Úvod – Rodově inkluzivní jazyk v mezinárodních a politických souvislostech
Rovnost pohlaví patří mezi základní hodnoty demokratických zemí. Evropská unie integruje genderovou perspektivu do všech politik a klíčových iniciativ. Klíčové výzvy, které dnes ovlivňují EU, mají rovněž genderový rozměr. Na podporu rovnosti pohlaví byl vypracován dvojí přístup, který představuje na jedné straně konkrétní politiky zaměřené na nápravu situací způsobených nerovností a na straně druhé gender mainstreaming jako integrovaný, právně závazný přístup EU k rovnosti pohlaví. S vývojem mezinárodní genderové politiky se postupně dostávala do povědomí i otázka uplatňování rovnosti pohlaví v jazyce, z níž vyplynula diskuse o používání rodově inkluzivního jazyka v různých národních jazycích. Rodově inkluzivní nebo rodově vyvážený jazyk se přitom vnímá jako komplexní způsob vyjadřování s empatií a ohledem na všechna pohlaví. Synonymně se používají také další pojmy, např. rodově senzitivní, rodově citlivý nebo rodově korektní jazyk. Uplatňování rovnosti pohlaví v jazyce a otázky nastolené v souvislosti s rodově citlivým vyjadřováním se dostávaly do společenského povědomí postupně od druhé poloviny 20. století nejprve pod vlivem výzkumů feministické a genderové lingvistiky a později i v souvislosti s mezinárodní politikou zaměřenou na rodově inkluzivní jazyk. V roce 1990 přijala Rada Evropy poprvé Doporučení č. R (90) 4 na odstranění sexismu z jazyka, v němž Výbor ministrů doporučoval, aby vlády členských států podporovaly používání jazyka zohledňujícího princip rovnosti mezi ženami a muži a přijaly opatření k dosažení tohoto cíle. Od té doby používání rodově vyváženého jazyka v úředním i běžném styku v členských státech Rady Evropy výrazně pokročilo. V roce 2007 bylo vydáno usnesení, v němž se členským státům doporučovalo používat rodově vyvážený jazyk v úředních dokumentech, zejména v právních textech, v úředním styku, ve vzdělávání a v médiích. Mnoho členských států se zapojilo do diskuse o rodově vyváženém jazyce a následně navrhlo směrnice k jeho uplatňování na různých úrovních (srov. Terkanič, s. 35 v Cviková a kol., 2014a). Organizace spojených národů, Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní organizace práce, Evropský parlament a Evropská komise, stejně jako různá profesní sdružení, univerzity, velké tiskové agentury a nakladatelství přijaly pokyny o neexistickém/ne-sexistickém používání jazyka, a to buď v podobě samostatných dokumentů, nebo zvláštních doporučení zahrnutých do jejich stylistických příruček.1 Používání inkluzivního jazyka je v současnosti jednou ze základních požadavků při tvorbě dokumentů ve všech úředních jazycích EU a rozhodně už to není jen lingvistická záležitost, ale stále více se zviditelňuje také jako jazykově politický fenomén.
Z předchozího výkladu je zřejmé, že na konci 20. století se ve více jazycích dostala do popředí otázka uplatňování rodově vyváženého jazyka. Předkládaná studie zaměřuje pozornost na vývoj a vnímání tohoto fenoménu v německy mluvícím prostředí v úmyslu poukázat na diskurz, resp. specifika společenské a odborné diskuse k této problematice. Vycházíme z faktu, že v německy mluvících zemích se pod vlivem feministické a genderové lingvistiky, stejně jako mezinárodní politiky zaměřené na inkluzivní jazyk, vytvořila legislativa a vznikla i řada pokynů pro používání rodově senzitivního jazyka pro různé oblasti, přičemž diskuse je výrazněji rozvinutá než na Slovensku, kde se tento jev zatím teprve zviditelňuje. S úmyslem upozornit na současnou jazykovou praxi používání rodově symetrických jazykových forem v němčině prezentujeme na závěr i výsledky našeho výzkumu rodově symetrických jazykových forem v německých, rakouských a švýcarských novinách s použitím metod korpusové lingvistiky v německém referenčním korpusu DeReKo. Problematice používání rodově inkluzivního jazyka v německém a slovenském jazykovém prostředí věnujeme pozornost také v aktuální monografii s názvem Rodově symetrický jazyk ve slovenském a německém jazykovém prostředí v kontextu evropské genderové politiky a gender mainstreamingu (Štefaňáková, 2020), která zkoumá tento fenomén interdisciplinárně skrze různé vědecké disciplíny, zejména filozofii, sociologii, politologii a lingvistiku.
1. Vývoj rodově inkluzivního jazyka pod vlivem feministické a genderové lingvistiky a genderové politiky s důrazem na německy mluvící prostředí
Problematika vyjadřování rovnosti pohlaví v jazyce se dostala do pozornosti ve druhé polovině 20. století. Začátky diskuse se spojují s feministickým hnutím, resp. feministickou jazykovou politikou, jejímž cílem bylo eliminovat sexistické projevy v jazyce. Feministická lingvistika se začala rozvíjet na základě druhé vlny feminismu v 60.–70. letech 20. století nejprve v USA, Kanadě, Austrálii a západní Evropě. Otázky, které si kladla, vyplynuly z rozmanitých požadavků na zrovnoprávnění žen ve všech oblastech života společnosti. Hlavním tématem bylo tehdy asymetrické zobrazování žen, stejně jako sexismy v verbální i neverbální reprezentaci žen. Jednou z prvních významných teoretiček, které se zabývaly problematikou genderové asymetrie v jazyce, byla Američanka Robin Lakoff(ová) (Language and Woman’s Place/Jazyk a místo ženy, 1975). K prvním významným německým autorekám patřily např. Trömel-Plötz(ová), Pusch(ová), Hellinger(ová), Wodak(ová), Samel(ová) aj. V prostředí západního Německa se feministický výzkum na podnět druhé vlny ženského hnutí (Neue Frauenbewegung) realizoval nejprve pod hlavičkou ženského výzkumu (Frauenforschung) a později také genderového výzkumu (Geschlechterforschung). Feministicky a později genderově orientované výzkumy jazyka poukázaly i na to, že používání mužských označení pro osoby obou pohlaví (tzv. generického maskulina) je pro ženy (či jiná pohlaví) diskriminační a znevýhodňující, což podnítilo v němčině stejně jako v mnoha dalších jazycích vytvořit strategie na uplatňování rodově inkluzivního/rodově vyváženého jazyka.
Feministický výzkum je považován za vývojového i časového předchůdce genderového/rodového výzkumu. Na základě feministické lingvistiky vznikla asi v 80. letech 20. století v Americe a západní Evropě genderová/rodová lingvistika. V tomto období se začal používat pojem gender především ve významu sociálního pohlaví. Předmětem kritiky genderové lingvistiky byla nejprve heteronormativita jako sociálně a politicky organizující princip. Kritizovaly se zejména jazykové konstruktory genderu/rodu ve veřejném diskurzu a s nimi spojená strukturovanost veřejného prostoru v souvislosti s tradičním rozdělením rolí a práce mezi muže a ženy. Objekt zájmu byla především reprezentace žen a mužů v médiích, reklamě, inzerci a v diskurzech různých typů (na trhu práce, ve školství, zdravotnictví, náboženství atd.) se zaměřením na to, jak jazyk podporuje tradiční vertikální a horizontální členění profesí a pozic, tedy feminizaci a maskulinizaci oborů. Současný výzkum v oblasti genderové/rodové lingvistiky více zohledňuje konkrétní kontext. Objekt zkoumání se rozšířil o další sociální pohlaví a genderová/rodová lingvistika se více zabývá diskurzivními praktikami ve vztahu k homosexualitě a dalším genderům/rodom. Cílem dekonstrukce genderu je i odhalování sociální nerovnosti a mocenských vztahů v řeči ve vztahu k věku, etniku, sociálnímu pohlaví atd. (srov. Valdrová, 2017). Genderová/rodová lingvistika je jednou z nejmladších jazykovědných disciplín. Její součástí je jazyková politika, která formuluje praktická doporučení pro genderově spravedlivější používání jazyka.
Pokud jde o německy mluvící země, první pokyny a doporučení k používání nesexistického, resp. rodově vyváženého jazyka pro němčinu vznikly v Německu. V 70. a 80. letech 20. století se do popředí dostala otázka používání rodově vyváženého jazyka ve veřejné sféře. Oficiální návrhy na používání rodově vyváženého jazyka vznikaly postupně na úřadech a ministerstvech a staly se předmětem intenzivních debat různých feministických, ne-feministických, lingvistických i nelingvistických konferencí a kolokvií (srov. Kegyesne Szekeres, 2005). První doporučení pro němčinu s názvem Usmernenia na zamedzenie používání sexistického jazyka/Richtlinien zur Vermeidung des sexistischen Sprachgebrauchs vyšly v roce 1980 v Německu (Trömel-Plötz, Pusch, Hellinger, Guentherodt, 1980). Autorky apelovaly zejména na tvůrce právních textů, různých nařízení, formulářů, pracovních inzerátů, učebnic, rozhlasových a televizních textů, aby používaly rodově vyvážený jazyk. V roce 1993 vznikly v Německu na žádost UNESCO doporučení s názvem Jeden jazyk pro obě pohlaví – pokyny pro neexistické používání jazyka./Eine Sprache für beide Geschlechter – Richtlinien für einen nicht-sexistischen Sprachgebrauch, které se zabývaly lexikálními a gramatickými pravidly a zahrnovaly pravidla slovotvorby. První dokumenty, jež vznikly v oblasti feministické jazykové politiky, sloužily jako vzor a předloha pro mnoho dalších v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Pokyny v těchto zemích byly vypracovány z pověření ministerstev, soudů nebo jiných institucí (srov. Štefaňáková, 2020, s. 94). K úsilí o používání rodově vyváženého německého jazyka se připojily i Rakousko a Švýcarsko. V Rakousku vydalo Ministerstvo sociálních věcí v roce 1987 první pokyn s názvem Lingvistické doporučení o stejném jazykovém zacházení žen a mužů ve veřejné oblasti/Linguistische Empfehlungen zur sprachlichen Gleichbehandlung von Frau und Mann im öffentlichen Bereich. V letech 2000 až 2002 rakouská spolková vláda přijala několik směrnic, podle nichž se v rámci strategie gender mainstreamingu musí věnovat zvláštní pozornost uplatňování rodově vyváženého jazyka ve všech rezortech (srov. Štefaňáková, 2020, s. 99). Ačkoli Švýcarsko není členským státem EU, stejně jako SRN a Rakousko naplňuje v politice akční platformu rovnoprávnosti mužů a žen, která byla přijata na 4. světové konferenci žen v Pekingu v roce 1995. První doporučení týkající se používání rodově vyváženého jazyka vznikla ve Švýcarsku již v 80. letech 20. století. Ve zprávě Rovné zacházení se ženou a mužem v právním a administrativním jazyce/Sprachliche Gleichbehandlung von Frau und Mann in der Gesetzes- und Verwaltungssprache (1991) jsou popsána kreativní řešení k používání rodově citlivého jazyka pro tři švýcarské úřední jazyky němčinu, francouzštinu a italštinu (srov. Adamzik a Alghisi, 2017). Ve všech doporučeních je snahou omezit používání generického maskulina a umožnit uplatnění různých strategií pro rodově citlivé vyjadřování.
Problematikou zobrazování genderové rovnosti v němčině se v posledních dvou desetiletích zabývaly různé pracovní skupiny. Příručky s doporučeními pro rodově citlivé vyjadřování byly vydávány i na mnoha německých, rakouských a švýcarských univerzitách. Důležitá doporučení obsahují i Stanovisko německých zpravodajských agentur k používání rodově korektního jazyka a zpráva Rady pro německý pravopis vydaná v roce 2018.2 Rada pro německý pravopis vypracovala obecná doporučení pro oblasti a druhy textů, v nichž je tato problematika relevantní, např. smlouvy, úřední dokumenty, oficiální texty (zákony, nařízení atd.), přednášky, projevy, komunikace ve veřejném prostoru, jako jsou školy či vysoké školy. K různým možnostem používání rodově vyváženého jazyka odkazuje i slovník DUDEN: Richtig gendern. Wie Sie angemessen und verständlich schreiben/DUDEN: Správně genderovat. Jak psát přiměřeně a srozumitelně. (2017).
2. Diskurz k problematice rodově vyváženého jazyka v německém jazykovém prostředí
Jak jsme uvedli již v předchozí kapitole, genderová a feministická lingvistika kriticky poukázaly na používání generického maskulina jako náhradního mužského rodu pro osoby různých pohlaví ve vyjadřovací praxi a sledovaly dopady jeho používání na utváření postavení osob v diskurzu. Stejně jako v jiných jazycích i v němčině vedla kritika generického maskulina k vytvoření strategií na používání rodově vyváženého jazyka a následně i k intenzivní společenské a vědecké diskusi k této problematice, která dodnes přetrvává. Cílem této kapitoly je poukázat na specifika této diskuse na pozadí změn, které v němčině probíhají pod vlivem politiky zaměřené na rodově inkluzivní jazyk. Podívejme se ale nejprve na používání generického maskulina v němčině.
2.1 Generické maskulinum v němčině
Používání obecného mužského rodu (generického maskulina) je typické nejen pro všechny slovanské jazyky, ale vyskytuje se i v němčině. Tento fenomén pochází z poloviny 19. století, kdy britský parlament v roce 1850 rozhodl, že maskulinistické jazykové formy budou zahrnovat i ženy jako osoby. (srov. Gibbon, 1999, s. 50). Generické maskulinum se postupně prosazovalo i v jiných jazycích. V sociolingvistickém diskurzu německého jazyka se pojem generického maskulina začal objevovat až v 80. letech 20. století. Na rozdíl od angličtiny, kde byl etablovanější a používal se déle, se v němčině týkal výlučně podstatných jmen. V roce 1980 vydala Luise F. Pusch(ová) a Senta Trömel-Plötz(ová) poprvé tematickou sborník s názvem Jazyk, pohlaví a moc určený nejen pro odborné publikum, v němž tematizovaly problematiku generického maskulina z feministické perspektivy.
Generické maskulinum doprovází přesvědčení o jeho neutralitě, tj. maskulinum se při označení určité sociální skupiny chápe jako neutrální a základní člen. Jednoduše řečeno, při použití náhradního mužského rodu jde o obecné označení osob mužským rodem, které se odvozuje od toho, že maskulinum je základním a neznakovaným označením dané sociální skupiny z hlediska lexikálního, slovotvorného a frekvenčního, např. Lehrer jako náhradní rod pro učitele a učitelky. Kromě názvů osob se takto používají také některá zájmena: např. jeder (každý), jeden z nás atd. (srov. Valdrová, 2017). Pojem generického maskulina nelze uplatnit jako náhradní rod pro označení věcí (např. der Tisch / stůl) a abstraktních podstatných jmen (např. der Ruhm / sláva), protože u nich nevzniká konflikt mezi rodem podstatného jména (jazykového znaku) a pohlavím.
Pojem generického maskulina je zakotven také v německých gramatikách. V slovníku Duden se uvádí: „… man verwendet die maskuline Form vielfach auch dann, wenn das natürliche Geschlecht unwichtig ist oder männliche und weibliche Personen gleichermaßen gemeint sind.“ (Duden, 1995, s. 196)3. Náhradní mužský rod se tedy i v němčině používá k označení skupin, v nichž jsou zastoupena různá pohlaví, např. Jeder Lehrer will gute Studenten haben. (Myslí se tím učitel mužského i ženského rodu); Der Deutsche gilt als fleißig. (Němec je považován za pilného člověka); Am Telefon ist unser Reporter Claudia Meyer. (V tomto případě je osoba ženského rodu vyjádřena výhradně tvarem podstatného jména v mužském rodě.) V němčině se generické maskulinum dodnes uplatňuje zejména v názvech povolání (např. der Lehrer, Jäger, Arzt a další) a u tzv. nomina agentis odvozených od slovesa nebo podstatného jména, které označují k nim přidružený subjekt (např. der Täter, Masseur, Händler, Direktor, der Kunde a pod.). Kromě toho existují v němčině idiomy, v nichž se podstatné jméno Mann používá genericky, např. Mann über Bord, den toten Mann machen. Slovo Mann se genericky užívá i ve složeninách, např. Privatmann, jedermann (každý), a v odvozeninách, např. kaufmännisch, fachmännisch a další. S generickým maskulinem v němčině úzce souvisí i zájmena man / sa, jemand / někdo, wer (kdo), niemand (nikdo). I zájmeno man se v němčině interpretuje převážně mužským rodem. Podobným případem jako neurčité zájmeno man jsou i zájmena wer (kdo), jemand (někdo) a niemand (nikdo), která lze použít ve větách rovněž jen s osobním zájmenem er. Např. Wer kann mir sein Fahrrad leihen? (Kdo mi může půjčit svůj bicykl?) V němčině se kromě generického maskulina příležitostně používají také tvary generického femininu (např. die Person/osoba, die Geisel/rukojmí, die Waise/sirotek) a generického neutra (např. das Opfer/oběť, das Kind/dítě).
Jak jsme uvedli výše, kritika generického maskulina vedla k tomu, že se ve vědeckých kruzích začalo poukazovat na možnosti, jak je možné nahradit náhradní mužský rod v textu a označit osoby rodově vyváženě. V četných příručkách pro rodově citlivé vyjadřování se v současnosti doporučuje užívat zejména strategii rodové specifikace prostřednictvím dvojitého označení osob v plném znění (Lehrer und Lehrerin, Lehrerin, Lehrer) nebo tzv. splittingu pomocí lomítka nebo závorky se zakončením ženského rodu (Lehrer/in, Lehrer/innen, Kolleg(in), Kolleg(inn)en). Kromě toho se na rodově vyvážené označení osob doporučuje používat lexémy se tzv. Binnen-I před zakončením ženského rodu (ein/e HerausgeberIn) a vytvořily se i nové specifické jazykové formy Gender-Gap „_“/rodový podtržítko (Student_innen), Gender-Sternchen „“/rodová hvězdička (Student*innen) a tzv. „X-forma“ (StudierX, ProfessX), které se v důsledku zviditelnění problematiky intersexuality a transsexuality začaly uplatňovat v textech k označení celého spektra pohlaví. Další doporučenou strategií je rodová neutralizace, při které se používají například názvy abstrahující od biologického rodu (die Person/osoba, der Mensch/člověk), podstatná jména v podobě příčestí přítomného (Lehrende/vyučující, Promovierende/promující), popis pomocí vazby se substantivem (Fachbereichsleitung/odborové vedení), označení funkce, úřadu nebo skupiny namísto označení osob (das Rektorat/rektorát, das Dekanat/dekanát) a další. Kromě toho se poukazuje i na různá kreativní řešení, kterými je možné vyjádřit rod neutrálně, např. odvozená slova s koncovkou -ung, -ion, -ium, -kraft (např. die Softwareberatung*), trpný rod, příčestí minulého času nebo přídavné jméno atd.
Už na počátku vědecké diskuse týkající se nahrazování generického maskulina a zviditelnění rodu v němčině se vytvořily různé, převážně protichůdné přístupy, které přetrvávají dodnes. Jeden proud kritizuje používání generického maskulina a prosazuje používání rodově senzitivního jazyka s korektním vyjadřováním rodu, na rozdíl od druhého proudu, který se k nahrazování generického maskulina a používání rodově vyváženého jazyka v němčině staví kriticky. Problematika uplatňování rodově senzitivního jazyka je i přes dlouhodobější probíhající diskurz stále jednou z nejdiskutovanějších a nejkontroverznějších témat v německy mluvícím prostředí.
2.2 Kritika generického maskulina – prosazování rodově vyváženého jazyka
Vzhledem k tomu, že v německy mluvícím prostředí mělo feministické hnutí silný zázemí, již od počátků feministické lingvistiky lze sledovat silný proud, který prosazuje a podporuje používání rodově vyváženého jazyka a nahrazování generického maskulina jinými rodově vyváženými jazykovými formami, odvolávaje se zejména na společenskou funkci jazyka. Kritičky z řad feministické lingvistiky, např. Samel(ová), Pusch(ová), Trömel-Plötz(ová), Tannen(ová), odmítají neúměrné a nejednoznačné používání náhradního mužského rodu, který podle jejich názoru zneviditelňuje a často také znevýhodňuje ženy či jiná pohlaví. Argumentují přitom výsledky sociálně-psychologických studií, podle nichž při maskulinních tvarech a označeních většina lidí myslí na osoby mužského pohlaví bez ohledu na to, zda zahrnují stereotypně mužské (der Bergmann, divák), neutrální (der Zuschauer) nebo zjevně ženské činnosti (der Kosmetiker).
Podle více studií má použití gramatického rodu v němčině konkrétní vliv na představu o biologickém pohlaví (sexe). Skutečnost, že označení osob jako např. der Terrorist / terorista, der Lehrer / učitel, se asociuje spíše s muži, vysvětlují zastánci rodově citlivého vyjadřování tím, že kromě reálného podílu mužů a žen v příslušných označovaných skupinách lidí hraje důležitou roli i sociální faktor (např. označení der Terrorist / terorista se spojuje s muži častěji než označení der Kosmetiker / kosmetička, protože souvisí s násilím, které se přisuzuje více mužům). Sociálně-psycholožky Stahlberg(ová) a Sczesny(ová) z Univerzity v Mannheimu provedly dotazníkové šetření, v němž se v dotazníku ptaly 100 osob na oblíbené románové hrdiny, přičemž dotazník byl předložen ve třech verzích (verzi, kde v otázkách převládaly tvary generického maskulina, verzi s neutrálním vyjádřením rodu a explicitním vyjádřením rodu pomocí splittingu). Pokud se otázkou ptaly na oba pohlaví, respondenti uváděli více ženských románových postav než u otázek s formulacemi s generickým maskulinem (srov. Stahlberg a Sczesny, 2001). Jde o jednu z mnoha sociálně-psychologických studií v německy mluvícím prostředí, které prokázaly, že jazyk může posílit nebo oslabit vnímání určitých jevů, tedy i rodu/genderu.
Na základě sociolingvistických výzkumů může vést používání generického maskulina v inzerátech i k nižšímu podílu ženských uchazečů o příslušné povolání ve srovnání s mužskými a naopak, pokud jsou i u převážně mužských, technických povoláních explicitně uvedeny vedle mužských i ženské tvary, zvýší se tím automaticky zájem žen o toto povolání. Jazyk by se proto podle zastánců generického maskulina měl používat tak, aby zviditelňoval a dával stejnou šanci mužům, ženám či jiným sociálním pohlavím. V gramatice Duden z roku 1998 se uvádí: „Besonders bei Berufsbezeichnungen und Substantiven, die den Träger bzw. die Trägerin eines Geschehens bezeichnen (Nomina Agentis), wird die Verwendung des generischen Maskulinums immer mehr abgelehnt.“ / „Používání generického maskulina se čím dál více odmítá zejména u označení povolání a podstatných jmen, které označují nositele, resp. nositelku děje (nomina agentis).“
Významný rakouský indoevropanista Ivo Hajnal připouští odstranění generického maskulina, hnacím motorem však nevidí v současné genderové politice, ale v historii němčiny, kdy se vedle mužských označení v mnoha případech přirozeně užívaly i ženské tvary (srov. Hajnal, 2002). Knoke(ová) ve svém článku Wie gender darf die Sprache werden v časopise Spektrum.de (uvolněném na internetové stránce Goethe-Institutu v Maďarsku) poukázala na to, že už za dob Goetheho existovala ženská označení Müllerin, Meierin, Hauswirtschafterin apod. V té době to sice byla především označení pro mujlárku či správkyni statku, ty však často po smrti manžela pokračovaly v příslušném povolání a úspěšně vedly i podniky. Zdůraznila, že dnes by bylo neobvyklé používat generické maskulinum k označení povolání, kde téměř výlučně pracují ženy (např. v mateřských školách a jiných výchovných zařízeních pracují převážně ženy a tomu by mělo odpovídat i označení povolání jako Erzieherin / vychovatelka, případně Erzieher / vychovatel). Odvolávaje se na některé studie poukázala i na kódovanou asymetrii při označení osob v němčině. Mužská forma podle ní zobrazuje muže jako normu a ženská forma kóduje ženy jen jako odchylku od normy připojením přípony -in k mužskému tvaru. Jako příklad takové asymetrie uvádí reklamu na ženské tampóny značky OB s reklamním spotem: „Jeder erlebt seine Tage anders“ (Každý prožívá své dny jinak). Proti tomuto spotu se v Německu ozvalo mnoho protestních hlasů, neboť oslovoval ženy mužským zájmenem „každý“. Knoke(ová) vyjádřila názor, že považuje za vhodná všechna řešení k uplatnění rodově senzitivního jazyka, která nejsou dogmatická, jsou v souladu s gramatikou němčiny a nezní směšně. (srov. Knoke, 2017)
Někteří kritici generického maskulina poukazují na to, že v němčině stále chybí označení pro osoby, které se neřadí k mužskému ani ženskému pohlaví. Německou gramatiku ve vztahu k nim považují za diskriminační. Podle jejich názoru by se proto mělo uvažovat o změně gramatiky, která bude zohledňovat všechna sociální pohlaví. Dokonce navrhli zavést další osobní zájmeno „nin“ pro lidi, kteří se necítí být ani muži ani ženami. Tento pokus o transformaci němčiny poprvé představil Cabala de Sylvain na transgenderovém kongresu v Berlíně v roce 2007, a dále ho rozvíjel v publikaci s názvem Sylvainova konvence/Sylvain-Konvention. Primárním záměrem de Sylvaina bylo odstranit mužskou dominanci v němčině. Proto navrhl čtyři gramatické rody: maskulinum, femininum, neutrum a indefinitivum, přičemž pro indefinitivum doporučil člen din a zájmeno vor (srov. de Sylvain – Balzer, 2008). Heger(ová) později navrhla jako rodově neutrální člen dier s několika variantami zájmen (Hegerová, 2013). Používání těchto zájmen se v jazykové praxi zatím neprosadilo.
2.3 Prosazování generického maskulina v němčině
Ačkoli v německy mluvících zemích již pod vlivem mezinárodní politiky zaměřené na inkluzivní jazyk existuje legislativa v souvislosti s používáním rodově vyváženého jazyka, stále tu lze sledovat silný názorově vyhraněný proud, který kritizuje nahrazování generického maskulina a odmítá zejména ideologicky motivované zavádění změn v němčině. Snahy prosadit jazykové normy pro rodově vyvážený jazyk se považují za nedemokratické.
Podle přívrženců generického maskulina se němčina stala nástrojem rozporných politických snah. Prosazování rodově vyvážených jazykových forem se spojuje s špatně známým principem politické korektnosti a poukazují na to, že přinášejí více škody než užitku a ve skutečnosti jen málo přispívají k uplatňování rovnosti pohlaví. Paradoxně mimochodem i novější feministické teorie nazývané queer, které zviditelnění rodu zužují jen na dvě pohlaví v jazyce, to dokonce odmítají. Snahy odstranit z jazyka generické maskulinum se přirovnávají k fenoménu nazvanému „Orwellscher Neusprech“.4 Německý výraz „Neusprech“ je překladem anglického slova „Newspeak“, které v roce 1984 použil Georg Orwell ve svém románu, kde popsal jazyk uměle modifikovaný k politickým cílům. Je to kritická satira na tzv. Basic English Ch. K. Ogdena a I. A. Richardse na nový angličtinu, kterou Orwell v letech 1942–1944 nejprve podporoval, ale později se postavil proti ní. Tzv. Newspeak/Neusprech tedy označuje jazyk uměle předpisovaný vládnoucím režimem.5 Zasahování do jazyka umělým vytvářením norem je podle mnoha lingvistů stále nepřípustné.
Zástancové generického maskulina poukazují na to, že uplatňování rodového hlediska není možné v každém jazyce. Každý jazyk má vlastní logickou stavbu. V němčině se např. rozlišuje mezi gramatickým rodem (genus) a biologickým rodem (sexus) a rozlišují se tři gramatické rody. V turečtině, maďarštině a některých dalších jazycích se však genus nerozlišuje, a proto v nich ani není možné explicitně zviditelňovat rod v jazyce. Tento jev se v těchto jazycích logicky neposuzuje jako narušení genderové rovnosti a mělo by to tak být i v němčině. Kritizuje se i skutečnost, že v němčině zatím neexistují praktické, srozumitelné a stylisticky přijatelně použitelné alternativy pro generické maskulinum. I z tohoto důvodu se rodově vyvážený jazyk téměř vůbec neprosadil v běžné komunikaci. Obvykle se používá jen v úředních formulářích nebo oficiálních dokumentech. Explicitní zviditelňování (většinou dvou) pohlaví v běžné komunikaci podle jejich názoru není možné, protože by to velmi komplikovalo porozumění jazyka a plynulost jazykového projevu. Z tohoto důvodu se rodově vyvážený jazyk nepoužívá ani ve většině německých zpravodajských agentur a novin.
Objevují se také názory, že nové jazykové formy, jako například Binnen-I (MitarbeiterInnen) nebo tzv. Gendersternchen (rodová hvězdička, Kolleg*innen) negativně ovlivňují dobrou čitelnost textu a nedají se přirozeně uplatnit ani v mluvené řeči. Stejně tomu je i při používání tzv. splittingu. V psané formě nebo v mluveném projevu by se tedy při spojení dvou funkčních označení do kompozita musel pojem Schülervertreter s použitím dvojitého označení osob přetvořit na: Schülerinnen- und Schüler-Vertreter nebo Schülerinnen- und Schüler-Vertreterinnen nebo Schülerinnen- und Schülervertreterinnen und -vertreter. Formulace Der Ministerpräsident oder sein Stellvertreter by oficiálně zněla: Die Ministerpräsidentin oder der Ministerpräsident, ihre Stellvertreterin oder ihr Stellvertreter nebo jeho... Wait original sentence has error: "Die Ministerpräsidentin oder der Ministerpräsident, ihre Stellvertreterin oder ihr Stellvertreter oder seine Stellvertreterin oder sein Stellvertreter". Need maybe translate full: "Formulace Předseda vlády nebo jeho zástupce by oficiálně zněla: ...". keep examples unchanged German maybe plus Czech translation maybe maybe: "Ministerská prezidentka ..." as in original. Let's craft full sentence: "Formulace Der Ministerpräsident oder sein Stellvertreter/... by oficiálně znela: Die Ministerpräsidentin oder der Ministerpräsident, ihre Stellvertreterin oder ihr Stellvertreter, seine Stellvertreterin nebo jeho Stellvertreter." Need maintain maybe punctuation and closing quote. Let's translate more naturally: "Formulace Der Ministerpräsident oder sein Stellvertreter by oficiálně znela: Die Ministerpräsidentin oder der Ministerpräsident, ihre Stellvertreterin oder ihr Stellvertreter oder seine Stellvertreterin oder sein Stellvertreter." This is long.
Continue: Odborník v oblasti rétoriky Matthias Pöhm poukázal v kritickém článku... we translate and keep quoted example maybe maybe full German quotation unchanged and maybe final trailing quote. Then: "Na základě výše uvedeného příkladu ..."
Then Eisenberg paragraphs. Need maintain block quotes.
Paragraph about University at line: "Profesor na Univerzite v Potsdame/Postupime" maybe keep as "Univerzitě v Postupimi? actually Potsdame." We'll translate as "Univerzitě v Postupimi".
Then quote translation etc.
Need ensure this sentence: "Der/die Geflüchtete/utečený..." maybe Czech weird but keep.
Paragraph about Austrian daily paper etc translation. In this paragraph there are references to "die Presse" maybe should be Die Presse.
Then final paragraph in this section summarizing.
Section 3 heading etc.
Then methodology and results translation.
In big paragraph with counts should keep numbers unchanged. Need mention "Milión tokenov/všetkých tvarov slov". translate to Czech maybe "na milion tokenů/všech tvarů slov". maybe we keep not changing.
Need mention "deňník" -> "deník". Keep maybe.
Then section Záver -> Závěr
Then conclusion paragraph translation.
Then author signature:
Autorka: Mgr. Jana Štefaňáková, PhD. Autorka působí ... translation.
Then Literatura: -> Literatura:
List entries mostly unchanged except perhaps "Dostupné na internete" -> "Dostupné na internetu", "cit." maybe same. Need preserve references in languages as given maybe.
Then final numbered notes 1-10 after blank line. Need translate descriptors.
Let's produce final section careful.
Let's craft translation of note 2 includes long weird text with maybe typos; keep mostly but translate "Správa a návrhy ...". Could translate entire phrase to Czech. Note2 currently: "2 Bericht und Vorschläge der AG ... (https://www.rechtschreibrat.com/...)." We'll translate: "2 Berichte ... (Správa a návrhy pracovní skupiny ...)." maybe okay.
Need keep note 3 quote translation currently in Slovak with note "(Preklad autorky)" maybe translation " (Překlad autorky)." etc. Note 9 quote translation with colon and URL etc.
Finally final image unchanged.
Need ensure there are no leftover obvious Slovak words like "je", "poukaz", etc. We'll check quickly maybe still some appear: "prolít" maybe but can be.
Given long translation manual could have mistakes. Ensure frontmatter first line starts with --- and includes only keys in order. yes.
Let's craft 3rd heading paragraph details:
3 Rodově vyvážený jazyk v publicistických textech z pluricentristické perspektivy – výsledky korpusové analýzy
Paragraph translation. mention "S úmyslem". etc.
Need preserve italicized "Nemeckom referenčnom korpuse DeReKo." etc. Maybe we can translate to "Německém referenčním korpusu DeReKo."
Need include details: we looked for forms with splitting etc.
Need mention expectations maybe we expected highest in German newspapers but found etc.
In paragraph summarizing results there are counts and percentages. Keep numbers same.
Need ensure phrase "a tak ... uplatňuje najmenej" maybe we translate.
Let's craft with minimal structural changes.
Let's draft from section 3 onwards.
After references list there is list lines 1-10; keep exact numbering and URLs unchanged.
Let's craft final full output now as one text.
Given there might be long length, ensure no inadvertent Markdown bullet modifications; references currently plain lines not list with dashes. We'll keep as plain lines.
Let's produce final message now. Need maybe not mention we can't etc.
Let's craft full final output carefully.
I will now type entire file.
Ensure no extra spaces around slashes maybe.
Let's finalize.