V príspevku priblížime Bowlbyho teóriu vzťahovej väzby, ktorá vysvetľuje vplyv kvality vzťahu medzi dieťaťom a matkou v rannom veku na psychický vývin dieťaťa. Poukazujeme na podmienky nevyhnutné pre vznik bezpečnej a neistej vzťahovej väzby. Ďalej sa zameriavame aj na možné dôsledky bezpečnej a neistej väzby na kognitívny, emocionálny a sociálny vývin detí. V poslednej časti príspevku poskytneme možnosti prevencie vzniku neistej väzby a eliminácie jej negatívneho vplyvu na psychický vývin dieťaťa.

Príspevok vznikol so zámerom poukázať na hlavné východiská koncepcie a systému sociálnej andragogiky, ktoré vyplynuli z činnosti Katedry andragogiky Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Štúdia vyzdvihuje vklad J. Perhácsa, M. Machalovej a L. Szabovej-Šírovej do rozvoja sociálnej andragogiky. Vracia sa k výsledkom vedecko-výskumného snaženia bratislavskej katedry andragogiky a jej krokom v budovaní študijného zamerania sociálna andragogika, ktoré udali smer vývoja sociálnej andragogiky aj na ďalších pracoviskách na Slovensku a v Čechách.

Príspevok sa zameriava na koncept vedomia vlastnej účinnosti nazývaného sebaúčinnosť a prekladaného z anglického self-efficacy. V príspevku prepájame psychologický pojem do edukačnej reality. V teoretickej hladine rozoberáme tento pojem a uvádzame niekoľko výskumov zo zahraničia. Vo výskumnej časti sa zaoberáme skúmaním vzťahu medzi sebaúčinnosťou a školskou úspešnosťou žiakov.

Príspevok je teoretického charakteru. Rozoberáme v ňom modely vzťahu (mediátora), alebo vplyvu (moderátora) v pedagogicko-psychologickom výskume. Ponúka teoretické východiská premietnuté do modelov, ktoré popisujú kde sa zadáva premenná, kde výsledok a popisujú vzájomné kauzálne a predikčné vzťahy v smere šípok.

Text je zaměřen na problematiku dobrovolnické činnosti v kontextu sanace rodiny. Klíčovým ohniskem zájmu je pak především zjištění motivace dobrovolníků k jejich dobrovolnické činnosti v rámci konkrétního sanačního programu. Zkoumání je orientováno zejména na motivy, které dobrovolníci vnímají jako podstatné pro angažování se a pokračování v jejich dobrovolnické činnosti a na motivy, které dobrovolníci vnímají v kontextu své činnosti naopak jako rizikové. Kvalitativní rozhovory jsou prováděny s dobrovolníky konkrétní organizace působící v Pardubickém kraji, která nabízí služby rodinám s dětmi a ve své činnosti přitom již dlouhodobě využívá práci dobrovolníků.

Příspěvek mapuje problematiku záškoláctví v rámci výzkumu chování ovlivňujícího zdraví v dospívání, který je realizován od roku 2015 na Katedře sociální patologie a sociologie, Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Použitý Dotazník rizikového chování v adolescenci mapuje rizikové a protektivní chování v souvislosti s psychickými i sociálními charakteristikami jedince. Záškoláctví je zde vymezováno jako jedna z forem rizikového chování. Výzkum hledá souvislosti mezi záškoláctvím a dalšími jevy, které můžeme označit jako rizikové. Zkoumané výsledky odpovídají teoretickému vymezení problematiky záškoláctví a jeho příčin. Z pohledu multikauzální etiologie problematiky byla nalezena statisticky významná souvislost mezi záškoláctvím a dalšími rizikovými jevy (např. s abúzem návykových látek – alkoholu, tabáku, marihuany a tanečních drog, dále s agresivním chováním vůči lidem, zvířatům i majetku, i s rizikovým chováním spojeným s užíváním informačních a komunikačních technologií). Záškoláctví tak může být vnímáno jako rizikový, multikauzální a multifaktorový jev, který je mimo jiné významným rizikovým jevem v tomto věkovém období.