Teoretická východiska řešené problematiky
Osoby se sluchovým postižením jsou specifickou marginalizovanou skupinou lidí v naší společnosti. Ve společnosti se setkávají s komunikační a informační bariérou, která je jedním z důvodů jejich vyčleňování z majoritní společnosti. V našem příspěvku se zaměřujeme na specifickou oblast, a to titulky pro osoby se sluchovým postižením, a na jejich význam pro tuto skupinu osob se specifickými potřebami.
Na začátku je třeba vymezit základní pojmy související s problematikou osob se sluchovým postižením. Neslyšící jako primární komunikační prostředek používají znakový jazyk, prostřednictvím kterého získávají informace v pro ně nejvhodnější formě. Znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný vizuálně-motorický komunikační prostředek neslyšících s vlastní znakovou zásobou a není závislý na gramatice mluveného jazyka. 1Slovenský jazyk v mluvené nebo psané formě je pro osoby se sluchovým postižením téměř druhým jazykem a je pro ně „cizím“ jazykem, stejně jako je pro slyšící cizím jazykem angličtina. V komunikaci neslyšících existují určité specifické znaky, přičemž mezi základní můžeme uvést následující:
- neslyšící používají kratší texty,
- neslyšící používají krátké věty (83,7 %) na úkor souvětí (16,3 %),
- neslyšící často opakují slova,
- neslyšící převážně používají oznamovací věty,
- neslyšící často vynechávají slova a věty,
- neslyšící mají časté chyby v předložkových pádech,
- neslyšící neovládají pravidla tvoření slov,
- u neslyšících chybí přímá řeč. 2
Tyto jimi naznačené problémy související s gramatikou psaného i mluveného jazyka lze připisovat i tomu, že u neslyšících od dětství absentuje akustické vnímání jazyka. Jak uvádí Tarcsiová, jeden z výzkumů konstatuje, že čtenářské dovednosti a písemný projev u 18letých neslyšících dosahuje úrovně 10letých slyšících dětí. Čtení s porozuměním je jednou ze složek funkční gramotnosti a zároveň jedním z cílů ve vzdělávání neslyšících. 3 Titulkované programy se proto považují i za jeden z nástrojů rozvoje funkční gramotnosti, a to jak psaní, tak i čtení s porozuměním.
Zajišťování titulků je jednou z podmínek pro vytváření stejných příležitostí a možnosti lidí se zdravotním postižením, v našem případě konkrétně lidí se sluchovým postižením, podílet se na životě společnosti, zejména v oblasti kultury. Titulkování televizních programů a jejich překlad do znakového jazyka, jak uvádí koherentní politika, je jedním z opatření, kde se tento princip uplatňuje. 4 První pokusy o vytvoření titulků pro osoby se sluchovým postižením se datují do 70. let minulého století, přičemž v 80. letech se audiovizuální texty a audiovizuální překlad začínají označovat jako specifický typ komunikace. Na území Slovenské republiky byla první televizí, která na konci 90. let dobrovolně spustila několik relací s titulky, TV Markíza. 5Další vysílání doprovázené titulky byla v dalších letech již přímo upravena zákonem.
Titulkované programy představují určitý průlom pro osoby se sluchovým postižením. Osoby se sluchovým postižením jsou vystaveny psané formě mluveného jazyka a podporují přirozený rozvoj gramotnosti od dětství. V této souvislosti se začíná užívat pojem „televizní gramotnost“. 6 Titulkování se tedy právem považuje za způsob debarierizace a snižování informační bariéry u osob se sluchovým postižením. Je však důležité upozornit na adresáta titulků, v tomto případě na osoby se sluchovým postižením. Rozdíl v titulcích pro osoby se sluchovým postižením je ten, že vzhledem k poruše sluchu nejsou schopny vnímat zvuky, které se odehrávají během děje daného programu, a proto je nutné se z technického hlediska zabývat také doplněním těchto informací do titulků vhodnou formou, a tím vytvořit plnohodnotný titulkový text, samozřejmě v případě splnění podmínek pro kvalitní titulky.
Jak jsme již uvedli, titulky pro osoby se sluchovým postižením musí splňovat určitá specifika, která v následující části článku přibližujeme. Samotné titulky jsou obvykle umístěny ve spodní části obrazovky, přičemž splňují určité podmínky. Mezi atributy pro tvorbu titulků řadíme následující:
- délka titulků Jako nejvhodnější, s ohledem i na další specifika titulků, se považují jednořádkové titulky. Obvykle se však vytvářejí dvojřádkové titulky, a to také proto, že do titulků se doplňují i informace v závorce (zvoní telefon, padla sklenice, buchly dveře, označení vnitřního monologu osoby...), které dávají smysl děje a porozumění pro neslyšícího.
- text je zarovnán na střed a maximální délka znaků v jednom řádku je 36 znaků. 7
- doba setrvání titulků na obrazovce Každý řádek titulků by měl být na obrazovce po dobu 3 sekund, druhý řádek 1–2 sekundy.
- barva titulků U titulků se používá několik barev k odlišení osob během rozhovoru. Titulky jsou zobrazeny na tmavém podkladu a barevnost písma je v kontrastu k podkladu. Barva písma nesmí být červená, fialová a šedá, přičemž v jednom programu nelze použít více než pět barev. 8 Výše uvedené barvy byly po testování označeny jako nevhodné a neměly by se používat. Tento závěr vznikl proto, že v minulosti při používání červené a purpurové barvy v titulcích vznikaly stížnosti diváků, protože televizní zařízení tyto barvy zobrazovala neobvykle a následně byla kontrolou změněna všechna barevná nastavení.9
- velikost písma titulků Velikost titulků by měla být taková, aby nerušila vizuální stránku programu a zároveň byla čitelná pro osobu se sluchovým postižením.
- písmo Jako písmo se používá Times New Roman a Arial. Jednoduché písmo, kurzíva a tučné písmo se používá k zvýraznění přímé řeči nebo komentáře. 10 Například, pokud osoba není na obraze, ale mluví, označí se velkým písmem její jméno a za ním se dá dvojtečka. V případě potřeby zkrácení titulkovaného textu jeho úprava nesmí narušit nebo zkreslit smysl mluveného slova. 11
Metodologie
Příspěvek přináší teoretické poznatky z oblasti titulkování pro osoby se sluchovým postižením. V empirické rovině nabídneme také výsledky průzkumu realizovaného v letech 2011–2012 odborným týmem, jehož součástí byla i samotná autorka příspěvku a tento výzkum byl prezentován v rámci studentské vysokoškolské odborné činnosti. 12Navzdory teoretické koncepci článku jsme stanovili následující předmět a objekt zkoumání.
Předmětem zkoumání v teoretických východiscích je komunikační a informační bariéra, vliv titulkovaných programů na rozvoj gramotnosti, specifika v titulcích pro osoby se sluchovým postižením.
Předmětem zkoumání v rámci empirického vstupu je aktuální stav řešení problematiky titulkování pro osoby se sluchovým postižením.
Předmětem zkoumání v teoretických východiscích: společné znaky definic znakového jazyka, bariéry v životě neslyšících, problémy neslyšících uprchlíků.
Jako objekt zkoumání jsme na základě výše uvedeného stanovili veřejnoprávní poskytovatele titulků a titulkovaných programů pro osoby se sluchovým postižením. Výběr byl záměrný, a to kvůli porovnání se zákonem stanovenými podmínkami, které zavazují pouze veřejnoprávní poskytovatele.
Aktuální stav řešení skrytých titulků pro osoby se sluchovým postižením
Na základě teoretického výstupu přinášíme praktické zkušenosti s titulkovanými programy pro osoby se sluchovým postižením.
V roce 2011 byl prostřednictvím koordinačního týmu zahájen průzkum dostupnosti titulků a titulkovaných programů pro osoby se sluchovým postižením ve veřejnoprávní televizi (Slovenská televízia, dále jen RTVS) a v divadlech na území Slovenské republiky.
Cílem tohoto průzkumu bylo:
- zvyšování informovanosti neslyšících v oblasti lidských práv, zejména v oblasti televize a divadla
- monitorování plnění lidských práv neslyšících na Slovensku
- zpracování monitoringu titulků a titulkovaných programů STV a divadel
- podpora spolupráce RTVS, divadel a organizací pracujících pro osoby se sluchovým postižením
Průzkum obsahoval dvě složky pozorování, a to RTVS a divadla. V průzkumu se zaměřili na konkrétní složky ovlivňující kvalitu a porozumění jednotlivých titulkovaných televizních programů a divadelních představení. Důvodem pro výběr RTVS jako jednoho z objektů pozorování a nikoli jiné televize byl fakt, že veřejnoprávní televize je podle zákona povinna titulkovat 25 % svých programů.
U programů veřejnoprávní televize RTVS se průzkum zaměřil na programy, které samotná televize na své stránce označila jako titulkované programy. Průzkum byl realizován po dobu tří měsíců prostřednictvím 10 slyšících členů observačního týmu. Navzdory snaze koordinačního týmu zapojit i neslyšící pozorovatele to nebylo možné, protože neslyšící nejsou schopni objektivně posoudit korelaci mluveného slova v programu s titulky daného programu. V rámci průzkumu se observační tým zaměřoval na následující body, které obsahoval kontrolní formulář:
- žánr vysílaného televizního programu,
- věková vhodnost televizního programu,
- rychlost titulkování,
- srozumitelnost titulků,
- barevné odlišení titulků,
- doplňující informace.
Při divadlech bylo do průzkumu přizváno 31 divadel, z toho 4 státní a 27 nestátních. Finálně se na výzkumu podílelo 17 divadel, 4 státní a 13 nestátních. Každé divadlo obdrželo e-mailem list se žádostí o vyplnění dotazníku a přesnými instrukcemi. Monitoring v rámci divadel prováděli dva pracovníci, kteří v případě neshody při vyplňování dotazníku tento dodatečně konzultovali s divadly. Dotazník byl upraven do tabulkové formy a v rámci dotazníku mělo každé divadlo předem uvedené své konkrétní představení ze strany koordinačního týmu na základě zveřejněných představení na webové stránce daného divadla. Divadlo následně označilo z daných programů, které jsou a které nejsou zpřístupněny pro osoby se sluchovým postižením. V případě, že mělo divadlo zpřístupněné vystoupení pro osoby se sluchovým postižením, pokračovalo ve vyplňování dotazníku v následujících bodech:
- jazyk představení,
- způsob zpřístupnění představení pro osoby se sluchovým postižením,
- netextové představení,
- titulkované představení,
- tlumočené představení,
- technologie (indukční smyčka),
- jiné.
Na základě provedeného průzkumu dospěl observační tým k následujícím výsledkům. Během tříměsíčního pozorování bylo hodnoceno 798 programů televizních stanic STV1 a STV2. Výsledky průzkumu poukázaly na skutečnost, že nejvíce titulkovanými programy v rámci žánru byly zpravodajské relace (32 %), seriály (30,6 %) a dokumentární filmy (15,3 %). Vhodnost titulkovaných programů podle hodnocení byla na úrovni 84 %. Nedostatkem v této oblasti byl nízký počet programů pro děti a nevhodné programy, například hudební programy. 373 titulkovaných programů bylo hodnoceno pozitivně. Jako nedostatky v titulkovaných programech byly uváděny chyby, například chybějící návaznost titulků. Konkrétně se jednalo o chybějící první části vět a titulky se zobrazily až v druhé části věty, tedy text nekoreloval s obrazem. Také se v titulcích objevovaly zkratky, které nebyly předem vysvětleny, a tím ztrácel titulkovaný text význam.
Nedostatky v rychlosti titulkování se projevovaly ve dvou základních oblastech. První chybou byla krátká doba, po kterou byl titulok na obrazovce zobrazen, a druhou bylo opoždění titulků, a tím ztráta významu a porozumění s vizuální podobou programu.
Barevné odlišení titulků bylo dodrženo v 44,1 % programů. Alarmujícím faktem však bylo, že jen 18 % titulkovaných programů obsahovalo doplňující informace (klepání na dveře, hučení sanitky, pád sklenice na zem), které doplňují a naplňují význam daného televizního programu.
Pozitivně hodnotil observační tým program „Dámsky klub“, který byl přímo tlumočen do znakového jazyka.
Na základě těchto výsledků byly realizovány následující doporučení pro praxi:
- zvýšení počtu televizních programů pro děti,
- spolupráce slyšících i neslyšících při tvorbě titulků,
- zlepšení kvalitativní části titulků – časování titulků,
- zlepšení dodržování rychlosti titulků,
- doplnění doplňujících informací v titulkovaných programech,
- srozumitelnost titulků – konzultace s osobami se sluchovým postižením.
Vzhledem k tomu, že se v práci věnujeme primárně titulky pro osoby se sluchovým postižením, výsledky monitorování divadel zmiňujeme jen okrajově. Ve výsledcích chceme vyzdvihnout dvě konkrétní divadla, která jsou inspirací pro ostatní, a to Divadlo Jána Palárika v Trnavě, které vysílá FM signálem a půjčuje naslouchací a závěsné aparáty. Divadlo LUDUS v Bratislavě zprostředkovává 100 % svých představení pro osoby se sluchovým postižením prostřednictvím titulkovacího zařízení a tlumočení do znakového jazyka.
Vzhledem k tomu, že výše uvedený průzkum byl realizován v roce 2012 a do té doby nemáme jiný průzkum, zaměřili jsme se na aktuální stav uvedené problematiky a sesbírali dostupné informace. V roce 2022 byl schválen zákon č. 264/2022 o mediálních službách a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o mediálních službách), v němž je poměrně podrobně uvedeno, jakou povinnost má RTVS jako veřejnoprávní televize v oblasti titulkování pro osoby se sluchovým postižením. Konkrétně se této problematice věnuje v § 239 s názvem Multimodální přístup. V tomto paragrafu se uvádí, jaké povinnosti vyplývají pro veřejnoprávního poskytovatele v procesu zajištění multimodálního přístupu k televizním programům v jednotlivých obdobích stanovených zákonem. Tyto povinnosti jsme pro názornost a jasné pochopení přenesli do následující Tabulky 1.
Tab. 1 Zákon č. 264/2022 § 23913
Kromě výše uvedeného je v období od 1. srpna 2022 do 31. prosince 2026 také veřejnoprávní vysílatel povinen v rámci stanoveného podílu programů s multimodálním přístupem zajistit, aby bylo a) „nejméně 25 % všech vysílaných zpravodajských programů a publicistických programů doprovázených titulky pro osoby se sluchovým postižením, tlumočených do slovenského znakového jazyka nebo ve slovenském znakovém jazyce, nejméně 15 % všech vysílaných dětských programů doprovázených titulky pro osoby se sluchovým postižením a nejméně 15 % všech vysílaných dětských programů tlumočených do slovenského znakového jazyka nebo ve slovenském znakovém jazyce, b) doprovázených hlasovým komentářem pro nevidomé nejméně 25 % všech vysílaných dětských programů a publicistických programů.“
Ve vztahu k uvedenému zákonu je RTVS v současnosti povinna poskytovat a realizovat 50 % programů s titulky. To však není zatím v plné míře realizováno, protože do uvedených procent se započítávají také reprízy různých relací. Kromě zmíněného zákona je v procesu řešení i nová vyhláška o kvalitě titulků pro osoby se sluchovým postižením, ta však zatím nebyla schválena. Aktuálně platí vyhláška 12/2006 o titulcích pro osoby se sluchovým postižením, která ve svých pěti paragrafech řeší následující body:
- technické parametry titulků,
- barevné odlišení titulků při komunikaci více osob,
- označení vjemů (pocitů, vnitřního monologu osoby a dalších), které nelze vnímat zrakem prostřednictvím textu v závorce,
- označení jmen nebo zvuků velkými tisknutými písmeny,
- nutné zkrácení titulků nesmí ovlivňovat nebo zkreslovat smysl textu. 14
Závěr
Z uvedených teoretických poznatků a praktických příkladů praxe lze říci, že v oblasti titulkování pro osoby se sluchovým postižením byly učiněny velké kroky. Z našeho pohledu by bylo zajímavé opakovat průzkum kvality titulkovaných programů pro osoby se sluchovým postižením a porovnat zákon a teorii s aktuální situací na Slovensku. Jako pozitivum vnímáme změnu v posledních letech, kdy vidíme vyšší počet programů, které jsou přístupné i pro osoby se sluchovým postižením nebo jsou tyto programy samotnými těmito osobami realizovány. Příkladem jsou pro nás zprávy ve slovenském znakovém jazyce, které uvádějí sami neslyšící, tlumočené hlavní zprávy RTVS na STV2, svaté mše nebo jiné významné události, které jsou automaticky vysílány i s tlumočníkem znakového jazyka, přítomnost osob se sluchovým postižením v procesu tvorby titulkovaných programů pro osoby se sluchovým postižením. Jde o několik příkladů dobré praxe, kterou je třeba i nadále rozvíjet. Z našeho pohledu pro praxi je v závěru nutné uvést společná doporučení a cíle do budoucnosti:
- upevnění pevné spolupráce mezi poskytovateli titulků a komunitou neslyšících,
- zvyšování počtu titulkovaných programů pro všechny věkové kategorie,
- realizace průzkumu aktuálního stavu titulkování programů i s návrhem úpravy potřebných náležitostí,
- úprava legislativy Slovenské republiky.
Jak se naplní povinnosti veřejných poskytovatelů v multimodálním přístupu, však ukáže jen samotná praxe.
Autorka: *PhDr. Mgr. Michaela Marová** Katolická univerzita v Ružomberku Teologická fakulta v Košicích*
Seznam použité literatury
monografie: Koherentná politika rehabilitácie ľudí so zdravotným postihnutím. Bratislava: Charis s.r.o., 2003. 62 s. ISBN 80 – 89141 – 02 – 1
PINTÉROVÁ, Zuzana. Špecifiká prekladu animovaných filmov pre deti. [online]. [2022-11-20]. Dostupné na internete: https://www.prohuman.sk/svoc/specifika-prekladu-animovanych-filmov-pre-deti
TARCSIOVÁ, Darina. Komunikačný systém sluchovo postihnutých a spôsoby prekonávania ich komunikačnej bariéry. Bratislava: Sapienta, 2005. 222 s. ISBN 80-969112-7-9
TARCSIOVÁ. Darina., DOMANCOVÁ. Iris. Titulky a titulkované programy ako prostriedok rozvíjania čítania u nepočujúcich. Bratislava: Univerzita Komenského. 2007. 642 s. 978-80-223-2295-9
TARCSIOVÁ, Darina – SCHMIDTOVÁ, M. – GUŠTAFÍKOVÁ, K. Titulkované programy a vzdelávanie sluchovo postihnutých. Bratislava: Univerzita Komenského, 2007. 535 s. ISBN 978-80-232-2416-8
VOJTECHOVSKÝ, Roman. Úvod do kultúry a svete Nepočujúcich. Bratislava: Myslím – centrum kultúry Nepočujúcich. 2011. 268 s. ISBN 978-80-970601-0-7
internetový zdroj: PEREZ, Emília. Titulky pre nepočujúcich ako špecifický typ prekladu. [online]. [2025-03-30]. Dostupné na internete: https://www.academia.edu/34293040/Titulky_pre_nepo%C4%8Duj %C3% BAcich_ako_%C5%A1pecifick%C3%BD_typ_prekladu
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej republiky č. 12/2016 Z.z. o titulkoch pre osoby so sluchovým postihnutím [online].[2025-03-30].Dostupné na internete: https://www.epi.sk/zz/2016-12
Zákon č. 264/ 2022 Z. z. o mediálnych službách a o zmene a doplnení niektorých zákonov (zákon o mediálnych službách) [online]. [2025-03-29]. Dostupné na internete: https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy/SK/ZZ/2022/264/20220801
1Srov. VOJTECHOVSKÝ, R. Úvod do kultury a světa neslyšících. Bratislava: Myslím – centrum kultúry nepočujúcich, 2011, s. 8 2Srov. TARCSIOVÁ, D. Komunikačný systém sluchovo postihnutých a spôsoby prekonávania ich komunikačnej bariéry. Bratislava: Sapienta, 2005, s. 63 3Srov. TARCSIOVÁ. D., DOMANCOVÁ. I. Titulky a titulkované programy ako prostriedok rozvíjania čítania u nepočujúcich. Bratislava: Univerzita Komenského, 2007, s. 545 4Srov. Koherentná politika rehabilitácie ľudí so zdravotným postihnutím. Bratislava: Charis s.r.o.,2003, s. 43 5Srov. PEREZ, E. Titulky pre nepočujúcich ako špecifický typ prekladu. [online]. [2022-11-20]. Dostupné na internete: https://www.academia.edu/34293040/Titulky_pre_nepo%C4%8Duj%C3%BAcich_ako_%C5%A1pecifick%C3%BD_typ_prekladu 6Srov. TARCSIOVÁ. D., DOMANCOVÁ. I. Titulky a titulkované programy ako prostriedok rozvíjania čítania u nepočujúcich. Bratislava: Univerzita Komenského, 2007, s. 546 7Srov. Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej republiky č. 12/2016 Z.z. o titulkoch pre osoby so sluchovým postihnutím [online].[2025-03-30]. Dostupné na internete: https://www.epi.sk/zz/2016-12 8Srov. Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej republiky č. 12/2016 Z.z. o titulkoch pre osoby so sluchovým postihnutím [online].[2025-03-30]. Dostupné na internete: https://www.epi.sk/zz/2016-12 9Srov. PINTÉROVÁ, Z. Špecifiká prekladu animovaných filmov pre deti. [online]. [2025-03-30]. Dostupné na internete: https://www.prohuman.sk/svoc/specifika-prekladu-animovanych-filmov-pre-deti 10Srov. TARCSIOVÁ, D. – SCHMIDTOVÁ, M. – GUŠTAFÍKOVÁ, K. Titulkované programy a vzdelávanie sluchovo postihnutých. Bratislava: Univerzita Komenského, 2007, s. 11Srov. Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej republiky č. 12/2016 Z. z. o titulkoch pre osoby so sluchovým postihnutím [online].[2025-03-30].Dostupné na internete: https://www.epi.sk/zz/2016-12 12Prieskum sa nachádza v ŠVOČ z roku 2012 s názvom Zabezpečenie titulkovaných programov pre osoby so sluchovým postihnutím vo verejnoprávnej televízií na Slovensku, autorka Bc. Michaela Prekopová 13Srov. Zákon č. 264/ 2022 Z.z. o mediálnych službách a o zmene a doplnení niektorých zákonov (zákon o mediálnych službách) [online]. [2025-03-29]. Dostupné na internete: https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy/SK/ZZ/2022/264/20220801 14Srov. Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej republiky č. 12/2016 Z.z. o titulkoch pre osoby so sluchovým postihnutím [online].[2025-03-30]. Dostupné na internete: https://www.epi.sk/zz/2016-12