Úvod
Působnost a úlohy orgánů obcí v oblasti výkonu státní správy ve školství a školské samosprávy upravuje zákon č. 596/2003 Z. z. o státní správě ve školství a školské samosprávě a o změně a doplnění některých zákonů v znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní správě ve školství“).
Podle § 6 uvedeného zákona je třeba rozlišovat postavení obce jako zřizovatele podle toho, zda své zřizovatelské kompetence vykonává v rámci přeneseného výkonu státní správy nebo na základě svých originálních samosprávních kompetencí. Zřizování a rušení škol a školských zařízení v obou případech realizuje obec obecně závaznými vyhláškami.
Při přeneseném výkonu státní správy zřizuje a ruší obec základní školy podle sítě. Při výkonu samosprávy obec zřizuje a ruší podle sítě: a) základní umělecké školy, b) mateřské školy, c) školní kluby dětí, které jsou součástí základní školy, d) centra volného času, e) zařízení školského stravování pro žáky základních škol a pro děti mateřských škol, f) jazykové školy u základních škol, g) střediska služeb školy, h) školní internáty.
Obec ve věcech škol a školských zařízení vykonává státní správu v prvním i v druhém stupni. V prvním stupni rozhoduje ve věcech ohrožování výchovy a vzdělávání nezletilého nebo zanedbávání starostlivosti o povinnou školní docházku žáka. Ve druhém stupni rozhoduje v případě, že má postavení školského úřadu. V tom případě rozhoduje ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodl ředitel základní školy, jejímž je obec zřizovatelem. To, zda obec má nebo nemá postavení školského úřadu, závisí na tom, kolik žáků navštěvuje základní školy v zřizovatelské působnosti obce. Školským úřadem je obec, která je zřizovatelem základních škol s celkovým počtem alespoň 1 000 žáků. Školský úřad vzniká od 1. ledna kalendářního roku. Rozhodující datum pro určení počtu žáků je 15. září předchozího kalendářního roku.
Kromě toho se za školský úřad považují i obce, pro které na základě dohody podle zákona o obecním zřízení odborně zajišťuje činnosti a úkoly v oblasti školství, mládeže a tělesné výchovy společný obecní úřad, přičemž celkový počet žáků škol v těchto obcích je nejméně 1 000.
Obec se školským úřadem nestává automaticky splněním zákonných podmínek. Musí předložit regionálnímu úřadu školské správy návrh na vydání rozhodnutí o potvrzení školského úřadu. Pokud regionální úřad školské správy obec jako školský úřad nepotvrdí, vykonává činnosti obce jako školského úřadu sám.
Obce dále určuje obecně závaznými vyhláškami školské obvody základních škol v jejich zřizovatelské působnosti, i určené (spádové) mateřské školy v zřizovatelské působnosti obce pro děti s trvalým pobytem v obci, kde plní povinné předškolní vzdělávání. Pokud je obec zřizovatelem více mateřských škol, obecně závaznou vyhláškou určí pro každou spádovou mateřskou školu část svého území. Pokud obec nemá zřízenou mateřskou školu, může uzavřít písemnou dohodu s jinou obcí o spádové mateřské škole. Takové určení spádové mateřské školy se použije i pro účel určení místní příslušnosti mateřské školy podle § 28c zákona č. 245/2008 Z. z. o výchově a vzdělávání (školský zákon) a o změně a doplnění některých zákonů v znění pozdějších předpisů.
Obec jako zřizovatel mateřských škol
Mateřská škola poskytuje předškolní vzdělávání. Zřizuje se zpravidla při počtu deseti dětí. Předškolní vzdělání získá dítě absolvováním posledního roku vzdělávacího programu oboru vzdělávání v mateřské škole. Důkazem o nabytém stupni vzdělání je osvědčení o získaném předškolním vzdělání.
Předškolní vzdělávání prošlo v posledních letech několika změnami. Od 1. 9. 2021 je povinné pro děti, které k 31. 8. dosáhnou věku pěti let. Novelou školského zákona se tak zvýšily kapacitní požadavky na mateřské školy. Od účinnosti této novely musí předškolní vzdělávání absolvovat také děti, které by bez takové zákonné změny zůstaly doma s rodičem nebo navštěvovaly soukromé mateřské školy nezařazené do sítě.
Kapacitní požadavky na mateřské školy se opakovaně zvýšily i v roce 2022, kdy začal konflikt na Ukrajině a na Slovensku získalo mnoho ukrajinských občanů dočasné útočiště. Proto vláda SR přijala nařízení č. 109/2022 Z. z. o některých opatřeních v oblasti sociálních služeb v době mimořádné situace, nouzového stavu nebo výjimečného stavu vyhlášeného v souvislosti s masovým příchodem cizinců na území Slovenské republiky způsobeným ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, v němž upravila podmínky poskytování služby na podporu sladění rodinného života a pracovního života formou péče o dítě v dětské skupině. „Tato forma péče se poskytuje v malém kolektivu dětí, nejvýše čtyřem dětem a poskytuje se v domácím prostředí (nebo jiném obdobném prostorově i vybavenostně domácímu prostředí). Službu na podporu sladění rodinného a pracovního života v dětské skupině je možné poskytovat dítěti od narození až do zahájení povinného předškolního vzdělávání v mateřské škole.“ 1
Péči v dětské skupině poskytuje výlučně fyzická osoba jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, na vlastní jméno, na vlastní odpovědnost, a to na základě vzniku jejího oprávnění poskytovat tuto sociální službu zápisem do registru sociálních služeb, který vede příslušný vyšší územní celek. Fyzická osoba nesmí zaměstnávat zaměstnance, musí tedy sama osobně poskytovat péči dětem, přičemž na ni jsou kladeny požadavky bezúhonnosti a způsobilosti k právním úkonům v plném rozsahu a dosažení 18 let věku. Požadavek odborné způsobilosti dosažením určitého stupně vzdělání u této fyzické osoby se nevyžaduje. Fyzická osoba je poskytovatelem sociální služby a současně poskytující péči dětem v konkrétní dětské skupině, přičemž oprávněnost poskytování této sociální služby je vázána na konkrétní místo (konkrétní adresu místa jejího poskytování). 2
Nejtěžší úkol pro obce jako zřizovatele mateřských škol však přinesla novela školského zákona z roku 2023, která zavedla právní nárok na přijetí dítěte na předškolní vzdělávání. V § 3 písm. b) školského zákona je zakotveno právo „na přijetí do předškolního vzdělávání v mateřské škole od školního roku následujícího po školním roce, v němž dítě dovrší třetí rok věku.“ 3 Novelou školského zákona bylo upraveno právo každého dítěte od tří let na jeho přijetí do předškolního vzdělávání v mateřské škole bez ohledu na typ zřizovatele, pokud jeho zákonný zástupce nebo zástupce zařízení o to mateřskou školu požádá.
Toto právo může zákonný zástupce nebo zástupce zařízení podle nového § 59b školského zákona nárokovat v mateřské škole zřízené obcí nebo regionálním úřadem školské správy. Zákonný zástupce nebo zástupce zařízení může toto právo realizovat podle vlastního svobodného rozhodnutí i v soukromé mateřské škole nebo církevní mateřské škole.
Předmětná novela školského zákona postavila obce jako nejvýznamnějšího zřizovatele mateřských škol před obrovskou výzvu. Obcím stanovila nové úkoly. Byla také novelizována zákonná úprava státní správy ve školství, která v § 3 písm. b) stanovila obcím povinnost vytvářet podmínky pro „naplnění povinného předškolního vzdělávání a podmínky pro přijetí dětí do předškolního vzdělávání, které mají právo na přijetí do předškolního vzdělávání podle školského zákona v mateřských školách, jejichž je obcí zřizovatelem“.
Aby se obec mohla připravit na zajištění této úlohy, je podle § 6 odst. 20 zákona o státní správě ve školství povinna vypracovávat a každoročně aktualizovat odhad počtu dětí ve věku od tří do pěti let s trvalým pobytem v obci na následující tři roky. „Pokud ředitel spádové mateřské školy rozhodne na příslušný školní rok o nepřijetí nejméně deseti dětí, které do 31. srpna následujícího po vydání rozhodnutí dosáhnou alespoň tří let věku, a proti nejméně deseti rozhodnutím o nepřijetí bylo podáno odvolání, obec bezodkladně zajistí, aby ředitel této mateřské školy, se souhlasem regionálního úřadu veřejného zdravotnictví, zřídil pro příslušný školní rok novou třídu. Není-li možné zřídit novou třídu v této mateřské škole a je-li to nutné k přijetí dětí, které mají právo na přijetí na předškolní vzdělávání pro příslušný školní rok, obec bezodkladně, se souhlasem regionálního úřadu veřejného zdravotnictví, zajistí kapacitní možnosti k jejich přijetí v jiných mateřských školách, jejichž zřizovatelem je obec, nebo dohodne přijetí dětí do mateřské školy, jejímž zřizovatelem je jiná obec nebo regionální úřad.“ 4
Protože kapacity existujících mateřských škol nebyly v mnoha obcích dostatečné ani po přijetí této novely, bylo nutné řešit otázku, co v případě, že se právo na přijetí dítěte do mateřské školy nebude dít z kapacitních důvodů. V souvislosti s tím byla přijata novela zákona č. 571/2009 Z. z. o rodičovském příspěvku a o změně a doplnění některých zákonů v znění pozdějších předpisů, která stanovila nárok na rodičovský příspěvek i osobě, která zajišťuje řádnou péči o dítě do šesti let věku, nejdéle do začátku školního roku, v němž začne plnit povinné předškolní vzdělávání. Tento vzniká oprávněné osobě, pokud se prokáže rozhodnutím mateřské školy zřízené orgánem místní státní správy ve školství nebo orgánem územní samosprávy (dále jen „státní mateřská škola“) o nepřijetí dítěte do státní mateřské školy podle trvalého pobytu dítěte, ne starším než 12 měsíců, přičemž podmínka nepřijetí dítěte se prokazuje v každém školním roce.
Rodiči vzniká nárok na rodičovský příspěvek po splnění výše uvedených podmínek i tehdy, pokud pracuje a dítě umístí v soukromé mateřské škole. Výše příjmu rodiče při pobírání tohoto příspěvku není nijak rozhodující. Výjimkou, kdy není možné pobírat rodičovský příspěvek na dítě, které z kapacitních důvodů nepřijaly do spádové mateřské školy, je situace, kdy se rodič stará o další dítě ve věku do 3 let. V tomto případě nárok na rodičovský příspěvek vzniká jen jednou, tedy ho může pobírat jen na jedno z dětí. 5
Uvedenými změnami zákonů vznikla v praxi zajímavá situace. Každoroční opakované problémy s přijetím dětí do mateřských škol z kapacitních důvodů doplnily pokusy o využívání těchto změn k delšímu pobírání rodičovského příspěvku. V různých internetových diskusních fórech se objevovaly otázky typu – jak se lze dopracovat k rozhodnutí mateřské školy o nepřijetí dítěte na předškolní vzdělávání, aby rodič mohl i nadále pobírat rodičovský příspěvek. Z toho vyplývá, že určitá část rodičů by raději získala prodloužený rodičovský příspěvek než místo pro dítě ve spádové mateřské škole.
V současnosti se tedy přijímají děti do mateřských škol podle následujících pravidel:
- prioritně se přijímají děti plnící povinné předškolní vzdělávání,
- následně se přijímají děti s právem na přijetí podle § 59b školského zákona,
- nakonec se přijímají ostatní děti.
Zajišťování speciálních výchovno-vzdělávacích potřeb dětí a žáků
Speciální výchovno-vzdělávací potřeby definuje školský zákon v § 2 písm. i) jako požadavek určený diagnostikou v zařízeních poradenství a prevence na poskytnutí podpůrného opatření ve výchově a vzdělávání dítěti nebo žákovi:
- se zdravotním znevýhodněním,
- se zdravotním postižením,
- nemocnému nebo zdravotně oslabenému,
- s vývojovými poruchami,
- s poruchou chování,
- ze sociálně znevýhodněného prostředí,
- s nadáním,
- jejichž zdravotní stav, sociální podmínky, jazykové schopnosti, nadání, chování, kognitivní schopnosti, motivace, emocionalita, tvořivost nebo dovednosti vyžadují poskytnutí podpůrného opatření.
Osobitosti výchovy a vzdělávání dětí se zdravotním znevýhodněním, žáků se zdravotním znevýhodněním, dětí s nadáním a žáků s nadáním v souladu s principy inkluzivního vzdělávání jsou obsahem státního vzdělávacího programu.
Výchova a vzdělávání dětí se zdravotním znevýhodněním a žáků se zdravotním znevýhodněním se uskutečňuje ve školách pro děti se zdravotním znevýhodněním a žáků se zdravotním znevýhodněním (tyto školy jsou speciální školy), nebo v ostatních školách, a to buď ve speciálních třídách, které se zřizují zpravidla pro děti se stejným druhem zdravotního znevýhodnění nebo žáky se stejným druhem zdravotního znevýhodnění. Část výchovno-vzdělávacího procesu se může uskutečňovat ve třídě společně s ostatními dětmi nebo žáky školy a některé vyučovací předměty nebo činnosti může dítě nebo žák absolvovat mimo speciální třídu, případně ve třídách nebo výchovných skupinách spolu s ostatními dětmi nebo žáky školy.
Pokud škola vzdělává děti se speciálními výchovno-vzdělávacími potřebami nebo žáky se speciálními výchovno-vzdělávacími potřebami, vytváří pro ně podmínky na základě doporučení zařízení poradenství a prevence prostřednictvím individuálního vzdělávacího programu, vzdělávacích programů pro děti se zdravotním znevýhodněním nebo pro žáky se zdravotním znevýhodněním, vzdělávacích programů zaměřených na příslušné nadání nebo poskytovaných podpůrných opatření. 6
O zařazení dítěte se zdravotním znevýhodněním rozhoduje ředitel mateřské školy na základě doporučení všeobecného lékaře pro děti a dorost a zařízení poradenství a prevence a na základě předem projednaného informovaného souhlasu zákonného zástupce nebo zástupce zařízení. O zařazení dítěte s nadáním rozhoduje ředitel mateřské školy na základě doporučení zařízení poradenství a prevence a na základě předem projednaného informovaného souhlasu zákonného zástupce nebo zástupce zařízení. Žáka se speciálními výchovno-vzdělávacími potřebami lze zařadit do běžné třídy základní školy.
V mateřských a základních školách v zřizovatelské působnosti obce se tedy realizuje také výchova a vzdělávání dětí se zdravotním znevýhodněním nebo žáků se zdravotním znevýhodněním. To se uskutečňuje s využitím speciálních učebních pomůcek a kompenzačních pomůcek, které spolu se speciálními edukačními publikacemi podle speciálních výchovno-vzdělávacích potřeb dítěte nebo žáka poskytuje bezplatně škola, v níž se vzdělává. 7 V takových školách působí školní speciální pedagog, léčebný pedagog, školní logoped, školní psycholog, sociální pedagog nebo sociální pracovník, pokud vzdělávají více než 20 žáků se zdravotním znevýhodněním, kromě žáků se zdravotním znevýhodněním vzdělávaných ve speciálních třídách. Také výchova a vzdělávání v takových školách by se mělo přizpůsobovat speciálním výchovno-vzdělávacím potřebám dětí a žáků, na jejichž základě se mohou tyto školy interně diferencovat podle druhu a stupně zdravotního znevýhodnění dětí nebo žáků.
V základní škole by měl zase působit na každých 50 žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí jeden pedagogický asistent, jeden sociální pedagog nebo jeden sociální pracovník.
Financování škol a školských zařízení v zřizovatelské působnosti obcí
Všechny uvedené skutečnosti kladou zvýšené nároky na financování škol a školských zařízení. Jde zejména o výdaje na zvýšení kapacit mateřských škol a platy pedagogických a nepedagogických zaměstnanců. Financování škol a školských zařízení upravuje zákon č. 597/2003 Z. z. o financování základních škol, středních škol a školských zařízení v znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o financování škol“).
Mezi financováním mateřských škol a základních škol v zřizovatelské působnosti obce je zásadní rozdíl vyplývající z faktu, že základní školy obce zřizují v rámci přeneseného výkonu státní správy a mateřské školy obce zřizují jako svou původní samosprávnou působnost. Podle § 1 odst. 1 písm. b) zákona o financování škol dostávají obce:
- finance na základní školy,
- příspěvek na částečnou úhradu nákladů na výchovu a vzdělávání dětí mateřských škol zařazených do sítě škol, pro které je předškolní vzdělávání povinné nebo které jsou členy domácnosti, jejímuž členu se poskytuje pomoc v hmotné nouzi a zákonný zástupce dítěte tuto skutečnost prokáže řediteli mateřské školy,
- příspěvek na zájmové vzdělávání žáků základních škol,
- příspěvek na specifika (náklady, které nelze předvídat nebo mají specifický charakter),
- finanční prostředky na realizaci rozvojových projektů,
- dotace.
Kromě toho lze ze státního rozpočtu přispívat i na financování školského zařízení v zřizovatelské působnosti obce a také se z něj zajišťuje financování příspěvku na výchovu a vzdělávání obcím jako zřizovatelům mateřských škol. Mateřské školy však primárně financují obce z podílových daní.
Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenskej republiky od září 2023 přiděluje jednotlivým zřizovatelům škol prostřednictvím regionálních úřadů školské správy finanční prostředky na osobní náklady asistentů učitele pro žáky se zdravotním znevýhodněním podle § 9p odst. 1 zákona o financování škol v souladu s návrhy regionálních úřadů školské správy a v závislosti na zdrojových možnostech státního rozpočtu.
Závěr
Obce pravidelně poukazují na dlouhodobé nedostatečné financování svých úkolů na úseku školství. Zástupci Združenia miest a obcí Slovenska v srpnu 2023 otevřeně hovořili o těchto problémech na tiskové brífinkovém setkání. „Konkrétně zkušeností v oblasti regionálního školství uvedl místopředseda Komory měst a primátor města Zvolen, které patří k dvanáctce největších slovenských měst, primátor Vladimír Maňka. Zvolen na základní školy doplácí 1,9 mil. eur, plus plnění dalších povinností z minulého roku pro soukromé či veřejné základní umělecké školy. Město zaplatí o 600 tis. eur více než bylo před dvěma lety. Odchod učitelů do důchodu stojí samosprávu dalších 10 tis. eur z originálních kompetencí. Město spolu doplácí na školy, aby fungovaly, cca 2,6 mil. eur.“ 8
Přetrvávající problémy s financováním mateřských škol by mohly reálně vyústit v decentralizaci, kdy budou i tyto zřizované obcí v rámci přeneseného výkonu státní správy. Podle čl. 71 Ústavy Slovenskej republiky lze na obec a vyšší územní celek podle zákona převést výkon určených úkolů místní státní správy. Náklady takto přeneseného výkonu státní správy hradí stát. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 416/2001 Z. z. o přechodu některých působností z orgánů státní správy na obce a vyšší územní celky v znění pozdějších předpisů na přenesený výkon státní správy se obci a samosprávnému kraji poskytují prostředky státního rozpočtu. I zde však v praxi narážíme na dlouhodobý problém nedostatečného financování všech výdajů, které obcím jako zřizovatelům základních škol vznikají. Už několik let na tuto skutečnost upozorňuje i zmíněné Združenie miest a obcí Slovenska – i v rámci národního projektu Modernizace místní územní samosprávy, Výkon a financování přenesených kompetencí 20199. To podtrhuje i věta z obecné části důvodové zprávy k novele školského zákona, která obcím přidává nové povinnosti: „Návrh zákona předpokládá negativní vliv na rozpočet veřejné správy...“. 10
Autorka: doc. JUDr. Miriam Odlerová, PhD. Katedra správneho práva, Akadémia Policajného zboru v Bratislave
Seznam bibliografických odkazů
Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky. Detské skupiny. [online]. [citované 24. novembra 2023]. Dostupné na internete: https://www.employment.gov.sk/sk/rodina-socialna-pomoc/detske-skupiny/
Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky. Rodičovský príspevok aj pre rodičov detí, ktoré neprijali v spádových materských školách. [online]. [citované 24. novembra 2023]. Dostupné na internete: https://www.employment.gov.sk/sk/uvodna-stranka/informacie-media/aktuality/rodicovsky-prispevok-aj-rodicov-deti-ktore-neprijali-spadovych-materskych-skolach.html
Združenie miest a obcí Slovenska. Novela školského zákona sa premietne do zvýšených poplatkov v školách a školských zariadeniach. [online]. [citované 24. novembra 2023]. Dostupné na internete: https://www.zmos.sk/novela-skolskeho-zakona-sa-premietne-do-zvysenych-poplatkov-v-skolach-a-skolskych-zariadeniach-oznam/mid/405616/.html
Nariadenie vlády SR č. 109/2022 Z. z. o niektorých opatreniach v oblasti sociálnych služieb v čase mimoriadnej situácie, núdzového stavu alebo výnimočného stavu vyhláseného v súvislosti s hromadným prílevom cudzincov na územie Slovenskej republiky spôsobeným ozbrojeným konfliktom na území Ukrajiny
Ústava Slovenskej republiky
Zákon č. 416/2001 Z. z. o prechode niektorých pôsobností z orgánov štátnej správy na obce a vyššie územné celky v znení neskorších predpisov
Zákon č. 596/2003 Z. z. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov
Zákon č. 597/2003 Z. z. o financovaní základných škôl, stredných škôl a školských zariadení v znení neskorších predpisov Zákon č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov
Zákon č. 571/2009 Z. z. o rodičovskom príspevku a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov
1Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky. Detské skupiny. [online]. [citované 24. novembra 2023]. Dostupné na internete: https://www.employment.gov.sk/sk/rodina-socialna-pomoc/detske-skupiny/ 2Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky. Detské skupiny. [online]. [citované 24. novembra 2023]. Dostupné na internete: https://www.employment.gov.sk/files/9b4064303479d065b68dc89fc5fbb763 3Novela zákona vychádzala z Plánu obnovy a odolnosti SR schváleného uznesením vlády SR č. 221 z 28. apríla 2021 – ide o ciele reforiem 1, 2 a 3 komponentu 6. 4§ 6 ods. 21 zákona č. 596/2003 Z. z. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov. 5Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky. Rodičovský príspevok aj pre rodičov detí, ktoré neprijali v spádových materských školách. [online]. [citované 24. novembra 2023]. Dostupné na internete: https://www.employment.gov.sk/sk/uvodna-stranka/informacie-media/aktuality/rodicovsky-prispevok-aj-rodicov-deti-ktore-neprijali-spadovych-materskych-skolach.html 6§ 7 ods. 5 zákona č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov 7§ 95 ods. 3 zákona č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov 8Združenie miest a obcí Slovenska. Novela školského zákona sa premietne do zvýšených poplatkov v školách a školských zariadeniach. [online]. [citované 24. novembra 2023]. Dostupné na internete: https://www.zmos.sk/novela-skolskeho-zakona-sa-premietne-do-zvysenych-poplatkov-v-skolach-a-skolskych-zariadeniach-oznam/mid/405616/.html 9Bližšie pozri Združenie miest a obcí Slovenska. Modernizácia miestnej územnej samosprávy, Výkon a financovanie prenesených kompetencií 2019. [online]. [citované 24. novembra 2023]. Dostupné na internete: https://npmodmus.zmos.sk/download_file_f.php?id=1193191 10Vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré zákony. [online]. [citované 24. novembra 2023]. Dostupné na internete: https://www.nrsr.sk/web/Dynamic/DocumentPreview.aspx?DocID=524994