunikace, s Alzheimerovou chorobou, demencí, roztroušenou sklerózou jsou v rámci ošetřovatelské péče zapojováni personálem do procesu s jednotlivými prvky stimulace vnímání. Koncept stimulace propracoval profesor Dr. Andreas Fröhlich, do ošetřovatelské péče jej zavedla v 80. letech 20. století profesorka Christel Bienstein. Tento koncept je s úspěchem využíván u neklidných pacientů s cévní mozkovou příhodou, kteří jsou hospitalizováni na neurologickém oddělení.

Lůžková zdravotnická zařízení, která získala certifikát kvality péče a bezpečí u Spojené akreditační komise, o. p. s. v České republice, mají zaveden standard, z kterého vyplývá, že všechny osoby, které se podílejí na činnosti lůžkového zdravotnického zařízení, musí být označeny identifikací, která je srozumitelná pro pacienty. Tento požadavek se týká též pracovníků dodavatelských firem, zajišťujících například úklid daného zařízení. (Marx, Vlček, 2008). Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Toto vychází z článku 2 Kodexu práv pacienta. Kodex však neuvádí, jakou formou má být pacient seznámen se jménem lékaře, sestry a ani nedefinuje, kteří další pracovníci jsou kodexem míněni. Obecným zvykem je považovat osoby v bílém plášti automaticky za lékaře, nebo zaměstnance lůžkového zdravotnického zařízení. Vzniká tím možnost nekontrolovatelného přístupu k citlivým informacím o pacientech, cennostem i lékům. Cíl: Cílem naší práce bylo zjistit počet pracovníků v lůžkovém zdravotnickém zařízení, kteří nepoužívají identifikační kartu. Metody: Ke zpracování naší práce bylo použito kvantitativního šetření, metodou sběru dat. Sběr dat byl realizován v letech 2008 až 2011. Výsledky: Na základě zpracování výsledků jsme zjistili, že v daném lůžkovém zdravotnickém zařízení je zaveden funkční systém identifikace zaměstnanců. Závěr: Můžeme konstatovat, že lůžkové zdravotnické zařízení má vypracovaný systematický postup k identifikaci zaměstnanců.

PaedDr. SLAVOMÍR LACA Publikácia obsahuje základné postoje a to tak zo stránky náboženskej ako aj spoločenskej roviny. Komparácia oboch stanovísk pomáha hlbšie preniknúť do samotnej problematiky i...

Problematika stáří a stárnutí je v současné době velmi diskutovaným tématem. Zjevnou příčinou na zviditelnění této otázky se podílí nejspíše fakt, že lidský věk se prodlužuje a populace v našem světě nezadržitelně stárne. Pro ošetřovatelskou péči je jednou z nejdůležitějších priorit psychika nemocných. Zhoršení psychického stavu seniora může negativně ovlivnit průběh celého onemocnění. V souvislosti s tímto poznáním je důležité hledat stále nové metody a aktivity, které by pacientům v léčebnách pro dlouhodobě nemocné usnadnily žití. Velmi často jedinou nejbližší bytostí pro tuto specifickou skupinu nemocných seniorů je domácí zvířecí společník.

Autor: PaedDr. Slavomír Laca, PhD. V súčasnosti môžeme konštatovať, že je veľký nárast pribúdajúcich vedeckých poznatkov o človeku ako o rozumnom indivíduu na úrovni ľudskej populácie, až po rôznu...