Zatímco Immanuela Kanta naplňují úctou a obdivem jen dvě věci, já jsem hamižnější a navíc se klaním před úžasnou silou a vynalézavostí přírody. Trvalo mi, pravda, několik desetiletí, než jsem si uvědomil, že Nuselské údolí vyrylo tok Botiče, ale pak jsem o to více žasl při představě, co takový potůček dokáže. Nemluvě o tom, jak pestrou paletu života objevuju. Včera jsem se dočetl, že červenka mořská je ryba s křídly a nohami, na nichž má chuťové buňky, s jejichž pomocí neomylně nachází na mořském dně kořist, takže je sledována houfem hladových strávníků; podle mě je to něco jako fronta na banány v socialismu. Varani mají po dinosaurech železo v zubní sklovině, a tak mají zuby ostré jako Mackie Messer. Obojživelné ještěrky vydrží pod vodou díky vzduchu zachycenému v dýchacích cestách neobyčejně dlouho. Psi se dělí o jídlo. Údajně na vrcholu živočišné říše se pak nachází člověk. Většina věd věnujících se člověku zapomíná na to, že jakkoli na vrcholu, je to stále jenom živočich, který se od svých šimpanzích bratří v Tanzanii liší ve všech ohledech jen o dvě procenta DNA. K tomu se sluší dodat, že člověku narostly nohy aktivací genu pro končetiny, který mají i ostatní ryby, a chuťové pohárky na nich také aktivací příslušného genu, takže můžeme být rádi, že tyto pohárky máme na jazyku a ne na chodidlech.
Řeky nejen vyrývají, ale také tvoří, a tak před dávnými a dávnými časy řeky Eufrat a Tigris nanosily na mapu světa celý Arabský poloostrov, na němž vykvetl „úrodný půlměsíc“, který stál mnoha našim předkům za to, aby jej osidlovali. Byl to zajímavý tavící kotel ras, počínaje mongolskými přistěhovalci, kteří si říkali lid Engi, ale ostatní jim říkali Sumerové, pak tu byli také černovlasí Semité, kterým Sumerové říkali „lid Urdu“, Akkadi a Amorité, Elamité, Chaldejci a po nich přišli Árijci, a tak se zde střídaly po tisíciletí říše a kultury. To vše máme dnes shrnuto pod pojmem Babylon. Jak se to tam tak mydlilo hlava nehlava, našlo se také dost takových, kteří prohlašovali, že lepší než stálé válčení a ničení je mír. Leč není mír jako mír (třeba Horymír); nejlepší je mír na asyrský způsob. V tom už vystupuje tatíček, který to střeží: králové se vnímali jako pastýři, kteří šířením hrůzy a strachu podporovali světový mír. Vyjadřují nadřazenost služebníka Aššura nad ostatními králi a celým světem a upírají rovnost ostatním králům či bohům... Ačkoli cizí knížata se nakonec nemusela zprvu vzdát vlastního náboženství, zničení státní struktury a deportace obyvatelstva do jiných oblastí říše vyústily v úplnou asimilaci k říši. Dobytí Neasyřané se stali Asyřany díky své podřízenosti, věrnosti a poslušnosti… Král měl primární povinnost rozšířit hranice Aššurovy země s použitím vojenské síly. Impérium pomocí násilných prostředků rozbíjí místní mocenské struktury dobytých států: deportací, dosažením jazykové jednoty a zemské správy v pořádku, aby byli všichni Asyřané. Ideologie slouží k vnucování řádu, autority a ekonomického využívání centra na chaotické a neúspěšné periferii. V takovém státním útvaru už jsou zapotřebí zákony, které udělují bohové, a k nim spousta úředníků. Mágů, kteří umějí číst písmo bohů na noční obloze, je vždy omezené množství, přestože k množení mají také choutky. Ale úředníci se rozprasují rychleji než králíci v Austrálii. Právě to, jak se postupně rozmnožovali, nakonec každou říši zahubilo. Sbírky zákonů se tak mění, aniž musí procházet parlamenty. Chamurappimu nebylo nic platné, že své zákony nechal vytesat na stélu; tu čas zavál pískem. Stejně se přišlo na to, že nebyl první, že mu předcházel Ur-nammuův zákoník. Nicméně první známé normativní dílo nechal vydat sumerský vládce Urukagina ve 24. stol. př. n. l. Mimo jiné například zakázal, aby žena náležela dvěma mužům, a také zakázal vydírání. V díle se též nacházelo heslo „Nechť mocný neubližuje vdovám a sirotkům“, které později převzalo několik panovníků. Toto dílo většinou není považováno za zákoník. Do dnešní doby se nedochovalo. V zemi Ur se z ničeho nic sebral jeden Abrahám se vším svým rodem a vydal se i s ovcemi směrem do Palestiny. Patřil k Semitům a ti vesměs tíhli k monoteismu. Abrahám si ze všech možností vybral ryze mužského Hospodina Jahve a uzavřel s ním smlouvu. Mohl si vybrat i Baala, nebo Ištar (Isis), ale na cestu si vzal chlapa. Ten mu slíbil, že ho rozmnoží, když si bude obřezávat předkožku. Tak si plácli. Jak to bylo dál, je popsáno na následujících stránkách. Přestože jsem tvor věřící, nebo právě proto, dopřávám i Jahvemu slabé chvilky. Jedna se odehrává při všech potopách, kdy se vody rozlijí, a druhá při holocaustu. Teď bych byl rád, kdyby Jahve nespal! O lidi, s nimiž uzavřel smlouvu, právě hraje svět poker.
Radkin Honzák říjen 2024
Obsah
- Prolog
- V jednoho Boha budeš věřit
- Nevezmeš jméno Božího nadarmo
- Pamatuj, abys den sváteční světil!
- Cti otce svého a matku svou
- Nezabiješ
- Nesemilníš
- Nepokradeš
- Nepromluvíš křivého svědectví
- Nepožádáš manželku bližního svého
- Nepožádáš statek bližního svého
- Epilog
Název: Desatero Radkina Honzáka Autor: Radkin Honzák, Jan Dražan Vydalo: Nakladatelství Zeď, s.r.o., Preslova 2213/5 Praha 5 — Smíchov Rok vydání: 2024 První vydání ISBN: 978-80-88445-26-5