Domovy sociálních služeb v kontextu kvality života seniorů Foto: Vlado Žák (2009)

V období stárnutí dochází k snižování kvality života seniorů v oblasti fyzického i psychického zdraví. Kvalita života je širší pohled na zdravotní stránku člověka, který je chápán nejen přes fyzickou stránku, ale i na základě duševních pocitů a zvládání běžných činností každodenního života (Goppoldová, Dragomirecká, Motlová, Hájek, 2005). K zásadním změnám v životě seniorů dochází v okamžiku, kdy jsou z různých příčin, ve většině případů kvůli sociální nouzi, dobrovolně nebo nedobrovolně umístěni do zařízení sociálních služeb (Határ, 2005). Pro vstup do zařízení sociálních služeb má velký vliv zdravotní stav seniora, psychologické faktory, rodinné zázemí, sociální status atd. Je to zlomový bod v životě starého člověka, který nese s sebou i určitá rizika. (Hegy, 2004).

Vzhledem k tomu, že stárnutí a problémy s ním spojené se přímo nebo nepřímo dotýkají všech nás, rozhodli jsme se věnovat pozornost této problematice. Neustále zvyšující se věková hranice průměrné délky života nás směřuje k tomu, abychom věnovali pozornost kvalitě života seniorů v domovech sociálních služeb.

Cíl průzkumu a výzkumné otázky

Cílem našeho průzkumu bylo zjistit úroveň kvality života seniorů a zjistit míru spokojenosti seniorů s kvalitou života v domovech sociálních služeb na Slovensku a v Rakousku.

Průzkumnými otázkami jsme chtěli zjistit:

  • Jaká je kvalita života seniorů v domovech sociálních služeb na Slovensku?
  • Jaká je kvalita života seniorů v domovech sociálních služeb v Rakousku?
  • V které doméně kvality života dosahují senioři nejnižší skóre?
  • V které doméně kvality života dosahují senioři nejvyšší skóre?

Metodika průzkumu

Průzkum jsme realizovali v domovech sociálních služeb na Slovensku a v Rakousku. Slovenská republika byla zastoupena dvěma zařízeními pro seniory v Košickém samosprávném kraji, a to PATRIOU v obci Drienovec a Zařízením Juraja Schoppera v Čučme. Rakousko bylo zastoupeno institucí Hilfswerk Wiental z Pressbaum a zařízením pro seniory RENNWEG ve Vídni.

K určení kvality života seniorů jsme použili mezinárodní dotazník Světové zdravotnické organizace WHOQOL-OLD (Dragomerická, Prajsová, 2009). První část dotazníku byla zaměřena na zjištění demografických položek jako věk a pohlaví. Druhá část dotazníku obsahovala 24 otázek, které poskytovaly odpovědi na 6 domén kvality života. Doména fungování smyslů byla tvořena odpověďmi na otázky č. 1, 2, 10 a 20, Doména nezávislost byla mapována otázkami č. 3, 4, 5 a 11, Doména naplnění byla tvořena odpověďmi na otázky č. 12, 13, 15, 19. Sociální zapojení seniorů nám ukazují odpovědi z otázek č. 14, 16, 17, a 18. Doménu smrt a umírání nám prezentují odpovědi na otázky č. 6, 7, 8, 9. Poslední doménou kvality života seniorů je Doména blízké vztahy, která je tvořena z odpovědí na otázky č. 21, 22, 23, a 24.

Každá výše zmíněná doména byla tvořena skórováním jednotlivých odpovědí na čtyři otázky. Skórování odpovědí jednotlivých domén proběhlo následovně: odpovědi vůbec ne 1 bod, trochu 2 body, středně 3 body, velmi 4 body, maximálně 5 bodů. Z opačného konce Likertovy škály jsme hodnotili otázky, které byly položeny opačně, a to otázky č. 1, 2, 6, 7, 8, 9, 10. Při analýze výsledků obou dotazníků jsme spočítali jednotlivé skóre odpovědí na každou otázku v každém zařízení a následně jsme vytvořili hrubé skóre jednotlivých domén. Vyhodnocení průzkumu probíhalo pomocí analýzy, syntézy a komparací výsledků. Ze zjištěných výsledků pomocí deskriptivní statistiky jsme získali průměrné skóre pro Slovenskou republiku a Rakousko.

Průzkumnou vzorku tvořilo 76 (100%) seniorů, z toho 37 (49%) v Slovenské republice, z toho 20 seniorů ze zařízení J. Schoppera a 17 seniorů ze zařízení PATRIA. V Rakousku se průzkumu zúčastnilo celkem 39 (51%) seniorů, z toho 20 seniorů ve Vídni a 19 v Pressbaum.

Interpretace zjištěných výsledků

Průzkumem jsme zkoumali kvalitu života seniorů v zařízeních sociálních služeb a s následujícími zjištěními.

Tabulka 1 Průměrné hodnoty ukazatelů kvality života dotazníku WHOQOL-OLD

Zdroj: Vlastní zpracování Graf 1 Průměrné hodnoty ukazatelů kvality života dotazníku WHOQOL-OLD

Zdroj: Vlastní zpracování

Otázkami v rámci domény ,,Fungování smyslů“ jsme zjišťovali vliv zhoršení smyslů na každodenní život, vliv smyslů na zapojení do různých činností, na komunikaci v společnosti, stejně jako samotnou funkci smyslů seniorů. Z tabulky a grafu je zřejmé, že v doméně ,,Fungování smyslů“ nebyly zjištěny významné rozdíly, i když o něco vyšší skóre dosáhli senioři umístění v zařízeních na Slovensku.

Trochu markantnější rozdíly vidíme v posuzování domény ,,Nezávislost“, v rámci které jsme zjišťovali, do jaké míry mohou senioři rozhodovat o svých záležitostech, o budoucnosti, do jaké míry jsou respektována jejich rozhodnutí, a zda jim je umožněno věnovat se aktivitám, o které mají zájem. Respondenti na Slovensku dosáhli skóre 2,70 a senioři v Rakousku 3,31. Znamená to, že odpovědi slovenských respondentů kolísaly v rozmezí od 2,54 do 2,91, což znamená, že ve většině případů odpověděli odpovědí středně nebo trochu. Senioři v rakouských zařízeních odpověděli v rozmezí od 2,83 do 3,76, z čehož můžeme usuzovat, že větší část respondentů odpověděla odpověďmi středně nebo velmi. V tomto směru můžeme na základě výsledků našeho průzkumu usuzovat, že v této doméně je vnímaná lepší kvalita života u respondentů v námi oslovených zařízeních v Rakousku.

S podobnými výsledky se setkáváme i v doméně ,,Naplňování“, kde průměrné hodnoty odpovědí na Slovensku byly 2,81 a v Rakousku 3,71. Na doménu ,,Naplňování“ jsme se ptali otázkami zaměřenými na spokojenost s vlastními možnostmi, na pocit uznání, na dosažené cíle v životě i na spokojenost s věcmi. Odpovědi slovenských seniorů byly v rozmezí 2,08 až 3,04, z čehož vyplývá, že ve většině případů odpovídali odpověďmi středně a trochu. Pro senioři v rakouských zařízeních bylo rozmezí odpovědí od 3,49 do 4,02, což nasvědčuje, že odpověděli především velmi a středně. I zde můžeme uvažovat v tomto směru, že v doméně ,,Naplňování“ je vyšší kvalita života u seniorů umístěných v rakouských zařízeních. Jsou tedy spokojení se svými možnostmi v životě ještě něco dosáhnout, dostává se jim uznání, které si zaslouží, jsou spokojeni s tím, co v životě dosáhli, stejně jako s věcmi, na které se mohou těšit.

I v doméně ,,Sociální zapojení“ jsme dospěli k obdobným výsledkům jako v předchozích dvou případech. V rámci této domény jsme se ptali na dostatek činností, aktivity, spokojenost se společenským děním i s trávením volného času. Respondenti ze slovenských zařízení dosáhli průměrného skóre 2,67 a senioři z rakouských zařízení 3,58. Protože odpovědi seniorů na Slovensku se pohybovaly v rozmezí od 2,56 do 2,84, můžeme konstatovat, že většina odpovědí zněla středně a trochu. Pro odpovědi rakouských respondentů bylo charakteristické rozpětí 3,24 až 3,76. Tito senioři použili ve většině případů odpověď středně, velmi a v některých případech dokonce maximálně. Znamená to, že tito lidé mají každý den dostatek činností, jsou spokojeni se svými aktivitami, s možnostmi zapojit se do společenského života i s možnostmi trávení volného času.

V rámci domény ,,Smrt a umírání“ jsme zjišťovali, zda pociťují senioři strach ze smrti, umírání, bolesti při umírání, stejně jako obavy ze ztráty kontroly v souvislosti se smrtí. Průměrné skóre pro seniory ze Slovenska bylo 2,67 a pro seniory z Rakouska 3,09. Odpovědi respondentů umístěných v slovenských zařízeních se pohybovaly v rozmezí 2,27 až 2,93. Znamená to, že nejčastějšími odpověďmi byla odpověď středně a velmi. Z čehož můžeme usuzovat, že senioři mají strach ze smrti, bojí se umírání, bolesti při umírání. U respondentů žijících v Rakousku se odpovědi pohybovaly mezi hodnotami 2,30 až 3,62, protože tito respondenti na otázky týkající se smrti odpovídali převážně odpovědí středně.

Poslední doménou byla doména ,,Blízké vztahy“, v rámci které jsme zjišťovali, jak velký význam má pro seniory přátelství, zda se cítí být milováni, zda mají možnost někoho milovat a zda mají ve svém životě dostatek lásky. I v rámci této domény bylo vyšší skóre zaznamenáno mezi seniory z Rakouska 3,99, protože respondenti ze Slovenska skórovali níže, tj. 3,36. Rozdíly mezi oběma skupinami respondentů nebyly obzvlášť velké, ve většině případů senioři odpovídali odpověďmi středně a velmi. Předpokládáme, že s touto oblastí života jsou senioři, kteří tvořili naši průzkumnou vzorku, spokojeni, pociťují dostatek lásky a přátelství ve svém životě.

Diskuse

V rámci průzkumu zaměřeného na zjišťování kvality života seniorů dosáhli slovenskí respondenti nejnižší skóre v doméně ,,Smrt a umírání“ jen 2,67. Tato doména byla najslabší i ve vzorku respondentů v Rakousku. Rakouští senioři dosáhli průměrného skóre 3,09, z čehož vyplývá, že obě průzkumné vzorky při porovnání výsledků Dragomerické a Prajsové (2009) o průzkumu pražské populace nad 60 let velmi zaostává, úroveň našich respondentů je pod průměrem mírně snížené kvality života. Slovenští respondenti získali stejné skóre i v doméně ,,Sociální zapojení“ jako v doméně ,,Smrt a umírání“, což znamená, že lidé se obecně bojí umírání z následujících důvodů, jak uvedla i Vránová (2013) ve své diplomové práci na téma: Strach ze smrti u seniorů. Autorka dospěla k závěru, že starší lidé se nejvíce bojí, že zemřou v nemocnicích a v hospicích. Jako další fenomény strachu z umírání uvedli respondenti strach z bolesti při umírání, strach ze ztráty soběstačnosti, strach ze ztráty důstojnosti a strach ze ztráty blízkých. Autorka ve své práci uvedla, že existuje statisticky významná negativní korelace mezi mírou sociální opory a mírou úzkosti z umírání. Podobné výsledky se setkáváme i u Sušinkové (2016), která svým výzkumem zjistila, že nejméně vyhovující prostředí, v němž by měli senioři prožívat poslední chvíle, je institucionální – nemocniční prostředí, protože tuto možnost uvedlo 20 % respondentů. A proto 27,50% respondentů by přijalo alternativu domácího prostředí, což souvisí s pocitem bezpečí a přítomností členů rodiny.

Doména ,,Sociální zapojení“ v slovenských zařízeních má průměrné skóre 2,67, kde otázky byly zaměřené na zjištění spokojenosti seniora s jeho schopnostmi a možnostmi zapojení do sociálního života. Podle našeho názoru je tato doména značně ovlivněna možnostmi volnočasových aktivit zařízení, jakož i s funkčními schopnostmi seniorů, což potvrdili i Hudáková, Pavelková, Fertáľová (2010), že funkční omezení seniorů vede k obtížím ve vykonávání sociálních rolí. O nízké úrovni domény ,,Sociální zapojení“ se zmínily i Dimunová, Dankulincová, Stropkaiová (2013), když realizovaly výzkum v Košickém samosprávném kraji na vzorku 100 respondentů, z nichž 50 seniorů žilo v zařízeních sociální péče a 50 se nacházelo v domáckém prostředí. Výzkum byl uskutečněn pomocí Floisteinova testu kognitivních funkcí a dotazníku WHOQOL-OLD. Záměrem jejich výzkumu bylo zjistit a porovnat kvalitu života u seniorů v domácím a v institucionálním prostředí. Po analýze výsledků dospěli k jednoznačnému závěru, že kvalita života seniorů v zařízeních sociální péče není optimální. Další studie z Košického samosprávného kraje byla od autorů Soósová a Gajdošová (2014), jejímž cílem bylo zjistit kvalitu života seniorů. Průzkumný soubor tvořili hospitalizovaní respondenti, kteří se nacházeli ve Vojenské letecké nemocnici v Košicích. Svým průzkumem potvrdili, že senioři žijící v Košickém samosprávném kraji mají hodnoty kvality života na spodní hranici intervalové normy. Jednou z možností zvýšit kvalitu života seniorů jsou i humanoidní roboti, na které poukazují nové výzkumy v oblasti péče o seniory. Jak uvádí Štefková a Dimunová (2015), výsledky dokumentované videokamerami během několika měsíců ukázaly pozitivní účinky na zlepšení nálady seniorů, což vedlo k aktivní komunikaci a redukci úzkosti.

Nedá nám nezdůraznit porovnávání rakouské vzorky respondentů. Celkově bylo v ní 39 (100%) respondentů z dvou zařízení. První byla instituce Hilfswerk Wiental z Pressbaum, kde bylo 20 (51%) seniorů, kterým byla poskytována 24hodinová domácí ošetřovatelská péče v jejich vlastním domácím prostředí, a 19 (49%) respondentů tvořili senioři ze zařízení RENNWEG z Vídně. Při porovnávání těchto dvou zařízení jsme zjistili, že kvalita života seniorů, kterým byla poskytována ošetřovatelská péče v domácím prostředí, měla vyšší průměrné skóre téměř ve všech doménách kvality života než senioři v institucionální péči. K podobným výsledkům dospěli i Tabaková a Bušová (2007), když zjišťovaly spokojenost jednotlivců s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v domácím prostředí u 67 klientů ADOS. Se stejnými výsledky se setkáváme i u autorů Dimunová, Dankulincová, Veselská a Stropkaiová (2013), které v rámci výzkumu zaměřeného na zhodnocení a porovnání kvality života u seniorů žijících v domácím prostředí a v zařízeních sociální péče zjistily vyšší kvalitu života v doméně ,,Sociální zapojení“ u seniorů žijících v domovech sociální péče než u seniorů žijících v domácím prostředí. Po důkladné analýze našich výsledků jsme dospěli k závěrům, že senioři v Rakousku žijící v zařízeních sociální péče i v domácím prostředí hodnotí kvalitu života vyšší ve srovnání se seniory na Slovensku.

Závěr

Na základě výsledků průzkumu je zřejmé, že kvalita života se odráží od více aspektů a je třeba si uvědomit, že v této oblasti výzkumu je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Hodnocení kvality života se stává výsledkem zájmu o poskytování zdravotní péče (Raková, 2010, s. 300) a zároveň přináší poznatky pro rozvoj v oblasti sociální péče. Stárnutí je fenomén, který s sebou přináší změny zdravotní, sociální a ekonomické, které ve velmi velké míře determinují kvalitu života jak jednotlivce, tak celé společnosti. Proto je velmi potřebné vytvářet podmínky pro komplexní a multidisciplinární péči se zřetelem na prostředí, v němž senioři žijí, a dát jednotlivcům možnost stárnout zdravo a vést aktivní a smysluplný život v období stáří (Zamboriová, Simočková, Potočeková, 2007, s. 676).

Autoři: Bc. Adriána Jenčušová PhDr. Valéria Parová, PhD. Seznam bibliografických odkazů

DIMUNOVÁ, Lucia – DANKULINCOVÁ VESELSKÁ, Zuzana – STROPKAIOVÁ, Stanislava. 2013. Vybrané parametry při posuzování kvality života seniorů v domácí a institucionální péči. In Ošetřovatelství: teorie, výzkum, vzdělávání. [online]. ISSN 1338-6263, 2013, 3, 1, s.19-24. [citováno 2018-09-13]. Dostupné na internetu: .

DRAGOMERICKÁ, Eva – PRAJSOVÁ, Jitka. 2009. WHOQOL-OLD Příručka pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku. Praha : Vydavatelství Psychiatrické centrum, 2009. 72 s. ISBN 978-80- 87142-05-9.

GOPPOLDOVÁ, Eva – DRAGOMIRECKÁ, Eva – MOTLOVÁ, Lucie – HÁJEK, Tomáš. 2005. Hodnocení subjektivní kvality života psychiatrických pacientů v závislosti na pohlaví. In Psychiatrie. ISSN 1211-7579, 2005, 9, 5, s. 284-290.

HATÁR, Ctibor. 2005. Institucionální edukativní péče o seniory na Slovensku. Nitra : Pedagogická fakulta UKF, 2005. 104 s. ISBN 80-8050-821-6.

HAYFLICK, Leonard. 1997. Jak a proč stárneme. Praha : Columbus, 1997. 426 s. ISBN 80-7176-536-8.

HEGYI, Ladislav. 2004. Geriatrie pro praktického lékaře. Bratislava : Herba, 2004. 408 s. ISBN 9788089631315.

KONČEKOVÁ, Ľuba. 2007. Vývinová psychologie. Prešov : Vydavatelství Michala Vaška, 2007. 311 s. ISBN 978-80-7465-614-2. RAKOVÁ, Jana. 2010. Kvalita života pacienta ve vztahu k ošetřovatelské péči podle ošetřovatelského konceptuálního modelu. In Globalizace a kvalita života a zdraví. Košice : EQUILIBRIA, 2010. ISBN 978-80-89284-66-5. s. 300-305.

SOVÁRIOVÁ SOOSOVÁ, Mária – GAJDOŠOVÁ, Edita. 2014. Kvalita života seniorů v košickém regionu. In Sestra. ISSN 1335-9444, 2014, 13, 5-6, s. 38-40.

SUŠINKOVÁ, Jana. 2016. Zátěžové faktory prostředí v paliativní péči. In HANOBIK, František – MICHEĽ, Radoslav – PRONĚKOVÁ, Martina. Pacient v hospici. Bratislava : VŠZaSP sv. Alžbety, Bratislava, 2016. ISBN 978-808132-155-9. s. 367-379.

ŠTEFKOVÁ, Gabriela – DIMUNOVÁ, Lucia. 2015. Humanoidní robot jako společník seniorů. In Sestra. ISSN 1335-94444, 2015, 14, 12-12, s. 10-11.

VÁGNEROVÁ, Marie. 2000. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha : Portál, 2000. 524 s. ISBN: 80-7178-308-0.

VRÁNOVÁ, Zuzana. 2013. Strach ze smrti u seniorů. Diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita lékařská fakulta katedra ošetřovatelství, 2013. 85 s.

ZAMBORIOVÁ, Mária – SIMOČKOVÁ, Viera – POTOČEKOVÁ, Dana. 2007. Komplexní hodnocení kvality seniorů v domácí ošetřovatelské péči z hlediska funkčního stavu. In ČÁP, Juraj – ŽIAKOVÁ, Katarína. Teorie, výzkum a vzdělávání a v ošetřovatelství a v porodní asistenci. Martin : Jesseniova lékařská fakulta UK, 2007. ISBN 978-80-88866-43-5. s. 676-692.