Diagnostika sociálních klientů prostřednictvím identifikace psychické dospělosti v ručním písmu

Úvod

V tomto příspěvku jsme se pustili do nelehkého úkolu: zdůvodnit význam grafologické diagnostické metody poznání osobnosti sociálních klientů. Na základě určitých znaků rukopisu sociálních klientů lze identifikovat úroveň jejich psychické dospělosti (vyspělosti). Grafologická metoda patří k projektivním metodám diagnostiky osobnosti. Začneme výstižným citátem z přebalu knihy E. Jablonského “Příručka interpretace grafologických znaků,” který zní takto: „Grafolgie je řemeslo, věda a umění. Je poměrně snadné naučit se určovat většinu grafologických znaků, ale je velmi těžké je správně pochopit a interpretovat v konkrétním rukopise.“

Toto vyjádření vystihuje přesně to, co jsme si uvědomovali při studiu grafologických materiálů, kdy jsme hledali „stopu“, podle které bychom se mohli orientovat v zjištěních spojených s grafologickými znaky vyjadřujícími psychicky dospělého (vyspělého) člověka. Na základě grafologické literatury a našich praktických zkušeností z oblasti písmoznalectví a grafológie jsme pro čtenáře vybrali a sestavili takové znaky rukopisu, které poukazují na psychickou dospělost (vyspělost) pisatele.

Náčrt individuality a psychické dospělosti (zralosti)

Načrtneme aspekty individuality a koncept psychické dospělosti, který jsme publikovali v několika časopisných příspěvccích od roku 2008 do dneška a shrnuli v monografiích (Preventívna sociálna práca - Edukačná paradigma v sociálnej práci,2013; Edukačná sociálna práca,2014). Individualitu jsme vymezili jako psychicky dospělou osobu, která je motivována vnitřními pohnutkami k vlastnímu osobnostnímu rozvoji a k uskutečnění vlastního individuálního potenciálu, tedy k osobně i sociálně pozitivní seberealizaci. To znamená, že se aktivně angažuje na rozvoji svých zděděných a vrozených dispozic v co možná nejplnější a nejvyšší míře v pozitivním smyslu, v zájmu dosažení vysoké úrovně lidského bytí. Taková osobnost si postupně a díky své pozitivní motivaci a životní činorodosti uvědomuje své osobní možnosti a limity, vědomě je integruje do vlastností své osobnosti, do projevů svého chování a do činů svého jednání. Vědomě kultivuje a ochraňuje své:

  1. Identitu.
  2. Autonomii.
  3. Individuální svobodu myšlení, cítění a jednání s vědomím osobní odpovědnosti.
  4. Tvořivé zvládání svého života, konkrétně: komunikaci, sociální vztahy, životní úkoly.

Výše zmíněné aspekty individuality uvádíme proto, že je považujeme za základ toho, aby byli lidé schopni adaptovat se a integrovat v následujících dvou skutečnostech:

  1. Jako lidské bytosti se lidé adaptují a integrují uskutečňováním svého duchovního, psychického, tělesného a psychosociálního potenciálu v průběhu osobní historie a životní cesty. Psychicky se adaptují

a psychicky se integrují do života na této Zemi podle vlastních dispozic a životních možností pod vlivem prostředí.- Jako lidská bytost mají rozmanité konkrétní úkoly vyplývající z postavení osoby v daných skupinách společnosti, tedy jsou okolnostmi vedeny k tomu, aby se přizpůsobily sociálnímu prostředí, resp. sociálně se adaptovali
a sociálně se integrovali do charakteristického duchovního, kulturního, sociálního, přírodního, materiálního celku a kontextu společnosti.

Psychická dospělost, tedy psychosociální zralost člověka, je viditelná v životních projevech, v nichž je možno rozpoznat stupeň:

  • somatické zralosti;
  • psychické zralosti, tj. rozumové, emocionální, intuitivní zralosti;
  • duchovní a mravní zralosti;
  • konativní zralosti, tj. tvořivého rozhodování a jednání;
  • sociální zralosti, tj. prosociálních vztahů, komunikace a činů.

Prejavy psychické dospělosti osoby a její odraz v rukopise

Prejavy psychické dospělosti osoby a její odraz v rukopise dané osoby lze identifikovat na základě dvou kritérií: psychologického kritéria, které se týká psychické normality osobnosti, a sociálního kritéria, které se týká chování (projevování) a jednání (činů, skutků) osoby v rámci rozmanitých druhů sociálních skupin (malých, středně velkých a velkých skupin).

Zopakujme znovu vlastnosti psychicky dospělé osoby, protože souvisí se vznikem grafologické charakteristiky na základě identifikace rukopisných znaků takové osoby.
Psychicky dospělá osoba se vyznačuje těmito charakteristikami: má vyhraněnou identitu, je psychicky autonomní, je svobodná v rozhodování se, je tvořivá, je psychicky integrovaná, je sociálně integrovaná, je pro ni typické prosociální jednání. Psychicky a sociálně zralý člověk iniciativně uplatňuje svůj individuální potenciál v tvorbě vlastní životní cesty a osobní historie, a to prostřednictvím samostatně řízeného učení (samo-učení).

Psychicky dospělá osoba se stává vyspělým člověkem a svým vlastním přičiněním zveľaďuje svůj individuální potenciál, rozšiřuje si vědomí o sobě. Permanentně dospívá. Proto má i protichůdné osobnostní vlastnosti. Takový člověk může být přátelský a kooperativní a zároveň individualistický, může být extrovertní v kontaktu s druhými a zároveň introvertní v citovém prožívání a pod.

Rukopisy jednotlivých osob jsou jedinečné a neopakovatelné, protože odrážejí jedinečnost a neopakovatelnost osobnosti pisatele. K vytvoření obecné grafologické charakteristiky přistupujeme s vědomím, že jde o charakteristiku určenu pro didaktický účel a že obsahuje orientační popis znaků rukopisu, i to pouze na obecné úrovni grafologické analýzy.

Pokud jde o odborné posouzení rukopisu konkrétního pisatele pro diagnostické účely, má grafologický rozbor vykazovat přesnou analýzu znaků písma a syntézu zjištění a nakonec zhodnocení zjištění ve formě grafologického posudku. Diagnosticky vyhodnotit a interpretovat jedinečnost rukopisu konkrétní osoby ve formě odborného posudku vyžaduje odbornou přípravu v oblasti psychologie písma, resp. grafológie, případně pro potřeby soudního řízení v oboru písmoznalectví ručního písma. Tuto práci vykonávají znalci v oboru ručního písma (školení grafológové a písmoznalci).

Naše zkušenosti se statistickým průměrováním naměřených hodnot znaků rukopisu a s jejich následnou interpretací nás přesvědčily o tom, že takové výsledky poukazují na frekvenci výskytu jisté grafologické proměnné v rukopise. Avšak z okem postřehnutelných a pouze jednotlivých jedinečných tahů a tvarů nelze automaticky vyvozovat charakteristiku jedinečného a složitého systému nazývaného lidská osobnost (tedy charakteristiku povahy, charakteru, chování či jednání konkrétního člověka).

Pokusíme se vytvořit obraz rukopisu, který vystihuje povahu psychicky dospělých osob. V tomto příspěvku však pokládáme za realistické pouze seznámit čtenáře s možnými znaky rukopisu, které vystihují psychicky dospělého (vyspělého) člověka. Rukopisy psychicky dospělých osob mohou být námětem pro výzkum, přičemž je korektní porovnat grafologická zjištění se zjištěními získanými i jinými metodami diagnostiky osobnosti.

Některé znaky rukopisu, které jsou projevem psychické dospělosti pisatele

Předkládáme výskyt rukopisných znaků, na základě nichž je možné identifikovat psychickou dospělost osoby.

První otázka: Jak se v rukopise projeví psychická adaptace a psychická integrace osobnosti pisatele?
Hypotéza 1: Předpokládáme, že psychická adaptace a psychická integrace se projevuje v psychické stabilitě.
Základ psychické stability, podle nás, tvoří: sebeúcta, spokojenost, optimismus, klid, uvolněnost, sebedůvěra, pocit zdraví, relativní autonomie – nezávislost na lidech, podnětech prostředí, životních situacích a okolnostech.
Stabilita osobnosti se v písmu projevuje podle J. Kulku (1991, s. 138) těmito grafologickými znaky:
Pevná, homogenní, případně ostrá linie, pravidelný a rytmický tlak, pravý sklon, střední hodnoty výšky střední zóny, menší rozdílnost délek, mírný pravý sklon nebo kolmost, vkusečné a účelové zjednodušení tvarů písmen, pečlivě umístěná diakritická znaménka, přiměřená velikost počátečních a závěrečných tahů, plynulé písmo, girlandové vazby, menší mezery mezi slovy, střední mezery mezi řádky, rovný průběh řádků, vysoká úroveň a originalita písma, dobré členění rukopisu, pravidelné a symetrické písmo.

E. Jablonský (2005, s.254) píše, že „stabilní jedinec je klidný, rozvážný, stálý, s vyrovnaným úsudkem a preferovaným hodnocením, uvolněný, relativně nezávislý na okolí, dokáže se lépe soustředit.“ Podle zmíněného autora (s. 254) se stabilita v rukopise projevuje těmito znaky rukopisu: harmonické a vyrovnané písmo, nekolísavý tlak, vyrovnaná střední zóna a šířka, nevelké výrazné rozdíly délek, dobrá členitost, rovnoměrný sklon, rovné řádky, vyhraněné spojující formy, podpis nevystupuje z celkového rázu rukopisu, nechybí koncové tahy.

Zaujaly nás i další znaky rukopisu, kterými se projeví osobní zralost pisatele (E. Jablonský, 2005, s. 255). Osobní zralost se podle E. Jablonského odráží v těchto znacích: tendence ke zjednodušování tvarů, pravidelný tlak, stabilní velikost písma, vyrovnané délky, přirozený a pravidelný rytmus písma, dobře členité písmo s přiměřenou vzdáleností řádků a slov, písmo a podpis stejné povahy.
Zdá se, že takové písmo charakterizuje člověka vědomého si svého Já, hodnoty své osoby, pozitivního sebehodnocení a sebedůvěry.

Druhá otázka: Jak se v rukopise projeví sociální adaptace a sociální integrace osobnosti pisatele?
Hypotéza 2: Předpokládáme, že sociální adaptace a sociální integrace osobnosti pisatele se projeví v sociabilitě osobnosti.
Základ sociability osobnosti, podle nás, tvoří: otevřenost osobnosti, empatie, optimální komunikace, schopnost tvořit a udržet interpersonální a mezilidské vztahy, adaptovat se a integrovat se do sociálních skupin, sociální percepce (vnímaní) druhých osob, prosociální chování a jednání. Sociabilitu chápeme jako schopnost tvůrčí reprodukce sociální zkušenosti.

Na základě vlastního výzkumu rukopisných znaků sociability (M.Machalová, 1993) jsme sestavili rukopisné znaky, které jsme výzkumně zjišťovali v rukopisech učitelů – účastníků rekvalifikačního studia a vysokoškolských studentů oboru psychologie. Rukopisy jsme grafologicky posoudili, výskyt rukopisných znaků jsme statisticky zpracovali a výsledky interpretovali. Dospěli jsme k závěru, že sociabilitu osobnosti lze identifikovat na základě identifikace následujících rukopisných znaků:

Prostorové znaky, které vyjadřují nároky osobnosti na sociální prostředí a její okolí - výška střední zóny, velikost a plnost písma, primární šířka (šířka písmen), sekundární šířka (vzdálenost mezi písmeny), terciární šířka (vzdálenost mezi slovy), kvartální šířka (mezery mezi řádky) a průběh řádků, okraje (levý, pravý, horní, dolní).

Znaky směrování, které vyjadřují náklon a odklon osobnosti v komunikaci, v mezilidských a interpersonálních vztazích - sklon písma, úběžnost, tedy směr tahů, vazba písmen.

Sociabilitu osobnosti na základě rukopisných znaků extraverze identifikovali odborníci na grafológiu následovně (M.Kučera, 1991, D.Steinhäuselová, 1990, J.Kulka, 1991): pravoslunné tahy, pravý sklon, velká střední zóna, velké rozdíly délek, velká primární šířka, velká sekundární šířka, plné písmo, předsunutá diakritická znaménka, vysoká plynulost písma, girlandy a jejich kombinace s úhlovými girlandami, menší mezery mezi slovy, stoupající řádky, široké okraje, rychlé písmo.

K sociabilitě a sociální integraci přispívají doslova i vlastnosti lidí, jako je afiliace, tedy přátelství – láska k bližnímu, a kooperativnost, tedy schopnost spolupracovat.

V rukopise se afiliace – přátelská povaha projevuje následovně (J.Kulka 1991, D.Steinhäuselová, 1990 a další autoři): pravolézající tahy, střední výška střední zóny, převaha horních délek, pravý sklon písma, velká primární šířka písma, malá sekundární šířka písma, plnost tvarů, vysoká plynulost písma, girlandová vazba písmen, čitelné písmo, členění písma, pravidelné prostorové uspořádání písma.

Kooperativnost pisatele, která je jednou z rysů chování a jednání psychicky dospělých (vyspělých) osob, lze identifikovat na základě následujících znaků rukopisu: středně velké písmo (ve střední zóně), pravé tahy, pravý sklon, větší primární šířka písma (šířka písmen), menší sekundární šířka písma (vzdálenost mezi písmeny), plné tvary oválů v písmu, souvislé plynulé písmo, vazba písmen převážně girlandová a smíšená (girlanda, arkáda, úhlová girlanda).

Třetí otázka: Jak se v rukopise projeví autonomie osobnosti pisatele?
Hypotéza 3: Předpokládáme, že autonomie osobnosti pisatele se projeví: v nezávislosti osobnosti, v tvůrčím zvládání životních úkolů a situací.

Psychicky dospělá osoba, podle kvalitativních výzkumů v humanistické psychologii, je osobnost s pevnou vůlí, vyhraněnými hodnotami, postoji a názory. Charakterizuje ji činorodost a neúnavný postup v aktivitách, které tato osoba považuje za důležité pro splnění svého životního poslání. Za charakteristické schopnosti psychicky dospělé (psychicky vyspělé, zralé) osobnosti považují humanističtí psychologové nezávislost osobnosti a její tvořivost v zvládání životních úkolů a situací.

Nezávislost osobnosti jako komplexní schopnost osobnosti, v níž je zahrnuto myšlení, cítění, hodnocení, chování se, jednání, je předpokladem a zároveň výsledkem utváření relativní autonomie osobnosti. Zmiňujeme relativní autonomii, protože člověk se musí do určité míry přizpůsobit podmínkám života ve společnosti, jejíž je součástí. Nezávislost se promítá do samostatného usuzování osobnosti, do jejích vyhraněných názorů, postojů a hodnotové orientace, a také do odolnosti osobnosti vůči otevřeným či skrytým formám manipulace ze strany druhých lidí a sociálního okolí. Důležitými vlastnostmi tvořivé osobnosti jsou kromě nezávislosti i sebekontrola, schopnost prosadit se, sociální vnímavost, spontánnost, motivace, angažovanost.

V rukopise se tvořivost osobnosti projeví v následujících znacích písma: dynamické a rychlé písmo, silnější tlak, uvolněné a zdůrazněné horní a dolní délky písma, velká střední zóna písma, široká písmena, plné tvary smyček a oválů, originální tvary písmen a tahů, zdůrazněné náběhové a koncové tahy, prostorová členitost písma, převažuje nitková vazba písma, velké okraje. Celkový obraz písma je dynamický a originální.

Nezávislost osobnosti se projevuje především rozumovou bistrostí, iniciativou, odvahou, rozhodností, jasným přístupem. V rukopise se projeví v následujících znacích písma (znaky vybíráme z publikace E. Jablonského, 2005): kolmý sklon písma, pevný a silný tlak, stoupající řádky, dynamický tvar písma, pravý sklon písma, široké písmo, zjednodušené tvary písmen a tahů, zdůrazněné náběhové a koncové tahy, velké vzdálenosti mezi slovy, velké vzdálenosti řádků, dobře členený rukopis a prostorové uspořádání.

Závěr

Záměrem příspěvku bylo informovat čtenáře o možnosti identifikace psychické dospělosti osobnosti sociálních klientů prostřednictvím psychologické diagnostiky grafologickou metodou.
Dosažení psychické dospělosti (psychické vyspělosti) sociálních klientů se stává důležitou témou pro jejich život. Vyjádříme to slovy myslitele Osho (2003, s.191, s. 194, s. 195):
„Využívat svou inteligenci naplno, to je počátek zralosti...Proces zraje je proces, který nekončí. Nemá pevně daný bod, nemá dokonce ani střed...neustále pokračuje a pokračuje. Vesmír je nekonečný. A stejně nekonečné jsou možnosti vašeho zrání...Nezapomínejte, že vy nejste žádný obal. Jste obsah. Forma se mění, ale vaše bytost zůstává stále stejná. A neustále roste, zraje, obohacuje se.“

Autor: Prof. PhDr. Mária Machalová, CSc.
Literatura:

JABLONSKÝ,E. (2005) Príručka interpretácie grafologických znakov. Žilina: Žilinská univerzita, 2005.
KUČERA,M. (1991) Mluví písmo. Praha: Avicenum, 1991.
KULKA,J. (1991) Grafologie. Brno: Svatá Mahatma, 1991.
MACHALOVÁ,M. (1993) Některé znaky sociability v rukopise učitelů a studentů psychologie. In: Psychologie písma a písmoznalectví. Neperiodický časopis pro analýzu písma. SPS Brno, č.2, 1993, s.9-14.
MACHALOVÁ, M. (1994-2003) Základný kurz grafológie a písmoznalectva pre pracovníkov banky. Príručka. Bratislava: Inštitút bankového vzdelávania, Národná banka Slovenska, 1994-2003.
MACHALOVÁ,M. (2013) Preventívna sociálna práca – Edukačná paradigma v sociálnej práci. Prešov: Prešovská univerzita, 2013.
MACHALOVÁ,M. (2014) Edukačná sociálna práca. Prešov: Prešovská univerzita, 2014.
OSHO. (2004) Zralost. Zodpovědnost být sám sebou. Bratislava: Eugenika, 2004.
STEINHÄUSELOVÁ, D. (1990) Úvod do psychologie písma I. a II. Brno: Středisko psychologických služeb, 1990.