Když Taliban „uvěznil“ afghánské ženy do bur a za zdi rodinných příbytků a zavřel dívčí školy, Azra Jafariová odešla do sousedního Íránu. Založila tam základní školu pro afghánské uprchlíky, řídila vzdělávání učitelek i učitelů. Dnes je tato vdaná třicetiletá a matka pětileté dcery starostkou města Nili v afghánské provincii Dai Kundi. První žena v Afghánistánu na takovémto postu.

Zatím však patří spíše k ojedinělým příkladům. Jak sama řekla po svém jmenování, mnoho Afghánců si myslí, že žena se na takovou práci nehodí. „Afghánská společnost stále není společností, která by přijala, že ženy jsou stejně schopné dělat takovou práci jako muži,“ řekla v lednu 2009 pro agenturu Reuters. Proto je třeba mužům v Afghánistánu vysvětlovat, že vzdělání a lepší životní podmínky žen v Afghánistánu jsou na užitek i jim, jejich rodinám a celé zemi. Neboť s potlačováním práv žen a jejich nevzdělaností souvisí mimo jiné i vysoká úmrtnost při porodech a podvýživa.

Afghánistán je jednou z nejchudších zemí světa s vysokou mírou úmrtnosti při porodu a nejnižším podílem gramotných dívek a žen mezi okolními zeměmi. Podle oficiálních statistik do základních škol chodí jen přibližně třetina dívek, na střední školy pouze 6 %.

Vzdělávání dívek a žen nemá velkou podporu zejména na venkově. Konzervativní tradice a vláda Talibanu způsobily, že konzervativní rodiny odmítaly vzdělávání dívek jako škodlivé, když se od žen očekává skromnost a pokora, zatímco od mužů schopnost uživit a ochránit rodinu. Na druhé straně je problémem pro rodiny, které chtějí dát dětem vzdělání, chudoba. Proto děti místo do školy pomáhají při zajišťování obživy. Pro dívky je situace ještě komplikovanější. Chybí školy pro dívky – základní i střední.

Jeden z více projektů občanského sdružení Človek v ohrození, které v Afghánistánu působí od roku 2004, byl zaměřen na odborné vzdělávání dívek. V rámci spolupráce s místní partnerskou organizací Afghan Women Resource Centre vytvořilo v rámci projektu financovaného ze SlovakAid (2006-2008) odborný vzdělávací institut pro dívky pod názvem STEP. Má jednu pobočku v Kábulu a jednu na venkově v Charikare, v sousední provincii Parwan.

Institut začal v roce 2006 poskytováním jednoročních kurzů managementu, administrativy, informačních technologií a žurnalistiky. Během čtyř let se do kurzů zapsalo přes 200 studentek. Polovina z nich má už placené zaměstnání - v bankách, státních úřadech, místní televizi i mimovládním sektoru. Ty, které zatím práci nemají, tvoří databázi úspěšných absolventek, kterou sestavila partnerská organizace a poskytuje ji potenciálním zaměstnavatelům.

Slovenská organizace v rámci projektu pomáhala s náborem dívek, nákupem materiálu, pomůcek a tvorbou učebních osnov. Spuštění institutu mělo také své úskalí. „Museli jsme jej například přestěhovat do jiné budovy kvůli křiku a obtěžování chlapců,“ říká Marcela Ondeková z občanského sdružení. Konzervativní tradice a nedůvěru rodičů vůči vzdělávání jejich dcer řešili zavedením dní otevřených dveří a matkám umožnili přijít se podívat na vyučovací hodiny. „Jedna z matek jednou řekla dceři – ne ty, ale já budu chodit do školy,“ vzpomíná Marcela.

Postavení žen v Afghánistánu se mění jen velmi pomalu. „Je to opravdu běh na dlouhé tratě, velké zázraky na počkání určitě nelze čekat,“ říká Marcela s tím, že programy na zlepšení postavení žen se nyní zaměřují také na muže a získání jejich podpory. Inspirující je i odhodlání a energie žen z partnerské afghánské organizace. „Fungují už dvacet let a nevzdávají to. Nedělají si iluze, ale z těch milionů žen v složitých životních podmínkách se snaží pomalu a po malých krocích pomoci alespoň malé části. A to je pro tento maratonský běh velmi důležité,“ uzavírá Marcela.

Autor: Daniela Balážová Další informace:http:// www.clovekvohrozeni.sk

Článek vyšiel v bulletine Rozvojová pomoc - Podzim 2010. Vydává ho Platforma mimovládnych rozvojových organizácií (MVRO), která je združením právnických osôb - strešnou organizací 31 (23 riadnych členov a 8 pozorovateľov) slovenských mimovládních organizací, které se zabývají zejména zahraniční rozvojovou a humanitární pomocí.