Obsah může motivovat mladé Slověky a Slovákyně, kteří by po odeznění koronavirové krize a pandemie Covid-19 rádi vycestovali pomáhat lidem v nouzi do zahraničí. Případová studie o pozitivních příkladech slovenské dobrovolnické praxe v nízkopříjmových zemích nevznikla náhodou toto léto v dílně platformy Ambrela, která sdružuje 27 rozvojových a humanitárních organizací na Slovensku.

Každé dobrovolnictví spočívá ve vykonávání činnosti ve prospěch jiných osob nebo organizací bez nároku na odměnu. Rozvojové dobrovolníctví se už podle názvu provádí v nízkopříjmových zemích, v minulosti označovaných jako rozvojové. Právě tam žijí lidé v nouzi, kteří naši pomoc, podporu a spolupráci potřebují i vítají. Ani rozvojoví dobrovolníci a dobrovolnice ze SR za svou činnost nedostávají plat, mají však často hrazené náklady na dopravu, stravu a ubytování – například donorom SlovakAid v rámci programu ministerstva zahraničia.

Nová případová studie Ambrely přibližuje zkušenosti mladých lidí, kteří do Albánie, Libanonu a Gruzie vycestovali přes vysílající organizaci ADRA Slovensko a pracovali tam dlouhodobě s migrujícími komunitami. „Na konkrétních příbězích se snažíme ilustrovat, jak se vyslaným mladým lidem mění pohled na globální výzvy i plány do budoucnosti. Zároveň ukazujeme, jak vypadá zmírnění nucené migrace konkrétními slovenskými projekty, když vyslaní mladí lidé pracují přímo s migrujícími komunitami,“ uvádí autorka publikace, Dr. Božena Markovič Baluchová. Pro své dobrovolnické působení v zahraničí byli sami migranty a možná je právem označit za potřebné ambasadory změny – opravdové tváře kampaně ‘Tváře migrace‘, kterou Ambrela snaží veřejnosti vysvětlit téma migrace skrze optiku Globálních cílů.

Vyprávěním vlastních životních příběhů v souvislosti s prací v migrujících komunitách – ať už v kruhu vlastní rodiny, během přednášek ve školách nebo přes média – se snaží v této studii zobrazení mladí lidé bojovat se stereotypy a dezinformacemi doma, na Slovensku. V terénu totiž pracovali přímo se zranitelnými skupinami a teď dokážou uvést různá stereotypní zobrazování migrujících lidí na pravou míru.

Zmírnit antiimigrační nálady vzděláváním a osvětou

„Vyslaní mladí lidé si však všimli, že mnoho spoluobčanů a spoluobčanek kolem nich používá slovo migrant jako nadávku, mýli si dojmy s pojmy. Přitom migranti a migrantky překračují hranice vlastního státu dobrovolně kvůli práci, studiu či dobrovolnictví. Uprchlíci a uprchlice však z domova utíkají před válkou, ztrátou svobody, jinak by jim hrozila smrt, mučení, vězení,“ upozorňuje autorka studie.

Navzdory různým osvětlovacím kampaním stále přetrvávají (nejen na Slovensku) antiimigrační nálady. Jedním z důvodů je například nedostatečný důraz na trénink kritického myšlení, práci s informacemi a mediální gramotnost v našem vzdělávacím systému. I proto se Ambrela zapojila s partnery z celé Evropy do projektu s názvem ‘Globální cíle a migrace‘, jakož i do zmíněné kampaně ‘Tváře migrace‘. Jeho výstupem jsou nejen webináře, veřejné akce, ale i výzkum a příprava takovýchto studií k tématu.

Publikaci Ambrely s názvem ‘Působení slovenských rozvojových dobrovolníků a dobrovolnic v oblastech, ovlivněných migrací’, která by mohla svým obsahem inspirovat mladé Slováky a Slovákyně k vycestování na podobnou zahraniční misi, si lze zdarma stáhnout a přečíst na webové stránce www.tvaremigracie.ambrela.org.

Text a foto: Ambrela.org