Dostupnost zubně-lékařské péče na Slovensku: regionální analýza ambulantní sítě, preventivní péče a personálního zabezpečení

Availability of Dental Care in Slovakia: A Regional Analysis of the Outpatient Care Network, Preventive Care, and Workforce Capacity

Cílem práce bylo analyzovat dostupnost zubně-lékařské péče na Slovensku se zaměřením na regionální rozložení zubních ambulancí, dostupnost zubně-lékařské pohotovostní služby, účast obyvatelstva na preventivních prohlídkách ústní dutiny, personální zabezpečení oboru zubní lékařství a vývoj počtu studentů zubního lékařství.

Práce byla realizována formou deskriptivní retrospektivní analýzy sekundárních údajů. Analyzovány byly statistické údaje Národního centra zdravotnických informací, Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky a dalších veřejně dostupných zdrojů za období let 2015 – 2024. Získané údaje byly zpracovány pomocí deskriptivní statistiky a prezentovány v tabulkách a grafech.

Analýza potvrdila existenci regionálních rozdílů v dostupnosti zubně-lékařské péče. Nejvyšší počet zubních ambulancí byl zaznamenán v Bratislavském kraji (n = 431), nejnižší v Trnavském kraji (n = 215). Zubně-lékařskou pohotovostní službu zajišťovalo na území Slovenské republiky pouze 24 ambulancí, přičemž jejich rozložení mezi jednotlivými kraji bylo nerovnoměrné. V roce 2024 absolvovalo preventivní prohlídku ústní dutiny 2 747 545 osob. Nejvyšší účast byla zaznamenána u dětí ve věku 10 – 14 let, nejnižší u dětí ve věku 0 – 4 roky. Počet zubních lékařů se v období let 2015 – 2024 zvýšil z 2 647 na 2 966. Nejpočetnější věkovou skupinu tvořili lékaři ve věku 30 – 39 let (33 %), přičemž významný podíl představovali také lékaři ve věku 65 let a více (19,8 %). Počet studentů zubního lékařství vykazoval mírně rostoucí trend.

Výsledky poukazují na přetrvávající regionální rozdíly v dostupnosti zubně-lékařské péče na Slovensku, zejména v oblasti rozmístění ambulancí a zajištění pohotovostní služby. Navzdory mírnému růstu počtu zubních lékařů zůstává výzvou jejich rovnoměrné regionální rozložení a generační obměna. Zlepšení dostupnosti zubně-lékařské péče vyžaduje systematické plánování sítě ambulancí, podporu preventivních programů a přijetí opatření směřujících ke stabilizaci personálních kapacit. The aim of this study was to analyse the availability of dental care in Slovakia with a focus on the regional distribution of dental practices, the availability of emergency dental services, participation in preventive oral examinations, the dental workforce, and trends in the number of dental students.

A descriptive retrospective analysis of secondary data was conducted. Statistical data from the National Health Information Center of the Slovak Republic, the Ministry of Health of the Slovak Republic, and other publicly available sources covering the period from 2015 to 2024 were analysed. The data were processed using descriptive statistical methods and presented in tables and figures.

The analysis confirmed regional disparities in the availability of dental care across Slovakia. The highest number of dental practices was recorded in the Bratislava Region (n = 431), while the lowest was found in the Trnava Region (n = 215). Emergency dental care was provided by only 24 dental practices nationwide, with an uneven regional distribution. In 2024, a total of 2,747,545 individuals underwent preventive oral examinations. The highest participation rate was observed among children aged 10–14 years, whereas the lowest was recorded among children aged 0–4 years. Between 2015 and 2024, the number of dentists increased from 2,647 to 2,966. Dentists aged 30–39 years constituted the largest age group (33%), while those aged 65 years and older represented a substantial proportion (19.8%). The number of dental students showed a slight upward trend during the study period.

The findings indicate persistent regional disparities in the availability of dental care in Slovakia, particularly regarding the distribution of dental practices and the provision of emergency dental services. Despite a gradual increase in the number of dentists, equitable regional distribution and generational renewal of the dental workforce remain major challenges. Improving the availability of dental care requires systematic planning of the dental service network, strengthening preventive programmes, and implementing measures to ensure a stable and sustainable dental workforce. Key words: healthcare availability, preventive dental examination, regional disparities, Slovakia, emergency dental service, dental care, dentists.

Zubně-lékařská péče představuje neoddělitelnou součást komplexní zdravotní péče o pacienta. Kromě základních preventivních a léčebných výkonů hraje významnou roli také specializovaná zubně-lékařská péče, která se zaměřuje na diagnostiku a terapii komplikovaných onemocnění zubů, parodontu a ostatních struktur ústní dutiny (Hupp, Ellis & Tucker, 2019; Glick et al., 2024).

Specializovaná zubně-lékařská péče zahrnuje několik oborů, které jsou zaměřeny na specifické oblasti diagnostiky a léčby:

• Parodontologie – prevence, diagnostika a terapie onemocnění parodontu, především gingivitidy a parodontitidy (Newman et al., 2023).

• Endodoncie – léčba onemocnění zubní dřeně a kořenového systému zubů s cílem zachovat vlastní zub v ústní dutině (Torabinejad & Walton, 2020).

• Ortodoncie – diagnostika a léčba nepravidelností chrupu a malokluzí prostřednictvím fixních a snímatelných aparátů (Proffit et al., 2019).

• Protetika zubního lékařství – náhrada ztracených zubů pomocí korunek, můstků, snímatelných protéz a implantátů (Rosenstiel, Land & Fujimoto, 2022).

• Orální a maxilofaciální chirurgie – chirurgické výkony v oblasti ústní dutiny, například extrakce komplikovaných zubů, resekce kořenových hrotů, implantologické zákroky či chirurgická léčba cyst a tumorů (Hupp, Ellis & Tucker, 2019).

Tyto obory vyžadují specializované vzdělání, praxi a využívání moderních diagnostických a terapeutických postupů, včetně digitálních technologií a mikroskopicky asistovaných výkonů (Sanz et al., 2020; Glick et al., 2024).

Cílem článku je poukázat na význam jednotlivých specializovaných oborů zubního lékařství a zdůraznit nezastupitelnou roli prevence v dlouhodobém udržování orálního zdraví.

Materiál a metody

Pro účely zpracování a analýzy dostupných informací byly využity údaje publikované ve Zdravotnické ročence Slovenské republiky za rok 2024, která představuje oficiální statistický zdroj o stavu a vývoji zdravotnictví. Tento dokument poskytuje komplexní data týkající se demografických ukazatelů, sítě zdravotnických zařízení, personálního zabezpečení, jakož i výkonů a spotřeby zdravotní péče včetně zubně-lékařské oblasti. Vzhledem ke své metodické přesnosti a pravidelné aktualizaci slouží jako relevantní podklad pro odbornou analýzu, porovnávání trendů a formulování závěrů v oblasti specializované zubně-lékařské péče a prevence (NCZI, 2024).

Výsledky

Z dostupných údajů vyplývá, že nejvyšší koncentrace zubních ambulancí se nachází v Bratislavském kraji (n = 431), což je vzhledem k populační hustotě, urbanizaci a vyšší koncentraci zdravotnických zařízení v hlavním městě očekávaný výsledek. Na druhém místě se nachází Košický kraj (n = 372), následovaný Prešovským krajem (n = 335) a Žilinským krajem (n = 307). Nižší počty zubních ambulancí jsou evidovány v Nitranském kraji (n = 250), Trenčínském kraji (n = 249) a Banskobystrickém kraji (n = 232). Nejnižší počet ambulancí je zaznamenán v Trnavském kraji (n = 215) (Tab. 1).

Tab. 1 Specializovaná ambulantní zubně-lékařská zdravotní péče (NCZI, 2024) [

](/files/c5ad3544865939452bdd9f07419d715f) 1) útvary s odborným zaměřením stomatologie, zubní lékařství a dětské zubní lékařství 2) pro výpočet ukazatele „počet návštěv na 1 lékařské místo“ byly zahrnuty jen ty odborné útvary, které vykázaly počet lékařských míst i počet návštěv v rámci statistických zjišťování NCZI

V rámci Slovenské republiky je poskytování zubně-lékařské pohotovostní služby limitováno poměrně nízkým počtem zařízení. Celkově ji zajišťuje pouze 24 ambulancí, což představuje relativně omezenou dostupnost této formy péče na národní úrovni. Nejvyšší počet pohotovostních ambulancí je soustředěn v Žilinském kraji (6 ambulancí), což může souviset s geografickou rozlohou regionu, jakož i s potřebou zajištění péče pro rozptýlené obyvatelstvo. V ostatních krajích Slovenské republiky je počet pracovišť poskytujících zubně-lékařskou pohotovostní službu ještě nižší, což poukazuje na nerovnoměrné regionální rozložení těchto zdravotnických služeb. Tato situace může negativně ovlivnit časovou i geografickou dostupnost neodkladné zubně-lékařské péče, především ve větších nebo řídčeji osídlených regionech, kde jsou pacienti v akutních případech často nuceni cestovat za ošetřením na větší vzdálenosti. V Bratislavském kraji se nacházejí čtyři pohotovostní ambulance, v Trnavském, Trenčínském a Košickém kraji po třech ambulancích, v Banskobystrickém a Prešovském kraji po dvou ambulancích a v Nitranském kraji je dostupná pouze jedna zubně-lékařská pohotovostní ambulance (Tab. 2).

Tab. 2 Specializovaná ambulantní zdravotní péče – zubně-lékařská pohotovostní služba (NCZI, 2024) [

](/files/3be5ee70db88fa9535fe24ba58b83901)

V roce 2024 absolvovalo preventivní prohlídku ústní dutiny celkem 2 747 545 osob. Největší podíl tvořila věková kategorie 18 a více let (n = 2 053 617), což poukazuje na vyšší míru účasti dospělé populace na preventivních výkonech (Tab. 3). Účast mladších věkových skupin, především dětí a adolescentů, byla nižší, což může souviset s rozdílnou motivací k prevenci, dostupností zubně-lékařských služeb nebo mírou zapojení rodičů do péče o orální zdraví dítěte.

Tab. 3 Preventivní prohlídky ústní dutiny (NCZI, 2024) [

](/files/5bef604e41de71daa32fb886fc54b926)

Obr. 1 znázorňuje vývoj účasti na preventivních prohlídkách ústní dutiny podle věkových kategorií v období let 2021 – 2024. Analýza časového vývoje umožňuje posoudit změny v účasti jednotlivých věkových skupin na preventivních prohlídkách, identifikovat trendy jejich vývoje a zhodnotit účinnost preventivních programů ve sledovaném období. Nejvyšší míru absolvování preventivních prohlídek, vyjádřenou v procentech z příslušné věkové populace, dlouhodobě dosahovaly děti ve věku 10 – 14 let, přičemž hodnoty se pohybovaly od 72,2 % do 84,7 %. Následovaly děti ve věku 5 – 9 let s účastí 66,9 – 80,4 %, mladiství ve věku 15 – 17 let (67,7 – 77,2 %) a dospělá populace ve věku 18 let a více (43,0 – 46,7 %). Nejnižší účast na preventivních prohlídkách zaznamenala věková skupina dětí ve věku 0 – 4 roky, ve které se podíl absolvovaných prohlídek pohyboval v rozmezí 18,5 – 29,0 %.

Obr. 1 Vývoj počtu preventivních prohlídek ústní dutiny podle věkových skupin (NCZI, 2024) [

](/files/e3a9092e3af1e3d7086f8456d9857396) Počet zubních lékařů v období let 2015 – 2024 vykazuje mírně rostoucí trend. Zatímco v roce 2015 bylo evidováno 2 647 zubních lékařů, v roce 2024 jejich počet vzrostl na 2 966 (Obr. 2).

Obr. 2 Trend vývoje počtu zubních lékařů v letech 2015 – 2024 (NCZI, 2024) [

](/files/3398bc26b16386d0d7a14c8690f33f2e)

Z hlediska věkové struktury zubních lékařů na Slovensku v roce 2024 představovala nejpočetnější skupinu kategorie 30 – 39 let (33 %). Na druhém místě se nacházela věková skupina 65 a více let (19,8 %), což poukazuje na výrazný podíl starší generace v zubně-lékařské praxi. Mezi další významné věkové kategorie patří:

• 40 – 49 let (16,7 %), které reprezentují stabilizovanou generaci lékařů s dlouholetými zkušenostmi,

• 50 – 59 let (14,2 %), která ještě stále aktivně působí, ale již se přibližuje k věku odchodu z profese,

• mladší než 30 let (11,2 %), kde je podíl výrazně nižší, což může naznačovat nedostatečný přísun absolventů do praxe nebo pomalejší nástup mladých lékařů do samostatného výkonu povolání (Obr. 3).

Obr. 3 Vývoj věkové struktury zubních lékařů (NCZI, 2024) [

](/files/b78e1b56ab77a6f84da91cf3147282c3)

Počet studentů zubního lékařství za roky 2015 – 2024 je mírně rostoucí v porovnání s rokem 2015 s počtem absolventů slovenského státního občanství (n=80) oproti roku 2024 s počtem slovenských studentů (n=110). Avšak nejvyšší počet studentů byl zaznamenán v letech 2019 (n=118) a 2021 (n=117) (Obr. 4).

Obr. 4 Vývoj počtu absolventů ve studijním oboru zubní lékařství (NCZI, 2024) Poznámka: absolventi vysokoškolského studia k 31.12. daného roku [

](/files/1929a1bbe0b1a973b4e84cb0ac4af25a)

Diskuse

Výsledky této práce poukazují na výrazné regionální rozdíly v dostupnosti zubně-lékařské péče na Slovensku. Nejvyšší počet zubních ambulancí byl zaznamenán v Bratislavském kraji, zatímco nejnižší v Trnavském kraji. Takové rozložení je do určité míry očekávané, jelikož Bratislavský kraj představuje nejhustěji osídlený region s nejvyšší koncentrací zdravotnických zařízení, odborných pracovišť a ekonomických příležitostí. Podobné regionální rozdíly v rozmístění zdravotnických pracovníků popisují také Peres et al. (2019), Watt et al. (2019), WHO (2022) a OECD (2023), podle kterých mají zdravotničtí pracovníci tendenci koncentrovat se ve větších městech a ekonomicky rozvinutějších oblastech.

Zjištěné regionální rozdíly však nelze vysvětlit pouze počtem obyvatel. Významnou roli hraje také atraktivita jednotlivých regionů pro výkon zdravotnického povolání, úroveň infrastruktury, ekonomická situace, možnosti dalšího odborného růstu, jakož i přítomnost univerzitních pracovišť a stomatologických klinik. Tyto faktory ovlivňují rozhodování mladých zubních lékařů při výběru místa výkonu povolání a mohou přispívat k přetrvávání regionálních nerovností v dostupnosti zdravotní péče (Watt et al., 2019; WHO, 2016; OECD, 2023). Z pohledu zdravotní politiky proto zůstává důležitým úkolem podporovat vyvážený rozvoj sítě ambulancí ve všech regionech Slovenské republiky.

Významným zjištěním je také nízký počet pracovišť zajišťujících zubně-lékařskou pohotovostní službu. Na území Slovenské republiky ji v současnosti poskytuje pouze 24 ambulancí, což lze vzhledem k více než 5,4 milionu obyvatel považovat za nedostatečné kapacitní zajištění. V ostatních krajích, kromě Žilinského kraje, je počet pohotovostních ambulancí ještě nižší, což poukazuje na jejich nerovnoměrné regionální rozložení. Takový stav může vést ke zhoršené časové i geografické dostupnosti neodkladné zubně-lékařské péče, zejména ve větších nebo řidčeji osídlených regionech, kde jsou pacienti nuceni cestovat za ošetřením na větší vzdálenosti. Podobné problémy identifikovala také WHO (2022), která považuje geografickou dostupnost zdravotní péče za jeden ze základních ukazatelů výkonnosti zdravotního systému.

Omezená kapacita zubně-lékařských pohotovostí představuje zároveň významný systémový problém. Akutní odontogenní bolesti, záněty a úrazy patří mezi nejčastější důvody vyhledání urgentního zubního ošetření (FDI World Dental Federation, 2021). Nízký počet pracovišť vede k jejich vyššímu zatížení, prodlužování čekacích dob a může negativně ovlivnit kvalitu poskytované zdravotní péče. Nejvýrazněji se tento problém projevuje v periferních regionech, kde pacienti často cestují desítky kilometrů, aby získali neodkladné ošetření.

Z pohledu organizace zdravotnického systému by bylo vhodné uvažovat o optimalizaci sítě zubně-lékařských pohotovostí. Jednou z možností je stanovení minimálního standardu dostupnosti podle počtu obyvatel nebo spádových oblastí. Stejně důležité je vytvořit stabilní model financování, který bude motivovat zubní lékaře zapojovat se do pohotovostních služeb. Perspektivním řešením může být také intenzivnější spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem prostřednictvím smluvních mechanismů a rotačních služeb více ambulancí. Několik evropských zemí využívá také elektronické informační systémy, které pacientům umožňují vyhledat nejbližší otevřenou pohotovostní ambulanci nebo konzultovat svůj zdravotní stav prostřednictvím telefonických či telemedicínských služeb (OECD, 2023).

V současnosti neexistuje mezinárodně akceptovaný standard ani doporučení WHO nebo OECD, které by určovalo minimální počet zubně-lékařských pohotovostních pracovišť na počet obyvatel. Navzdory absenci mezinárodně definovaného standardu lze potřebu rozšíření sítě zubně-lékařských pohotovostí na Slovensku odůvodnit z pohledu reálné dostupnosti zdravotní péče. V mnoha regionech musí pacienti za ošetřením během víkendů a svátků cestovat desítky kilometrů, což představuje významnou bariéru zejména pro děti, seniory, osoby se zdravotním postižením nebo pacienty s akutní bolestí či infekcí. Nedostatečná regionální dostupnost může vést k odkládání nezbytného ošetření, zhoršení zdravotního stavu a zvýšenému využívání urgentních příjmů nemocnic, které nejsou primárně určeny k řešení akutních zubně-lékařských problémů. Proto by plánování sítě zubně-lékařské pohotovostní služby nemělo vycházet pouze z celkového počtu obyvatel, ale především z regionálních potřeb, geografické dostupnosti, demografické struktury obyvatelstva, dopravní dostupnosti a reálné poptávky po urgentním zubně-lékařském ošetření. Takový přístup je v souladu se zásadami zajištění dostupné a spravedlivé zdravotní péče a může přispět ke snížení regionálních nerovností v přístupu k zubně-lékařským službám. Organizace zubně-lékařské pohotovostní služby na Slovensku je přitom upravena národní legislativou, zejména vyhláškou č. 115/2018 Z. z., která stanovuje způsob financování a úhrad za poskytování zubně-lékařské pohotovostní služby, avšak neurčuje minimální počet pohotovostních pracovišť ve vztahu k počtu obyvatel.

Výsledky týkající se preventivních prohlídek poukazují na vysokou účast dětí školního věku, přičemž nejvyšší podíl preventivních prohlídek byl zaznamenán ve věkové skupině 10 – 14 let. Tento výsledek pravděpodobně odráží pozitivní vliv rodičovské péče, pravidelných preventivních programů a systému úhrad zdravotních pojišťoven. Naopak, nejnižší účast byla zjištěna u dětí ve věku 0 – 4 roky. Jedná se o významné zjištění, protože právě rané dětství představuje období rozhodující pro vytváření správných hygienických návyků a prevenci časného dětského zubního kazu. Kassebaum a kol. (2017), FDI World Dental Federation (2021) a WHO (2022) zdůrazňují, že preventivní péče by měla začínat již po prořezání prvních zubů, přičemž edukace rodičů významně snižuje riziko vzniku orálních onemocnění.

I když absolutní počet preventivních prohlídek byl nejvyšší u dospělé populace, po přepočtu na velikost jednotlivých věkových skupin dospělí dlouhodobě vykazují nižší míru účasti než děti. Tento trend je pozorován také v několika zemích OECD a bývá spojován s nižší motivací dospělých absolvovat preventivní vyšetření, časovou zaneprázdněností nebo návštěvou zubaře až při vzniku bolestí (OECD, 2023 12). Z pohledu veřejného zdravotnictví proto zůstává jednou z priorit posílení preventivních programů a zvyšování zdravotní gramotnosti dospělé populace.

Pozitivním zjištěním této práce je mírný růst počtu zubních lékařů v období let 2015 – 2024. Přesto samotný nárůst počtu odborníků automaticky nezaručuje lepší dostupnost zubně-lékařské péče. Rozhodující je jejich regionální rozmístění, které může nadále prohlubovat existující rozdíly mezi jednotlivými kraji. Podobný problém popisuje OECD (2023), která upozorňuje, že samotný počet zdravotnických pracovníků nelze považovat za jediný ukazatel dostupnosti zdravotní péče.

Z hlediska věkové struktury představuje významný poznatek vysoký podíl lékařů ve věku 65 let a více, kteří tvoří téměř pětinu všech zubních lékařů. Tento údaj poukazuje na pokračující proces stárnutí zdravotnické pracovní síly. Ačkoli nejpočetnější skupinou zůstávají lékaři ve věku 30 – 39 let, relativně nízký podíl lékařů mladších než 30 let může v budoucnu vést k problémům s generační obměnou. WHO (2016) i OECD (2023) upozorňují, že stárnutí zdravotnických pracovníků představuje jednu z hlavních výzev evropských zdravotních systémů.

Vývoj počtu studentů zubního lékařství naznačuje mírné zvyšování počtu absolventů, což lze hodnotit pozitivně. Přesto samotný růst počtu studentů nemusí postačovat na kompenzaci očekávaného odchodu velké skupiny starších lékařů do důchodu. Kromě počtu absolventů bude rozhodující také jejich setrvání ve slovenském zdravotnictví a ochota vykonávat povolání mimo největší města. Mladí lékaři často preferují ekonomicky atraktivnější regiony nebo odcházejí do zahraničí, což může prohlubovat regionální rozdíly v dostupnosti zdravotní péče (WHO, 2016; OECD, 2023).

Závěr

Práce poskytuje komplexní pohled na současný stav dostupnosti zubně-lékařské péče na Slovensku a poukazuje na oblasti, které si vyžadují další pozornost při plánování zdravotní politiky. Získané poznatky mohou sloužit jako podklad pro přijímání opatření směřujících ke zlepšení dostupnosti, kvality a efektivity poskytování zubně-lékařské péče.

Na základě výsledků této práce lze doporučit optimalizovat síť zubně-lékařských pohotovostních ambulancí s důrazem na rovnoměrnější regionální pokrytí a zlepšení jejich dostupnosti. Zároveň je třeba vytvořit stabilní systém financování pohotovostních služeb, podporovat spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem a motivovat zubní lékaře k zapojování se do zabezpečování neodkladné zubně-lékařské péče. Významným přínosem by bylo také využívání moderních informačních technologií k poskytování aktuálních informací o dostupnosti pohotovostních služeb a rozvoj telemedicínských konzultací. Neoddělitelnou součástí zlepšení zubně-lékařské péče je také podpora preventivních programů, dentální hygieny a zdravotní osvěty, které mohou přispět ke snížení výskytu akutních onemocnění a následně i ke snížení zatížení zubně-lékařských pohotovostí.

Autoři: prof. Mgr. MUDr. Erik Dorko, PhD., MPH, MBA Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, UPJŠ LF v Košicích Mgr. Andrea Houžvičková, PhD. Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, UPJŠ LF v Košicích

Práce podpořena grantovými projekty KEGA Ministerstva školství, výzkumu, vývoje a mládeže Slovenské republiky č. 001UPJŠ-4/2024 a č. 003UPJŠ-4/2024.

Seznam bibliografických odkazů

FDI World Dental Federation. 2021. Vision 2030: Delivering Optimal Oral Health for All. Geneva: FDI World Dental Federation, 2021. 51 s.

GLICK, Michael – GREENBERG, Martin S. – LOCKHART, Peter B. – CHALLACOMBE, Stephen J. (Eds.). 2021. Burket's Oral Medicine (13th ed.). Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons, Inc., 2021, 1136 s. ISBN 978-1-119-59774-2.

HUPP, James R. – ELLIS III, Edward – TUCKER, Myron R. 2019. Contemporary Oral and Maxillofacial Surgery (7th ed.). Philadelphia, PA: Elsevier (Mosby), 2019. 721 s. ISBN 978-0-323-55221-9.

KASSEBAUM, Nicholas J. – SMITH, Adam G.C. – BERNABÉ, Eduardo – et al. 2017. Global, Regional, and National Prevalence, Incidence, and Disability-Adjusted Life Years for Oral Conditions for 195 Countries, 1990–2015: A Systematic Analysis for the Global Burden of Diseases, Injuries, and Risk Factors. In J Dent Res. DOI: 10.1177/0022034517693566, 2017, 96, 4, 380-387.

MINISTERSTVO ZDRAVOTNÍCTVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY. 2018. Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 115/2018 Z. z., ktorým sa ustanovuje výška úhrad zdravotnej poisťovne za poskytovanie zubno-lekárskej pohotovostnej služby a ambulantnej pohotovostnej služby, spôsob výpočtu a pravidlá výpočtu týchto úhrad. Zbierka zákonov SR. 2018, 42, 1142-1147.

NÁRODNÉ CENTRUM ZDRAVOTNÍCKYCH INFORMÁCIÍ. 2024. Zdravotnícka ročenka Slovenskej republiky 2024. Bratislava: MZ SR, 2024. 250 s. ISBN 978-80-89292-90-5.

NEWMAN, Michael G. – KLOKKEVOLD, Perry R. – ELANGOVAN, Satheesh – KAPILA, Yvonne. 2023. Newman and Carranza's Clinical Periodontology and Implantology (14th ed.). St. Louis, Missouri: Elsevier, Saunders, 2023. 1112 s. ISBN 978-0-323-87887-6.

OECD. 2023. Health at a Glance 2023: OECD Indicators. Paris: OECD Publishing, 2023. 234 s. ISBN 978-92-64-95793-0.

PERES, Marco A. – MACPHERSON, Lorna M. D. – WEYANT, Robert J. – et al. 2019. Oral diseases: a global public health challenge. In Lancet. DOI: 10.1016/S0140-6736(19)31146-8, 2019, 394, 10194, 249-260.

PROFFIT, William R. – FIELDS, Henry W. Jr. – LARSON, Brent E. – SARVER, David M. 2019. Contemporary Orthodontics (6th ed.). Philadelphia, PA: Elsevier (Mosby), 2019. 729 s. ISBN 978-0-323-54387-3.

ROSENSTIEL, Stephen F. – LAND, Martin F. – WALTER, Robert. 2022. Contemporary Fixed Prosthodontics (6th ed.). St. Louis, Missouri: Elsevier, 2022. 944 s. ISBN 978-0-323-72089-2.

SANZ, Mariano – HERRERA, David – KEBSCHULL, Moritz – CHAPPLE, Iain – JEPSEN, Søren – BERGLUNDH, Tord – SCULEAN, Anton – TONETTI, Maurizio S. – on behalf of the EFP Workshop Participants and Methodological Consultants. 2020. Treatment of stage I–III periodontitis – The EFP S3 level clinical practice guideline. In J Clin Periodontol. DOI: 10.1111/jcpe.13290, 2020, 47, 22, 4-60.

TORABINEJAD, Mahmoud – FOUAD, Ashraf F. – SHABAHANG, Shahrokh. 2020. Endodontics: Principles and Practice (6th ed.). St. Louis, Missouri: Elsevier, 2020. 496 s. ISBN 978-0-323-62436-7.

WATT, Richard G. – DALY, Blánaid – ALLISON, Paul – et al. 2019. Ending the neglect of global oral health. The Lancet. DOI: 10.1016/S0140-6736(19)31133-X, 2019, 394, 10194, 261-272.

WORLD HEALTH ORGANIZATION. 2022. Global oral health status report: towards universal health coverage for oral health by 2030. 2022. Geneva: WHO, 2022. 100 s. ISBN 978-92-4-006149-1.

WORLD HEALTH ORGANIZATION. 2016. Global Strategy on Human Resources for Health: Workforce 2030. Geneva: WHO, 2016. 64 s. ISBN 978-92-4-151113-1.