Úvod

Studium na vysoké škole je pro mladé lidi významnou etapou jejich osobnostního, akademického i sociálního rozvoje. Toto období přináší studentům mnoho výzev – od nároků na plnění studijních výsledků, přes formování a budování mezilidských vztahů až po hledání vlastní identity a životního směrování. Snahy o splnění těchto výzev jsou často doprovázeny stresem, nejistotou či tlakem na dosahování úspěchu, což se může negativně promítnout do jejich osobní pohody a psychického zdraví. V tomto kontextu je stále větší pozornost věnována oblasti emoční inteligence, která je klíčovou úlohou při zvládání emocí, stresu, adaptaci na nové situace a udržování duševní rovnováhy. Schopnost poznat a regulovat vlastní emoce, stejně jako schopnost porozumět emocím druhých lidí, přispívá k vytváření a udržování lepších vztahů, k realizaci efektivnější komunikace a ke zvyšování osobní pohody.

Emoční inteligence v akademickém prostředí

Vysoká úroveň emoční inteligence je důležitá především v období změn v životě jednotlivců, pro které je charakteristický stres, vysoké napětí, vysoké požadavky na adaptaci atd. Velkou změnou v životě mladých lidí je přechod ze střední školy do akademického života. Přechod na život na univerzitě může být pro studenty stresující a ve velké míře může ovlivňovat jejich emoční pohodu. Primárními zdroji stresu jsou především vysoká akademická očekávání a nové sociální vztahy. Tyto stresory mohou ovlivnit schopnost přizpůsobit se a stejně tak i mohou ovlivnit strategie zvládání v tomto náročném období. Proto emoční inteligence představuje klíčovou osobnostní charakteristiku v schopnosti regulovat jak emoce, tak mezilidské vztahy, čímž dochází ke zvyšování úspěšnosti studijních výsledků i ke zvyšování úrovně osobní pohody (Miezah, Opoku, Fenu, et. al., 2025). Výsledky aktuálních výzkumů realizovaných v současném akademickém prostředí potvrzují, že pozitivní duševní zdraví a pohoda studentů jsou základem akademického úspěchu (Duffy, et. al., 2020). Vztah mezi EI a osobní pohodou u mladých dospělých si postupně získává značnou pozornost v rámci sociologických výzkumů. Například Ndayiragije (2021) identifikoval silnou pozitivní korelaci mezi EI a duševní pohodou, přičemž zdůraznil EI jako klíčový prediktor psychického zdraví. Tyto výsledky naznačují, že jednotlivci s vyšší EI jsou zdatnější ve zvládání stresu a využívání účinných strategií zvládání, což je klíčové pro udržení duševního zdraví (Nogaj, 2020 ). V tomto směru se vztah emoční inteligence a osobní pohody ukazuje tím, že emočně inteligentní jedinci rozvíjejí efektivní strategie zvládání a pozitivní sociální interakce. Nag a kol. (2023) uvádějí, že studenti s vysokou EI mají tendenci přijímat a používat takové adaptační mechanismy zvládání, které jsou spojeny se sníženou úrovní stresu a deprese. Zmínění autoři dále uvádějí, že prostřednictvím vysoké úrovně EI jsou jedinci orientováni na vyhledávání sociální podpory a efektivní vyjadřování svých emocí. Toto adaptivní chování vytváří pozitivní zpětnou vazbu, kde vysoká úroveň EI vede ke zlepšení osobní pohody, což následně posiluje emocionální kompetence jedince (Lee, Sim, 2021).

Akademické prostředí vyžaduje od studentů maximální koncentraci, aby byli schopni přijímat mnohokrát velmi velké množství informací a efektivně na ně reagovat. Psychický a emocionální stres se může negativně podepsat na akademických výsledcích studentů a tím negativním směrem ovlivnit i jejich osobní život (Demetriou et al., 2020). Kombinace problémů v osobním životě a nezvládnutých požadavků akademického života by mohla vést i ke zhoršování fyzického a psychického zdraví studentů (ten Have, et al., 2023). V souvislosti s těmito tvrzeními byla EI identifikována jako významný prediktor psychologické odolnosti, což zdůrazňuje její klíčovou roli při udržování duševního zdraví během náročných situací (Ibrahim a kol., 2022; Shuo a kol., 2022 ). Emoční inteligence tedy ovlivňuje nejen akademický výkon a profesní úspěch studentů, ale má vliv i na různé aspekty jejich osobního a společenského života (Getahun Abera, 2023). Přispívá ke zlepšování interpersonálních vztahů, neboť ovlivňuje prosociální chování studentů. Studenti s vysokou EI jsou empatičtější a lépe rozumějí a zvládají tak své emoce, i emoce druhých, což vede k zvýšeným prosociálním akcím a sníženému agresivnímu chování (Kaltwasser, 2016). EI je pro efektivní fungování v současné společnosti velmi důležitou osobnostní vlastností.

Emoční inteligence pomáhá jednotlivcům uplatnit se také na trhu práce, což také vede k ovlivnění osobní pohody v pozitivním směru. Mnohé organizace, univerzity, společnosti atd. hledají kandidáty, kteří kromě akademických a technických znalostí disponují i měkkými dovednostmi, jako je efektivní komunikace, týmová práce, efektivní řešení problémů, přizpůsobivost, vedení, kritické myšlení a vysoká úroveň emoční inteligence a další. Tyto dovednosti jsou klíčovým prediktorem úspěchu v jakékoli sféře a jsou vysoce ceněny v dnešní společnosti a na trhu práce (Chen a kol., 2024; Mwita a kol., 2023), protože nejen zlepšují sociální, duševní a osobní pohodu, ale také poskytují potřebné dovednosti pro řešení konfliktních situací a přijímání správných rozhodnutí v každodenním životě (Garcia Morales, 2022). Existují určité oblasti, kde je potřeba vysoké úrovně emoční inteligence nezbytná. Jedná se především o pomáhající profese, zejména v těch, které vyžadují interpersonální a sociální inteligenci, jako je ošetřovatelství, medicína, psychologie, vztahy s veřejností atd. Výsledky výzkumů zaměřených na emoční inteligenci v oblasti zdravotnictví poukazují na skutečnost, že EI je nezbytná pro realizaci efektivní péče o pacienty a schopnosti týmové spolupráce zdravotnických pracovníků ve smyslu naplňování cílů zdravotnických organizací. Pro efektivní vedení a týmovou práci ve zdravotnictví je v rámci EI důležitá schopnost poznat a rozpoznat své vlastní emoce, emoce ostatních, stejně tak schopnost používat a regulovat emoce (Miezah, et. al., 2025).

Metodologie výzkumu

Realizovaný průzkum měl popisný, průřezový a kvantitativní charakter, byl zaměřen na zjištění a posouzení úrovně emoční inteligence a osobní pohody u studentů vysokých škol.

Cíl studie

Cílem této studie je zjistit úroveň emoční inteligence a osobní pohody studentů vysokých škol a poukázat na význam rozvoje emočních kompetencí pro psychickou odolnost a životní spokojenost mladých lidí.

Výzkumný vzorek a sběr dat

Výzkumný vzorek tvořilo 82 studentů studujících na vysokých školách s průměrnou věkem 22,7 roku. Větší část respondentů, 76 %, byla ženského pohlaví. Hlavní kritéria zařazení do studie byla: věk nad 18 let, studium zdravotnického oboru na vysoké škole a ochota spolupracovat. Dotazníky vyplnilo 107 studentů, 25 studentů studujících jiný než zdravotnický obor bylo ze studie vyřazeno. Výzkum byl realizován v měsících prosinec 2024 – duben 2025. Dotazníky byly respondentům distribuovány osobní formou, stejně jako prostřednictvím e-mailových adres na online platformách.

Ve výzkumu byly použity standardizované měřicí nástroje (WLEIS, IOP-PWI). Pro posouzení emoční inteligence (EI) studentů vysokých škol jsme použili škálu WLEIS (Wong a Law, 2002), která byla navržena na měření emoční inteligence. Škála se skládá ze 16 položek, prostřednictvím nichž se zjišťuje emoční inteligence ve 4 úrovních: posuzování vlastních emocí, posuzování emocí druhých, používání emocí a regulace emocí. Respondenti odpovídali na 7bodovou Likertovu škálu od 1 do 7 (1 – rozhodně nesouhlasím, 2 – nesouhlasím, 3 – téměř nesouhlasím, 4 – ani nesouhlasím, ani souhlasím, 5 – téměř souhlasím, 6 – souhlasím, 7 – rozhodně souhlasím). Vyšší skóre představovalo vyšší úroveň EI.

Pro posouzení osobní pohody studentů vysokých škol jsme použili dotazník Index osobní pohody (IOP) (International Wellbeing Group, 2013), který hodnotí kognitivní aspekt osobní pohody, tj. spokojenost s vybranými aspekty života. Skládá se z jedné samostatné položky hodnotící spokojenost se životem jako celkem a dalších 7 položek hodnotících spokojenost s životní úrovní, zdravím, dosaženými cíli, vztahy, bezpečností, společenstvím a jistotou do budoucnosti. Respondenti odpovídají na 11bodovou Likertovu škálu od 0 do 10. První položka (nultá se vyhodnocuje samostatně). Celkové skóre IOS se získává jako průměr součtu 7 resp. 8 položek (podle toho, zda je IOP 7- nebo 8-položkový). Skóre se může převést na 0–100 % maximální škálu (SM). IOP je validní a reliabilní nástroj.

Matematicko-statistické zpracování

Nami sesbíraná data byla zpracována a statisticky analyzována prostřednictvím statistického programu PSPP 25 a v programu EXCEL. V rámci deskriptivního popisu jsme použili frekvenční popisné statistické metody (N - absolutní počet a procenta - %), střední hodnoty (M - aritmetický průměr), směrodatnou odchylku (SD) a minimální a maximální hodnoty.

Výsledky

Posouzení úrovně emoční inteligence studentů vysokých škol

V rámci realizované studie byla zaznamenána průměrná hodnota sebehodnocení schopnosti identifikovat vlastní emoce na úrovni 5,28 (±0,96), přičemž skóre se pohybovalo v intervalu od 1 do 7. Tento výsledek naznačuje, že studenti jsou schopni reflektovat své emoční prožívání, rozumí vlastním pocitům a dokáží je adekvátně verbalizovat, včetně rozlišení pozitivních a negativních stavů. Při hodnocení schopnosti vnímat emoce druhých osob byla průměrná hodnota 5,49 (±0,88), což poukazuje na relativně vysokou úroveň empatie. Studenti dokáží rozpoznat emoční projevy svých spolužáků či přátel, zejména v náročných životních situacích, a jsou schopni reagovat podpůrně a s porozuměním. V oblasti využívání emocí byla zjištěna průměrná hodnota 4,92 (±0,93), což naznačuje, že respondenti se vnímají jako osoby schopné efektivně aplikovat své emoční prožívání v kontextu chování a rozhodování. Jsou schopni přiměřeně reagovat na různé situace a volit vhodné strategie chování. Při hodnocení schopnosti regulace emocí byla zaznamenána průměrná hodnota 4,49 (±1,26), což svědčí o tom, že studenti dokážou do určité míry kontrolovat své emoční reakce a přistupovat k problematickým situacím s rozvahou.

Sběr údajů byl realizován prostřednictvím standardizovaného dotazníku WLEIS (Wong and Law Emotional Intelligence Scale), který umožňuje komplexní posouzení jednotlivých dimenzí emoční inteligence.

Tab. 1 – Posouzení úrovně emoční inteligence

Posouzení úrovně osobní pohody studentů vysokých škol

Úroveň osobní pohody byla v rámci výzkumu hodnocena pomocí standardizovaného dotazníku IOP. První položka dotazníku – Spokojenost se životem jako celkem – byla analyzována samostatně. Respondenti dosáhli průměrného skóre 7,34 (±1,80) na škále od 0 do 10, což poukazuje na převážně pozitivní hodnocení vlastního života ze strany studentů zdravotnických oborů, kteří se zúčastnili výzkumu. Po převodu skóre na procentuální škálu představuje tento výsledek úroveň spokojenosti přibližně 73,4 %, což naznačuje, že většina respondentů vnímá svůj život jako uspokojivý. Tento údaj lze interpretovat jako indikátor relativně vysoké subjektivní pohody v zkoumané populaci.

Tab. 2 – Spokojenost se životem jako celkem

Průměrné hodnoty sedmi doplňujících položek dotazníku IOP, které se zaměřují na spokojenost s vybranými aspekty života, jsou prezentovány v tabulce 3. Nejvyšší skóre studenti dosáhli v oblasti osobní bezpečnosti, kde průměrná hodnota představovala 7,98 (±1,84) na škále od 0 do 10, což po převodu odpovídá úrovni spokojenosti 79,8 %. Relativně vysoké skóre bylo zaznamenáno i v oblasti životní úrovně, s průměrnou hodnotou 7,76 (±1,95), což představuje 77,6 % spokojenosti. Tyto výsledky naznačují, že studenti vysokých škol vykazují pozitivní hodnocení několika aspektů svého života. I ostatní položky dotazníku dosáhly příznivých průměrných hodnot, což poukazuje na celkovou spokojenost respondentů s různými dimenzemi osobní pohody.

Nejnižší skóre bylo zaznamenáno v oblasti jistoty do budoucnosti, kde průměrná hodnota představovala 6,63 (±2,23), což po převodu odpovídá 66,3 %. Tento výsledek může indikovat jistou míru nejistoty nebo obav spojených s budoucím vývojem životní situace studentů.

Tabuľka 3 – Posouzení osobní pohody studentů s vybranými aspekty jejich života

Celkové průměrné skóre Indexu osobní pohody, vypočítané jako souhrnná hodnota sedmi položek (domén) dotazníku IOP, dosáhlo 75,33 bodů, což odpovídá 75,33 % maximálního možného skóre na škále od 0 do 100 (viz tabulka 4). Tento výsledek poukazuje na relativně vysokou úroveň subjektivní pohody u studentů, kteří se zúčastnili výzkumu.

Tab. 4 Celkové průměrné skóre Indexu osobní pohody

Diskuse

Výsledky naší studie potvrzují, že studenti vysokých škol vykazují relativně vysokou úroveň emoční inteligence, zejména v oblastech hodnocení vlastních emocí a vnímání emocí druhých. Tyto zjištění korespondují s výzkumem Zhoc et al. (2020), kde nejvyšší skóre v oblasti emoční inteligence dosáhli studenti právě v doméně sebapercepce emocí, zatímco v oblasti vnímání emocí druhých byly výsledky nižší. Podobně Kaliská, Pašková a Salbot (2020) ve svém kroskulturním výzkumu potvrdili, že emoční inteligence jako rys (EI) má významný vztah s životní spokojeností. Jejich studie ukázala, že faktor „well-being“ z rysové EI byl silným prediktorem celkové životní spokojenosti u studentů na Slovensku i na Ukrajině. Salbot a Kaliská (2019) současně poukázali na komplementaritu emoční a sociální inteligence u vysokoškoláků. Korelační analýza v jejich výzkumu potvrdila středně silné až silné vztahy mezi rysovou EI a dimenzemi sociální inteligence, přičemž regresní analýza ukázala, že sociální inteligence dokáže predikovat až 40 % variability emoční inteligence.

V oblasti subjektivní pohody naše výsledky naznačují, že studenti hodnotí svůj život převážně pozitivně. Průměrné skóre spokojenosti se životem jako celkem dosáhlo 73,4 %, přičemž celkový Index osobní pohody představoval 75,33 %. Tyto výsledky jsou v souladu s výzkumem Ištvánikové (2006), která identifikovala významný vztah mezi cíli, přáními a subjektivní pohodou studentů. Její studie potvrdila, že kognitivní i emoční složka pohody jsou úzce propojené s osobními ambicemi a životními plány studentů. Důležité poznatky přináší i studie Mičkovej (2017), která zkoumala vztah mezi psychologickou pohodou a copingovými strategiemi. Výsledky ukázaly, že adaptační strategie zvládání zátěže jsou pozitivně korelovány s vyšší úrovní psychologické pohody, zatímco maladaptivní strategie jsou s ní negativně provázány. Tato zjištění podporují tvrzení Tian, Chen a Huebner (2014), že subjektivní pohoda je významným prediktorem kvality života, chování a akademické výkonnosti studentů. V kontextu naší studie lze konstatovat, že emoční inteligence a subjektivní pohoda jsou vzájemně propojené konstrukty, které hrají klíčovou roli v osobnostním a akademickém rozvoji studentů.

Závěr

Emoční inteligence představuje významný determinant osobní pohody studentů vysokých škol. Výsledky naší studie, jakož i více teoretických a empirických výzkumů (Zhoc et al., 2020; Kaliská, Pašková, Salbot, 2020; Salbot, Kaliská, 2019), potvrzují, že studenti s vyšší úrovní emoční inteligence vykazují vyšší psychickou odolnost, lépe zvládají stresové a náročné situace a jsou schopni budovat kvalitní mezilidské vztahy. K dosažení životní spokojenosti, optimismu a pocitu smysluplnosti života významně přispívá schopnost identifikovat, rozumět a regulovat vlastní emoce, stejně jako schopnost rozpoznat a empaticky reagovat na emoční prožívání druhých. Tyto kompetence jsou klíčové nejen pro individuální pohodu, ale i pro efektivní fungování v sociálních a akademických kontextech. Výzkumy (např. Tian, Chen, Huebner, 2014; Mičková, 2017) zároveň poukazují na to, že subjektivní pohoda studentů je úzce propojena s jejich akademickým výkonem, chováním a celkovou kvalitou života. V tomto kontextu je rozvoj emocionálních kompetencí studentů nezbytný. V zájmu vysokých škol by proto měla být systematická podpora rozvoje emoční inteligence prostřednictvím vzdělávacích kurzů, tréninků, workshopů či poradenských aktivit. Takové intervence mohou přispět k lepšímu zvládání akademických požadavků, k harmonickému osobnostnímu rozvoji studentů a k udržení jejich duševní rovnováhy v náročném univerzitním prostředí.

Autorka: PhDr. Valéria Parová, PhD. Univerzita Pavla Jozefa Šafárika Lekárska fakulta, Ústav ošetrovateľstva

Seznam bibliografických odkazů

DEMETRIOU, A. et al. Cognitive ability, cognitive self-awareness, and school performance: from childhood to adolescence. Intelligence, 2020, roč. 79. ISSN 0160-2896.

DUFFY, A. et al. Predictors of mental health and academic outcomes in first-year university students: identifying prevention and early-intervention targets. BJ Psychology, 2020, vol. 6. ISSN 2044-8295.

GARCÍA MORALES, E. Qué papel tiene la Inteligencia Emocional en el contexto clínico, laboral y educativo? Escritos de Psicología, 2022, vol. 15, s. 148–158. ISSN 1138-2635.

GETAHUN ABERA, W. Emotional Intelligence and Pro-social Behavior as predictors of Academic Achievement among University students. Community Health Equity Res Policy, 2023, vol. 43, s. 431–441. ISSN 2752-5368.

IBRAHIM, N. Emotional intelligence, spiritual intelligence and psychological well-being: Impact on society. Geografia: Malaysian Journal of Society and Space, 2022, vol. 18, č. 3, s. 90–103. ISSN 2682-7727. International Wellbeing Group. Personal Wellbeing Index – Adult (5th ed). Melbourne: Australian Centre on Quality of Life, Deakin University, 2013.

IŠTVÁNIKOVÁ, Lucia. Ciele a želania vysokoškolských študentov vo vzťahu ku kognitívnemu a emocionálnemu komponentu subjektívnej pohody. Individual and Society, 2006, roč. 9, č. 3. ISSN 1335-2806. Dostupné z: https://individualandsociety.org/storage/uploads/casopis/2006/3/ciele-a-zelania-vysokoskolskych-studentov-vo-vztah/ciele-a-zelania-vysokoskolskych-studentov-vo-vztahu-ku-kognitivnemu-a-emocionalnemu-komponentu-subjektivnej-pohody.pdf

KALISKÁ, Lada, PAŠKOVÁ, Lucia a SALBOT, Vladimír. Črtová emocionálna inteligencia a životná spokojnosť vysokoškolákov – kroskulturálny výskum (Slováci vs. Ukrajinci). Psychologie a její kontexty, 2020, roč. 11, č. 2, s. 55–71. ISSN 1803-9278. Dostupné z: https://psychkont.osu.cz/fulltext/2020/05_PAJK_20_2_Kaliska-Paskova-Salbot.pdf

KALTWASSER, Laura. Influence of interpersonal abilities on social decisions and their physiological correlates. 2016.

LEE, J.H., SIM, I.O. Analysis of the relationship between the psychological well-being, emotional intelligence, willpower, and job-efficacy of clinical nurses: A structural model application. International Journal of Environmental Research and Public Health, 2021, vol. 18, č. 11. ISSN 1660-4601.

MIČKOVÁ, Zuzana. Vzťah psychologickej pohody a copingových stratégií u vysokoškolákov. Psychologie a její kontexty, 2017, roč. 8, č. 2, s. 45–56. ISSN 1803-9278. Dostupné z: https://psychkont.osu.cz/fulltext/2017/2017_2_4_Mickova.pdf

MIEZAH, Daniel et al. Exploring the synergy between emotional intelligence and self-esteem among university students in Ghana. BMC Psychology, 2025, vol. 13, č. 22. ISSN 2050-7283.

MWITA, K. et al. Soft skills development in higher education institutions: Students’ perceived role of universities and students’ self-initiatives in bridging the soft skills gap. International Journal of Research in Business and Social Science, 2023, vol. 12, s. 505–513. ISSN 2147-4478.

NAG, D. et al. Emotional intelligence and its association with psychological well-being: An empirical study concerning B-school students in and around Hyderabad Metro. Revista de Gestão e Secretariado, 2023, vol. 14, č. 6, s. 10460–10478. ISSN 2017-2020.

NDAYIRAGIJE, F. Enhancing mental well-being through psychological education: The role of emotional intelligence development. Interdisciplinary Journal Paper Human Review, 2021, vol. 2, č. 2, s. 5–10. ISSN 2709-1295.

NOGAJ, A. A. Emotional intelligence and strategies for coping with stress among music school students in the context of visual art and general education students. Journal of Research in Music Education, 2020, vol. 68, č. 1, s. 78–96. ISSN 1945-0095.

SALBOT, Vladimír a KALISKÁ, Lada. Komplementarita črtovej emocionálnej inteligencie a sociálnej inteligencie u vysokoškolákov. In: RUISEL, Imrich a PILÁRIK, Ľubor (eds.). Agresia vo verejnom priestore: zborník príspevkov z konferencie, Stará Lesná, 4.–6.9.2017. Bratislava: Slovenská psychologická spoločnosť pri SAV, 2018, s. 200–212. ISBN 978-80-88910-89-3.

SHUO, Z. et al. The relationship between postgraduates’ emotional intelligence and well-being: The chain mediating effect of social support and psychological resilience. Frontiers in Psychology, 2022, vol. 13. ISSN 1664-1078.

TEN HAVE, M. Prevalence and trends of common mental disorders from 2007–2009 to 2019–2022: results from the Netherlands Mental Health Survey and Incidence studies (NEMESIS), including comparison of prevalence rates before vs. during the COVID‐19 pandemic. World Psychiatry, 2023, vol. 22, s. 275–285. ISSN 2051-5545.

TIAN, Lili, CHEN, Huan a HUEBNER, E. Scott. The longitudinal relationships between basic psychological needs satisfaction at school and school-related subjective well-being in adolescents. Social Indicators Research, 2014, vol. 119, č. 1, s. 353–372. ISSN 0303-8300. DOI: 10.1007/s11205-013-0495-4

WONG, C., LAW, K. The effects of leader and follower emotional intelligence on performance and attitude: An exploratory study. The Leadership Quarterly, 2002, vol. 13, s. 243–274. ISSN 1048-9843.

ZHOC, Karen C. H. et al. Emotionally intelligent students are more engaged and successful: Examining the role of emotional intelligence in higher education. European Journal of Psychology of Education, 2020, vol. 35, č. 4, s. 839–863. ISSN 0256-2928. DOI: 10.1007/s10212-019-00458-0