Úvod
Důvodem vzniku akčních plánů rozvoje méně rozvinutých okresů v letech 2016–2019 byla na Slovensku potřeba řešit dlouhodobou regionální disparitu, která se projevovala i v odlišné míře evidované nezaměstnanosti a podílu dospělých bez vzdělání a se základním vzděláním z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. V oblasti celoživotního vzdělávání patří mezi faktory disparity regionů Slovenska trvale vnitroregionální rozdíly ve vzdělanostní úrovni obyvatel a ve sféře zaměstnanosti vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných, z nichž většinu tvoří nezaměstnaní s neukončeným základním vzděláním a se základním vzděláním (Aktualizace národní strategie regionálního rozvoje Slovenské republiky, 2014).
V roce 2008 vláda SR přijala zákon č. 539/2008 Z. z. o podpoře regionálního rozvoje, který definoval Národní strategii regionálního rozvoje Slovenské republiky, přijatou usnesením vlády SR č. 296/2010, jako základní dokument podpory regionálního rozvoje na národní úrovni (Aktualizace národní strategie regionálního rozvoje Slovenské republiky, 2014, s. 3). Byla koncipována v rámci rozvojové politiky EU do roku 2020, kterou určila strategie rozvoje Evropy Evropa 2020 (2010).
Nerovnoměrnost rozvoje regionů se projevovala i uvnitř nich, v disparitě mezi okresy, zejména Banskobystrického samosprávného kraje (BSK), Prešovského samosprávného kraje (PSK) a Košického samosprávného kraje (KSK). Reakcí na tuto situaci byl vládou SR přijatý Zákon č. 336/2015 o podpoře nejméně rozvinutých okresů a o změně a doplnění některých zákonů, který upravuje podmínky, systém a formy poskytování podpory nejméně rozvinutým okresům. Okres byl zařazen do seznamu nejméně rozvinutých okresů, pokud „míra evidované nezaměstnanosti vypočtená z disponibilního počtu uchazečů o zaměstnání, kterou ústředí vykazuje, byla v období alespoň devíti kalendářních čtvrtletí během předchozích dvanácti po sobě jdoucích kalendářních čtvrtletí vyšší než 1,6násobek průměrné míry evidované nezaměstnanosti na Slovensku za stejné období“ (Zákon č. 336/2015, § 2, (3) a) 1). Pro nejméně rozvinuté okresy byly vládou SR vypracovány a schváleny akční plány jako „závazné dokumenty zaměřené na odstraňování zaostávání nejméně rozvinutého okresu, vycházející ze základních dokumentů podpory regionálního rozvoje, dalších dokumentů a doporučení vlády“ (Zákon č. 336/2015, § 4, (1)).
Druhošancové vzdělávání v systému základních a středních škol
Střední vzdělání je již dlouhodobě minimální podmínkou pro vstup na trh práce a udržitelnou zaměstnatelnost (Dospělí ve formálním vzdělávání, 2011). V evropských zemích existují různé modely vzdělávání umožňující těm, kteří předčasně ukončili iniciální vzdělávání, získat základní vzdělání nebo si zvýšit stupeň vzdělání v tzv. druhošancovém vzdělávání (vzdělávání druhé šance, školy druhé šance). Druhošancové vzdělávání vymezujeme jako „příležitost pro dospělé získat v pokračovacím, kontinuálním cyklu vzdělávání takový druh a stupeň vzdělání, který se obvykle nabývá v dětství nebo mládí během počátečního, iniciálního cyklu vzdělávání...“ (Švec, 2008, s. 225). Získání středního vzdělání (střední odborné, úplné střední odborné, úplné střední všeobecné vzdělání) je považováno za nezbytné pro adekvátní sociální fungování, plnění sociálních rolí kulturně (rodově i historicky) přisuzovaných období dospělosti, bez ohledu na etnickou příslušnost či postavení ve stratifikačním uspořádání, zejména ve vztahu k dospělým s nízkým nebo žádným vzděláním a nízkou úrovní základních dovedností (Lukáč, Lukáčová, Pirohová, 2019, s. 517). Podporu podmínek pro rovnost šance získat vzdělání nebo zvýšit si úroveň vzdělání v dospělosti, specificky pro dospělé bez vzdělání a se základním vzděláním, považujeme zároveň za faktor rozvoje a snižování disparity regionů Slovenska.
V systému základních a středních škol SR je legislativně ukotvena možnost druhé šance v Zákoně č. 539/2008 o výchově a vzdělávání (školský zákon). Termín druhošancové vzdělávání se však v textu uvedeného zákona nevyskytuje. Možnost studovat na základních a středních školách v dospělosti je garantována principy výchovy a vzdělávání jako c) rovnoprávnost přístupu k výchově a vzdělávání se zohledněním výchovně-vzdělávacích potřeb jednotlivce a jeho spoluzodpovědnosti za své vzdělání a f) celoživotního vzdělávání (§ 3 Principy výchovy a vzdělávání, 245/2008 Z. z.). V rámci celoživotního vzdělávání je v příslušném zákoně zakotvena možnost pro dospělé získat základní vzdělání a zvýšit si úroveň vzdělání na základních a středních školách v externí formě studia, která se uskutečňuje jako večerní, dálková a distanční (§ 54 Formy organizace výchovy a vzdělávání, 245/2008 Z. z.).
Druhošancové vzdělávání pro evidované uchazeče o zaměstnání na úřadech práce, sociálních věcí a rodiny bez základního vzdělání a se základním vzděláním probíhá v rámci vzdělávání a přípravy pro trh práce, kterým není možné si zvýšit stupeň vzdělání, „to se však nevztahuje na dokončení vzdělání na základní škole nebo na střední škole uchazečům o zaměstnání za účelem získání dokladu o ukončení vzdělání na základní škole nebo na střední škole v posledním ročníku příslušné školy na základě projektů a programů podle § 46 odst. 3.“ (§ 44, odst. 2, Zákon č. 5/2004 Z. z. o službách v zaměstnanosti).
Cíl sekundárních analýzy akčních plánů rozvoje méně rozvinutých okresů
Zrealizovali jsme sekundární analýzu akčních plánů rozvoje méně rozvinutých okresů Slovenska. Cílem sekundární analýzy bylo prozkoumat a popsat, zda a jakým způsobem se ve uvedených dokumentech objevuje druhošancové vzdělávání dospělých bez základního vzdělání (ISCED 100) a se základním vzděláním (ISCED 244), jako prostředek rozvoje méně rozvinutých okresů: a) Banskobystrického samosprávného kraje b) Košického samosprávného kraje c) Prešovského samosprávného kraje.
Tab. č. 3 Seznam nejméně rozvinutých okresů a míra evidované nezaměstnanosti – prosinec 2019
Zrealizovali jsme sekundární analýzu akčních plánů rozvoje méně rozvinutých okresů v počtu 20 (viz Tab. č. 1).
Výsledky sekundární analýzy akčních plánů rozvoje méně rozvinutých okresů Slovenska
Do kategorie méně rozvinutý okres bylo v Banskobystrickém samosprávním kraji zařazeno 5 z třinácti okresů kraje – Lučenec, Poltár, Revúca, Rimavská Sobota a Veľký Krtíš, pro které byly vypracovány jednotlivé akční plány.
Po zařazení okresu Lučenec mezi méně rozvinuté okresy dne 15. prosince 2015 byl vládou SR 23. června 2016 schválen na období 2016–2020 Akční plán rozvoje okresu Lučenec, který při analýze stavu upozornil na to, že mezi uchazeči o zaměstnání „je vysoký podíl nezaměstnaných s neukončeným základním vzděláním a základním vzděláním, výrazně převyšující krajský i slovenský průměr.“ (Akční plán rozvoje okresu Lučenec, 2016, s. 5). V daném kontextu si akční plán v prioritní oblasti Podnikání a lepší pracovní místa stanovil vytvoření pěti subjektů sociální ekonomiky v lokalitách s nejvyšší nezaměstnaností. Pro jejich úspěšné fungování a v jejich působnosti se měly zřídit tréninková centra, jejichž „úlohou bude pro lidi se základním a nedokončeným vzděláním poskytovat možnost získání praktických dovedností a zvyšování finanční gramotnosti za účelem pracovního uplatnění v subjektech sociální ekonomiky a později na volném trhu práce“ (Akční plán rozvoje okresu Lučenec, 2016, s. 24). V textu dodatku č. 3 z března 2019 byly předchozí tréninková centra přesunuty pod prioritu věnovanou oblasti vzdělávání. (Akční plán rozvoje okresu Lučenec v znění dodatku č. 3, 2019, s. 25). Tréninkové centrum je subjekt, který zajišťuje další vzdělávání dospělých v souladu s ustanoveními zákona č. 568/2009 Z. z. o celoživotním vzdělávání a o změně a doplnění některých zákonů v navazujícím znění. Tréninkové centrum je vzájemně propojeno se sociálními podniky pracovní integrace, kde se provádí příprava na výkon jednoduchých pracovních činností. Cílovou skupinou v těchto centrech jsou zejména znevýhodnění uchazeči o zaměstnání. Z celkového času přípravy tvoří 80 % praktickou část a 20 % teoretickou část (Akční plán rozvoje okresu Lučenec, 2016). Do oblasti poskytování kvalifikace a rekvalifikace podle potřeb regionu se měly zapojit vybudovaná 3 regionální centra vzdělávání se zaměřením na praktické vzdělávání – SOŠ Fiľakovo, SOŠ technická Lučenec a SOŠ hotelových služeb a dopravy Lučenec. Při SOŠ technické v Lučenci bylo za finanční podpory vlády SR v letech 2017–2018 zřízeno Centrum odborného vzdělávání a přípravy, jehož cílovou skupinou jsou i uchazeči o zaměstnání, kteří se na trhu práce neuplatnili a na volné pracovní místa na trhu práce nemají požadované znalosti a dovednosti“ (SOŠ technická Lučenec).
Akční plán pro okres Poltár byl schválen vládou SR dne 7. září 2016 také proto, že v daném období byl pátým okresem s nejvyšší mírou evidované nezaměstnanosti na Slovensku. „Jádro nezaměstnaných tvoří UoZ se středním vzděláním, zatímco podíl UoZ se základním vzděláním je poměrně nízký a podíl UoZ s neukončeným základním vzděláním převyšuje průměr Slovenska i kraje“ (Akční plán rozvoje okresu Poltár v znění dodatku č. 3, 2019, s. 5). Nástrojem umožňujícím řešit tuto situaci mělo být podle Akčního plánu zřízení Regionálního centra vzdělávání, resp. Centra odborného vzdělávání a přípravy při Spojené škole v Poltárii. Kromě denních žáků mělo sloužit i pro jiné osoby, které si chtějí doplnit, obnovit, rozšířit nebo prohloubit kvalifikace nebo získat novou, částečnou či úplnou kvalifikaci, a to také ve spolupráci s příslušným úřadem práce, sociálních věcí a rodiny. Plánované Regionální centrum mělo kromě uvedeného okresu poskytovat edukační aktivity i pro okresy Rimavská Sobota, Lučenec a Revúca a zároveň usilovat o spolupráci s podnikatelskými subjekty při odborné přípravě podle aktuálních požadavků praxe regionu. Obdobně i pro tento region Akční plán navrhuje založit tréninkové centrum pro další vzdělávání dospělých, s cílem jejich přípravy zejména na výkon jednoduchých pracovních činností.
Jen o několik dní později než pro Poltár byl vládou SR dne 13. září 2016 schválen Akční plán rozvoje okresu Revúca (2016). Špatný stav struktury obyvatelstva podle dosaženého vzdělání naznačovaly již výsledky sčítání obyvatel v roce 2011, podle nichž bylo v okrese 17,9 % obyvatel bez ukončeného vzdělání a 22,9 % obyvatel mělo ukončené pouze základní vzdělání (Sčítání obyvatel, domů a bytů, 2011). Z evidovaných uchazečů o zaměstnání v okrese na konci roku 2015 bylo téměř 51 % bez ukončeného vzdělání, resp. pouze se základním vzděláním a patřili do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných (Akční plán rozvoje okresu Revúca, 2016, s. 8). V tomto kontextu jedno z hlavních opatření bylo zaměřeno na zajištění intervencí v oblasti vzdělávání, na zvyšování kvalifikace, tréninků atd., s cílem zlepšit strukturu uchazečů o zaměstnání a zatraktivnit trh práce v okrese pro potenciální podnikatele (Akční plán rozvoje okresu Revúca, 2016, s. 24). Plán počítal se zřízením 2 regionálních center vzdělávání, a to při SOŠ gen. Viesta v Revúcej a SOŠ v Tornali, s vizí poskytování i rekvalifikačních a kvalifikačních kurzů. Při těchto vzdělávacích subjektech plán doporučoval také založit tréninková centra pro vzdělávání dospělých se zaměřením na jednoduché pracovní činnosti a rekvalifikaci. Tyto aktivity doplňuje i snaha o vytvoření klastru přípravy a vzdělávání pro trh práce, který „bude zajišťovat ucelený systém kariérního poradenství a vzdělávání pro potřeby regionálního trhu práce prostřednictvím akreditovaných vzdělávacích programů a souboru diagnostických, motivačních a poradenských programů zaměřených na diagnostiku pracovního potenciálu a identifikaci vhodné profesní orientace s ohledem na potřeby regionálního trhu práce“ (Akční plán rozvoje okresu Revúca, 2016, s. 28).
Vláda SR 24. června 2016 zařadila okres Rimavská Sobota do kategorie méně rozvinutý okres z důvodu vysoké míry nezaměstnanosti v okrese, která v prvním čtvrtletí 2016 byla na úrovni 27,2 %, zatímco průměr na Slovensku v tomto období činil 10,1 % (Akční plán rozvoje okresu Rimavská Sobota, 2016, s. 3). Analýza stavu před přípravou Akčního plánu rozvoje okresu Rimavská Sobota (2016) upozornila, že v okrese „bylo k 31.12.2015 vedených v evidenci úřadu práce celkem 12 831 uchazečů o zaměstnání, z toho až 52,4 % bez vzdělání nebo s ukončeným základním vzděláním, což je téměř o čtyři pětiny více než je celoslovenský průměr“ (Akční plán rozvoje okresu Rimavská Sobota v znění dodatku č. 3, 2019, s. 7). K tomuto stavu přispěla i vysoká míra demotivace dokončit alespoň SOŠ, kterou žáci opouštějí bez ukončení vzdělání po splnění povinné školní docházky, což se odrazilo na nízké úrovni vzdělanosti, i na nedostatečných pracovních návycích. Akční plán se proto mimo jiné orientoval také na vybudování center praktického vzdělávání na vybraných středních školách a 2 tréninkových center – v Rimavské Sobotě a Hnúšti. Cílovými skupinami měli být nezaměstnaní dospělí s nízkým stupněm vzdělání a účelem tréninkových center jejich rekvalifikace.
Posledním okresem v Banskobystrickém samosprávním kraji zařazeným mezi méně rozvinuté okresy a se schváleným akčním plánem (7. září 2016) se stal Veľký Krtíš. „Z uchazečů o zaměstnání k 30. 6. 2016 má více než 30 % neukončené základní vzdělání nebo ukončené pouze základní vzdělání“ (Akční plán rozvoje okresu Veľký Krtíš, 2016, s. 5). Podobně jako v ostatních okresech, i pro Veľký Krtíš navrhuje akční plán zřídit regionální centra vzdělávání při školách – Spojená škola Modrý Kamen, SOŠ Želovce a SOŠ Veľký Krtíš a minimálně 3 tréninková centra (Akční plán rozvoje okresu Veľký Krtíš v znění dodatku č. 4, 2019).
Opatření akčních plánů rozvoje méně rozvinutých okresů Banskobystrického samosprávného kraje v oblasti vzdělávání, konkrétně zřízení tréninkových center, podpora kvalifikačního a rekvalifikačního vzdělávání na SOŠ, vypovídají o podpoře dalšího vzdělávání dospělých bez vzdělání a se základním vzděláním. Opatření a úkoly zaměřené na zvýšení šance získat základní vzdělání (nižší střední vzdělání), nebo střední odborné vzdělání v druhošancovém vzdělávání se v akčních plánech nenacházejí.
Akční plány, jako závazné dokumenty schválené Vládou Slovenské republiky, byly pro oblast Košického samosprávného kraje rozpracovány pro následující okresy: Košice – okolie, Trebišov, Sobrance, Gelnica, Rožňava a Michalovce.
Okres Trebišov byl dne 15. prosince 2015 zařazen Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny SR (ÚPSVaR) do kategorie nejméně rozvinutých okresů a za spolupráce příslušných regionálních subjektů byl vypracován dokument „Akční plán rozvoje okresu Trebišov“ na roky 2016–2020. Hlavním důvodem zařazení okresu do této kategorie byla vysoká nezaměstnanost, která v roce 2015 činila 18,4 % – průměr na Slovensku byl 10,6 % (DataCube). Stejně jako slovenský průměr převyšovaly i údaje o uchazečích s neukončeným základním vzděláním, které v Trebišově k 31.5.2016 představovaly 6,6 % – na Slovensku to bylo 5,5 % a 31,2 % bylo uchazečů s ukončeným pouze základním vzděláním – na Slovensku to bylo 24,8 % (Měsíční statistiky o počtu a struktuře uchazečů o zaměstnání, 2016). Akční plán se snaží tuto nelichotivou situaci řešit také prostřednictvím prioritní oblasti C. Vzdělání a kariéra, která si ve vztahu k uvedeným uchazečům o zaměstnání stanovila vybudovat v okrese šest tréninkových center. Tato centra měla mít přímou návaznost na střední odborné školy a subjekty sociální ekonomiky – v dodatku č. 1 byly tyto subjekty sociální ekonomiky přeměněny na obecní podniky (Dodatok č. 1, 2017, s. 4).
I pro okres Sobrance, zařazený také 15. prosince 2015 mezi nejméně rozvinuté okresy, byl vypracován Akční plán a to zejména proto, že: „Hospodářský růst a snižování nezaměstnanosti na Slovensku se v okrese Sobrance v dostatečném rozsahu neprojevily, takže okres z pohledu míry nezaměstnanosti dokonce mírně diverguje od slovenského průměru“ (Akční plán rozvoje okresu Sobrance, 2016, s. 3). Za měsíc březen 2016 byla míra evidovaných uchazečů o zaměstnání bez ukončeného základního vzdělání v okrese 3,7 % (na Slovensku 5,3 %) a se základním vzděláním 29,9 % – na Slovensku to bylo 24,7 % (Měsíční statistiky o počtu a struktuře uchazečů o zaměstnání, 2016). V oblasti vzdělávání plánoval Akční plán pro okres Sobrance vybudování tréninkového centra a Centra odborného vzdělávání při SOŠ obchodu a služeb v Sobranciach. Jeho cílem bylo poskytovat vzdělávání žákům, v případě potřeby i dospělým nezaměstnaným a poskytovat prostor i pro vzdělávání podle potřeb ÚPSVaR s důrazem na zavedení systému duálního vzdělávání.
Ke stejnému datu jako okresy Trebišov a Sobrance byl i okres Rožňava zařazen mezi nejméně rozvinuté okresy. Nezaměstnanost v tomto okrese „se k 31. březnu v období let 2013–2016 pohybovala mezi 29,58 % – 20,36 %, zatímco míra evidované nezaměstnanosti na Slovensku se v témže období pohybovala mezi 14,68 % – 9,89 %“ (Akční plán rozvoje okresu Rožňava, 2016, s. 3). Podle statistických údajů za měsíc květen 2016 bylo v tomto okrese evidováno 3,7 % uchazečů o zaměstnání bez základního vzdělání, s nedokončeným základním vzděláním to bylo 7,0 % a na Slovensku 5,5 %; a s ukončeným základním vzděláním to bylo 41,1 %, v KSK 31,4 a na Slovensku 24,8 % (Tamtéž, s. 4). Priorita D. Akčního plánu rozvoje okresu Rožňava s názvem Rozvoj lidského kapitálu prostřednictvím vzdělávání pro potřeby trhu práce je zaměřena na „zřízení regionálního centra vzdělávání (RCV) se zaměřením na: - přípravu a rekvalifikaci v oblasti obsluhy CNC technologií a automatizační techniky; - svářečskou školu; - přípravu a rekvalifikaci v zemědělství.
RCV jsou určeny pro přípravu kvalifikované pracovní síly pro malé a střední podniky. Cílovou skupinou RCV jsou žáci SOŠ a další osoby, které mají zájem o doplnění, obnovení, rozšíření nebo prohloubení kvalifikace, nebo o získání nové, částečné nebo úplné kvalifikace. RCV mohou rekvalifikovat uchazeče o zaměstnání ve spolupráci s ÚPSVR SR. Vzdělávání se realizuje s důrazem na získávání praktických dovedností“ (Akční plán rozvoje okresu Rožňava, 2016, s. 24). Tuto úlohu měly plnit i SOŠ, které splňují všechny příslušné požadavky kladené na RCV. Dalším nástrojem měly být tréninková centra. Akční plán navrhuje jejich zřízení při městském sociálním podniku v Dobšinej a zřízení takového centra soustředěného na tradiční regionální řemesla a podporu regionální značky.
Okres Gelnica byl Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny SR zařazen do seznamu nejméně rozvinutých okresů s účinností od 30. června 2017. K tomuto rozhodnutí došlo na základě vysoké míry nezaměstnanosti v okrese a zejména kvůli uchazečům o zaměstnání s nedokončeným vzděláním (21,7 %) a s ukončeným pouze základním vzděláním 34,6 % (Akční plán rozvoje okresu Gelnica, 2018, s. 12–13.). V tomto kontextu Akční plán počítal s podporou center přípravy na budoucí povolání a tréninkových center pro nekvalifikovanou pracovní sílu podle požadavků trhu práce, které mají být zřizovány při středních odborných školách a jejich exolokovaných pracovištích, např. SOŠ Richnava a SOŠ exolokované pracoviště Nálepkovo.
Košice-okolie je největším okresem KSK a do seznamu nejméně rozvinutých okresů byl zařazen 22. ledna 2018. V analýze nepříznivého stavu uvádí Akční plán, že podle statistiky v roce 2017 přibližně „polovina uchazečů o zaměstnání má dosažené pouze základní vzdělání, což je téměř dvojnásobně více ve srovnání se slovenským průměrem“ (Akční plán rozvoje okresu Košice-okolie, 2018, s. 16). Prioritní oblast Vzdělávání v příslušném Akčním plánu, v části o podpoře duálního vzdělávání, uvádí, že cílem je také „vybudování tréninkových center pro nekvalifikovanou pracovní sílu podle požadavků trhu práce ve spolupráci se středními odbornými školami v okrese, se zaměstnavateli a ÚPSVaR, podpora odborného vzdělávání vycházející z reálných potřeb existujících a nových podniků etablovaných na trhu“ (Akční plán rozvoje okresu Košice-okolie, 2018, s. 29).
V rámci KSK byl okres Michalovce jako nejméně rozvinutý okres zařazen nejpozději – 19. října 2018 – a Akční plán rozvoje okresu Michalovce byl usnesením č. 322/2019 schválen vládou SR dne 26. června 2019. V oblasti celoživotního vzdělávání Akční plán navrhuje centra pro celoživotní vzdělávání a odborné kurzy pro zaměstnance. Měřitelným výstupem v Akčním plánu je zřízení jednoho centra pro vzdělávání zaměstnanců v zemědělství.
Podobně jako v akčních plánech rozvoje méně rozvinutých okresů Banskobystrického samosprávného kraje, i v akčních plánech pro méně rozvinuté okresy Košického samosprávného kraje se ve vztahu k dospělým, uchazečům o zaměstnání bez ukončeného základního vzdělání a se základním vzděláním, upřednostňují tréninková centra a kvalifikační, či rekvalifikační kurzy před druhošancovým vzděláváním.
Akční plány, jako závazné dokumenty schválené Vládou Slovenské republiky, byly pro oblast Prešovského samosprávného kraje rozpracovány pro následující okresy: Kežmarok, Sabinov, Svidník, Vranov nad Topľou, Bardejov, Medzilaborce, Snina, Levoča a Stropkov.
Okres Kežmarok byl dne 15. prosince 2015 zařazen Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny SR (ÚPSVaR) do kategorie nejméně rozvinutých okresů a za spolupráce příslušných regionálních subjektů byl vypracován dokument Akční plán rozvoje okresu Kežmarok na roky 2016–2020. Okres Kežmarok je jedním z okresů, které dlouhodobě trpí vysokou mírou nezaměstnanosti. Jeho průměrná míra nezaměstnanosti během posledních dvanácti čtvrtletí (4Q2012–3Q2015) dosáhla 27 %, po Rimavské Sobótě a Revúci byla třetí nejvyšší na Slovensku (Akční plán rozvoje okresu Kežmarok v znění dodatku č. 2, 2018, s. 3). Stejně jako slovenský průměr převyšovaly i údaje o uchazečích s neukončeným základním vzděláním, kteří v Kežmarku k 31.12.2015 představovali 17,7 % (na Slovensku to bylo 5,1 %), a 41,6 % bylo uchazečů s ukončeným pouze základním vzděláním, na Slovensku to bylo 24,2 % (Měsíční statistiky o počtu a struktuře uchazečů o zaměstnání, 2015).
Ve vztahu i k dospělým se základním vzděláním bylo stanoveno opatření a plánováno vytvořit regionální centra vzdělávání a přípravy jako pilíře efektivní a flexibilní sítě zařízení pro střední, středně odborné a celoživotní vzdělávání a poradenství s důrazem na posílení praktického vzdělávání a rozvoj dovedností už z existujícího Centra odborného vzdělávání a přípravy při Hotelové akademii O. Brucknera pro hotelnictví, gastronomii a turismus, Kežmarok a 2 nově vzniklá centra při středních odborných školách pro řemesla a služby při SOŠ, Garbiarská 1, Kežmarok, pro zemědělství a potravinářství při SOŠ, Kušnierska brána 349/2, Kežmarok (Akční plán rozvoje okresu Kežmarok, 2016, s. 25). Tato centra, kromě hlavního zaměření na rozvoj duálního vzdělávání orientovaného na potřeby trhu práce, měla podporovat využití a rozvoj odborných, personálních a technických kapacit SOŠ na realizaci kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů. Pro lidi s neukončeným základním vzděláním bylo v plánu vytvořit minimálně 3 tréninková pracoviště při SOŠ na zajištění kvalifikačních kurzů v obcích s vysokou mírou nezaměstnanosti, reagujících na potřeby místních podniků, včetně marginalizovaných skupin (Akční plán rozvoje okresu Kežmarok, 2016, s. 15).
Dne 15. prosince 2015 byl i okres Sabinov zařazen Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny SR mezi nejméně rozvinuté okresy. Akční plán rozvoje okresu Sabinov byl schválen vládou SR na mimořádném jednání dne 22. srpna 2016 usnesením vlády č. 350/2016.
Z dlouhodobého hlediska patří okres Sabinov k okresům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, pohybuje se v průměru na 7. místě v pořadí s nejvyšší mírou evidované nezaměstnanosti na Slovensku. V PSK patří tento okres dlouhodobě na 3. místě s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (Akční plán rozvoje okresu Sabinov, 2016, s. 3).
V souvislosti s opatřeními, které jsou zaměřeny na dospělé s neukončeným základním vzděláváním, především z marginalizovaných romských komunit, se v rámci prioritní oblasti B Rozvoj a podpora lidských zdrojů plánovalo vybudovat dvě tréninková centra v Sabinově a Lipanoch s minimálně 11 pracovními inkubátory (Akční plán rozvoje Sabinov, 2016, s. 20). Podmínky pro další kvalifikační a rekvalifikační vzdělávání, především UoZ, měly být v okrese Sabinov vytvořeny budováním 2 regionálních center vzdělávání na Spojené škole, SNP 16, Sabinov a na Střední odborné škole, Lipany (Akční plán rozvoje okresu Sabinov, 2016, s. 20). V uvedených opatřeních a aktivitách se tak pro UoZ bez základního vzdělání, i pro UoZ se základním vzděláním klade důraz na další vzdělávání a propojení s podnikatelským prostředím, nikoli na druhošancové vzdělávání.
Kromě Kežmarku a Sabinova byly 15. prosince 2015 Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny SR mezi nejméně rozvinuté okresy zařazeny také okresy Svidník a Vranov nad Topľou. Byly vypracovány Akční plány rozvoje okresů a schváleny vládou SR na mimořádném jednání dne 22. srpna 2016 usnesením vlády č. 350/2016.
Pro okres Svidník je dlouhodobě typické vysoké migrační saldo a záporný přírůstek obyvatel, což souvisí se stěhováním obyvatel do větších měst směrem na západ, i do zahraničí. Na rozdíl od okresů Kežmarok, Sabinov, Vranov nad Topľou je vzdělanostní struktura nezaměstnaných relativně dobrá (Akční plán rozvoje okresu Svidník, 2016). V rámci priority C Vzdělávání, flexibilita a kariéra se v akčním plánu zvýrazňuje rozvoj kvalifikace reagující na potřeby trhu práce a ve vztahu k našim cílovým skupinám se zdůrazňuje význam kurzů dalšího kvalifikačního a rekvalifikačního vzdělávání poskytovaných centry regionálního vzdělávání na SOŠ.
Hospodářský růst a snižování nezaměstnanosti na Slovensku v roce 2018 se v okrese Vranov nad Topľou v dostatečném rozsahu neprojevily (Akční plán rozvoje okresu Vranov nad Topľou v znění dodatku č. 3, 2018, s. 3). V akčním plánu rozvoje okresu Vranov nad Topľou bylo plánováno vytvoření a dokončení center regionálního vzdělávání (CRV) i pro osoby, které mají zájem o doplnění, obnovení, rozšíření nebo prohloubení kvalifikace nebo získání nové, částečné nebo úplné kvalifikace. Centrum regionálního rozvoje může rekvalifikovat uchazeče o zaměstnání ve spolupráci s ÚPSVR SR. Vzdělávání se realizuje s důrazem na získávání praktických dovedností. Dobudování a vybudování Centra regionálního rozvoje včetně spolupráce se SOŠ dřevařskou, Lúčna, Vranov nad Topľou, Spojenou školou Čaklov, Střední odbornou školou, A. Dubčeka, Vranov nad Topľou. Další prioritou v akčním plánu bylo vytvoření klastru poradenství a vzdělávacích institucí zajišťujícího ucelený systém kariérního poradenství a vzdělávání pro potřeby regionálního trhu práce a budování tréninkových center při místních subjektech sociální ekonomiky, zajišťujících rekvalifikaci a přípravu na povolání lidí s neukončeným základním vzděláním.
Okres Bardejov byl s účinností od 30. září 2017 zařazen Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny SR mezi nejméně rozvinuté okresy. Akční plán rozvoje okresu Bardejov byl schválen vládou SR na mimořádném jednání dne 4. července 2018 usnesením vlády SR č. 307/2018. Struktura obyvatelstva podle dokončeného vzdělání byla porovnatelná se strukturou Prešovského kraje. Mírně nepříznivé údaje vykazoval okres ve skupinách obyvatelstva s nižší úrovní vzdělání nebo bez základního stupně vzdělání. Významný byl podíl oproti celoslovenskému průměru u uchazečů o zaměstnání s neukončeným základním vzděláním. Velkým problémem v okrese Bardejov jsou dlouhodobě nezaměstnaní (Akční plán rozvoje okresu Bardejov, 2018). V rámci prioritní oblasti Vzdělání a adaptace pracovní síly pro potřeby trhu v souvislosti s dospělými s nízkou kvalifikací bylo opět prioritizované propojování sociálních podniků s tréninkovými centry, ale také mělo být podporováno vzdělávání zaměřené na získání nižšího středního vzdělání (základní vzdělání). V tomto případě jde o opatření zaměřené na druhošancové vzdělávání.
Okres Medzilaborce byl s účinností od 30. září 2017 zařazen Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny SR mezi nejméně rozvinuté okresy. Akční plán rozvoje okresu Medzilaborce byl schválen vládou SR dne 3. července 2018 usnesením vlády č. 305/2018. Největší podíl uchazečů o zaměstnání z celkového počtu uchazečů v roce 2017 tvořila skupina obyvatel se ukončeným základním vzděláním, až 32,54 %. Podíl uchazečů o zaměstnání s nedokončeným a ukončeným základním vzděláním byl až 41,81 % (Akční plán nejméně rozvinutého okresu Medzilaborce, 2018). Opatření akčního plánu v prioritní oblasti se týká vybudování tréninkového centra. V celém textu akčního plánu se jiná opatření zaměřená na celoživotní vzdělávání nenacházejí.
Okres Snina byl s účinností od 25. dubna 2018 zařazen Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny SR mezi nejméně rozvinuté okresy. Akční plán rozvoje okresu Snina byl schválen vládou SR dne 16. ledna 2019 usnesením vlády č. 22/2019. Míra nezaměstnanosti v okrese postupně klesala z 22,31 % v roce 2009 na 9,28 % v roce 2017. Míra nezaměstnanosti v okrese Snina, počítaná z celkového počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání, k 31.08.2018 představovala 9,65 %, ve srovnání s koncem srpna 2017 je evidovaný pokles o 1,56 procentního bodu (Akční plán rozvoje okresu Snina, 2019). Současná míra nezaměstnanosti není kritická ve srovnání s mírou nezaměstnanosti na úrovni Prešovského kraje. Realita však je taková, že okres vykazuje vysoký podíl ekonomicky aktivních obyvatel odcházejících za prací do zahraničí, kteří nejsou evidováni na úřadu práce, což má vliv na objektivitu údajů. Stejně tak podpora centra přípravy na budoucí povolání, vybudování regionálních center vzdělávání, vybudování tréninkových center pro nekvalifikovanou pracovní sílu podle požadavků trhu práce ve spolupráci se středními odbornými školami v okrese, se zaměstnavateli a ÚPSVaR. Aktivity tohoto opatření se soustředí mimo jiné na podporu vzdělávacích programů k získání nižšího středního vzdělání, na kvalifikační a rekvalifikační kurzy.
Okres Levoča byl s účinností od 25. dubna 2018 zařazen Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny SR mezi nejméně rozvinuté okresy. Akční plán rozvoje okresu Levoča byl schválen vládou SR dne 17. ledna 2019 usnesením vlády č. 24/2019. Více než třetinu nezaměstnaných tvoří osoby se základním vzděláním. „Zvýšení zaměstnanosti těchto osob na trhu práce je možné dosáhnout zaváděním alternativních způsobů zvyšování kvalifikace, například prostřednictvím praktické výuky v tzv. tréninkových centrech a následnou integrací na trh práce. Cílem opatření je podpora vzniku sociálních podniků, které budou zaměřeny na vytváření nových pracovních míst s důrazem na zaměstnávání znevýhodněných osob a zranitelných osob a zvyšování jejich zaměstnatelnosti na trhu práce“ (Akční plán rozvoje okresu Levoča, 2019, s. 39). V akčním plánu je uváděn, jako příklad fungování sociální ekonomiky, sociální integrační podnik v obci Spišský Hrhov.
Okres Stropkov byl s účinností od 19. října 2018 zařazen Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny SR mezi nejméně rozvinuté okresy. Akční plán rozvoje okresu Stropkov byl schválen vládou SR dne 25. června 2019 usnesením vlády č. 312/2019. Významným problémem okresu je výrazné stárnutí obyvatelstva, a to navzdory venkovskému charakteru a 10% podílu romských komunit, a dále skutečnost, že téměř 40 % nezaměstnaných v roce 2018 tvořily osoby se základním vzděláním (Akční plán rozvoje okresu Stropkov, 2019). V rámci podpory sociální politiky bylo přijato opatření týkající se zřízení tréninkového centra zaměřené i na přípravu dospělých se základním vzděláním pro pracovní činnosti v sociálních podnicích, především v oblasti zemědělství.
V akčních plánech rozvoje méně rozvinutých okresů Prešovského samosprávného kraje převažují, ve vztahu ke vzdělávání dospělých s nízkou úrovní vzdělání, opatření zaměřená na zřízení tréninkových center připravujících dospělé na výkon jednoduchých manuálních dovedností pro sociální podniky, převážně v oblasti zemědělství či stavebního průmyslu. Výjimkou jsou opatření Akčních plánů rozvoje okresů Bardejov a Snina, které jsou zaměřena na podporu vzdělávacích programů k získání nižšího středního vzdělání (ISCED 244).
Záver
Úkoly a opatření akčních plánů rozvoje okresů vztahující se k celoživotnímu vzdělávání charakterizují termíny kvalifikace, rekvalifikace a tréninkové centrum, což vypovídá o podpoře dalšího vzdělávání. Pro uchazeče o zaměstnání s nízkou úrovní vzdělání a kvalifikace jsou v textech akčních plánů prioritní opatření zaměřená na zřízení tréninkových center na osvojení jednoduchých pracovních dovedností pro výkon manuálních pracovních činností v podnicích sociální ekonomiky. V akčních plánech rozvoje okresů Bardejov a Snina se vyskytují opatření zaměřená i na podporu vzdělávacích programů na získání nižšího středního vzdělání (ISCED 244), tedy na podporu vzdělávacích programů druhošancového vzdělávání. Avšak celkově v akčních plánech převažují opatření zaměřená na další vzdělávání, nikoli na druhošancové vzdělávání.
V případě dospělých bez vzdělání a se základním vzděláním, specificky nezaměstnaných, je prostřednictvím akčních plánů podporována „rekvalifikace nekvalifikovaných“. Rovnost šance získat vzdělání nebo si zvýšit vzdělání v dospělém věku se nepodporuje, respektive je zanedbatelná. Prioritní jsou krátké tréninky a rychlé zapojení dlouhodobě nezaměstnaných do pracovního procesu. Podporuje se tak rozšiřování sociální třídy nazývané „prekariát“, který je nezaměstnaný nebo končí na nejistých a špatně placených místech bez přiměřených pracovních podmínek (Standing, 2011). Výrazné zastoupení této sociální třídy v regionech je zároveň ohrožením jejich udržitelného rozvoje a faktorem disparity regionů.
Autoři: PhDr. Ivana Pirohová, doc., PhD. Katedra andragogiky, Ústav pedagogiky, andragogiky a psychológie, Fakulta humanitních a prírodných vied, Prešovská univerzita v Prešove
PhDr. Eduard Lukáč, doc., PhD. Katedra pedagogiky, Ústav pedagogiky, andragogiky a psychológie, Fakulta humanitních a prírodných vied, Prešovská univerzita v Prešove
Příspěvek je výstupem projektu APVV-18-0018 Vyučovanie v školách druhej šance z perspektívy učiteľa a dospělého učeního se.
Seznam bibliografických odkazů
Akční plán rozvoje okresu Bardejov [online]. 4. července 2018 [cit. 2020-04-15]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/cc46db19b2ba253c945cd5a469ec0a8e
Akční plán rozvoje okresu Bardejov v znění dodatku č. 1 [online]. 19. října 2018 [cit. 2020-04-15]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/9fefe93088f5ef4174628cc33aae6976
Akční plán rozvoje okresu Gelnica [online]. 5. dubna 2018 [cit. 2020-03-25]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/5acab87e4d87b97f8a6b659b1da3b36c
Akční plán rozvoje okresu Gelnica v znení dodatku č. 2 [online]. 29. října 2018 [cit. 2020-03-26] Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/beb586b186413b5b501d47891da9bb80
Akční plán rozvoje okresu Kežmarok [online]. 10. února 2016 [cit. 2020-04-02]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/najmenej-rozvinute-oresy/kezmarok/index.html
Akční plán rozvoje okresu Kežmarok v znení dodatku č. 2 [online]. 13. září 2018 [cit. 2020-04-02]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/3297596f069a0eff18b591339814d978
Akční plán rozvoje okresu Košice – okolie [online]. 3. října 2018 [cit. 2020-03-28]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/db30d4de9604ca822041369883e3e82b
Akční plán rozvoje okresu Levoča [online]. 17. ledna 2019 [cit. 2020-04-16]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/9884d2dedfe74ba8315ebba363d44238
Akční plán rozvoje okresu Lučenec [online]. 26. září 2017 [cit. 2020-06-10]. Dostupné na internetu : https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/b34bd4e37864e3d2e8c7b99d17eaff48
Akční plán rozvoje okresu Lučenec v znení dodatku č. 3 [online]. 23. března 2019 [cit. 2020-06-10]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/9fed1b6c527657cea0e38a290985fb9d
Akční plán rozvoje okresu Michalovce [online]. 4. ledna 2019 [cit. 2020-03-27]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/ab4353c534f36c64ccbf97ddbf82c0b2
Akční plán nejméně rozvinutého okresu Medzilaborce [online]. 3. července 2018 [cit. 2020-03-27]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/291757b282e3cc86af1536b0c0307019
Akční plán rozvoje okresu Poltár [online]. 7. září 2016 [cit. 2020-06-10]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/10360648e82f5a998e43bc1e2ef5e7d4
Akční plán rozvoje okresu Poltár v znení dodatku č. 3 [online]. 25. září 2019. [cit. 2020-06-10] Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/efde8ac4baef84d7df4c6d5fcd754657
Akční plán rozvoje okresu Revúca [online]. 13. září 2016. [cit. 2020-06-10] Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/56d4658444c70a9832a411992cd7d9bc
Akční plán rozvoje okresu Rimavská Sobota [online]. 24. června 2016 [cit. 2020-06-12]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/0bb4464b5b76bc2d93d0598928d4b31e
Akční plán rozvoje okresu Rimavská Sobota v znení dodatku č. 3 [online]. 15. října 2019 [cit. 2020-06-12] Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/788e819b1dfe71972c07a8f683a952b9
Akční plán rozvoje okresu Rožňava [online]. 14. září 2016 [cit. 2020-03-26]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/c4daca397ba1f8cf15333c98ca228768
Akční plán rozvoje okresu Rožňava v znení dodatku č. 3 [online]. 16. března 2020 [cit. 2020-03-26] Dostupné na: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/e294f1768c650239a18b83f2d7d344f4
Akční plán rozvoje okresu Sabinov [online]. 22. srpna 2016 [cit. 2020-03-26]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/c761aed78e544c8f18b8b41a5c66c7ef
Akční plán rozvoje okresu Sabinov v znení dodatku č. 3 [online]. 23. března 2019 [cit. 2020-03-26]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/d48e8717d68cdd00cd6c9a5abee9e1b9
Akční plán rozvoje okresu Sobrance [online]. 23. srpna 2016 [cit. 2020-03-26]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/najmenej-rozvinute-oresy/sobrance/index.html
Akční plán rozvoje okresu Sobrance v znení dodatku č. 4 [online]. 4. ledna 2019. [cit. 2020-03-26]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/2259265003bcee36399690b7a112defd
Akční plán rozvoje okresu Snina [online]. 16. ledna 2019 [cit. 2020-04-29]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/8a313b084646ee83002198b5ae77e075
Akční plán rozvoje okresu Snina v znení dodatku č. 1 [online]. 15. října 2019 [cit. 2020-04-29]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/79afe6711c1af24e5823674f1103987b
Akční plán rozvoje okresu Stropkov [online]. 25. června 2019. [cit. 2020-04-30]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/3a6f1168028ad99c9556552a5ab7075b
Akční plán rozvoje okresu Svidník [online]. 31. srpna 2016. [cit. 2020-04-30]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/najmenej-rozvinute-oresy/svidnik/index.html
Akční plán rozvoje okresu Trebišov [online]. 24. srpna 2016. [cit. 2020-03-20] Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/7fd316c97c83f57346475dcf9c62eb13
Akční plán rozvoje okresu Veľký Krtíš [online]. 7. září 2016 [cit. 2020-06-12]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/10d07b0dd6044d1c35498aa8348e3cb5
Akční plán rozvoje okresu Veľký Krtíš v znení dodatku č. 4 [online]. 21. března 2019 [cit. 2020-06-10]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/de81c6eeef4e09c8cb67e06388b32a49
Akční plán rozvoje okresu Vranov nad Topľou v znení dodatku č. 3 [online]. 13. září 2018 [cit. 2020-06-10]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/2d482ba9bf57c41beaa6a33f73217d05
Aktualizace národní strategie regionálního rozvoje Slovenské republiky (původní aktualizace strategického dokumentu na roky 2014 až 2020) [online]. Bratislava: ÚV SR, 2014 [cit. 2020-04-03]. Dostupné na internetu: https://www.vlada.gov.sk/data/files/d4981eaaf9ebea139d6df3b6d60a32c9
DataCube [online]. Bratislava: Štatistický úřad Slovenské republiky [cit. 2020-03-20]. Dostupné na internetu: http://datacube.statistics.sk/#!/view/sk/VBD_ SK_ WIN/ pr5001rr/v_pr5001rr_00_00_00_sk
Dodatek č. 1 k Akčnímu plánu rozvoje okresu Trebišov [online]. 25. října 2017 [cit. 2020-03-20]. Dostupné na internetu: https://www.nro.vicepremier.gov.sk/site/assets/files/18d8ad6963fd8b8431cc9823d6fd1e40
Dospělí ve formálním vzdělávání. Politika a praxe v Evropě [online]. Brussels: Eurydice, 2011 [cit. 2020-11-05]. 88 s. ISBN 978-92-9201-174-1. Dostupné na internetu: http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/thematic_reports/128SK.pdf
LUKÁČ, Marek – LUKÁČOVÁ, Silvia – PIROHOVÁ, Ivana. 2019. Druhošancové vzdělávání dospělých s nízkým stupněm vzdělání a bez vzdělání – otázky informovanosti a dostupnosti. In MMK 2019: recenzovaný sborník příspěvků mezinárodní vědecké konference: Mezinárodní Masarykova konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky 2019 [online]. Hradec Králové: Magnanimitas akademické sdružení, 2019 [cit. 2020-11-05], s. 517–527. ISBN 978-80-87952-31-3. Dostupné na internetu: http://www.vedeckekonference.cz/library/proceedings/mmk_2019.pdf
Měsíční statistiky o počtu a struktuře uchazečů o zaměstnání. Listopad 2015. [online]. Bratislava: ÚPSVaR [cit. 2020-03-12]. Dostupné na internetu: https://www.upsvr.gov.sk/statistiky/nezamestnanost-mesacne-statistiky/2015.html?page_id=467299
Měsíční statistiky o počtu a struktuře uchazečů o zaměstnání. Březen 2016. [online]. Bratislava: ÚPSVaR [cit. 2020-03-12]. Dostupné na internetu: https://www.upsvr.gov.sk/buxus/generate_page.php?page_id=582328
Měsíční statistiky o počtu a struktuře uchazečů o zaměstnání. Květen 2017. [online]. Bratislava: ÚPSVaR [cit. 2020-03-12]. Dostupné na internetu: https://www.upsvr.gov.sk/statistiky/nezamestnanost-mesacne-statistiky/kopia-2016.html?page_id=671750
Měsíční statistiky o počtu a struktuře uchazečů o zaměstnání. Prosinec 2019. [online]. Bratislava: ÚPSVaR [cit. 2020-05-15]. Dostupné na internetu: https://www.upsvr.gov.sk/buxus/generate_page.php?page_id=855042
Sčítání obyvatel, domů a bytů 2011. Výsledky v multidimenzionálních tabulkách. [cit. 2020-06-11] Dostupné na: https://census2011.statistics.sk/tabulky.html
Strategie Evropa 2020. Strategie pro zajištění inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu, [online] 2010. Brusel: Evropská komise [cit. 2020-03-12]. Dostupné na internetu: https://ec.europa.eu/archives/growthandjobs_2009/pdf/complet_sk.pdf
STANDING, Guy. 2011. The precariat: The new dangerous class. London: Bloomsbury Academic, 2011. 208 p. ISBN 978-18-49664-56-1.
ŠVEC, Štefan. 2008. Anglicko-slovenský lexikón pedagogiky a andragogiky. Bratislava: Iris, 2008. 323 s. ISBN 978-80-89256-21-1.
Zákon č. 268/2009 Z. z. o celoživotním vzdělávání
Zákon č. 539/2008 Z. z. o podpoře regionálního rozvoje
Zákon č. 245/2008 Z. z. o výchově a vzdělávání (školský zákon)
Zákon č. 336/2015 Z. z. o podpoře nejméně rozvinutých okresů
Zákon č. 5/2004 Z. z. o službách v zaměstnanosti
Seznam nejméně rozvinutých okresů [online]. Bratislava: ÚPSVaR [cit. 2020-03-12]. Dostupné na internetu: https://www.upsvr.gov.sk/statistiky/zoznam-najmenej-rozvinutych-okresov.html?page_id=561733