Následky ničivého zemětřesení na Haiti v lednu 2010 vyvolaly i v lidech na Slovensku vlnu solidarity. Mnozí přispěli do sbírek humanitárních organizací a stát vyčlenil finance na projekty humanitární pomoci. Ministerstvo vnitra SR poslalo na Haiti i materiální pomoc. Kontejner s druhou várkou pomoci dorazil na ostrov v březnu 2010.Následky ničivého zemětřesení na Haiti v lednu 2010 vyvolaly i v lidech na Slovensku vlnu solidarity. Mnozí přispěli do sbírek humanitárních organizací a stát vyčlenil finance na projekty humanitární pomoci. Ministerstvo vnitra SR poslalo na Haiti i materiální pomoc. Kontejner s druhou várkou pomoci dorazil na ostrov v březnu 2010. V přístavu Port-au-Prince však čekal na doručení Haiťanům téměř celý rok.

Zásilka, která zakotvila v přístavu 25. března 2010, obsahovala zejména věci nezbytné k přežití blížícího se období dešťů – stany, šaty, postele, pláštěnky. V období dešťů je však Haiťané použijí až v tomto roce. Po peripetiích oficiálních slovenských úřadů s místními úřady její obsah nakonec 15. března 2011 převzala organizace Magna Deti v núdzi. V dubnu pomoc distribuovala těm, kteří ji potřebují.

Kontejner v přístavu

Původním adresátem materiální humanitární pomoci ze Slovenska byl Úřad předsedy vlády Haiti, který byl vybrán po dohodě s haitskými úřady. Kontejner dorazil do přístavu, adresát si však jeho obsah nevyzvedl. „Přepravní společnost, která pomoc na Haiti doručila, se snažila kontaktovat příjemce, ten však na její opakované výzvy nereagoval,“ říká Juraj Tomaga z Ministerstva zahraničních věcí SR. Příjemce si pomoc nevyzvedl ani navzdory „četným a pravidelným urgencím“ slovenského ministerstva. Situaci řešil s místními úřady i velvyslanec SR na Kubě, který přijel na Haiti. „Až na základě urgování slovenské strany byl obsah kontejneru osvobozen od cla a podařilo se změnit příjemce, kterým se stala slovenská nevládní organizace Magna Deti v núdzi,“ doplňuje Tomaga.

Kontejner v přístavu odpečetili téměř po roce. „Navzdory všem překážkám a díky intenzivní spolupráci našeho týmu na Haiti a slovenských úřadů byl kontejner 15. 3. 2011 za účasti pracovníků Magna Deti v núdzi a zástupců haitského úřadu civilní ochrany odpečetěn“, informoval v březnu Martin Bandžák, výkonný ředitel Magna Deti v núdzi. Obsah zásilky byl v relativně dobrém stavu a použitelný. V dubnu organizace postupně distribuovala stany, oblečení a postele ve čtyřech stanových táborech a sirotčinci, kde realizuje vlastní projekty. Pomoc se dostala i k pacientům místního zdravotního centra Fame Pereo.

Jak dodává Nikola Endrychová Dudová z operační sekce Magna Deti v núdzi Slovensko, Haiťané tento materiál velmi vítali. Stolovací potřeby, stany, kempingové postele, spací pytle a deky jsou na Haiti stále nedostatkovým sortimentem. „Tito lidé už přes rok žijí v podmínkách, které jsou označovány jako dočasné. Životnost všeho, co vlastní, je těžce zkoušena. Materiální pomoc ze Slovenska přišla pro mnohé právě teď velmi vhod,“ říká Marion Baudry, terénní koordinátorka aktivit Magna Deti v núdzi na Haiti. Z poskytnutého materiálu mělo užitek téměř tisíc lidí.

Problém – clo

Haiti je nejchudobnější stát západní polokoule a obyvatelé země žili v kritických podmínkách už před zemětřesením. V důsledku katastrofy přišly o život tisíce lidí a ještě více jich zůstalo bez domova. V zemi se kvůli nedostatečné hygieně rozšířila cholera, situaci zhoršují i neustálé politické boje. Realizovat humanitární pomoc v takových podmínkách není jednoduché.

Práci zahraničním organizacím v zemi komplikuje problém s osvobozováním od cla doručeného humanitárního materiálu. „Celý proces se po skončení bezprostřední humanitární krize kvůli velké byrokracii prodloužil,“ vzpomíná Marek Soós, který loni čtyři měsíce pracoval na ostrově na projektech nevládní organizace ADRA. „Každá organizace musela předložit seznam humanitárního materiálu na ministerstvo hospodářství spolu s plánem distribuce a kontaktními údaji představitelů komunit, kterým byl materiál určen. Následně se žádalo o osvobození od cla na ministerstvu financí a s povolením se šlo na celní úřad,“ popisuje Soós. „Jen pomocí lobbování lze vyvinout tlak mezinárodního společenství na zefektivnění poskytování humanitární pomoci. Myslím, že k tomu na Haiti došlo, diplomatické kruhy přiměly místní vládu ke spolupráci,“ dodává.

Co s tím?

Situace na Haiti podle Juraja Tomagy z ministerstva zahraničních věcí poukázala na specifika, která je třeba mít na zřeteli při poskytování humanitární pomoci. „Konkrétním krokem k tomu, aby se situace neopakovala, je záměr aktualizovat Mechanismus poskytování humanitární pomoci SR do zahraničí,“ říká Tomaga. Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo vnitra to chtějí udělat ještě letos. Humanitární pracovníci se shodují, že výhodou při poskytování humanitární pomoci po katastrofách je mít terénní pracovníky na místě nebo spolupracovat s místní partnerskou organizací. „Je nezbytná každodenní aktivní a intenzivní komunikace se všemi zainteresovanými přímo na místě. A to díky přítomnosti mise a pracovníků Magna Deti v núdzi na Haiti bylo a je možné,“ říká Nikola Endrychová Dudová. „Je také důležité mít jasného konečného příjemce a formu následné kontroly distribuce humanitárního materiálu,“ dodává.

Daniel Dräxler, ředitel ADRA Slovensko, doporučuje minimalizovat kontejnerové zásilky, resp. je podmínit plánem distribuce místním partnerem nebo přímo slovenským subjektem. „Pokud například zastupitelský úřad nemůže poskytnout plán distribuce, je třeba oslovit slovenské nevládní organizace, které v zemi pracují, přičemž vláda SR musí převzít plnou odpovědnost za náklady spojené s distribucí. A pokud není možné zajistit spolehlivou distribuci, raději je třeba zásilku zastavit a nic neposílat,“ dodává.

Autor: Magdaléna Vaculčiaková

Humanitární pomoc ze SR v r. 2010

  • Ministerstvo vnitra SR poskytlo materiální humanitární pomoc Afghánistánu, Albánsku, Černé Hoře, Chile, Haiti, Pákistánu, Palestině, Svaté Lucii a Ukrajině v celkové hodnotě přes 1,6 mil. Eur
  • Ministerstvo zahraničních věcí SR financovalo projekty humanitární a posthumanitární pomoci ve 4 zemích (Haiti, Pákistán, Moldavsko a Maďarsko), které realizovaly zejména nevládní organizace, v celkové hodnotě 255 277 eur

Článek vyšel v bulletinu Rozvojová pomoc – Jaro 2011. Vydává ho Platforma mimovládních rozvojových organizací (MVRO), která je sdružením právnických osob – zastřešující organizací 31 (23 řádných členů a 8 pozorovatelů) slovenských nevládních organizací, které se zabývají zejména zahraniční rozvojovou a humanitární pomocí.