Mnoho lidí si pod pojmy chráněná dílna a sociální podnik představí, že fungují na stejném principu. Není to však pravda. V tomto blogu si ukážeme jejich rozdíly.

Podle zákona č. 5/2004, § 55, je chráněná dílna definována jako pracoviště, na kterém právnická nebo fyzická osoba zřídí více než jedno pracovní místo pro občana se zdravotním postižením, který má ztížený přístup na trh práce. Pracovní podmínky včetně rozvržení pracovní doby a nároků na pracovní výkon jsou přizpůsobeny zdravotnímu stavu zaměstnance.

Jednoduše řečeno, chráněné dílny jsou určeny především pro lidi s různými druhy zdravotního postižení, kteří kvůli svému zdravotnímu stavu mají omezené možnosti uplatnění na trhu práce. Často vznikají z iniciativy rodičů, kteří mají děti se zdravotním postižením a těžko si hledají zaměstnání. Příkladem je chráněná dílna TOP Art v Bratislavě.

O sociálních podnicích se píše v zákoně č. 112/2018. Podle § 5 je sociální podnik a podnik se sociálním dopadem. Sociálním podnikem je subjekt sociální ekonomiky, který vykonává soustavně, samostatně, ve vlastním jménu a na vlastní odpovědnost hospodářskou činnost.

V sociálních podnicích nemusí být zaměstnáni jen lidé se zdravotním postižením, ale také lidé, kteří se dlouhodobě nedokáží zaměstnat (mamičky po rodičovské dovolence, lidé se slabými pracovními zkušenostmi). Sociální podniky mohou zřizovat samosprávy, města, obce.

Sociální podniky fungují na Slovensku už 7 let. Na to upozornil na své tiskové konferenci pan ministr sociálních věcí a rodiny SR, kterou měl dne 6.11.2025. Na této tiskové konferenci také avizoval, že nejvyšší rozmach sociálních podniků byl v roce 2023, kdy zisk sociálních podniků měl 7 000 000 euro. Hlavní témou tiskové konference ale bylo, že budou probíhat kontroly sociálních podniků. Tyto kontroly budou probíhat pod vedením Nejvyššího kontrolního úřadu. Více se můžete dozvědět z tiskové konference na tomto internetovém odkazu: https://www.ta3.com/relacia/1019147/tb-e-tomasa-a-l-andrassyho-o-posilneni-kontroly-socialnych-podnikov

Impulz k vzniku sociálních podniků přinesla globální hospodářská krize v roce 2009, která vyvolala rozsáhlou nespokojenost veřejnosti s fungováním světového hospodářského systému. Podnítila zájem o inkluzivnější a pluralitnější ekonomické modely.

V roce 2013 Evropská komise spustila studii v 29 evropských zemích, kde zmapovala potřebu sociálních podniků. V níže uvedeném obrázku jsou znázorněny země se specifickými právními formami nebo zákony pro sociální podniky.

  • Finsko, Litva a Slovensko mají zákony zaměřené na integraci do práce.
  • Itálie je jedinou zemí, která má zákon o sociálních družstvech i zákon o sociálních podnicích.
  • Polsko má specifickou právní formu pro sociální podniky.

Zdroj: A map of social enterprises and their eco-systems in Europe, Executive Summary. Ref. Ares(2014)3811561 - 17/11/2014. European Commission 2014. Dostupné: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/7561/attachments/1/translations/en/renditions/pdf (23.11.2025)

Příkladem dobré praxe sociálních podniků je například ve Francii Groupe SOS. Tento sociální podnik působí v široké škále oblastí včetně sociálních služeb, zdravotní péče, vzdělávání a ekologie. Zaměstnává více než 20 000 lidí a provozuje tisíce zařízení zaměřených na pomoc zranitelným skupinám (senioři, děti, nezaměstnaní a lidé bez domova). U našich severských hranic země v Dolním Slezsku je sociální podnik Panato. Zaměřuje se na různé aktivity a na začátku jeho členové pracovali na dobrovolnické bázi, přičemž všechny zisky investovali do rozvoje iniciativy. U nás na Slovensku je nejrozkvétalejším sociálním podnikem Bivio. V tomto sociálním podniku je v provozu penzion s restaurací a ostatními službami pro lidi. V tomto sociálním podniku jsou většinou zaměstnáni lidé s mentálním postižením. Protože by se o chráněných dílnách a sociálních podnicích dalo psát mnohem více, budu přemýšlet o tom, že z tohoto blogu udělám odbornější článek.

O chráněných dílnách a sociálních podnicích by se dalo napsat mnohem více. Proto zvažuji, že tento blog rozšířím a proměním ho na odborný článek, který se bude detailněji věnovat legislativnímu rámci, příkladům dobré praxe a možnostem rozvoje sociální ekonomiky na Slovensku i v zahraničí.

Autorka: Mgr. Michaela Lorková Kontakt na autorku: michaela.herdova05@gmail.com