Umět vnitřně zvládnout sebeřízení a dodržovat naordinovanou sebedisciplínu je jedna věc, ale umět se navenek prodat je druhá. Umění komunikovat se nelze naučit ze dne na den, ale bez zvládnutí tohoto mistrovství se nikdy nebude dát říci ani to, že jste zvládli efektivní řízení sebe sama. I ty nejnepříjemnější věci se dají říci elegantně, stylově a zvládnout hravě, pokud se dokážeme v komunikaci správně orientovat. Následně místo rozdělující konfrontace může docházet k žádoucímu spojujícímu koordinování, pokud se dokážeme vyhnout hříchům komunikace.

Často jste určitě zaslechli kompliment, pokud někdo uměl dobře tančit a lehce se chovat na plese, že je to „lev salonů“. Pokud se chcete stát lvem komunikace, dá se to, ale je třeba to cvičit a pečlivě trénovat. Vhodné je hodně číst, přednášet, prezentovat, nacvičit si zvládání některých standardních (často se opakujících – například při představování se) modelových situací, nastudováním bontonu dobrého chování a příslušných etických norem. Kdo hodně čte, má lepší slovní zásobu, pestřejší jazyk a přitažlivější komunikaci. Doma stačí zvládat svůj mateřský jazyk – například líbeznou češtinu, v zahraničí je vhodná angličtina.

II. Nejčastější komunikační hříchy

Podobně jako zná náboženství tzv. „smrtelné hříchy“, podobně i komunikace eviduje některé nedostatky, které ji kazí a které nazvala jako „komunikační hříchy“. Nejtypičtější z nich jsou tyto:

  • Negativní postoj,
  • Přetížení,
  • Předsudky,
  • Jednosměrka,
  • Nejednoznačnost,
  • Špatné načasování,
  • Latina.

Víte, že například anglické slovo „Kiss“ znamená kromě polibku také důležitý komunikační princip?

III. Negativní postoj, přetížení a předsudky

Lidé nemají rádi ty, kteří se mračí, brblají a na všem hledají chyby. Raději mají usměvavé, akční a aktivní lidi. Většina nemá ráda negativní komunikaci a špatné zprávy. Pod negativní komunikací rozumíme pasivní, vyhýbavou komunikaci a negativní postoj. Z praxe víme a známe, že i ta nejhorší, kritická, hrozivá a deprimující zpráva se přijímá snadněji, pokud ji umí řečník podat přijatelně pozitivním způsobem. Například místo toho, abyste řekli podřízenému pracovníkovi, že jeho námět na zlepšení práce je totálně ubohý a nepřijatelný, můžete to říci tak, že Vás zaujal, ale pomůžete mu ho vylepšit.

Pod přetížením rozumíme situaci, že i když komunikujete s někým jeho řečí, ještě stále ho můžete ztratit na půl cesty, pokud ho přetížíte příliš mnoha informacemi nebo příliš komplexními myšlenkami. Mluvte stručně a jasně. Místo složitých a rozvitých souvětí komunikujte více účelně, prakticky a využívejte jednoduché krátké věty. Odborníci nazývají takový přístup jako „polibkový princip“, protože termín „kiss“ znamená v angličtině polibek. KISS = Keep It Short and Simple, což znamená v principu, že je třeba mluvit stručně a jednoduše.

Někdy je vhodné před klíčovým rozhovorem prozkoumat a zjistit si názor druhé strany na problém, o kterém máte jednat. Říká se tomu, že je třeba provést v daném směru povinnou špionáž, abychom zjistili jaké stanovisko nebo předběžný názor má druhá strana k věci, o které chceme komunikovat. Je třeba si také přiznat, zda máte k předmětné věci předpojatost nebo předsudky Vy sám. Pokud si to upřímně nepřiznáte a „podvedete se“, posluchač přestane velmi rychle poslouchat, co mu říkáte, jakmile nabude podezření, že komunikace má i skrytou, manipulační rovinu.

IV. Jednosměrka, nejednoznačnost, špatné načasování a latina

Komunikace není jen mluvení, ale také poslouchání. Přestaňte být narcisem a vyhýbejte se jednosměrné komunikaci (například proto, že jste typ, který se mimořádně líbí sám sobě a také se rád poslouchá při projevech a komunikaci vůči partnerům). Stejně důležité je umět někdy lépe poslouchat, než mluvit. Dávejte si proto pozor na to, abyste během komunikace také poslouchali a porozuměli potřebám a stanoviskům Vašeho partnera.

Pokud Vaše zpráva není jasná nebo pokud se dá interpretovat více než jedním způsobem (tzv. alternativní výklad), bude se posluchač v duchu ptát, co jste tím chtěli říci nebo naznačit. Proto šířte Vaše poselství a formulujte Vaši zprávu tak, aby měla jasný a jednoznačný smysl. Při určitém typu komunikace je načasování podstatné. Například pochvala by neměla přijít velmi vzdáleně od samotného činu, který chválíte, neboť ztratí na účinnosti.

Vyjadřovat se musíte srozumitelně, aby to byl jazyk, kterému posluchač dobře rozumí. Například v komunikaci s jednoduchými lidmi nepoužívejte mnoho cizích slov, a pokud se Vám zdá, že něco není jasné, i několikrát to vysvětlete. Posluchač, s nímž komunikujete, nesmí mít pocit, že Vaše řeč je pro něj nesrozumitelná latina. Právě naopak – měl by mít hřejivý pocit, že mluvíte přesně řečí jeho kmene, které rozumí perfektně.

Nemůžete tedy používat svůj jazyk a svůj způsob myšlení posluchače. Pokud chcete komunikovat efektivně, potřebujete znát stupeň vzdělání a kulturní zázemí toho, s kým komunikujete.

Závěr:

Pokud nechcete platit za drahé kurzy jazykové dovednosti, tak se držte i v oblasti komunikace selského rozumu, tzn. mluvit – jasně, stručně, krátce, srozumitelně, taktně a obezřetně. Navíc přiměřeným stylem (formou i obsahem), který posluchači nebo publiku vyhovuje. A kromě toho stojí za to také trénovat schopnost umět dobře poslouchat. Pokud se nenaučíte dobře komunikovat, těžko zvládnete sebeřízení, už vůbec ne řízení jiných, nebudete umět ani dobře prodat sám (a) sebe například při hledání nové práce nebo při použití nejvhodnějších argumentů, jak požádat o zvýšení platu v současné práci.

O autorovi:

Ing. Emil Burák, PhD., 46 let, vzdělavatel a ekonom s různými zkušenostmi (např. 10 let jako topmanažer – v privátním i státním sektoru, daňový odborník, bývalý bankéř, analytik, projektový manažer, poradce) a autor (finančně-daňový expert, lektor manažerských kurzů pro podnikatele, vysokoškolský učitel) 10 monografií a přes 1000 odborných článků k ekonomické a poradenské tematice doma i v zahraničí.