Publikace k virtuální vědecké konferenci konané dne 12.12.2013. Vyskytují se v ní příspěvky z této konference.
PŘEDMLUVA
Žijeme ve světě dynamických změn, kde se člověk ztrácí ve víru informačních toků. Člověk se kdysi v dávnověku mohl v různých sociálních situacích spolehnout na zavedený sociální systém fungování životního světa. Problémy měly jasné označení a když byly pro něj nejasné, systém dával bezprostřední vysvětlení a poskytoval způsoby jejich řešení. O to se snažili i autoři této kolektivní monografie. Zřetelně pojmenovat pojmy dotýkající se podstaty úskalí socializace člověka a poukázat na způsoby jejich řešení. Zadavateli tématu jsou české a slovenské soukromé vysoké školy Fakulta sociálních studií Vysoké školy ve Sládkovičově, Univerzita Jana Amose Komenského v Praze, Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě, Vysoká škola Karlovy Vary v Karlových Varech, které společně se Spoločností pro sociální integraci v SR prostřednictvím webové stránky www.sposointe.eu pozvaly širokou odbornou veřejnost k dialogu k jednotlivým kapitolám formou virtuální vědecké konference Etické otázky socializace sociální práce a příbuzných vědních disciplín. Hlavním záměrem je poukázat na problematiku socializace jedinců a skupin v globalizujícím prostoru, kterou Habermas naléhavě nazval „Životní svět“ se svým „Systémem“, v němž probíhají zákonitosti sociálního fungování. Aby obsahově naplňovaly bio-psycho-sociální a duchovní potřeby člověka, řídí se určitými etickými zásadami. Snahou je přiblížit čtenáři zčásti etické principy socializace sociální práce a příbuzných vědních disciplín prostřednictvím šesti tematických oblastí, které obsahují 35 kapitol. Kolektiv autorů poskytuje informace o možnostech socializace nejen z pohledu sociální práce, ale i poznání z kooperujících vědních disciplín. Sociální práce má zde schopnost tato poznání dotvori k konečnému socializačnímu výsledku.
V jednotlivých autorských kapitolách se dozvídáme, s jakými bariérami se setkává při svém etablování sociální práce jako vědecká disciplína na Slovensku, kde je její etický základ znevažován komercionalizací sociálních služeb a je vystavena politickému zneužívání. Do diskuse se takto dostává upřesnění aktuální identity sociální práce, její definování, předmětu a funkcí. Kritice je podrobena sociální politika, která nevidí svou dceru sociální (veřejnou) správu, ale adoptovala si na své záměry sociální práci a má k ní machistický postoj. Nechápá se, že mezi sociální politikou a sociální prací je partnerský vztah. Otázkou je kvalitativní rozvoj sociální práce v tomto duchu ve vysokoškolské přípravě budoucích sociálních pracovníků, ale i nevyjasněné je postavení školního sociálního pracovníka nejen při integraci dětí se speciálními potřebami, ale i obecně na základních školách, či socializace zdravotně postižených osob formou vysokoškolského studia.
Pozornost je věnována socializaci zanedbaných dětí, delikventní mládeže. Souhrnný iniciační rituál může kvalitativně zlepšit socializační působení u delikventní mládeže v institucionalizovaném prostředí speciálně-pedagogické praxe. Může to být inspirativní na zařazení do repertoáru socializačních prostředků sociální práce, jakož i holistický přístup v socializaci a resocializaci jedinců se zdravotním a psychosociálním postižením. V socializaci jedinců s poruchami chování je úspěšně využívána celostná muzikoterapie. Na okraj pozornosti nezůstala lidská bolest ze ztráty partnera ve stáří, smutkové poradenství a etické otázky adaptace na nové sociální prostředí.
Syntetizujícím pohledem sociální práce na minority se upozorňuje, že příslušnost k některé minoritě zvyšuje závislost na majoritě, kde sociální práce v procesu socializace sklouzává k naplňování záchranně-podpůrné funkce a v této poloze přetrvává. Neakceptují se často kulturní specifika, která mohou u některých minorit přerůst do „kultury chudoby“.
V procesu socializace hraje primární úlohu zajištění sociální bezpečnosti a eliminace bezpečnostních rizik. V ontogenezi člověka Karen Horneyová to nazvala potřebou bazální jistoty v procesu utváření osobnosti dítěte v náručí matky. Tato potřeba objetí, pohlazení u člověka přetrvává po celý život. Pro sociální práci má zajištění sociální bezpečnosti prioritní význam pro uplatnění stimulačně-rozvojové funkce v procesu socializace. V případě různých katastrof jsou nezbytná postkatastrofická bezpečnostní opatření, re-socializace obyvatelstva, kde má sociální práce sice z historického hlediska základních funkcí nejlepší zkušenosti s různými formami pomoci, ale ve spolupráci se záchranným systémem jsou sociální pracovníci součástí krizového intervenčního týmu při resocializaci katastrofou postiženícho obyvatelstva.
Do jakého postavení se dostávají regionální tradice, kultura a jaký mají socializační dosah na člověka? To jsou otázky k diskusi. Poukazuje se na nástup anonymní kultury, která je masově prezentována médii. Chybí jí obsah pro sebereflexi. Neopírá se o minulost předchozích generací. Nevznikla z ničeho, jen si vzala formy z různých kultur. Obsahově nenabízí nic, nemá co. Má univerzální charakter na bezprostřední konzumaci, která je zaměřena především na vizualizaci vnějšího dojmu. V této souvislosti se na více místech kolektivní monografie upozorňuje na obsahový návrat k tradičním hodnotám v nových formách, ale i na morální postoje v souvislosti s právem na život či právem na identitu sexuální orientace. V kultuře jsou zakódované nejen životní zkušenosti, touhy, ale i nejupřímnější projev přirozeného lidského vztahu člověka k člověku. Taková vyjádření nalezneme v různých formách kultury. Touha po kráse a spravedlnosti. Perspektivní budoucnost by se dala navrhnout jako distributivní spravedlnost, ale člověk může ztratit část svobody osobního rozhodování. Svoji přirozenost, identitu. Člověk se stává adaptovaný, ale na úkor přirozené socializace. To jsou vážná upozornění. Řešení by se mohlo najít ve vizi kapitalismu s lidskou tváří, která je založena na silné osobnosti s vysokým morálním kreditem. Představené vize eticky spravedlivé společnosti nabízejí sociální práci naplnění některých jejích funkcí. Plnou seberealizaci stimulačně-rozvojové funkce sociální práce lze vidět v teorii sociálního kapitálu, která v praxi je založena na sounáležitosti citových vazeb k ostatním v malých autonomních skupinách propojených do vzájemných celků. Vize a prognózování sociální budoucnosti dnešní mládeže přináší pak mnohá upozornění na její socializaci ve více rovinách (zdraví, sociální systém, vzdělání, zaměstnání). I zde se otevírá prostor sociální práce pro komplexní naplnění svých funkcí pro tvořivý proces socializace této kategorie populace.
Antonín Kozoň
OBSAH
DEFINICE SOCIÁLNÍ PRÁCE, JEJÍ PŘEDMĚT A FUNKCE
I. SOCIÁLNÍ PRÁCE A JEJÍ CESTA K ČLOVĚKU: KAM KRAČÍ...? Sociální práce a její cesta k jednotlivci: Kam směřuje...? 1. NEOLIBERÁLNÍ POLITIKA A SOCIÁLNÍ PRÁCE 2. FUNKCE SOCIÁLNÍ PRÁCE A POLITIKA 3. CESTA K ČLOVĚKU V SOCIÁLNÍ PRÁCI 4. DEFINICE SOCIÁLÍ PRÁCE A JEJÍ POJMOVÁ OMEZENÍ 5. ÚSKALÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE – POMOC 6. SOCIÁLNÍ PRÁCE A SOCIÁLNÍ POLITIKA 7. SUPERVIZE SOCIÁLNÍ PRÁCE V SOUVASNOSTÉ PRAXI
II. OTÁZKA OTEVŘENÉ IDENTITY SOCIÁLNÍ PRÁCE Otázka otevřené identity sociální práce 1. POHLEDY NA SOCIÁLNÍ PRÁCI A JEJÍ KREDITORIUM 2. HLEDÁNÍ IDENTITY SOCIÁLNÍ PRÁCE 3. ROZPOR TEORIE A PRAXE SOCIÁLNÍ PRÁCE 4. SOCIÁLNÍ FUNGOVÁNÍ 5. NORMATIVNÍ VYMEZENÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE
III. TŘINÁSTÁ KOMORA SOCIÁLNÍ PRÁCE Třináctá komnata sociální práce 1. LEGISLATIVNÍ LIKVIDACE SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO VĚDECKÉ DISCIPLÍNY? 2. JAK PŘEŽÍT V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH BEZ PLACENÍ DANÍ?
IV. SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO UMĚNÍ PRO UMĚNÍ – SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO CESTA K ČLOVĚKU Sociální práce jako umění pro umění – sociální práce jako cesta k člověku 1. HROZBA NARCISMU V SOCIÁLNÍ PRÁCI 2. NEETICKÉ A NEHUMÁNÉ METODY 3. POPULISTICKÁ IDEOLOGIE A SOCIÁLNÍ PRÁCE
V. K CESTÁM KVALITATIVNÍHO ROZVOJE SOCIÁLÍ PRÁCE JAKO VĚDY NA SLOVENSKÉM AKADEMICKÉM PŮDĚ K cestám kvalitativního rozvoje sociální práce jako vědy na slovenské akademické půdě 1. K JEDNÉ Z CEST ROZVOJE KVALITY SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO VĚDY – PROMĚNA KVANTITY V KVALITU
VI. ŠKOLSKÍ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI A SOCIALIZACE NA SLOVENSKÝCH ŠKOLÁCH Školní sociální pracovníci a socializace na slovenských školách 1. ZAČÁTKY ŠKOLSKÝCH SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ NA SLOVENSKÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH 2. ŠKOLSKÝ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK VERZUS SOCIÁLNÍ PEDAGOG 3. NEVYHÝBATELNÁ POTŘEBA SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH
VII. K VYBRANÝM POJMŮM Z OBLASTI SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ K vybraným pojmům z oblasti sociálního poradenství 1. K ADJEKTIVÁM „SOCIÁLNÍ“ A „SPOLEČENSKÝ“ 2. POJEM PORADENSTVÍ A SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ
SOCIALIZACE ZDRAVOTNĚ A PSYCHOSOCIÁLNĚ POSTIŽENÝCH JEDINCŮ
VIII. ALTERNATIVA INTEGRACE DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI DO ZÁKLADNÍCH A MATERNÍCH ŠKOL V OKRESE NÁMESTOVO Alternativy integrace dětí se speciálními potřebami do základních a mateřských škol v okrese Námestovo 1. DÍTĚ SE SPECIÁLNÍMI VÝCHOVNO-VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI 2. PRÁVNÍ LEGISLATIVA TÝKAJÍCÍ SE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SVVP 3. INTEGRACE DĚTÍ SE SVVP DO ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ 4. SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK A JEHO ÚLOHA V PROCESU INTEGRACE DĚTÍ SE SVVP DO OBECNÉ ŠKOLY 5. STAV INTEGRACE DĚTÍ SE SVVP DO ZÁKLADNÍCH A MATERNÍCH ŠKOL
IX. SOCIALIZACE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH OSOB DO SPOLEČNOSTI FORMOU VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDIA Socializace zdravotně postižených osob do společnosti formou vysokoškolského studia 1. KONCEPCE „DOHODY OSN O PRÁVECH OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM“ JAKO VÝCHODIŠTĚ V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ 2. IMPLEMENTACE DOHODY V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ NA SLOVENSKU
X. SOCIALIZACE LIDÍ VYRŮSTÁNÍCH V SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉM PROSTŘEDÍ Socializace lidí vyrůstajících v sociálně-patologickém prostředí 1. CAN SYNDROM 2. FYZICKÉ TÝRÁNÍ 3. PSYCHICKÉ TÝRÁNÍ 4. SEXUÁLNÍ TÝRÁNÍ 5. BLIŽŠÍ SPECIFIKUM DOPADU TÝRÁNÍ NA VÝVOJ A FORMOVÁNÍ OSOBNOSTI DĚTÍ
XI. SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ DELIKVENTNÍ MLÁDEŽE KONTEXT SOCIÁLNÍ PRÁCE Sociální prostředí delikventní mládeže v kontextu sociální práce 1. VYBRANÉ SOUVISLOSTI SOCIÁLNÍHO PROSTŘEDÍ 2. PROTEKČNÍ A RIZIKOVÉ FAKTORY SOCIÁLNÍHO PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K DELIKVENCII 3. RODINNÉ PROSTŘEDÍ DELIKVENTNÍ MLÁDEŽE A JEJÍ NEGATIVNÍ VLIV NA MLÁDEŽ 4. ČÁSTEČNÉ VÝSLEDKY VÝZKUMU
XII. ETICKÁ REFLEXE SOUKROMÝCH INICIAČNÍCH RITUÁLŮ V REEDUKAČNÍCH CENTRECH Etická reflexe soukromých iniciačních rituálů v reedukačních centrech 1. INICIAČNÍ RITUÁL JAKO PROSTŘEDEK SOCIALIZACE 2. VÝSLEDKY SOUKROMÝCH INICIAČNÍCH RITUÁLŮ
XIII. SOCIALIZACE JAKO HLAVNÍ CÍL KOMPLEXNĚ-REHABILITAČNÍ STAROSTLIVOSTI O OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Socializace jako hlavní cíl komplexně-rehabilitační péče o osoby s mentálním postižením 1. TEORETICKÉ VÝCHODISKA 2. KOMPLEXNÍ REHABILITACE 3. SOCIALIZACE A SOCIABILITA
XIV. SOCIALIZACE A ZDRAVOTNĚ A PSYCHOSOCIÁLNĚ DISADVANTOVANÝ JEDINEC Socializace a zdravotně a psychosociálně znevýhodněný jedinec 1. SOCIALIZACE JAKO INTERAKCE JEDINCE A SOCIÁLNÍHO PROSTŘEDÍ 2. ZDRAVOTNĚ A PSYCHOSOCIÁLNĚ POSTIŽENÝ JEDINEC V SOCIALIZACI 3. SOCIALIZACE JAKO SPÔSOB INTEGRACE DO SPECIFICKÉHO SOCIÁLNÍHO PROSTŘEDÍ
XV. ADAPTACE NA ŽIVOTNÍ ZTRÁTY U SENIORŮ V REZIDENČNÍCH SLUŽBÁCH Adaptace na životní ztráty u seniorů v rezidenčních službách 1. INTERDICIPLINÁRNÍ ASPEKTY ADAPTACE A ŽIVOTNÍCH ZTRÁT 2. SMUTEČNÉ PORADENSTVÍ V SPEKTRU ETICKÝCH DILEMAT 3. PRINCIPY SMUTEČNÉHO PORADENSTVÍ A PRÁCE SOCIÁLNÍHO PORADCŮ
XVI. ZMĚNA OSOBNOSTI JAKO JEDEN Z ROZHODUJÍCÍCH FAKTORŮ ÚSPĚŠNÉ ABSTINENCE OD ALKOHOLOU Změna osobnosti jako jeden z rozhodujících faktorů úspěšné abstinence od alkoholu 1. MOTIVACE JAKO STAV PŘIPRAVENOSTI KE ZMĚNĚ 2. ABSTINENCE NEBO NEPIE? 3. FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA ÚSPĚŠNOST ABSTINENCE 4. PSYCHOLOGICKÉ FAKTORY 5. SOCIÁLNÍ FAKTORY
XVII. VYUŽITÍ MUZIKOTERAPIE PŘI PORUCHÁCH CHOVÁNÍ Využití muzikoterapie při poruchách chování 1. VYUŽITÍ MUZIKOTERAPIE U ADOLESCENTŮ S PORUCHAMI CHOVÁNÍ 2. CELOSTNÁ MUZIKOTERAPIE U JEDINCŮ S PORUCHAMI CHOVÁNÍ
SOCIALIZACE ETNICKÝCH A MENŠINOVÝCH SKUPIN
XVIII. SYNTEZUJÍCÍ POHLED SOCIÁLNÍ PRÁCE NA MINORITY Syntetizující pohled sociální práce na minority 1. MINORITA, CÍLOVÁ SKUPINA, MARGINÁLNÍ SKUPINA 2. ROZDĚLENÍ KLIENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE A TYPOLOGIE MINORIT 3. CHARAKTERISTIKA MINORIT Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PRÁCE 4. VYBRANÉ MINORITNÍ SKUPINY NA SLOVENSKU
XIX. PODPORA KULTURNÍ DIVERZITY NEPOČUJÍCÍCH V PROCESU SOCIALIZACE DOMINANTNÍ KULTUROU Podpora kulturní diverzity neslyšících v procesu socializace dominantní kulturou 1. KULTURA NEPOČUJÍCÍCH 2. SOCIALIZACE NEPOČUJÍCÍCH 3. UMĚNÍ NEPOČUJÍCÍCH 4. KVALITATIVNÍ VÝZKUM DEBARRIERIZAČNÍCH OPATŘENÍ
XX. ROMOVÉ A CO DÁLE? Romové a co dál? 1. ODKUD JSME? 2. STÁTNÍ POLITIKA A SOCIÁLNĚ POLITICKÝ POHLED V RÁMCI ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY 3. ZÁKON Č. 74/1958 SB., O TRVALÉM USÍDĚNÍ KOČUJÍCÍCH OSOB 4. MYŠLENÍ, JAZYK A ŘEČ (SLOVO, SYMBOL, POJEM) 5. SOUČASNÁ JAZYKOVÁ PRAXE A UČENÍ 6. ZKUŠENOSTI VELKÉ BRITÁNIE
XXI. VYBRANÉ ASPEKTY INTERKULTURNÍ EDUKACE (FORMÁLNÍ SOCIALIZACE) V SOCIÁLNÍ PRÁCI Vybrané aspekty interkulturní edukace (formální socializace) v sociální práci 1. VYBRANÉ PRVKY SOCIÁLNÍ A ETNICKÉ IDENTITY ROMŮ 2. KONCEPCE „KULTURY CHUDOBY“ 3. IMPLIKACE ROMSKÉ SOCIOKULTURNÍ ODLIŠNOSTI V MAJORITNÍ SPOLEČNOSTI 4. INTERVENTCE V SOCIÁLNÍ PRÁCI V INTENCIÍCH INTERKULTURNOSTI
SOCIÁLNÍ BEZPEČNOST A RESOCIALIZACE OBYVATELSTVA V OBLASTECH POSTIŽENÝCH VÁLEM, EKOLOGICKOU A JINOU KATASTROFOU
XXII.
POSTKATASTROFICKÁ BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ Postkatastrofická bezpečnostní opatření 1. EXPLIKACE 2. REPRESÍ 3. PRIORITA? ABSOLUTNÍ PRIMÁT! 4. SOCIÁLNÍ BEZPEČÍ 5. POST FESTUM
XXIII. SOCIÁLNÍ BEZPEČNOSTNÍ RIZIKA A JEJICH VLIV NA PROSTOROVÝ ROZVOJ Sociální bezpečnostní rizika a jejich vliv na prostorový rozvoj 1. TEORETICKO-EKONOMICKÉ VÝCHODISKA PRO STUDIUM BEZPEČNOSTI 2. ROZVOJOVÉ TRENDS A JEJICH ÚZEMNĚ-PROSTOROVÉ DOPADY V PODMÍNKÁCH SR 3. POJEM A VYMEZENÍ SOCIÁLNÍCH RIZIK
XXIV. ČINNOST SLOŽEK ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU, KRIZOVÁ INTERVENCE A DOBROVOLNICTVÍ PO MIMOŘÁDNÍ UDÁLOSTI Činnost záchranných složek integrovaného záchranného systému, krizová intervence a dobrovolnictví po mimořádné události 1. MIMOŘÁDNÍ UDÁLOST 2. ŘÍZENÍ ČINNOSTI ZÁCHRANNÝCH SLOŽEK IZS NA MÍSTĚ ZÁSAHU 3. ROZDĚLENÍ ÚLOH BEZPŘÍMALE PO VZNIKU MIMOŘÁDNÍ UDÁLOSTI 4. KRIZOVÝ INTERVENČNÍ TÝM 5. KRIZOVÁ INTERVENCE 6. DOBROVOLNICTVÍ
SOCIALIZAČNÍ VÝZNAM REGIONÁLNÍCH TRADICÍ, KULTURY A EKOLOGIE V GLOBALIZAČNÍM PROCESU
XXV. ALTERNATIVNÍ RELIGIOZITA A VLIV ŠIRŠÍHO SPOLEČENSKÉHO PROSTŘEDÍ Alternativní religiozita a vliv širšího společenského prostředí 1. ANONYMITA VELKÝCH MĚST 2. NEZAMĚSTNANOST 3. VLIV MÉDIÍ 4. SPOLIČENSKÉ ZMĚNY
XXVI.
PŘERUŠENÍ A MORÁLKA Abortus a morálka 1. STŘET S MATKOU DÍTĚTE S TĚŽKÝM FYZICKÝM A DUCHOVNÍM POSTIŽENÍM 2. BOJ ZA PRÁVA LIDÍ S JINOU ORIENTACÍ 3. BOJ ZA PRÁVA NA ŽIVOT 4. INTERRUPCE: TABU VERSUS RES PUBLICA 5. MORÁLNOST NEBO NEMORÁLNOST INTERRUPCE
XXVII. VLIV KRISTIÁNSKY ORIENTOVANÝCH ROVEŠNÍCKÝCH VOLNOČASOVÝCH SKUPIN NA PREVENCI SOCIÁLNÍ PATOLOGIE MEZI MLÁDEŽÍ Vliv křesťansky orientovaných vrstevnických volnočasových skupin na prevenci sociální patologie mezi mládeží 1. VLIV ROVEŠNÍCKÝCH SKUPIN 2. VÝSLEDKY
XXVIII. ZTRACENÁ GENERACE LIDÍ BEZ PRÁCE Ztracená generace lidí bez práce 1. PŘÍČINY A DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI 2. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI, VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA PRO TRH PRÁCE
XXIX. KLADIVO NA „JINÉ“ NEBO MÝTUS KRÁSY OVLIVŇUJE ŽIVOT ČLOVEKA V SOUČASNOSTI Kladivo na „jiné“ nebo mýtus krásy ovlivňující život člověka v současnosti 1. POJEM MÝTUS KRÁSY 2. K IDENTIFIKACI SPOLEČENSKÝCH PROBLÉMŮ 3. MOŽNOSTI OSLABOVÁNÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ MÝTUSU KRÁSY Z HLEDISKA EMANCI PEDAGOGIKY
XXX. ETICKÉ ASPEKTY OVPLYVNĚNÍ ZÁJMU LIDÍ VÝCHOVOU K PŮJDU Etické aspekty ovlivnění zájmu lidí výchovou k pohybu 1. ČLOVĚK ŽIJE VE SPOLEČNOSTI 2. O HODNOTĚ SVOBODY
VÍZIE A PROGNÓZOVÁNÍ SOCIÁLNÍ BUDOUCNOSTI NA REGIONÁLNÍ A GLOBÁLNÍ ÚROVNI
XXXI. KRÍZA JE OKAMŽIKEM PRAVDY A NUTNOSTÍ ROZHODNOUT Krize je okamžikem pravdy a nutností rozhodnout 1. KTERÉ JSOU VÍZE...? 2. JAKÁ JE BUDOUCNOST...?
XXXII. JE MOŽNÁ ETICKY SPRAVEDLIVÁ SPOLEČNOST? Je možné eticky spravedlivou společnost? 1. OTÁZKA SPRAVEDLNOSTI A ETIKY 2. IDEA SMLOUVY A SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOSTI
XXXIII. KAPITALISMUS S LIDSKOU TVÁŘÍ A LÍDERSKÁ DEMOKRACIE Kapitalismus s lidskou tváří a lídrovská demokracie 1. ANALÝZA AKTUÁLNÍHO STAVU 2. HLEDÁNÍ VÝCHODISKA
XXXIV. TEORIE SOCIÁLNÍHO KAPITÁLU: VÝCHOODÍSKA, PODSTATA, PROBLÉMY A VÝZVY Teorie sociálního kapitálu: východiska, podstata, problémy a výzvy 1. KONCEPT SOCIÁLNÍHO KAPITÁLU 2. SOCIÁLNÍ KAPITÁL VE VÝZKUME
XXXV. VÍZIE A PROGNÓZOVÁNÍ SOCIÁLNÍ BUDOUCNOSTI DNEŠNÍ MLÁDEŽE Vize a prognózování sociální budoucnosti dnešní mládeže 1. POZITIVNÍ SOCIÁLNÍ VÍZE A VÝCHOVA 2. SOCIÁLNÍ BUDOUCNOST A AGRESI 3. MÉDIA, VÝCHOVA A DIALOG O BUDOUCNOSTI 4. VÝZNAM ZPĚTNÉ VAZBY
Autoři: Antonín Kozoň (I.), Branislav Malík (II.), Petronela Šebestová (III.), Peter Ďurkovský (IV.), Stanislav Matulay (V.), Liana Krčmová (VI.), Eva Matulayová (VII.), Janka Briššáková, Mária Hardy (VIII.), Mária Šmidová (IX.), Jana Pabáková (X.), Roman Bartoš (XI.), Anna Semanová, Ladislav Horňák (XII.), Andrea Prečuchová Štefanovičová, Terézia Harčaríková (XIII.), Janka Kuffová (XIV.), Miroslava Tokovská (XV.), Michaela Šavrnochová (XVI.), Margaréta Osvaldová (XVII.), Daniel Markovič (XVIII.), Pavol Beňo, Nora Michňová (XIX.), Ingrid Matoušková (XX.), Miroslava Čerešníková (XXI.), Felix Černoch (XXII.), Janka Betáková, Jana Tomovičová (XXIII.), Andrea Neumannová (XXIV.), Jiří Tůma, Alena Tůmová (XXV.), Milan Hejdiš (XXVI.), Anna Pavlovičová, Libuša Radková, Kamila Štrbková (XXVII.), Michal Kunošík (XXVIII.), Monika Rusnáková (XXIX.), Peter Melek (XXX.), Daniela Baková, Lenka Haburajová Ilavská (XXXII.), Ľudovít Hajduk (XXXIII.), Alexander Čemez (XXXIII.), Lukáš Pavelek (XXXIV.), Peter Slovák (XXXV.)
Fakulta sociálnych štúdií Vysokej školy v Sládkovičove, Sládkovičovo Univerzita Jana Amose Komenského, Praha Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava Vysoká škola Karlovy Vary, Karlove Vary Spoločnosť pre sociálnu integráciu v SR, Trenčín
© SpoSoIntE, Trenčín 2013 ISBN 978-80-89533-10-7