Bezpečný ženský dům – zkušenosti z bilaterální spolupráce Nezisková organizace Centrum Slniečko poskytuje obecně prospěšné služby týraným, zneužívaným a zanedbávaným dětem, obětem domácího násilí, obětem šikanování, sexuálních útoků a znásilnění a napomáhá k účinnému a komplexnímu řešení této problematiky ve smyslu zajištění a ochrany základních lidských práv a svobod.

Jedinečný projekt s názvem: „Bezpečný ženský dom – prostor pro plnohodnotný život bez násilí“ je „útočištěm“ pro ženy, matky s dětmi, které zažívají domácí a partnerské násilí. Centrum Slniečko, n.o. realizuje projekt v rámci programu SK09 - Domácí a pohlavně podmíněné násilí: „Domov musí být bezpečné místo pro všechny“, který je financován z grantu Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu a spolufinancován ze státního rozpočtu Slovenské republiky (NFP – 331 298 Eur, www.eeagrants.sk, www.norwaygrants.sk), a také z dalších zdrojů financí od soukromých a firemních dárců.

Sociální služby v zařízení

Cílem projektu bylo zřízení nového bezpečného domu, který splňuje minimální evropské standardy pro bezpečné bydlení žen, matek s dětmi, obětí partnerského, genderově podmíněného násilí. To se podařilo zahájit v srpnu 2015. Projektem bylo vytvořeno 6 rodinných míst (15-17 míst pro matky s dětmi), každé rodinné místo s vlastním sociálním zázemím, společnou kuchyní a menší kuchynkou, společenskou místností/hernou a kancelářemi pro odborníky, kteří zajišťují chod zařízení. Zajištění zařízení funguje v nepřetržitém non-stop režimu s vlastní krizovou linkou 0905 511 512 v době od 8.00 – 18.00 hod a také s propojením na Národní linku pro ženy zažívající násilí.

Nově vytvořený Bezpečný ženský dom (zařízení krizového bydlení podle zákona č. 448/2008 Z.z. o sociálních službách) je jedno ze čtyř pilotních zařízení, které jsou provozována na Slovensku. Bohužel tento druh sociální služby – Bezpečný ženský dom zatím nemá v československé legislativě oporu ani odpovídající financování na krytí výdajů souvisejících s provozem zařízení. Podle Rady Evropy provoz takového typu zařízení vyžaduje splnění minimálních standardů, které jsou Radou Evropy definovány a které požadují zajištění mnohem širšího rozsahu výkonu odborných i obslužných činností v Bezpečném ženském domě než v zařízení nouzového bydlení. Klientkám jsou poskytovány komplexní služby – ubytování, krizová pomoc, sociální, psychologické, právní a výchovné poradenství, opírající se o princip posílení práv oběti s ohledem na dodržování demokratických principů a rovných příležitostí.

Široká veřejnost byla v procesu implementace projektu průběžně informována o problematice domácího a genderově podmíněného násilí a formách pomoci obětem násilí prostřednictvím webové stránky (www.centrumslniecko.sk/o-nas/prebiehajuce-projekty/bzd-opis-projektu/), kde byly umísťovány informace o realizaci činností a aktivit v prospěch obětí domácího násilí, kampaně, kterou jsme uskutečnili s pomocí středních škol v celém Nitrianském samosprávném kraji. Tímto jsme také působili na eliminaci společenských předsudků a stereotypů souvisejících s postavením žen ve společnosti.

Bilaterální spolupráce se zahraničními partnery

V rámci projektu má Centrum Slniečko, n.o. navázanou bilaterální spolupráci s partnery z Norska se Stifelsen Oslo Krisesenter (kontaktní osoba Olaug RØNNINGSDALEN - zástupkyně ředitele) a Glåmdal Krisesenter IKS – Kongsvinger (kontaktní osoba Halvor Ravn HØLOEYEN). Předmětem partnerské spolupráce s krizovými centry z Norska je realizace odborných setkání, workshopů, rozšíření přehledu a znalostí (metod, technik a forem práce s cílovými skupinami, metodiky práce), výměna zkušeností a know-how práce v podmínkách na Slovensku a v podmínkách partnerů projektu a v neposlední řadě posílení bilaterálních vztahů.

Od počátku implementace projektu jsme pravidelně komunikovali s partnery, plánovali a připravovali činnosti, na nichž aktivně participovaly zařízení z Norska. Jednou z klíčových aktivit byla Mezinárodní konference „I z násilí vede bezpečná cesta“, která se konala v Nitre dnech 27.-28.10.2015, partnerem konference byla Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre. Konference byla věnována problematice domácího a genderově podmíněného násilí. Záštitu nad konferencí převzala norská velvyslankyně J. E. Inga Magistad. Norskými partnery z Osla a Kongsvingeru bylo představeno jejich zařízení a systém práce s klienty. Díky otevřenému bilaterálnímu fondu na konferenci dorazilo dalších 25 Norů z Bufetat Oslo a vedoucí týmu měla aktivní vstup na konferenci o jejich systému psychologických služeb pro jednotlivce, pár a rodinu. První den konference probíhal v duchu teoreticko-odborných vstupů, následující den byl praktický ve formě workshopů. Partneři vedli workshop zaměřený na: Co potřebují klientky/klienti po odchodu z krizového střediska?

Študijní cesta do Norska

Studijní cesta do Norska přinesla naplnění očekávání, obohatila nás o nové informace, nápady, materiály, metodiky a inspirovala naši práci do budoucna. Měli jsme možnost setkat se s odborníky, kteří profesionálním přístupem ke klientkám/klientům jsou jim oporou a motivací pro pozitivní změnu v životě. V Norsku samosprávy plně financují krizová centra, která poskytují poradenství, intervenci, terapii. I v Norsku funguje neziskový sektor, ale hlavní roli zde zajišťují především státní instituce. V našem systému to jsou hlavně neziskové organizace, které pracují s cílovými skupinami podle zaměření organizace.

V rámci studijní cesty jsme navštívili zařízení v Oslu a Kongsvingenu. Partner z Osla nás provázel jednotlivými institucemi, aby nám přiblížil jejich sociální systém péče o cílovou skupinu.

Návštěva v LDO – úřad Ombudsmana, nezávislé agentury, „v opozici vůči vládě“, kde pracují nepoliticky, jejichž výsledky nejsou ovlivňovány vládou, mohou podávat podněty, kritizovat činnost vlády. Zasazují se o lidská práva, práva ohrožených skupin, úřad dohlíží a kontroluje dodržování deklarací a dokumentů v oblasti lidských práv, lidské důstojnosti a nediskriminace, řídí se mezinárodními dokumenty. V kontextu násilí páchaného na ženách inicioval úřad ombudsmanky vznik specializované skupiny z řad policie, která má být zaměřena na prevenci, rizikové rodiny a situace. V současnosti je na policii vytvořena skupina, která v případě násilí zkoumá, co se stalo, jak se to stalo, probíhá vyšetřování v případu. Ve své agendě se věnují i genderové oblasti, genderové rovnosti, rovnosti lidí jinak orientovaných a migrantům. Genderovou rovnost chápou také v oblasti posílení zapojení mužů do péče o rodinu a dítě. V legislativě Norska je zakotveno, že i muž se musí osobně starat o dítě (alespoň po dobu 3 měsíců v prvním roce), a to v případech, pokud chce rodina získat příspěvek od státu. Tuto skutečnost do zákona prosadili i z toho důvodu, že v minulosti většina norských mužů pracovala na moři, dlouhá období byla mimo rodinu a péči o děti zajišťovaly ženy. Výhodou je, že žena může nastoupit do práce a zároveň rovnoprávní postavení muže a ženy. Úřad ombudsmanky řeší také stížnosti jednotlivců, může řešit i útoky v práci, obtěžování. V portfoliu úřadu sledují mezinárodní dokumenty a vytvářejí zprávy pro mezinárodní společenství v oblasti dodržování práv a právem chráněných svobod. Pokud je dítě svědkem násilí, má právo být svědkem v procesu, ale se zvýšeným důrazem na bezpečnost. Jejich úlohou je také ovlivňovat politiky, aby uplatňovali metody, které jsou specifické při práci se ženami a dětmi. Úřad také hodnotí činnost vlády, jak vláda naplňuje jednotlivé úkoly, což činí prostřednictvím reportů, realizuje výzkumy, o jejich výsledcích informuje širokou veřejnost, uskutečňuje kampaně, poskytuje poradenství zaměstnavatelům v otázkách genderové rovnosti. V případě řešení situace násilí má soud dvě nezávislé zprávy, jednu od policie a druhou od LDO.

Instituce Krisesentersekretariatet zahrnuje krizová centra (sheltery) v Norsku. Sheltery poskytují podporu, poradenství, prosazují jejich práva, a tím i práva žen, mužů a dětí, které zažily násilí. Vytváří národní kampaně, řeší a pracuje s předsudky, mýty a stereotypy ve společnosti. U nás na Slovensku existuje Asociace krizových středisek, která pomalu rozbíhá svou činnost. Norská organizace může být pro nás modelovým příkladem; získané materiály mohou pomoci při formování a budoucí angažovanosti Asociace ve prospěch krizových středisek.

Oslo Krisesenter – systém a profesionální přístup zaměstnanců, metodiky, podle nichž pracují se ženami, muži a dětmi, s oběťmi násilí, dlouholetá tradice a multikulturní personální prostředí jsou pro nás motivací k zařazení některých metod a technik (doporučení pro práci s klienty z odlišného kulturního prostředí). V zařízení „shelteru“ pracují jen sociální pracovníci, psychologická pomoc a podpora je poskytována prostřednictvím poradenského centra Bufetat, s nímž spolupracují v úzké kooperaci.

Kongsvinger – Shelter byl pro nás ukázkou toho, jak může fungovat zařízení, kde jsou služby poskytovány ženě a muži (oběti násilí) pod jednou střechou. Společné, pravidelné komunity a setkávání napomáhají v procesu zpracování traumatu a bolesti. Sdílením emocí, zážitků dospívají k získání nadhledu, k posílení a posílení schopnosti vést vlastní život a sebedeterminaci.

Zařízení pro mladistvé uprchlíky – Kirkenær, vedoucí zařízení nás provedl po zařízení, které vzniklo asi před 5 lety. Personál zařízení je multietnický, stará se o děti a mládež, které odešly ze své země, kde byli vysláni rodiči za lepší budoucností. Mladiství (většinou jde o chlapce) jsou velmi motivovaní pro vzdělávání, po půlročním pobytu odcházejí do pěstounských rodin, vystudují střední a vysoké školy, najdou si zaměstnání a podporují své rodiny v zemi původu.

Kvinnemuseet Kongsvinger – výjimečný zážitek být v bezprostředním kontaktu s rolí a identitou ženy. Prostředí a jednotlivé sekce muzea jsou upravené tak, aby přibližovaly ženu a potřeby žen. Hned u vstupu nás vítala mapa světa, na níž bylo zobrazeno, v kterém roce se začalo uplatňovat hlasovací právo žen ve volbách. Bohužel, značky na mapě neodrážejí realitu, protože hlasovací právo žen a jeho samotná realizace se v některých zemích liší. Muzeum poskytuje reflexi toho, jak se svět mění, například i prostřednictvím světa hraček (v minulosti byl kůň jako hračka dominantní pro chlapce, v současnosti se objevuje v dětských hrách – My little Pony), dále například zobrazování žen v počítačových hrách. Dívky, ženy jsou v nich zobrazovány jako superbojovnice se zbraněmi, jako by přebíraly místo a postavení mužů (v minulosti muž jako ochránce, dobyvatel). Na závěr návštěvy muzea jsme dostali doporučení, abychom se snažili o založení muzea v naší zemi. Věříme, že podobné muzeum by bylo přínosem i pro naši vlast, které by zobrazovalo postavení žen ve společnosti od historie až po současnost.

Závěr

Centrum Slniečko, n.o. je jedním z členů Koalice pro děti, jejímž cílem je prosazování, obhajoba a naplňování práv, potřeb a zájmů dětí ve smyslu Úmluvy o právech dítěte. Touto cestou budeme tlumočit a sdílet zkušenosti získané z bilaterální spolupráce a snažit se o prosazování ve prospěch žen a dětí.

Násilí ve společnosti je stále aktuálně diskutovanou tématem, které se dotýká nás všech. Ve společnosti je násilí provázeno mýty a stereotypy, které působí na toleranci agrese a násilí. Příčina násilí na ženách souvisí s nerovným postavením ženy a muže ve společnosti. Řešením této situace je primární prevence, tedy předcházení násilí, vzdělávání a preventivní programy už od předškolního věku, informování o příčinách a následcích, formování veřejného mínění a postojů i prostřednictvím médií, která by měla citlivě informovat a přinášet „příběhy“, jejichž tématem je násilí, týrání a tím pozitivně ovlivňovat snižování tolerance jakékoli formy násilí ve společnosti.

Autoři: Martina Ferri, PaedDr., PhD., Mgr. Mariana Kováčová, Olaug RØNNINGSDALEN, Halvor Ravn HØLOEYEN